mrkni na mě
Transkript
mrkni na mě
Under pressure tumdum tum tudu dumdum (dialog pro manipulativní mrchu) -Jak to šlo dneska v práci? -V pohodě, šéf je na dovolené, takže žádný velký tlaky. Jak ty ses měla? -Ále, někdy se tam vážně nedá vydržet. -Hm? -To víš, Lenka tu pusu nezavře, to bys měl vidět, to je pořád a ten můj tohle, ten můj tamto, pojedeme v létě do Chorvatska a v zimě do Rakouska. - Dyť sme byli letos taky, v Omiši. -Já vím, však to bylo moc hezký, lásko. (pomlka) -Achjo -Co je? -Když mě úplně třeští hlava z té Lenky. To bylo pořád já mám nový boty a ten můj chlap mi koupil novou kabelku, divej, jak mi ladí k těm botám a zítra si jdu koupit kabát, to aby ladil s kabelkou botama a šálou... -To by se ti u nás v kanclu nestalo. (pomlka) -Nechceš kafe? Nebo čaj? Nebo ti mám donýst pivo? -Ani ne, čaj sem měl odpoledne. -Nojo....ale v jednom měla pravdu, taky bych potřebovala zajít na nákup. -Hmmm -Podivej, jak mám ty boty úplně okopaný! No mrkni se! -Jsou v pohodě, vždyť sis je kupovala na jaře. -Prosimtě! Ty se nedíváš! -Dívám. -Nedíváš, podivej, tady ten podpatek, ale ty se nedíváš! -Dívám. -Nedíváš, jinak bys nemohl říct, že jsou v pohodě. -Čtu si noviny. Jestli dovolíš. (pomlka, položí mu hlavu na rameno) -Co píšou? -Že Zbrojovka zase dostala na prdel. -A Zbrojovka jsou naši? - Zlato, prosím tě, než takový otázky, to se mě radši na nic neptej. (pomlka) - A nemáš hlad? Nechceš něco? - Mh? - Jestli něco nechceš. - Ne, byl jsem na obědě, měli knedlíky. -Na obědě jsme s Lenkou taky byly zase a ten můj chlap mě vzal do italský restaurace a měli jsme děsně drahý špagety a číšníci mi přisouvali židli a pak jsme byli nakupovat a já si koupila nový boty a kabelku a taky si půjdu pro kabát a furt u toho máchala rukama a protáčela oči v sloup a dělala že je děsně důležitá a takhle mi pořád ukazovala, že má drahý hodinky a prstýnek, takhle mi pořád cpala tu ruku před nos-Jau, nedrbej do mě, tak vidíš že si čtu. - Nojo, jenže ona pořád tak máchala těma rukama a pořád se předváděla. Já vim, tebe to nezajímá. - Ale zajímá - Ale nezajímá - Ale zajímá - Ale nezajímá, kdyby tě to zajímalo, tak by sis u toho nečetl (pomlka) - Já mám ty boty ale vopradu tak dokopaný! Dneska to prostě nic nevydrží. Koupíš si je na jaře a na podzim potřebuješ nový! Nebo třeba tu tašku, na Vánoce, cos mi dal, jak už jí z ramen lezou nitě, to bys nevěřil. Úplně celá rozdrbaná. Nevim, co je horší, jestli ty boty, nebo ta taška. Já bych to zanesla k ševci, ale víš co, buď ti řekne, s takovou blbostí se tady nebudu otravovat nebo si za to řekne o tak nehorázný peníze, že už je lepší si koupit nový hezký botky. Víš? Nějaký pěkný botičky, třeba kozačky, hezky na klínku, to se teď nosí, nosit se to bude určitě i na jaře i napřesrok a když budou kožený, tak mi v nich ani nebude zima potom, až se ještě víc ochladí a hezky se šiknou k sukni i ke kalhotům....možná že i ta stará taška by se k nim snesla, ale teď mají ve výprodeji krásný modely naproti v tom butyku, víš?.... (pomlka) Vážně si nic nedáš? - Ne, dík. - Já bych udělala večeři, třeba? Dal by sis třeba nugetky? -Mhmm.. - Nebo něco jinýho, skočím pro klobásky, to máš rád. - Ještě je brzo na večeři. - Tak promiň, já se s tebou normálně chci bavit, a ty-Já si to chci dočíst, zlato. -Já vim, ale co mám podle tebe dělat čumáčku, když na večeři je ještě brzo? S tebou je teda řeč. A já mám tak hrozně dokopaný boty...v kolik zavírají ten obchoďák na náměstí? -V osm asi. - Tak to já si asi zajdu do města, co myslíš? To ještě stihnu, ne? Aby sis mohl v klidu číst. Co říkáš, kocourku? - Pro mě za mě... -Já budu hned zpátky, jo? Pujčím si auto! Kdes nechal klíče? -Ty si chceš brát auto? - No tak když nechceš jet se mnou... - Promiň ale ty se svým parkováním v centru města, to není moc dobrej nápad. -Tak mě tam odvezeš. -Achjo! - Jen mě tam hodíš a pak si budeš moct klidně číst. Tak šup, ať mi tam nezavřou. -A kam chceš vlastně jet? -No do města, pro ty boty a možná i kabelku. -Na co? - Zlato, celý odpoledne se bavíme o tom, že je mám úplně zničený a že potřebuju nový, jestli sis nevšiml. Achjo, čím ty posloucháš! Tak hodíš mě tam? -Nojo, dyť už du. - Klíče máš v předsíni, jo a prosímtě, zlato, nemáš u sebe nějaký peníze? Já jsem nestihla jít vybrat a mám u sebe jen dvojstovku...