Kniha formulí

Josef Veselý
Kniha formulí
–1–
–2–
Kniha formulí
–1–
–2–
Josef Veselý
Kniha formulí
Soukromý tisk
–3–
Tato kniha vyšla v Praze roku 2011 jako soukromý tisk.
Byla vytištěna na speciálním dřevitém papíru
v počtu deseti číslovaných výtisků.
Tento výtisk má číslo
–4–
Salute, o Satana,
O ribellione,
O forza vindice
De la ragione!
Giosue Carducci, 1869
–5–
–6–
Předmluva
Tato publikace obsahuje kolekci invokačních formulí určených
k volání entit, které se v minulosti převážně jen evokovaly. V současné v podstatě již postkřesťanské éře je však dualistický pohled
na svět charakteristický pro křesťanství postupně nahrazován pohledem holistickým, což má za následek mimo jiné i to, že v dnešní
magii ustupují evokační techniky do pozadí ve prospěch technik invokačních. Jedním z prvních představitelů tohoto dnes již poměrně
rozšířeného trendu byl Aleister Crowley. Invokační postupy a formule byly přirozeně známy i v křesťanských dobách; jsou jich plné
modlitební knihy. Neandělské spirituální inteligence však tehdejší
magikové až na vzácné výjimky pouze evokovali. Právě proto jsou
dnes invokační formule démonických entit poněkud nedostatkovým
zbožím. Výjimku tvoří jenom Lucifer, Satan a možná i pár dalších
velkých „pekelných šéfů“, v jejichž případě jsou k dispozici formule
sepsané básníky, jako byl Ch. Baudelaire. J. Milton, G. Carducci
a další. Pořádný kus práce odvedl v tomto ohledu též A. S. LaVey ve
své Satanské bibli. Každopádně zde však dosud zeje jistá informační
mezera, k jejímuž zaplnění bych touto knížkou aspoň do jisté míry
rád přispěl.
Invokace zpravidla nebývají doprovázeny nějakými spektakulárními úkazy, nicméně kontakt operatéra s volanou entitou bývá
často velmi těsný. Vrcholným invokačním výkonem je identifikační
invokace, tedy přijetí formy volané entity transformací operatérova
astrálního těla do podoby příslušné spirituální inteligence za účelem
získání podílu na jejích kvalitách. Tato identifikace může případně
nabýt charakteru dočasné rituální posedlosti, při níž dochází nejen
ke změně operatérova chování a hlasu, ale do jisté míry dokonce
i jeho fyzického vzhledu. Kdo někdy viděl vúdúistického kněze rituálně posedlého nějakým loa, nebo spiritistické médium posedlé
duchem, ten ví, co mám na mysli. Identifikační invokace se používají
hlavně v případech, kdy je předmětem volání nějaké božstvo.
–7–
Protože těsný kontakt s archetypem dokáže alespoň s evropským
operatérem někdy dost zamávat, upřednostnil jsem invokační formule spíše adoračního charakteru, jejichž identifikační moment je pouze lehce naznačen v samém závěru inkantace. Příslušné technické
postupy neuvádím vůbec, neboť se domnívám, že bude lepší, když
si případní zájemci o praktické vyzkoušení těchto formulí sestaví
vlastní rituální doprovod ušitý přesně na míru své osobnosti.
Čtenáři zde najdou třináct textů. Nejprve je to Vzývání astrálního
světla. Tato formule, poprvé publikovaná ve veršovaném dramatu
Faustův deník, má charakter jakési modlitby za zdar operace a lze
ji použít při různých příležitostech. Pak následují invokační formule sedmi faustovských planetárních démonů. Z dříve publikovaných
formulí zde čtenáři najdou Bouškův satanský hymnus vhodný pro
invokaci Lucifera, dále Invokaci Lilit, převzatou z knihy Lucifer
a Lilit, a také Modlitbu k Choronzonovi, již dříve otištěnou ve sborníku Roj trubců lžimagických. Potom jsem zařadil adorační formuli
pro démona Pazuzu, a nakonec, coby „třináctou do tuctu“, okultní
říkanku věnovanou duchům šťastného húdú a jejich uctívačům, v níž
mimo jiné odhaluji, co to je onen Bertiauxem zmiňovaný bílý krém,
jehož obětinu duchové od pokročilého adepta húdú požadují. Ti, kteří
by měli zájem s těmito formulemi experimentovat, se s výjimkou
Vzývání astrálního světla neobejdou bez příslušných signatur. Nemá
však smysl reprodukovat zde tyto pečeti, neboť jsem je již zveřejnil
v jiných knihách. Poslední text přirozeně není žádnou magickou formulí, nýbrž spíše žertovně-polemickým popěvkem.
Jako motto k této knížce jsem použil jednu sloku z Carducciho
invokačního hymnu A Satana. Giosue Carducci (1835–1907) byl
čelním představitelem italského zednářství a italští zednáři jeho satanský hymnus při slavnostních příležitostech skutečně zpívali. Pro
grafickou výzdobu této publikace byly použity motivy z výtvarného
díla Bruno Schulze (1892–1942).
–8–
Vzývání astrálního světla
Mocný ohnivý hade, který ovíjíš Zemi,
univerzální fluide, obdivovaný všemi,
ty Merkurova holi, ty pátá esence,
ty všeho bytí soli, všech věcí potence.
Od věků jsoucí, ty boží společníku,
sem a tam jdoucí, plastický prostředníku,
jenž jsi byl a budeš vždycky
principem yliastrickým.
Ty světlo astrální, akášo hinduistů,
ty strome poznání, azote alchymistů.
Ty zásobníku dávných vod,
kterému dali jméno ód.
Ty pamětníku dávných dob,
kterému dali jméno ób.
Ty prazáklade dávných hor,
kterému dali jméno ór.
Animo mundi, duchu země,
volám tě, abys přišel ke mně!
–9–
Invokace Barbiela
Saturne, vládče času,
po tvých tajemstvích pasu.
Jsi strnulý a tvrdý,
nepřístupný a hrdý,
však moudrému to napoví,
že čas je spíše gumový.
Ó duchu bradatý,
jenž vládneš Všehomíru,
démone vousatý,
ty strážče Elixíru,
přízraku chlupatý,
ukaž mi v čase díru,
vyslyš mě, střapatý,
pro moji velkou víru.
Dobře věděli staří,
že jen ve tmě se daří
protáhnout žití klíček
a sevřít čas jak míček
v zkřehlé adepta dlani
navzdory trpké dani.
Principe kontrakce,
herebe ztělesněný,
to bude atrakce,
až budu omlazený!
Barbieli, slyš má slova
a dopřej mi začít znova:
Dej mi své kvality,
ať já jsi ty
a ty jsem já.
Buď vůle má!
– 10 –
Invokace Mefistofiela
Jupiter v Rybách přátelsky kyne
tomu, kdo touhou po poznání hyne.
Ohnivý medvědě moudrosti,
pohlédni na mne v milosti.
Zodpovíš každou otázku hravě,
přijmeš-li lidskou podobu:
černý baret na lysé hlavě,
v ruce bodlák do ozdobu.
Byls’ rádcem Faustovým,
tak buď i rádcem mým,
a dej ať se dozvím
a dej ať pochopím
vše, co chci vědět a chápat.
Nenech mne v temnotách tápat.
Uveď mne do svých hájenství
a odhal mi svá tajemství.
Buď zase chvíli rajským hadem
a veď mne celým božským sadem,
ať strom poznání vezmu ztečí
navzdory cherubovu meči,
jehož plamen dávných vin
neroztaví ni tvůj cín.
Da’at nechť svítí mi na cestě
k Sofii, mojí nevěstě,
a ty mě k ní veď blíž a blíž.
Ó Mefistofieli, slyš:
Dej mi své kvality,
ať já jsi ty
a ty jsem já.
Buď vůle má!
– 11 –
Invokace Apadiela
Mars plane rudou září,
jak kapka krve se skví.
Stojím před jeho tváří,
modlím se o vítězství.
Jsi muž v tygří kůži
se zbraní v ruce
a všem dech se úží,
když udeříš prudce,
neb jméno Gibor veliké
porazí škůdce všeliké.
Věrně mě provázej
v mém urputném boji,
kostky zlých rozházej,
dej sílu mé zbroji.
Nepřátel životy
vlož do mých rukou,
když lidé nicoty
hubami tlukou.
Učiň je zrnem v žernovech,
učiň z nich raby v okovech.
Vyhlaď ty hyeny,
tu smečku psí.
Zasyp je kameny,
ať v hrobech spí.
Ať jsou v prdeli,
Apadieli.
Dej mi své kvality,
ať já jsi ty
a ty jsem já.
Buď vůle má!
– 12 –
Invokace Aciela
Veliký býku sluneční,
tebe volají stateční.
Jsi Šor gadol ha-šemeš,
jsi vládcem velkých peněz,
jsi strážcem skrytých pokladů,
jsi dárcem dobrých nápadů,
jsi ten pravý pro můj vkus,
neboť jsi Sol invictus.
Do života bláta
tvoje deště zlata
kéž zaprší.
Jenom v srdci nízkém
se démona stiskem
tep naruší.
Chci mít v tobě podíl,
nežli abych chodil
o žebrácké holi.
Příjmy z tvých akcií
člověka nabijí,
ať je to kdokoli.
Nabijí jej silou,
vrátí mu chuť k žití.
Jsi mou dobrou vílou,
tvé slunce mi svítí.
Acieli mocný,
buď mi nápomocný:
Dej mi své kvality,
ať já jsi ty
a ty jsem já.
Buď vůle má!
– 13 –
Invokace Anaela
Venuše v Býku usmívá se
a kráčí mi vstříc v plné kráse.
Přijmi mé vřelé pozdravy,
ty paní dolní oktávy,
vládkyně lásky tělesné,
přízraku noci bezesné.
Já líbám lem roucha tvého,
vzývám boha zeleného.
Kam šlápneš, růže kvetou samy,
faunové křepčí s broskvičkami
a slova sladká jako med,
že život se dá vydržet,
šeptají rety těch, co tě znají,
když tvoje děvy na harfy hrají.
Ať každá noc a každý den
je žhavou láskou prostoupen.
Ať každý den a každou noc
mám k dispozici tvoji moc,
tu moc, před níž se všichni sklání.
Chci účasten být vinobraní,
chci tančit ve tvém průvodu
z pochopitelných důvodů.
Volám tě, paní velkých jmen,
abych byl tobě zasnouben.
Užasne ten, kdo jednou zřel,
co všechno umí Anael.
Dej mi své kvality,
ať já jsi ty
a ty jsem já.
Buď vůle má!
– 14 –
Invokace Ariela
Merkur, ten je vyprahlý
a vody tam prý není.
Bezvěrec zapřisáhlý
dá pětník na modlení,
když jeho život jak kuře se kuchá
a spadá pod vládu tohoto ducha.
Každý tvor prokletý
náleží tobě.
Koukol je semletý,
nebožtík v hrobě.
Černý pse ohnivý,
Bohu se protiví,
když mu duch protřelý
začne lézt do zelí.
A přesto máš velkou cenu:
umíš způsobovat změnu!
Ve stínu tvých mocných ramen
ze skály vytryskne pramen.
Stačí ti vyslovit větu
a poušť vydá lány květů.
Dotekem tvým vyschne moře,
v radost změníš lidské hoře.
Chvíli pán a chvíli kmán,
kdopak by se změny bál?
Arieli, dej mi štěstí,
abych čelil Boží pěsti.
Dej mi své kvality,
ať já jsi ty
a ty jsem já.
Buď vůle má!
– 15 –
Invokace Marbuela
Ubývající Luna,
tichá a tajuplná
svým bledým světlem plane
a já tě volám, pane,
ty učiteli tajných věd,
jemuž se klaní celý svět.
Ty vyvolal jsi s Bohem střet
a soudce není na dohled.
Tvá ruka s drápy
klíč k poznání svírá,
andělská tvrz je dobyta.
Vlasy jak dráty,
zrak jak černá díra,
špičaté uši a kopyta.
Tvář z šedé kutny
na mne se dívá,
zdá se být vráskami rozryta.
Tvůj pohled smutný
srdce zahřívá.
Dej mi pít poznání dosyta.
Přilož svou číši k retům mým,
tu číši s vínem chtonickým,
a nech mne, ať se přiučím
všem tvým znalostem praktickým.
Hola, Marbueli, hola!
Vždyť začít musí se zdola.
Dej mi své kvality,
ať já jsi ty
a ty jsem já.
Buď vůle má!
– 16 –
Invokace Lucifera
(Bouškův satanský hymnus)
Ave, ave Imperator
Lucifer, Illuminator!
(Salutamus hic Te omnes
nunc et usqu’ad cosmi fines!)
Puellarum Conductio
peccatorum Oblivio!
(Salutamus hic Te omnes
tartarorum fida proles!)
Uxorumque Persuasio
congerendi Occasio!
(Salutamus hic Te omnes
et virtuti reductores!)
In noctibus insomniis
dabis nobis Libidinis
(semper uti luxuriis
maxime et satis nimis!)
O, aeterna Rebellio,
libertatis Promotio!
(Vivat, vivat regnum Tuum,
in saecula saeculorum.)
– 17 –
Invokace Lilit
Černá jsi, ale krásná, královno noci, veliká Lilit.
Temná panno, která kroužíš v zemském stínu,
božská děvko, která létáš v temných pokojích,
strašná matko a mocná požíračko toho, co si nezaslouží žít.
Ty těšitelko mužů, která jsi věčně při chuti,
postrachu žen, jež rozmnožují pouta hmoty,
družko Samaelova a Ašmodajova, sekero dvojbřitá!
Nazývají tě škrtičkou jehňat,
zatímco ty jen plyneš po vodě proti proudu.
Říkají ti lámačka kostí,
avšak ty lámeš jen okovy gilgulu.
Jsi prý lupička,
ale uloupila jsi jen tresť vody života, neboť ti vadilo, že se s ní plýtvá.
Označují tě za hubitelku a svíjející se zmiji,
protože jsi vznesla obvinění proti Božím atributům,
které jsou základem tohoto nedokonalého světa,
stvořeného z trosek světů předchozích.
Sovo moudrosti, která plašíš den,
jsi kamenem, o který se tříští bystřina generací:
kamenem úrazu pro zaslepené bloudy,
avšak těm, kteří prozřeli, jsi kamenem úhelným.
Bylas’ prý zavržena, první Evo,
ale až hadovi prach zadře se v hrdle,
všichni tě opět uzří v celé tvé kráse, slávě a důstojnosti.
Slyš mne, ty vlčice se štířím ocasem,
dlouhovlasá noční ženko, která jsi svedla i proroka Eliáše,
ty neplodná, která neseš tak hojné a podivuhodné plody.
Přijď ke mně z hlubin noci, večernice vznešenější.
Přijď ke mně z dálav pouště, velbloudice velebnější.
Přijď z temnoty stínu, luny spanilejší.
– 18 –
Přijeď na větru a sestup na zem s deštěm
a záře polární ať zdobí hlavu tvou, jak hlavu zimní královny.
Přistup ke mně a buď mi přátelská,
neboť po tobě toužím (říká muž), neboť jsem ti podobná (říká žena).
Mé volání jsi vyslyšela:
hle, toť ševel a van tvých křídel,
hle, toť klapot tvých podpatků či ptačích pařátů.
Přilétáš.
Přicházíš.
Snímáš závoj.
Jsi zde, Lilit.
Muž říká:
Ty, kterás’ odmítla ležet pod Adamem,
dej, ať pochopím temnou stránku ženství
ke svému prospěchu a naplnění.
Jím chléb moudrosti pod tvými křídly
a zapíjím jej vínem silných, které prýští z tvých panenských prsů.
Ach Lilit,
má chvála budiž holdem velebnosti tvé.
Ty jsi ve mně a já mám svůj podíl v tobě!
Žena říká:
Ty, která ses nenechala zotročit Adamem,
dej, ať nejsem podrobena žádnému muži,
ale naopak učiň muže podnožkou mých nohou.
Stahuji měsíc z oblohy a polykám jej, neboť ve tmě se lépe daří intuici.
Jedu na šelmě a připíjím z kalicha Velké panně babylónské.
Ach, Lilit,
má chvála budiž holdem velebnosti tvé.
Ty mne zdobíš a já ozdobou jsem tobě!
– 19 –
Modlitba k Choronzonovi
Ó Choronzone, propasti hrozný strážče!
Kdo tobě z démonů svou silou vyrovná se?
Ty mocný ďáble, jenž otcem jsi všech forem
Vládcem chaosu a desintegrátorem
Ty jsi ty! A není nikdo jiný
Střelmistrem vesmírné třaskaviny
Ty vládneš morem, cholerou a leprou, ty bráno do nicoty
Vše živoucí je pouhou tvojí děvkou, opilou do němoty
Já slyším a zřím
Co bytím je tvým:
Tisíce hadů, kteří v tobě syčí, hadů poznání
Tisíce hlasů, které v tobě křičí, hlasů zklamání
Tvá ruka klíče od abyssu třímá
Falešný anděl strážce v tobě dřímá
Prasečím bohem tebe nazvali
Neb vepři žerou lidské výkaly
Lejnem jsi Boží vous potřísnil
Z Ježíše eunucha učinil
Tvé zuby drtí Boží jména
Tak jako kola ozubená
První a nejzazší mezi zla
Kdo od Boha tě rozezná?
Kdyby nebylo tebe, býlí by uvadlo
Ty jedovatý chlebe, ty křivé zrcadlo
Temnoto noci, hluchá zmije
Co věcí v tobě mrtvo žije!
Tys kočky slizu vemeno
Tvá ruka drží vřeteno
Na němž lidské maso předeš
A to do záhuby vedeš
– 20 –
Jsi disperzí, jež všechno štěpí mžikem
Živoucí entropií, kosmickým gramatikem!
Pavouku černý, prý ženského jsi rodu
A desátého étyru strážce vchodu
Tvé pavučiny šílenství
Slavily nejedno vítězství
Všemocný jsi obyvatel temné sféry věčné
Kypí v tobě černá zřídla zloby nekonečné
Trojúhelníku strašný pane
Ty víš, kudy dech smrti vane
Tys černý oheň, nenávist
Před níž si nikdo není jist
Traviči duší, infernální sílo
Umí kdo lépe konat zkázy dílo?
Přijmi můj hold, ničiteli, na co předkládám, hleď:
Holuba – svatého Ducha – ti dávám za oběť
Slyš moji kletbu, ty astmatiků metlo
A s tebou nechť vyslyší ji celé peklo:
Projev se Arexovi měrou vrchovatou
Uchop jej, zašlápni, otoč se na něm patou!
Zazas! Zazas! Nasatanada zazas!
– 21 –
Adorační formule pro démona Pazuzu
Již v dávném Sumeru
ryli tvé jméno do hlíny.
Jak kámen seberu,
jestliže nejsem bez viny?
Ty předduální bytosti,
jsi k trestu nebo k radosti?
Nebeských zřídel
fontány mlčí,
když van tvých křídel,
tvé zuby vlčí,
slyší a zří
ti bohové chabí,
jež lidskou pří
jen zřídka se baví.
Zůstaly po tobě
jenom stopy v písku
a nápis k ozdobě
na hliněném disku.
Všechno se věčně vrací,
jak mraky nebem plují:
nosiče informací
se znovu vypalují.
Ty babylónský Satane,
nechť tvoje vláda nastane.
Připíjím na tvé zdraví,
ty duchu mrchožravý.
Projev se pod jménem novým
všem příznivcům Šajtanovým.
Projev plnost svého bytí
za bouře a krupobití,
a dej nám své dary veškeré,
ať si je každý přebere.
– 22 –
Věnováno duchům šťastného húdú
a jejich uctívačům
Kostlivci a hadi,
vy kosmičtí smradi,
[:hubu držte,
chutě služte.
Od toho jste tady.:]
V onom světě spodním
předlož duchům vodním
[:žrádlo v míse
ať nají se,
pak se třeba bodni.:]
Raději dej ženským
nežli duchům zemským
[:bílou šťávu
za potravu,
ať je život hezkým.:]
Tvojí vlastní krví
duchové se živí.
[:Po tvém mase
húdú pase
a vůl se pak diví.:]
– 23 –
Obsah
Předmluva ....................................................................................
Vzývání astrálního světla .............................................................
Invokace Barbiela.........................................................................
Invokace Mefistofiela ...................................................................
Invokace Apadiela ........................................................................
Invokace Aciela ............................................................................
Invokace Anaela...........................................................................
Invokace Ariela ............................................................................
Invokace Marbuela .......................................................................
Invokace Lucifera (Bouškův satanský hymnus) ..........................
Invokace Lilit ...............................................................................
Modlitba k Choronzonovi ............................................................
Adorační formule pro démona Pazuzu ........................................
Věnováno duchům šťastného húdú a jejich uctívačům ................
– 24 –
7
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
20
22
23
–3–
Tato publikace obsahuje kolekci invokačních formulí určených k volání entit, které se v minulosti převážně jen evokovaly. V současné
v podstatě již postkřesťanské éře je však dualistický pohled na svět
charakteristický pro křesťanství postupně nahrazován pohledem holistickým, což má za následek mimo jiné i to, že v dnešní magii ustupují
evokační techniky do pozadí ve prospěch technik invokačních. Jedním
z prvních představitelů tohoto dnes již poměrně rozšířeného trendu byl
Aleister Crowley. Invokační postupy a formule byly přirozeně známy
i v křesťanských dobách; jsou jich plné modlitební knihy. Neandělské
spirituální inteligence však tehdejší magikové až na vzácné výjimky
pouze evokovali. Právě proto jsou dnes invokační formule démonických entit poněkud nedostatkovým zbožím. Výjimku tvoří jenom Lucifer, Satan a možná i pár dalších velkých „pekelných šéfů“, v jejichž případě jsou k dispozici formule sepsané básníky, jako byl Ch. Baudelaire.
J. Milton, G. Carducci a další. Pořádný kus práce odvedl v tomto ohledu
též A. S. LaVey ve své Satanské bibli. Každopádně zde však dosud zeje
jistá informační mezera, k jejímuž zaplnění bych touto knížkou aspoň
do jisté míry rád přispěl.
–4–