Na celém světě najdete jen málo míst

Na celém světě najdete jen málo míst prodchnutých uměním
tak intenzivně, jako je francouzské Azurové pobřeží.
Světoznámí mistři štětce i další umělci se sem sjíždějí už
minimálně dvě století, aby se při tvorbě nechávali inspirovat
zdejším mořem i sluncem zalitými vesničkami. Umění tak
postupně prolnulo do běžného života Riviéry a místní usedlíci
si bez něho svět kolem sebe snad už ani nedokážou představit.
Po stopách
2
KOKTEJL 11/2008
starých mistrů
KOKTEJL 11/2008
3
Text a foto Markéta a Michael Foktovi
F
rancouzské pobřeží Středozemního
moře je pro umělce zemí zaslíbenou.
Místní lidé jsou zvyklí na to, že se
v běžném životě setkávají se jmény, která my ostatní známe spíše z učebnic. Se
zdejší krajinou spojili část svého života
Picasso, Renoir, Cocteau, Chagall či Monet – buď zde přímo žili, nebo sem často
jezdili tvořit. Někteří ze starších usedlíků
se na muže za malířskými stojany dokonce pamatují, jiní slýchali osobní zážitky
z úst svých rodičů.
Obliba uměleckých předmětů všeho
druhu a jakýsi přirozený vkus zakořenily
v povědomí místních lidí natolik, že uměleckou činnost a originální design nejen
uznávají, ale přímo vyžadují. S muzejní-
mi expozicemi či ateliéry sochařů, keramiků, malířů a dalších stoupenců volné
tvorby se zde proto setkáváme takřka na
každém kroku. Umělci zde nemusejí čelit
názorům, na které občas narážejí v jiných
koutech světa, kde jsou považováni za
podivíny štítící se vzít za pořádnou práci.
ŽIVOUCÍ UČEBNICE
Města a vísky rozeseté podél pobřeží
jsou náležitě hrdé na to, že v nich přebýval
některý z velkých mistrů. Antibes či Vallauris mají svého Picassa, ­Cagnes-sur-Mer
Renoira a Villefranche-sur-Mer zase
Cocteaua. Budují jim muzea a pomníky,
slaví výročí jejich příchodu nebo jiných
významných mezníků tvořivého života.
Před třemi lety zde dokonce začal vznikat unikátní společný projekt s názvem
Po stopách malířů Azurového pobřeží.
Místní odborníci si dali tu práci, že
v devíti z těchto uměním požehnaných
obcí vyhledali přesně ta místa, na kterých
věhlasní malíři svá plátna tvořili. Místo
malířských stojanů na nich instalovali
reprodukce výsledných děl tištěné na
keramických kachlích. Vznikla tak nejen
unikátní výstava slavných prací pod širým nebem, ale také jedinečná možnost
porovnat, jak se od vzniku díla malovaná
scenerie změnila.
Navzdory tomu, že mistři bohatě
využívali svého kreativního vidění
k pozměňování perspektivy, barevnos-
ti a leckdy i vzhledu zachycovaných
míst, můžeme v okolní krajině snadno
rozeznat znaky, které podráždily jejich
představivost již před stoletím nebo
i dříve. Můžeme se rovněž dohadovat,
jak by na ně zapůsobily moderní silnice či budovy, které nemohli vidět ani
ve svých nejbujnějších představách.
Hledání vystavených pláten zároveň
nabízí možnost navštívit některé z nejmalebnějších koutů Riviéry a nechat
se při jejich výběru vést vkusem lidí
Belgie
Lucembursko
Německo
Paříž
FRANCIE
Švýcarsko
Itálie
Španělsko
4
KOKTEJL 11/2008
Côte ďAzur
KOKTEJL 11/2008
5
TRAMVAJÍ ZA UMĚNÍM
Na tříhektarovém pozemku Les Collettes, který se stal na posledních jedenáct
let života Renoirovým domovem, umělce
na první pohled uchvátil především sad
asi sto padesáti věkovitých olivovníků.
Jejich pokroucené kmeny se objevily i na
obraze Krajina v Les Collettes, který je
součástí malířské stezky.
Stejně jako na malířově plátně se i dnes
mezi olivami otevírá výhled na středověké městečko Haut-des-Cagnes. Rozkošná
osada s úzkými uličkami tvoří protipól
moderního přímořského střediska Cagnes-sur-Mer, na které shlíží z devadesát
metrů vysoké skalnaté vyvýšeniny.
6
● Na Francouzské riviéře je umění natolik všudypřítomné, že se
bez něho neobejde ani tramvajová trať. Konkrétně nově otevřená
a zároveň jediná tramvajová
linka číslo 1 v metropoli ­Riviéry
Nice. Celou její trasu lemuje čtrnáct děl známých představitelů
moderního umění, z nichž některá jsou skutečně monumentálních
rozměrů a všechna dohromady
tvoří odvážný projekt s názvem
Umění ve městě (Art in the City).
● Nejzajímavějším z nich je kolekce sedmi myslitelů, která zdobí
jedno z hlavních niceských náměstí
Place Masséna. Bílé sochy vážných
KOKTEJL 11/2008
mužů navržené španělským umělcem
Jaume Plensou trůní ve výšce dvanácti metrů na plošinách zakončujících
kovové sloupy zapuštěné do asymetrické černobílé dlažby náměstí.
Jednotliví myslitelé symbolizují zemské kontinenty a k plnému životu se
probouzejí až po západu slunce.
● Každá ze soch je zevnitř osvětlená dynamicky proměnlivým
světlem. V noční tmě proto všichni muži září do okolí a zároveň
každý z nich pozvolna mění barvu
svého těla, jako by procházel všemi barvami spektra duhy. Celé
sousoší pak vypadá, jakoby
spolu sochy beze slova rozmlouvaly. Snad právě proto
autor svůj výtvor pojmenoval
„Konverzace v Nice“.
Protože sem za Renoirem jezdívali známí umělci, vysloužila si bývalá opevněná
pohraniční víska mezi Francií a panstvím
savojských knížat brzy přezdívku Montmartre Francouzské riviéry.
Umělecký ruch tu panoval až do šedesátých let minulého století. Malíři zpodobňovali snad každý kout vesnice, s trochou nadsázky tak můžeme říct, že by se
z jejich děl mohl poskládat plán celého
města. Mezi návštěvníky, na které místní
vzpomínají nejvíce, patřil například Yves
Klein, známý svými obrazy či plastikami
laděnými do modré barvy, nebo spisovatel a duchovní otec slavného pařížského
komisaře Maigreta Georges Simenon,
který nějaký čas přebýval v jednom z malých domků historického centra.
COCTEAU V TUNELU
Podobnou atmosféru přímořského klidu vyzařuje i další ze zastávek malířské
trasy, která má i podobně znějící jméno
– Villefranche-sur-Mer. Původně rybářská
osada ležící mezi Nice a Mentonem se
může pochlubit malebnou přístavní zátokou. Na jejím břehu stojí menší kaple svatého Petra, patrona rybářů, kterou místní
muži se sítěmi využívali k modlitbám i ke
skladování svých rybářských potřeb.
ke vnímání estetičnosti okolního světa
nejpovolanějších.
RENOIROVO KRÁLOVSTVÍ
Letos je tomu sto let od chvíle, kdy
se do tehdy nenápadného přímořského městečka Cagnes-sur-Mer přistěhoval jeden z mistrů impresionismu
­Pierre-Auguste Renoir se svou ženou
Aline a třemi syny. Tvořil zde až do své
smrti navzdory tomu, že byl ke konci
života kvůli revmatoidní artritidě upoután na kolečkové křeslo. I ono je ostatně spolu s dalšími osobními předměty
a jedenácti originálními malbami vystavené v Renoirově domě, který dnes
slouží jako muzeum jeho tvorby.
KOKTEJL 11/2008
7
Koncem padesátých let ji vymaloval
a zrenovoval Jean Cocteau. Své dílo věnoval právě rybářům. Motivy z jejich života
se odrážejí ve vnější fasádách i vnitřních
malbách. Dokonce i kříž na zvonici má
podobu čtyř ryb stýkajících se hlavami
uprostřed.
Jean Cocteau vtiskl svůj rukopis i další
místní pozoruhodnosti, temné uličce ze
třináctého století s příhodným názvem
8
KOKTEJL 11/2008
Rue Obscure. Jde vlastně o asi sto třicet
metrů dlouhý tunel krytý kamennými
oblouky, nad nimiž se rozkládají rozšířená patra domů po stranách ulice.
Právě zde Cocteau namaloval slavný
obraz Rue Obscure s lidskou tváří v popředí a krytou pasáží v pozadí. Obličej na
obraze s největší pravděpodobností patří
jeho životnímu partnerovi, světoznámému herci Jeanu Maraisovi.
● Po druhé světové
válce, v období volnomyšlenkářských šedesátých let, sutiny zarostlé plevelem objevili
umělci. Začali zříceniny
adaptovat k přebývání
a sláva vznikající
umělecké kolonie brzy překročila
italské hranice.
● Ve vesnici chyběla elektřina, kanalizace i rozvod pitné vody. To všechno
museli umělci vybudovat vlastníma
rukama. V té době jich
tady žilo několik desítek
z různých evropských zemí. Jednotlivým budovám
ponechali ráz zřícenin,
takže vesnice vypadá,
jakoby se tu čas zastavil
před sto padesáti lety.
● Bussanu křižují jen úzké dlážděné uličky, do kterých se nedá
vjet autem. Jediná asfaltka končí
před vesnicí, kde také musejí
turisté zanechat své dopravní prostředky. Ve vyspravených domech
dnes najdete studia či ateliéry
malířů, sochařů, keramiků,
ale i spisovatelů a básníků.
Řada z nich má podobu galerií,
kde je možné zakoupit výtvory
inspirované posvátným klidem
zříceného města bohémů.
KAM SE JEŠTĚ VYDAT
● Stejně dobře jako na Francouzské
riviéře se umění daří i na italské části
pobřeží Janovského zálivu. Jen pár
kilometrů od francouzských hranic,
u města San Remo, se nachází zcela
unikátní místo neodmyslitelně spjaté
s volnou tvorbou. Vesnice Bussana
Vecchia (Stará Bussana) připomíná
při pohledu z dálky pouhou hromadu
rozvalin. Své dílo zkázy zde zanechalo silné zemětřesení, které osadu pamatující doby římské říše zpustošilo
koncem devatenáctého století.
bí a stylů. Kamenné hradby dnešní obce
Antibes zalité zlatavým sluncem na pozadí alpských vrcholků a orámované azurovým mořem chtěl na plátno zachytit snad
každý kumštýř, který šel kolem.
V roce 1888 se zde zastavil jeden ze zakladatelů impresionismu Claude Monet.
Původně se v Antibes hodlal zdržet pouhých pár dní, ale jeho pobyt se protáhl na
více než čtvrt roku. Během té doby namaloval téměř čtyřicet obrazů – dost na to,
aby jimi v létě téhož roku zaplnil pařížské
výstavní studio.
O necelých šedesát let později se zde na
podobnou dobu usadil další z velkých mistrů, Pablo Picasso. Ateliér si vybudoval přímo na hradbách. Zanechal tu po sobě desítky maleb, kreseb a dalších uměleckých děl,
která věnoval městu. Celá kolekce se pak
stala základem sbírek Picassova muzea, jež
dnes v jeho bývalém ateliéru sídlí.
MONET A PICASSO
Když ve čtvrtém století před naším
letopočtem založili staří Řekové v chráněné zátoce na cestě mezi Korsikou a nynější Marseille osadu jménem Antipolis,
nemohli si vybrat charismatičtější místo.
Osadu navíc obehnali vysokými hradbami, čímž vytvořili nejen architektonickou
pozoruhodnost, ale také neodolatelný
objekt zájmu malířů nejrůznějších obdo-
KOKTEJL 11/2008
9
Text a foto Markéta a Michael Foktovi
Kvíz vyznáte se v obrazech?
SLAVNÍ MILENCI
Snad nejzajímavější příběh má idylický obraz antibeské zátoky od Raymonda Peyneta z roku 1942. Představivost umožnila autorovi, aby do
popředí obrazu přimaloval párek zamilovaných lidí.
Peynetovi milenci si brzy získali nečekanou celosvětovou popularitu, která
trvá dodnes. Slavné dvojici se dokonce
dostalo té cti, že byla součástí oficiálního daru města Paříže britské princezně
Anně u příležitosti její návštěvy. Figurky se v průběhu let vyráběly v celé řadě
podob – jako parfémy, přívěsky, porcelánové dekorace, nejrůznější panenky
či ozdobné obrázky na dámských spodních kalhotkách. V letech 1985 a 2000
se dostaly i na poštovní známky.
Peynetovo dílo zaznamenalo velkou
odezvu také v Japonsku. Jeho tvorbě se
věnují hned dvě japonská muzea, takže pozornosti nemohli ujít ani slavní
milenci z jeho obrazu. U příležitosti
padesátého výročí konce druhé světové
války odhalili jejich sochu v Hirošimě.
Obliba figurek sahá v Japonsku tak daleko, že mnohé páry neváhají podniknout dlouhou svatební cestu ze země
vycházejícího slunce do evropského
„rodiště“ zamilované dvojice.
Snoubenci se ostatně mohou nechat
oddat v antibeské svatební síni, kde
pak dostanou speciální diplom lásky.
Kromě podpisu starosty Antibes na
něm samozřejmě nemohou chybět ani
slavní kreslení milenci.
Michael a Markéta Foktovi
Michael je fotograf, publicista a přírodovědec.
V roce 2003 získal v soutěži Czech Press Photo
v kategorii příroda a životní prostředí první
místo – cenu Zlaté oko a o rok dříve ve stejné
kategorii čestné uznání. Markéta je fotografka,
novinářka a manažerka. Organizuje fotografické
výstavy, zastupuje Michaela v obchodních
záležitostech a oba spolu v autorské dvojici
vytvářejí materiály o zajímavých místech naší
planety i fenoménech ze světa zvířat.
10
KOKTEJL 11/2008
Se schopností vnímat umění se člověk rodí. Jak tento předpoklad dokáže během svého života rozvinout, záleží na
něm samém. Připravili jsme pro vás malý výtvarný kvíz, kterým si můžete své znalosti otestovat.
● Tzv. tapiserie z Bayeux není ve skutečností tapiserií, je to vlněná krajka
podložená látkou. Co znázorňují vyšité obrázky?
civilistů vojáky císaře Napoleona Bonaparte. Kdo namaloval toto mistrovské dílo?
1. Jacques Louis David
2. Francisco Goya
3. Jean Auguste Ingres
1. bitvu u Kresčaku
2. bitvu u Hastingsu
3. dobytí Bagdádu Seldžuky
● Rozhodli se malovat pod širým
● Zrození Venuše, jedno z nejkrásnějších děl rané renesance, namaloval:
1. Domenico Veneziano
2. Sandro Botticelli
3. Carlo Crivelli
● Který z těchto obrazů nenamaloval
Pieter Brueghel?
Můj táta znal Pabla
Picassa
Cesta k umění nemusí být lehká ani na
jihu Francie. Ve vesničce Vallauris, kde
trávil konec svého života i Picasso, stojí postarší dům obklopený malebným
nepořádkem. Ze záplavy předmětů
nejrůznějšího druhu vyčnívají hotová
i rozpracovaná umělecká díla – obrazy,
keramika i plastiky.
Obyvatelem této zahrady snů je postarší
muž jménem Francis Crociani. Jeho otec
Emile Crociani byl známým naivistickým
malířem. Malovat se naučil zcela sám ve
volném čase, zatímco za zaměstnáním
docházel do plynáren.
„Můj táta tu ještě zažil Pabla Picassa,“
vzpomíná Francis. „Když se Picasso ve
Vallauris usadil, tak už byl slavným mistrem. Choval se ale jako zcela obyčejný
člověk a chodil s místními na skleničku
do naší vinárny.“
Ani sám Francis to neměl ve svém uměleckém životě jednoduché. Jeho malířská kariéra se začala rozjíždět v době, kdy mu vážně onemocněla žena.
Protože se o ni musel starat, nemohl
● Jidášův polibek. Kristus na něm
ztělesňuje trvalost. Jeho klidný pohled ostře kontrastuje s tváří Jidáše,
zamračenou a plnou obav. Kdo je
autorem tohoto obrazu z počátku 14.
století?
1. Stavba babylonské věže
2. Selská svatba
3. Jarní nymfa
1. Cimabue
2. Duccio
3. Giotto
1. Rembrandt van Rijn
2. Jan Vermeer van Delft
3. Jan Steen
● Ilustrovaná alegorie Loď bláznů
z konce 16. století ztělesňuje autorovu představu lidstva: mořem času
putuje na loďce několik vybraných jedinců, z nichž každý je blázen, má nějaké lidské neřesti. Zatím loď bezcílně
bloudí a nikdy nedopluje do přístavu.
Kdo alegorii namaloval?
1. Jan van Eyck
2. Lucas Cranach
3. Hieronymus Bosch
1. Auguste Renoir
2. Claude Monet
3. Édouard Manet
● Kubismus. Toto malířské hnutí vy-
tvořili Picasso a Braque kolem roku
1907 a výrazně tím ovlivnili celé západní výtvarné umění. Rozhodli se,
že předměty rozloží do množství plošek a poukáží tím na jejich rozličné
aspekty. Prvním dílem tohoto směru
byl obraz:
● Obraz Židovská nevěsta patří
k pozdním a nejkrásnějším dílům jednoho mistra holandského baroka. Byl
jím:
vyrážet do okolí za inspirací pro své
obrazy. Maloval tedy květiny a ptáky
ve své zahradě, dokud zcela nevyčerpal svou invenci.
Pak kvůli rodině přijal místo v továrně
na keramiku. Tam, kde ostatní umělci vydrželi sotva čtyři roky, pracoval plných
jedenáct let. Když ovdověl, vrátil se naplno k tvořivé činnosti. Žije dál ve stejném
domě a dělí si roční práci na dvě poloviny – prvních šest měsíců maluje a druhý
půlrok vytváří keramiku, aby mu tvorba
nezevšedněla.
nebem, zachycovat na plátno prchavé účinky světla a vdechnout tak
obrazu atmosféru konkrétního okamžiku. Pohrdavě se jim začalo říkat
­impresionisté. Obraz Snídaně v trávě
stvořil malíř, který přímo k impresionistům nepatřil, ale jeho malířské objevy na ně měly velký vliv. Byl to:
1. Plačící žena
2. Slečny z Avignonu
3. Nahá žena v červeném křesle
● Obraz Václava Brožíka s názvem
Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým najdeme:
1. v Betlémské kapli
2. v Novoměstské radnici
3. ve Staroměstské radnici
● 3. květen 1808. Tento název má
obraz, na kterém je znázorněno brutální potlačení povstání španělských
Své odpovědi posílejte do 25. listopadu e-mailem na adresu [email protected] nebo poštou na adresu Koktejl, Klíšská 18,
400 01 Ústí nad Labem. Obálku označte heslem Kvíz. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, který získá výpravnou
publikaci Mistři světového malířství od Jordi Vigué.
Knihu poskytlo on-line knihkupectví www.dobre-knihy.cz, které svým zákazníkům nabízí více než tři tisíce titulů.