2.03. 2011 Výroční soutěž disertačních prací pořádaná

2.03. 2011
Výroční soutěž disertačních prací pořádaná Výborem regionů, ročník 2011
Téma: „Místní a regionální samosprávy v Evropské unii“
Výbor regionů vyhlašuje každoročně soutěž, jejímž cílem je ocenit disertační práce
s tématy regionálních nebo místních aspektů (článek I nařízení č. 2/2010), obhájené
na univerzitě v některé ze zemí EU. Účastnit se mohou kandidáti, kteří získali
doktorát v průběhu 12 měsíců předcházejících lhůtě pro podání přihlášek.
I. cena: 6 000 EUR
max 4 ceny za zásluhy: 2 000 EUR
Práci je nutno poslat nejpozději do 16. května 2011 na adresu uvedenou v článku II
nařízení č. 2/2010.
Plné znění nařízení je též na http://www.cor.europa.eu (stanoviska
dokumenty/studie/soutěže disertačních prací).
Plakát k soutěži zde.
http://www.upce.cz/spoluprace/absolventi/sdp.html
a
natur.cuni.cz
Výroční soutěž disertačních prací pořádaná Výborem regionů
Výbor regionů vyhlašuje každým rokem soutěž, jejímž cílem je ocenit disertační
práce, jejichž hlavním tématem jsou regionální nebo místní aspekty obhájené na
univerzitě v některé ze zemí Evropské unie. K účasti v letošním ročníku soutěže se
mohou přihlásit kandidáti, kteří získali doktorát v průběhu dvanácti měsíců
předcházejících lhůtě pro podání přihlášek pro daný rok.
Porota složená z nezávislých osob (univerzitních profesorů či učitelů působících na
univerzitě) vybere nejlepší práci. První cena je dotována částkou 6000 EUR. Porota
může rovněž udělit vyznamenání za vynikající práci.
Žádáme uchazeče, aby nejpozději do 16.května 2011 zaslali svou práci jako jedinou
zásilku na adresu uvedenou v článku II nařízení č. 2/2010. Plné znění nařízení
naleznete
na
internetových
stránkách
Výboru
a
regionů
http://www.cor.europa.eu (stanoviska
dokumenty/studie/soutěžedisertačních prací).
http://www.natur.cuni.cz/faculty/studium/aktuality/vyrocni-soutez-disertacnich-praciporadana-vyborem-regionu
Týden v evropských institucích 21. – 27. března 2011
21.03.2011
Tento týden se koná mini plenární zasedání Evropského parlamentu, hlasovat se
bude o právech spotřebitelů a mechanismu stability, diskutovat o situaci
v Japonsku, příštím zasedání Evropské rady 24. - 25. března 2011 a rozpočtu na
rok 2012. V rámci jednání výborů Evropského parlamentu jsou na programu:
pojištění vkladů, vnitřní trh, rozpočet, smluvní právo pro spotřebitele a podniky,
systém řešení patentových sporů, fondy a ochranou známku EU. Koncem týdne
zasedne Evropská rada. Schází se Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy,
koná se výjimečné zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku
k energetickým záležitostem a neformální setkání ministrů pro životní prostředí
a ministrů pro vzdělávání. Komise připravila konferenci pro překladatele, fórum
k Eco-inovacím
a
Výbor
regionů
konferenci
k subsidiaritě,
konkurenceschopnosti a kulturnímu dědictví a vodním zdrojům. Evropský
hospodářský a sociální výbor se věnuje demografii a roli rodiny, revizi rozpočtu,
zelenější Evropě, dobrovolnictví a participativní demokracii. Koná se summit
Evropské lidové strany (EPP).
V pondělí 21. března 2011 zasedá Výbor pro rozpočtovou kontrolu EP k projednání
finančních pravidel pro roční rozpočet Evropské unie, zprávy Evropského účetního
dvora nazvané „Rozvojová pomoc ES pro základní vzdělávání v subsaharské Africe a
jižní Asii“, výroční zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),
politiky soudržnosti po roce 2013 a také udělí absolutoria za rok 2009. Hospodářský
a měnový výbor EP
má na programu postoj Evropského parlamentu
k rozpočtu pro rok 2012, měnové záležitosti Evropské centrální banky, systémy
pojištění vkladů, smluvní právo pro spotřebitele a podniky, systémy odškodnění
investorů, makroekonomickou nerovnováhu a rozpočtové rámce členských
zemí. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů EP projedná investice v
digitální růst, novou obchodní politiku v rámci strategie Evropa 2020, ochranu
spotřebitele, smluvní právo pro spotřebitele a podniky, pojištění záruk, regulaci
fosfátových a fosforových sloučenin v pracích prostředcích. Výbor pro regionální
rozvoj EP se bude věnovat strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, ročnímu
rozpočtu EU, digitálnímu růstu, energetickým infrastrukturám s výhledem do roku
2020, společné zemědělské politice vstříc roku 2020, postoji Evropského parlamentu
k rozpočtu na rok 2012 a systém národních a regionálních účtů v EU. Výbor pro
právní záležitosti EP bude jednat o jednotném systému pro řešení patentových sporů,
posouzení dopadu, dědictví, auditech, smluvním právu pro spotřebitele a podniky,
boji proti terorismu, derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních
údajů a soudních sporech týkajících se Evropského parlamentu.Rada pro obecné
záležitosti a vnější vztahy se schází ve formaci ministrů pro vnější záležitosti
k projednání situace v Lýbii, mírového procesu na Středním východě a strategii
Evropské unie pro region Sahel a Africký roh. V tento den zasedá také formace
ministrů pro obecné záležitosti, aby se zabývala finálními přípravami zasedání
Evropské rady , konaného ve dnech 24.-25.03. 2011. Koná se výjimečné
zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetikuk mezinárodnímu vývoji
a dopadu na světové energetické trhy a energetický sektor Evropské
unie. Komise upozorňuje na významnou třídenní návštěvu komisaře Barniera
v Číně. Výbor regionů pořádá v pořadí již Pátou konferenci k subsidiaritě. Evropský
hospodářský a sociální výbor má na pořadu dne veřejné slyšení na téma: „Role
rodiny v demografických změnách“ a bude diskutovat tzv.“best practices“ v této
oblasti s členskými státy a dále uskuteční veřejné slyšení nazvané „Revize rozpočtu
EU a návrhy pro příští víceletý finanční rámec“. Evropská sjednocená levice a
Severská zelená levice (GUE/NGL) pořádá konferenci k výročí 50 let člověka ve
vesmíru za účasti europoslance Vladimíra Remka.
V úterý 22. března 2011 zasedá Výbor pro zahraniční věci EP k jednání o vztazích
EU s latinskoamerickými zeměmi a Kanadou, pokroku Islandu za rok 2010, EU jako
celosvětovém činiteli, valném shromáždění OSN, diskusi ke společné zahraniční a
bezpečnostní politice (SZBP), rozpočtu pro rok 2012 a delegaci EP ve Smíšeném
parlamentním výboru EU-Turecko. Výbor pro rozvoj EP řeší rozpočtovou podporu
rozvojovým zemím, třístranné rozhovory o rozpočtu na rok 2012, sociální
odpovědnost podniků, nestátní subjekty a místní orgány, rybolov EU a Seychel, valné
shromáždění OSN, dopad rozvojové politiky a společnou zemědělskou politiku pro
rok 2020. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů EP diskutuje zemědělské a
lesnické stroje, ochranu osobních údajů, pojištění vkladů, označování textílií, rádiové
spektrum, smluvní právo, Unie inovací, budoucnost služeb obecného zájmu (SCGI) a
pořádá výměnu názorů s komisařem Tajanim. Výbor pro regionální rozvoj EP má
na programu efektivnost Fondu pro regionální rozvoj a strukturálních fondů, politiku
soudržnosti na období 2007-2013, územní spolupráci, absolutoria 2009, Evropského
zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), námořní politiku, Unie inovací a
politiku soudržnosti. Výbor pro právní záležitosti EP pořádá diskusï s komisařkou
Redingovou a jedná o posouzení dopadu, třetích stranách a nálezech Evropského
soudního dvora, pojištění vkladů, Unii inovací, odškodnění investorů, Směrnice ke
geneticky modifikovaným organismům (GMO),pojištění vkladů, zdanění, šarže,
jednotkách měření a ochranné známce EU. Výbor pro ústavní záležitosti EP bude
řešit
mechanismus stability eurozóny, jednací řád řízení před Evropským
soudním dvorem. Jednání uskuteční COREPER I. (Comité des Représentants
Permanents). Komise pořádá tiskovou konferenci k návštěvě komisaře Barniera
v Číně a Fórum k eko-inovacím v rámci Programu podpory enviromentálních
technologií (ETAP). Evropský hospodářský a sociální výbor připravil seminář:
„Jaké jsou výhledy participativní demokracie v Evropě?“. Výbor regionů
pořádá
konferenci nazvanou: „Evropská města pro vodu - jak mohou města
přispět k záchraně evropských vodních zdrojů“.
Ve středu 23. března 2011 pořádá Komise týdenní zasedání kolegia, třetím dnem
uzavírá návštěvu komisař Barnier v Číně a pokračuje ETAP Fórum k ekoinovacím. Evropský parlament zahajuje dvoudenní plenární zasedání v Bruselu o
mechanismu stability eurozóny, zasedání Evropské rady, politice sousedství,
programu přesídlení, ochraně dat, právech spotřebitelů, informačních bezpečnostních
agenturách a rozpočtu pro rok 2012. V Senátu ČR se koná schůze Výboru pro
evropské záležitosti k tématům přezkum rozpočtu EU, budoucnost společné
zemědělské politiky do roku 2020, Akt o jednotném trhu (5O návrhů), bezbariérová
Evropa, boj proti chudobě, biopaliva a biokapaliny, dohled nad obchodováním
s emisemi. Evropský hospodářský a sociální výbor připravil veřejné slyšení na
téma „Zelenější Evropa - zelenější svět?“ a „Dobrovolnictví - motivace, hodnota a
uznání“. Evropská lidová strana (ELS) připravila workshop: „Jak se mění politika?
Elektronická demokracie jako naléhavá potřeba.“ Aliance liberálů a demokratů pro
Evropu (ALDE) pořádá slyšení o bezpečnosti nukleární energie v Evropě ve světle
incidentu v Japonsku a seminář na téma: Ilegální rybolov v EU.
Ve čtvrtek 24. března 2011 pořádá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví EP
společně AFET, DROI, SEDE a DEVE EP výměnu názorů s Michelle Bachelet. Koná
se zasedání Evropské rady, kde proběhne diskuse o obecných záležitostech,
hospodářských a měnových záležitostech a evropské politice sousedství. Evropský
parlament má na programu plenárního zasedání v Bruselu leteckou dopravu, letecké
služby, turismus, obchodní preference Moldávie, celní preference a žádosti k pobytu a
práci. Koná se neformální setkání ministrů pro životní prostředí a konference
nazvaná: „Budoucnost evropských vod“.Komise připravila konferenci pro
překladatele z kandidátských zemí a Výbor regionů konferenci na téma: Zvyšování
konkurenceschopnosti Evropy prostřednictvím výzkumu v oblasti kulturního dědictví
- iniciativa EU projektu NET HERITAGE.
V pátek 25. března 2011 pokračuje druhým dnem zasedání Evropské rady
k obecným, hospodářským a měnovým záležitostem a evropské politice sousedství.
Pokračuje neformální setkání ministrů pro životní prostředí a konferenci o
budoucnosti evropských vod. Evropská lidová strana zahajuje třídenní summit
v Bruselu.
Evropská komise tento týden bude schvalovat tyto dokumenty (bude rozhodnuto
až ve středu):
• Sdělení k reformě pravidel státní podpory týkající se služeb obecného
ekonomického zájmu (Almunia)
• Bílá kniha k budoucnosti dopravy (Kallas)
• Zelená kniha ke službám poskytujícím on-line hazardní hry v rámci vnitřního
trhu (Barnier)
Dokument ke stažení zde
http://www.cebre.cz/cz/novinky/novinka-430/
Týden v evropských institucích 28. března – 3. dubna 2011
28.03.2011
Tento týden se schází pouze některé výbory Evropského parlamentu nad tématy
jako rozpočet pro rok 2012, podpora rozvojových zemí, krize, společná
zemědělská politika, Unie inovací, nerostné suroviny a Evropský institut pro
inovace a technologie. V rámci Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport se
uskuteční neformální setkání ministrů pro kulturu a vzdělávání, ve formaci pro
dopravu se sejde Rada pro dopravu, telekomunikaci a energetiku a neformálně
zasedne také Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu
spotřebitele. Komise připravila Bruselské daňové fórum a konference Innovact
2011, Aerodays 2011 a Inovace ve zdravotnictví. Proběhne dvoudenní plenární
zasedání Výboru regionů a konference k alternativní energii, decentralizované
spolupráci a dopravní politice. Evropské politické strany věnují pozornost
extremismu, arabské revoluci, maďarskému předsednictví a sociální Evropě. Ve
středu se uskuteční trialog o rozpočtu na rok 2012.
V pondělí 28. března 2011 zasedá Výbor pro rozpočtovou kontrolu EP k jednání o
rozpočtové podpoře pro rozvojové země, zvláštní zprávě Evropského účetního dvora
v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rok 2009 a udělí absolutoria za rok
2009. Výbor pro rozvoj zemědělství a venkova EP má na programu víceletý
finanční rámec, statistiku trvalých kultur, směrnici o ovocných šťávách, modulaci
přímých plateb ve společné zemědělské politice, financování Evropského
zemědělského záručního fondu z hlediska kontroly opatření. Zvláštní výbor pro
finanční, hospodářské a sociální krize EP se bude věnovat finanční, hospodářské a
sociální krizi v oblasti doporučení týkajících se opatření a iniciativ, které mají být
učiněny (závěrečná zpráva). V rámci Rady EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a
sport se uskuteční neformální setkání ministrů pro kulturu. Evropská
komise připravila Bruselské daňové fórum. Výbor regionů organizuje konferenci
ESHA (European Small Hydropower Association). Předseda a místopředsedové
Výboru pro záležitosti Evropské unie (VEU)Senátu ČR se zúčastní jednání s
partnerskými výbory obou komor Parlamentu Velké Británie.
V úterý 29. března 2011 se v rámci Rady EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a
sport uskuteční neformální setkání ministrů pro vzdělávání. V Evropské
komisi pokračuje druhým dnem Bruselské daňové fórum, začíná konference
CARINNA (Research and Innovation in Champagne- Ardenne), PERIA (Partnership
on European Regional Innovation Agencies), výroční workshop k nanotechnologii
s podtitulem „Bezpečností k úspěšnému dialogu“ a konference Innovact 2011.
Předseda a místopředsedové Výboru pro záležitosti Evropské unie (VEU) Senátu
ČR se druhým dnem účastní jednání s partnerskými výbory obou komor Parlamentu
Velké
Británie. Výbor
regionů pořádá
konferenci
k
decentralizované
spolupráci. Evropská lidová strana (EPP) připravila tiskovou konferenci na téma
financování rozpočtu Unie: návrhy na radikální reformy. Evropští konzervativci a
reformisté (ECR) pořádají veřejné slyšení a názvem „Jaký zvolit přístup pro
bezpečnost vrtů ropy a zemního plynu v EU“. Evropská sjednocená levice a
Severská zelená levice (GUE/NGL) uskuteční veřejné slyšení na téma Arabská
revoluce a tiskovou konferenci k Novele o potravinách. V tento den se také uskuteční
trialog o rozpočtu pro rok 2012.
Ve středu 30. března se uskuteční jednání COREPER I. (Comité des Représentants
Permanents) i COREPER II. V Evropské komisi pokračuje 4. výroční workshop k
nanotechnologii: Bezpečností k úspěšnému dialogu, konference Innovact 2011, začne
konference Aerodays 2011 a konference Inovace ve zdravotnictví s podtitulem „Od
výzkumu na trh“ a koná se týdenní zasedáni kolegia. Předseda a místopředsedové
Výboru pro záležitosti Evropské unie (VEU)Senátu ČR se druhým dnem účastní
jednání s partnerskými výbory obou komor Parlamentu Velké Británie. Evropský
hospodářský a sociální výborpřipravil konferenci o Integraci imigrantů do regionů a
měst. Výbor regionů pokračuje v konferenci Assises o decentralizované spolupráci,
pořádá Fórum Evropské regiony a města v pohybu: Perspektiva dopravní politiky EU
a trans-evropských sítí a proběhne zasedání předsedů. Evropská lidová strana (EPP)
připravila veřejná slyšení na témata Budoucnost inteligence EU a vnitřní bezpečnost a
Skladování a nakládání s nebezpečným odpadem v EU. Aliance liberálů a
demokratů pro Evropu (ALDE) pořádá seminář o kultivaci geneticky
modifikovaných organismů (GMO). Evropská svobodná aliance (EFA) pořádá
konferenci s názvem „Nová podoba populismu v Evropě“, Evropská sjednocená
levice a Severská zelená levice (GUE/NGL) veřejné slyšení o genderové rovnosti 100 let bojů a EFD má na programu jednání skupiny pro Turecko s podtitulem "Být
jiný v Turecku".
Ve čtvrtek 31. března zasedá Rozpočtový výbor EP k jednání o rozpočtu na rok
2012, finančních pravidlech pro roční rozpočet EU, rybolovu mezi Evropským
společenstvím a Svatým Tomášem, Princovým ostrovem, Seychelami, EBRD
(European Bank for Reconstruction and Development), rozpočtu za leden 2011,
Fondu solidarity EU ohledně záplav v roce 2010, rozpočtové podpoře pro rozvojové
země, přezkum 7. rámcového programu pro výzkum. Výbor pro průmysl, výzkum a
energetiku EP má na programu bezpečnost při těžbě ropy a zemního plynu na širém
moři, účinnou strategii pro suroviny, Unii inovací, a debatu s komisařkou Androullou
Vassiliouovou na téma Evropského inovačního a technologického institutu (EIT).
V Evropské komisi pokračují konference Aerodays 2011 a Inovace ve zdravotnictví:
Od výzkumu na trh. Ve Výboru regionů začíná dvoudenní plenární zasedání, kde
bude diskutovat o občanství EU v roce 2010, sezónním zaměstnání, přezkumu
rozpočtu EU, jarním zasedání Evropské rady, platformě proti chudobě a sociálnímu
vyloučení, Podunají a bezpečnosti silničního provozu. V rámci Rady EU pro
dopravu, telekomunikaci a energetiku se uskuteční jednání ministrů pro dopravu
k záležitostem regulace EMSA (European Maritime Safety Agency), přístupu k PRS
(Public Regulated Service), navigačním programům EGNOS a Galileo, spolupráci EU
a ICAO (International Civil Aviation Organisation) a letecké přepravě mezi EU a
Švýcarskem. V rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a
ochranu spotřebitele proběhne neformální setkání ministrů pro rodinu a sociální
politiku. Koná se EFSA (European Food Safety Authority).Evropská lidová
strana (EPP) připravila veřejné slyšení s názvem „Kdo platí za ochranu
dat?“. Evropská svobodná aliance (EFA) uskuteční veřejnou debatu a konferenci:
Maďarsko na rozcestí: přijetí výzev. Evropská sjednocená levice a Severská zelená
levice (GUE/NGL) má na programu konferenci: Sociální Evropa - krize a řízení EU z
pohledu levice.
V pátek 4. března 2011 pokračuje v Evropské komisi již třetím dnem konference
Aerodays 2011, koná se informační seminář k programu LIFE+ v Řecku a bude
prezentována v pořadí již třetí zpráva k demografii. Pokračuje neformální setkání
ministrů pro rodinu a sociální politiku. K Jednání COREPER I. (Comité des
Représentants Permanents). Výbor regionů projedná v rámci plenárního zasedání
příjmy a výdaje za rok 2012, zprávu o soudržnosti, Evropský sociální fond po roce
2013, Akt o jednotném trhu a zvolí členy předsednictva. Evropská svobodná
aliance (EFA) pořádá druhým dnem veřejnou debatu a konferenci: Maďarsko na
rozcestí: přijetí výzev.
Evropská komise tento týden bude schvalovat tyto dokumenty:
• Evropská vesmírná strategie k službám občanům (Tajani)
• Bílá kniha o dopravě (Kallas)
Dokument ke stažení zde
http://www.cebre.cz/cz/novinky/novinka-433/
Budoucnost kohezní politiky EU po roce 2013
Regionální politika EU (také kohezní politika) vytváří rámec pro financování
širokého spektra projektů. Jejím cílem je podpořit hospodářský růst ve
členských státech Unie a zároveň vyrovnat hospodářské i sociální rozdíly mezi
271 evropskými regiony. Strategický rámec politiky se obměňuje jednou za sedm
let.
Důležité mezníky:
• 30. května 2007: Evropská komise přijala Čtvrtou zprávu o hospodářské a
sociální soudržnosti a zahájila veřejnou konzultaci k budoucnosti regionální
politiky EU.
• 18. června 2008: Evropská komise zveřejnila Pátou zprávu o pokroku v
oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, do níž zapracovala výsledky
veřejné diskuse, který začala v roce 2007.
• 6. října 2008: Evropská komise zveřejnila Zelenou knihu o územní
soudržnosti – Udělejme z územní rozmanitosti přednosta odstartovala další
veřejnou konzultaci.
• 9. prosince 2008: Evropská komise zveřejnila zprávuRegiony 2020:
Zhodnocení budoucích výzev pro regiony EU.
• 26. – 27. března 2009: Konference o budoucnosti kohezní politiky a územní
soudržnosti, kterou organizovalo české předsednictví.
• 22. – 24. dubna 2009: Neformální setkání ministrů pro místní rozvoj v
Mariánských Lázních, které uspořádalo české předsednictví. Eurokomisařka
pro regionální politiku Danuta Hübner zde představila svou Reflexní zprávu o
budoucnosti kohezní politiky a vytvořila skupinu na vysoké politické úrovni
(HLG).
• 27. dubna 2009: Zveřejnění tzv. Barcovy zprávy, kterou pro Evropskou
komisi vypracoval italský expert Fabrizio Barca (rozhovor s Fabriziem Barcou,
který vedl český EurActiv, si můžete přečíst zde).
• 22. června 2009: V Bruselu se konal expertní seminář o reformě kohezní
politiky EU, který organizovala Evropská komise ve spolupráci s českým
předsednictvím.
• 25. června 2009: Evropská komise zveřejnila Šestou zprávu o pokroku
v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, do níž zapracovala výsledky
veřejné konzultace o územní soudržnosti, která odstartovala v říjnu roku 2008.
• listopad 2009: Think-tank Notre Europe zahájil diskusi o budoucí úloze a
cílech kohezní politiky EU.
• prosinec 2009: Prozatímní eurokomisař pro regionální politiku Paweł
Samecki představil orientační dokument o budoucnosti kohezní politiky EU.
• 15. dubna 2010: Výbor regionů přijal stanovisko k budoucnosti kohezní
politiky po roce 2013, které připravil Michael Schneider, europoslanec
z Evropské lidové strany (EPP).
4. -7. října 2010: V Bruselu proběhl Osmý evropský týden regionů a měst
(Open
Days).
Jeho
hlavním
tématem
byla
„Evropa
2020:
Konkurenceschopnost, spolupráce a soudržnost pro všechny regiony“.
• 7. října 2010: Evropský parlament přijal usnesení o kohezní a regionální
politice po roce 2013, kterou navrhla Danuta Hübner, bývalá eurokomisařka
pro regionální politiku a stávající předsedkyně Výboru EP pro regionální
rozvoj.
• 10. listopadu 2010: Evropská komise zveřejnila Pátou zprávu o hospodářské,
sociální a územní soudržnosti a zahájila veřejnou konzultaci.
• 22. – 23. listopadu 2010: Neformální setkání ministrů zodpovědných za
kohezní politiku, které uspořádalo belgické předsednictví v Lutychu.
• 7. prosince 2010: Konference „Soudržnost v Evropě: Regiony se chopí
výzev“, kterou zorganizovalo Sdružení evropských regionů (AER) v Bruselu.
• 31. ledna 2011: Evropská komise uspořádala v Bruselu Páté kohezní fórum
s podtitulem „Investice do evropské budoucnosti: Příspěvek kohezní politiky
k Evropě 2020“.
• duben 2011: Evropská komise představí výsledky veřejné konzultace
k závěrům Páté kohezní zprávy.
• květen 2011: Neformální setkání ministrů zodpovědných za regionální rozvoj,
které organizuje maďarské předsednictví.
• červen 2011: Evropská komise představí návrhy k celkové výši a podobě
rozpočtu EU po roce 2013 (víceletý finanční rámec).
• 10. – 13. října 2011: Devátý evropský týden regionů a měst (Open Days),
který se uskuteční v Bruselu.
Souvislosti:
Obecným cílem unijní regionální politiky, která je známá také pod názvem politika
soudržnosti (případně kohezní politika), je podporovat hospodářskou a sociální
soudržnost snižováním rozdílů ve stupni rozvoje jednotlivých regionů, kterých ve 27
členských státech EU napočítáme celkem 271.
Politika je financována prostřednictvím trojice fondů: Evropským fondem pro
regionální rozvoj (ERDF), Evropským sociálním fondem (ESF) a Fondem soudržnosti
(také Kohezní fond).
Současné programovací období (2007–2013):
V letech 2007-2013 vyhradila EU na evropskou regionální politiku více než třetinu
svého rozpočtu (35,7 %).
Mezi hlavní cíle unijní kohezní politiky pro toto období patří: Konvergence,
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce.
• Konvergence
Více jak 80 % rozpočtu kohezní politiky putuje do nejchudších regionů, jejichž HDP
na osobu je nižší než 75 % unijního průměru (nebo lehce nad ním). Tyto regiony se
označují jako „konvergenční“.
Smyslem tohoto cíle je stimulovat hospodářský růst, a to včetně projektů, které se
týkají dopravy nebo rozvoje infrastruktury.
Cíl se týká celkem 84 regionů v 18 členských státech o počtu 154 milionů obyvatel a
dalších 16 regionů s 16,4 miliony obyvatel, které vykazují HDP pouze mírně
převyšující 75 % unijního průměru (tzv. „phasing-out“ regiony).
• Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Přibližně 170 regionů, které nedosáhnou na finanční podporu skrz Cíl Konvergence,
si mezi sebou ročně rozdělí částku ve výši 8 miliard eur. Prostředky putují na podporu
posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti těchto regionů, konkrétně pak na
•
projekty, které podporují hospodářskou soudržnost pomocí inovací a podnikání,
ochrany životního prostředí, zlepšení dopravního spojení, přeškolení pracovní síly a
investic do lidských zdrojů.
Do tohoto cíle spadají i tzv. „phasing-in“ regiony, tedy regiony, které dříve spadaly do
Cíle Konvergence. V současné době jich je 13 a žije v nich 19 milionů obyvatel.
• Evropská územní spolupráce
Tento cíl posiluje přeshraniční spolupráci regionů, a to prostřednictvím společných
místních a regionálních iniciativ, nadnárodní a meziregionální spolupráce a výměnou
zkušeností. Rozpočet kohezní politiky na tento cíl vyčleňuje 2,5 % prostředků.
Budoucí programovací období (2014-2020):
Vloni v listopadu zveřejnila Evropská komise 264stránkovou zprávu (Pátá zpráva o
ekonomické, sociální a územní soudržnosti), která oficiálně odstartovala diskusi k
budoucnosti evropských fondů v příštím programovacím období po roce 2013
(EurActiv 12.11.2010).
Mezi nejdůležitější myšlenky, které Komise do dokumentu vložila, patří:
• Propojení kohezní politiky s cíli hospodářské strategie Evropa 2020
Hospodářská strategie Evropské komise s názvem Evropa 2020 byla přijata vloni
v červnu (více o strategii viz Links Dossiers) a její cíle se týkají oblasti zaměstnanosti,
vědy a výzkumu, chudoby, vzdělání a energetické účinnosti. Regionální politika
v novém programovacím období by se vedle obecného cíle, tj. snižování rozdílů ve
stupni rozvoje regionů v EU, měla soustředit i na naplňování cílů této strategie, od níž
si EU slibuje, že Evropu přivede na dráhu udržitelného růstu založeném na vyspělých
(a nízkoemisních) technologiích – růstu, který bude zároveň zaručovat vysokou míru
sociální soudržnosti. Evropská komise by ráda, aby se cílům strategie podřídily i
investiční priority kohezní politiky.
• „Smlouvy“ o partnerství pro rozvoj a investice
Tyto smlouvy, které uzavřou členské státy s Evropskou komisí, by vycházely z jejich
národních reformních programů a určovaly by investiční priority, přidělování
vnitrostátních prostředků a prostředků z rozpočtu EU na prioritní oblasti a programy a
také by obsahovaly dohodnuté podmínky a cíle, jichž mají členské země dosáhnout.
• Koncentrace zdrojů na menší počet priorit
Evropská komise navrhla, aby členské země soustředily unijní a vnitrostátní
prostředky na menší počet tématických priorit, které by pokrývaly nejen oblasti,
v nichž má ten který členský stát specifické potíže, ale i ty, v nichž by rozvoj
dopomohl k plnění cílů již zmiňované hospodářské strategie Evropa 2020. Zároveň by
platilo, že čím vyspělejší země, tím menší počet priorit (minimálně 2-3).
• Podmíněné vyplácení prostředků (kondicionalita)
Evropská komise by ráda, aby v následujícím programovacím období byla unijní
kohezní politika efektivnější. Z tohoto důvodu navrhla, aby se uvolnění finančních
prostředků z fondů podmínilo provedením určitých reforem v oblastech, které s
kohezní politikou souvisí - například v oblasti ochrany životního prostředí nebo
vzdělávání.
• Odměny pro ty nejlepší
Další návrh evropské exekutivy se týká vyhrazení relativně malé části z rozpočtu pro
kohezní politiku (pravděpodobně kolem 3 %), která by sloužila jako rezerva pro
vyplácení odměn těm členským státům a regionům, jimž se podaří naplnit či dokonce
překonat předem stanovené cíle.
• Větší důraz na monitoring a hodnocení
Evropská komise je přesvědčena o tom, že kvalitnější a důraznější systém
monitoringu a hodnocení povede k politice, která se bude více orientovat na výsledky.
Za tímto účelem bude potřeba dopředu stanovit jasné a měřitelné indikátory, na
jejichž základě bude možné porovnávat dosažené výsledky v jednotlivých členských
státech.
• Kombinace grantů s půjčkami
Využívání finančních prostředků z eurofondů k poskytování půjček je v Evropské
komisi vnímáno jako cesta k maximalizaci efektivity veřejných peněz a také jako
povzbuzení pro větší počet finančně udržitelných investic. Komise může čerpat ze
zkušeností se zavedením „nástrojů pro finanční inženýrství“ v současném
programovacím období (2007-2013). Jedná se o nástroje: JASPERS - (Společná
pomoc při podpoře projektů v evropských regionech - pomáhá při přípravě velkých
projektů), JEREMIE - (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední
podniky), JESSICA - (Společná evropská podpora udržitelných investic do městských
oblastí) a JASMINE - (Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě
- poskytuje technickou pomoc s cílem zvýšit dostupnost mikroúvěrů).
• Důraz na územní soudržnost
Lisabonská smlouva uvádí, že Evropská unie by se kromě podpory hospodářské a
sociální soudržnosti měla soustředit i na posilování soudržnosti územní. Znamená to,
že Unie by se měla zaměřovat na to, aby byl rozvoj ekonomické aktivity napříč všemi
regiony (včetně městských, venkovských, přímořských a okrajových částí,) vyvážený.
Komise v tomto ohledu také plánuje soustředit svou pozornost obzvlášť na města a
jejich okolí a na větší zapojení místních a regionálních úřadů do operačních
programů.
• Posilování partnerství
Evropská komise hodlá v dalším programovacím období usilovat o větší zapojení
místních a regionálních hráčů, sociálních partnerů a občanských organizací do
implementace operačních programů.
Diskutované body (a postoj České republiky):
Mezi otázky, které jsou v souvislosti s budoucí podobou unijní kohezní politiky
(2014-2020) nejvíce diskutovány, patří:
• Rozpočet
Objem finančních prostředků určených na kohezní politiku bude záviset na objemu
celkového rozpočtu EU pro období 2014 až 2020. Návrhy na jeho výši představí
Evropská komise v červnu 2011.
Eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn se v minulosti nechal opakovaně
slyšet, že na kohezní politiku by mělo i v budoucím programovacím období proudit
stále stejné množství prostředků (EurActiv 4.10.2011). Zejména poté, co Evropská
komise navrhuje provázání politiky se strategií Evropa 2020.
Opačný názor sdílí některé bohatší členské země, které jsou tzv. čistými přispěvateli
do rozpočtu EU.
Nové členské země EU (které patří k největším příjemcům peněz z fondů EU) ale
nesouhlasí a v poslední době dávají své názory hlasitě na srozuměnou. Například
český premiér Petr Nečas a polský ministerský předseda Donald Tusk na společné
tiskové konferenci v listopadu loňského roku uvedli, že se postaví proti jakémukoliv
pokusu o seškrtání rozpočtu na unijní kohezní politiku. „Chápeme, že je nutné,
abychom šetřili a utáhli si opasky, na druhé straně však nesouhlasíme s tím, aby se
stejným způsobem zacházelo s evropskými fondy,“ prohlásil před novináři ve
Varšavě Tusk (více EurActiv 5.11.2011).
• Koncentrace
V návrhu Evropské komise se uvádí, že každý členský stát nebo region by měl své
prostředky (včetně dotací z evropských fondů) vynakládat na menší počet priorit,
které by byly navíc úzce propojeny s hospodářskou strategií Evropa 2020.
Některé členské státy upozorňují na to, že se od nich očekává, aby se ve svých
národních reformních programech zaměřovaly na všechny cíle strategie, a proto výběr
jen několika málo z nich může být obtížný.
Jak podotkl Daniel Braun, náměstek českého ministra pro místní rozvoj, Česká
republika bude v souvislosti s reformou unijní kohezní politiky upozorňovat na riziko
příliš svazujícího propojení se strategií Evropa 2020, které by mohlo vést k tomu, že
evropské dotace budou nasměrovány do jiných oblastí, než by ten který členský stát
potřeboval.
Na druhou stranu je nutné zmínit, že Česká republika s „koncentrací“ priorit jako
takovou souhlasí, ale v budoucnu bude usilovat o větší flexibilitu a také o to, aby si
mohla sama určit, do jakých oblastí finanční prostředky z eurofondů nasměruje
(více EurActiv 15.2.2011).
• Kondicionalita
Dalším tématem, o němž se na evropské úrovni intenzivně jedná, je tzv.
kondicionalita, neboli podmíněné vyplácení evropských dotací například splněním
reformy v určité oblasti.
Členské státy se principu obecně nevzpírají, ale jak v rozhovoru pro EurActiv uvedl
Daniel Braun z českého ministerstva pro místní rozvoj, „problém je v tom, že jde o
nový koncept a není vůbec jasné, co čím bude podmíněno.“ Podle Brauna bude tedy
záležet na tom, kdo nebo jaká instituce bude určovat podmínky, cíle a vůbec jakým
způsobem se zajistí porovnatelnost těchto cílů.
• Sankce za nedodržení Paktu stability a růstu a výkonnostní
rezerva (performance reserve)
Další velmi diskutovanou otázkou je udělování sankcí v podobě zastavení či úplného
zmrazení vyplácení dotací z evropských fondů státům, které trvale porušují pravidla
Paktu stability a růstu.
Regiony se obecně shodují v tom, že by neměly být trestány za rozhodnutí, která učiní
národní vlády.
Česká republika se v diskusi staví na stranu států, které nesouhlasí s tzv. výkonnostní
rezervou. Její princip spočívá v to, že státy, které s pomocí fondů EU úspěšně a rychle
plní stanovené cíle, získají určitý objem dotací navíc.
„Nedovedeme si představit, že mezi sebou budou soutěžit státy v tom, jak naplňují
národní programy reforem. Každý stát bude potřebovat úplně jiný druh reforem, bude
mít odlišnou startovací pozici a bude plnit jiné cíle,“ vysvětlil EurActivu postoj České
republiky Daniel Braun z ministerstva pro místní rozvoj.
• Tři kategorie regionů
Evropská komise by také ráda změnila systém přerozdělování peněz z evropských
fondů. Uvažuje proto, že regiony rozdělí do tří kategorií v závislosti na HDP na
obyvatele.
Ve stávajícím programovacím období existují kategorie pouze dvě. První z nich tvoří
tzv. „konvergenční regiony“, jejichž HDP na hlavu nepřevyšuje 75 % průměru EU.
Všechny ostatní regiony spadají do druhé skupiny.
Komise chce nyní ale vytvořit třetí kategorii regionů, které jsou sice z hlediska
vyspělosti pod průměrem EU, ale ne natolik, aby se vešly do skupiny konvergenčních
regionů. Do této kategorie by spadaly všechny regiony, jejichž HDP na hlavu se
pohybuje v rozmezí 75-90 % průměru EU.
Celý systém by tak byl podle eurokomisaře pro regionální politiku Hahna
„spravedlivější, vyváženější a transparentnější“ (EurActiv 14.2.2011).
Jelikož ještě není známa výše unijního rozpočtu pro další finanční období, členské
státy s podporou návrhu Komise váhají. K opatrnosti při zavádění další kategorie
regionů například vyzvalo Německo a proti návrhu se již stihlo postavit třeba Švédsko.
• Příliš byrokracie a neprůhlednost
Členské státy budou po Komisi požadovat, aby udělala maximum pro to, aby se
pravidla pro čerpání peněz z unijních fondů v budoucnosti více zjednodušila a
zprůhlednila. To samé by mělo platit pro kontrolní mechanismy.
Stanoviska:
Instituce EU
Eurokomisař Johannes Hahn je přesvědčen, že na unijní kohezní politiku by mělo i
v dalším rozpočtovém období proudit stejné množství finančních prostředků jako je
tomu nyní. Upozorňuje ale na riziko, že v případě, že se evropským regionům
nepodaří vyčerpat všechny finanční prostředky, na které mají v současném
programovacím období (2007-2013) nárok, v příštích letech hrozí, že finanční obnos
určený na unijní kohezní politiku bude výrazně zeštíhlen.
„Objem celkového rozpočtu, který je určen na kohezní politiku, se bude ve velké míře
odvíjet od současného programovacího období,“ řekl komisař.
Evropský parlament se domnívá, že k dosažení sociální, hospodářské a územní
soudržnosti, které spadají pod hlavní cíle Evropské unie řídící se Lisabonskou
smlouvou, je potřeba „silná a odpovídajícím způsobem financovaná regionální
politika EU (více EurActiv 8.10.2010). Europoslanci proto opakovaně vyzývají
k tomu, aby „se výše rozpočtu na tuto politiku zachovala i v období po roce 2013 a
odmítají jakýkoliv pokus o renacionalizaci finančních zdrojů“.
Členové europarlamentu zároveň věří, že současný rámec kohezní politiky EU by měl
být zachován a měl by se zaměřovat na tři již existující cíle: konvergenci, regionální
konkurenceschopnost a zaměstnanost a územní soudržnost. Evropský sociální fond by
měl i nadále zůstat jeho součástí.
Europoslanci také apelovali na Evropskou komisi, aby zajistila efektivnější
monitoring a dohled nad způsobem alokace a výdajů finančních prostředků z unijních
fondů v jednotlivých členských státech EU. Podle Evropského parlamentu by mělo
docházet k „posilování regionální a místní úrovně“ a k většímu zaměření na
specifické potřeby městských a předměstských oblastí.
Výbor regionů je přesvědčen o tom, že budoucí kohezní politika by měla být „úzce
provázána“ s hospodářskou strategií Evropa 2020, ale zároveň by měla zůstat
samostatnou kapitolou. Strategie Evropa 2020 by také neměla v žádném případě
způsobovat regionálním a místním úřadům komplikace, například zavedením nových
podmínek podávání zpráv apod.
Tento poradní orgán, který se skládá ze zástupců evropských regionálních a místních
úřadů, se v minulosti opakovaně vyslovil pro zachování současného rámce
strukturálních fondů a dal najevo, že se postaví proti jakémukoliv pokusu o změnu
přístupu.
Vyzval také Evropskou komisi, aby přijala opatření, jež by v budoucnosti ještě více
usnadnila přeshraniční spolupráci mezi sousedícími regiony a městy, které se
nacházejí v jiném členském státě EU (EurActiv 28.1.2011).
„Místní a regionální orgány potřebují účinné nástroje, které by občanům přinesly
výsledky. Hranice by již neměly hrát roli, pokud budou dva sousedící regiony chtít
společně provozovat nemocnici či pracovní agenturu,“ prohlásila předsedkyně
Výboru regionů Mercedes Bresso.
Asociace a sdružení
Sdružení evropských regionů (AER; z angl. Assembly of European Regions) trvá na
tom, aby podpora, která je v současném programovacím období vyčleněna na
nejchudší regiony EU, byla ve stejné míře zachována i po roce 2013. Podle AER cíl
Konvergence představuje „symbol evropské solidarity“, a proto je důležité, aby se mu
vyhnuly jakékoliv škrty v rozpočtu.
AER v minulosti vyjádřil lítost nad tím, že se nepodařilo „zahrnout regiony mezi
plnohodnotné partnery Evropské unie a členských států“. Sdružení se také ostře
postavilo proti podmiňování vyplácení finančních prostředků regionům za to, že
národní vlády implementují do svých právních řádů reformy, které nebudou
s regionální politikou EU nijak souviset.
Konference evropských vnějších přímořských regionů (CEMR; z angl. Council of
European Municipalities and Regions) souhlasí s názorem Komise, že regionální
politika EU by se měla v budoucnosti zaměřovat na všechny regiony, ale zároveň
tvrdí, že větší pozornost si zaslouží ty chudší. Politika by měla být spíše
decentralizovaná – soustředěná na místní a regionální úroveň.
CEMR je ostře proti tomu, aby se poskytování evropských dotací odvíjelo od
plnění/neplnění pravidel, které zavádí Pakt stability a růstu. Veškeré podmínky, které
by čerpání dotací měly provázet, by měly být dojednány na všech úrovních vlády.
Podle Konference předsedů regionů s legislativní pravomocí (CPMR;
z angl. Conference of Peripheral Maritime Regions of Europe) by se kohezní politika
EU měla týkat všech regionů EU. Zároveň souhlasí s tím, aby se cíle regionální
politiky omezily a politika se tak stala mnohem efektivnější. Ostře nesouhlasí
s návrhem propojit vyplácení evropských financí s dodržováním Paktu stability a
růstu.
EUROCITIES - síť velkých evropských měst nad 250.000 obyvatel (z ČR je členem
Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) – prosazuje takovou regionální politiku, která klade co
největší důraz na městské oblasti. Je přesvědčena o tom, že koordinaci a implementaci
politik v městských oblastí nejlépe zvládají úřady místní a regionální samosprávy.
Členské státy by proto měly s nimi v maximální míře spolupracovat a přibírat je
k jednání o cílech a prioritách a podobě programů, na nichž se podílejí strukturální
fondy.
Stejně jako dvě předchozí organizace ani EUROCITIES nesouhlasí s podmíněným
vyplácením evropských dotací.
Asociace krajů ČR (AK) představila na začátku února svou představu o tom, jak by
mělo probíhat čerpání evropských dotací v České republice. Návrh kalkuluje s tím, že
po roce 2020 dojde k výraznému utlumení přílivu evropských peněz, a Česká
republika se na to musí připravit. Měla by se proto již v průběhu programovacího
období 2014-2020 začít „zbavovat závislosti na evropských finančních zdrojích a
postupně přecházet k financování (projektů) prostřednictvím národních principů a
financí,“ řekl pardubický hejtman Radko Martínek, který byl AK nominován hlavním
vyjednavačem s Evropskou komisí v otázkách financování projektů od roku 2014.
AK ČR je přesvědčena o tom, že rozdělování peněz mezi regiony (a zároveň i jejich
oblasti) by mělo probíhat v závislosti na jejich prosperitě. „V zásadě pak bude platit
následující: čím méně rozvinutý region, tím více peněz na rozvoj infrastruktury a čím
více rozvinutý region, tím větší investice do moderních technologií, inovací
apod.,“ uvedl (více podrobností viz EurActiv 3.3.2011).
Členské státy
Francie podporuje návrh Komise vytvořit třetí kategorii regionů, do níž by patřily ty
regiony, které sice nepatří k nejchudším (aby se mohly zařadit k tzv. konvergenčním
regionům), ale jejich HDP na hlavu se stále nachází pod unijním průměrem.
Francouzská vláda již v minulosti také dala najevo, že bude plně podporovat úzké
propojení kohezní politiky EU s hospodářskou strategií Evropa 2020 a co největší
zjednodušení administrativní procesů.
Německo prosazuje využívání evropských fondů k poskytování úvěrů a záruk z tzv.
revolvingových fondů. Německá vláda je přesvědčená, že tento mechanismus je v
přerozdělování veřejných peněz, které by mělo být dlouhodobě udržitelné, jedním z
nejefektivnějších.
Německo také podporuje návrh Komise na snížení počtu priorit, ale jejich výběr by
měl náležet členským státům. Německá vláda se také nechala slyšet, že bude usilovat
o zjednodušení procesů žádání o dotace z eurofondů a snížení byrokratické zátěže.
Velká Británie dlouhodobě a hlasitě volá po seškrtání celkového rozpočtu EU, což
by se zcela určitě podepsalo i na velikosti rozpočtu, který je určen na unijní kohezní
politiku.
Země tzv. Visegrádské čtyřky (V4; Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko)
v diskusi o budoucnosti regionální politiky EU po roce 2014 své postoje koordinují a
vzájemně spolupracují. Společně zastávají názor, že výše rozpočtu politiky by měla
být zachována a finance by měly proudit do chudých regionů.
Prosazují, aby si každý členský stát mohl vybrat své vlastní priority, do nichž bude
investovat peníze, které získá z evropských fondů. Zároveň jsou velmi skeptické
ohledně návrhu na vytvoření tzv. výkonnostní rezervy, z níž by členské státy, které s
pomocí fondů EU rychleji přispívají k plnění svých národních cílů, mohly získat
určitý objem dotací navíc. Domnívají se totiž, že místo toho, aby tento koncept vedl
ke spolupráci mezi členskými státy, bude naopak podněcovat jejich vzájemnou
rivalitu.
„Zachování kohezní politiky jako klíčové výdajové položky rozpočtu EU, zachování
flexibility při volbě priorit, důraz na to, abychom měli možnost financovat alespoň
zčásti konvergenční cíle, stejné výhrady ke kondicionalitě. To všechno jsou věci, o
kterých diskutujeme, a kde jsou naše pozice velmi blízké,“ shrnul hlavní body
spolupráce mezi V4 v rozhovoru pro EurActiv náměstek českého ministra pro místní
rozvoj Daniel Braun.
http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/link-dossier/budoucnost-kohezni-politikyeu-po-roce-2013-000078
regionalinirozvoj.blog.cz
reg.politika 2
30.03.2011
Reg. politiku je možní koordinovat na nadnárodní úrovni (koordinuje ji orgán
evropských společenství = evropská komise prostřednictvím tzv. DG regio), na
národní úrovni ji koordinuje (vláda - ministr pro místní rozvoj), regionální úroveň
podléhá národní úrovni a koordinuje ji zde regionální rada regionu soudržnosti NUTS
II, na reg. úrovni může rozvoj koordinovat město, na úrovni kraje rada kraje.
Socioekonomické rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi rostou, to může přinést
větší kriminalitu, což přináší náklady, když jsou dva státy moc odlišné hrozí rozpad
celého společenství. V roce 2005 rostly regiony bývalé 15 v průměru o 4% ročně,
nyní po vstupu nových členských zemí je zde růst pouze 1%.
Římskou smlouvou byla založena EIB ta měla svými půjčkami vyrovnat disparity
mezi regiony.
Na dalším obrázku je růst HDP na hlavu (modrá barva rychle rostoucí regiony..)
Tento obrázek je z období 2004-2009
V eu vzniká pětice městských regionů, které vytváří většinu HDP EU (Hamburg,
Mnichov, Paříž, Londýn, Miláno nebo Lucemburk a Praha).
Tabulka: Praha je mezi hodnotou 100 a 150 , horní hranici tvoří města, spodní hranici
regiony (ve VB jsou velmi rozlehlé disparity, které nedokáže reg. politika regulovat
velmi rozvinutý Londýn a určité části zaostalé), další schéma je z roku 2004
FARE - nástroje předvstupní pomoci
V Itálii je růstový sever je tam průmysl, na jihu nic moc není je to spíše zemědělský
region a proto je trvale kohezní (to stejné Španělsko, Řecko, Korsika, Portugalsko).
Čr je mezi 50-70% kde jediné výsadní postavení má Praha, tzv. čr spadá do stejné
roviny jako řecko.
Skotsko, Wales severní Irsko divergují.
Tabulka: regiony které jsou nad 100% jsou výrazně růstové (nejvíc růstová je bývalá
evropská 15ka), pod 70% jsou regiony upadající (El řecko,SI slovinsko….)
Vývoj RP/SP EU 1951-1974
1951 - na úrovni evropských společenství vznik různých organizací Evropa se začala
integrovat a vzniklo evropské společenství uhlí a oceli (to přišlo s námětem jak dělat
integraci). Šestice zakládajících států Němci, Francouzi, Italové a Benelux. Něco jako
regionální politika ještě nebylo ale začaly se formovat nástroje. Evropská investiční
banka vznikla v roce 1957 a měla poskytovat pomoc slabším regionům. Nejstarším
strukturálním fondem je evropský sociální fond, který vznikl v roce 1960, byl to
nástroj určený především na boj s nezaměstnaností.
Článek dva v římských smlouvách umožnil vznik regionální politiky. První
konference o reg. politice již v roce 1961 v Bruselu. ESF, EIB a CAP nástroje které
spolu nebyly nijak provázány a fungovaly autonomně. V této době pokud reg. politika
tak to byla čistě národní autonomní politika.
EAGGF, v této době pouze EAGF - fond, který byl vytvořen v roce 1962 a měl
podpořit ESF. EAGF evropský zemědělský záruční fond, vznikl v roce 1962
DG Regio- ředitelství pro národní politiku
ESF a EAGGF - první dva strukturální fondy vůbec. 60 léta byla pro evropskou
politiku spíše
Od 50 do 70 let nebyla reg. politika potřeba, státy se vyvíjely příznivě a rozvíjely,
prohlubovala se integrace ale v roce 1973 proběhl bleskový válečný konflikt mezi
Izraelem a arabskými státy, šestidenní válka skončila vítězstvím Izraele, Izrael byl
podporován Evropou, arabské státy přestaly dodávat ropu do Evropy. V roce 1973
přistoupily také nové státy VB, Dánsko a Irsko - tyto státy byly ekonomicky slabší a
měly své vnitřní problémy, tyto tři státy měly eminentní zájem na zavedení regionální
politiky
V roce 1972 návrh na vytvoření reg. politiky, byla přijata směrnice, tato reg. politika
má být komunitární (na koordinaci se rovnou měrou podílí evropská společenství a
členský stát)
1975 - vytvořen první autonomní finanční nástroj pro regionální politiku ERDF evropský fond pro regionální rozvoj, tento fond existuje až dodnes. Tento fond
podporovalo Dánsko, Irsko a VB, Itálie a proti byly SRN, Belgie (nechtěly do tohoto
fondu odvádět peníze, protože oni byli rozvinutí a ty státy které byly pro fond byly
zaostalejší). Výsledkem byl kompromis, byl stanoven objem fondu v ECC (nebylo
ještě euro, proto tato imaginární jednotka), objem tohoto fondu byl 1,3 mld., tento
fond byl tvrdý, financovaly se z něj výhradně investiční výdaje. Vznikly první
projekty na podporu průmyslu a infrastruktury. Pokud chtěl někdo čerpat dotace v této
době musel si podat žádost přímo do Bruselu, ten byl po čase přetížen a byla zde horší
možnost kontroly. První projekty zde byly spíše nadnárodního charakteru. V roce
1975 se poznal zaostalý region, že měl méně než 50% průměru HDP na hlavu.
V 80.letech přistoupilo Řecko 1981, v roce 1986 přistoupilo Španělsko a Portugalsko
- byl to politický krok, tyto regiony byly zaostalé, zvětšily se disparity a byla potřebná
regionální politika. Bylo potřeba politiku reformovat a hlavně finančně zesílit. 1986 dochází k první významné reformě politiky soudržnosti, současný mechanismus
fungování byl neudržitelný po vstupu nových států. Byly zavedeny první ideové
koncepce. První ideový program byl integrovaný výdejový program - ověřoval
fungování výdejové koncepce u středomořských států. Bylo možné přistoupit ke
komplexní reformě celé výdejové politiky. JEA (čl.130) -jednotný evropský akt dle
kterého bylo potřeba vytvořit politiku…….
ERDF byl posílen ESF a evropským zemědělským orientačním fondem
ERDF.ESF,ERGF - přejmenovaly se na strukturální fondy
Vývoj RP/SP EU 1988-1993
Delorse zavedl operační programy a alokaci prostředků na programy. Princip
adicionality (evropská pomoc doplňuje národní finance), partnerství (zapojit do
intervencí širší spektrum subjektů), koncentrace (zaměřit prostředky na nejslabší
regiony, tzv. neposkytovat je plošně) a programování. Finanční alokace se začala
navyšovat. V roce 1978 byl fond 1,3mld. Na konci 80. let to byly 3mld. Postupem
času se zvyšuje objem prostředků na reg. politiku. Maastrichstskou smlouvou byl
založen výbor regionů, byl zaveden také fond soudržnosti (není to SF), liší se od
strukturálních fondů tím, že financuje velmi rozsáhlé projekty z oblasti životního
prostředí, má budovat technickou infrastrukturu členského státu, kritériem jeho
pomoci je, zda je členský stát pod průměrem nebo nadprůměrem HDP. Nezaměřuje se
na regiony. Pokud je stát pod 90%HDP má nárok na pomoc. Financují se z něj
projekty, které mají rozpočet nad 50mil euro.
FIFG - finanční nástroj pro podporu rybolovu, byl to strukturální fond, byl zrušen,
používal se do roku 2007 a jeho nástupcem je evropský rybářský fond EFF. Objem
prostředků narůstá. Do roku 1999 150mld.
Vývoj RP/SP EU 1994-2006
V roce 2005 přistoupilo Rakousko, Finsko, Švédsko.
Konec 90 let se nesl v duchu reformy celé politiky, klade se velký důraz na
monitoring pomoci, na nové období bylo alokováno 276milird, na období 2007-2013
je 375 miliard
http://regionalinirozvoj.blog.cz/