mrkni na mě

Under pressure
tumdum tum tudu dumdum
(dialog pro manipulativní mrchu)
-Jak to šlo dneska v práci?
-V pohodě, šéf je na dovolené, takže žádný velký tlaky. Jak ty ses měla?
-Ále, někdy se tam vážně nedá vydržet.
-Hm?
-To víš, Lenka tu pusu nezavře, to bys měl vidět, to je pořád a ten můj tohle, ten můj tamto,
pojedeme v létě do Chorvatska a v zimě do Rakouska.
- Dyť sme byli letos taky, v Omiši.
-Já vím, však to bylo moc hezký, lásko.
(pomlka)
-Achjo
-Co je?
-Když mě úplně třeští hlava z té Lenky. To bylo pořád já mám nový boty a ten můj chlap mi koupil
novou kabelku, divej, jak mi ladí k těm botám a zítra si jdu koupit kabát, to aby ladil s kabelkou
botama a šálou...
-To by se ti u nás v kanclu nestalo.
(pomlka)
-Nechceš kafe? Nebo čaj? Nebo ti mám donýst pivo?
-Ani ne, čaj sem měl odpoledne.
-Nojo....ale v jednom měla pravdu, taky bych potřebovala zajít na nákup.
-Hmmm
-Podivej, jak mám ty boty úplně okopaný! No mrkni se!
-Jsou v pohodě, vždyť sis je kupovala na jaře.
-Prosimtě! Ty se nedíváš!
-Dívám.
-Nedíváš, podivej, tady ten podpatek, ale ty se nedíváš!
-Dívám.
-Nedíváš, jinak bys nemohl říct, že jsou v pohodě.
-Čtu si noviny. Jestli dovolíš.
(pomlka, položí mu hlavu na rameno)
-Co píšou?
-Že Zbrojovka zase dostala na prdel.
-A Zbrojovka jsou naši?
- Zlato, prosím tě, než takový otázky, to se mě radši na nic neptej.
(pomlka)
- A nemáš hlad? Nechceš něco?
- Mh?
- Jestli něco nechceš.
- Ne, byl jsem na obědě, měli knedlíky.
-Na obědě jsme s Lenkou taky byly zase a ten můj chlap mě vzal do italský restaurace a měli jsme
děsně drahý špagety a číšníci mi přisouvali židli a pak jsme byli nakupovat a já si koupila nový boty
a kabelku a taky si půjdu pro kabát a furt u toho máchala rukama a protáčela oči v sloup a dělala že
je děsně důležitá a takhle mi pořád ukazovala, že má drahý hodinky a prstýnek, takhle mi pořád
cpala tu ruku před nos-Jau, nedrbej do mě, tak vidíš že si čtu.
- Nojo, jenže ona pořád tak máchala těma rukama a pořád se předváděla. Já vim, tebe to nezajímá.
- Ale zajímá
- Ale nezajímá
- Ale zajímá
- Ale nezajímá, kdyby tě to zajímalo, tak by sis u toho nečetl
(pomlka)
- Já mám ty boty ale vopradu tak dokopaný! Dneska to prostě nic nevydrží. Koupíš si je na jaře a na
podzim potřebuješ nový! Nebo třeba tu tašku, na Vánoce, cos mi dal, jak už jí z ramen lezou nitě, to
bys nevěřil. Úplně celá rozdrbaná. Nevim, co je horší, jestli ty boty, nebo ta taška. Já bych to
zanesla k ševci, ale víš co, buď ti řekne, s takovou blbostí se tady nebudu otravovat nebo si za to
řekne o tak nehorázný peníze, že už je lepší si koupit nový hezký botky. Víš? Nějaký pěkný botičky,
třeba kozačky, hezky na klínku, to se teď nosí, nosit se to bude určitě i na jaře i napřesrok a když
budou kožený, tak mi v nich ani nebude zima potom, až se ještě víc ochladí a hezky se šiknou k
sukni i ke kalhotům....možná že i ta stará taška by se k nim snesla, ale teď mají ve výprodeji krásný
modely naproti v tom butyku, víš?....
(pomlka)
Vážně si nic nedáš?
- Ne, dík.
- Já bych udělala večeři, třeba? Dal by sis třeba nugetky?
-Mhmm..
- Nebo něco jinýho, skočím pro klobásky, to máš rád.
- Ještě je brzo na večeři.
- Tak promiň, já se s tebou normálně chci bavit, a ty-Já si to chci dočíst, zlato.
-Já vim, ale co mám podle tebe dělat čumáčku, když na večeři je ještě brzo? S tebou je teda řeč. A já
mám tak hrozně dokopaný boty...v kolik zavírají ten obchoďák na náměstí?
-V osm asi.
- Tak to já si asi zajdu do města, co myslíš? To ještě stihnu, ne? Aby sis mohl v klidu číst. Co říkáš,
kocourku?
- Pro mě za mě...
-Já budu hned zpátky, jo? Pujčím si auto! Kdes nechal klíče?
-Ty si chceš brát auto?
- No tak když nechceš jet se mnou...
- Promiň ale ty se svým parkováním v centru města, to není moc dobrej nápad.
-Tak mě tam odvezeš.
-Achjo!
- Jen mě tam hodíš a pak si budeš moct klidně číst. Tak šup, ať mi tam nezavřou.
-A kam chceš vlastně jet?
-No do města, pro ty boty a možná i kabelku.
-Na co?
- Zlato, celý odpoledne se bavíme o tom, že je mám úplně zničený a že potřebuju nový, jestli sis
nevšiml. Achjo, čím ty posloucháš! Tak hodíš mě tam?
-Nojo, dyť už du.
- Klíče máš v předsíni, jo a prosímtě, zlato, nemáš u sebe nějaký peníze? Já jsem nestihla jít vybrat
a mám u sebe jen dvojstovku...