Holografie - České vysoké učení technické v Praze

Holografie
Základní praktikum z optiky a optoelektroniky 12ZPOP
Marek Škereň
Skupina optické fyziky
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
České vysoké učení technické v Praze
http://optics.fjfi.cvut.cz
Obsah přednášky
 úvod do holografie – motivace, historie holografie, základní fyzikální principy, difrakce
světla, difrakční mřížky, základy holografie, záznam hologramů, rekonstrukce, ...
 typy hologramů – transmisní a reflexní hologramy, duhové hologramy, barevné
hologramy, achromatické hologramy, pulzní hologramy, ...
 syntetické hologramy – počítačem generované hologramy, holografické
stereogramy, ...
 realizace hologramů – záznamové materiály pro holografii, realizace syntetických
hologramů, dynamické hologramy, ...
 závěr – aplikace holografie, budoucnost holografie, ukázky hologramů, ...
2
Obsah přednášky
 úvod do holografie – motivace, historie holografie, základní fyzikální principy, difrakce
světla, difrakční mřížky, základy holografie, záznam hologramů, rekonstrukce, ...
 typy hologramů – transmisní a reflexní hologramy, duhové hologramy, barevné
hologramy, achromatické hologramy, pulzní hologramy, ...
 syntetické hologramy – počítačem generované hologramy, holografické
stereogramy, ...
 realizace hologramů – záznamové materiály pro holografii, realizace syntetických
hologramů, dynamické hologramy, ...
 závěr – aplikace holografie, budoucnost holografie, ukázky hologramů, ...
3
Co je to hologram?
Holografie – holos (úplný) grafo (záznam)
 metoda záznamu optického signálu, která zohledňuje jeho komplexní
charakter
 vede na “úplný” záznam amplitudy i fáze
 zachovává 3-dimenzionální charakter zaznamenávané scény
Historie holografie:
 Denis Gabor – 1947 – objev holografie (Nobelova cena v roce 1971)
 původní snahou bylo zvýšení rozlišení v mikroskopii
 praktická realizace byla v důsledku neexistence dostatečně koherentních
zdrojů problematická
 k dalšímu rozvoji holografie došlo po objevení laseru v 60. letech
 Emmett Leith, Juris Upatnieks – 1962 - mimoosové schema – obecný
transmisní hologram
 Jurij Denisjuk – 1962 – reflexní hologram na jednosvazkovém principu
 Stephen Benton – 1969 – duhový hologram
Různé pohledy na holografii
 metoda optického záznamu (podobně jako fotografie)
 obecnější pohled - metoda realizace obecné transformace vlnoplochy
4
Proč “nestačí” fotografie?
 při záznamu fotografie nejsme schopni zachytit
informaci o tom, ze kterého směru světlo na film
dopadlo
 zaznamenáváme pouze intenzitu v daném bodě
2
1
3
fotografovaný
objekt
zobrazovací
záznamový
objektiv materiál (film, CCD)
1
2
3
 při pozorování fotografie z různých úhlů
nevidíme objekt z různých stran
 každý bod fotografie vysílá při pozorování do
celého poloprostoru stejnou informaci
skutečný objekt
fotografie
5
Interferenční proužky a fáze vlny
 nechme signální vlnu interferovat s další, tzv.
referenční vlnou
 zaznamenejme intenzitu interferenčního pole
 hustota interferenčních proužků závisí na úhlu
mezi vlnami (a vlnové délce světla)
 podmínkou vzniku proužků je vzájemná
koherence vln
 typická periodicita proužků je ~ 300-800 nm
 vložíme-li do jediného svazku skleněnou destičku a
provedeme záznam, přítomnost destičky se neprojeví
 když postup zopakujeme i s referenční vlnou,
přítomnost destičky se projeví posunem proužků
 i intenzitní záznam tedy nese informaci o fázi
 otázkou je, jestli umíme tuto informaci ze
záznamového média posléze správně číst
6
Holografický záznam
 zaznamenejme místo signální vlny interferenční pole
této vlny s hladkou referenční vlnou
referenční
vlna r
 záznam je opět intenzitní, ale fáze vln se promítá do
posuvu interferenčních proužků
 vznik proužků je podmíněný koherencí svazků =>
prakticky musí oba pocházet ze stejného laseru a
délky jejich drah se můžou lišit maximálně o jeho
koherenční délku
záznamový
materiál
objekt
signální vlna s
 intenzita zaznamenávaného interferenčního pole
Irec = jr + sj2 = jrj2 + jsj2 + rs¤ + r¤ s
r = r0 ei!t e¡ik:r
s = s0 (x; y; z)ei!t e¡iÁ(r)
 za předpokladu linearity záznamu platí pro transmitanci hologramu po vyvolání:
t » Irec = jrj2 + jsj2 + rs¤ + r¤ s
7
Rekonstrukce hologramu
zaznamenaný
hologram
 při rekonstrukci posvítíme na hologram rekonstrukční vlnou
identickou s vlnou referenční při záznamu
 pole za hologramem sestává ze tří vln
r
|r|2s
u = t:r » r(jrj2 + jsj2) + r2s¤ + jrj2s
r(|r|2+|s|2)
rekonstrukční
vlna r
zaznamenaný
hologram
r2s*
 jedna z vln za hologramem odpovídá
přesně původnímu signálu
přícházejícímu od objektu
virtuální
obraz
 užitečný signál lze od dalších dvou
vln separovat prostorově – volbou
úhlu dopadu referenční vlny
signální
vlna s
8
Jak vypadá hologram “zblízka”
 pod mikroskopem hologram
připomína pravidelnou mřížku, její
periodicita se ale pomalu v
prostoru mění
 vlastnosti hologramů lze odvodit z
vlastností pravidelných mřížek,
kterých studium je jednodušší
2μm
20μm
5μm
Difrakční mřížka
 při difrakci na pravidelné mřížce dochází ke vzniku tzv. difrakčních řádů
 poloha řádů je daná mřížkovou rovnicí
sin µm
¤=
2¼
jK j
k1
k0
¸
= sin µi + m
¤
 směr difrakce závidí na hustotě mřížky a vlnové délce světla
 hologram je vlastně “správně zdeformovaná” mřížka, která vytváří
místo jednoduchého řádu požadovaný obraz
kix
k¡1
ki
k¡2
k¡3
9
Kopírování hologramů
 hologram lze rekonstruovat také tzv.
konjugovanou vlnou – v případě
rovinné referenční vlny je taková
vlna rovněž rovinná, ale dopadající z
opačné strany
2
u = t:r¤ » r¤ (jrj2 + jsj2 ) + jrj2 s¤ + r¤ s
 rekonstrukcí hologramu je potom
tzv. reálný obraz fokusující se v
místě původního objektu
 reálný obraz lze jednoduše využít ke
kopírování hologramů
 přístup umožňuje posunout objekt
do těsné blízkosti hologramu, resp.
nechat rovinu hologramu procházet
objektem
10
Co potřebuji k záznamu hologramu?
 požadavky na koherenci zdroje – interferenční proužky vzniknou pouze pokud jsou svazky dostatečně
koherentní – nutnost použití laseru jako zdroje světla
 vysoká hustota interferenčního pole (až 250 nm) => požadavek vysokého rozlišení (>100 000 dpi)
 vysoké rozlišení materiálu = nízká citlivost => dlouhé expoziční časy => nutná vysoká stabilita
 existuje široká škála záznamových
materiálů
 jedním z nejdůležitejších jsou
halogenostříbrné emulze vycházející z
fotografických materiálů
11
Lze hologram rekonstruovat bílým světlem?
 popsaný mechanizmus rekonstrukce funguje přísně
vzato pouze pokud je rekonstrukční vlna totožná s
vlnou referenční => tzn. je generována laserem
 při rekonstrukci klasického transmisního hologramu
bílým světlem difraktují díky disperzi světla na mřížce
různé barvy pod různými úhly a obraz je rozmazaný
 jednou z možností jak zrekonstruovat hologram
běžným bílým světelným zdrojem je použít tzv.
reflexní hologram
 reflexní hologram při rekonstrukci vytváří obraz v
odraženém světle
 přirozenou vlastností reflexního hologramu je
vysoká citlivost na vlnovou délku rekonstrukční
vlny
 při rekonstrukci bílým světlem difraktuje do oka
pozorovatele pouze úzké spektrum vlnový délek,
ostatní nejsou ovlivněny a projdou hologramem
beze změny
12
Obsah přednášky
 úvod do holografie – motivace, historie holografie, základní fyzikální principy, difrakce
světla, difrakční mřížky, základy holografie, záznam hologramů, rekonstrukce, ...
 typy hologramů – transmisní a reflexní hologramy, duhové hologramy, barevné
hologramy, achromatické hologramy, pulzní hologramy, ...
 syntetické hologramy – počítačem generované hologramy, holografické
stereogramy, ...
 realizace hologramů – záznamové materiály pro holografii, realizace syntetických
hologramů, dynamické hologramy, ...
 závěr – aplikace holografie, budoucnost holografie, ukázky hologramů, ...
13
Transmisní x reflexní hologramy
 když při záznamu hologramu dopadají
referenční a signální vlna na médium
ze stejné strany, je výsledkem tzv.
transmisní hologram
 při rekonstrukci transmisního
hologramu se obraz formuje z
rekonstrukční vlny při průchodu
hologramem
 když při záznamu hologramu dopadají
referenční a signální vlna na médium
z různých stran, je výsledkem tzv.
reflexní hologram
 při rekonstrukci reflexního hologramu
se obraz formuje z rekonstrukční vlny
při odrazu od hologramu
14
Duhové hologramy
 koncept duhového hologramu navrhl v roce 1969 S. Benton
 jedná se o transmisní hologram rekonstruovatelný v bílém světle za cenu omezení jedné paralaxy
➢ záznam primárního masteru
➢ kopie přes štěrbinu
 rekonstrukce zachovává prostorové vlastnosti pouze
v horizontálním směru
 při rekonstrukci v bílém světle se jednotlivé barvy
nemixují, ale fokusují se do štěrbin seřazených nad
sebe
 ve vertikálním směru se postupně mění barvy
hologramu
15
Barevné a pseudobarevné hologramy
“Pravé” barevné hologramy
 barevný hologram lze realizovat expozicí třemi lasery na
tzv. panchromatickou emulzi
 expozice můžou probíhat postupně anebo současně
 problémem je dostupností vhodných laserů a emulzí s
vyváženou citlivostí a vlastnostmi ve viditelném spektru
Pseudobarevné hologramy
 hologramy s různou barvou rekonstrukce se
mikrostrukturálně liší pouze periodicitou
záznam jediným
laserem
rekonstrukce bílým
světlem
 změnu periodicity lze dosáhnout nejenom
změnou barvy ale také změnou záznamové
geometrie
 tímto způsobem lze zaznamenat barevný
hologram jediným laserem ve tří postupných
expozicích s různým úhlem dopadu referenční
vlny
16
Pulzní hologramy
 dosavadní úvahy o záznamovém procesu vyžadovaly stabilitu celé scény na úrovni ~ desítek nanometrů
po celou dobu expozice (při použití dostupných kontinuálních laserů ~ jednotky vteřin)
 pro záznam živého objektu je potřebné expoziční dobu výrazně zkrátit
 k tomuto účelu lze použít například pulzní rubínový laser (694nm) operující v tzv. Q-switch režimu s
délkou pulzu ~ desítky nanosekund a energií pulzu ~ jednotky Joule
 v tomto případě není nutné scénu nijak stabilizovat, odpadají náklady na tlumící systémy, atd.
? je expozice nebezpečná pro oči ?
17
Obsah přednášky
 úvod do holografie – motivace, historie holografie, základní fyzikální principy, difrakce
světla, difrakční mřížky, základy holografie, záznam hologramů, rekonstrukce, ...
 typy hologramů – transmisní a reflexní hologramy, duhové hologramy, barevné
hologramy, achromatické hologramy, pulzní hologramy, ...
 syntetické hologramy – počítačem generované hologramy, holografické
stereogramy, ...
 realizace hologramů – záznamové materiály pro holografii, realizace syntetických
hologramů, dynamické hologramy, ...
 závěr – aplikace holografie, budoucnost holografie, ukázky hologramů, ...
18
Počítačová syntéza hologramu
 komplikovaný proces záznamu, nutnost použití modelu, atd. vedou k úvahám o počítačové syntéze
hologramu
 první syntetické hologramy byly vytvořeny již v 70-tych letech dvacátého století
 masovější nasazení syntetických prvků začalo až v 90-tych letech díky rozvoji výpočetní techniky a
litografických technik
 cílem je dospět k hologramu objektu vygenerovaného počítačem
 výhodou je, že objekt nemusí reálně existovat, lze jej libovolně transformovat, ...
 počítačem je možné modelovat objekt a ten potom zaznamenat klasickou optickou cestou anebo lze přímo
napočítavat mikrostrukturu hologramu
19
Přímý výpočet mikrostruktury
 dokážeme-li popsat matematicky světelnou vlnu a její interakci s hologramem při rekonstrukci,
můžeme numericky napočítat přímo jeho mikrostrukturu
 obecným problém je extrémní hustota struktury a s ní spojené výpočetní nároky
 strukturu je potřeba nakonec prakticky realizovat s nanometrovými detaily – vysoké nároky na
technologii
rekonstrukční
vlna
rekonstruovaný
objekt
syntetický
hologram
20
Holografické stereogramy
 při záznamu hologramu v klasickém holografickém schematu musí
být k dispozici model objektu
 model musí být ve finální velikosti – objekty nelze zmenšovat a
zvětšovat
 nelze zaznamenat hologramy budov, přírodních scenérií, ...
 snaha syntetizovat hologram z pohledů na objekt pořízených
fotograficky anebo vygenerovaných počítačem
 jedná se vlastně o multikanálový stereogram
2D pohled
z daného směru
rovina
objektu
společná
referenční vlna
primární
hologram
finální
hologram
rovina
pozorování
21
Obsah přednášky
 úvod do holografie – motivace, historie holografie, základní fyzikální principy, difrakce
světla, difrakční mřížky, základy holografie, záznam hologramů, rekonstrukce, ...
 typy hologramů – transmisní a reflexní hologramy, duhové hologramy, barevné
hologramy, achromatické hologramy, pulzní hologramy, ...
 syntetické hologramy – počítačem generované hologramy, holografické
stereogramy, ...
 realizace hologramů – záznamové materiály pro holografii, realizace syntetických
hologramů, dynamické hologramy, ...
 závěr – aplikace holografie, budoucnost holografie, ukázky hologramů, ...
22
Záznamové materiály pro holografii
Základní požadavky na záznamový materiál
 vysoká rozlišovací schopnost – perioda struktury 200 – 900 nm odpovídá rozlišení 1000 - 5000 čar/
mm (30000 – 130000 dpi)
 co nejvyšší citlivost v požadované oblasti viditelného spektra
 objemová fázová struktura
 stabilita, odolnost, ...
Podle odezvy záznamového materiálu rozlišujeme
 materiály s amplitudovou odezvou
 materiály s fázovou odezvou
➢ materiály s prostorovým reliéfem
➢ materiály s objemovou modulací indexu lomu
Z hlediska reverzibility rozlišujeme
 permanentní záznam
 reverzibilní záznam (resp. dynamický záznam měnitelný v reálném čase)
23
Halogenostříbrné emulze – absorpční záznam




patří sem klasické fotografické procesy
jedná se o velice citlivý proces, je založen na fotochemickém zesílení latentního obrazu
k zesílení dochází v důsledku poexpozičního procesu – vyvolání
primární proces je negativní – vyšší expozice vede na vyšší absorbci
nosič
(želatina n=1.53)
podložka (sklo, plast)
krystalky (zrna)
halogenidů stříbra AgX
(zejména AgBr
n=2.236)
 velikost zrna souvisí s citlivostí a rozlišovací schopností – větší zrno znamená větší citlivost, ale
menší rozlišovací schopnost – velikost zrna volíme i s ohledem na konkrétní aplikaci:
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
holografické ultrajemnozrnné emulze – velikost zrna ~ 10-30nm
holografické jemnozrnné emulze – velikost zrna ~ 30-50nm
holografické emulze citlivé – velikost zrna ~ 50-100nm
litografické emulze – velikost zrna ~ 200-350nm
fotografické jemnozrnné emulze – velikost zrna ~ 350-700nm
fotografické citlivé emulze – velikost zrna ~ 1-2μm
rentgenovské citlivé emulze - velikost zrna ~ 2-2.5μm
24
Halogenostříbrné emulze – expozice a vyvolání
 vlastní citlivost halogenidu je v UV oblasti, citlivost končí v okolí 480nm
 spektrální citlivost je možné posunout do viditelné oblasti použitím optických senzibilizátorů – látek
adsorbovaných na zrna halogenidu, které zprostředkují vznik potřebného fotoelektronu konverzí z jiného
pásma
 citlivost halogenostříbrných emulzí je v rozmezí zlomků μJ/cm2 až jednotky mJ/cm2 (typicky ~ stovky
μJ/cm2)
expozice
latentní obraz
 při vyvolání dojde ke konverzi celých latentně exponovaných zrn na kovové stříbro – poměr celkového
počtu stříbrných atomů k počtu absorbovaných fotonů se nazývá zisk
vyvolání
25
Halogenostříbrné emulze – fázový záznam
Bělení – konverze absorbčního fotografického záznamu na fázový
 existuje několik způsobů bělení pomocí různých běliček využívajících odlišný postup
bělení
26
Další záznamové materiály
Dichromovaná želatina
 vysoký diferenciální index lomu, nízká absorpce, nízký šum a vysoké rozlišení, nízká citlivost
 expozicí dochází ke konverzi Cr6+ na Cr3+ ,které způsobují zesíťování (cross-link) makromolekulární matrice,
zesíťovaná místa jsou “tvrdší”, vykazují vyšší hustotu materiálu a vzniká modulace indexu lomu
expozice
hydratace
sušení
Fotorezisty
 expozicí dochází ke změnám rozpustnosti polymerního
materiálu ve vývojce, po vyvolání vzniká reliéf
 citlivost rezistů je poměrně nízká, maximum citlivosti
je v UV oblasti
 pro holografii se využívá expozice He-Cd (442nm), Arion (458nm), LD (~ 405nm)
vyvolání
Fotopolymery
 působením světla dochází k polymeraci monomeru
 efekt je zesílen difuzí
 procesy probíhají během expozice
expozice
monomér
polymér
difúze monoméru
27
Klasický záznam hologramu v optickém schematu
dělič
reflexní
matnice
objekt
pinhole
záznamové
médium
laser
28
Rekonstrukce zaznamenaného hologramu
dělič
rekonstruovaný
objekt
pinhole
vyvolaný
hologram
laser
29
Kopírování hologramů
dělič
pinhole
pinhole
rekonstruovaný
objekt
vyvolaný
primární
hologram
záznamové
médium
(kopie)
laser
30
Realizace syntetických hologramů
laserový
(elektronový) zdroj
Litografie tenkým svazkem (direct-write)
 zápis fokusovaným svazkem fotonů anebo elektronů
 rozlišení laserových litografů je běžně ~ 50 000 dpi
fokusační optika
 rozlišení elektronových litografů běžně > 1 000 000 dpi
y
rezist
laserový zdroj
x
mikrodisplej
fokusační optika (s
velkým zmenšením)
rezist
y
x
10μm
150μm
ukázky mikrostruktur realizovaných pomocí laserové a elektronové litografie
31
Ukázky mikrostruktury syntetických prvků
 ukázky mikrostruktur vyrobených v rezistovém materiálu pomocí různých technologií
(laserová a elektronová litografie)
32
Dynamické hologramy
 dynamický záznam - interferenční pole lze zaznamenávat
kamerou, problém je ale rozlišení (velikost pixelu ~ jednotky um,
periodicita proužků ~ stovky nm)
 dynamická rekonstrukce - vyžaduje dynamický prvek umožňující
měnit mikrostrukturu hologramu v reálném čase
60μm
 využívají se mikrodispleje založené na kapalných krystalech (LCD) a
deformovatelných mikrozrcátkách (DLP) s vysokou hustotou pixelů
kapalné
společná krystaly
elektroda
vstupní
polarizátor
U
výstupní
polarizátor
1cm
40μm
laser
10–30 μm
40μm
obraz
SLM
adresovací
elektrody
PC
PC
33
Obsah přednášky
 úvod do holografie – motivace, historie holografie, základní fyzikální principy, difrakce
světla, difrakční mřížky, základy holografie, záznam hologramů, rekonstrukce, ...
 typy hologramů – transmisní a reflexní hologramy, duhové hologramy, barevné
hologramy, achromatické hologramy, pulzní hologramy, ...
 syntetické hologramy – počítačem generované hologramy, holografické
stereogramy, ...
 realizace hologramů – záznamové materiály pro holografii, realizace syntetických
hologramů, dynamické hologramy, ...
 závěr – aplikace holografie, budoucnost holografie, ukázky hologramů, ...
34
Moderní aplikace hologramů
 obrazové hologramy nejsou jedinou a nejdůležitejší aplikací
 vzhledem k využívání světla (laseru) v mnohých oblastech slouží hologramy jako nástroj pro ovládání a
tvarování světelných svazků
 významné aplikace jsou v optických komunikacích, ukládání dat a optickém processingu
 přehled vybraných aplikací:
➢ průmyslové aplikace jako řezání, svařování, popisování laserem
➢ optické komunikace a optické procesory
➢ holografické paměti
➢ optické mikromanipulace
➢ hologramy jako ochranné prvky
➢ hologramy pro 3D vizualizaci, head-up dispeje, ...
35
Hologramy pro průmyslové ůčely
 lasery jsou využívány jako náhrada obráběcích nástrojů
 výhodné pří popisování – bezkontaktní metoda, ...
 systémy pro řezáni a svařování materiálů
 tvarování a vychylování svazků lze řešit klasicky –
mechanické skenery – pro některé aplikace nedostačující
 ovládání svazku hologramem – flexibilní, rychlé, ...
laser
difrakční
prvek
ukázka Ni matrice s reliéfním difraktivním
prvkem pro ůčely tvarování svazků
36
Hologramy pro optické komunikace
 vzhledem k masivnímu nasazení optických technologií v přenosu informace
se difraktivní optika uplatňuje v různých optických přepínačích, atd.
 výhodou oproti konvenčním řešením je nízká hmotnost, cena, snadná
replikovatelnost, odolnost vůči různým nežádoucím vlivům
 difraktivní prvky se začínají využívat také při zpracování informací, kde
částečně nahrazují některé funkce elektronických mikroprocesorů
matice
optických
vláken
vstupní
vlákno
DOE
navržená
difraktivní struktura
rekonstrukce
37
Holografické paměti
 velice významná oblast aplikace – optické paměti typu CD,
DVD, HDDVD, blue-ray ovládají tuto oblast
 další zvyšování kapacity zmenšováním “pitů” již není
možné
krycí vrstva
reflexní kovová vrstva (Al)
nosič s vylisovaným
reliéfem (polykarbonát)
 holografický přístup umožňuje multiplexování ukládaných
dat – v jediném místě média je uložený velký objem dat
compact
disc
 snaha o zpětnou kompatibilitu s CD, ...
detektor
laserová dioda
780-830 nm
➢ technologie využívající holografického principu
➢ kapacita 1TB na médium, prototypy až 3.9 TB
➢ vysoká čtecí rychlost až 1Gbps
38
Hologramy jako ochranné prvky
 hologram vykazuje úhlovou variabilitu, která je
důsledkem vlastností mikrostruktury
 mikrostruktura má periodicitu ~ 250 – 900 nm =>
nekopírovatelné
 barevnost hologram je způsobená disperzí –
nenapodobitelné kopírovacími technikami
 lisované reliéfní hologramy vyráběné ve velkých sériích
 aplikují sa na chráněné produkty jako samolepící etikety
anebo prostřednictvím tzv. horké ražby
 snadná laická kontrolovatelnost
 možnost zakomponování utajené informace –
kryptogramy, mikrotexty
 nízká cena
 vysoká úroveň zabezpečení
39
Co hologram “neumí” ?
 při pozorování rekonstrukce objektu musí spojnice oka
pozorovatele a libovolného bodu obrazu protínat hologram
 relativní poloha a velikost desky určuje rozsah úhlů, ze
kterých je objekt viditelný
 holografická deska tudíž nemůže být skryta někde “za
rohem”
40
Hologram a 3D vizualizace
 rekonstrukce hologramu je pozorovatelná většinou pouze z omezeného prostorového úhlu daného
polohou a rozměry desky
 hologram je vhodný pro vytvoření statického 3D obrazu, ale rekonstrukce je velmi závislá na poloze a
kvalitě světelného zdroje pro rekonstrukci
 i když principiálně lze realizovat holografické video (a v minulosti již bylo realizováno), v barvách,
rekonstruovatelné v bílém světle:
➢ ve srovnání s jinými primitivnějšími technikami jako jsou polarizační projekce (IMAX),
synchronizované závěrkové systémy, monitory s lentikulárním rastrem nebo přímá projekce
do oka pozorovatele (virtuální realita) se jedná o cestu velmi náročnou a zbytečně
těžkopádnou
➢ pro účely vytvoření iluze pro svým způsobem “nedokonalé” lidské oko jsou výše zmíněné
techniky mnohem vhodnější
➢ tyto přístupy navíc můžou mít další výhody jako např. nezávislost na poloze pozorovatele,
zpětná vazba na jeho pohyb, ...
 v oblasti dynamické 3D vizualizace nad hologramy pravděpodobně zvítězí jednodušší přístupy
 obrazové hologramy se budou dále uplatňovat zejména ve statické sfěře pro umělecké,
dokumentační, vědecké a průmyslové aplikace
41
Holografie
Základní praktikum z optiky a optoelektroniky 12ZPOP
Marek Škereň
Skupina optické fyziky
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
České vysoké učení technické v Praze
http://optics.fjfi.cvut.cz