lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v praze v období 2005

Transkript

LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ
V PRAZE V OBDOBÍ 2005–2013
PODNIKATELSKÝ SEKTOR
Ing. Jakub Pechlát
RNDr. Vladimír Vojtěch
květen 2015
IPR Praha, Sekce strategií a politik, Kancelář výzkumu, vývoje a inovací
Lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v Praze v období 2005–2013 – podnikatelský sektor
© Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 2015
Všechna práva vyhrazena
Elektronická verze dokumentu je dostupná na www.iprpraha.cz
ISBN 978-80-87931-99-8 (pdf)
2
Obsah
Úvod
4
Hlavní závěry analýzy
5
1 Pracoviště výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru
10
2 Výzkumní pracovníci v podnikatelském sektoru
18
3 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru
28
4 Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru
42
5 Vybavenost pracovišť lidskými a finančními zdroji
44
3
Úvod
Analýza se zabývá podrobnými informacemi o pražském podnikatelském sektoru, konkrétně činnostmi
spadajícími do oblasti výzkumu, vývoje a inovačních aktivit uskutečňovaných podnikateli. Výchozí údaje
na vyžádání poskytl Český statistický úřad. S ohledem na pozornost, kterou je nutné věnovat podpoře
podnikatelského sektoru v rámci plnění Regionální inovační strategie hl. m. Prahy, kterou schválilo Zastupitelstvo
hl. m. Prahy v září 2014, a realizaci Operačního programu Praha – pól růstu ČR, považujeme za účelné věnovat se
právě této oblasti, jež v současnosti přestavuje jeden z důležitých zdrojů budoucí hospodářské prosperity
pražského regionu.
Získaná data umožnila analyzovat vývoj v období 2005–2013, tedy v období před hospodářskou krizí a po ní.
Jednotlivé charakteristiky jsou doplněny porovnáním se souborem ostatních krajů České republiky, aby vynikly
rozdíly dané specifickým charakterem pražské ekonomiky.
4
Hlavní závěry analýzy
Podnikatelský sektor je bezpochyby stěžejní součástí ekonomiky, která se podílí na praktickém uplatnění
a komercializaci výsledků výzkumu, vývoje a inovací, a to jak vlastních, tak produkovaných ostatními sektory
ekonomiky. Proto právě bližší znalost podnikatelského sektoru umožní lépe definovat možnosti jeho spolupráce
s velmi rozvinutým a rozsáhlým výzkumným sektorem lokalizovaným v Praze. Samozřejmě s vědomím toho,
že správní hranice kraje či obce v ekonomice nepředstavují významnou bariéru. Jsou však podstatné při tvorbě
podpůrných programů na regionální úrovni, a to včetně programů Evropské unie, která právě regiony považuje
za relevantní cílovou jednotku politiky soudržnosti. Proto má svůj význam regionální pohled na dostupné
statistiky.
Zaměřili jsme se na analýzu údajů za období 2005–2013, tj. nejnovější dostupné údaje za posledních devět let.
Ty odrážejí reakci podnikatelského sektoru na hospodářskou recesi počínající v roce 2008 a pokračující i v letech
2012 a 2013.
Na základě analyzovaných dat lze konstatovat, že podnikatelský sektor v hl. m. Praze vykazuje ve sledovaném
období řadu odlišných charakteristik jak ve struktuře lidských a finančních zdrojů vědy a výzkumu, tak ve vývoji
těchto veličin.
Výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru je v rámci ČR rozložen mnohem rovnoměrněji než ve vysokoškolském
a zejména vládním sektoru. A zároveň jeho podíl není v Praze tak velký jako mimo Prahu (viz obr. 1 a 2). Přesto
(z hlediska výhodnosti koncentrace zdrojů) bylo v letech 2007–2013 investováno mnoho prostředků
do veřejného výzkumu v mimopražských krajích ze strukturálních fondů EU, nebo právě proto (z hlediska zájmu
o vyrovnání situace regionů).
Vysokoškolský a zejména vládní sektor výzkumu a vývoje lokalizovaný v Praze mají tedy zjevný nadregionální
význam a jsou atraktivním partnerem i pro mimopražské podniky. Pražské podniky tak mají výhodu geograficky
snadno dostupné široké nabídky potenciálních partnerů.
Obrázek 1: Struktura výzkumných pracovníků v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru
provádění v roce 2013
Praha
ostatní kraje
31,9 %
34,9 %
Podnikatelský sektor
0,4 %
0,8 %
30,2 %
Vládní sektor
Vysokoškolský sektor
60,2 %
9,2 %
Soukromý neziskový
sektor
32,5 %
Zdroj: ČSÚ
Obrázek 2: Struktura výdajů na výzkum a vývoj v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru
provádění v roce 2013
Praha
22,8 %
ostatní kraje
Podnikatelský sektor
0,2 %
0,6 %
36,6 %
29,4 %
Vládní sektor
Vysokoškolský sektor
62,9 %
7,4 %
40,0 %
Zdroj: ČSÚ
5
Soukromý neziskový
sektor
Vývojové trendy za sledované období 2005–2013 ukázaly, které segmenty podnikatelského sektoru nejvíce
reagovaly na hospodářskou recesi snížením objemů finančních i lidských zdrojů alokovaných na výzkumnou
a vývojovou činnost. Je třeba říci, že v Praze byly negativní reakce přítomny téměř v každém typu členění,
zatímco v souboru ostatních krajů České republiky nebyla krize často vůbec patrná a sledované veličiny
až na několik výjimek vykazovaly trvale růstový trend.
V případě Prahy měl klesající tendenci objem podnikatelských výdajů na výzkum a vývoj pocházejících z České
republiky. Klesající trend objemu výdajů a počtu výzkumných pracovníků se týkal velkých soukromých podniků,
a to jak domácích, tak těch pod zahraniční kontrolou, podniků ve zpracovatelském průmyslu (zejména ve výrobě
počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výrobě dopravních prostředků a zařízení a ostatního
zpracovatelského průmyslu) a v případě služeb podniků v peněžnictví a pojišťovnictví.
Zmíněné negativní tendence v případě Prahy mohou být způsobeny:
•
nízkou vybaveností ekonomiky ostatních krajů České republiky v oblasti výzkumu a vývoje,
•
větší dostupností veřejné podpory v ostatních krajích České republiky a vyšším podílem takových typů
podnikatelských aktivit v Praze, které lze snadno přemístit tam, kde je podpora dostupná,
•
odlišným charakterem výzkumu zaměřeného na služby v případě Prahy (vyšší pružnost a mobilita) oproti
zpracovatelskému průmyslu v případě ostatních krajů České republiky (nižší pružnost a mobilita),
•
vysokou citlivostí podnikatelského sektoru v oblasti výzkumu a vývoje v případě Prahy danou mj.
přítomností poboček velkých zahraničních podniků, které v reakci na hospodářskou recesi výrazně omezily
své aktivity v oblasti výzkumu a vývoje, které zrušily nebo stáhly do jiných (domovských) zemí či regionů,
•
atraktivitou Prahy, která není v oblasti výzkumu a vývoje natolik vysoká, aby zde zahraniční podniky
udržovaly své aktivity v době hospodářského útlumu. To může být dáno skutečností, že spolupráce
výzkumných organizací s podniky není v ČR zatím prioritou jejich činnosti.
•
Výše uvedené faktory pak v souhrnu způsobují vyšší citlivost výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru
na hospodářský vývoj.
Překvapivým zjištěním je skutečnost, že hospodářská recese po roce 2008 se v Praze nedotkla lidských
a finančních zdrojů na výzkum a vývoj uskutečňovaných středně velkými podniky pod domácí i zahraniční
kontrolou. Lze se proto oprávněně domnívat, že pro tento segment podnikatelského sektoru znamenal
hospodářský vývoj po roce 2008 do určité míry i příležitost k dalšímu rozvoji založenému na výzkumu, vývoji
a inovacích.
6
Výdaje v podnikatelském sektoru v Praze v mil. Kč
7000
2500
5935 5959
6000
5313
2000
2000
4707
3804
40003242
3804
1023
2738 2453 2561 2684
1000
1713 1653 1899 1885 1932
903
971
1114
698
500 720
135 208
1775
1250
1020
610
652
662
633
585
1133
894
652
0
sektor provádění: veřejné podniky
sektor provádění: soukromé domácí podniky
sektor provádění: soukr. podniky pod zahr. kontrolou
zemědělství
služby bez VaV
2400
2500
průmysl, stavebnictví
výzkum a vývoj
1000
847
2000
1542
1500 1251 1284
1768
1386 1406
1352
1337
740
500 728
857
735
643
434
757
528
847
851
800
642
1631
600
1169 1537
971
400
856
935
634
527
200
556
490
566
492
690
640
571
556
509
405
347
646
867
466
591
555
486
435
319
315
509
254
313
298
180
0
0
soukr. domácí podniky: 0-49 zam.
soukr. domácí podniky: 250+ zam.
soukr. domácí podniky: 250+ zam.
5000
1800
4474
4153
4078
3699
3000
925
0 425
1000
800
1805
2000
850
488
1121
433
1414
634
1237 1171 1100 1356
567
437
482
1087
1200
2405
2190
1478
600
400
200
431
1598
1400
3064
2073
1540
1600
4000
1000
1634
1620 1570 1496
1485
1500
0
1000
1805
1581
3254
1000 371 379 610 304
151 200 134
2330
1969 2038
5252
5000
3000
Počet výzkumných pracovníků v Praze (ve FTE)
297
551
448
0 158
soukr. podniky pod zahr. kontrolou: 0-49 zam.
soukr. podniky pod zahr. kontrolou: 250+ zam.
865
834
584
496
464
249
201
569
213
381
182
621
266
201
563
858
728
550
221
193
151
soukr. podniky pod zahr. kontrolou: 250+ zam.
7
Na základě analyzovaných dat lze uvést dílčí kategorie, v nichž Praha vykazuje vyšší než 40% podíl lidských
nebo finančních zdrojů v podnikatelském sektoru v ČR. Hranice 40 % byla zvolena proto, že takový byl v roce
2013 podíl Prahy (tj. všech sektorů celkem) na počtu výzkumných pracovníků v ČR1.
Podle očekávání byl vyšší podíl výzkumných pracovníků a výdajů na výzkum a vývoj zjištěn v kategoriích jako
jsou služby (bez výzkumu a vývoje), odvětví peněžnictví a finančnictví, zdravotní a sociální péče, informační
a komunikační činnosti a subsektoru veřejných podniků. Vzhledem ke zmíněnému nadregionálnímu významu
pražských výzkumných organizací nepřekvapí ani vyšší podíl výdajů, které podniky vložily do vládního
a vysokoškolského sektoru v Praze. Stejně tak i podniky ve farmaceutickém průmyslu vykázaly v Praze vyšší podíl
vložených výdajů do výzkumu a vývoje.
Méně očekávaný byl vysoký podíl výdajů na VaV v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, i když jde o sektor
s velkou dynamikou v Praze, a také vyšší podíl výzkumných pracovníků ve stavebnictví.
Ve většině sledovaných ukazatelů, a to zejména finančních, Praha ve sledovaném období 2005–2013
zaznamenala pokles svého podílu v ČR. V tomto případě byl zcela nečekaný pokles podílu lidských i finančních
zdrojů v peněžnictví a pojišťovnictví a ve výrobě počítačů, optických a elektronických přístrojů a zařízení, tedy
odvětvích, v nichž Praha má oproti ostatním regionům České republiky značnou konkurenční výhodu. Možnými
příčinami dekoncentrace jsou - obdobně jako v případě vývojových trendů:
•
saturace výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v Praze a zároveň doplňování vybavenosti výzkumu
a vývoje v podnikatelském sektoru v ostatních krajích České republiky mj. v souvislosti s využíváním veřejné
podpory,
•
řádově odlišné možnosti čerpání podpory ze strukturálních fondů Evropské unie na projekty zaměřené
na rozvoj podnikového výzkumu a vývoje v Praze a mimo ni,
•
odlišná struktura ekonomiky v Praze s důrazem na služby a v ostatních krajích České republiky s vyšším
zastoupením průmyslu,
•
odlišná pozice pražských podniků a podniků v ostatních krajích České republiky v hodnotových řetězcích,
kdy pouze v případě podniků s vyšší pozicí zůstává soustředění výzkumu a vývoje v Praze (např.
farmaceutický průmysl, výroba elektrických zařízení, podniky zaměřené na profesní, vědecké a technické
činnosti vč. výzkumu a vývoje),
•
rozvoj znalostně méně náročných odvětví a vybraných znalostně náročných odvětví (peněžnictví
a pojišťovnictví, zdravotní a sociální péče, informační a komunikační služby) v regionech.
Dále lze identifikovat strukturální odlišnosti, tj. kategorie, které mají v Praze vyšší podíl zastoupení (nejméně
o 5 procentních bodů), než je tomu v souboru ostatních krajů České republiky, a v nichž tak Praha naznačuje svoji
možnou konkurenční výhodu.
Podle očekávání byl vyšší podíl výzkumných pracovníků i výdajů zjištěn u sekce služeb a výzkumu a vývoje, dále
v odvětvích informačních a komunikačních činností a profesních, vědeckých a technických činností. Vyšší podíl
výdajů na VaV oproti ostatním krajům ČR byl zjištěn v aplikovaném výzkumu a ve farmaceutickém průmyslu.
Zajímavým zjištěním je relativně větší význam středních firem ve VaV nebo větší míra využívání podnikatelských
zdrojů ze zahraničí a veřejných zdrojů pro financování VaV v podnikatelském sektoru a také podpora VaV
ve vládním sektoru z podnikatelských zdrojů. Negativním poznatkem je skutečnost, že zastoupení investic
ve struktuře výdajů na podnikatelský výzkum a vývoj bylo v Praze oproti ostatním krajům České republiky nižší.
Výše uvedené strukturální rozdíly v podnikatelském výzkumu a vývoji mezi Prahou a ostatními kraji České
republiky mohou být způsobeny následujícími faktory:
•
orientací pražské ekonomiky převážně na sektor služeb,
•
větší otevřeností vlastnické struktury podniků uskutečňujících své výzkumné a vývojové aktivity v Praze,
tj. vyšším podílem podniků pod zahraniční kontrolou (Praha jako vstupní brána pro zahraniční podniky
do České republiky a regionu středovýchodní Evropy),
1
Na celkovém objemu výdajů na výzkum a vývoj (ve všech sektorech dohromady) se Praha v roce 2013 podílela 33,4 %.
8
•
náročným a vysoce konkurenčním podnikatelským prostředím v Praze nutícím i střední podniky (a v jejich
rámci podniky pod domácí kontrolou) k výzkumným a vývojovým aktivitám vč. využití lidských zdrojů
uvolněných vinou hospodářské recese velkými podniky pod domácí i zahraniční kontrolou,
•
prostorovou dělbou práce ve prospěch Prahy, kdy v Praze jsou ve srovnání s ostatními kraji České republiky
více soustředěna progresivní odvětví (služby intenzivních znalostí, farmaceutický průmysl, výroba počítačů,
elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba elektrických zařízení),
•
postupným rozvojem spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi podnikatelským a v Praze rozvinutým vládním
a vysokoškolským sektorem podporovaným i řadou veřejných programů zaměřených na rozvoj výzkumu
a vývoje,
•
přesunem z Prahy a rozvojem kapacit podnikatelského výzkumu a vývoje v ostatních krajích České republiky
daným mj. i lepší možností čerpání veřejné podpory mimo Prahu.
Shrnutí
V Praze je nepochybně soustředěn velmi silný podnikatelský sektor, který však v oblasti výzkumu a vývoje
zasáhla hospodářská recese víc, než tomu bylo v ostatních krajích České republiky. Zároveň lze identifikovat dva
zásadně odlišné trendy. Prvním je velmi výrazná reakce velkých podniků, zejména těch v zahraničním vlastnictví,
které reagovaly útlumem výzkumných aktivit měřeno financemi i počtem výzkumníků. Naopak střední podniky
a podniky v domácím vlastnictví patří mezi skupinu, u které není krize v časové řadě patrná. V případě domácích
podniků je třeba dodat, že tomu tak bylo na rozdíl od jejich protějšků z ostatních krajů ČR, u kterých je v letech
2008 a 2009 zřejmý pokles počtu výzkumných pracovníků.
Střední domácí podniky si uvědomují význam výzkumu a vývoje pro podnik v dlouhém období a na recesi
zareagovaly spíše konstruktivně než úsporami. U zahraničních podniků se otevírá prostor pro opatření, která
by zatraktivnila jejich pobyt v Praze a České republice natolik, že i v době hospodářských obtíží by zde zachovaly
své aktivity.
Vývoj posledních několika let celkově ukazuje na skutečnost, že oblast výzkumu a vývoje může reagovat citlivěji
na některé globální i regionální změny ekonomického prostředí, než by se očekávalo. Zároveň se potvrzuje,
že i pro tuto oblast mohou platit výrazné rysy „tržního fungování“ a dlouhodobě nemusí platit někdy automaticky
očekávaná „historická atraktivita“ (tj. Praha je nejatraktivnější v ČR/střední Evropě) a „alokační předurčenost“
(tj. peníze vždy půjdou hlavně do Prahy), což se Prahy může dotýkat velmi významně.
Zjištěné údaje také poukazují na odvětví či obory podnikatelského sektoru, kde Praha může mít konkurenční
výhodu, jejíž další kultivace může být zdrojem budoucí národní i mezinárodní konkurenceschopnosti regionální
ekonomiky. Je to především sektor služeb a v jeho rámci informační a komunikační činnosti a profesní, vědecké
a technické činnosti2, v rámci zpracovatelského průmyslu pak farmaceutický průmysl a výroba elektrických
zařízení.
2
Do profesních, vědeckých a technických činností zahrnuje Český statistický úřad tyto oddíly klasifikace CZ-NACE:
•
právní a účetnické činnosti,
•
činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení,
•
architektonické a inženýrské činnosti, technické zkoušky a analýzy,
•
výzkum a vývoj,
•
reklama a průzkum trhu,
•
ostatní profesní, vědecké a technické činnosti,
•
veterinární činnosti.
9
1 Pracoviště výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru
V této kapitole jsme shromáždili informace o pracovištích výzkumu a vývoje a porovnali počet a strukturu pracovišť
v Praze s analogickými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Vývojové trendy nejsou v případě pracovišť
podle očekávání výrazné, neboť tato veličina je ze všech sledovaných nejstabilnější.
Celkový počet pracovišť výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v České republice v roce 2013 byl 2 322, z toho
497 pracovišť sídlilo v Praze, tj. 21,4 %.
Pracovišti výzkumu a vývoje se rozumí všechna tato pracovitě bez ohledu na vlastnictví IČO. V podnikatelském
sektoru se však počet pracovišť příliš neliší od počtu ekonomických subjektů, na rozdíl např. od sektoru
vysokoškolského, kde vysoké školy mají větší či menší počet fakult a výzkumných pracovišť. Od roku 2001 Český
statistický úřad sleduje údaje podle regionálního členění, tj. na základě toho, kde se pracoviště výzkumu a vývoje
skutečně nacházejí, nikoli podle sídla sledovaného ekonomického subjektu.
Podnikatelský sektor zahrnuje všechny ekonomické subjekty, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo
služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Jde o soukromé domácí podniky, soukromé
podniky pod zahraniční kontrolou a o veřejné podniky3. Výsledky výzkumné a vývojové činnosti podnikatelského
sektoru souvisejí především s inovacemi, tj. vývojem nových či zlepšením stávajících výrobků nebo poskytovaných
služeb. Podle klasifikace institucionálního sektoru (ESA 2010)4 sem patří nefinanční podniky, instituce přijímající
vklady kromě centrální banky, fondy peněžního trhu, fondy kolektivního investování, ostatní finanční
zprostředkovatelé, pomocné finanční instituce, kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz, pojišťovací
společnosti, penzijní fondy, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné.
Podnikatelský sektor jako zdroje financování zahrnuje soukromé podnikatelské zdroje z České republiky
a zahraničí, veřejné zdroje z České republiky a zahraničí a ostatní zdroje z České republiky.
3
Veřejné podniky jsou instituce, jež jsou tržními výrobci nebo poskytovateli služeb pod kontrolou jednotek vládních institucí. V případě České
republiky sem patří především velká nebo specializovaná veřejná zdravotnická zařízení (bez fakultních nemocnic) s převažujícími příjmy
pocházejícími ze zdravotního pojištění (např. Institut klinické a experimentální medicíny) a výzkumné, zkušební a jiné specializované ústavy,
kde majoritu stále vlastní stát, ale které nemají charakter veřejných výzkumných institucí (např. Výzkumný a zkušební letecký ústav, a. s., Český
metrologický institut, CESNET, z. s. p. o.).
4
V rámci registru ekonomických subjektů vedeného Českým statistickým úřadem jde o atribut pod akronymem CISS2010F.
10
1.1 Pracoviště výzkumu a vývoje podle subsektorů podnikatelského sektoru
Praha (2013)
ostatní kraje (2013)
2%
5%
24 %
29 %
66 %
74 %
veřejné podniky
soukromé domácí podniky
soukromé podniky pod zahraniční kontrolou
400
350
300
297 286
323
310
veřejné podniky
1600
335 344 328
1400
277 284
1200
250
1000
200
150
100
84
50 22
102
98
123
130
1234
117
125
131
948
1035 1019
22
25
26
25
22
21
1376 1351
969 1005
800
143
600
400 220 250 276
23
1325
26
200 44
0
36
39
354
409 390 412 424 435
44
46
40
42
38
39
0
veřejné podniky
veřejné podniky
podíl Prahy na ČR v %
50
40
30
39
33
28
20 24
29
22
36
36
26
26
23
40
39
35
34
36
24
23
23
24
25
22
22
21
20
20
20
2008
2009
2010
2011
2012
2013
10
0
2005
2006
2007
veřejné podniky
11
1.2 Pracoviště VaV podle velikostních skupin podniků
Praha (2013)
17 %
21 %
42 %
32 %
52 %
37 %
0 - 49 zaměstnanců
250 a více zaměstnanců
350
900
288
274 280
300
250
235
232
247
229
244
107
112
122
100 61
67
61
256
726
700
600 504 535 519 524
200
150
796 808
800
126
131
133
134 140
70
64
59
68
68
500
158
400
300
83
200
50
100
0
0
371
430
454 493
579
539
605
632
40
30
32
30
30
27
30
25 22
21
21
20
20
20
15
10 15
16
14
26
26
18
17
17
17
16
15
16
16
2008
2009
2010
2011
2012
25
19
18
5
0
2005
2006
2007
12
664 679
381
351 366
337 356 361 350 342 333
35 32
765
2013
1.3 Pracoviště VaV podle počtu zaměstnanců VaV (přepočtené pracovní úvazky)
Praha (2013)
8%
4%
5%
9%
11 %
2%
13 %
12 %
65 %
pouze na dohody
10-19,9 zam.
50 a více zam.
300
0-9,9 zam.
20-49,9 zam.
326 328
350
284 279
71 %
pouze na dohody
10-19,9 zam.
50 a více zam.
331
1400
322
295 293 300
0-9,9 zam.
20-49,9 zam.
1193
1200
1000 869
250
200
800
150
600
100
400
50
200
0
0
955 958 960
1283 1317 1302
1016
pouze na dohody
0-9,9 zam.
pouze na dohody
0-9,9 zam.
10-19,9 zam.
20-49,9 zam.
10-19,9 zam.
20-49,9 zam.
50 a více zam.
50 a více zam.
70
60
50
40 33
33
30
28
2007
2008
30
26
27
2009
2010
31
30
30
2011
2012
2013
20
10
0
2005
2006
pouze na dohody
0-9,9 zam.
10-19,9 zam.
20-49,9 zam.
50 a více zam.
13
1.4 Pracoviště VaV podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru
Praha (2013)
1%
8%
4%
6%
31 %
25 %
60 %
65 %
zemědělství
průmysl a stavebnictví
služby celkem bez VaV
výzkum a vývoj
350
283
300
250 213 231
100 60
50
0
0
137
1400
300 301 299
1097
1200
248 244 258
1156 1169 1180
980
902 912 943
1000
780
200
150 130
zemědělství
výzkum a vývoj
137
140 142
142
143 148
800
154
600
400 268 273 292 309
43
45
40
39
39
0
0
1
0
2
38
44
41
1
3
3
200 149 126 109
20
0 15
zemědělství
výzkum a vývoj
50 44
45
40
35 29
30
25
20 14
15
10
5 0
0
2005
46
46
29
25
13
13
0
0
2006
2007
21
352
414
99
104 116
16
24
37
470 482 464
115 109 108
38 78 73
zemědělství
výzkum a vývoj
44
42
29
27
13
13
6
41
2009
38
39
29
28
25
25
11
11
11
12
5
3
4
4
2010
2011
2012
2013
0
2008
39
zemědělství
výzkum a vývoj
14
1.5 Pracoviště VaV podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru
Praha (2013)
7%
3%
1%
27 %
9%
14 %
26 %
0%
2%
8%
9%
60 %
5%
3%
3%
22 %
zpracovatelský průmysl
obchod; opr. mot. voz.
peněž. a pojišť.
zdrav. a soc. péče
stavebnictví
inf. a kom. činnosti
prof., vědec. a tech. č.
ostatní
150
125
125
100 112
75
119
111
85
120
119
91
121
125
115
121
98
75
50
31
36
34
136
1250
125
133 130
1000
111
109
110
46
51
47
133
136
126
100
91
41
43
138
stavebnictví
ostatní
1036
859
861
890
924
220
199
186
218
1091 1085 1096
743
750
500
244
250
25 28
0
256
262
268
254
0
stavebnictví
ostatní
stavebnictví
ostatní
100
77
76
76
75
60 48
49
46
48
12
12
2006
2007
80
81
73
79
70
71
43
43
41
41
42
12
12
11
10
11
11
2008
2009
2010
2011
2012
2013
40
20
13
0
2005
15
stavebnictví
ostatní
1.6 Pracoviště VaV podle výdajů podniků na VaV v mil. Kč
Praha (2013)
3% 4%
3% 3%
20 %
24 %
17 %
21 %
53 %
52 %
méně než 1 mil. Kč
1-9,9
1-9,9
10-49,9
50-99,9
10-49,9
50-99,9
100 a více
100 a více
300
259
250
200
211
206
235
224 230
75
864
800
101
100
65
947 961 949
1000
185 184
150 124 119
50
1200
262
84
92
91
96
108
98
92
600
108 100 105
101
98
400
574
635
375 392
677 707
333
312
754
343
420 419 445 443
97
200
0
302 317 338 316
254 272 280
204 236
0
1-9,9
1-9,9
10-49,9
50-99,9
10-49,9
50-99,9
100 a více
45
100 a více
44
38
40 36
35 31
30
38
33
30
28
30
27
26
25
32
24
30
29
25
19
20
15
18
10
5
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
1-9,9
10-49,9
50-99,9
100 a více
16
2011
2012
2013
1.7 Shrnutí
Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře pracovišť výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v Praze
i mimo ni a odlišný vývoj ve sledovaném období. Potvrzuje se, že v pražské ekonomice má velký význam sektor
služeb, přičemž v některých oborech (peněžnictví a pojišťovnictví, informační a komunikační činnosti, zdravotní
a sociální péče) Praha vykazuje velkou koncentraci pracovišť a také vyšší podíl technologicky náročných oborů
zpracovatelského průmyslu (výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba elektrických
zařízení).
Praha měla v roce 2013 významně vyšší podíl pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto
kategoriích:
Kategorie pracovišť
Podíl v Praze
Podíl mimo Prahu
52 %
42 %
60 %
25 %
Profesní, vědecké a technické činnosti
26 %
14 %
Informační a komunikační činnosti
22 %
8%
Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel
9%
5%
Peněžnictví a pojišťovnictví
3%
0,3 %
21 %
17 %
Podniky podle velikosti
Malé podniky (0–49 zaměstnanců)
Odvětvové sekce
Služby bez výzkumu a vývoje
Odvětví podnikatelského sektoru
Výdaje podniků na výzkum a vývoj
10–49,9 mil. Kč
Praha měla v roce 2013 významně nižší podíl pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto
kategoriích:
Podíl v Praze
Podíl mimo Prahu
Střední podniky (50–249 zaměstnanců)
32 %
37 %
Velké podniky (250 a více zaměstnanců)
17 %
21 %
Průmysl a stavebnictví
31 %
65 %
Zemědělství
1%
4%
27 %
60 %
20 %
24 %
Odvětvové sekce
Zpracovatelský průmysl
Výdaje podniků na výzkum a vývoj
Méně než 1 mil. Kč
Praha vykázala v roce 2013 vyšší než 40% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích pracovišť
podnikatelského výzkumu a vývoje.
Podíl Prahy na ČR
71 %
42 %
Zdravotní a sociální péče
42 %
Vývojové trendy ve struktuře pracovišť nevykazují významnou odlišnost při porovnání Prahy a souboru ostatních
krajů. Případné rozdíly může čtenář podle grafů posoudit sám.
17
2 Výzkumní pracovníci v podnikatelském sektoru
Kapitola pojednává o výzkumných pracovnících v podnikatelském sektoru. Porovnává počet a strukturu
výzkumných pracovníků v Praze s obdobnými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje
dokládají řadu odlišností, které potvrzují specifické charakteristiky pražské ekonomiky.
Výzkumní pracovníci jsou jednou z kategorií zaměstnanců výzkumu a vývoje. Zaměstnanci výzkumu a vývoje jsou
nejen výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, ale také pomocní, techničtí, odborní,
administrativní a další pracovníci. Podle pracovní činnosti se člení do tří základních kategorií.
a)
Výzkumní pracovníci – vytvářejí nové nebo rozšiřují stávající znalosti; zabývají se činnostmi zahrnujícími
koncepci nebo tvorbu nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů a aplikují vědecké koncepty
a teorie.
b) Techničtí a odborní pracovníci – provádějí technické, odborné, praktické a pomocné úkoly spojené
s výzkumem a vývojem a aplikací vědeckých koncepcí a provozních metod, a to obvykle za dohledu
výzkumných pracovníků; mezi technické a odborné pracovníky patří i pomocníci výzkumných pracovníků
jako jsou výzkumní asistenti nebo laboranti, kteří sice plní zadané výzkumné úkoly, ale sami o sobě
nevytvářejí či nerozšiřují stávající znalosti.
c)
Ostatní pracovníci – podílejí se nebo jsou začlenění do výzkumných a vývojových činností (např.
řemeslníci, sekretářky a úředníci); patří sem také manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti
jsou přímou službou výzkumu a vývoje5.
Počet výzkumných pracovníků lze měřit podle fyzického počtu osob ke konci kalendářního roku nebo podle počtu
celých pracovních úvazků (tzv. FTE, full time equivalent). V rámci analýzy pracujeme s celými pracovními úvazky,
které vystihují skutečnou dobu věnovanou výzkumu a vývoji. V Praze bylo v roce 2013 zjištěno 5 619 výzkumných
pracovníků – fyzických osob – v podnikatelském sektoru, avšak jen 4 357 přepočtených celých pracovních úvazků.
V České republice to bylo 19 882 fyzických osob a 16 766 úvazků. Počet fyzických osob je v případě Prahy o 29 %
vyšší než počet přepočtených celých úvazků, v případě České republiky je vyšší o 19 %, což znamená, že mimo
Prahu se výzkumní pracovníci věnují výzkumu a vývoji v průměru na větší část úvazku.
5
Mezi ostatní ani jiné zaměstnance výzkumu a vývoje nepatří zaměstnanci provádějící nepřímé služby pro pracoviště výzkumu a vývoje (např.
zaměstnanci závodní jídelny, úklidu, bezpečnostní služby či ostrahy).
18
2.1 Zaměstnanci VaV podle kategorií
Praha (2013)
12 %
15 %
37 %
51 %
výzkumní pracovníci
techničtí pracovníci
ostatní pracovníci
4107
4000
4321
4046
3438
3106 3052
35002999
2000
1500
14000
4357
12000
3400
3000
10000
3412
2982 2855
2500
49 %
5000
4500
36 %
8000 7144
2799
748 681 809
1000 609 589 665
8933
9076
8222 8264
7856
7575
6000
6952 7134
4106
6479 6689
3662
3229 3544
4000
2707
2528
2515
2399
2313
3178
2407 2263 2443
2237
7615
8124
12408
11399
10558
9551 9609
986 997 1032
2000
500
0
0
40
35
30
30
25 26
20
31
31
34
29
29
21
20
21
0
2005
2006
2007
15
33
25
24
25
23
24
24
20
20
2009
2010
25
23
22
26
26
20
26
22
10
5
2008
19
2011
2012
2013
2.2 Výzkumní pracovníci podle velikostních skupin podniků
Praha (2013)
14 %
17 %
42 %
30 %
56 %
41 %
2500
2238
2396
8000
6959
7000
2000
1821
1643
1480
1500 1243
1143
1296 1307
1000 1108 1203
500 649
1138
755 726
628 662
1388 1410
1794
1585
723
4000
3414
3042 3067 3205 3219
2000
742
5005 4969
4560
3000 2178 2327 2562
818
0
39
40
34
35
30
37
34
25
20 24
15
34
34
31
31
32
30
30
34
32
33
31
30
20
21
21
2011
2012
2013
31
30
28
26
19
10
16
5
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
20
3708
1620 1855 1742
1259 1331 1479 1435
1161
928
1000
0
45 41
6130
5000
4302
4038 4127
927 1266
737
5719
6000
2.3 Výzkumní pracovníci podle subsektorů podnikatelského sektoru
Praha (2013)
3%
12 %
48 %
51 %
46 %
39 %
veřejné podniky
veřejné podniky
2500
2204
2380
7000
2096
6000
1873
2000
1578
1500 1393
1000 1157
1259 1301
1430
1512
1682
4119
4450 4632 4366
4000
1088
1372
5141
5000
1786 1720
1334
6278
5815
30002498
1147
2764
3189
5363
4748
5756
5210
3969 3827
4258
4712
2000
500
448 488
643 640
529
0
452 384 387
1000 527 401 303 598 583 604 484 374 374
542
0
veřejné podniky
veřejné podniky
80
68
70
60
50
59
55
46
40 32
36
52
41
48
43
44
27
26
26
18
19
20
2009
2010
2011
35
30
20 25
25
24
21
2006
2007
10
0
2005
51
2008
veřejné podniky
21
26
25
23
23
2012
2013
2.4 Výzkumní pracovníci podle vybraných subsektorů podnikatelského sektoru
a podle velikosti podniku
Soukromé domácí podniky
Praha (2013)
1000
900
800
700
600
642 646
556 566
200
405
315
100
254
466
319
20001709 1774
640
556
400 490 492 509
347
690
571
500
300
2500
847 867
509
591
1500
555
486
1615
1922
2009
2124
2264
1554 2028
1375
1691 1718
985 991 1036
925
298
2246
1835
1193 1201
1000 795
435
313
2087
500
970
1532 1464
1091
800
180
0
0
Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou
1800
1540
1600
4500
1000
400
3651
3500
1087
1200
600
4180 4266
4000
1400
800
4644
5000
1598
584 621 563
551
569
448 496 464
200
0 158
3000
865
834
249 201
213
381
182
25001908 2046
2000
858
728
266
550
201
221
3412
3063
2293
1500
1031
1227 1111
1000 468 553 640
500
193
957
1267 1371
0 121 165 256 273 263 225 225 283 264
151
22
2.5 Výzkumní pracovníci podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru
Praha (2013)
0%
21 %
13 %
0%
26 %
21 %
66 %
53 %
zemědělství
výzkum a vývoj
zemědělství
výzkum a vývoj
2330
2500
9000
1969 2038
1805
2000
1581
1485
1620 1570 1496 1634
1500
1023
1000
903 971
1114
1775
7156
6345 6379
7000
6000
1250
5000
1133
1020
4528
5040 5256
1836
2000 1359 1529 1580 1593 1602 1632
1000
0
0
1223 1006 1250
zemědělství
výzkum a vývoj
64
60
56
61
57
49
30
29
20
10 13
0
2005
17
2006
29
29
22
22
2007
2008
48
44
47
30
43
13
13
14
12
2010
2011
2012
2013
29
27
12
2009
zemědělství
výzkum a vývoj
23
47
2224
2651
1553 1560 1554 1528 1338 1577
zemědělství
výzkum a vývoj
50
40 35
5745
3000
894
610 652 662 633 585 652
70
8138
4000
698
500 720
7793
8000
36
2.6 Výzkumní pracovníci podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru
Praha (2013)
2%
7%
0% 2%
21 %
26 %
18 %
0%
4%
12 %
3%
2%
1%
6%
65 %
30 %
1600
stavebnictví
ostatní
1310
1167
1200
943
928
800 632
963
790
1092
955
857
1078
898
796
858
726
600
stavebnictví
ostatní
9000
1422 1444
1400
1000
937
835
821
769
917
865
7655
8000
1302
7062
7000
6251 6294
1141
6000
912
50004449
858
8009
4966 5205
5690
4000
3000
400 230
282
272
295
282
251
275
284
1987 2096 2107 2193 2073 2006 2223
1577 1777
2000
1469
758 673 845 1117
1000 755 576 563 697
303
200
0
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
0
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
stavebnictví
ostatní
stavebnictví
ostatní
100
90
84
83
80 69
82
67
60 56
47
40
81
63
58
88
85
85
84
86
83
75
75
72
73
65
61
51
53
2009
2010
51
70
51
89
81
59
43
93
83
69
47
20
0
2005
2006
2007
2008
24
2011
2012
stavebnictví
ostatní
2013
2.7 Výzkumní pracovníci ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu
Praha (2013)
3% 3%
20 %
6%
1%
24 %
2%
5% 2%
4%
9%
9%
27 %
18 %
29 %
8%
17 %
14 %
potravinářský a nápojový průmysl
petrochemický a chemický průmysl
farmaceutický průmysl
výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků
výroba počítačů, elektron. a optických přístr. a zařízení
výroba elektrických zařízení
strojírenský průmysl
výroba dopravních prostředků a zařízení
ostatní zpracovatelský průmysl
700
2500
657
2231
2127
600
548
2000
459
500
391
1634
287
300
240
200 185
173
86
100 102
90
110
91
163
161
59
0
99
1945
1836
1346
275
131
136 148
131
120
136
68
70
86
232
244
225
197
182
160
55
74
1000 791
904
500 678
798
1917
1842
1651
1500
358
400
1724
846
827
1727
1457
1349 1334
955
772
2356 2299
872
1007
1134
0
50
47
42
40
32
37
39
31
30
30
22
20
37
30
23
19
35
33
27
24
25
22
22
24
2009
2010
2011
24
28
27
27
25
23
19
2012
2013
10
0
2005
2006
2007
2008
výroba počítačů, elektron. a optic. přístr. a zař.
výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků
výroba dopr. prostředků a zařízení
25
2.8 Shrnutí
Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře výzkumných pracovníků v podnikatelském sektoru v Praze
v porovnání s ostatními kraji a popsat odlišný vývoj ve sledovaném období. Stejně jako pracoviště jsou i lidské
zdroje značně koncentrovány ve službách. Silné jsou sektory středních a velkých podniků. Vysokou koncentraci
výzkumných pracovníků najdeme v některých odvětvích podnikatelského sektoru v Praze, zejm. v případě
peněžnictví a pojišťovnictví, zdravotnictví a sociální péče, stavebnictví a informačních a komunikačních činností.
Praha v roce 2013 vykázala významně vyšší podíly výzkumných pracovníků než soubor ostatních krajů České
republiky v těchto kategoriích:
Kategorie výzkumných pracovníků
Podíl v Praze
Podíl mimo Prahu
41 %
30 %
12 %
3%
Služby bez výzkumu a vývoje
53 %
21 %
Výzkum a vývoj
21 %
13 %
Podniky podle subsektoru
Veřejné podniky
Odvětvové sekce
30 %
12 %
26 %
18 %
Zdravotnictví a sociální péče
7%
0,5 %
6%
0,2 %
Stavebnictví
4%
1%
Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení
27 %
9%
Výroba elektrických zařízení
14 %
9%
Farmaceutický průmysl
6%
2%
Odvětví zpracovatelského průmyslu
Praha v roce 2013 vykázala významně nižší podíly výzkumných pracovníků než soubor ostatních krajů České
republiky v těchto kategoriích:
Podíl v Praze
Podíl mimo Prahu
42 %
56 %
39 %
46 %
26 %
66 %
21 %
65 %
Výroba dopravních prostředků a zařízení6
18 %
29 %
Strojírenský průmysl
8%
17 %
Odvětvové sekce
6
Výroba dopravních prostředků a zařízení zahrnuje výrobu motorových vozidel, přívěsů a návěsů (oddíl klasifikace CZ-NACE 29) a výrobu ostatních
dopravních prostředků a zařízení (oddíl klasifikace CZ-NACE 30).
26
Praha v roce 2013 vykázala vyšší než 40% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích zaměstnanců
výzkumu a vývoje:
Podíl Prahy na ČR
Veřejné podniky
59 %
Sektor služeb (bez výzkumu a vývoje)
47 %
Odvětví podnikatelského sektoru: peněžnictví a pojišťovnictví
93 %
Odvětví podnikatelského sektoru: zdravotnictví a sociální péče
83 %
Odvětví podnikatelského sektoru: stavebnictví
69 %
Odvětví podnikatelského sektoru: informační a komunikační činnosti
47 %
Praha v období 2005–2013 vykázala v některých oblastech výrazně odlišný vývojový trend než soubor ostatních
krajů České republiky, a to zejména v období 2008–2009 či 2011–2013 v reakci na hospodářskou recesi. Úbytek
počtu výzkumných pracovníků nastal především v níže uvedených kategoriích:
•
velké podniky (250 a více zaměstnanců),
•
soukromé podniky pod zahraniční kontrolou,
•
velké soukromé domácí podniky,
•
velké soukromé podniky pod zahraniční kontrolou,
•
průmysl a stavebnictví a v jejich rámci zpracovatelský průmysl, zejména
•
o
ostatní zpracovatelský průmysl,
o
výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení,
o
výroba dopravních prostředků a zařízení,
sektor služeb (bez výzkumu a vývoje) a v jeho rámci pak
o
informační a komunikační činnosti,
o
peněžnictví a pojišťovnictví.
27
3 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru
Kapitola pojednává o výdajích na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru. Porovnává objem a strukturu výdajů
v Praze s obdobnými údaji ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají řadu odlišností, které potvrzují
specifické charakteristiky pražské ekonomiky.
Výdaje na výzkum a vývoj představují veškeré výdaje (běžné a kapitálové) určené na výzkum a vývoj prováděný
v rámci (uvnitř) zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje
vynakládané mimo zpravodajskou jednotku (tzv. externí či vnější výdaje na výzkum a vývoj) jsou započteny jen
v případě, že přímo slouží pro podporu vlastního výzkumu a vývoje a nejsou samostatnými projekty výzkumu
a vývoje. Do výdajů na výzkum a vývoj tak nepatří nákup služeb výzkumu a vývoje prováděných jiným subjektem
pro zpravodajskou jednotku, prostředky převedené ostatním spoluřešitelům v rámci společného výzkumného
a vývojového projektu nebo finanční transfery na výzkum a vývoj třetího subjektu.
Výdaje na výzkum a vývoj jsou dvojího druhu – běžné (mzdové náklady, odměny, ostatní neinvestiční náklady)
a investiční (pořízení a technické zhodnocení nemovitého majetku, pořízení ostatního dlouhodobého hmotného
a nehmotného majetku). Odpisy budov a technického zařízení nejsou započítány.
Finanční zdroje určené na podnikový výzkum a vývoj pocházejí z podnikatelského sektoru (soukromé podnikatelské
zdroje vzniklé z podnikatelské činnosti sledovaných podniků určené na jejich prováděný výzkum a vývoj),
veřejného sektoru bez vysokých škol (finanční prostředky ze státního rozpočtu České republiky, krajských a
obecních rozpočtů, a to včetně spolufinancování v rámci operačních a rámcových výzkumných programů Evropské
unie a dalších mezinárodních organizací a vlád ostatních států7), vysokoškolského sektoru a soukromého
neziskového sektoru.
V Praze dosáhly výdaje na výzkum a vývoj v roce 2013 v podnikatelském sektoru 9,5 mld. Kč z celkových
42,1 mld. Kč, což představuje 22,6% podíl. V roce 2012 přitom tento podíl dosáhl 26 %. Hospodářský pokles z let
2012 a 2013 se tedy v Praze promítl i do výdajů podniků na výzkum a vývoj, a to více než v ostatních krajích České
republiky.
7
Např. CERN, ESA, NATO, OECD, OSN, WHO, Norské fondy/EHP apod.
28
3.1 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru podle zdroje (v mil. Kč)
Praha (2013)
4% 0%
10 %
16 %
4% 0%
15 %
23 %
57 %
70 %
podnikatelské z ČR
podnikatelské ze zahraničí
veřejné z ČR
veřejné ze zahraničí
ostatní z ČR
8000
6527
7000
25000
7040
5837
6000
5000
veřejné z ČR
ostatní z ČR
5745
4724 4850 4940
4758
22914
19768
18032
16032
15721 15889
14880
13922
1500012770
20000
5392
4000
3000
10000
2311
2000 1436 1448 1556 1484 1502 1424
1886
2204 2207
4844
50002403 2778 2946 2927 3409 3288 3565 3750
1864 1521
1163 1343 1451
1000 568 819 1404
405
135 43 53 101 131 193 222 276
0
0
3520 3464 3359
397 186 463 525 2576 2720
veřejné z ČR
ostatní z ČR
veřejné z ČR
ostatní z ČR
100
81
80
75
81
59
60
40
37
20 27
0
2005
34
32
2006
35
31
2007
34
31
27
24
33
35
30
29
23
22
2008
2009
2010
2011
veřejné z ČR
ostatní z ČR
29
37
31
35
23
2012
19
2013
3.2 Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů podle sektoru provádění (v mil. Kč)
Praha (2013)
2% 0%2%
0% 1% 0% 3%
19 %
28 %
34 %
62 %
49 %
veřejné podniky
soukr. podniky domácí
soukr. podniky pod zahr. kontrolou
vládní sektor
vysokoškolský sektor
soukromý neziskový sektor
veřejné podniky
vládní sektor
soukromý neziskový sektor
7000
20000
5935 5959
6000
5313
5252
16000
4707
5000
4000
3804
1000 628
1899 1885 1932
1201 1092 941
1315
11029 10924
12000
9812
10000
2738 2453 2561 2684
3000
14159
12991
14000
3804
3254
3242
1713 1653
2000
17392
18000
8174
8000 6176 6987
1807
1504 1524
6000
6240 6723
6733
2000 752
0
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
40
399
344
1255 1211 1096 984
89
80
75
33
22
20 17
0
2005
89
93
81
58
52
49
64
43
42
21
20
26
20
20
19
17
2007
2008
38
38
2006
790
765
0
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
84
34
9601
7666 5347 5217
100
60 53
8570
4000
597
80
7577
27
26
11
10
2009
29
23
24
23
15
2010
12
2011
45
27
23
15
2012
veřejné podniky
vládní sektor
30
50
22
21
2013
3.3 Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů podle druhu výdajů (v mil. Kč)
Praha (2013)
13 %
17 %
43 %
55 %
32 %
39 %
mzdové výdaje
mzdové výdaje
ostatní běžné výdaje
investiční výdaje
6000
16000
5172 5278
4910
5000
4310
3991
40003487
3000
4150 3440
3905
3240
3791
12000
4177
3385 3123 3250
14162
13164
14000
10000
3650
7408
8167
8894 9007
8000
3047
7800
6000
20002695
6099
9720
11568
10395
10281 10137
8961 8919
8370
6570
4000
1000
1623
1254 1273
0 718
695
897
1075
2000
1268 1213
0
2197 2246 2582 2140 2541
3439
4366
mzdové výdaje
mzdové výdaje
45
42
40
35 31
30
33
32
36
37
33
34
32
25
20 25
15
28
27
26
19
20
19
18
2011
2012
2013
28
27
27
26
26
24
21
21
2010
10
5
0
2005
2006
2007
2008
2009
mzdové výdaje
31
12836
5399 5596
3.4 Výdaje na VaV podle typu činnosti v podnikatelském sektoru (v mil. Kč)
Praha (2013)
3%
3%
35 %
47 %
63 %
50 %
7000
základní výzkum
základní výzkum
aplikovaný výzkum
aplikovaný výzkum
experimentální vývoj
25000
5981 6034
20408
6000
4000
4700
4681
5000
3835
3000
20002684
1000 381
5101
20000
4787
4258 4275
16280
15410
15367
14095
13346
15000
12454
11516 11315
11437
10707
10118
4600 4450
4001
3256 3347
917 741 729
10000
3210
2970
2397
5000
423 344 226 389 301
0
7610
4245 4201
5018
5816
4646
1247 1209 1048 686 904 870
752 1345 913
0
základní výzkum
základní výzkum
aplikovaný výzkum
aplikovaný výzkum
50
45 39
40
35
30 34
25
20 26
15
10
5
0
2005
44
45
41
40
29
37
31
34
34
30
26
33
25
23
23
28
25
22
30
29
30
26
24
18
2006
2007
2008
2009
2010
základní výzkum
aplikovaný výzkum
32
2011
2012
2013
3.5 Výdaje na VaV podle velikosti podniků (v mil. Kč)
Praha (2013)
11 %
13 %
27 %
46 %
62 %
42 %
7000
25000
5977
6000
5329
5707
5416
4665
5000
15000
12279
1236512803
11655
10878
10202
8725 8837
10000
7140 7473
6227
4986 5703
4014 4340
3317
3963
3000
2904 2777
2978
2659 2363
2000 2341 2294 2776
1000
16424
14896
4381
3837
40003394
20249
20000
5000
1412 1426 1316 1475 1406
1193
1165 1231 1316
2158 2630 2809
01488 1765 2011
0
3846 3550 3506
50 44
45
40 37
35
30
25
20 25
15
10
5
0
2005
41
40
35
36
33
33
40
35
34
31
32
21
2006
2007
2008
2009
32
27
23
24
28
31
26
25
25
18
2010
33
28
2011
2012
2013
3.6 Výdaje na VaV v subsektorech podnikatelského sektoru (v mil. Kč)
Praha (2013)
4%
8%
41 %
51 %
56 %
40 %
veřejné podniky
veřejné podniky
7000
20000
6028 6202
6000
5486
5416
4839
5000
3994
3540
3000
3412
1000
0 757 777
3907 4103
100008064 8857
3890
2834 2671 2780
1208
14845
13802
15000
3987
4000 3423
2000 2720 2661
18228
7302
9913
1187111577
10471
12469
10980
9440
8658
13149
7181 7427
1864 1924 1735 1432 1386
1216
1109 824 705
5000 6531
860 746 859
607 500 809
0
veřejné podniky
veřejné podniky
70
63
60
50
49
41
40
43
30 34
20 25
33
41
28
32
23
22
2006
2007
10
0
2005
40
37
27
27
25
2008
2009
30
27
26
23
22
2010
2011
veřejné podniky
34
27
23
25
2012
21
2013
3.7 Výdaje na VaV podle subsektoru a velikosti podniku (v mil. Kč)
Praha (2013)
2400
2500
2000
1768
1542
1500 1251 1284
1386 1406 1352
6000
5000
3869
1631
4000
2995
1169 1537
740 735
857
757
434
528
3256
3900
3456 3516 3466
2526
2000
634
1000
527
0
5025
3260
3056 3061 3044
2004 1994
971 935
851
500 728 643
4224
856
847
5080
4530 4664
3000
1337
1000
5508
4908
2384
1201
1661
1377 1549
1967
0
5000
4474
4500
4078
16000
4153
3500
1000
500
1121
1414
1237 1171 1100 1356
488 433 634 567
0 425
7890
8000
1805
2000
925 850
10000
2405
2190
25002073
11219
10394
12000
3064
3000
1500
14000
3699
4000
14131
6000
1478
5258
5867
6705
4000
1528
2000 1014 1081
437 482
431
0 260 354 425
297
8737 8655
2174 2591 2518 2639
3663
407 544 404 770 467 434
35
3159
3.8 Výdaje na VaV podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru (v mil. Kč)
Praha (2013)
0%
19 %
12 %
0%
25 %
18 %
69 %
56 %
zemědělství
výzkum a vývoj
6000
5593 5388
5172
4067
4000
3845
19136
17541
15231
14148
1317313403
12334
11215
15000
2530 2449 2502 2767
2362
2792
1000
22623
20000
3754
2993 3851
1115
4522
4127
3000
2000
25000
4943
4760
5000
zemědělství
výzkum a vývoj
10000
1218
1057 1725 1782
937 1051
863 840
5000 2814 2948
3796 3301 3706 3945 4597 4964
3266 3462 3963
2192 2713
1604
1594
0
0
zemědělství
výzkum a vývoj
zemědělství
výzkum a vývoj
80
72
70 65
70
64
56
60
57
52
53
50
40
30
28
20
10 20
0
2005
24
24
2006
22
23
2007
27
2008
18
15
14
12
2009
2010
2011
zemědělství
výzkum a vývoj
36
28
30
13
9
2012
2013
21
19
22
48
5756
4472 4074
3.9 Výdaje na VaV podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru (v mil. Kč)
Praha (2013)
4% 2%
1% 3%
21 %
24 %
19 %
3%
2%
5%
58 %
14 %
5%
2%
35 %
4000
stavebnictví
ostatní
3556 3510
3442
2704
2489
2192
2000 1798
2303
2612
2333
22282
18839
20000
2483
2134 2210
stavebnictví
ostatní
25000
3468 3378
2980
3000
1%
2312
17310
15000
1716 2387
1622 2227
1470
1971
1321 1389
1255
10761
12095
13859
12972 13158
14940
10000
6233 5606
5206 5747
4460 4197 4813
50003350 3581
1484 1486 1978 2133 2481
754 627 955 1113
1518
1000
0
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
100
95
83
80
0
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
stavebnictví
ostatní
99
91
78
75
86
86
77
77
93
stavebnictví
ostatní
94
83
80
83
66
60
66
62
40
20
0
2005
2006
2007
2008
2009
37
2010
2011
2012
stavebnictví
ostatní
2013
3.10 Výdaje na VaV ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu (v mil. Kč)
Praha (2013)
3% 3%
12 %
1%
21 %
14 %
5% 2%
4%
5%
26 %
7%
3%
19 %
7%
36 %
16 %
16 %
1200
1083
1100
976
965
1000
900
800
689
700
545
600
466
500
487
400
300
200 293
214
100
0
9000
7945
8000
7000
697
637
740
628
522
585
579
358
419
50004057
521
4544 4734
5659 5656
5175
4500 4501
4000
385
351
6000
690
315
282
3334
3990
30002280 2531 2598 2281
2994
2517 2733
2000
2263
322
271
303
2980
4044 4142
1000
2024
1792 1984
0
70 63
59
63
60
50
58
54
52
59
43
62
54
30
31
21
20
10
27
10
0
2005
2006
30
8
2007
2008
32
26
21
26
8
53
40
40
30
62
60
9
2009
výroba počítačů, elektron. a optic. přístr. a zař.
14
2010
23
18
2011
23
21
2012
21
19
17
2013
výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků
výroba dopr. prostředků a zařízení
38
4754
4204
3.11 Shrnutí
Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru v Praze
a mimo ni a popsat odlišný vývoj ve sledovaném období. V řadě kategorií, např. ve vládním a vysokoškolském
sektoru, veřejných podnicích a v odvětvích služeb, se v Praze potvrzuje koncentrace výdajů. Významné objemy
výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru směřovaly do zdravotní a sociální péče, peněžnictví a
pojišťovnictví, informačních a komunikačních technologií, stavebnictví a velkoobchodu, maloobchodu a oprav a
údržby motorových vozidel a farmaceutického průmyslu.
Praha v roce 2013 vykázala významně vyšší podíly výdajů než soubor ostatních krajů České republiky v těchto
kategoriích:
Kategorie výdajů
Podíl v Praze
Podíl mimo Prahu
Podnikatelské zdroje ze zahraničí
23 %
15 %
Veřejné zdroje z České republiky
16 %
10 %
19 %
0,5 %
55 %
43 %
50 %
35 %
42 %
27 %
8%
4%
Služby (bez výzkumu a vývoje)
56 %
18 %
Výzkum a vývoj
19 %
12 %
35 %
14 %
24 %
19 %
Zdroj financování
Sektor provádění
Vládní sektor
Druh výdajů
Mzdové výdaje
Typ činnosti
Aplikovaný výzkum
Veřejné podniky
Odvětvové sekce
5%
2%
Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel
5%
2%
Zdravotní a sociální péče
4%
1%
Farmaceutický průmysl
26 %
2%
Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení
16 %
5%
Výroba elektrických zařízení
16 %
7%
Praha v roce 2013 vykázala významně nižší podíly výdajů než soubor ostatních krajů České republiky v těchto
kategoriích:
Kategorie výdajů
Podíl v Praze
Podíl mimo Prahu
57 %
70 %
49 %
62 %
Soukromé podniky domácí
28 %
34 %
Zdroj financování
Podnikatelské zdroje z České republiky
Subsektor provádění
39
Kategorie výdajů
Podíl v Praze
Podíl mimo Prahu
32 %
39 %
47 %
63 %
46 %
62 %
51 %
56 %
25 %
69 %
21 %
58 %
Výroba dopravních prostředků a zařízení
14 %
36 %
Ostatní zpracovatelský průmysl
12 %
21 %
Strojírenský průmysl
7%
19 %
Druh výdajů
Ostatní běžné výdaje
Typ činnosti
Experimentální vývoj
Odvětvové sekce
Praha v roce 2013 vykázala vyšší než 40% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích výdajů
na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru:
Kategorie výdajů
Podíl Prahy na ČR
VaV z podnikatelských zdrojů uskutečněný ve vládním sektoru
93 %
VaV z podnikatelských zdrojů uskutečněný ve vysokoškolském sektoru
50 %
Veřejné podniky
40 %
Sektor služeb (bez výzkumu a vývoje)
48 %
Odvětví podnikatelského sektoru: peněžnictví a pojišťovnictví
66 %
Odvětví podnikatelského sektoru: zdravotní a sociální péče
62 %
Odvětví podnikatelského sektoru: informační a komunikační činnosti
58 %
Odvětví podnikatelského sektoru: stavebnictví
57 %
Odvětví podnikatelského sektoru: velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motor. vozidel
48 %
Odvětví zpracovatelského průmyslu: farmaceutický průmysl
53 %
Praha vykázala v některých oblastech výrazně odlišný vývojový trend v období 2005–2013 než soubor ostatních
krajů České republiky, a to zejména v obdobích 2008–2009 a 2012–2013 v reakci na hospodářskou recesi.
Ve většině případů byl odlišný trend v Praze negativní, zatímco v souboru ostatních krajů byl neutrální nebo
pozitivní.
Pokles
Nárůst
Podnikatelské výdaje na VaV z České republiky
Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů prováděný
ve vládním sektoru
Výdaje na VaV v soukromých podnicích pod zahraniční
kontrolou
Výdaje na VaV ve veřejných podnicích
Střední soukromé domácí podniky
Ostatní běžné výdaje
Experimentální vývoj
40
Pokles
Nárůst
Velké soukromé domácí podniky
Velké soukromé podniky pod zahraniční kontrolou
Sektor průmyslu a stavebnictví
Výroba dopravních prostředků a zařízení
Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů
a zařízení
Ostatní zpracovatelský průmysl
Odvětví peněžnictví a pojišťovnictví
41
4 Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru
Kapitola shromažďuje informace o nepřímé veřejné podpoře výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru. Nepřímá
veřejná podpora výzkumu a vývoje prostřednictvím daňových odpočtů nákladů na realizaci projektů výzkumu
a vývoje od základu daně z příjmu právnických osob je sekundárním nástrojem politiky podpory výzkumu a vývoje
v České republice8. Odečet uznatelných nákladů na výzkum a vývoj od daňového základu může uplatnit subjekt
provádějící výzkum a vývoj za předpokladu, že na daný projekt nezískal přímou veřejnou podporu výzkumu
a vývoje. Daňový poplatník může odepsat až 100 % běžných nákladů vynaložených při realizaci projektů výzkumu
a vývoje, přičemž nerozhoduje, zda jde o základní či aplikovaný výzkum nebo o experimentální vývoj.
Možnost odepsání uznatelných nákladů na výzkum a vývoj od základu daně z příjmu právnických osob existuje
od roku 2005 a pro statistické účely je sledována od roku 2007. Sledována je nepřímá veřejná podpora
u právnických osob, neboť u fyzických osob je považována za zanedbatelnou.
Za náklady vynaložené na realizaci projektů výzkumu a vývoje jsou považovány:
•
osobní náklady na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, techniky a pomocný
personál včetně zaměstnanců administrativních nebo dělnických profesí podílejících se na řešení
projektu,
•
odpisy hmotného movitého majetku a nehmotného majetku používaného v přímé souvislosti s řešením
projektu,
•
další provozní náklady vzniklé v souvislosti s řešením projektu výzkumu a vývoje (např. náklady
na materiál a drobný hmotný a nehmotný majetek, výdaje na nákup publikací, výdaje za energie,
telekomunikační poplatky, vodné a stočné),
•
náklady na certifikaci výsledků výzkumu a vývoje,
•
cestovní náhrady poskytované zaměstnancům v oblasti výzkumu a vývoje, které vzniknou v přímé
souvislosti s řešením projektu.
Odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob.
V Praze v roce 2013 dosáhla nepřímá podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru 653 mil. Kč z celkových
2 297 mil. Kč v České republice9, což představuje 28,4% podíl. V roce 2007 přitom tento podíl dosáhl 16,2 %, což
znamená, že podíl Prahy na objemu nepřímé podpory ve sledovaném období výrazně vzrostl.
8
Primárním nástrojem podpory výzkumu a vývoje je přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje mající podobu institucionálních dotací na výzkumné
a vývojové aktivity prováděné ve výzkumných institucích a účelových dotací na konkrétní výzkumné a vývojové projekty realizované v rámci
vyhlašovaných programů výzkumu a vývoje.
9
V roce 2013 uplatněný odečet výdajů na realizaci projektů VaV z daně z příjmu právnických osob v Praze činil 3,4 mld. Kč a v České republice jako
celku 12,1 mld. Kč.
42
4.1 Veřejná podpora VaV v soukromých podnicích podle jejich sídla
Praha (2013)
28 %
29 %
49 %
přímá domácí podpora VaV
přímá zahraniční podpora VaV
přímá zahraniční podpora VaV
nepřímá podpora VaV
nepřímá podpora VaV
200
100
0
0
600
1000
400
300
200
1200
474
1644
500
1400
530
412 433
1800
1600
616
1428
300
700
1357
479
281
218
213
100
555
158 163 158
653
400
800
1036
186
150
50
500
813
749
831
243
250
200
600
272
900
807
300
700
1010
307
počet podniků uplat. odečet výdajů na VaV
350
snížení daně z příjmu právn. osob v mil. Kč
přímá domácí podpora VaV
800
600
400
200
100
0
0
snížení daně z příjmu právn. osob v mil. Kč
21 %
195
počet podniků uplat. odečet výdajů na VaV
23 %
50 %
snížení daně z příjmu právnických osob díky
uplatněným výdajům na VaV
snížení daně z příjmu právnických osob díky
uplatněným výdajům na VaV
počet soukr. podniků, které uplatnily odečet
výdajů na prováděný VaV z daně z příjmu
právnických osob
počet soukr. podniků, které uplatnily odečet
výdajů na prováděný VaV z daně z příjmu
právnických osob
35
30 28
27
25
20
15
28
28
28
26
27
27
2011
2012
2013
26
25
21
21
21
2008
2009
2010
16
10
5
0
2007
snížení daně z příjmu právnických osob díky uplatněným výdajům na VaV
soukromé podniky, které uplatnily odečet výdajů na prováděný VaV z daně z příjmu právnických
osob
43
5 Vybavenost pracovišť lidskými a finančními zdroji
Další pohled na podnikatelský sektor nabízejí následující podílové ukazatele, které ukazují vybavenost lidskými
a finančními zdroji a umožňují dále porovnat parametry podnikatelského sektoru v Praze a mimo ni. Ve všech
případech jde o údaje za roky 2005–2013, které zachycují reakci na hospodářský pokles.
5.1 Podílové ukazatele podle subsektorů podnikatelského sektoru
Výzkumníků na 1 pracoviště (v FTE)
Výdaje na 1 pracoviště (v mil. Kč)
30
70
25
60
veřejné podniky Praha
veřejné podniky ostatní kraje
50
20
40
15
soukr. domácí podniky
- Praha
30
10
soukr. domácí podniky
- ostatní kraje
20
5
10
0
0
soukr. podniky pod
zahr. kontrolou Praha
soukr. podniky pod
zahr. kontrolou ostatní kraje
Meziroční změna ve výdajích na 1 výzkumného pracovníka (v %)
Praha
40
ostatní kraje
40
30
30
20
20
10
10
0
0
-10
-10
-20
-20
-30
-30
-40
-40
veřejné podniky
soukromé domácí
podniky
soukromé podniky
pod zahraniční
kontrolou
Zjištění
•
Výdaje na 1 výzkumného pracovníka v podnikatelském sektoru, zejména pak v soukromých podnicích
pod zahraniční kontrolou, vykázaly ve sledovaném období 2006–2013 v Praze větší meziroční změny
než v ostatních krajích České republiky.
•
Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou nacházející se na území Prahy reagovaly na změny
v hospodářském cyklu mnohem flexibilněji než soukromé podniky pod zahraniční kontrolou v ostatních
krajích České republiky.
•
Domácí subjekty reagovaly na změny v hospodářském cyklu ve srovnání se soukromými podniky
pod zahraniční kontrolou později, přičemž větší meziroční rozdíly ve výdajích na jednoho výzkumného
pracovníka vykázaly veřejné podniky.
44
•
Veřejné podniky reagují v Praze na změny v hospodářském vývoji rychleji než veřejné podniky
mimopražské. Je otázkou, zda je tento vývoj ovlivněn dostupností strukturálních fondů Evropské unie
v ostatních krajích České republiky.
5.2 Podílové ukazatele podle velikosti podniku (podle počtu zaměstnanců)
40
100
35
90
malé podniky Praha
80
30
malé podniky ostatní kraje
70
25
60
20
50
15
40
střední podniky Praha
střední podniky ostatní kraje
30
10
20
5
10
0
0
velké podniky Praha
velké podniky ostatní kraje
Praha
50
ostatní kraje
50
40
40
30
30
20
20
10
10
0
0
-10
-10
-20
-20
-30
-30
-40
-40
malé podniky
střední podniky
velké podniky
Zjištění
•
Výdaje na 1 výzkumného pracovníka v podnikatelském sektoru i v třídění podle velikosti podniků vykázaly
v Praze výraznější meziroční změny než v ostatních krajích České republiky.
•
V Praze se nejvýraznější meziroční změny týkaly velkých podniků (tj. podniků s 250 a více zaměstnanci),
naopak nejstabilnější se jevily střední podniky (tj. podniky s 50–249 zaměstnanci). V ostatních krajích
České republiky na změny v hospodářském cyklu výrazněji reagovaly malé podniky.
•
Malé pražské podniky (tj. podniky s méně než 50 zaměstnanci) reagovaly se zpožděním na hospodářskou
recesi, která vypukla v roce 2008, ale vývoj jejich výdajů na 1 výzkumného pracovníka v letech 2012
a 2013 již odpovídá hospodářskému vývoji. Naopak velké pražské podniky reagovaly na hospodářský
pokles v letech 2012 a 2013 s určitým zpožděním.
45
5.3 Podílové ukazatele podle odvětvových sekcí
25
50
20
40
15
30
10
20
- Praha
- ostatní kraje
služby (bez VaV) Praha
služby (bez VaV) ostatní kraje
10
5
výzkum a vývoj - Praha
0
0
výzkum a vývoj ostatní kraje
Praha
40
ostatní kraje
40
30
30
20
20
10
10
0
0
-10
-10
-20
-20
-30
-30
-40
-40
průmysl a
stavebnictví
služby (bez VaV)
výzkum a vývoj
Zjištění
•
V případě třídění podle odvětvových sekcí vykázaly Praha i ostatní kraje České republiky ve sledovaném
období 2006–2013 ve službách (bez výzkumu a vývoje) a ve výzkumu a vývoji stejné rozpětí meziročních
změn výdajů na 1 výzkumného pracovníka v podnikatelském sektoru. V případě průmyslu a stavebnictví
nebyly meziroční změny objemu výdajů v ostatních krajích tolik výrazné.
•
Zaznamenané meziroční poklesy výdajů na 1 výzkumného pracovníka v podnikatelském sektoru jsou
v Praze mnohem výraznější než v ostatních krajích v České republiky.
•
Vývoj výdajů na 1 výzkumného pracovníka ve výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru vykázal v Praze
ve sledovaném období zpoždění oproti ostatním krajům České republiky. Podniky ve službách v Praze
reagovaly opožděně pouze na hospodářský vývoj v letech 2012 a 2013.
•
S výjimkou roku 2009 docházelo v Praze v celém sledovaném období 2006–2013 k meziročnímu poklesu
výdajů na 1 výzkumného pracovníka v průmyslu. Naopak v ostatních krajích České republiky, s výjimkou
let 2008 a 2009, výdaje na 1 výzkumného pracovníka v průmyslu vykazovaly kladné meziroční změny.
46
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy
Vyšehradská 57, 128 00, Praha 2
AUTOŘI
Ing. Jakub Pechlát, e-mail: [email protected]
RNDr. Vladimír Vojtěch, e-mail: [email protected]
JAZYKOVÁ KOREKTURA
PhDr. Nataša Machačová
GRAFICKÝ NÁVRH TITULNÍ STRANY
Ing. Jakub Pechlát
první vydání / 47 stran
© IPR/SSP/VVI, Praha, 2015-05
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy
ISBN 978-80-87931-99-8 (pdf)
47

lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v praze v období 2005

Transkript

Podobné dokumenty

stáhnout - honzapav.cz

Tisková zpráva

Analýza potenciálu čerpání OPPIK dle velikosti žadatelů

Analýza dat o domácí hospicové péči v ČR

Sbírka zákonů

Analýza investičního cyklu

Duben