h isto r ie a pa m á tk y - Pardubice Region Tourism

h isto r ie a pa m á tk y - Pardubice Region Tourism

Zámek Choltice
Berlín
Ozdobou Choltic, městyse asi 16 km jihozápadně od
Pardubic, je raně barokní zámek a u něho zajímavý
park a obora.
Varšava
Drážďany
Moskva
Praha Pardubice
Stuttgart
Mnichov
Národní hřebčín
Kladruby nad Labem
Rybitví a ruchadlo
bratranců Veverkových
V Kladrubech nad Labem měli v polovině 16. stol.
páni z Pernštejna (majitelé pardubického panství)
koňskou oboru. Poté, co se panství stalo královským
komorním velkostatkem (1560), vznikl tu hřebčín,
který dostal roku 1579 od Rudolfa II. statut císařského
dvorního hřebčína.
Napůl cesty mezi Pardubicemi a městem Lázně
Bohdaneč je vesnice Rybitví. Roku 1827 tu sestrojil
sedlák František Veverka s pomocí svého bratrance
kováře Václava nový pluh, nazvaný ruchadlo.
Ruchadlo jako jeden
článek vývoje orební
techniky usnadňovalo
hlubokou orbu a pomáhalo urychlit proměny
zemědělství, které vrcholily kolem poloviny
19. stol. Veverkové na
vynálezu nezbohatli, ani
se jim nedostalo uznání
a oba zemřeli v nuzných
poměrech.
Vynález si přivlastňoval Johan Kainz, což poté vyvolalo spory o jeho autorství. Měly politický podtext
v tehdy napjatých českoněmeckých vztazích. Svědectvím
uznání autorství vynálezu ruchadla je pomník bratranců
Veverkových v Pardubicích z roku 1883.
V Rybitví zůstal jen domek kováře Václava a v muzeích několik ruchadel.
Bratislava
Vídeň
Budapešť
Ve středověku stávala v místech zámku tvrz, upravená v polovině 16. stol. na renesanční zámek,
který ale během třicetileté války dokonale zpustl.
Zásadně jej nechal přestavět před rokem 1672
Romedius Konstantin Thun, zřejmě podle plánů
Rossi de Lucca z Pisy.
Na dvoukřídlou jednopatrovou raně barokní budovu
navazuje na konci jižního křídla vyšší objemná osmiboká kaple sv. Romedia,
Pardubice Region Tourism
zakončená čtyřbokou luregionální infocentrum
cernou.
nám. Republiky 1, 530 02 Pardubice
Uvnitř je bohatá štuková,
otevírací doba: Po - Ne 9:00 - 18:00
malířská a sochařská výtel.: +420 466 768 390, +420 775 068 390
e-mail: [email protected]
zdoba, na níž se podíleli
www.pardubicko.info, www.ipardubice.cz
umělci zvučných jmen.
Podle některých historiků
Realizováno v rámci projektu Pardubicko
je choltická kaple sv. Ro– v cestovním ruchu
si musíme pomáhat
– společně zaGREENGOLF
jeho
udržitelný rozvoj, Pardubice a.s.
Investor:
GREENGOLF
Pardubice
a.s.
Investor:
který je spolufinancován Regionálním operačním programem NUTS II Severovýchod
media jednou z nejhezčích
Realizace: srpen 2008 –
květen 2009
Realizace:
srpen 2008 – květen 2009
raně barokních staveb
v Čechách.
Financováno
Financováno
Ü Pardubice
Ü Městská památková
rezervace
Ü Zámek
Ü Architektura začátku
20. stol.
Ü Kunětická hora
Ü Zámek Choltice
Ü Národní hřebčín
Kladruby nad Labem
Ü Rybitví a ruchadlo
bratranců Veverkových
Ü Holice a Veliny
VBA VODNÍHO
SVĚTA
A ROZŠÍŘENÍ
VÝSTAVBA
VODNÍHO
SVĚTA A ROZŠÍŘENÍ
UBYTOVACÍCH
KAPACIT
UBYTOVACÍCH
KAPACIT
O KONGRESOVOU
TURISTIKU TURISTIKU
PRO KONGRESOVOU
LU LESOPARK
AREÁLUKUNĚTICKÁ
LESOPARKHORA
KUNĚTICKÁ HORA
z Regionálního
operačního programu
regionu soudržnosti
Severovýchod
z Regionálního
operačního programu
regionu soudržnosti
Severovýchod
Jeho správci časem vyšlechtili z dovezených starošpanělských a staroitalských koní nové plemeno
klabonosých kladrubských koní, vhodných hlavně
jako kočároví a ceremoniální koně.
Tento chov se daří udržet, má světovou prestiž a s celým hřebčínem byl prohlášen národní kulturní památkou. Za prohlídku stojí nejen vlastní hřebčín, ale
pozornost zaslouží i tamní zámek. Původní objekt
přestavěl architekt F. M. Kaňka začátkem 18. století
a znovu po požáru z roku 1757.
Holice a Veliny
Holice jsou městem ve východní části Pardubicka s tradicemi obuvnické výroby a strojírenství. S jejich
jménem je zvláště spojována osoba tamního rodáka,
cestovatele MUDr. Emila Holuba (1847 - 1902). Ten
podnikl tři cesty do Afriky a mj. jako první prozkoumal
a popsal okolí Viktoriiných vodopádů na Zambezi.
Tuto ve své době velmi populární osobnost připomíná
v Holicích zajímavé místní muzeum.
V okolí Holic je řada atraktivit, z nichž připomeňme
např. obec Veliny, kde se nachází dřevěný roubený
kostelík sv. Mikuláše z roku 1752, u něhož stojí
roubená zvonice a stavení márnice.
Jde o dnes již poměrně vzácně dochovaný doklad
lidového stavitelství i estetického cítění venkovských
řemeslníků. Na kruchtě kostela jsou původní varhany
z 18. stol.
historie a památky
front: CYAN MAGENTA YELLOW BLACK
front: CYAN MAGENTA YELLOW BLACK
Pardubice
Pardubice leží v rovinatém východním Polabí u soutoku Labe a Chrudimky. To předurčovalo již od pravěku
poměrně intenzivní osídlení v okolí pozdějšího města.
Jím se Pardubice staly (nejprve jako poddanské
městečko) před polovinou 14. stol., kdy nevelké panství patřilo pánům z Hostýně, píšících se poté z Pardubic. Jejich erb časem město převzalo do svého znaku.
Mezi pány z Pardubic vynikl Arnošt, první pražský arcibiskup, přední diplomat a rádce Karla IV., nebo
staročeský básník Smil Flaška.
Největší rozvoj města a celého regionu ale nastal,
když tu vládli v letech 1491 – 1560 páni z Pernštejna.
Ti proměnili Pardubice na rezidenční město, které vyhovovalo nárokům pernštejnského dvora a reprezentovalo jeden z nejbohatších a nejvlivnějších panských
rodů v zemi.
Městská památková
rezervace
V málokterém větším průmyslovém městě, kde zpravidla proběhly sanace historických center, najdete
tak dobře zachovalé staré historické jádro města
a zámku jako v Pardubicích.
Na rozlehlém velkostatku Pernštejnové vybudovali rozsáhlou rybniční soustavu, přinášející velké zisky. Od
roku 1560 přešly Pardubice s panstvím do majetku
krále jako královské komorní město. Velmi utrpěly
během třicetileté války. Zmizela předměstí, město
vyhořelo a počet obyvatel klesl sotva na polovinu.
Postupná obnova trvala více než sto let.
Nová významná kapitola v historii města přišla ve druhé
polovině 19. stol. Díky výhodnému dopravnímu spojení,
hlavně po železnici (od roku 1845), se Pardubice staly
industriálním městem. Na počátku 20. stol. to bylo
největší východočeské město a rozvíjelo se dál i v meziválečném období.
V dnešních průmyslových Pardubicích, v sídle Pardubického
kraje, žije na 90 tisíc obyvatel. Působí tu univerzita (má přes
10 tisíc studentů) a je to město sportu s bohatým kulturním
a společenským životem a četnými zajímavými tradicemi.
Pozornost si tu zaslouží stopy podoby
měšanských domů pernštejnských
Pardubic: např. několik dochovaných
nik ve štítech původně jednopatrových
domů s pozdně gotickou malířskou
figurální výzdobou nebo četná raně
renesanční ostění z terakoty a štíty
tehdy již dvoupatrových domů,
zakončené působivými obloučky.
Cenná je ovšem i štuková výzdoba
fasád řady domů z doby klasicismu
a empíru. Dominantou města je raně
renesanční Zelená brána.
Zámek
Původní hrad, jehož začátky sahají do 13. stol.,
přestavěli od konce 15. do poloviny 16. stol. páni
z Pernštejna na velký palác zámeckého typu. Kolem
vybudovali nové opevnění z mohutných hliněných
valů, hradby na úpatí a příkopu, který se dal zavodnit.
Vznikl tak přechodný typ mezi hradem a zámkem.
V takovém stupni dochování a rozloze tohoto typu panského sídla nemá pardubický zámek ve střední Evropě
obdobu. Po polovině 16. stol. zámek sloužil stále více
komerčním zájmům velkostatku a výbava interiéru zcela
zmizela. Uvnitř se nicméně dochovaly cenné architektonické články, vzácné zbytky raně renesančních nástěnných
maleb a malované stropy.
Nyní zámek slouží galerii a hojně
navštěvovaným expozicím Východočeského muzea v Pardubicích
(ročně na 60 tisíc osob).
Architektura začátku Kunětická hora
20. stol.
Rozvoj Pardubic na
konci 19. a v prvních
desetiletích 20. stol.
zanechal viditelné stopy v dílech několika
předních českých architektů. Objekty stavěné v duchu
secese tu reprezentuje budova divadla (1909) architekta A. Balšánka.
Záhy se ozývá kubismus, art deco a další styly. Mezi
prvními je výrobní objekt Winternitzových mlýnů, projektovaný J. Gočárem (1910 a 1922 – 1926). Tento
rodák z nedalekého Semína projektoval v Pardubicích
ve 20. a 30. letech i další hodnotné stavby.
Významným dílem prohlášeným za národní kulturní
památku je pardubické krematorium z roku 1923
navržené P. Janákem a J. Kyselou (vnitřní výbava)
s dostavbou kolumbária (K. Řepa).
Zmínit je třeba ještě
aspoň několik realizací L. Machoně,
z nich například
pasáž na třídě
Míru.
Sopečná vyvřelina Kunětické hory (297 m n. m.) se
zříceninou hradu je z daleka viditelnou dominantou
rovinatého středního Polabí. Její tajemná majestátnost
přitahovala lidi již v pravěku. Počátky hradu nejsou
jasné; za husitských válek zde začal stavět hrad Diviš
Bořek z Miletínka. V mohutnou pevnost jej proměnili
na přelomu 15. a 16. stol. páni z Pernštejna. Od
konce 16. stol. hrad chátral, a když byl za třicetileté
války vypálen, začal se měnit ve zříceninu.
Jeho zkázu uspíšilo necitlivé lámání kamene v 19.
a na začátku 20. stol. O zrušení lomu a záchranu hradu
se velmi zasloužil pardubický Musejní spolek.
Kunětická hora je
dnes tradičním cílem
výletů, dějištěm řady
kulturních, společenských i zábavných
programů.
Za výstup stojí i vyhlídka z vrcholu hradní věže.