Článek o Canisterapii

B2
MLADÁ FRONTA DNES ❘ pondělí 5. 1. 2015
Brno a jižní Morava
Brno DNES
Najdete nás i na Facebooku
facebook.com/DnesBrno
Pacienty léčí čtyřnozí lékaři. Pomohou
i tam, kde to medicína nedokáže
Žabomyších válek
už bylo
u oranžových
víc než dost
Zápisník
Ivana Solaříková
editorka MF DNES
R
ůzné názorové proudy uvnitř
jedné strany nejsou nic zvláštního. Naopak jsou to právě
ony, co dělají demokracii demokratickou. A že se politici občas poštěkají, je vlastně správně. Většinou ale
třenice zůstávají schované v kuchyni, ve které se uvaří. A navenek politické strany vystupují jako jeden
muž. Jen u sociálních demokratů
(bůhvíproč) vyplouvá na povrch jedna patálie za druhou. Začalo to lánským pučem, ve kterém jihomoravští politici sehráli hlavní roli.
A špatná nálada jako by se šířila jako
infekce i do regionů. A je jedno, jestli jde o už celkem obvyklé spory
„haškovců“ a „sobotkovců“ nebo
o lokální žabomyší války. V oranžovém týmu těch hádek už zkrátka
bylo dost.
Kolik má sociální demokracie voličů, tolika lidem situace uvnitř strany
není jedno. Zvlášť na komunální
úrovni. Strkanice politiků jejich důvěryhodnosti příliš nenahrávají. Zatímco se honí za lepším postavením
na stranickém žebříčku, lidé pomalu
přestávají věřit, že si přitom najdou
čas i na práci, pro kterou je zvolili.
Miu vidí pacienti
vždycky rádi. Jako jediná ze zdravotnického
týmu přitom nemusí
nosit bílý plášť. Mia je
pitbul a v břeclavské
nemocnici pomáhá léčit. Canisterapie, tedy
léčebný kontakt psa
a člověka, tady má
skvělé výsledky.
Ivana Solaříková
editorka MF DNES
BŘECLAV
„Přítomnost
psa
v nemocnici je rozptýlením pro pacienty a leckdy stále ještě překvapením samo o sobě. Mia přináší radost,“ vysvětluje Vladan Toufar, vedoucí fyzioterapeut fyziatricko-rehabilitačního oddělení břeclavské
nemocnice.
Sama podstata terapie je podle
něj ale jiná. V prvé řadě působí na
psychiku nemocného. „Může vést
k jeho aktivizaci nebo naopak ke
zklidnění stavu, může nám pomoci
získat spolupráci a zájem o terapii,
získat chuť vrátit se zpět do života,“
popisuje fyzioterapeut. Kontakt se
psem však pomáhá pacientům i ke
zlepšení hybnosti. „Využíváme psa
k polohování těla nebo jeho částí
přes psa, úpravě svalového napětí,
stimulaci receptorů v kůži, které
potom bombardují příslušná
mozková centra. Ta zpětně nastavují a vyvolávají pohybovou odpověď.
To vše za přítomnosti tepla, které
pes produkuje, a možná také námi
ještě přesně nepoznané energie,
která ze psa vyzařuje.“
Mia je dvouletá fenka a pro některé lidi možná trochu překvapivě
americký pitbulteriér. Součástí
týmu, který pečuje o zdraví pacientů v břeclavské nemocnici, se stala
díky nadšení své majitelky Martiny
Pařenicové. Ta s ní absolvovala
celý výcvik, složila canisterapeutické zkoušky a oslovila vedení nemocnice s nabídkou této terapie. „Bez
jejího entuziasmu bychom tuto formu terapie sami nebyli schopni pacientům nabídnout. Je potřeba říct,
že je to spousta času věnovaná ji-
Fakta
Co je canisterapie
Canisterapií se rozumí léčebný
kontakt psa a člověka. Patří do alternativních forem péče ze skupiny
animoterapie, tedy terapií, kdy lékaři využívají zvíře obecně a kam patří i hipoterapie. Ta je například zmiňována už v dobách říše římské.
● Může mít formu individuální nebo
kolektivní. Využívá se různých druhů plemen, s průkazem původu,
ale i bez něj.
● Dvouletá americká pitbulteriérka
Mia (na snímku), pomáhá v léčbě
pacientů na Fyziatricko-rehabilitačním oddělení Nemocnice Břeclav.
●
ným bez osobního zisku, snad kromě uspokojení, ze kterého se však
nikdo nenají. Pro pejska je tato činnost také nesmírně namáhavá a vyčerpávající,“ zhodnotil Vladan Toufar.
Společně pomohly už desítkám
lidí. „Naše lůžkové oddělení, kam
Mia chodí, je především určeno
pro dospělé pacienty, děti hospitalizujeme výjimečně, ale i ty případně
Mia navštěvuje. Takže napříč věkovými kategoriemi, od dětí
k seniorům. Z onemocnění jsou to
především pacienti s těžkými pohybovými deficity jako následku cévní mozkové příhody nebo obecně
poškození mozku,“ vysvětluje lékař. Pacienty vhodné ke canisterapii vybírá po domluvě mezi lékařem a fyzioterapeutem a samozřejmě také po souhlasu pacienta.
Kontakt zvířete s člověkem využívají i lékaři v nemocnici v Blansku.
„Nejvíce ji zatím využívají pacienti
následné péče interního oddělení.
Zejména u nich je kontakt se psem
a canisterapeutem vítaným zpestřením a obrovskou motivací,“ uvedla
před časem mluvčí blanenské nemocnice Kateřina Ostrá.
Bruslařům tál led po nohama. Bude až 7 stupňů
Brno
Hvězdárna pokořila
návštěvnický rekord
Výtržník policii
přesvědčoval, že
přiletěl z Marsu
Po neúspěšném
referendu chtějí opět
prodat zbrojnici
Ledová tříšť Spíš rybník než kluziště připomínala o víkendu opuštěná plocha v Rajhradě. Foto: Tomáš Hájek, MAFRA
Přesně 1 183 lidí chtělo v Mikulově
farmářskou tržnici v budově opuštěné hasičské zbrojnice. Hlasovali
pro to v referendu konaném zároveň s říjnovými komunálními volbami. Pro platnost referenda to
však bylo málo. A tak osud historické budovy znovu leží v rukou vedení města. To tržnici ještě nezavrhlo. Památku chtějí znovu zkusit
prodat právě tomu, kdo tady prodej farmářských výrobků zřídí. Zájemci mohou své nabídky zasílat
do 26. ledna. (sol)
INZERCE
Knihy a časopisy
LP,
pohledy,
plakáty.
T:
LP,
pohledy,
plakáty.
T:
603469105.
1738
Koupím
i
Muž se přiotrávil
plynem, asi z karmy
Brno
Mikulov
i
Brno
Staršího muže přiotráveného zemním plynem zachraňovali v sobotu
hasiči v Kotlářské ulici v Brně. Ve
vážném stavu skončil v péči lékařů. Záchranáři muže převezli do nemocnice v Ostravě. Lékaři tam
mají hyperbarickou komoru, která
umožňuje intenzivní terapii kyslíkem. V žádné z brněnských nemocnic komora není. Muž se nenadýchal toxického oxidu uhelnatého,
jak se v podobných případech často stává, ale zemního plynu. Pravděpodobně přímo unikal z vyhaslé
nebo porouchané karmy. (ČTK)
Brněnskou hvězdárnu s planetáriem loni navštívil rekordní počet
lidí. Za posledních deset let se obliba areálu na Kraví hoře zdvojnásobila. Loni poprvé výrazně převážili
běžní návštěvníci nad školními výpravami. Celkem přišlo bezmála
145 tisíc diváků. Na letošek chystají
pracovníci hvězdárny řadu novinek včetně tvorby vlastních příběhů pro speciální projekční systémy
digitálních planetárií. 31. ledna
bude mít premiéru pohádkový příběh Se zvířátky o vesmíru. Vypráví
o čtveřici zvířecích kamarádů, kteří se sejdou na kraji lesa, aby prozkoumali hvězdářskou základnu.
K dalším připravovaným novinkám patří představení Úžasné planety věnované sluneční soustavě.
Představení Přírodní výběr z nizozemské produkce zase ukáže, jak
se formovaly myšlenky jednoho
z nejslavnějších vědců všech dob
– Charlese Darwina. (ČTK)
Koupím
V praxi funguje canisterapie v nemocnici tak, že lékaři vytipují vhodné pacienty podle jejich zdravotního stavu a možnosti pozitivního působení při rehabilitaci. „Hlavně pro
starší lidi, kteří měli doma svého
čtyřnohého miláčka celý život, je
pravidelná docházka psů obrovským impulzem,“ přiznala mluvčí.
Canisterapii poskytuje terapeutka Marika Zouharová se svými fenkami Ambrou a Gariou.
Psychickou vzpruhu znamenají
psi i pro staré lidi s onemocněním
Alzheimerem či demencí. O ty pečují domovy seniorů v Modřicích či
v Šanově na Znojemsku. „Zvířecí terapie pomáhají k rychlejší adaptaci
klientů při přechodu z jejich domova do nového prostředí, pomáhají
odbourávat vnitřní napětí, negativní emoce, zklidňují vnitřní rozpoložení a působí i při odbourávání komunikačních bloků,“ vysvětluje
mluvčí domovů sítě Anavita Hana
Raiskubová. „Naši klienti se na psy
vždycky velmi těší. O tom, že je jejich pomoc účinná, svědčí i příklad
ženy, která začala po dlouhé době
znovu mluvit,“ popisuje úspěšnou
práci psů.
603469105
2104
Koupím
Knihy, LP, pohledy, plakáty. T: 603 469 105
1555
JIŽNÍ MORAVA Pět a půl stupně
Celsia naměřila včera meteorologická stanice v břeclavské části Poštorná. Ve městě tak bylo vůbec nejtepleji v celé republice. Za své proto
vzala většina kluzišť, které jejich
provozovatelé připravily pro natěše-
né bruslaře, kteří si chtěli zpestřit
poslední den vánočních prázdnin.
Například v Rajhradě, kde každoročně ledová plocha pokryje tenisové hřiště, zůstala spíš ledová tříšť.
Bruslaři si netroufli ani na křehký
led rybníků.
Nadějné vyhlídky milovníci sportu na ostrých nožích nemají ani do
nadcházejících dní. Teploty se přes
den budou držet kolem nuly. Dnes
jižní Moravu čeká poměrně slunečná obloha. „Nejvyšší denní teploty
dosáhnou až 3 °C,“ informovala Iva-
na Záluská z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. V úterý i ve středu pak nejvyšší
denní teploty dosáhnou na dva stupně Celsia. Ve zbytku týdne se má ještě oteplovat. V sobotu meteorologové čekají až 7 stupňů. (sol)
Takovou kuriozitu brněnští strážníci, kteří vyjížděli k zásahu do komárovské ubytovny, asi nečekali. Přivoláni byli kvůli devětačtyřicetiletému muži, který údajně bodal do
dveří pokoje nožem s deseticentimetrovou čepelí. Když ho strážníci
v budově našli, dotyčný nůž upustil a začal vydávat nesrozumitelné
skřeky. Potom začal poskakovat
a strážníky přesvědčoval, že přiletěl z Marsu. Hlídka ho uklidnila
a vyrozuměla zdravotníky. Potom
jim v sanitce asistovala při převozu
zmateného muže na psychiatrii.
Případ bude mít dohru u správního orgánu. (sol)
Straší je pálení krojů. Tak uspořádali jejich burzu
HROZNOVÁ LHOTA Kroj se v některých rodinách dědí po generace,
dokud nedoslouží. Jeho vyšití zabere
hodiny ruční práce. A rozhodně to
nezvládne každý. Přesto se najdou takoví, kteří jsou schopní kroj hodit
pod kotel a spálit. Právě to je jeden
z důvodů, proč se v Hroznové Lhotě na Hodonínsku rozhodli uspořádat první ročník burzy krojů.
„Hodně lidí kolem mě odchází.
A mladí? Ti po nich kroje zdědí, naháží na hromadu a spálí. Viděl jsem,
jak se takto zbavili například horňáckého kroje, protože nevěděli, co
s ním. Proto nás napadla burza kro-
jů, kde mohou lidé na jeho prodeji
vydělat,“ uvedl autor myšlenky na
uspořádání prvního ročníku burzy
Ladislav Strýček. Ke krojům má velmi osobní vztah, jeho matka i babička se v něm vdávaly. Sám v něm chodil odmalička. Dodnes vystupuje
v místním mužském sboru.
V kulturním domě prodejci nabízeli téměř všechny díly lidového
kroje. Cena záležela na každém prodejci. Řemeny a košile byly například k dostání za částky v řádech
stovek korun.
„Burzu jsme uspořádali také proto, že někdo má doma kroj dámský
a jiný zase pánský. Děti se jim ale
narodí jiného pohlaví, tak by ho třeba rádi vyměnili,“ uvedl spoluorganizátor Jaroslav Tuším a Strýčkův
kolega z mužského sboru.
Vyšití jedné košile trvá hodiny
A jaká je vlastně hodnota kroje?
Podle organizátorů nevyčíslitelná.
„Nejvíce výšivka, protože je originál,“ podotkl Tuším.
Svoji práci přijela na burzu krojů
ukázat místní Ludmila Farkašová.
Věnuje se vyšívání košil. Než dokončí jednu, trvá to hodiny. Sama si je
ale nepočítá, protože ji vyšívání
baví. Přiznává ale, že jedna košile ji
někdy zabere několik týdnů až měsíců. Do této náročné ruční práce ji
zasvětila dobrá známá. „Měla jsem
kamarádku ve Vrbce a její maminka vyšívala. Ukázala mně základ.
Zbytek jsem se doučila sama. Podle
knížek i časopisů. Pro vzorky k inspiraci jsem si chodila do muzea,“
přiblížila svoje začátky Farkašová.
Po vyšívaných košilích ke kroji je
podle jejich slov velká poptávka.
„Možná je to tím, že lidé se prostě
znovu vracejí k tradicím,“ myslí si.
Nepotřebné části kroje přišly prodat také Ludmila Macková a Božena
Světlíková. Folklor mají rády, vždyť
lidové písně v místním sboru zpívají
už sedmnáct let. Také ony slyšely
o případech, kdy někdo spálil kroj.
„Některé kroje jsou z materiálů, které se vůbec nevyrábějí. Když je hodíte pod kotel, už to nedokážete vrátit,“ upozornila Světlíková.
V Hroznové Lhotě chtějí s pořádáním burzy pokračovat. Uvažují,
že příště přizvou živou hudbu a návštěvníky pohostí domácími specialitami. Burza krojů má letitou tradici například v Uherském Hradišti.
— Veronika Horáková