Ryby

Vliv životního prostředí na zdraví ryb
a) Vlivy fyzikální a chemické
1) Teplota vody
- ryby = poikilotermní živočichové = ovlivnění intenzity metabolismu; optimum K = 18 - 260C, Pd = 8 - 160C
- schopnost adaptace x teplotní šok (K - 100C, Pd - 60C, plůdek 20C)
- zimování = zpomalení metabolických pochodů
- tvorba protilátek nad 120C (150C) = ovlivnění obranyschopnosti
- vliv na původce chorob ryb = sezónnost výskytu chorob (jarní viremi, virová hemoragická septikemie, atd.)
2) Světlo
- asimilace rostlin = produkce O2 = výkyvy v chemismu vody = od- čerpávání CO2 = vzestup pH
- vliv na invazní stádia parazitů (rychlejší hynutí)
- vliv na cizopasníky (např. pijavky) a některé mezihostitele
- fototropismus larev cizopasníků = možnost vyšších invazí u hladiny
- UV část spektra = dezinfekce
3) Reakce vody
- optimální pH = 7,0 - 7,5 (6,5 - 8,5)
- vliv na cizopasníky (optimum pro kožovce = 7,2 - 8,7, optimum pro Ichthyobodo necator = 4,5 - 5,8) - obecně platí, že mírně
kyselá reakce je příznivá pro rozvoj ektoparazitóz)
- pH 9 - 10 = příznivé podmínky pro vznik branchionekrózy
4) Koncentrace Ca + Mg (tvrdost vody)
- pro K 8 - 100, pro lososovité do 150 (10 = 10 mg CaO .l-1 nebo
7,2 mg MgO .l-1 - tzv. německé stupně)
- pro koupele je třeba používat pokud možno vodu měkkou
5) Organické znečištění vody
- zdroje (průmysl, zemědělství, komunální znečištění)
- snížení obsahu O2, příznivé prostředí pro bakterie, plísně atd., podmiňující faktor některých onemocnění (např. flexibakteriózy
žaber lososovitých, furunkulóza lososovitých)
- organické znečištění nesmí překročit samočistící schopnost;
při přetížení zvýšené množství rozkladných produktů (NH3, H2S)
6) Chemické znečištění vody
- zdroje (průmysl, zemědělství)
- akutní x chronické otravy
- hynutí x strádání, vyšší vnímavost k chorobám
- rezidua cizorodých látek v mase a vnitřních orgánech
7) Kyslíkatost vody
- souvisí s teplotou, světlem, organickým znečištěním aj.
- nedostatek = dušení, narušení metabolismu
- při chorobách vyšší nároky = nutnost sledování
- různá vnímavost ryb vůči nedostatku kyslíku (potřeba kapra = 1, potom pstruh 2,83 peleď 2,30 candát 1,76 plotice 1,51 jeseter
1,50 okoun 1,46 štika 1,10 úhoř 0,83 lín 0,83)
8) Hloubka vodního sloupce
- náhlé vytažení z hloubky = rozedmutí plyn. měchýře
- ve velkých hloubkách se vajíčka červů nerýhují
9) Rychlost vodního proudu
- odplavování původců = pomalejší šíření chorob - využití při léčebných metodách
- úloha v mechanickém provzdušňování vody
b) Vlivy biotické
1) Rezervoáry původců chorob
- jako rezervoáry mohou sloužit určité druhy ryb, vodních živočichů, popř. i ptáci
- při proniknutí rezervoárů do chovného prostředí nebezpečí šíření nákaz
2) Mezihostitelé cizopasníků
- výskyt v chovném prostředí umožňuje uzavření vývojových cyklů
3) Specifičnost původců chorob
- je vyvolána vlastnostmi původce a hostitele
- specifičnost druhová a orgánová
- u jednoho druhu původce a hostitele může existovat vazba na velikost a věk ryb
Vliv stavu rybího organismu na zdraví ryb
1) Věk ryb (velikost)
2) Výživa ryb
- dostatek potravy = rychlejší růst = vyšší odolnost
3) Kondice ryb
4) Přirozená odolnost
- komplex biologických zvláštností vlastních daném druhu živočicha, které získal v procesu svého evolučního vývoje
- může být různá podle druhu, rasy, věku, individuálních vlastností)
5) Získaná odolnost
- přirozená x umělá
- ovlivnění tvorby protilátek teplotou
- imunita buněčná, imunita humorální
6) Stress
- ovlivnění metabolismu
- vzestup adrenalinu, krevního tlaku, glykemie)
Metody prevence a likvidace chorob ryb, ochrana chovů před původci chorob
- dezinfekce chovného prostředí, přepravních nádob a nářadí
- dezinfekce ochranná (profylaktická) x dezinfekce ohnisková
- využívání přírodních fyzikálních jevů = nevýhoda - prováděný zásah je dlouhodobý
1. Letnění a zimování
- zimování nelze vždy považovat za rovnocenné s letněním a chemickou dezinfekcí
- dokonale je třeba provádět zejména u líhňových, výtěrových a komorových rybníků a sádek
- produkční rybníky se letní podle potřeby (1x za 6 - 8 let)
2. Fyzikální umělá dezinfekce
- převážně v rozmnožovacích střediscích: oheň, vlhké teplo (pára,voda), UV paprsky (germicidní lampy)
3. Chemická dezinfekce
a) pálené vápno (CaO)
- CaO + H2O = Ca(OH)2
- při pH 12 doba působení 8 - 12 hod., při pH 10 - 12 doba působení 48 hod.
- přechod trvá 1 - 2 týdny = změna pH; osazení nádrže při poklesu pod 8,5
- dávka = 25 - 50 q.ha-1 (při ohniskové dez. 50 - 100 q.ha-1)
b) vápenné mléko
- vodní roztok Ca(OH)2 - 2 díly CaO + 1 díl H2O
- doba expozice při použití 20% roztoku = 15 min., doba expozice při použití 2 - 3% roztoku = 10 - 12 hodin
c) chlorové vápno
- 25% Cl, nestálá látka
- dávka 3 - 5 g.ha-1, v roztoku 200 - 400 mg.l-1 - expozice 12 h.
- Cl vyprchá za 24 - 48 h. - zkouška ortholidinem (žlutá až na- hnědlá sraženina)
d) dusíkaté vápno
- kyanamid vápenatý, pozor! - ve vodě dlouho toxický
- vrstva bahna se rozmíchá až k písku
e) louh sodný
- účinnost na bakterie a viry, ochranná dez. - 0,5% roztok, k ohniskové dezinfekci dtto - doba působení 12 h., teplý je účinnější
f) manganistan draselný
- k dez. předmětů, nádob, akvárií - 5 g.l-1 po dobu 1 h.
g) formaldehyd
- 36 - 40% roztok (formalin), 50 - 120 ml .l-1 po dobu 2 h., pozor! teplota musí být vyšší než 50C
h) chloramin, chlorseptol
- 25% aktivního Cl, 30 g.l-1 po dobu 3 h. (při ohniskové dez.), ruce O,5% roztok po několik minut
i) jodonal
- 1,75% volného jódu, účinný na bakterie a viry, k dez. jiker (2,85 - 5,7 ml.l-1 po dobu 5 - 10 min.)
Ochrana chovů
- karanténa - určí vet. lékař (jarní virémie - 3 týdny)
- kontrola dovozů - vet. osvědčení o zdravotním stavu
- pískový filtr, molitanový filtr, sítové filtry (oka 10, 5, 3 a 1,5 mm - síta 50 cm od sebe), ochranné sítě nad hladinou
Léčiva - aplikace, rizika
1. V krmivu
- úprava proti vyplavování
- výhoda = hromadná aplikace
- nevýhoda = ryby musí přijímat krmivo
2. Sondou
- vyjímečně = pracná individuální metoda
3. Injekčně
- i.m., i.p. - pracná metoda při výlovech a manipulaci - inj. automaty - za 1 min. 10 - 20 ks kapří násady
4. Léčebné koupele
a) ponořovací (do 5 min.)
- 20 - 30 kg .100 l-1
- 5x - (10x) - potom výměna lázně
- po lázni propláchnutí ryb
- pozor! - zinkové nádoby - při použití NaCl vzniká pro ryby toxický ZnCl2
b) krátkodobé (1 - 2 h.)
- přímo v odchovných zařízeních
- rychlá výměna vody
- zajištění kyslíkatosti vody
- 30 kg .100 l-1
- vhodné při převozech
- ! - při odtoku lázně nutno respektovat zákonná opatření
c) dlouhodobé (více hodin až několik dní)
- přímo v chovném prostředí
- ! - toxicita pro přirozenou potravu, pro ryby netoxické
- nebezpečí ztráty účinnosti vlivem světla a metabolizace
Antibiotika a chemoterapeutika je možné aplikovat ve formě koupelí (hlavně v chovech akvarijních ryb - např. chloramfenikol 20
- 60 mg.l-1) nebo v krmivu (výhodnější - menší spotřeba). V krmivu se podává chloramfenikol (ne pro konzumní ryby),
erytromycin, furazolidon (ne pro konzumní ryby), oxytetracyklin, sulfadimidin, Duon, kyselina oxolinová aj. Některá medikovaná
krmiva nebo premixy se vyrábějí komerčně (RUPIN SPECIÁL, Taenifugin carp).
Rizika
- toxicita pro ryby (akutní x chronická)
- toxicita pro přirozenou potravu
- rezidua cizorodých látek
- znečištění životního prostředí