vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Transkript

VYHODNOCENÍ VLIVŮ
ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚNANOV
NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
podle § 19 odst. 2 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění
pozdějších předpisů a jeho přílohy,
podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence
územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů
a podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Znojmo, říjen 2013
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP ÚNANOV
Seznam zpracovatelů
Část A - Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního
zákona
Mgr. Zdeňka Achrerová Hybšová
držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní
prostředí
číslo autorizace: 9748/ENV/07
Část B - Vyhodnocení vlivů územního plánu na území natura 2000
Část C - Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných
sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech
Část D - Vyhodnocení vlivů územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých
stránek, příležitostí a hrozeb v území
Část E - Vyhodnocení vlivů územního plánu k naplnění priorit územního plánování
Část F - Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území
Ing. arch. Jaroslav Poláček
držitel autorizace pro obor územní plánování
držitel autorizace pro obor architektura
číslo autorizace: ČKA 03 253
Strana 2
ÚP ÚNANOV
Obsah
A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY
STAVEBNÍHO ZÁKONA......................................................................................................................................4
A.0. ÚVOD ............................................................................................................................................................4
A.I. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚP, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM .......................................4
A.II. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚP K CÍLŮM OCHRANY ŽP PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI .........................6
A.II.1 Národní strategie a programy ......................................................................................................6
A.II.2 Regionální strategie a programy.................................................................................................7
A.II.3 Vybrané cíle ochrany ŽP ...............................................................................................................7
A.III. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽP V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY
NEBYL UPLATNĚN ÚP ........................................................................................................................................ 11
A.III.1 Klima ............................................................................................................................................... 11
A.III.2 Vodní poměry ................................................................................................................................ 13
A.III.3 Geologické a geomorfologické poměry ................................................................................. 13
A.III.4 Půda ................................................................................................................................................ 14
A.III.5 Biogeografická charakteristika a biotopy.............................................................................. 16
A.IV. CHARAKTERISTIKY A SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽP, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP
VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY....................................................................................................................................... 17
A.IV.1 Územní systém ekologické stability ....................................................................................... 19
A.IV.2 Zvláště chráněná území, přírodní parky ................................................................................ 19
A.IV.3 Evropsky významné lokality, ptačí oblasti ........................................................................... 20
A.IV.4 Významné krajinné prvky .......................................................................................................... 24
A.IV.5 Zvláště chráněné druhy ............................................................................................................. 25
A.IV.6 Území historického, kulturního nebo archeologického významu .................................. 25
A.V. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚP NA ŽP ..................................................... 26
A.V.1 Vyhodnocení jednotlivých ploch a koridorů ......................................................................... 26
A.V.2 Souhrnné vyhodnocení vlivů ÚP včetně vlivů kumulativních a synergických ............ 33
A.VI. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE
JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ .................................................................................. 36
A.VII. OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽP .. 36
A. VIII. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽP DO ÚP ........................ 37
A.IX. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚP NA ŽP .......................................................................... 38
A.X. NÁVRH UKAZATELŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA
MINIMALIZACE VLIVŮ NA ŽP ............................................................................................................................... 38
A.XI. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ................................................................................. 38
A.XII. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ STANOVISKA K ÚP ............................................................................ 39
A.XIII. POUŽITÉ ZKRATKY ................................................................................................................................ 39
A.XIV. ZPRACOVATEL ...................................................................................................................................... 40
B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO
PTAČÍ OBLASTI .................................................................................................................................................. 43
C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH
PODKLADECH .................................................................................................................................................... 44
D. VLIV NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚNANOV NA JINÉ SKUTEČNOSTI, NEŽ NA TY, KTERÉ
BYLY ZJIŠTĚNY V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NEBYL ZAZNAMENÁN.
VYHODNOCENÍ VLIVU NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH
PODKLADECH JE OBSAŽENO V PŘEDCHOZÍ KAPITOLE. .................................................................... 51
E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V PÚR A ZÚR ......................... 52
F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ .......................................... 53
Strana 3
ÚP ÚNANOV
A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA
A.0. Úvod
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Územní plán Únanov“ na životní prostředí
je zpracováno podle § 10i) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb., ve
znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu podle
přílohy k tomuto zákonu.
Návrh územního plánu byl zpracován Ing. arch. Jaroslavem Poláčkem, Pražská 1743/44,
Znojmo v červnu 2013.
Posouzení vlivů na životní prostředí je zpracováno na základě „Zadání pro vypracování
územního plánu Únanov“ zpracovaného Městským úřadem Znojmo, odborem rozvoje
v dubnu 2013:
„Příslušný dotčený orgán (odbor životního prostředí Krajského úřadu Jm kraje) vyloučil
významný vliv Územního plánu Únanov na evropsky významné lokality či ptačí oblasti.
Dotčený orgán hájící veřejné zájmy na úseku posuzování vlivů na životní prostředí,
kterým je rovněž odbor životního prostředí Krajského úřadu Jm kraje, však uplatnil
požadavek na vyhodnocení vlivů ÚP Únanov na životní prostředí. Důvodem je
požadavek prověřit a vymezit v ÚP Únanov blíže nespecifikované nové plochy výroby.
Tento požadavek a jeho případné řešení může mít významný negativní vliv na složky
životního prostředí a veřejné zdraví obyvatel. Vyhodnocení bude zpracováno v
rozsahu úměrném velikosti a složitosti řešeného území. Zaměří se zejména na
problematiku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu a na
možné negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví související s budoucím
využitím návrhových ploch výroby. Návrhové plochy budou posouzeny ve vzájemných
vztazích, aby byly eliminovány budoucí střety vyplývající z rozdílného funkčního
využití. Dotčený orgán neuplatňuje požadavek na zpracování variantního řešení.
Vyhodnocení bude obsahovat kapitolu „Závěry a doporučení“ včetně návrhu
stanoviska příslušného úřadu ke koncepci s uvedením jednoznačných výroků, zda lze
z hlediska negativních vlivů na životní prostředí doporučit schválení jednotlivých
návrhových ploch a koridorů a schválení ÚP Únanov, popřípadě navrhne a doporučí
podmínky nutné k minimalizaci vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.“
Předmětem posouzení je návrh územního plánu Únanov. Návrh je zpracován v jedné
variantě a posouzen vůči tzv. nulové variantě (tzn. stávajícímu stavu).
Územní plán řeší území samosprávné obce Únanov, které se sestává z jednoho katastrálního
území o rozloze 1215 ha. Toto území je dále označováno jako "zájmové území".
Území leží 6 km severně od města Znojma a s 1184 obyvateli patří ke středně velkým sídlům
regionu.
A.I. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů ÚP, vztah k jiným
koncepcím
Hlavním cílem Územního plánu Únanov je vyhodnocení platného územního plánu z hlediska
využitelnosti navržených rozvojových ploch, vytipování nových rozvojových ploch tak, aby byl
Strana 4
ÚP ÚNANOV
zajištěn harmonický rozvoj území. Obec Únanov se bude nadále rozvíjet jako ucelený
venkovský útvar. Ve volné krajině nebudou vznikat nová sídla, usedlosti ani výrobní areály.
ÚP si klade následující cíle:
 chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického,
architektonického a archeologického dědictví
 upřednostňovat komplexní řešení před uplatněním jednostranných hledisek a
požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území
 respektovat hodnoty území a vytvářet předpoklady pro zvyšování kvality života
obyvatel a hospodářský rozvoj území
 vytvářet podmínky pro nové pracovní příležitosti
 vytvářet předpoklady pro polyfunkční využití nevyužívaných ploch a přispívat k
hospodárnému využití zastavěného území
 vytvářet v zastavěném území i v zastavitelných plochách podmínky pro zadržování,
vsakování i využívání dešťových vod stanovením intenzity zastavění
Obec Únanov má platný územní plán schválený k 1. lednu 1999. Důvodem k pořízení nového
územního plánu je rovněž nová právní úprava v oblasti územního plánování vymezená
stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. (Územní plán obce schválený před 1. lednem 2007 lze
do 31. prosince 2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a
vydat, jinak pozbývá platnosti.)
Územní plán přebírá některé zastavitelné plochy vymezené v současně platné územně
plánovací dokumentaci a doplňuje je o nové rozvojové plochy. Rozvoj obce je navržen
především v návaznosti na stávající zastavěné území. ÚP rovněž vytváří předpoklady pro
polyfunkční využití nevyužitého areálu bývalého statku v obci a navrhuje jeho přestavbu s
využitím smíšeným obytným.
V územním plánu jsou vymezeny rozvojové plochy bydlení, občanského vybavení, dopravní a
technické infrastruktury, výroby a skladování, těžby nerostů, zahrad a sadů a plochy zeleně.
Územní plán rovněž vymezuje místa pro realizaci územního systému ekologické stability a
protierozních opatření a to na plochách smíšených nezastavitelných a na plochách
přírodních. Jednotlivé plochy jsou blíže popsány v kapitole vyhodnocení vlivů záměrů na
životní prostředí.
Bydlení je navrženo v návrhových plochách rodinného bydlení a plochách smíšených
obytných. Návrhové plochy jsou převzaty ze stávajícího ÚP a jsou rovněž navrženy nové
plochy. Zastavitelné plochy pro bydlení mají zajistit kapacitu bydlení pokrývající dlouhodobou
potřebu obce s ohledem na reálné demografické podmínky a zároveň zajistit provázanost
veřejné infrastruktury rozvojových ploch na stávající strukturu sídla. Návrhová plocha
občanského vybavení má přispět ke zlepšení podmínek společenské činnosti v obci a je
navržena s ohledem na dostupnost od lokalit bydlení. Tato plocha je převzata z předchozího
ÚP. Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zejména vedení cestní sítě mezi zemědělskými
pozemky. Plochy technické infrastruktury vymezují především koridor pro vedení výtlačného
řadu splaškové kanalizace z obce Plaveč. Plochy s převažující výrobní nebo smíšenou funkcí
jsou umisťovány v místech dobré dopravní obslužnosti zejména v okrajové části obce při
komunikaci na Znojmo. Rozvojové plochy pro výrobu jsou z větší části vymezeny na nových
plochách, pouze část z nich je převzata ze stávajícího ÚP. Nové plochy pro těžbu nerostů
jsou vymezeny jihozápadně od sídla a navazují na stávající lokality těžby kaolinu. Vymezení
ploch pro výrobu a těžbu má zajistit předpoklady pro hospodářský rozvoj území.
Územní plán respektuje obecné priority územního plánování pro zajištění udržitelného
rozvoje, které vyplývají z Politiky územního rozvoje České republiky 2008. Politika územního
Strana 5
ÚP ÚNANOV
rozvoje nestanovuje na zájmovém území žádné rozvojové oblasti ani rozvojové osy, území
rovněž neleží v žádné specifické oblasti ani není dotčeno žádnou trasou koridorů.
V současné době neexistuje žádná platná územně plánovací dokumentace vydaná krajem,
která by se dotýkala řešeného území, neboť Zásady územní rozvoje Jihomoravského kraje,
které nabyly účinnosti 17. 2. 2012, byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu ke dni 21. 6.
2012 zrušeny.
Z koncepce JMK – Plán rozvoje vodovodů a kanalizací JMK vyplývá požadavek na vymezení
koridoru pro přívodní řad splaškové kanalizace od obce Plaveč s napojením na systém
splaškové kanalizace obce Únanov. Tento koridor je v návrhu ÚP vymezen a navazuje na
koridor vymezený v ÚP obce Plaveč.
Součástí územního plánu je i plán místního ÚSES, který navazuje na generely místního
ÚSES sousedních katastrů (Plaveč, Tvorihráz, Kuchařovice, Přímětice, Hluboké Mašůvky).
Nadregionální a regionální ÚSES dle odvětvového podkladu orgánů ochrany přírody
Koncepční vymezení regionálního a nadregionálního ÚSES na katastr Únanov nezasahuje.
V zájmovém území byly provedeny Komplexní pozemkové úpravy (schválené v roce 1995),
jejíž součástí je i plán společných zařízení, který vymezuje plochy pro skladebné prvky
ÚSES. Uspořádání krajiny dané schváleným Plánem společných zařízení ÚP dodržuje.
A.II. Zhodnocení vztahu ÚP k cílům ochrany ŽP přijatým na
vnitrostátní úrovni
V následujících kapitolách je uveden výčet koncepcí přijatých na národní a regionální úrovni a
vymezujícím cíle v oblasti ochrany ŽP. U vybraných koncepčních dokumentů se vztahem k
životnímu prostředí je pak stručně popsán jejich obsah a uveden výčet relevantních cílů.
A.II.1 Národní strategie a programy
 Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020
 Akční plán České republiky pro zdraví a životní prostředí (NEHAP)
 Dopravní politika ČR 2005-2013
 Národní program zlepšování kvality ovzduší
 Koncepce ochrany před povodněmi (duben 2000)
 Národní lesnický program
 Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdroj
energie
 Národní program snižování emisí ČR
 Národní rozvojový plán ČR 2007-2013
 Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007-2013
 Národní strategický referenční rámec 2007-2013
 Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti
 Plán odpadového hospodářství ČR
Strana 6
ÚP ÚNANOV
 Politika územního rozvoje ČR
 Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013
 Státní surovinová politika
 Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013
 Strategie udržitelného rozvoje České republiky
 Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a
druhotných zdrojů
 Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR (MŽP, 2004)
 Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007–2013 (MMR, 2006)
A.II.2 Regionální strategie a programy

Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006)

Generel krajských silnic Jihomoravského kraje (2006)

Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje (2003)

Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje (2008)

Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje

Koncepce rozvoje vinařství

Koncepce rozvoje ovocnictví v JMK

Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje

Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje (2004)

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje

Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení (2005)

Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje
(2004)

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2006)

Program rozvoje Jihomoravského kraje (2010)

Povodňový plán Jihomoravského kraje (2009)

Program rozvoje lesního hospodářství (2009)
A.II.3 Vybrané cíle ochrany ŽP
Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020 (MŽP, 2012)
Dokument vymezuje konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování vývoje
environmentálního rozměru udržitelného rozvoje ČR. Hlavním cílem je zajistit zdravé a
kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu
využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní
prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak k zlepšování kvality života
v Evropě i celosvětově. Státní politika ŽP je zaměřena na oblasti ochrany a udržitelného
Strana 7
ÚP ÚNANOV
využívání zdrojů, ochrany klimatu a zlepšování kvality ovzduší, ochrany přírody a krajiny a
bezpečnosti prostředí. SPŽP stanovuje priority, cíle a opatření v jednotlivých oblastech
včetně jejich naléhavosti.
Přehled vybraných cílů:

dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického
stavu útvarů povrchových vod

snížit podíl skládkování na celkovém odstraňování odpadů

zvyšování materiálového a energetického využití komunálních odpadů a odpadů
podobných komunálním

omezovat trvalý zábor zemědělské půdy a podložních hornin

snižovat ohrožení zemědělské a lesní půdy a hornin erozí

zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet
kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány

zvýšení ekologické stability krajiny

omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny

zlepšení systému zeleně v sídlech a jeho struktury
Strategie udržitelného rozvoje ČR (Rada vlády pro udržitelný rozvoj, 2004)
Strategie je východiskem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru
(sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy
a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie reaguje
na potřebu koordinovaného vývoje a vzájemné rovnováhy sociální, ekonomické a
environmentální oblasti, přičemž jejím obecným cílem je zajišťovat co nejvyšší kvalitu života
obyvatel a současně i vytvářet příznivé podmínky pro kvalitní život generací budoucích.

Udržet stabilitu ekonomiky ČR a zajistit její odolnost vůči vnějším i vnitřním negativním
vlivům (mimo jiné zajistit kvalitní dopravní infrastrukturu - zlepšení nevyhovujících
parametrů dopravní infrastruktury na regionální a místní úrovni).

Podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a
zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku).

Rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech
a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb.

Zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování
jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky
a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno
příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost.

Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního
prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného (mimo jiné minimalizovat v
oblasti výstavby dopravní infrastruktury nutné zábory území a technickými opatřeními
omezovat vliv liniových staveb na složky životního prostředí).

Zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního
fondu).

Podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů.
Strana 8

ÚP ÚNANOV
Podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury.
Politika územního rozvoje České republiky (MMR, 2008)
Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména
pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací
činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci
územního rozvoje Evropské unie. Určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního
plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech,
určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové
priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území.

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území,
včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.

Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné
kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.

Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu
nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání
opuštěných areálů a ploch.

Vyvážený všestranný rozvoj s ohledem na zachování kulturních, přírodních a užitných
hodnot; V územním plánování upřednostňovat komplexní řešení před uplatňováním
jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i
hodnoty území.

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury.

Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací
území).

Zachování veřejné zeleně včetně minimalizace její fragmentace.

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co
nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření.

Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů
ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění
ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků
přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti
venkovské krajiny.

V rozvojových oblastech vymezit a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro
vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy).
Akční plán zdraví a životního prostředí ČR
Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (NEHAP ČR) je národní aplikací Evropského
akčního plánu (EHAPE), který dohromady tvoří plány jednotlivých států Evropy. Dokument
obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu
populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory
zdraví. Na NEHAP ČR navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP).

ochrana biologické a krajinné rozmanitosti
Strana 9
ÚP ÚNANOV

ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů

ochrana ozónové vrstvy Země

postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní
erozi

zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní
infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové
prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti)

zvyšovat kvalitu ovzduší snižováním emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů

chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení
jejích funkcí

zastavit nárůst hluku, zejména dopravního

snižovat expozici hluku prostředky územního plánování
Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje (2004)
Cílem koncepce je v souladu se zákonem a v souladu s principy Státního programu ochrany
přírody a krajiny vytvořit funkční koncepční systém ochrany přírody a krajiny, tj. stanovit
systém pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování
biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje.
Přehled vybraných cílů a opatření:

Optimalizace vymezení a průběžné hodnocení ÚSES regionální a místní úrovně

Zachování stávající plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa

Podpora zvyšování ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, zvláště na méně
lesnatých částech území kraje (Znojemsko, Břeclavsko)

Zabezpečení rozvoje a údržby segmentů venkovské krajiny sloužících ke zvýšení
biodiverzity krajiny

Optimalizace vývoje přírodního prostředí antropogenně podmíněných stanovišť
ostatních ploch

Zachování a ochrana biotopů volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin

Minimalizace přímých ztrát živočichů v důsledku lidských aktivit

Účinné uplatňování ochrany krajinného rázu
Integrovaný krajský program snižování emisí (2010)
Program je vydán Radou Jihomoravského kraje jako krajské nařízení podle § 49 odst. 2 písm.
c) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Jeho cílem je zlepšení kvality ovzduší zejména
dosažením imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin.
Přehled vybraných priorit a opatření:

Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 (Snížení
primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů, Vymístění
zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti)

Snížení emisí oxidů dusíku (Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy)
Strana 10
ÚP ÚNANOV

Snížení emisí těkavých organických látek
A.III. Údaje o současném stavu ŽP v řešeném území a jeho
předpokládaném vývoji, pokud by nebyl uplatněn ÚP
A.III.1 Klima
Zájmové území leží dle Quitta (1971) na rozhraní dvou klimatických oblastí. Větší část
katastru náleží k mírně teplé oblasti MT11, východní okraj území pak k teplé oblasti T2.
MT11
T2
40-50
50-60
Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C
140-160
160-170
Počet mrazových dnů
110-130
100-110
Počet ledových dnů
30-40
30-40
Průměrná teplota v lednu (°C)
-2 – -3
-2 – -3
Průměrná teplota v dubnu (°C)
7-8
8-9
17-18
18-19
7-8
7-9
Počet dnů se srážkami 1mm a více
90-100
90-100
Úhrn srážek ve vegetačním období
350-400
350-400
Úhrn srážek v zimním období
200-250
200-300
50-60
40-50
120-150
120-140
40-50
40-50
Počet letních dnů
Průměrná teplota v červenci (°C)
Průměrná teplota v říjnu (°C)
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
Počet zamračených dnů
Počet jasných dnů
Tabulka: Charakteristiky klimatických oblastí ČR (Quitt, 1971)
Pro oblast MT11 je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto. Má krátké přechodné období s
mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou, tedy i krátké
trvání sněhové pokrývky. Oblast T2 je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem.
Typické je velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem a
krátkým trváním sněhové pokrývky.
V letech 2009 až 2011 docházelo na zájmovém území k překračování cílových imisních limitů
pro troposférický ozón z hlediska ochrany zdraví lidí i vegetace (AOT40). Ostatní imisní limity
v uvedeném období překračovány nebyly. Porovnání imisních limitů (příloha č. 1 zákona č.
201/2012 Sb. o ochraně ovzduší) s vypočtenými pětiletými průměry imisí za roky 2007 až
2011 (zdroj ČHMU) jsou uvedeny v následující tabulce.
Strana 11
ÚP ÚNANOV
veličina
imise v území
imisní limit
NO2
oxid dusičitý, roční průměr (μg/m3)
9,2
40
PM10
částice PM10, roční průměr (μg/m3)
21,4-22,9
40
39-41,6
50
15,6-16,9
25
0,6
5
PM10 - m36 částice PM10, 36. max. 24hod. průměr (μg/m3)
PM2,5
jemné částice PM2,5, roční průměr (μg/m3)
BZN
benzen, roční průměr (μg/m3)
BaP
benzo(a)pyren, roční průměr (ng/m3)
0,42-0,54
1
oxid siřičitý, 4. max. 24hod. průměr (μg/m3)
10,3-11,4
125
As
arsen, roční průměr (ng/m3)
0,62-0,75
6
Pb
olovo, roční průměr (μg/m3)
0,0072-0,0074
0,5
Ni
nikl, roční průměr (ng/m3)
0,6-0,9
20
Cd
kadmium, roční průměr (ng/m3)
0,24-0,28
5
SO2 - m4
Tabulka: Srovnání imisních limitů s imisemi v zájmovém území (průměry za roky 2007-2011).
Dominantním zdrojem hluku ve venkovním prostředí v zájmovém území je silniční doprava.
Rozložení sítě hlavních pozemních komunikací v území je patrné z mapy z prováděného
sčítání dopravy (ŘSD, 2010), jehož výsledky byly podkladem pro zpracování Strategických
hlukových map (pro zájmové území zpracovány nebyly). Největší intenzita dopravy byla
zaznamenána na komunikaci č. 399 v centru obce a směrem na Znojmo: celkem 3300
vozidel za 24 hod.
Strana 12
ÚP ÚNANOV
Obrázek: Zatížení zájmového území silniční dopravou (ŘSD, 2010).
A.III.2 Vodní poměry
Řešené území patří k povodí Dunaje, jeho přítoku Moravy, dílčího povodí Dyje. V zájmovém
území se nenachází žádné významné vodní plochy. Vodní plochy v katastru tvoří 9 ha, což
odpovídá pouze 0,7% rozlohy území. Severně od sídla Únanov pramení vodní tok
Únanovka, který zájmové území odvodňuje do řeky Jevišovky.
Potok Únanovka opouští zájmové území v jeho západní části a dále protéká Tvořihrázským
lesem a následně obcemi Těšetice, Bantice a Práče a na katastru Lechovice se vlévá do
Jevišovky. Únanovka má jeden pravobřežní přítok a to bezejmenný tok pramenící na
zájmovém území JZ od sídla Únanov. V Tvořihrázském lese se na Únanovce nachází dvě
významnější vodní nádrže: Bohunický rybník a vodní nádrž Těšetice. Retenční schopnost
povodí je oslabená, hlavně z důvodu deficitu souvislých komplexů lesních porostů nebo luk v
údolní nivě potoka (výjimku tvoří pouze Tvořihrázský les).
Jevišovka je významný levostranný přítok Dyje, měří 83 km a její povodí zabírá 779 km².
Pramení západně u Komárovic u Moravských Budějovic ve výšce 560 m.n.m., ústí zprava do
Dyje u Jevišovky v 171 m.n.m. Průměrný průtok u ústí činí 1,0 m3/s.
Tok
plocha povodí
(km2)
spec. odtok
(l/s/km)
prům. průtok
(l/s)
Q355
(l/s)
Jevišovka (Výrovice)
385
1,33
0,51
0,05
Jevišovka (Božice)
651
1,23
0,8
0,05
Únanovka (ústí)
37
1,35
0,05
Tabulka: Hydrologické charakteristiky vodních toků.
Na zájmovém území se nenachází žádná významná vodní nádrž. U západní hranice katastru
leží na Únanovce bezejmenný rybník, další malá vodní nádrž se nachází v rekultivované části
lomu JZ od sídla.
Při JV okraji obce je umístěna čistírna odpadních vod, ze které bylo v roce 2012 vypuštěno
43 tisíc m3 odpadních vod do potoka Únanovka (max. povolené množství vypuštěné odpadní
vody 64 tisíc m3/ rok). Pitnou vodou je obec zásobována z úpravny vody Znojmo.
Celé zájmové území náleží do hydrogeologického rajónu Krystalinikum v povodí Dyje (ID
6540). V katastru Únanov není vymezeno žádné záplavové území ani ochranné pásmo
vodních zdrojů.
Podle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o
používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních
opatření v těchto oblastech je katastrální území Únanov zařazeno z hlediska ochrany vod
mezi zranitelné oblasti.
A.III.3 Geologické a geomorfologické poměry
Geomorfologicky zájmového území náleží k Českomoravské vrchovině (dle Demek, J.):
celek: Jevišovická pahorkatina
podcelek:
Znojemská pahorkatina
Strana 13
ÚP ÚNANOV
okrsek:
Únanovská sníženina – IIC-7D-6 (většina zájmového území)
okrsek:
Výrovická pahorkatina – IIC-7D-5 (pouze SV okraj zájmového území)
Únanovská sníženina je protáhlá sníženina v žulách a granodioritech dyjského masivu s
neogenními usazeninami (neogenními jíly, písky a pískovci). Pod neogenními sedimenty se
uchovaly mocné tropické zvětraliny (kaoliny) z třetihor, které jsou částečně poškozeny
recentní těžbou.
Výrovická pahorkatina je soustavou plochých protáhlých hřbetů a plochých protáhlých
sníženin prořezaných hlubokým údolím Jevišovky. Reliéf je svažitý se svahy různých
orientací.
V geologické stavbě území má dominantní postavení těleso bítešské ortoruly vystupující
v jeho centrální části, a další redukované jednotky dyjské klenby moravika, které v rámci
geologické stavby Českého masívu patří k jeho nejstarší části. Ortoruly vznikly jako porfyrická
granitoidní intruze do vulkanosedimentárního komplexu, jenž byl následně tektonizován.
Hlavní tektonometamorfní vývoj proběhl již v proterozoiku (cca 800 mil. let), kdy vznikla
šupinovitá stavba a břidličnatost hornin. Převládající směr zbřidličnění hornin (metamorfní
foliace) je SV-JZ a její sklon k SZ.
Substrát tvoří vápnité spraše a sprašové hlíny; okrajově sem zasahují z podloží křídové
sedimenty. Kolem vodních toků (Únanovky a jejího přítoku) převládají smíšené nezpevněné
sedimenty (s převážně jemnozrnou zrnitostí) a nezpevněné nivní sedimenty (hlína, písek a
štěrk inudované za vyšších vodních stavů).
Na zájmovém území se nachází několik výhradních ložisek nerostných surovin a
chráněných ložiskových území (CHLÚ) :

Výhradní ložisko živcového kaolínu „Únanov – Liščí díra“ (ev. č. ložiska 3 192600).
Stanoveno CHLÚ Únanov II. Dosud netěženo.

Výhradní ložisko živcového kaolínu „Únanov – Tvořihráz“ (ev. č. ložiska 3 174100).
Stanoveno CHLÚ Únanov I. Dosud netěženo.

Výhradní ložisko kaolínu „Únanov – Sever 3“ (ev. č. ložiska 3 227300). Druh těžby –
dřívější povrchová.

Výhradní ložisko kaolínu „Únanov – Východ“ (ev. č. ložiska 3 192700). Stanoveno
CHLÚ Únanov – Východ. Dosud netěženo.

Výhradní ložisko živcového kaolínu „Únanov“ (ev. č. ložiska 3 191500). Stanovený
dobývací prostor Únanov je ze zákona CHLÚ. Druh těžby – těžené, těžba povrchová.
Je stanoven dobývací prostor Únanov, způsob těžby je povrchový, těženou surovinou je
kaolín.
A.III.4 Půda
Z celkové výměry katastru 1215 ha tvoří zemědělská půda 87,7% (1029 ha) a lesní půda
pouze 1,4% (17 ha). Složení zemědělského půdního fondu ukazuje následující tabulka.
využití
výměra (ha)
%
zemědělský půda
1029
100
orná půda
957
93
chmelnice
0
0
Strana 14
ÚP ÚNANOV
využití
výměra (ha)
%
vinice
28
2,7
zahrady
24
2,4
ovocné sady
6
0,6
trvalé travní porosty
14
1,4
Tabulka: Složení ZPF v katastru Únanov.
Převážnou část půd představují hnědozemě a hnědé půdy zastoupené přibližně ve stejném
poměru. Zbytek ploch tvoří z části nivní půdy a mělké hnědé půdy. Větší část zájmového
území pokrývají vysoce bonitní půdy (1. a 2. stupně ochrany). Nejkvalitnějšími půdami jsou
hnědozemě na spraši, které místy překrývají jiné horniny. Dle bonitovaně půdněekologických
podmínek (BPEJ) se na zájmovém území vyskytují tyto hlavní půdní jednotky:

HPJ 01 - Černozemě (typické i karbonátové) na spraši; středně těžké, s převážně
příznivým vodním režimem

HPJ 08 - Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na
spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti; středně těžké

HPJ 10 Hnědozemě (typické, černozemí), včetně slabě oglejených forem na spraši;
středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem

HPJ 12 Hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované,
včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách; středně těžké s těžší spodinou;
vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení

HPJ 22 Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech; většinou lehčí
nebo středně těžké, s vodním režimem poněkud příznivějším než předchozí

HPJ 78 Hluboké strže nad 3 m hloubky - nevhodné pro zemědělskou půdu



HPJ 29 – Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na
rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí,
mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry
HPJ 32 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných
horninách a výlevných kyselých horninách; většinou slabě až středně štěrkovité, s
vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi
závislé na vodních srážkách
HPJ 56 - Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými
poměry

HPJ 37 Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně
štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy
(kromě vlhkých oblastí)

HPJ 39 Nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou humusovou vrstvou (do
0,1 m) na málo zvětralé skále; většinou (kromě vlhkých oblastí) výsušné

HPJ 40 Svažité půdy (nad 12o) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké,
s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé
na srážkách
Strana 15
ÚP ÚNANOV

HPJ 56 Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými
poměry

HPJ 58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry
méně příznivé, po odvodnění příznivé

HPJ 50 Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách,
rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně
štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené

HPJ 23 Hnědé půdy a drnové půdy většinou slabě oglejené na píscích, uložených na
slínech a jílech; lehké v ornici a velmi těžké ve spodině, vodní režim je kolísavý - od
výsušného až po převlhčení podle výše srážek
Z hlediska potenciálu ohrožení vodní erozí patří půdy v katastru Únanov mezi „půdy
náchylné“ (2. nejnižší kategorie na šestibodové stupnici). Problematické z hlediska ohrožení
vodní erozí jsou pouze půdy na svažitých pozemcích v JZ části zájmového území.
V zájmovém území se nachází pozemky, na kterých bylo v minulosti vybudováno odvodnění.
A.III.5 Biogeografická charakteristika a biotopy
Dle biogeografického členění ČR (Culek 1996) leží zájmové
severopanonské, biogeografickém regionu 1.23 Jevišovickém.
území v provincii
Na zájmové území zasahují následující biochory:

2BS Erodované plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti 2. v.s.

2BE Erodované plošiny na spraších v suché oblasti 2. v.s.

2RN Plošiny na zahliněných píscích 2. v.s.

2UR Výrazná údolí v kyselých plutonitech v suché oblasti 2. v.s.

2BR Erodované plošiny na kyselých plutonitech v suché oblasti 2. v.s.

2RE Plošiny na spraších v suché oblasti 2. v.s.
Bioregion Jevišovický se prakticky shoduje s geomorfologickým celkem Jevišovická
pahorkatina. Je tvořen plošinami na krystalických břidlicích, které mají charakter málo
členitých plošin s výškovou členitostí 40−150 m, rozřezaných skalnatými údolími. Typická
výška bioregionu je 280−520 m. Podnebí bioregionu je mírně teplé, nejteplejší jihovýchodní
část, kde leží národní park, náleží do teplé oblasti T2. V bioregionu se projevuje srážkový
stín, který graduje k východu (Znojmo 8,8 °C, 564 mm). Vlivy mediteránního klimatu se
projevují přívalovými dešti. Říční údolí charakterizuje teplotní inverze střídající se s extrémně
teplými a suchými polohami na jižních svazích.
Vyskytuje se 1. dubový až 4. bukový vegetační stupeň. Lesy v údolích mají dodnes
přirozenou skladbu a jsou velmi hodnotné (údolí Dyje), na plošinách převažuje orná půda.
Primární bezlesí tvoří více typů. Na skalách je komplex vegetací skalní, xerotermní a lemové.
V nexerotermních polohách se nachází primární bezlesí na sutích. Přirozená náhradní
vegetace má při východním okraji bioregionu charakter xerotermních trávníků.
Převážně silně zkulturnělá krajina východního předhůří Českomoravské vrchoviny hostí
ochuzenou faunu, silně ovlivňovanou sousedstvím severopanonské podprovincie. Tento vliv
se silně projevuje zejména průnikem mediteránního a pontomediteránního prvku směrem do
vnitra Českomoravské vrchoviny údolími západomoravských řek.
Strana 16
ÚP ÚNANOV
Podle mapy potenciální přirozené vegetace by se na zájmovém území pravděpodobně
přirozeně vyskytovaly černýšové dubohabřiny, případně by na něj od východu ještě
zasahovaly dubohabřiny prvosenkové. Hranice není v území nikterak ostrá.
Hercynské dubohabřiny (černýšové dubohabřiny):
Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus
petraea s. lat. a Q. robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). V keřovém patře se
vyskytují nižší jedinci dřevin stromového patra a dále např. svída krvavá (Cornus sanguinea),
líska obecná (Corylus avellana) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum). V bylinném patře má
významnější indikační hodnotu zejména jaterník podléška (Hepatica nobilis) a dále se
vyskytují hájové druhy, jako např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), jestřábník zední
(Hieracium murorum), lecha jarní (Lathyrus vernus), strdivka nící (Melica nutans), lipnice
hajní (Poa nemoralis), Pulmonaria officinalis s. lat. a řimbaba chocholičnatá (Tanacetum
corymbosum). Mechové patro je vyvinuto spíše sporadicky.
Druhové složení bylinného patra je proměnlivé hlavně v závislosti na vlhkosti a půdní reakci.
Kromě typických porostů zahrnuje tato podjednotka různé přechodné porosty k tvrdým luhům,
teplomilným doubravám, acidofilním doubravám a květnatým bučinám.
Panonské dubohabřiny (prvosenkové dubohabřiny):
Lesy s převahou habru (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a
Q. robur) a s poměrně častou příměsí javoru babyky (Acer campestre) a jeřábu břeku
(Sorbus torminalis) v nižší úrovni stromového patra. V keřovém patře jsou význačně
zastoupeny teplomilné keře svída dřín (Cornus mas), brslen bradavičnatý (Euonymus
verrucosa), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) aj.
Bylinné patro nemá většinou výraznější dominanty, snad s výjimkou strdivky jednokvěté
(Melica uniflora) v některých porostech. Dále se vyskytují běžné hájové druhy, např. zvonek
broskvolistý (Campanula persicifolia), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), konvalinka
vonná (Convallaria majalis), srha hajní (Dactylis polygama), kostřava různolistá (Festuca
heterophylla), mařinka vonná (Galium odoratum), hrachor lecha (Lathyrus vernus), strdivka
jednokvětá (Melica uniflora), lipnice hajní (Poa nemoralis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum
multiflorum) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Významné zastoupení mají teplomilné
druhy ostřice Michellova (Carex michelii), dymnivka nízká (Corydalis pumila), hrachor černý
(Lathyrus niger), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), medovník
velkokvětý (Melittis melissophyllum), prvosenka jarní (Primula veris), plicník měkký
(Pulmonaria mollis) a violka divotvárná (Viola mirabilis), které v ostatních typech dubohabřin
spíše chybějí. Mechové patro je vyvinuto málo nebo schází.
A.IV. Charakteristiky a současné problémy a jevy ŽP, které by
mohly být uplatněním ÚP významně ovlivněny
Terén zájmového území je zvlněný a poměrně členitý. Nejvyšší nadmořské výšky dosahuje
krajina v severní části území pod vrcholem Příčník (356 m n. m.) a naopak nejnižším bodem
území je místo, kde potok Únanovka opouští ve východní části katastr Únanov (274 m n. m.).
Do krajinné struktury se v zájmovém území významněji promítají přírodní formace vodní toků
s doprovodnou zelení a geomorfologické formace Velký kopec, Rula a Losolosy. Z dominant
sídla je to především kostel sv. Prokopa.
Krajinný ráz je významně ovlivněn některými antropogenními zásahy. Jedná se zejména o
těžbu kaolinu v povrchovém dole jižně od sídla a těleso skládky tuhého komunálního odpadu
Únanov ležící při východním okraji území. Krajinný ráz je také negativně ovlivněn objekty
zemědělského družstva a objekty fotovoltaické elektrárny, které se nachází při jižním okraji
sídla a pohledově se uplatňují především z komunikace od Znojma.
Strana 17
ÚP ÚNANOV
Převážná část zájmového území je v současnosti intenzivně zemědělsky využívána, je bez
přirozené vegetace. Kvalitní půdy (I. a II. stupně ochrany) se nachází přibližně na ¾ rozlohy
katastru. Převládajícím krajinným prvkem zájmového území je zemědělská půda rozdělená
do rozměrných bloků, oddělených navzájem přímými dlouhými polními cestami a silnicemi
s doprovodem ovocných stromů. Dominuje především orná půda (79% území), naopak lesní
porosty tvoří na katastru Únanova pouhých 1,4% území. Lesy vytvářejí pouze nepatrné a
navzájem oddělené segmenty na strmých svazích, kolem vodních toků nebo v místech, kde
dříve byly těženy nerosty. Jejich dřevinná skladba je značně pozměněná s hojným akátem,
borovicí, jasanem, topoly a lipami. Pouze nivní lesíky mají dřevinnou skladbu bližší přirozené,
neboť v nich dominují topoly a vrby, místy olše. Významnější lesní plochy na zájmové území
zasahují jen okrajově ze sousedních katastrů. Na východě je to evropsky významná lokalita
Tvořihrázský les, na severozápadě pak Bábovecký les.
Plochy vinic, zahrad a sadů jsou vymezeny na necelých 5% území. Ve skutečnosti je však
jejich zastoupení menší, protože rozsáhlejší pozemky JZ od sídla evidované jako vinice jsou
v současnosti využívány jako orná půda. Menší sad se vyskytuje jen v lokalitě Losolosy
(zastoupeny jsou především švestky a třešně). Vodní plochy a trvalé travní porosty jsou
v území zastoupeny jen minimálně. Územím protékají dva drobné vodní toky (Únanovka a její
pravostranný přítok), které v něm zároveň pramení. Toky protékající především mezi poli jsou
obklopeny především zaplevelenými příkopy. Jediný menší rybník se v území nachází
v lokalitě U mlýnku (východní okraj katastru). Z přírodovědného hlediska jsou zajímavější
vodní tůně po těžbě kaolinu v jihozápadní části území. Důležitými menšími lokalitami se
stepní vegetací jsou lokality Kopečky u Únanova a Losolosy, kde se vyskytují chráněné
druhy.
Koeficient ekologické stability zájmového území je 0,09 (podle Míchal, 1985). Sledované
území je z hlediska míry ekologické stability charakterizováno jako území s maximálním
narušením přírodních struktur. Základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale
nahrazovány technickými zásahy. Je však třeba dodat, že pokud by bylo území posuzováno
v širším kontextu, je míra jeho ekologické stability podstatně větší a to především s ohledem
na lesní komplexi navazující na k. ú. Únanov na východě (Tvořihrázský les), severovýchodě
(Ruda) a severozápadě (Bábovecký les).
využití
výměra (ha)
%
celková výměra
1215
100
orná půda
957
78,8
chmelnice
0
0
vinice
28
2,3
zahrady
24
2,0
ovocné sady
6
0,5
trvalé travní porosty
14
1,2
lesní půda
17
1,4
vodní plochy
9
0,7
zastavěné plochy
19
1,6
ostatní plochy
141
11,6
Strana 18
ÚP ÚNANOV
Tabulka: Složení pozemků v katastru Únanov (zdroj: ČSÚ k 31.12.2011).
A.IV.1 Územní systém ekologické stability
Problematika ÚSES byla řešena souběžně s prací na návrhu ÚP Únanov, tedy souběžně
s řešením využití území. ÚP řeší způsob vymezení skladebných částí ÚSES a dále
koordinuje návaznost se skladebnými prvky ÚSES sousedních obcí.
Ze skladebných částí vyšší úrovně zájmovým územím neprochází žádný národní ani
nadregionální biokoridor ani zde není vymezeno žádné regionální nebo nadregionální
biocentrum.
Plán místního ÚSES navazuje na generely místního ÚSES sousedních katastrů (Plaveč,
Tvořihráz, Kuchařovice, Přímětice, Hluboké Mašůvky). Místní systém ekologické stability
navržený pro zájmové území na ZPF a PUPFL sestává celkem z 31 prvků. Místní ÚSES je v
zájmovém území reprezentován třemi souvislými větvemi biokoridorů.
První větev prochází od SZ z biocentra C01 koridory v suché řadě K01 až do biocentra C02,
pokračuje koridorem K05 - K08 do katastru Plavče. V suché a mezofilní řadě je veden koridor
K18 – K22, vloženo je biocentrum C08 Losolosy. Třetí větev z biocentra C03 je koridorem
K10-K11 v suché řadě vedena do nově vymezeného biocentra C05. Ve vlhké řadě pak
přechází K12 do biocentra C06 a dále po toku Únanovky do katastru Tvořihráze.
Funkci interakčních prvků budou plnit doprovodná vegetace vodotečí, komunikací, protierozní
meze, větrolamy a další přírodě blízké formace. Mezi významné interakční prvky v území
patří travnaté sady, břehové porosty a křovinatá společenstva na mezích.
A.IV.2 Zvláště chráněná území, přírodní parky
Na zájmovém území západně od sídla se nachází přírodní památka Losolosy (ev. č. 2150),
která je zvláště chráněným územím ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a
krajiny. V území byla rovněž nově vyhlášena přírodní památka Kopečku u Únanova ležící SV
od obce. Předmětem ochrany jsou suchomilná a teplomilná rostlinná společenstva s řadou
vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů (viz dále EVL).
Evropsky významné lokality Kopečky u Únanova, Tvořihrázský les a Kaolínka Únanov (viz
dále) jsou navrženy do kategorie přírodní památka a přírodní rezervace.
PP Losolosy
Lokalita se nachází 0,6 km Z od obce Únanov. Celkový rozsah chráněného území je 6,5 ha.
Charakteristika lokality:

Předmět ochrany: Svažité pozemky s různou expozicí na pestrém geologickém
podkladu. Motivem ochrany jsou teplomilná rostlinná společenstva s výskytem
chráněných druhů rostlin, např. prstnatce bezového, vstavače obecného či koniklece
velkokvětého. Lokalita je v zemědělské krajině útočištěm četných druhů živočichů,
např. ťuhýka obecného, křepelky polní a pěnice vlašské.

Rozloha: 6.5267

Nadmořská výška: 304-334 m

Bioregion: Jevišovický

Fytogeografické členění: Moravské podhůří Vysočiny

Geomorfologická jednotka: Jevišovická pahorkatina
Strana 19

Klimatická oblast: mírně teplá 11 (MT11)

Přírodní lesní oblast: Předhoří Českomoravské vrchoviny
ÚP ÚNANOV
Obrázek: Vymezení maloplošného chráněného území PP Losolosy.
A.IV.3 Evropsky významné lokality, ptačí oblasti
Na zájmovém území se v jeho severovýchodní části nachází evropsky významná lokalita
„Kopečky u Únanova“ (ev. č.: CZ0622162). Na zájmové území v jeho východním a
severovýchodním okraji zasahuje rozsáhlá evropsky významná lokalita „Tvořihrázský les“
(ev. č.: CZ0624106). Dále v blízkosti jihozápadní hranice k. ú. Únanov na katastru Přímětice
leží EVL „Kaolinka Únanov“ (ev. č.: CZ0623368).
EVL Kopečky u Únanova
Lokalita se nachází na dvou stepních pahorcích 1,4 km SSV od obce Únanov, cca 6 km na S
od Znojma. Celkový rozsah chráněného území je 8,4 ha.

Biogeografická oblast: kontinentální

Rozloha: 8.4250 ha

Navrhovaná kategorie: přírodní památka

Typy naturových přírodních stanovišť:
o
6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích
(Festuco-Brometalia)

Druhy: koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)

Katastrální území: Únanov
Strana 20
ÚP ÚNANOV

Geologie: Území je tvořeno mozaikou spraší, jemnozrných muskovitů, biotitických
svorů a okatých býtešských ortorul.

Geomorfologie: Území spadá do celku Jevišovická pahorkatina, podcelku Znojemská
pahorkatina, okrsku Únanovská sníženina. Jedná se o protáhlou sníženinu v žulách a
granodioritu, v které se pod neogenními usazeninami uchovaly mocné vrstvy
třetihorních tropických zvětralin.

Reliéf: Je tvořen dvěma pahorky vystupujícími nad okolní krajinu. Svahy mají
nejrůznější orientaci.

Pedologie: Zcela převažují hnědozemě.

Krajinná charakteristika: Zbytky zachovalých travinobylinných porostů v intenzivně
využívané zemědělské krajině.

Biota: Lokalita představuje zbytek bývalé pastviny. Převažuje vegetace sv. KoelerioPhleion phleoidis a sv. Festucion valesiacae. Bohatá populace koniklece velkokvětého
(Pulsatilla grandis) (stovky jedinců) - převážná část se vyskytuje na západním svahu
severního kopečku.

Kvalita a význam: Početná a perspektivní populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla
grandis) v regionu.

Zranitelnost: Bývalá pastvina, sukcese trav pokud nebude obnovena pastva, zarůstání
ovsíkem a keři šípků.
Obrázek: Vymezení EVL Kopečky u Únanova.
EVL Tvořihrázský les
Celkový rozsah chráněného území je 1468 ha. Jedná se o rozsáhlý lesní celek ve Výrovické
pahorkatině, který se rozkládán SV od Znojma.
Strana 21
ÚP ÚNANOV

Biogeografická oblast: kontinentální, panonská

Rozloha: 1468,2272 ha

Navrhovaná kategorie: PR

Typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť)

o
9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
o
91G0* - Panonské dubohabřiny
Druhy:
o
netopýr černý (Barbastella barbastellus), roháč obecný (Lucanus cervus),
tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)

Katastrální území: Kuchařovice, Kyjovice, Plaveč, Suchohrdly u Znojma, Těšetice u
Znojma, Tvořihráz, Únanov, Výrovice

Geologie: Podloží je tvořeno kyselými silikátovými horninami, granodiority a
křemennými diority, vyskytují se lokální překryvy sprašových hlín.

Geomorfologie: Území spadá do Výrovické pahorkatiny. Jedná se o soustavu
plochých protáhlých hřbetů a plochých protáhlých sníženin prořezaných hlubokým
údolím Jevišovky.

Reliéf: Terén je zvlněný, sklony svahů jsou většinou mírné, v okolí vodního toku
Únanovka se vyskytují prudké svahy se skalními výchozy. Převažující expozice svahů
je jižní, jihovýchodní, severní a severozápadní. Středem protéká říčka Únanovka, na
které je vodní nádrž Těšetice.

Pedologie: Půdní pokryv tvoří kambizemě (modální var. mesobazická, districká), v
menší míře hnědozemě a luvizemě. V okolí vodního toku je v mapových podkladech
uváděna luvizem. Půdy jsou zpravidla suché až vysýchavé, pouze v bázích svahů se
vyskytují čerstvě vlhké typy.

Krajinná charakteristika: Rozsáhlý lesní celek se společenstvy dubohabřin a
teplomilných doubrav v jinak intenzivně obhospodařované krajině.

Biota: Lesní celek se společenstvy dubohabřin a teplomilných doubrav. Dominantním
typem vegetace na lokalitě jsou hercynské dubohabřiny a acidofilní teplomilné
doubravy. Na prudkých svazích údolí Únanovky se lokálně vyskytují suťové lesy. V
okolí vodního toku jsou vyvinuty údolní jasanovo-olšové luhy. Jde o rozsáhlý lesní
celek v kulturní krajině. V podrostu se vyskytuje řada vzácných druhů: lilie zlatohlavá
(Lilium martagon), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), medovník
meduňkolistý (Melittis melissophyllum). Z živočichů se zde vyskytují tři druhy přílohy
směrnice - tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a roháč obecný (Lucanus cervus) a
netopýr černý (Barbastella barbastellus).

Kvalita a význam: Významný lesní celek v okolní bezlesé, intenzívně využívané
zemědělské krajině, se zachovalými porosty hercynských (L3.1) a panonských (L3.4)
dubohabřin a suťových lesů (L4) a řadou vzácných druhů.

Zranitelnost: Lesní porosty lokality, jsou ovlivněné zejména lesním hospodářstvím.
Porosty převažující mapovací jednotky L3.1 mají zpravidla změněnou prostorovou
strukturu (keřové patro je potlačeno, chybí vertikální výplň porostů) a jsou obnovovány
mimo výsadeb dubu zimního rovněž borovicí lesní. Negativní vliv na druhovou
skladbu porostů má rovněž zmlazování akátu z původních akátových porostů, resp.
změna druhové skladby lesního podrostu v důsledku kompetičních vlastností akátu.
Strana 22
ÚP ÚNANOV
Potenciální nebezpečí invaze nežádoucích trávových druhů, zejm. třtiny křovištní
(Calamagrostis epigejos), představují semenné sady, které jsou touto trávou zcela
zarostlé. V okrajových částech lesních porostů souvisejících se zemědělskými
pozemky je patrné negativní ovlivnění podrostu zemědělstvím, zejména invazí polních
plevelů a ruderálních druhů, stejně jako nevytvoření přechodového ekotonu mezi
lesem a polní krajinou z důvodu orby až k hranici lesa.
Obrázek: Vymezení severozápadní části EVL Tvořihrázský les.
EVL Kaolinka Únanov
Kaolinový lom ležící 1,7 km JJZ od obce Únanov, cca 4 km S od Znojma. Celkový rozsah
chráněného území je 4,97 ha.

Biogeografická oblast: kontinentální

Rozloha: 4.9705 ha

Nadmořská výška: 309 - 315 m n. m.

Navrhovaná kategorie: přírodní památka

Typy naturových přírodních stanovišť: --

Druhy: čolek dravý (Triturus carnifex)

Katastrální území: Přímětice
Strana 23
ÚP ÚNANOV

Geologie: Podklad je tvořen zbřidličnatělými biotitickými žulami překrytými vrstvou
spraší.

Geomorfologie: Území patří do Únanovské sníženiny. Jedná se o protáhlou sníženinu
v žulách a granodioritu, v které se pod neogenními usazeninami uchovaly tropické
zvětraliny z třetihor.

Reliéf: Reliéf je antropogenní. Jde o kaolinový lom vyhloubený do svahu s JV
orientací; v těžební jámě vznikla dvě jezera.

Pedologie: Půdy jsou hnědozemě.

Krajinná charakteristika: Prostor kaolinového lomu s uměle vzniklou vodní plochou
uprostřed intenzivně obhospodařované krajiny.

Biota: Čolek dravý (Triturus carnifex) osídluje pouze menší jezírko; okraj jezírka
lemován litorálem s převahou orobince (Typha sp.) a rákosem (Phragmites sp.).
Submerzní vegetace je místy tvořena bublinatkou (Utricularia sp.).

Kvalita a význam: Jedna z nejvýznamnějších lokalit čolka dravého (Triturus carnifex) v
ČR.

Zranitelnost: Lokalita je ohrožena vysycháním a přirozeným zazemňováním,
rekreačním a sportovním využitím. Potenciální riziko představuje vysazení ryb.
Obrázek: Vymezení EVL Kaolinka Únanov.
A.IV.4 Významné krajinné prvky
Do zájmového území nezasahuje žádný evidovaný významný krajinný prvek (dle § 6 zákona
č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Z významných krajinných prvků vyjmenovaných
Strana 24
ÚP ÚNANOV
zákonem (§ 3 odst. 1, písm. b) se v zájmovém území nachází vodní toky (Únanovka a její
pravobřežní bezejmenný přítok), vodní nádrže (bezejmenná nádrž u hranice s k.ú. Tvořihráz,
nádrže po těžbě kaolinu) a dále drobné lesní plochy.
A.IV.5 Zvláště chráněné druhy
Zvláště chráněné druhy byly v zájmovém území mimo zvláště chráněná území (PP Losolosy)
a území NATURA 2000 (Kopečky u Únanova a Tvořihrázský les) identifikovány ještě
na následujících lokalitách:

stepní lokalita Velký kopec nad bývalým kamenolomem při severním okraji obce
(parc. č. 2401/1) – početná populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis)

nevyužívaný drobný pískový lom na Únanovském návrší jižně od obce při komunikaci
na Znojmo (parc. č. 5632) – biotop vlhy pestré

stepní lokalita u čistírny odpadních vod v lokalitě Louky (parc. č. 5401 k.ú. Únanov)

stepní lokalita východně od obce v lokalitě Paděličky (parc. č. 5225) – menší populace
koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis)
V areálu bývalého statku v sídle se na komíně nachází hnízdiště zvláště chráněného čápa
bílého (Ciconia ciconia). Z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů živočichů mohou být
významné rovněž některé malé lomy v jižní části území, ke kterým zatím chybí podrobnější
údaje (např. rekultivovaná část lomu po těžbě kaolinu s tůní – zásadní biotop pro
obojživelníky).
A.IV.6 Území historického, kulturního nebo archeologického významu
Na zájmovém území jsou registrovány následující kulturní nemovité památky:

kostel sv. Prokopa (č.r. 32515/7-6874)
Katastrální území Únanov je územím archeologického zájmu ve smyslu §22 zákona č.
20/1987 Sb. V zájmovém území se nachází následující lokality s archeologickými nálezy,
které mají preventivně ochranný charakter:

intravilán Únanova

U zabitého

kaolínka

Dolní polodíly – Únanov V

Padělky

Padělíčky

Polodíly – Únanov VII
Urbanistickými hodnotami území jsou zejména charakter sídla s nízkou hladinou zástavby,
dominanty obce (zejména kostel) a urbanistická struktura jádra obce. Jako další kulturní,
urbanistické a architektonické hodnoty území byly označeny:

budova základní školy

bývalá fara č.p. 19

statek č.p. 17

kaple rodiny Dvořáků na hřbitově
Strana 25

drobné sakrální památky v krajině (kříže, poklony, kapličky)

památník obětem I. sv. války na návsi
ÚP ÚNANOV
Budova bývalé fary a statek byly v minulosti zásadně přestavěny. Mezi významné stavby
patří dále budova Orlovny a koupaliště. Jako památky místního významu byly označeny
objekty školy, pomník padlým v I. světové válce na návsi a drobné stavby v krajině (kříže,
poklony, kapličky).
A.V. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů ÚP na ŽP
A.V.1 Vyhodnocení jednotlivých ploch a koridorů
Významnost možných vlivů návrhových lokalit na jednotlivé složky ŽP, lidské zdraví a
obyvatelstvo je hodnocena pomocí následující stupnice:
 významně negativní: -2
 mírně negativní: -1
 neutrální, nepatrně negativní nebo nepatrně pozitivní: 0
 mírně pozitivní: +1
 významně pozitivní: +2
Podrobná metodika hodnocení pomocí této stupnice je uvedena v příloze č. 1.
U hodnocení každého návrhu je uvedeno vyhodnocení celkového rozsahu možných vlivů na
ŽP a obyvatelstvo podle stupnice:
 malý (počet v součtu dosažených bodů +4 až -4)
 středně velký (počet v součtu dosažených bodů +5 až +8 nebo -5 až -8 nebo návrhy,
u kterých v jednom z hodnocených kritérií bylo dosaženo -2 bodů)
 velký (počet v součtu dosažených bodů +8 až +12 nebo -8 až -12 nebo návrhy, u
kterých ve dvou nebo více z hodnocených kritérií bylo dosaženo -2 bodů)
Podrobněji slovně jsou okomentovány zejména vlivy, které byly vyhodnoceny jako negativní
středně velké a velké. V závěru každého hodnocení je pak uvedeno, zda daný záměr lze
považovat za přípustný, případně za jakých podmínek.
Při hodnocení vlivů jsou zvažovány vlivy, které lze u jednotlivých návrhů reálně předpokládat.
Protože konkrétní záměry na návrhových plochách nebo jejich přesnější parametry nejsou
mnohdy známy, pohybuje se stanovování vlivů často v rovině odborného odhadu, přičemž je
zvažována horší z předpokládaných možností. Při hodnocení vlivů jsou zvažovány i
podmínky a omezení stanovená ÚP pro jednotlivé návrhy.
V rámci následujícího hodnocení jsou posuzovány návrhové plochy oproti stávajícímu stavu
území (tzv. nulové variantě).
Strana 26
ÚP ÚNANOV
Označení
Plocha v ha
Klima a
ovzduší
Voda
Půda a
horniny
Příroda
Krajina a
kulturní
dědictví
Lidské
zdraví a
obyvatel.
Součet
Br-1
2,5
-1
-1
-1
0
-1
0
-4
Br-2
1,18
-1
-1
-1
0
-1
0
-4
Br-3
1,43
-1
-1
-1
0
-1
0
-4
Br-4
0,18
0
0
-1
0
0
0
-1
Br-5
0,41
0
0
-1
0
0
0
-1
Br-6
0,32
0
0
-1
0
0
0
-1
1
-1
0
0
-1
1
0
SO-1
O-1
0,83
-1
-1
-1
0
-1
1
-3
SV-1
0,63
-1
-1
-1
0
-1
-1
-5
-1
0
0
0
0
-1
-2
SV-2
VS-1
1,45
-1
-1
-2
0
-1
-1
-6
VS-2
0,97
-1
-1
-1
0
-1
-1
-5
TE(s)
2,45
-1
-1
-2
0
-1
-1
-6
TE(j)
1,52
-1
-1
-2
0
-1
-1
-6
D
0
-1
-1
0
1
0
-1
SN
1
1
1
1
1
1
6
PŘ
1
1
0
1
1
1
5
Zz
0
0
0
0
0
1
1
Tk
0
1
0
0
0
1
2
Rozvojové plochy pro bydlení (Br-1 – Br-6 a SO-1)
Územní plán navrhuje celkem 6 rozvojových ploch pro bydlení v rodinných domech a dále
plochu bývalého statku (v současnosti plochu výrobní a skladovací) navrhuje jako plochu
smíšenou obytnou. Celkově jsou rozvojové plochy pro rodinné bydlení navrženy na 6,02 ha
ZPF (převážně se jedná o ornou půdu, 0,8 ha pak představují zahrady). Návrhové plochy
přirozeně navazují na stávající plochy pro bydlení. Větší plochy (Br-1 – Br-3) jsou navrženy
pouze při západním okraji sídla. Menší část z těchto ploch (přibližně 1 ha) je vymezena jako
plochy bydlení již v současném platném územním plánu obce. Jednotlivé plochy jsou
navrženy tak, aby byly dopravně dostupné s dosahem inženýrských sítí. Přehled jednotlivých
rozvojových ploch pro bydlení:
 Br-1 – Z okraj sídla (předpokládáno přibližně 20 rodinných domů)
 Br-2 – Z okraj sídla (předpokládáno přibližně 8 rodinných domů)
 Br-3 – JZ okraj sídla (předpokládáno přibližně 9 rodinných domů)
 Br-4 – J okraj sídla (předpokládány přibližně 3 rodinné domy)
 Br-5 – V okraj sídla (předpokládány přibližně 3 rodinné domy)
 Br-6 – V okraj sídla (předpokládány přibližně 2 rodinné domy)
Strana 27
ÚP ÚNANOV
Při realizaci výstavby objektů rodinných domů lze dočasně předpokládat emise (zejména
prachu) a hluk z výstavby, které však budou jen dočasné a nebudou s ohledem na charakter
výstavby velkého rázu.
Předpokládaný vznik lokálních zdrojů znečišťování ovzduší (vytápění objektů) s ohledem na
předpokládané vytápění zejména zemním plynem může přispět k nepatrnému zvýšení imisí v
území. Vlivem nových zpevněných a zastavěných ploch dojde ke zvýšení odtoku dešťových
vod, který bude eliminován stanovenými limity pro maximální zastavění pozemku. Nárůst
produkce odpadních (splaškových) vod ze zástavby nebude s ohledem na předpokládaný
počet obyvatel v nových rodinných domech nijak markantní.
Lze očekávat negativní vliv na půdu z důvodu záboru ZPF. Přibližně na 1 ha pozemků
vymezených pro bydlení jsou půdy II. st. ochrany, ostatní půdy jsou pak III. až V. stupeň
ochrany. Část těchto ploch ale zůstane z důvodu podmínky maximálního zastavění
stavebních pozemků zachována jako ZPF – zahrada.
Negativní vliv na přírodu lze spatřovat v záboru pozemků využívaných jako zahrady a sady
(cca 0,8 ha na plochách Br-1, Br-2 a Br-3) s ohledem na jejich vyšší míru ekologické stability.
Část těchto pozemků zůstane z důvodu podmínky maximálního zastavění stavebních
pozemků zachována a rovněž nové zahrady vzniknou.
Vliv na krajinný ráz v důsledku rozšiřování zástavby do volné krajiny je eliminován návazností
ploch na stávající plochy pro bydlení. S ohledem na podmínku maximální výšky dvou
nadzemních podlaží není předpokládáno ovlivnění stávající výstavby ani dominant sídla.
Negativní vliv na urbanistický ráz obce může mít nová výstavba v areálu bývalého statku.
Tato plocha rovněž částečně leží na území zvláštního archeologického zájmu, kde lze
očekávat možný zásah do archeologických památek.
Pozitivní vliv na obyvatelstvo může přinést navržená změna výrobní a skladovací plochy
(bývalý statek) v blízkosti lokalit bydlení na plochu smíšenou obytnou a to zejména s ohledem
na možné negativní vlivy spojené s hlukem, emisemi a dopravou související se záměry na
výrobních plochách.
Rozsah vlivů lze u jednotlivých lokalit i v jejich souhrnu hodnotit jako malý.
Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování
stanovených podmínek využití a prostorového uspořádání posuzovat jako přípustné.
S ohledem na eliminaci negativních vlivů je potřeba dodržet zejména následující podmínky
stanovené ÚP pro plochy rodinného bydlení:
 maximální zastavění stavebního pozemku 60% včetně zpevněných ploch
 minimální výměra stavebního pozemku 750 m2
 maximálně 2 nadzemní podlaží
 pro lokalitu Br-1 zpracovat územní studii
Rozvojové plochy pro občanskou vybavenost (O-1)
Územní plán navrhuje jednu rozvojovou plochu pro občanskou vybavenost, kterou blíže
nespecifikuje. Celková rozloha této plochy je 0,83 ha. Plocha je pro občanskou vybavenost
vymezena již v současnosti platném ÚP. Návrhová plocha se nachází na severním okraji
sídla a navazuje na zastavěné území (na západě na plochu občanského vybavení
využívanou jako koupaliště a sportovní areál na jihu na stávající plochu smíšenou výrobní).
Návrhová plocha je situována na ZPF využívaném v současnosti jako orná půda. Plocha je
dopravně dostupná s dosahem inženýrských sítí.
Protože konkrétnější záměr na rozvojové ploše není znám, lze posouzení vlivů provádět jen
obecně při zohlednění podmínek přípustného využití stanovených ÚP. Při realizaci výstavby
objektů občanského vybavení lze dočasně předpokládat emise (zejména prachu) a hluk
z výstavby, které však budou dočasné.
Strana 28
ÚP ÚNANOV
Vlivy na znečištění ovzduší mohou souviset zejména se vznikem lokálního topeniště pro
vytápění objektů. S ohledem na předpokládané vytápění zemním plynem může dojít k
nepatrnému zvýšení imisí v území. Vlivem zpevněných a zastavěných ploch dojde ke zvýšení
odtoku dešťových vod. S možnými záměry může rovněž souviset produkce odpadních
zejména splaškových vod, která však s ohledem na rozsah plochy a předpokládané využití
nebude významná. V bezprostřední blízkosti plochy se nachází vodní tok Únanovka.
Ohrožení povrchových vod by mohlo souviset s nakládáním se závadnými látkami v jeho
blízkosti, které však není s ohledem na předpokládané využití příliš pravděpodobné.
K oddělení vodního toku od plochy občanské vybavenosti je mezi plochou a potokem navržen
pás určený především pro zeleň.
Lze očekávat negativní vliv na půdu z důvodu záboru ZPF. Celá plocha se nachází na
půdách I. stupně ochrany, které je možné odnímat ze ZPF jen ve výjimečných případech.
Vliv na krajinný ráz v důsledku rozšiřování zástavby do volné krajiny je eliminován návazností
plochy na stávající zastavěné území. S ohledem na podmínku maximální výšky dvou
nadzemních podlaží není předpokládáno významnější ovlivnění krajinného rázu.
Pozitivní vliv na obyvatelstvo mohou způsobit záměry rozšiřující nabídku pro rekreaci, sport,
vzdělávání apod.
Rozsah vlivů lze u rozvojové plochy hodnotit jako malý.
Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování podmínek
využití a prostorového uspořádání stanovených ÚP posuzovat jako přípustné.
stanovené ÚP:

maximálně 2 nadzemní podlaží
Stanovené podmínky je žádoucí rozšířit z důvodů eliminace negativních vlivů na půdu,
zachování retenční schopnost krajiny a oddělení budov zelení od okolní krajiny o podmínku
minimálního zastoupení zeleně na pozemku v rozsahu 20%.
Rozvojové plochy pro výrobu a skladování (SV-1, SV-2, VS-1 a VS-2)
Územní plán navrhuje celkem 4 rozvojové plochy pro výrobu a skladování. Celkově jsou tyto
plochy navrženy na 3,05 ha ZPF využívaného jako orná půda. Plocha SV-2 je navržena mimo
ZPF a PUPFL na pozemcích bývalého lomu. Návrhové plochy navazují na stávající výrobní
plochy. Plocha SV-2 je vymezena jako výrobní plocha již v současnosti platném ÚP, stejně
tak i větší část výrobní a skladovací plochy VS-2. Jednotlivé plochy jsou navrženy tak, aby
byly dopravně dostupné s dosahem inženýrských sítí. Přehled jednotlivých rozvojových ploch
pro výrobu a skladování:
 SV-1 – J část sídla mezi hřištěm a zemědělským areálem
 SV-2 – SV okraj sídla v prostoru bývalého lomu
 VS-1 – jižně od sídla u zemědělského a výrobního areálu při komunikaci od Znojma
 VS-2 – jižně od sídla mezi hřištěm a zemědělským areálem při komunikaci od Znojma
Protože konkrétnější záměr na rozvojových plochách výroby a skladování nejsou známé, lze
posouzení vlivů provádět jen obecně při zohlednění podmínek přípustného využití
stanovených ÚP. Při realizaci výstavby objektů výroby a skladování lze předpokládat emise
(zejména prachu) a hluk z výstavby, které budou dočasného charakteru.
Potenciální negativní vlivy na ovzduší lze očekávat v souvislosti s možným umístěním zdrojů
znečišťování ovzduší zejména technologických. Vliv na kvalitu ovzduší bude souviset s jejich
charakterem a množstvím a druhem vypouštěných emisí. U výrobních objektů lze rovněž
očekávat vznik odpadních vod (splaškových a případně i technologických), zvýšení odtoku
dešťových vod a možná rizika při nakládání se závadnými a nebezpečnými látkami.
Strana 29
ÚP ÚNANOV
Lze očekávat negativní vliv na půdu z důvodu záboru ZPF. Rozvojové plochy SV-1 a VS-1
jsou navrženy na ZPF II. stupně ochrany; plocha VS-2 pak zejména na půdách IV. stupně
ochrany. Východní hranice plochy VS-1 respektuje stanovené chráněné ložiskové území.
Negativní vliv na krajinný ráz je částečně eliminován návazností výrobních a skladovacích
ploch na zastavěné území a rovněž návrhovými plochami (Zi) pro izolační pásy zeleně kolem
ploch VS-1 a VS-2 a stanovenými limity pro maximální výšku budov 12 m nad terénem a
maximálně dvěma podlažími.
Negativní vlivy na lidské zdraví mohou souviset zejména s hlukem z rušivé výroby a
případným nárůstem dopravy. Rušivá výroba je však návrhem ÚP v místech v blízkosti ploch
bydlení a rekreace vyloučena. Nové výrobní plochy mohou mít potenciál ke zvýšení nabídky
pracovních míst pro místní obyvatele.
Rozsah vlivů lze u jednotlivých lokalit pro výrobu a skladování vyhodnotit jako středně velký
(u plochy SV-2 jako malý); v souhrnu pak jako středně velký.
stanovených podmínek využití a prostorového uspořádání posuzovat jako přípustné.
stanovené ÚP:
 celková výška stavby max. 12 m nad terénem
 dostatečné ozelenění areálů pro jejich začlenění do krajiny
Stanovené podmínky je žádoucí rozšířit z důvodů eliminace negativních vlivů na půdu,
retenční schopnost krajiny a oddělení staveb zelení od okolní krajiny o podmínku minimálního
zastoupení zeleně na pozemku v rozsahu 10%. Konkrétní záměry, které budou podléhat
posuzování vlivů na životní prostředí, bude nutné vyhodnotit v procesu EIA a to včetně
stanovení opatření k minimalizaci negativních vlivů na ŽP.
Rozvojové plochy pro těžbu nerostů (TE)
Územní plán navrhuje několik nových rozvojových ploch pro těžbu nerostů. Celkově jsou tyto
plochy navrženy na 3,97 ha ZPF využívaného jako orná půda. Návrhové plochy plynule
navazují na stávající plochy těžby kaolinu v jižní části zájmového území. Návrhové plochy
jsou rozděleny na dvě části – kolem stávajících severních ploch pro těžbu a kolem jižních
ploch pro těžbu, které jsou odděleny výrobními a skladovacími plochami pro těžbu a
rekultivovaným lomem vymezeným jako lokální biocentrum. Při okraji jižních ploch pro těžbu
prochází funkční lokální biokoridor (větev K17). Rozvojové plochy v jižní části se nachází
v blízkosti evropsky významné lokality Kaolinka Únanov, která leží již na katastru Přímětice.
Potenciální negativní vlivy na ovzduší souvisí zejména s emisemi při těžbě a zpracování
kaolinu. Negativní vlivy na ovzduší budou spojeny rovněž s přípravou ploch pro těžbu
(skrývka horních vrstev) a následnou rekultivací ploch. Jedná se zejména o emise prachu a
emise výfukových plynů vozidel a mechanizace zajišťující těžbu a přepravu. Zvýšená
prašnost se může projevit při těžbě zejména v průběhu letních měsíců v souvislosti
s přejezdy mechanizace po suchých nezpevněných komunikacích. Významný nárůst imisního
zatížení zejména v okolních sídlech není očekáván a to i s ohledem na vzdálenost obytných
ploch.
Případná těžba na hodnocených lokalitách bude znamenat ovlivnění hydrogeologických
poměrů. Může dojít k ovlivnění odtokových poměrů v území, případně k dočasnému snížení
hladiny podzemních vod. Při realizaci těžby na plochách v jižní části území může být ovlivněn
vodní tok při jejím okraji (pravostranný přítok Únanovky). Lze předpokládat, že případná
spotřeba vody pro plavení vytěženého kaolínu nebude významně navyšována a bude možné
ji pokrýt ze stávajících zdrojů. Při případné těžbě (včetně její přípravy a následné rekultivace)
Strana 30
ÚP ÚNANOV
hrozí riziko úniku závadných látek (zejména ropných) při jejich skladování a při provozu
mechanizace.
Lze očekávat negativní vliv na půdu z důvodu záboru ZPF. Rozvojové plochy jsou navrženy
především na půdách II. stupně ochrany a částečně na půdách III. stupně ochrany. Po
případné těžbě proběhne rekultivace, při níž bude skrytá zemina (včetně ornice) využita na
povrchu terénu.
Realizace těžby na návrhových plochách přispěje ke změně krajinného rázu. Negativní vliv
bude částečně eliminován plynulou návazností ploch pro těžbu na stávající plochy těžby. Tyto
vlivy budou do jisté míry dočasné, jelikož po ukončení těžby dojde k rekultivaci území.
Negativní vlivy na krajinný ráz mohou částečně eliminovat dřeviny rostoucí při okrajích
těžebních jam minimální.
Negativní vlivy na biotu souvisí s potenciálním kácením dřevin, které v současnosti pokrývají
část návrhových rozvojových ploch pro těžbu. Ovlivnění předmětu ochrany EVL Únanovská
kaolinka není předpokládáno. Rozšiřováním těžby může také docházet k částečnému
narušení lokálního biokoridoru v jižní oblasti těžby.
Negativní vlivy na lidské zdraví mohou souviset zejména s hlukem při provozu mechanizace
a zpracováním vytěžené horniny. Kaolíny jsou snadno rypné horniny, které pro rozpojování
nepotřebují trhací práce. S ohledem na vzdálenost lokalit pro bydlení a rekreaci a současné
zkušenosti při těžbě není významný vliv na lidské zdraví očekáván. Nové výrobní plochy
mohou mít potenciál ke zvýšení nabídky pracovních míst pro místní obyvatele a tím i zlepšení
socio-ekonomických poměrů.
Rozsah vlivů lze u jednotlivých rozvojových lokalit pro těžbu nerostů i v jejich souhrnu
vyhodnotit jako středně velký.
Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí posuzovat jako
přípustné.
K zajištění odclonění, snižování prašnosti a zajištění funkčnosti biokoridoru K17 je žádoucí v ÚP
vymezit podmínku v maximální možné míře zachovat stávající zeleň (dřeviny).
Před realizací těžby nebo jiného záměru vyžadujícího posouzení z hlediska jeho vlivu na
životní prostředí, je nutné posoudit tyto záměry v procesu EIA a při něm stanovit konkrétní
opatření k eliminaci vlivů na životní prostředí a lidské zdraví. Zejména bude nutné řešit
opatření ke snižování prašnosti a k úpravě odtokových poměrů (vodního toku).
Rozvojové plochy pro dopravu (D)
Územní plán navrhuje několik rozvojových ploch pro dopravu. Jedná se o polní cesty sloužící
k zajištění dostupnosti zemědělských pozemků. Cestní síť je navržena na základě
komplexních pozemkových úprav, které byly v území provedeny. Komunikace jsou navrženy
především na pozemcích ZPF. Jednotlivé plochy jsou navrženy tak, aby zajistily dostupnost
obdělávaných pozemků.
Při výstavbě polních cest dojde ke krátkodobému zvýšení emisí prachu a emisí výfukových
plynů stavební mechanizace. U nezpevněných cest bude rovněž docházet při jejich provozu
k víření prachu. Celkový nárůst emisí lze považovat za zanedbatelný, jelikož vybudováním
cest nedojde k celkovému nárůstu dopravy v území.
Budováním cest bude docházet k záboru půd ZPF na různých třídách ochrany. Členění
rozsáhlých pozemků cestní sítí může přispět ke snížení rizika vodní eroze. Zastavěné plochy
snižují retenční schopnost krajiny. Případná doprovodná zeleň může přispět ke zvyšování
ekologické stability území. Negativní vlivy na lidské zdraví s ohledem na navržení cestní sítě
mimo zastavěné území nejsou očekávány.
Rozsah vlivů lze u návrhových ploch pro dopravu vyhodnotit jako malý.
stanovených podmínek využití posuzovat jako přípustné.
Strana 31
ÚP ÚNANOV
Rozvojové plochy smíšené nezastavitelného území (SN)
Územní plán navrhuje řadu rozvojových ploch smíšených nezastavitelného území. Tyto
plochy jsou vymezeny zejména pro realizaci jednotlivých skladebných částí místního ÚSES
(biokoridory a interakční prvky) a dále pro realizaci protierozních opatření v SZ okraji
zájmového území.
Návrhové plochy mají významný potenciál přispět ke zvýšení ekologické stability krajiny
vytvořením migračních tras pro živočichy a rostliny. Rovněž zajistí větší ochranu půd před
vodní a větrnou erozí, zvýší schopnosti krajiny akumulovat srážkové vody, pomohou izolovat
negativní dominanty v krajině (zejména těleso skládky TKO), přispějí ke snížení prašnosti ad.
Mezi navrženými skladebnými částmi ÚSES a dalšími rozvojovými plochami ÚP nedochází k
prostorovým či funkčním konfliktům.
Rozsah vlivů lze u návrhových ploch pro smíšené nezastavitelné území vyhodnotit jako
středně velký.
Navržené změny lze z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených
podmínek využití doporučit.
Rozvojové plochy přírodní (PŘ)
Územní plán navrhuje několik rozvojových ploch přírodních. Tyto plochy jsou vymezeny
zejména pro realizaci jednotlivých skladebných částí místního ÚSES (biocentra).
Návrhové plochy mají potenciál přispět ke zvýšení ekologické stability krajiny vytvořením
biotopů pro trvalou existenci ekosystémů. Rovněž zajištují zvýšení schopnosti krajiny
akumulovat srážkové vody, přispívají ke snížení prašnosti ad. Mezi navrženými skladebnými
částmi ÚSES a dalšími rozvojovými plochami ÚP nedochází k prostorovým či funkčním
konfliktům.
Rozsah vlivů lze u návrhových ploch přírodních vyhodnotit jako středně velký.
podmínek využití doporučit.
Rozvojové plochy zemědělské vyhrazené (Zz)
Územní plán navrhuje několik menších rozvojových ploch zemědělských vyhrazených
určených pro záhumenky, sady a zahrady. Tyto plochy jsou vymezeny na ZPF.
Změna způsobu využívání ZPF z orné půdy jako zahrady nebo sady přináší pozitivní vlivy
v oblasti ekologické stability území, schopnosti akumulovat srážkovou vodu ad. Negativní
vlivy mohou být vyvolány realizací staveb pro rekreaci, u nichž jsou však jejich rozsah a
velikost omezeny podmínkami ÚP.
Rozsah vlivů lze u návrhových ploch pro smíšené nezastavitelné území vyhodnotit jako malý.
podmínek využití a prostorového uspořádání vyhodnotit jako přípustné.
stanovené ÚP:
 výměra staveb pro rodinou rekreaci do 25 m2
Rozvojový koridor technické infrastruktury (Tk)
Územní plán vymezuje koridor pro vedení kanalizačního přivaděče z Plavče. Koridor
splaškové kanalizace je veden podél komunikace II. třídy ve směru na Plaveč a následně
Strana 32
ÚP ÚNANOV
napojen na stávající kanalizaci. Odpadní vody z obce Plaveč budou likvidovány na čistírně
odpadních vod na zájmovém území.
Realizací záměru dojde k navýšení odpadních vod vypouštěných z čistírny odpadních vod do
potoka Únanovka. Odborným odhadem při zohlednění počtu obyvatel obce Plaveč může dojít
ke zvýšení množství vypouštěných odpadních vod až na 1,5 násobek současného stavu.
Celkově lze však vliv vyhodnotit jako pozitivní, protože realizací kanalizačního přivaděče
dojde k zajištění čištění odpadních vod z obce Plaveč.
Negativní vlivy spojené s výstavbou kanalizačního přivaděče budou malé a pouze dočasného
charakteru. Pro obyvatelstvo Plavče bude čištění odpadních vod na ČOV znamenat zvýšení
kvality bydlení.
Rozsah vlivů lze u návrhového koridoru vyhodnotit jako malý.
Navržené změny lze z hlediska jejich vlivů na životní prostředí vyhodnotit jako přípustné.
A.V.2 Souhrnné vyhodnocení vlivů ÚP včetně vlivů kumulativních a
synergických
Jednotlivé návrhy územního plánu je potřeba hodnotit nejen samostatně, ale jejich vlivy
posoudit i komplexně, včetně posouzení kumulativních a synergických vlivů vyvolaných
v území.
U posuzovaných návrhů se mohou synergické a kumulativní vlivy projevit zejména
v lokalitách s větším počtem různých záměrů s významnými negativními vlivy. Kumulace
takovýchto záměrů nebyla při hodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí
identifikována. Jednotlivé návrhové plochy jsou vymezeny tak, aby byly minimalizovány jejich
vzájemné kolize. V následujících kapitolách jsou uvedeny souhrnné vlivy návrhových ploch
na jednotlivé složky ŽP.
Vlivy na klima a ovzduší
Negativní ovlivnění ovzduší může být vyvoláno především realizací nových výrobních objektů
na rozvojových plochách pro výrobu. Jedná se především o technologické zdroje, které
mohou mít potenciál významně ovlivnit kvalitu ovzduší v sídle. S výrobními a skladovacími
plochami souvisí i možný nárůst dopravy. Plochy jsou však navrženy především v okrajové
části sídla u hlavní komunikace ve značné vzdálenosti od obytných ploch. Celkové vlivy na
ovzduší z výroby lze s ohledem na neznalost konkrétních záměrů jen těžko odhadnout a
budou muset být vyhodnoceny v rámci povolování stacionárních zdrojů, případně v rámci
procesu EIA.
Negativní vlivy na ovzduší při rozšíření ploch pro těžbu kaolínu budou souviset především
s emisemi výfukových plynů z používané mechanizace a dopravních prostředků a rovněž
s emisemi prachu. Tyto dopady se budou projevovat především v samotném místě těžby.
Další negativní vlivy souvisí se vznikem lokálních topenišť. S ohledem na plynofikaci obce,
rozsah jednotlivých rozvojových ploch a předpokládané využití především zemního plynu při
vytápění obytných i komerčních objektů není očekáván významný nárůst emisí ze
spalovacích zdrojů.
Pozitivní vliv na ovzduší v zájmovém území bude mít realizace ÚSES a výsadba zeleně.
Celkový negativní vliv na ovzduší lze vyhodnotit jako středně velký a podmíněně přípustný.
Strana 33
ÚP ÚNANOV
K minimalizaci dopadů negativních vlivů na ovzduší a klima nejsou navržena žádná speciální
opatření. Při povolování stacionárních zdrojů znečišťování bude nutné v případě překročení
imisních limitů území vymezit kompenzační opatření podle zákona 201/2012 Sb.
Vlivy na vody
Ovlivnění odtokových poměrů v krajině souvisí s rozšířením ploch těžby kaolínu. Schopnost
krajiny akumulovat srážkové vody negativně ovlivní rozšiřování obytné zástavby (návrhové
plochy v rozsahu cca 6 ha) a ploch komerčních a výrobních (návrhové plochy v rozsahu cca
4,5 ha). Celková plocha vymezená k zastavění a těžbě představuje 1,2% výměry katastru.
Skutečná plocha však s ohledem na stanovené podmínky maximálního zastavění bude
menší.
Nová výstavba povede rovněž ke vzniku odpadních vod zejména splaškových a případně i
technologických z výrobních objektů. Významný nárůst odpadních vod likvidovaných v území
přinese realizace přivaděče splaškových vod ze sousedního katastru obce Plaveč. Rizikem
pro povrchové a podzemní vody se může stát nakládání se závadnými látkami ve výrobních
případně skladovacích objektech a při používání mechanizace při těžbě kaolinu. Rizika
spojená s výrobou a skladováním lze s ohledem na neznalost konkrétních záměrů pouze
odhadovat.
V důsledku rozšíření zelených ploch (ÚSES) lze očekávat zvýšení akumulační schopnosti
půdy a zlepšení infiltračních schopnosti krajiny.
Celkový negativní vliv na vody lze vyhodnotit jako středně velký a podmíněně přípustný.
K minimalizaci dopadů negativních vlivů na vody jsou v ÚP stanovena opatření ve formě
stanovení max. zastavění některých ploch. Tyto podmínky jsou doplněny o další opatření
v podobě minimálního zastoupení zeleně na pozemcích u výrobních ploch a ploch občanské
vybavenosti (viz dále). Z důvodů omezování snižování retenční schopnosti krajiny je nutné
preferovat zachytávání a zasakování srážkových vod ze zpevněných ploch přímo na pozemcích,
případně budování retenčních nádrží.
Vlivy na půdu a horninové podloží
Negativní vliv na půdy souvisí s navrženým záborem půd zejména pro objekty výroby, bydlení
a těžby. Celkem je pro účely rozvojových ploch vymezen zábor cca 15 ha zemědělských půd.
Navržené zábory činí přibližně 1,5 % z celkové rozlohy zemědělské půdy v katastru Únanov.
Skutečný zábor při využití návrhových ploch bude nižší, jelikož návrhové plochy pro bydlení
zůstanou z části ponechány v ZPF jako zahrady. K záboru jsou navrženy jak půdy vysoké
kvality, tak i půdy s nižší bonitou. Je však třeba konstatovat, že záboru kvalitních půd se při
zachování rozvoje obce a návaznosti na současné zastavěné území nelze prakticky vyhnout.
Vynětí půd ze ZPF pro účely výstavby prvků ÚSES nepovede k negativnímu ovlivnění půd,
ale bude naopak zajišťovat větší ochranu půd před vodní a větrnou erozí. K ochraně před
vodní erozí přispějí rovněž protierozní opatření navržená v severozápadní části zájmového
území.
Povrchová těžba kaolínu bude znamenat využití neobnovitelného zdroje. Povrchový důl bude
po ukončení těžby rekultivován.
Celkový negativní vliv na půdu a horninové prostředí lze vyhodnotit jako velký a podmíněně
přípustný. (Z hlediska ÚSES pak jako pozitivní.)
K minimalizaci dopadů negativních vlivů na půdy jsou v ÚP stanovena opatření ve formě limitů
pro max. zastavění některých ploch. Tyto podmínky jsou doplněny o další opatření v podobě
Strana 34
ÚP ÚNANOV
minimálního zastoupení zeleně na pozemcích u výrobních ploch a ploch občanské vybavenosti
(viz dále).
Vlivy na přírodu
Většina rozvojových ploch je navržena na ekologicky nestabilních lokalitách (zejména orné
půdě). Nové plochy navržené k zástavbě a těžbě tvoří přibližně 1,2% výměry katastru. Část
z těchto ploch však zůstane s ohledem na stanovení maximální míry zastavění pozemků pro
bydlení zachována jako ZPF v podobě ekologicky stabilnějších formací zahrad. Plochy po
těžbě mohou při vhodné rekultivaci (zejména vytvoření mokřadů a zachování vodních ploch)
biodiverzitu lokality zvyšovat a stát se útočištěm řady živočichů a rostlin včetně chráněných
druhů.
Vlivy na evropsky významné lokality a zvláště chráněné území nebyly identifikovány. Lokality
významné z hlediska výskytu zvláště chráněných živočichů nejsou změnami navrženými ÚP
dotčeny.
Výrazně pozitivně lze vyhodnotit návrh ÚSES, který nově vymezuje stabilizační prvky krajiny
a zahrnuje místní biokoridory a biocentra včetně interaktivních prvků přičemž využívá většinu
dochovaných částí přírody.
Celkový negativní vliv na biodiverzitu lze vyhodnotit jako malý a přípustný. (Z hlediska ÚSES pak
jako výrazně pozitivní.)
Vlivy na krajinu a kulturní dědictví
Negativní vlivy na krajinný ráz lze spatřovat v rozrůstání zástavby do volné krajiny a to zejména
u výrobních ploch a dále u ploch bydlení a občanské vybavenosti. Zejména neznalost
konkrétních záměrů u výrobních ploch a ploch občanské vybavenosti neumožňuje provést
detailnější vyhodnocení na krajinný ráz. Návaznost lokalit na stávající zastavěné území,
stanovení podmínek v podobě maximální výšky staveb a vymezení ploch pro izolační zeleň (u
ploch výroby) negativní působení na krajinu ve značné míře eliminují. Ovlivnění krajiny
případnou novou těžbou kaolinu bude pouze dočasné. Po ukončení těžby lze očekávat
rekultivaci povrchového lomu a přeměnu lokality do více méně původní podoby.
Významné ovlivnění důležitých dominant v sídle a v krajině nebylo identifikováno. Stanovené
podmínky prostorového uspořádání u ploch pro bydlení přispívají k zachování charakteru sídla a
jeho urbanistických hodnot.
Pří výstavbě v některých rozvojových lokalitách je možné očekávat zásah do archeologických
památek. Část návrhových ploch se nachází na území s archeologickými nálezy. Možný
zásah bude nutné řešit případným záchranným archeologickým průzkumem.
Pozitivní vliv na krajinný ráz lze spatřovat v návrhu ÚSES, který má potenciál přispět
k harmonizaci krajiny zejména při členění velkých ploch orné půdy a oddělení zástavby od volné
krajiny.
Celkový negativní vliv na krajinný ráz lze vyhodnotit jako středně velký a podmíněně přípustný.
(Z hlediska ÚSES pak jako výrazně pozitivní.)
K minimalizaci dopadů negativních vlivů na krajinu je třeba zachovat podmínky prostorového
uspořádání stanovená v ÚP (zejména max. výšky staveb). Tyto podmínky jsou doplněny o další
opatření v podobě minimálního zastoupení zeleně na pozemcích u některých rozvojových ploch
(viz dále).
Strana 35
ÚP ÚNANOV
Vlivy na lidské zdraví a obyvatelstvo
Možné negativní vlivy na lidské zdraví souvisí zejména s hlukem z výroby. (Vliv emisí ze
zdrojů znečišťování je popsán v hodnocení vlivů na ovzduší.) Významné vlivy z těžby kaolínu
v povrchovém dolu nejsou s ohledem na jeho vzdálenost od nejbližších ploch pro bydlení a
rekreaci předpokládány. Rozvojové plochy pro výrobu jsou navrženy mimo přímý střed
s plochami pro bydlení. Výrobní plochy VS-2 a SV-1 jsou navrženy v blízkosti ploch pro aport
a rekreaci, je však zároveň navrženo jejich odclonění prostřednictvím izolační zeleně. Záměry
na plochách pro výrobu a skladování mohou přispět ke zvýšení dopravy v některých
lokalitách. S ohledem na situování většiny těchto ploch v jižním okraji sídla při hlavní
komunikaci na Znojmo, není tento vliv považován za významný. Obecně lze tyto plochy
s ohledem na jejich návaznost na stávající výrobní plochy považovat za přípustné.
Podmínky stanovené ÚP pro změny na ploše přestavby bývalého statku (SO-1) v blízkosti
obytných ploch mají potenciál přispět ke snížení negativních dopadů (hluku, emisí, související
dopravy) na obyvatelstvo.
Rozvojové plochy pro výrobu a těžbu mohou přispět ke zlepšení socio-ekonomických
podmínek zvýšenou nabídkou pracovních míst.
Celkový negativní vliv na obyvatelstvo a lidské zdraví lze vyhodnotit jako středně velký a
podmíněně přípustný.
K minimalizaci negativních dopadů na lidské zdraví a obyvatelstvo je třeba respektovat
navržená opatření v ÚP v podobě stanovených podmínek využití jednotlivých ploch a
v podobě izolační zeleně u výrobních ploch. Vlivy konkrétních záměrů zejména v oblasti
hluku budou muset být vyhodnoceny samostatně.
A.VI. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a
záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich
zhodnocení
Návrh ÚP Únanov byl na základě zadání zpracován v jedné variantě. Vyhodnocení
jednotlivých změn uvedených v návrhu ÚP Únanov bylo provedeno oproti současnému stavu
území (tzv. nulové variantě) a je uvedeno v předchozí kapitole.
A.VII. Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci
závažných záporných vlivů na ŽP
V rámci vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví byly
zjištěny významné negativní vlivy, k jejichž eliminaci jsou navržena následující opatření:

Dodržet podmínky využití a prostorového uspořádání stanovené v ÚP.

Omezovat přímý odtok srážkových vod prostřednictvím jejich zasakování na
stavebních pozemcích a budováním retenčních nádrží.

Minimalizovat zábor vysoce bonitní zemědělské půdy.

Negativní vlivy staveb zejména výrobních eliminovat doprovodnou výsadbou vhodných
dřevin.
Strana 36
ÚP ÚNANOV
K některým návrhovým plochám a koridorům jsou stanovena následující přímá opatření:

Plocha O-1: Ke snížení záboru půdy, zajištění prostoru pro zasakování srážkových
vod na pozemku a zajištění prostoru pro výsadbu zeleně stanovit v ÚP podmínku
minimálního zastoupení zeleně na pozemku v rozsahu 20%.

Plochy SV-1, VS-1 a VS-2: Ke snížení záboru půdy, zajištění prostoru pro
zasakování srážkových vod na pozemku a zajištění prostoru pro výsadbu izolační
zeleně stanovit v ÚP podmínku minimálního zastoupení zeleně na pozemku v
rozsahu 10%.

Plochy TE: Stanovení podmínky v maximální možné míře zachovat stávající zeleň
(dřeviny) k zajištění odclonění, snižování prašnosti a zajištění funkčnosti biokoridoru
K17.
A. VIII. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů
ochrany ŽP do ÚP
Návrh ÚP Únanov ve svém obsahu přispívá k naplnění většiny uplatnitelných cílů ochrany ŽP
stanovených ve strategických a programových dokumentech schválených na vnitrostátní i
regionální úrovni (viz kapitola A.II). Na některé relevantní cíle nemá řešení ÚP buď vliv, nebo
přináší zároveň kladné a záporné vlivy.
Konflikt návrhových ploch ÚP s cíli ochrany ŽP lze spatřovat na úseku ochrany ZPF, pro který
Státní politika ŽP stanovuje cíl k omezování záboru zemědělské půdy a podložních hornin a
Akční plán zdraví a ŽP požadavek na ochranu půdy jako základní složku životního prostředí s
důrazem na zabezpečení jejích funkcí.
Naplňování některých cílů konkrétními návrhy ÚP se dostává často do konfliktu právě s cíli na
ochranu ZPF. Je třeba uvést, že záboru bonitních půd se při navrhování rozvojových ploch
s ohledem na převažující zastoupení půdního fondu s vyšším stupněm ochrany a při dodržení
návaznosti na stávající zastavěné území není prakticky možné vyhnout. Zábory půdy pro
bydlení, občanskou vybavenost, těžbu nerostů a výrobu a skladování se jeví jako
odůvodnitelné a s ohledem na umožnění dalšího rozvoje obce jako přiměřené. Část
rozvojových ploch s ohledem na stanovení podmínek maximálního zastavění zůstane jako
ZPF zachována v podobě zahrad. Povrchová těžba nerostů (kaolínu) v zájmovém území
probíhá už řadu desetiletí a ÚP navrhuje pouze částečné rozšíření stávajících ploch těžby.
Do kolize s požadavky na minimalizaci zásahů do krajiny se mohou dostávat návrhové plochy
pro těžbu nerostů a pro výstavbu mimo zastavěné území. Těžba nerostů bude dočasného
charakteru a po jejím ukončení bude provedena rekultivace území. K minimalizaci vlivů na
krajinný ráz stanovuje ÚP opatření v podobě maximální výšky staveb a vymezení ploch
izolační zeleně.
Z hlediska vlivů dopravy nepřináší návrhy ÚP žádné významné změny oproti současnému
stavu.
Snižování retenční schopnosti území v důsledku rozšíření zastavěných oblastí je eliminováno
návrhem opatření na upřednostňování likvidace dešťových vod vsakem na stavebních
pozemcích a rovněž stanovením maximálního zastavění některých pozemků.
ÚP naplňuje požadavek na vymezení prvků ÚSES, které mají potenciál mimo jiné výrazně
přispět ke zvýšení retenční schopnosti území a k ochraně zemědělské půdy před vodní a
větrnou erozí. K ochraně půdy před vodní erozí jsou navržena konkrétní opatření ve svažité
lokalitě v SZ okraji území. ÚP rovněž respektuje požadavky na zachování přírodě blízkých
biotopů.
Strana 37
ÚP ÚNANOV
Z výše uvedeného je zřejmé, že naplňování jednoho cíle může často znamenat rozpor
s cílem jiným. Naplnění všech cílů a opatření na ochranu ŽP není možné u jednotlivých
návrhových ploch vždy dodržet. Při souhrnném vyhodnocení, zohlednění možností území a
přihlédnutí k širším vztahům se naplňování vnitrostátních cílů jeví jako přiměřené.
A.IX. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚP na ŽP
Pro sledování vlivů změn ÚP Únanov jsou s ohledem na možné ovlivnění ŽP navrženy
následující ukazatele:

zábory ZPF (ha)

zastavěná plocha (% rozlohy katastru)

změna koeficientu ekologické stability (změna poměru zastoupení intenzivně a
extenzivně využívaných ploch)

plocha realizovaných prvků ÚSES (ha)
A.X. Návrh ukazatelů na rozhodování ve vymezených plochách
a koridorech z hlediska minimalizace vlivů na ŽP
Speciální ukazatele na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska
minimalizace negativních vlivů na ŽP nejsou navrhovány.
Z hlediska minimalizace negativních vlivů na ŽP a lidské zdraví je třeba respektovat
podmínky regulace jednotlivých ploch stanovené v návrhu ÚP a v kapitole A.VII.
U plochy pro bydlení uvedené v návrhu ÚP (Br-1) prověřit změnu jejího využití územní studií.
Konkrétní záměry splňující kritéria pro posuzování vlivů na ŽP podle zákona 100/2001 Sb.
podrobit procesu EIA.
A.XI. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů
Předmětem strategického hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 183/2006
Sb. a zákona 100/2001 Sb. byl návrh územního plánu obce Únanov, který vymezuje řadu
rozvojových ploch pro bydlení (6), pro výrobu a skladování (4), občanskou vybavenost (1),
těžbu nerostů (2), pro zahrádky a sady (2), dopravní infrastrukturu (polní cesty), izolační
zeleň a dále plochy přírodní a smíšené nezastavitelné pro územní systém ekologické stability
a protierozní opatření a koridor pro technickou infrastrukturu pro vedení kanalizačního
přivaděče ze sousední obce. Dále je navržena přestavba jedné plochy výroby na plochu
smíšenou obytnou.
Koncepce obnovy krajiny je podrobně vymezena v Plánu místního systému ekologické
stability, který je do územního plánu zapracován.
Zájmové území je možné v rámci ČR charakterizovat jako mírně teplou až teplou a suchou
oblast s poměrně vysokým zastoupením kvalitních zemědělských půd. Zemědělské půdy jsou
využívány k intenzivnímu hospodaření zejména jako orné půdy; sady a vinice zde téměř
chybí. V katastru Únanov je jen malé zastoupení přírodě blízkých lokalit; jedná se zejména o
místa nevhodná pro obdělávání nebo bývalé pastviny. Ekologická stabilita území je tak velmi
malá. V území se nachází dvě chráněné přírodní oblasti: přírodní památka Losolosy a
evropsky významná lokalita Únanovské kopečky. Na východní okraj katastru ještě zasahuje
Strana 38
ÚP ÚNANOV
rozsáhlejší evropsky významná lokalita Tvořihrázský les. Krajina je částečně pozměněna
zejména těžbou kaolínu v jižní části území.
Jednotlivé návrhové plochy a koridory vymezené návrhem územního plánu byly podrobeny
hodnocení možných vlivů na složky životního prostředí, hmotné statky a obyvatelstvo a lidské
zdraví. Při tomto hodnocení nebyly identifikovány žádné návrhy, které by s ohledem na jejich
významné vlivy bylo nutné označit jako nepřípustné. Návrhové plochy jsou vymezeny
většinou tak, aby navazovaly na stávající zastavěné území. Návrh ÚP rovněž stanovuje
podmínky pro minimalizaci jejich negativních vlivů. U některých ploch, označených jako
podmíněně přípustné, byly doporučeny další opatření ke snížení jejich dopadů na životní
prostředí. Rovněž bylo provedeno vyhodnocení navržených změn v souhrnu. Ani při tomto
hodnocení nebyly určeny vlivy, které by mohly být označeny jako nepřípustné.
Nejvýznamnější dopady na životní prostředí a zdraví byly identifikovány u ploch pro výrobu a
skladování a u ploch pro těžbu nerostů. Jde zejména o možné dopady na půdu s ohledem na
zábor vysoce kvalitních zemědělských půd. Je však nutné konstatovat, že tomuto záboru se
s ohledem na velké zastoupení kvalitních půd v území a při zachování rozvoje obce nelze
prakticky vyhnout. Ovlivnění krajinného rázu případným rozšířením stávající těžby kaolínu
nebude velkého rozsahu a bude dočasné. Po ukončení těžby bude provedena rekultivace
lomu. Rozvojové plochy pro výrobu jsou navrženy při okraji obce tak, aby nedocházelo
k rušení na plochách pro bydlení. Významné vlivy na chráněné přírodní území ani chráněné
živočichy nebo rostliny nebyly při hodnocení shledány.
Velmi pozitivně z hlediska vlivu na ŽP lze hodnotit návrh územního systému ekologické
stability (ÚSES), který má potenciál přispět k ekologické rovnováze v intenzivně využívané
krajině.
Návrhy územního plánu jsou většinou v souladu s cíli a opatřeními národních a regionálních
koncepčních dokumentů v oblasti ŽP. Částečný rozpor s některými cíli je akceptovatelný při
umožnění dalšího rozvoje území.
A.XII. Závěry a doporučení včetně stanoviska k ÚP
Zpracovatel vyhodnocení územně plánovací dokumentace
„ÚZEMNÍ PLÁN ÚNANOV - návrh“
na základě posouzení z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví
navrhuje, aby příslušný úřad vydal souhlasné stanovisko k posuzované územně plánovací
dokumentaci.
Posuzovaná dokumentace v dostatečné míře respektuje cíle stanovené relevantními
strategickými dokumenty.
Návrhové plochy a koridory územního plánu lze při přijetí navržených opatření k odstranění
nebo snížení identifikovaných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví
považovat za akceptovatelné.
A.XIII. Použité zkratky
JMK
Jihomoravský kraj
ZÚR
Zásady územního rozvoje
EVL
Evropsky významná lokalita (NATURA 2000)
PP
přírodní památka
Strana 39
ÚP
územní plán
ČR
Česká republika
ZPF
zemědělský půdní fond
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
ÚSES
Územní systém ekologické stability
VKP
Významný krajinný prvek
ČOV
Čistírna odpadních vod
ZCHÚ
zvláště chráněná území
ÚP ÚNANOV
A.XIV. Zpracovatel
EQ Servis s.r.o.
Na Kopečku 500/3
669 02 Znojmo
Odpovědný řešitel a držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí:
Mgr. Zdeňka Achrerová Hybšová, Na Kopečku 500/3, Znojmo, GSM: 777 169 166, emai:
[email protected]
Další osoby podílející se na zpracování:
Ing. Ondřej Lazárek, Palliardiho 18, Znojmo, GSM: 774 423 766, email: [email protected]
Strana 40
ÚP ÚNANOV
Příloha č. 1: Metodika hodnocení vlivů návrhů ÚP na ŽP
-2
klima a ovzduší
voda
půdy a horninové prostředí
potenciál významné produkce látek
znečišťujících ovzduší (LZO) nebo
skleníkových plynů (zejména průmyslová
výroba, dopravní stavby a zdroje zápachu
velkého rozsahu s příspěvkem od cca 20%
imisního limitu);
plochy v záplavovém území s významným
negativním potenciálem ovlivnění průběhu
povodní;
trvalý zábor půd nebo potenciál
významného ohrožení půd (např. eroze,
kontaminace nebezpečnými látkami)
velkého rozsahu (od cca 1 ha u půd 1. a
2. stupně ochrany ZPF nebo lesů
ochranných a zvláštního určení a od cca
10 ha u ostatních půd);
potenciál produkce LZO, jejichž imisní
limity jsou v území překračovány nebo se
překročení výrazně blíží (s výjimkou
příspěvků do cca 1% imisního limitu);
riziko rozsáhlé havárie s možným velkým
dlouhodobým znečištěním ovzduší;
potenciál významného úniku látek
poškozujících ozonovou vrstvu Země
potenciální nakládání s vodami ve velkém
rozsahu (odběr povrchových nebo
podzemních vod od cca 100.000 m3/rok,
akumulace vod od cca 100.000 m3);
vypouštění (produkce) odpadních vod od
cca 100.000 m3 nebo v místech se
zhoršenou kvalitou vod od cca 10.000
m3/rok;
potenciál významného narušení
horninového prostředí velkého rozsahu od
cca 10 ha
významné riziko kontaminace povrchových
nebo podzemních vod (nakládání se
závadnými látkami v rozsahu od cca 20 t
nebo od cca 2 t v případě zvýšeného
nebezpečí);
významné zhoršení odtokových poměrů
na plochách od cca 10 ha (např. závlahy,
odvodňování, regulace vodních toků,
zastavěné plochy);
-1
potenciál produkce LZO včetně
skleníkových plynů (záměry menšího
rozsahu s příspěvkem od cca 2% imisního
limitu);
potenciál produkce LZO, jejichž imisní
limity jsou v území překračovány nebo se
překročení výrazně blíží s příspěvkem do
cca 1% imisního limitu;
dočasné významné znečištění ovzduší;
riziko havárie s možným velkým
znečištěním ovzduší;
potenciál úniku látek poškozujících
ozonovou vrstvu Země
plochy v záplavovém území s negativním
potenciálem ovlivnění průběhu povodní;
potenciální nakládání s vodami v malém
rozsahu (odběr povrchových nebo
podzemních vod nad cca 6.000 m3/rok,
akumulace vod nad cca 10.000 m3);
vypouštění (produkce) odpadních vod od
cca 6.000 m3 nebo v místech se
zhoršenou kvalitou vod;
riziko kontaminace povrchových nebo
podzemních vod (nakládání se závadnými
látkami v rozsahu od cca 2 t nebo od cca
0,2 t v případě zvýšeného nebezpečí);
trvalý zábor půd nebo potenciál
významného ohrožení půd (např. eroze,
kontaminace nebezpečnými látkami)
malého rozsahu (od cca 0,1 ha u půd 1. a
2. stupně ochrany ZPF nebo lesů
ochranných a zvláštního určení a od cca
0,5 ha u ostatních půd);
potenciál významného narušení
horninového prostředí malého rozsahu od
cca 1 ha
významné zhoršení odtokových poměrů
na plochách od cca 1 ha (např. závlahy,
odvodňování, regulace vodních toků,
zastavěné plochy);
0
ovlivnění ovzduší není předpokládáno;
potenciál nepatrné produkce LZO, jejichž
imisní limity nejsou v území překračovány;
bez rizika havárie nebo riziko havárie
s možným malým krátkodobým
znečištěním;
potenciál nepatrného úniku látek
poškozujících ozonovou vrstvu Země
+1
potenciál výrazného snížení imisní zátěže
území (záměry malého rozsahu)
plochy bez negativního nebo jen
s nepatrným potenciálem ovlivnění
průběhu povodní;
bez nakládání s vodami nebo jen
v nepatrném rozsahu;
bez rizika kontaminace vod nebo jen
s nepatrným rizikem;
potenciál výrazného snížení imisní zátěže
území (záměry velkého rozsahu)
ohrožení půd a narušení horninového
prostředí není předpokládáno nebo je
nepatrné
bez vlivu nebo jen nepatrné vlivy na
odtokové poměry
potenciál zlepšení jakosti a vydatnosti
podzemních nebo povrchových vod;
významné zlepšení odtokových poměrů na
plochách malého rozsahu (např.
revitalizace vodních toků, zlepšování
retenční schopnosti krajiny)
+2
bez trvalého záboru, dočasný zábor bez
negativního významného ovlivnění půd
nebo trvalý zábor ZPF nebo PUPFL
nepatrného rozsahu;
potenciál významného zlepšení jakosti a
vydatnosti podzemních nebo povrchových
vod;
potenciál výrazného zlepšení kvality půd a
jejich ochrany na plochách malého
rozsahu
potenciál výrazného zlepšení kvality půd a
jejich ochrany na plochách velkého
rozsahu
významné zlepšení odtokových poměrů na
plochách velkého rozsahu (např.
revitalizace vodních toků, zlepšování
retenční schopnosti krajiny)
Strana 41
-2
příroda (biologická rozmanitost, fauna a
flora)
krajina a kulturní dědictví
lidské zdraví a obyvatelstvo *
potenciál negativního ovlivnění zvláště
chráněných území včetně území NATURA
2000, zvláště chráněných rostlin a
živočichů a památných stromů;
potenciál zásadního poškození
dominantních míst nebo znaků a hodnot
krajinného rázu (výrazné narušení
dálkových pohledů, rozsáhlé stavební
plochy nebo výrazně nápadné zejména
technické objekty ve volné krajině;
zavádění nových výrazně odlišných
měřítek ad.)
potenciál významného zvýšení hlukové
zátěže případně vibrací (překročení
závazných limitů nebo příspěvek od cca
20% hlukového limitu);
nahrazování rozsáhlých ploch ekologicky
stabilních plochami nestabilními (snížení
koeficientu ekologické stability na hodnotu
0,3 a nižší nebo příspěvek ke snížení o
cca 0,5 bodu podle Míchal, 1985);
potenciál významného poškození přírodě
blízkých lokalit (včetně ÚSES, VKP,
přírodních parků a volně rostoucích
dřevin);
nahrazování malých ploch ekologicky
stabilních plochami nestabilními nebo
rozsáhlých stabilních ploch méně
stabilními (snížení koeficientu ekologické
stability na hodnotu 1 a nižší nebo
příspěvek ke snížení o cca 0,1 bodu podle
Míchal, 1985);
potenciál malého poškození přírodě
blízkých lokalit (včetně ÚSES, VKP,
přírodních parků a volně rostoucích
dřevin);
potenciál významného ohrožení
nebezpečným zářením (ionizující,
elektrické, magnetické ad.);
potenciál poškození nemovité kulturní
památky nebo významných
architektonických a urbanistických hodnot;
potenciál nakládání s nebezpečnými
látkami velkého rozsahu (překročení limitů
pro zařazení do skupiny A nebo B podle
zákona o prevenci závažných havárií);
archeologických lokalit;
bezpečnosti (z dopravy ad.);
potenciál významného negativního zásahu
do bioty a jejího prostředí
-1
ÚP ÚNANOV
výrazně negativní vlivy na pohodu
obyvatelstva (snížení rekreačního
potenciálu ad.)
potenciální poškození dominantních míst
nebo znaků a hodnot krajinného rázu
(lokální narušení dálkových pohledů;
menší stavební plochy a nápadné objekty
ve volné krajině, zavádění nových měřítek
ad.;
potenciál malého zvýšení hlukové zátěže
případně vibrací (příspěvek od cca 2%
hlukového limitu)
potenciál poškození památky místního
významu nebo ohrožení architektonických
a urbanistických hodnot;
potenciál nakládání s nebezpečnými
látkami menšího rozsahu (překročení cca
10 % limitní hodnoty pro zařazení do
skupiny A podle zákona o prevenci
závažných havárií, nakládání s látkami
nebezpečnými pro lidské zdraví
v množství nad cca 1 t);
potenciál poškození archeologických
lokalit;
potenciál malého negativního zásahu do
bioty a jejího prostředí
potenciál malého ohrožení nebezpečným
zářením (ionizující, elektrické, magnetické
ad.);
potenciál ohrožení bezpečnosti (z dopravy
ad.);
negativní vlivy na pohodu obyvatelstva
(snížení rekreačního potenciálu ad.)
0
bez ovlivnění ekologické stability nebo
nahrazování malých stabilních ploch
plochami méně stabilními;
potenciál nepatrného poškození přírodě
blízkých lokalit;
bez významné změny krajinného obrazu;
bez vlivu na památky a bez vlivu nebo se
zanedbatelným vlivem na architektonické
a urbanistické hodnoty a archeologické
lokality;
bez zásahu nebo nepatrný zásah do bioty
a jejího prostředí;
bez zvýšení hlukové zátěže nebo
příspěvek do 2% hlukového limitu;
bez ohrožení nebo zanedbatelné ohrožení
nebezpečným zářením;
bez nakládání nebo zanedbatelné
nebezpečí při nakládání s nebezpečnými
látkami;
bez ohrožení bezpečnosti a bez vlivů nebo
jen s nepatrnými vlivy na pohodu
obyvatelstva
+1
nahrazování ekologicky nestabilních ploch
plochami stabilními;
potenciál zvýšení ochrany bioty a jejího
prostředí
+2
nahrazování rozsáhlých ekologicky
nestabilních ploch plochami stabilními;
potenciál zvýšení ochrany bioty a jejího
prostředí na plochách velkého rozsahu
pozitivní vliv na krajinný ráz;
potenciál snižování hlukové zátěže;
vytváření nových architektonických a
urbanistických hodnot;
potenciální kladné sociální vlivy (zvýšení
nabídky pracovních míst, rozšiřování
občanské vybavenosti ad.);
potenciál zvýšení ochrany nemovitých
památek
významně pozitivní vliv na krajinný ráz;
potenciál zvýšení bezpečnosti a pohody
obyvatelstva
potenciál významného snižování hlukové
zátěže;
potenciální významné kladné sociální vlivy
(zvýšení nabídky pracovních míst,
rozšiřování občanské vybavenosti ad.);
potenciál významného zvýšení
bezpečnosti a pohody obyvatelstva
* V hodnocení vlivů na lidské zdraví a obyvatelstvo nejsou zahrnuty vlivy již vyhodnocené v jednotlivých složkách
životního prostředí (např. vlivy na lidské zdraví způsobené znečištěním ovzduším jsou zahrnuty v hodnocení vlivů
na ovzduší, vlivy na zdroje pitné vody jsou zahrnuty v hodnocení vlivů na vody apod.).
Výše uvedená metodika nezahrnuje úplný výčet všech možných vlivů na jednotlivé složky ŽP a lidské zdraví a
obyvatelstvo, ale snaží se postihnout především běžné vlivy a stanovit jejich varianty. Případné další významné
vlivy spojené s jednotlivými záměry jsou uvedeny ve slovním hodnocení daného záměru. Uvedená metodika má
přispět k objektivizaci prováděného hodnocení.
Strana 42
ÚP ÚNANOV
B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA
EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ
OBLASTI
Významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných
lokalit nebo ptačích oblastí soustavy Natura 2000 byl krajským úřadem JMK vyloučen
v koordinovaném stanovisku k Návrhu zadání územního plánu Únanov. Krajský úřad uvedl,
že návrh zadání ÚP Únanov řeší území, ve kterém se nachází evropsky významné lokality
CZ0622162 Kopečky u Únanova a CZ0624106 Tvořihrázský les. Tyto lokality jsou však
v návrhu zadání zařazeny jako limity využití území, které budou plně respektovány. Za tohoto
předpokladu došel dotčený orgán k závěru, že záměr svou věcnou podstatou nemá potenciál
způsobit přímé, nepřímé či sekundární vlivy na celistvost a příznivý stav předmětů ochrany
uvedených evropsky významných lokalit.
Z výše uvedeného důvodu nebylo hodnocení vlivů územního plánu Únanov na evropsky
významné lokality nebo ptačí oblasti prováděno.
Strana 43
ÚP ÚNANOV
C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ
V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH
ORP Znojmo má zpracovány územně analytické podklady (dále jen „ÚAP“) z roku 2008, které
byly v letech 2010 a 2012 aktualizované (Ekotoxa s r.o.). Rozbor udržitelného rozvoje území
(dále jen „RURÚ“) zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením
jeho silných a slabých stánek, příležitostí a hrozeb. Rozbor dále obsahuje vyhodnocení
vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský
rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Závěr rozboru tvoří určení problémů k řešení
v územně plánovací dokumentaci.
Vlivy řešení Územního plánu Únanov na skutečnosti zjištěné v rámci RURÚ ORP Znojmo
jsou hodnoceny podle jednotlivých témat. Přitom jsou uváděny fakta, která se dotýkají přímo
obce Únanov nebo mohou chod obce ovlivnit.
C1. Horninové prostředí a geologie
SILNÉ STRÁNKY
Rozvoj
obce
není
omezen
výskytem
poddolovaných nebo sesuvných území.
Výskyt řady místních ložisek nerostných surovin,
jejichž ochrana je zajištěna stanovením CHLÚ
PŘÍLEŽITOSTI
x
SLABÉ STRÁNKY
Omezení rozvoje obcí - bezprostřední blízkost
poddolovaných území k zástavbě
Těžba nerostných surovin může vést k záborům
většího území.
HROZBY
x
Na území obce Únanov se nachází čtyři výhradní ložiska nerostných surovin, tři chráněná
ložisková území a jeden dobývací prostor, která řešení ÚP Únanov respektuje. Navrhovaná
zastavitelná plocha výroby a skladování je vymezena tak, aby do chráněného ložiskového
území nezasahovala. Těžené plochy dobývacího prostoru jihozápadně od obce jsou
zobrazeny jako plochy stabilizované. Územní plán umožňuje další těžbu v dobývacím
prostoru návrhem ploch pro uvedený účel.
Na území obce se nenachází žádná poddolovaná či sesuvná území.
C2. Vodní režim
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Větší výskyt sklonitých pozemků v severozápadní
části katastrálního území
Vyhlášené zranitelné oblasti pro koncentrace
dusičnanů v povrchových a podzemních vodách
mimo jiné i v obci Únanov.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Nárůst návalového množství dešťových vod
kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na v často
poddimenzovaných
kanalizačních
veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.
soustavách
v důsledku
rozrůstajících
se
zpevněných ploch v sídelních oblastech.
Strana 44
ÚP ÚNANOV
Nastartování procesu KPÚ v oblastech se
zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl
sklonité orné půdy).
Plocha sklonité orné půdy ve správním území obce Únanov činí 1,05 %. ÚP přebírá
z dokončených KPÚ řešení protierozních opatření a dále je doplňuje především řešením
ÚSES. Tím vytváří předpoklady pro řešení rizikových extrémních odtokových jevů –
splavování půdy (vodní erozi). Jsou navrhovány protierozní meze a další přírodě blízké
formace.
Územní plán Únanov přispívá k zamezení zhoršení kvality podzemních vod dostupnými
prostředky územního plánování. Vytváří předpoklady pro zákonnou likvidaci splaškových vod.
Řešení předpokládá rozšíření splaškové kanalizace do zastavitelných ploch. S ohledem
k širším vazbám v území vymezuje koridor pro umístění výtlaku splaškové kanalizace z obce
Plaveč na ČOV Únanov.
Vodní zdroje západně od obce včetně jejich ochranných pásem I. a II. stupně řešení ÚP
Těšetice respektuje. Kvalita vody je dobrá. Splaškové vody v obci jsou odváděny do obecní
ČOV. ÚP navrhuje prodloužení kanalizačního řadu do rozvojových lokalit a vhledem
k očekávanému vyššímu objemu splaškových vod i rozšíření ČOV.
Řešení ÚP Únanov předpokládá likvidaci dešťových vod přednostně vsakem na vlastním
pozemku. U zastavitelných ploch bydlení stanoví maximální intenzitu zastavění stavebního
pozemku tak, aby mohly být splněny zákonné požadavky na prokázání vyřešení vsakování
dešťových vod.
Záplavové území se v k.ú. Únanov nevyskytuje.
C3. Hygiena životního prostředí
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
V roce 2006, 2008 a 2010 nebyly překročeny Na celém území SO ORP byl v letech 2006, 2008
hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen, a 2010 překročen cílový imisní limit pro ochranu
kadmium, arzen.
ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon
(AOT40).
V roce 2010 došlo k překročení imisních limitů
pro polétavý prach a benzo(a)pyren.
Přes 70 % obcí uvádí mírně znečištěné ovzduší, a
to především z vytápění domácností a dopravy.
Doprava je v řadě obcí uváděna jako zdroje
znečištění ovzduší.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Využívání nejlepších dostupných technologií Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění
v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné domácností) v důsledku používání nešetrných
uplatňování zásad správné zemědělské praxe technologií
spalování
a
spoluspalování
v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů komunálního odpadu.
energie.
Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových
areálů pro zachytávání prašného znečištění.
Strana 45
ÚP ÚNANOV
V obci Únanov bylo zjištěno znečistění ovzduší z dopravy, v zimě z vytápění domácností a
prachem z polí. Územní plán nenavrhuje žádnou významnější komunikaci. Opatření proti
větrné erozi jsou navrženy v rámci ÚSES. Celá obec je plynofikována. Územní plán
předpokládá rozšíření rozvodů plynu do zastavitelných ploch.
Územní plán navrhuje plochu s izolační zelení kolem návrhových ploch pro výrobu a
skladování.
Navrhovaná opatření by měla mít pozitivní vliv na zlepšení kvality životního prostředí v obci.
C4. Ochrana přírody a krajiny
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Ekologická stabilita SO ORP Znojmo je nízká –
KES = 0,45 (většina obcí spadá do území
ekologicky nestabilního a málo stabilního).
Velké množství chráněných území zajišťuje Velice nízká ekologická stabilita u řady obcí,
ochranu stávajících přírodních hodnot v území.
která je dána převážně zemědělským charakterem
oblasti.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Kvalitní péče o chráněná území.
Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny
především liniovými dopravními stavbami.
Realizace v současnosti nefunkčních prvků
systému ekologické stability.
Využití územního plánování a komplexních
pozemkových úprav k zabezpečení trvalého
souladu všech přírodních, civilizačních a
kulturních hodnot území
Řešení ÚP Únanov respektuje chráněná území (evropsky významné lokality Kopečky u
Únanova, Tvořihrázský les, přírodní památku Losolosy). Předpoklady pro zvýšení ekologické
stability území zajišťuje návrh územního systému ekologické stability. Komplexní pozemkové
úpravy byly na území obce již v minulosti ukončeny. Územní plán respektuje plán společných
zařízení, který je součástí KPÚ a doplňuje ho. Územní plán navrhuje zastavitelné plochy
výhradně ve vazbě na zastavěné území. Navrhované doplnění cestní sítě v krajině vychází z
řešení KPÚ.
Celkový vliv ÚP na ochranu přírody a krajiny bude pozitivní.
C5. Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL)
SILNÉ STRÁNKY
Vysoký podíl kultury orná půda a speciálních
kultur (vinice, ovocné sady).
SLABÉ STRÁNKY
Výrazně nerovnoměrné zastoupení lesů v SO
ORP Znojmo.
Obce s nízkým podílem lesa. (Únanov 1,4 %)
Strana 46
ÚP ÚNANOV
PŘÍLEŽITOSTI
Zalesňování vhodných pozemků, které již
neslouží zemědělské výrobě.
HROZBY
Zábory zemědělské půdy.
Ze severu, z jihu a jihovýchodu zasahují k okraji obce kvalitní půdy I. a II. třídy ochrany.
Vzhledem k morfologii krajiny a snaze navrhovat zastavitelné plochy tak, aby navazovaly na
stávající zastavěné území, neboť v zastavěném území se další rozvojové plochy nenabízí, se
nebylo možné záboru kvalitní zemědělské půdy vyhnout. V případě zastavitelných ploch pro
bydlení v rodinných domech lze předpokládat, že podstatná část pozemků bude ponechána
jako ZPF – zahrada.
Územní plán nenavrhuje nové samostatné plochy lesa. Připouští v plochách zemědělských,
přírodních a smíšených nezastavěného území změnu druhu pozemku, pokud přispěje ke
zvýšení ekologické stability krajiny. Takovou změnou může být i zalesnění. Navrhované
změny v území nezasahují do lesních pozemků.
Celkový vliv na ZPF bude negativní vzhledem k záborům kvalitní půdy.
C6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Relativně vysoké pokrytí silniční sítí vzhledem
k charakteru osídlení
Územím SO ORP Znojmo probíhá dopravní
propojení ve směru severozápad-jihovýchod
(I/38), jež je součástí tahu E59 sítě evropských
silnic s napojením na Rakousko.
Relativně nízká intenzita silničního provozu na
většině území.
Vysoký podíl plynofikace obcí SO ORP Znojmo
přesahující republikový průměr.
Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti
napájecích
bodů
dostatečně
zásobováno
elektrickou energií.
Využívání alternativních zdrojů energie – větrné i
solární elektrárny
Špatná dostupnost na
síť dálnic a rychlostních komunikací.
Špatný technický stav stávající silniční sítě,
dlouhodobě zanedbaná údržba a opravy
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Problematický dopravně-bezpečností stav na
některých frekventovaných křižovatkách.
V asi desetině obcí stále chybí dobudovat veřejný
vodovod
Jen
necelá
polovina
obcí
je
řádně
odkanalizována pomocí kanalizace zakončené
na ČOV
Časté fotovoltaické elektrárny realizované na úkor
záboru ZPF
Další zhoršování technických parametrů silnic
II. a III.třídy vlivem odkládání oprav a neřešení
špatných směrových a šířkových poměrů
Úbytek orné půdy a devastace krajiny v důsledku
rozšiřování počtu velkých solárních elektráren
Dopravní síť zůstává stabilizovaná. Samostatné plochy pro nové silnice či jejich úpravu
navrhovány nejsou. Územní plán umožňuje při úpravě dopravně technických parametrů silnic
ve stávající trase i zásah mimo silniční pozemek. Nové místní komunikace územní plán
předpokládá pro napojení zastavitelných ploch pro bydlení.
Strana 47
ÚP ÚNANOV
Technická infrastruktura je na území obce dostatečná. V celé obci je proveden vodovod pro
veřejnou potřebu, který je zásoben pitnou vodou ze skupinového vodovodu Znojmo. Celá
obec je elektrifikována a plynofikována. V obci je dostupný rozvod splaškové kanalizace
s napojením na vlastní ČOV.
Na území obce se nachází fotovoltaická elektrárna o ploše cca 4,5 ha. Z části je umístěna ve
stávajícím zemědělském a výrobním areálu. Nové samostatné plochy pro FVE navrhovány
nejsou, umístění fotovoltaických elektráren je přípustné ve stabilizovaných i
návrhových plochách výroby a skladování a dále na střechách popř. fasádách budov
v plochách jiného využití. S větrnými elektrárnami se na území obce Únanov nepočítá.
Rozvoj a stav dopravní a technické infrastruktury lze hodnotit jako pozitivní především pro
ekonomický pilíř.
C7. Sociodemografické podmínky
SILNÉ STRÁNKY
Růst počtu obyvatel u naprosté většiny obcí,
zejména příměstských obcí
Vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva v SO
ORP v posledních letech.
Snížení indexu stáří v období 2009 – 2011.
Výrazné
zlepšení
vzdělanostní
struktury
obyvatelstva.
Dobrá obsazenost kapacit mateřských škol.
SLABÉ STRÁNKY
Slabá
vzdělanostní
struktura
Znojemska
v porovnání s ČR i Jihomoravským krajem.
Málo volných míst v mateřských školách.
Nevyužitá kapacita základních škol.
Nedostatečná infrastruktura sociálních služeb pro
seniory.
Malý počet obyvatel venkovských sídel oslabuje
jejich udržitelnost (co se týče sociálního pilíře).
Dlouhodobě příznivá věková struktura obyvatel
většiny obcí.
PŘÍLEŽITOSTI
Využití obytné atraktivity jako předpokladu růstu
počtu obyvatel (rozvoje bydlení a migrace obyvatel
do většiny obcí).
Oproti úrovni ČR a Jihomoravského kraje podíl
obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním roste
rychleji.
Provázanost územního plánování s komunitním
plánováním (stárnutí obyvatel).
Projektové záměry obcí na doplnění sociální
infrastruktury pro seniory.
HROZBY
Dlouhodobý pokles počtu obyvatel ve Znojmě a
málo atraktivních obcích.
Dlouhodobé zaostávání ve vzdělanosti obyvatel,
zejména
u
menších,
z hlediska
bydlení
neatraktivních, obcí.
Nadměrné stárnutí obyvatel ve vybraných obcích,
sídlech a lokalitách.
Vývoj počtu obyvatel obce Únanov má v posledních deseti letech stoupající tendenci.
V období od roku 2002 do roku 2012 přibylo celkem 88 obyvatel. Obec Únanov má příznivou
věkovou strukturu obyvatel, i když index stáří se ve srovnání s rokem 2001 mírně zvýšil. Podíl
vysokoškolsky vzdělaných osob se podle údajů ze sčítání 2001 a 2011 zvýšil více jak
dvakrát, přesto je podíl osob s vysokoškolským vzděláním v ÚAP ORP Znojmo hodnocen
jako nízký (5,8 % vzhledem k celkovému počtu obyvatel starších 14 let).
V obci je základní škola (1. – 5. ročník) a mateřská škola. Jejich kapacita vyhovuje potřebám
obce.
Strana 48
ÚP ÚNANOV
ÚP vytváří územní předpoklady pro stabilizaci obyvatel v obci a jejich navýšení, pro zastavení
trendu zvyšování indexu stáří (tj. podílu poproduktivní a předproduktivní složky populace) a
pro zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob návrhem ploch pro bydlení. V případě
potřeby zlepšení sociálních služeb pro seniory umožňuje územní plán realizovat
v navrhované ploše občanského vybavení i domov pro seniory. ÚP navrhuje i plochy výrobní
pro podporu pracovních příležitostí v místě.
C8. Bydlení
SILNÉ STRÁNKY
Rostoucí počet trvale obydlených domů a bytů
v zázemí Znojma a Hrušovan nad Jevišovkou –
atraktivní území pro trvalé bydlení
Relativně nízký podíl neobydlených domů
SLABÉ STRÁNKY
Majetková nevyrovnanost obcí – obce nevlastní
dostatek pozemků, které by mohly sloužit
k rozvoji nového bydlení
Zvýšený podíl domů postavených před druhou
světovou válkou na celkovém počtu domů
Prostorová a časová nerovnoměrnost nové bytové
výstavby
Vysoký průměrný roční počet dokončených bytů
na 1 000 obyvatel
Vysoký počet bytů v soukromém vlastnictví
dokládající silný ekonomický potenciál populace
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Úprava územního plánu pro rozvoj ekonomických Stárnutí či chátrání domovního a bytového fondu
aktivit a vymezení ploch pro výstavbu nových
bytů v územně plánovací dokumentaci obcí
Nekontrolovaná výstavba (urban sprawl) na
Možnosti polyfunkčního využití objektů k
plochách, které nejsou vymezeny územním
bydlení a podnikání
plánem
Větší využití neobydlených domů pro rekreační
účely
Počet nově dokončených bytů závisí zejména na aktuální hospodářské situaci. ÚP podporuje
novou výstavbu vymezením ploch pro bydlení v rozsahu přiměřeném velikosti, významu a
situování obce. Obec Únanov má vzhledem ke své poloze a vybavenosti dobrý rozvojový
potenciál. Leží v tzv. příměstském pásu města Znojma. Od Znojma je vzdálena 8 km,
dojížďková vzdálenost činí cca 15 minut. Znojmo je z Únanova dobře dostupné i hromadnou
dopravou. S městem Znojmem je obec spjata v oblasti pracovních příležitostí, školství, vyšší
občanské vybavenosti a kulturního vyžití. Výhodou obce je fungující technické vybavení
(voda, kanalizace, plyn) a dobrá nabídka občanského vybavení (nejen mateřská škola,
základní škola do 5. stupně, pošta, obchod, ale i letní koupaliště sportovní areál).
Územní plán umožňuje využít plochy bydlení i pro ekonomické aktivity, které jsou s bydlením
slučitelné.
C9. Rekreace
SILNÉ STRÁNKY
Příznivé lokalizační rekreační předpoklady SO
SLABÉ STRÁNKY
Omezené přírodní rekreační předpoklady obcí
Strana 49
ORP Znojmo v centrální a západní části území.
Celostátně významná střediska letní rekreace u
vody v okolí Vranovské přehrady.
U většiny obcí SO ORP Znojmo možnosti dalšího
rozvoje individuální rekreace (kromě obcí
s hodnotou ukazatele turistického a rekreačního
zatížení nad 100).
Předpoklady a navazující rozvoj nových forem
cestovního ruchu a rekreace opírající se o
vinařství, cykloturistiku a agroturistiku.
Využití uvolněných kapacit trvalého bydlení
k rekreačním účelům i u méně atraktivních obcí.
PŘÍLEŽITOSTI
Dokončení silnice R 52 (resp. A 5 na rakouské
straně) podpoří dostupnost Znojemska pro
rakouské i české turisty.
ÚP ÚNANOV
ve východní části SO ORP Znojmo, zejména na
Hrušovansku.
Přetrvávající nedostatečná kvalita ubytovacích
kapacit v celém správním obvodu.
HROZBY
Blízkost významného rekreačního střediska na
rakouské straně Laa an der Thaya může být
konkurencí pro turismus na Znojemsku.
Obec Únanov nemá dobré přírodní a infrastrukturní předpoklady rekreace, i když v letních
měsících nabízí k využití koupaliště s kempem. Z hlediska širších vazeb se předpokládá
využití rekreačního potenciálu blízkých území (Tvořihrázský les, NP Podyjí, Přírodní park
Jevišovka, rekreační nabídka města Znojma a jeho okolí apod.). Na území obce Únanov není
značena žádná turistická trasa. Cyklotrasa vede po silnici II. třídy ze Znojma na Hluboké
Mašůvky, která prochází při západní hranici katastrálního území Únanov. Územní plán
umožňuje využít pro pěší turistiku, cyklo či hipoturistiku síť polních a lesních cest, účelových
komunikací a v nezbytných případech i silnic. Pro potřeby krátkodobé rekreace slouží
stávající zahrady. Územní plán navrhuje pouze tři menší plochy pro podporu krátkodobé
rekreace.
Vliv ÚP na rozvoj rekreace je v rámci možností obce pozitivní.
C10. Hospodářské podmínky
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Vysoká daňová výtěžnost - 10,55 tis. Kč na Vyšší průměrná roční míra nezaměstnanosti.
obyvatele (nejvyšší v obcích Chvalovice (39),
Podhradí n. D. (24,8), Únanov (20,1), Onšov
(19,6), Chvalatice (17,8) a Lubnice (17,3)).
Nárůst ekonomických subjektů.
Nedostatek pracovních příležitostí.
Příznivé předpoklady pro rozvoj ekologických a Brownfield – bývalý statek.
mimoprudukčních forem zemědělství.
Dobrá dopravní dostupnost.
PŘÍLEŽITOSTI
Využití brownfields k podnikatelským účelům.
HROZBY
Pokračující úbytek počtu volných pracovních
míst.
Územní plán podporuje hospodářský rozvoj obce, vznik nových pracovních příležitostí a
snížení nezaměstnanosti návrhem ploch výroby a skladování. Plochy smíšené výrobní
Strana 50
ÚP ÚNANOV
umožňují podnikatelskou činnost, které nebude zatěžovat blízké plochy bydlení. Plochu
s bývalým statkem navrhuje k přestavbě na plochu smíšenou obytnou, která připouští využití
pro ekonomické aktivity, které nebudou rušit pohodu bydlení.
Navržené řešení vytváří územní předpoklad pro možné zvýšení počtu pracovních příležitostí
přímo v obci. Má tedy pozitivní vliv na rozvoj ekonomického potenciálu území a na sociální
pilíř.
D. PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ
SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM,
AVŠAK NEPODCHYTITELNÉ V ÚZEMNĚ
ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD
SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH
PRŮZKUMECH A ROZBORECH
Vliv návrhu Územního plánu Únanov na jiné skutečnosti, než na ty, které byly zjištěny
v územně analytických podkladech, nebyl zaznamenán. Vyhodnocení vlivu na skutečnosti
zjištěné v územně analytických podkladech je obsaženo v předchozí kapitole.
Strana 51
ÚP ÚNANOV
E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU
K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO
ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
OBSAŽENÝCH V PÚR A ZÚR
Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánovaní obsažených
v Politice územního rozvoje (dále jen „PÚR“)
Priority jsou označeny totožně s PÚR.
(14) ÚP vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot
území, včetně archeologického dědictví a zachovává ráz stávající urbanistické struktury.
Řešení územního plánu respektuje přírodní a kulturní hodnoty na území obce, jejichž ochrana
vyplývá z příslušných právních předpisů a i přírodní hodnoty, které byly na řešeném území
identifikovány a jejichž ochrana není právně zajištěna. Zohledněny jsou území
s archeologickými nálezy. Stanovenými podmínkami jsou vytvořeny předpoklady pro ochranu
urbanistické struktury zejména jádra obce (udržení charakteru zástavby, její výškové hladiny,
ochrana dominanty obce – kostela sv. Prokopa).
(15) Návrhem nového využití, přestavbou téměř nevyužívaného areálu bývalého statku
předchází územní plán prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální
soudržnost obyvatel.
(16) Územní plán řeší území komplexně a vyváženě. Neupřednostňuje jednostranné
požadavky, které by ve svých důsledcích zhoršily stav i hodnoty území. Hodnoty území jsou
důsledně respektovány, stanovenými podmínkami je zajištěna jejich ochrana.
(17) ÚP vytváří podmínky pro nové pracovní příležitosti návrhem ploch výroby a skladování a
ploch smíšených výrobních.
(18) ÚP podporuje polycentrický vývoj sídelní struktury návrhem zastavitelných ploch pro
bydlení. Obec Únanov leží v tzv. „příměstském pásu města Znojma“, nabízí bydlení
v klidných polohách blízkých přírodě, které v městě Znojmě chybí.
(19) ÚP vytváří předpoklady pro polyfunkční využití areálu bývalého statku ve východní části
Únanova. Navrhuje jeho přestavbu na plochu smíšenou obytnou.
(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, nejsou navrhovány.
Územní podmínky pro implementaci a udržování ekologické stability vytváří územní plán
řešením územního systému ekologické stability.
(21) ÚP respektuje veřejnou zeleň v sídle, podmínkami zajišťuje její ochranu a umožňuje její
rozvoj a zkvalitňování.
(22) ÚP vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu návrhem plochy občanského vybavení,
na kterou je možné, pokud to bude potřebné, rozšířit sousední rekreační a sportovní areál
s letním koupalištěm a kempem. Umožňuje využít pro pěší, cyklo i hipoturistiku cestní síť
v krajině.
(23) Předpoklady pro zlepšení prostupnosti krajiny jsou vytvořeny návrhem cest v krajině.
Územní plán umožňuje realizaci i dalších nezakreslených cest v krajině, pokud to bude
potřebné.
Strana 52
ÚP ÚNANOV
(24) Koncepci dopravní infrastruktury není třeba na území obce měnit. Stávající dopravní
dostupnost obce je dostatečná.
(25) ÚP přebírá z dokončených komplexních pozemkových úprav plochy vymezené pro
realizaci opatření proti erozi. Umožňuje další potřebná protierozní opatření ve všech plochách
nezastavěného území. Ochranu území před přívalovými srážkami a zvýšení retenčních
schopností území řeší ÚP návrhem územního systému ekologické stability.
(26) Záplavové území není v řešeném území stanoveno.
(27) ÚP navrhuje na svém území v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací
Jihomoravského kraje a dokumentací k územnímu řízení koridor pro umístění výtlačného
řadu splaškové kanalizace ze sousední obce Plaveč, který bude napojen a kanalizační
systém obce Únanov s čistěním odpadních vod na ČOV ve východní části obce.
(28) Rozvoj obce je navrhován tak, aby byla zajištěna kvalita života obyvatel. Zastavitelné
plochy jsou navrženy s ohledem k potřebám obce a jejímu předpokládanému „udržitelnému“
rozvoji.
(29) Dopravní dostupnost obce je vyhovující i pro navržený rozvoj obce.
(30) V ÚP je vymezen koridor pro již zmiňovaný výtlačný řad splaškové kanalizace, který
bude přivádět splaškové vody z obce Plaveč na ČOV Únanov. V dalším nebylo třeba
koncepci technické infrastruktury měnit.
(31) ÚP stabilizuje stávající fotovoltaickou elektrárnu na území obce. Připouští rozvoj
uvedeného druhu výroby el. energie v plochách výroby a skladování a na střechách, popř.
fasádách budov v plochách ostatního způsobu využití. Plochy pro větrné elektrárny
vymezovány nejsou.
(32) ÚP umožňuje stanovenými podmínkami přestavby stávajícího nevyhovujícího bytového
fondu. Plochy přestavby z uvedeného důvodu navrhovány nejsou.
Jihomoravský kraj nemá v současné době platné zásady územního rozvoje. Zásady územní
rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK“), které byly Zastupitelstvem
Jihomoravského kraje vydány dle 22. 9. 2011 a nabyly účinnosti 17. 2. 2012, byly rozsudkem
Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení,
zrušeny.
F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
– SHRNUTÍ
F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na zlepšování územních podmínek pro příznivé
životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a
jejich soulad¨
Strana 53
ÚP ÚNANOV
Stavebním zákonem je udržitelný rozvoj území charakterizován vyváženým vztahem
podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval
podmínky života generací budoucích.
Návrh územního plánu vychází z výsledků rozboru udržitelného rozvoje území (dále jen
„RURÚ“), který je součástí územně analytických podkladů ORP Znojmo (dále jen „ÚAP
ORP“) po druhé aktualizaci. Podle RURÚ byly na území obce Únanov kladně hodnoceny
všechny tři části udržitelného rozvoje území. Nejvyšší hodnoty dosáhl pilíř sociodemografický
(soudržnost společenství obyvatel území), následoval pilíř environmentální (příznivé životní
prostředí), nejhůře byl hodnocen pilíř ekonomický (hospodářský rozvoj).
Jednotlivé oblasti byly sledovány a hodnoceny pomocí sady indikátorů stanovených pro
jednotlivé tématické oblasti dané vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
I přes celkové kladné hodnocení jednotlivých pilířů dosáhly v území některé indikátory
záporných hodnot. Byl zjištěn nízký koeficient ekologické stability řešeného území,
nedostatečné přírodní předpoklady rekreace, vyšší míra nezaměstnanosti, malá nabídka
pracovních příležitostí v obce a malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Na uvedené
skutečnosti ÚP Únanov reagoval.
podmínky pro příznivé životní prostředí
I když byl environmentální pilíř hodnocen celkově kladně, výrazně záporné hodnoty dosáhl
koeficient ekologické stability krajiny. Koeficient ekologické stability krajiny (dále jen „KES“)
vyjadřuje podíl ploch ekologicky stabilních a ploch ekologicky nestabilních. Mezi plochy
ekologicky stabilní patří lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní
vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Plochy ekologicky nestabilní
představuje orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy. Na katastrálním území
obce Únanov dosáhl KES hodnoty 0,09. Území je zařazeno do krajinného typu A – krajina
zcela přeměněná člověkem – území nestabilní – nadprůměrně využívané území s jasným
porušením přírodních struktur (klasifikace dle Ing. Igora Míchala, 2003).
Územní obce Únanov tvoří převážně zemědělsky obdělávaná krajina jen s malým podílem
lesních porostů, zahrad a sadů, luk a pastvin, vinic, vodních ploch. Rozsáhlé lesní plochy
přiléhají ke katastrálnímu území Únanov z východu (Tvořihrázský les) a ze severu (lesní
komplex Jankovec). Proto lze říci, že hodnocení ekologické stability pouze izolovaného území
obce Únanov bez okolních vazeb je zavádějící. Pokud by obec byla hodnocena v širších
souvislostech, dosáhl by koeficient ekologické stability daleko příznivějších hodnot. Územní
plán řeší posílení ekologické stability území návrhem územního systému ekologické stability
tj. návrhem soustavy biocenter propojených biokoridory, která je doplněna interakčními prvky
(doprovodnou zelení podél cest, zelenými pásy v krajině ke zvýšení retenční schopnosti
území atp).
podmínky pro hospodářský rozvoj
Jako celek byl hospodářský pilíř hodnocen v rozboru udržitelného rozvoje kladně. Na
zjištěnou vyšší míru nezaměstnanosti a nízkou nabídku pracovních příležitostí v obci reaguje
územní plán návrhem ploch pro výrobu v sousedství stávajících výrobních ploch při jižním
okraji obce a na volné ploše bývalého lomu při severním okraji obce. Další podnikatelskou
činnost umožňuje při dodržení zásad uvedených v podmínkách využití příslušných ploch i
v plochách určených prioritně pro bydlení či občanskou vybavenost. Možnosti územního
plánu vytvořit předpoklady pro zlepšení přírodních předpokladů rekreace jsou omezené.
Územní plán podporuje zvýšení atraktivity území návrhem územního systému ekologické
stability.
Strana 54
ÚP ÚNANOV
podmínky pro soudržnost společenství obyvatel
Pilíř sociodemografický dosáhl v území nejvyššího hodnocení. Zaznamenán však byl nižší
podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. Vzdělanost obyvatel patří mezi sledované indikátory,
představuje významný rozvojový předpoklad, faktor ovlivňující hospodářské podmínky i
soudržnost obyvatel obce. S rostoucí vzdělaností významně klesá nezaměstnanost a je
posilován občanský a individualistický charakter sociálních vazeb místních komunit. Podle
statistických údajů dochází v posledních letech k migraci této skupiny obyvatel do vesnických
sídel situovaných poblíž měst s dobrým technickým a občanským vybavením. Předpoklady
pro posílení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob vytváří územní plán návrhem ploch pro
bydlení v rozsahu, který zabezpečí rozvoj této složky v dlouhodobém horizontu.
F.II. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí
ÚP Únanov vytváří prostřednictvím navrhovaných záměrů předpoklady pro zlepšení
hospodářských podmínek, soudržnosti společenství obyvatel obce a podmínek pro příznivé
životní prostředí. Zčásti nepříznivý vliv však bude řešení územního plánu na podmínky pro
příznivé životní prostředí Přes veškerou snahu nebylo možné se vyhnout záboru zemědělské
půdy, neboť zastavěné území je až na několik proluk souvisle zastavěno. Navrhované lokality
záboru ZPF jsou dle možnosti co nejmenší, vždy v přímé návaznosti na stávající zastavěné
území. Vlastní zábory půdy však budou mnohem menší, než je rozsah zastavitelných ploch.
Většina zabíraných ploch pro bydlení budou zahrady rodinných domů – tedy stále
zemědělská půda .
Lze konstatovat, že ÚP je pro obec přínosem, vklad navrženého řešení převáží nad jeho
možnými negativními dopady (zábor kvalitní zemědělské půdy). Realizací záměrů uvedených
v ÚP by neměly být ohroženy podmínky života budoucích generací.
Strana 55

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Transkript

Podobné dokumenty

Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)

vyhodnocení vlivu změny č. 9 úpo moravany

sdělení č. 5 - SGP Standard

Zpráva o činnosti za rok 2013 - Jihomoravské muzeum ve Znojmě

Zapojení zaměstnanců čerpacích stanic do informačních strategií na

Metodika odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního

/ Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a

ZDE - Obec Prosenice

Návrh ÚP Nové Syrovice

Brownfields - Moravská cesta