zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009

Transkript

ZPRÁVA
PRO ZÁVĚREČNÝ KONTROLNÍ DEN PROJEKTU
V ROCE 2009
Označení projektu:
Název projektu:
SP/II/2f1/2/07
IDENTIFIKACE PREVENČNÍHO POTENCIÁLU
ŽIVNOSTENSKÝCH ODPADŮ V ČR A JEHO
UPLATNĚNÍ V PRAXI
Cíl oblasti výzkumu:
Předcházet vzniku odpadů, snížit měrné produkce odpadů
nezávisle na úrovni ekonomického růstu
Poskytovatel dotace:
Ministerstvo životního prostředí ČR
Autoři zprávy:
Ing. Zdenka Kotoulová, Ing. Bohumil Černík
Praha, listopad 2009
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“
Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE:
Poskytovatel dotace:
Ministerstvo životního prostředí ČR
Ing. Rut Bízková, náměstkyně ministra - ředitelka sekce ekonomiky a politiky životního
prostředí, pověřený zástupce ministerstva
Ing. Marie Vorlíčková, CSc., odborný garant
Vršovická 65, 100 00 Praha 10
IČ: 00164801
Příjemce dotace a řešitel:
Ing. Zdenka Kotoulová - SLEEKO
fyzická osoba
Dětská 1915/288, 100 00 Praha 10
IČ: 43673813, DIČ: CZ485709077
Spolupříjemce dotace a spoluřešitel:
Ing. Bohumil Černík - ENZO
fyzická osoba
Rezlerova 310, 109 00 Praha 10
IČ: 44332441, DIČ: CZ520908178
2
OBSAH ZPRÁVY
1. Úvod …………...............…….............................................................................
6
2. Základní parametry řešení projektu …………………………………………
7
3. Řešení projektu v roce 2009 ……………..……………………………………
9
3.1
3.2
3.3
3.4
3.5
9
10
10
11
12
Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů ………………….…
Vzorové prevenční manuály …….…………………………………….………
Koncepce informačního působení ……………..………………………………
Smluvní výstupy řešení projektu ………..…………………………………….
Výstupy řešení v roce 2009 ……………………………………..…………….
4. Postup řešení v roce 2010 ………….………..……………………………….
13
Příloha č. 1 – Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů .….......
14
Příloha č. 2 – Vzorové prevenční manuály ……………………………………..
31
Příloha č. 3 - Specializovaný internetový portál ……………………………….
47
Příloha č. 4 – Příprava monografie „Komunální odpady“ ……………………
56
Elektronická příloha č. 1 - Standardy produkce-final.xls
Elektronická příloha č. 2 - Pasport2009-Jaroměř-final.xls
Elektronická příloha č. 3 - PROKOM (Setup)
Elektronická příloha č. 4 - Výsledek výpočtu produkce komunálních odpadů v Jaroměři
Samostatná příloha zprávy:
Závěrečná zpráva z výzkumu Markent, s.r.o.,
ŽIVNOSTENSKÝ ODPAD, 2009
3
SEZNAM TABULEK
Příloha č. 1
Tabulka 1: Ukázka standardů produkce komunálních odpadů (drobná výroba – tisk)
Tabulka 2: Ukázka pasportu živností (drobná výroba – tisk)
Tabulka 3: Ukázka výsledků výpočtu produkce komunálních odpadů v Jaroměři
Tabulka 4: Celková produkce komunálních odpadů
Tabulka 5: Produkce komunálních odpadů podle druhů
Tabulka 6: Produkce odpadů ze služeb podle typů živností
Tabulka 7: Ukázka produkce odpadů u jednotlivých subjektů
Tabulka 8: Produkce komunálních odpadů trendy do budoucna
SEZNAM OBRÁZKŮ
Příloha č. 1
Obrázek 1: Záznam o subjektu SW PROKOM
Obrázek 2a: Produkce papíru a lepenky (200101) a rozmístění kontejnerů na papír
Obrázek 2b: Produkce papíru a lepenky (200101) a rozmístění kontejnerů na papír
Obrázek 3: Produkce odpadů z odlučovačů olejů a rozsah povodňové vlny (Q 100)
Příloha č. 3
Obrázek č. 1 - logo portálu
Obrázek č. 2 – titulní strana portálu (printscreen obrazovky)
Obrázek č. 3 - rubrika Odpady (printscreen obrazovky)
Obrázek č. 4 – rubrika §§§ (printscreen obrazovky)
Obrázek č. 5 – leták A5 a A0
4
SEZNAM ZKRATEK
BAT
CENIA
CP
CVZ
CZ-NACE
ČOV
ČR
ČSÚ
DO
DPH
EEZ
EMS
EN
EU
EVVO
GIS
ISOH
KD
KO
LCA
LVZ
MBÚ
MěÚ
MŽP
NNO
NPCP
OH
OPŽP
ORP
POH
RR
SFŽP
S-JTSK
SKO
SŠ
SW
UK
ÚPV
VŘ
VS
VŠ
ŽO
ŽP
nejlepší dostupné techniky (Best Available Techniques)
Česká informační agentura životního prostředí
čistší produkce
centrálně vytápěná zástavba
Klasifikace ekonomických činností ČR
čistírna odpadních vod
Česká republika
Český statistický úřad
domovní odpad
daň z přidané hodnoty
elektrická a elektronická zařízení
systém environmentálního managementu
evropské normy
Evropská unie
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
grafický informační systém
Informační systém odpadového hospodářství
kontrolní den
komunální odpady
posouzení životního cyklu (Life Cycle Assessment)
lokálně vytápěná zástavba
mechanicko-biologická úprava
městský úřad
Ministerstvo životního prostředí
nevládní neziskové organizace
Národní program čistší produkce
odpadové hospodářství
Operační program životního prostředí
obec s rozšířenou působností
plán odpadového hospodářství
redakční rada
Statní fond životního prostředí ČR
Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální
směsný komunální odpad
střední škola
software
Univerzita Karlova v Praze
Úřad průmyslového vlastnictví
vnitropodnikové řízení
využitelné složky
vysoká škola
živnostenský odpad
životní prostředí
5
1. ÚVOD
Výzkumný projekt SP/II/2f1/2/07 s názvem „Identifikace prevenčního potenciálu
živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ je součástí Resortního programu
výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí na léta 2007 – 2013 s počátkem řešení
projektů v roce 2007. Projekt byl do programu zařazen na základě výsledků opakované
veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlášené pro rok 2007.
Průběh řešení výzkumného projektu je hodnocen každým rokem na 3 kontrolních dnech,
z nichž jeden je závěrečný. Řešení projektu bylo zahájeno v listopadu 2007 a má být
ukončeno v prosinci 2010. Stav řešení projektu v letech 2007 a 2008 byl projednán na
závěrečných kontrolních dnech 10.12.2007 a 1.12.2008.
V roce 2009 probíhá řešení projektu v souladu se smluvním zadáním a závěry kontrolních
dnů. Práce v tomto roce se soustředily zejména na naplnění následujících plánovaných
kritérií:
- vytvoření software pro výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů,
- aplikaci ukazatelů produkce živnostenských odpadů v konkrétním území,
- zpracování vzorových prevenčních manuálů pro vybrané druhy živností,
- přípravu a zkušební provoz specializovaného internetového portálu,
- obsahové zaměření monografie „Komunální odpady“.
Kontrolní dny projektu v roce 2009 se uskutečnily dne 22.6.2009 a 22.9.2009. Závěrečný
kontrolní den je plánován v termínu 1.12.2009. Stav řešení projektu je podrobněji
zdokumentován v přílohách k této závěrečné zprávě za rok 2009.
6
2. ZÁKLADNÍ PARAMETRY ŘEŠENÍ PROJEKTU
Parametry řešení výzkumného projektu jsou rozvedeny v příloze smlouvy uzavřené mezi
poskytovatelem a příjemcem účelové podpory na řešení programového projektu. Za účelem
přiblížení problematiky řešené v rámci projektu jsou v této zprávě stručně definovány cíle,
přínosy a rozhodná kritéria řešení.
Cíle projektu
Základní cíl programu Resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, který projekt
pomáhá řešit je definován takto: „Doporučit postupy ke zkvalitnění nakládání s odpady“.
Cíl oblasti výzkumu, do které výzkumný projekt přináleží je formulován takto:
SP2f1 „Předcházet vzniku odpadů, snížit měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni
ekonomického růstu“.
Konkrétním cílem projektu je identifikovat odpady produkované ve sféře služeb a (malých)
živností, analyzovat produkci a nakládání s těmito odpady a na základě vyhodnocení
navrhnout a rozpracovat nástroje směřující k předcházení vzniku odpadů, ke snížení měrné
produkce těchto odpadů a ke zvýšení jejich využití.
Přínosy projektu
Hlavní přínosy projektu v souladu se zadáním spočívají ve zlepšení situace v oblasti nakládání
s odpady produkovanými ve sféře služeb a malých živností zejména v předcházení vzniku
odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů produkovaných v této sféře, dále v
softwarové podpoře e-learningového vzdělávání specificky určené pro tuto skupinu původců.
Kritéria řešení projektu (plánované výstupy řešení)
2007
•
2008
•
•
•
•
•
•
rešerše informací o metodách zjišťování vlastností živnostenských odpadů,
vytvoření metodiky zjišťování ukazatelů produkce živnostenských odpadů,
zpracování databáze ukazatelů produkce živnostenských odpadů (CZ-NACE1/EWC),
příprava podkladů ke vzorovým prevenčním manuálům,
průzkum informačních potřeb v oblasti odpadového hospodářství a návrh konceptu
informačního působení,
využití výsledků v návrhu znění zákona o odpadech k zapojení živnostníků do
systému obce a k podpoře vyššího materiálového využití živnostenských odpadů,
informační podpora projektu (www, publikace, konference),
1
Sdělení Českého statistického úřadu č. 244 ze dne 18. září 2007, o zavedení Klasifikace ekonomických činností
(CZ-NACE)
7
2009
•
•
•
•
•
2010
•
•
vytvoření software pro výpočet celkové produkce živnostenských/komunálních
odpadů a její lokalizace v daném území (obec, region),
aplikace ukazatelů produkce živnostenských odpadů v konkrétním území, včetně
návrhu optimalizace technického vybavení,
zpracování vzorových prevenčních manuálů pro vybrané druhy živností (specificky
zaměřené na nebezpečné odpady),
vytvoření koncepce e-learningového vzdělávacího kurzu „Prevence vzniku
živnostenských odpadů“,
přihláška průmyslového vzoru metodiky,
zpracování příručky pro obce (živnostenské úřady) a vybrané živnosti,
odborná monografie "Živnostenské odpady v ČR".
Časový rozvrh řešení projektu na rok 2009 a další rok řešení
Rok
2009
2010
Kontrolní dny
Etapy řešení
KD do 30.6.2009 1. Návrh specializovaného
software
2. Aplikace ukazatelů
v konkrétním území, návrh
optimalizace technického
vybavení
3. Lokalizace v GIS
4. Návrh koncepce
e- learningového vzdělávání
KD do 30.9.2009 5. Příprava přihlášky
průmyslového vzoru
6. Optimalizace technického
vybavení území
7. Příprava vzorových
prevenčních manuálů
Závěrečný KD 8. Dopracování software
do 10.12.2009
produkce
9. Dopracování vzorových
manuálů
10. Dopracování koncepce
e-learningového vzdělávání
KD do 30.6.2010 1. Zpracování příručky pro obce
2. Příprava odborné monografie
KD do 30.9.2010 3. Dopracování odborné
monografie
Závěrečný KD 4. Zpracování závěrečné zprávy
do 10.12.2010
o řešení projektu
8
Výstupy řešení
1. Přihláška průmyslového vzoru
metodiky
1. Software pro výpočet produkce
2. Vzorové prevenční manuály
3. Koncepce e-learningového
vzdělávání
1. Návrh příručky pro obce
2. Návrh znění odborné
monografie
3. Závěrečná zpráva
3. ŘEŠENÍ PROJEKTU V ROCE 2009
Věcná náplň řešení výzkumného projektu a rozložení časového harmonogramu jsou průběžně
upravovány podle dosažených výsledků řešení, průběžných konzultací a potřeb MŽP
projednaných na kontrolních dnech. V souladu s plánem věcného a časového řešení a na
základě dosavadního vývoje byl výzkum v roce 2009 zaměřen na dále uvedené parametry
řešení projektu.
Základní výstupy, na které bylo zaměřeno řešení projektu v roce 2009
1.
2.
3.
4.
5.
Software pro výpočet produkce živnostenských odpadů
Aplikace ukazatelů produkce živnostenských odpadů v konkrétním území
Vzorové prevenční manuály
Koncepce informačního působení – příprava internetového portálu
Návrh odborné monografie
Průběh prací na jednotlivých výstupech řešení
3.1 Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů
Ke splnění plánovaného výstupu řešení výzkumného projektu směřují následující věcné etapy
uvedené v časovém rozvrhu řešení:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
dokončení sběru dat a vytvoření databáze ukazatelů produkce,
návrh specializovaného software,
aplikace ukazatelů v konkrétním území,
lokalizace v GIS,
návrh optimalizace technického vybavení,
přihláška průmyslového vzoru metodiky.
Vlastní práce na tomto výstupu byly zahájeny v roce 2008, kdy byl zpracován návrh metodiky
zjišťování produkce živnostenských odpadů a probíhal sběr dat o produkci živnostenských
odpadů spolupracující odbornou firmou MARKENT, s.r.o. ve vybraných oborech
ekonomických činností (CZ-NACE) a na základě řešiteli vytvořených dotazníků. Sběr dat,
jejich verifikace, statistické zpracování a interpretace byly firmou ukončeny k 31.5.2009. Na
základě sběru a zpracování dat byla v roce 2008 navržena databáze ukazatelů měrné produkce
živnostenských odpadů a v roce 2009 byla databáze dokončena.
Etapa sběru dat o produkci živnostenských odpadů a vytvoření databáze ukazatelů
produkce byla ukončena a výsledky projednány na kontrolním dnu 22.6.2009 za účasti
zástupce fy MARKENT, s.r.o.
Významnou oblastí, na kterou se práce v roce 2009 soustředily je aplikace ukazatelů
v konkrétním území - Příloha č. 1. Zájem o spolupráci v této oblasti projevilo Město Jaroměř.
Spolupráce byla schválena usnesením Rady č. 0263-10-2009-OZP-RM.Město Jaroměř
v posledním období aplikuje do svých činností některé nové metody řízení, jako např.
9
pasportizaci sběrných nádob na odpad a jejich vybavení čárovými kódy. Město za koordinace
řešitelského týmu a za spolupráce brigádníků (studentů) vytvořilo pasport služeb a malých
živností na svém území, včetně zjišťování relevantních hodnot faktorů pro výpočet produkce
odpadů. Ve 3. čtvrtletí proběhla rafinace dat z terénního šetření na území města.
Specializovaný software pro výpočet produkce komunálních odpadů (včetně živnostenských)
na určitém správním území včetně lokalizace této produkce zpracovala firma INISOFT, s.r.o.
Testování software se uskutečnilo v Jaroměři. Výstupem jsou tabulková data o produkci
komunálních odpadů a mapové podklady pro lokalizaci produkce (GIS). Návazně, podle
potřeb města Jaroměře, bude zpracována i optimalizace technického vybavení ke sběru
odpadů na území města.
V první polovině roku 2009 byla také u Úřadu průmyslového vlastnictví ověřena
možnost podání přihlášky průmyslového vzoru metodiky zjišťování produkce
živnostenských odpadů s negativním výsledkem. Na metodický postup nelze podle
konzultací s Ing. Pičmanem (ÚPV) uplatnit žádný typ průmyslové ochrany; řešením je pouze
ochrana v rámci autorského práva (zveřejnění metodiky např. v odborném časopise).
Vzhledem k tomu, že oficiální uznání vytvořených metodik v rámci řešení VaV není
problémem pouze u tohoto projektu, byl MŽP řešitelům předložen postup zpracování návrhu
pro schválení vzorových metodik, jako jednoho z výstupů z výzkumných projektů. Samotné
formální uspořádání dokumentace metodiky je na rozhodnutí řešitelů.
Návrh metodiky „Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů“, který by měl být
po recenzi předložen ke schválení příslušné sekci MŽP, je uveden v samostatné Příloze č. 1
této zprávy.
3.2
V této oblasti probíhá spolupráce řešitelů s firmou Centrum čistší produkce Brno. Pro vybrané
obory ekonomických činností (hotel, stravovací služby, veřejná správa, opravy motorových
vozidel) byly zpracovány demonstrační projekty, které byly předloženy v závěrečné zprávě
roku 2008.
V roce 2009 byly demonstrační projekty přepracovávány do podoby vzorových prevenčních
manuálů, které jsou obsaženy v Příloze č. 2 této zprávy. Za tím účelem byla řešiteli
zpracována a konzultována jednotná osnova, podle které je vyhotoveno 6 vzorových
prevenčních manuálů (hotely, nemocnice, obrana, stravovací služby, školy, úřady). Manuály
budou zpřístupněny veřejnosti na specializovaném internetovém portálu (viz následující
kapitola).
Centrum čistší produkce Brno se v roce 2009 také podílelo na přípravě textu relevantních
kapitol do plánovaných publikací.
3.3
Koncepce informačního působení
Spolupracující firma CEMC provedla v roce 2008 za účasti řešitelů výzkumného projektu
průzkum informačních potřeb, informačních kanálů a důvěryhodnosti poskytovatelů
10
informací mezi členskou základnou Asociace malých a středních podniků a živnostníků
(AMSP) a Svazem českých a moravských výrobních družstev (SČMVD).
Z průzkumu vyplynulo, že prioritou pro živnostníky jsou informace z legislativní oblasti a
praktické provozní informace. Vyhovujícím způsobem získávání informací je pro respondenty
elektronická forma, případně semináře. Původně uvažovaný e-learningový kurz preferován
nebyl! S ohledem na to bylo upuštěno od původně uvažované formy vzdělávání a bylo
přistoupeno k vytvoření specializovaného internetového portálu pro živnostníky - Příloha č. 3.
V průběhu řešení projektu v roce 2009 byla CEMC, ve spolupráci s řešiteli navržena,
konzultována a odsouhlasena základní struktura internetového portálu s přihlédnutím
k perspektivě jeho provozu. Návrh vycházel z analýzy současných internetových
informačních zdrojů v oblasti průmyslové ekologie/podnikání a podrobného popisu obsahové
stránky portálu. Portál byl průběžně naplňován především v oblasti související s řešením
výzkumného projektu, tj. se zaměřením na odpadové hospodářství a oblast životního
prostředí. Portál byl uveden do zkušebního provozu v srpnu 2009 na internetové adrese
www.tretiruka.cz. O spuštění internetového portálu proběhla informace na ENVI Brno,
podrobnější informace byly předány HK ČR, AMSP a SČMVD. Současná návštěvnost tohoto
specializovaného portálu představuje přibližně na 4000 individuálních přístupů za měsíc (říjen
2009, což svědčí o zájmu uživatelů internetu o informace tohoto charakteru.
3.4
Smluvní výstupy řešení výzkumného projektu
Ve smlouvě uzavřené mezi poskytovatelem dotace a řešiteli výzkumného projektu jsou
z hlediska formy výstupů považovány za prioritní následující dosažené výsledky řešení:
- uplatněná metodika,
- odborná kniha,
- článek ve sborníku,
- článek v impaktovaném časopise,
- článek v recenzovaném neimpaktovaném časopise.
Vzhledem k tomu, že hlavní výsledky řešení projektu jsou očekávány až s ukončením řešení
v letošním roce, realizace takto plánovaných výstupů byla teprve zahájena. Uplatněn byl
zatím pouze článek ve sborníku k sympoziu „Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové
hospodářství, Milovy 2009, ve kterém byla zveřejněna metodika užitá pro zjišťování
produkce živnostenských odpadů. Referát přednesený řešitelem na této akci se setkal s živou
reakcí (definiční vymezení pojmu živnostenský odpad).
V rámci řešení projektu byla také zahájena příprava rukopisu plánované odborné monografie,
v podobě její osnovy, tezí a obsahového vymezení kapitol a návrhu autorského kolektivu –
Příloha č. 4. Probíhá průzkum zájmu o vydání publikace u vybraných editorů (MŽP/CENIA,
EKOMONITOR, CAROLINUM UK). Jak už bylo předloženo na závěrečném kontrolním dni
r.2008 předpokládá se sloučení zveřejňovaných výstupů tohoto projektu (SP/II/2f1/2/07) a
projektu v oblasti výzkumu vlastností komunálních odpadů (SP/2f1/132/08) do jedné odborné
monografie „Komunální odpady“.
Informace o postupu řešení vlastního výzkumného projektu jsou uvedeny na internetové
adrese www.zivnoodpad.cz. Webové stránky projektu jsou v provozu od května 2008 a jsou
11
průběžně, dvakrát ročně aktualizovány. Odkaz na tyto stránky je také uveden na portálu
www.tretiruka.cz.
3.5 Výstupy řešení v roce 2009
Podle původního zadání projektu byly pro rok 2009 plánovány následující výstupy řešení:
a)
b)
c)
d)
Přihláška průmyslového vzoru metodiky zjišťování produkce ŽO
Software pro výpočet produkce odpadů
Koncepce e-learningového vzdělávání
V souladu s řešením projektu v roce 2008 a závěry závěrečného kontrolního dne pro rok 2009
byly požadavky na výstupy řešení upřesněny v následujícím znění:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
Návrh metodiky zjišťování produkce živnostenských odpadů
Software pro výpočet produkce ŽO v území
Pasport živnostenských/komunálních odpadů v konkrétním území
Projekt využití vybraného prevenčního nástroje v konkrétním území
Internetový specializovaný portál (zkušební provoz - podle náročnosti)
Teze a text publikací
Z rekapitulace řešení provedeného v předchozích kapitolách je zřejmé, že hlavní výstupy
řešení plánované na rok 2009 byly splněny. V roce 2009 byly zpracovány:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
Návrh metodiky „Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů“
Standardy produkce komunálních/živnostenských odpadů
Software pro výpočet produkce ŽO v území
Pasport komunálních/živnostenských odpadů v konkrétním území
Specializovaný internetový portál (zkušební provoz)
Teze a obsahové vymezení monografie „Komunální odpady“
12
4. POSTUP ŘEŠENÍ V ROCE 2010
Na základě dosažených výsledků řešení výzkumného projektu a v souladu s prováděcím
projektem by etapy řešení v roce 2010 měly být zaměřeny na následující oblasti:
1. etapa řešení do 30.6.2010
a) Předložení metodiky „Výpočet produkce živnostenských/komunálních
odpadů“ ke schválení
b) Zpracování článku pro recenzovaný neimpaktovaný časopis
c) Zpracování článku pro impaktovaný časopis
d) Provoz specializovaného internetového portálu
e) Návrh části textového zpracování monografie „Komunální odpady“
f) Obstarání vydavatele monografie
a) Dopracování monografie „Komunální odpady“
b) Provoz specializovaného internetového portálu
a) Zpracování závěrečné zprávy o řešení projektu
b) Předání monografie „Komunální odpady“ do tisku (pokud bude znám
vydavatel)
Výstupy řešení v roce 2010
a) Monografie „Komunální odpady“
b) Internetový portál pro živnostníky
c) Metodika „Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů“
d) Software pro výpočet produkce ŽO v území a její lokalizaci
e) Závěrečná zpráva
f) Články do časopisů
13
Příloha č. 1
Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů
Městský úřad Jaroměř
odbor životního prostředí
ing. Petr Filipec, vedoucí odboru
nám. ČSA 16, 55133 Jaroměř
tel. 491847150, mail: [email protected]
14
INISOFT, s.r.o.
Ruprechtická 440/33, 46001 Liberec
Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů (dále jen výpočet) je, vedle údajů z
evidence odpadů podle §39, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, dalším informačním
zdrojem obcí o produkci živnostenských/komunálních odpadů na jejich katastru. Na rozdíl od
evidence odpadů, která sumarizuje data od původců odpadů na základě povinnosti hlášení
podle odst. 2, §39, tedy jakousi podmnožinu původců odpadů, výpočet zahrnuje veškeré
subjekty působící na katastru obce. Výsledek výpočtu tak představuje potenciál produkce
živnostenských/komunálních odpadů.
Výpočet je založen na dvou souborech dat:
- Standardy produkce živnostenských/komunálních odpadů,
- Pasport (evidence) živností/služeb na katastru obce.
Vlastní výpočet je proveden ve specializovaném výpočetním programu PROKOM. Výsledky
lze prezentovat jak v číselné podobě (MS Excel), tak i lokalizovat na katastru obce (GIS).
Zvolený metodický postup výpočtu vycházel z prací autorů pro společnost EKO-KOM, a.s.1
STANDARDY PRODUKCE
Standardy produkce živnostenských/komunálních odpadů (dále jen standardy) byly získány
komplexním výzkumným šetřením nezávislou společností pro výzkum trhu Markent, s.r.o.,
přičemž sběr dat byl realizován v roce 2008 na základě stratifikovaného náhodného výběru na
celém území ČR. Standardy jsou tedy uplatnitelné v jakékoliv obci na území ČR. Standardy
představují měrnou produkci (za rok vztaženo ke zvolenému faktoru, např. markety - 1m2
prodejní plochy) všech druhů odpadů (podle Katalogu odpadů), které se v daném typu
živnosti (klasifikace CZ-NACE) vyskytují. Výběr šetřených typů živností zahrnoval veškeré
ekonomické činnosti v těchto odvětvových skupinách
-
drobná výroba (do 25 zaměstnanců),
prodej a servis automobilů,
markety/obchody,
ubytování a stravování,
doprava,
úřady,
školy,
zdravotní a sociální zabezpečení,
nakládání s odpady,
sportovní zařízení,
pěstování rostlin.
Data z šetření byla zpracována matematicko-statistickými postupy a před zařazením do
standardů expertně posouzena. Některé typy ekonomických činnosti2 nebyly z časových
důvodů šetřeny a relevantní standardy byly na základě „Dohody o poskytnutí dat“ převzaty od
EKO-KOM, a.s. (po aktualizaci). Standard pro CZ-NACE 90.01 byl vytvořen v Jaroměři v
průběhu prací (viz dále).
1
Černík, B., Remr, J.: Ověření kvantitativních a kvalitativních charakteristik odpadů ze služeb s využitím
ukazatelů produkce a programu MODELKO1 v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi a Mratíně, EKO-KOM,
2007
2
CZ NACE 96.03-hřbitovy, 47.54-maloobchod elektro, 47.81-maloobchod-stánky, 53.10-pošty, 64.19-banky,
65.11-pojišťovny, 86.21-ambulantní zdravotní péče, 75.00-veterina, 82.30-konference a výstavy, 59.14-kina,
93.11-bazény, 96.02-kadeřnictví
15
Živnostenské/komunální odpady
Navržený postup výpočtu poskytuje unikátní možnost získat data o potenciálu produkce
nejen živnostenských odpadů, ale i komunálních odpadů podle rovnice (1):
KO = DO + OS + PONV
(1)
kde:
KO-komunální odpady,
DO-domovní a objemné odpady,
OS-odpady ze služeb (živnostenské odpady)
PONV-průmyslové odpady nesouvisející s výrobou (pouze skupina 20 Katalogu
odpadů).
Tato rovnice ilustruje definici komunálních odpadů jako veškerých odpadů vznikajících
na katastrálním území obce s výjimkou průmyslových odpadů souvisejících s výrobou.
Není zde uplatněno kritérium výběru odpadů podle Katalogu odpadů (skupina 20) ani
hledisko smluvních vztahů a relevantních plateb za služby spojené s odpady. Představuje
potenciál produkce odpadů v obci tak, jak reálně vznikají. Tato informace je výchozí při
jakémkoliv rozhodování veřejné správy o odpadovém hospodářství na jejím území.
Za tímto účelem byly standardy produkce živnostenských odpadů doplněny o standardy
produkce domovních a objemných odpadů z centrálně vytápěné (CVZ) a lokálně vytápěné
zástavby (LVZ)3. Standardy produkce průmyslových odpadů nesouvisejících s výrobou
(skupina 20) byly navrženy na základě vyhodnocení hlášení evidence odpadů průmyslových
podniků působících na katastrálním území Jaroměře za rok 2008. Vznikl tak soubor 61 sad
standardů (58-živnosti (CZ-NACE), 2-bydlení, 1-průmyslové odpady nesouvisející s
výrobou) produkce komunálních odpadů a jejich trendů - elektronická příloha č. 1 a tabulka 1.
Tabulka 1: Ukázka standardů produkce komunálních odpadů (drobná výroba-tisk)
NACE
OKEČ
FAKTOR ODPAD
HODNOTA
INTERNÍ TREND
18.11.
18.12.
22.21
22.22
zam.
zam.
kg/zam.rok
kg/zam.rok
1-růst, 2-pokles,0-stagnace
1-růst, 2-pokles,0-stagnace
kód
kód
080300
130200
140600
150101
150102
150103
150104
150105
150202
170201
200101
200102
200108
200111
15
0,1
55
861
101
13
64
3
7
3
70
29
29
0,1
3
0
0
0
0
1
2
1
0
0
0
2
2
2
0
výstup projektu VaV MŽP SP/2f1/132/08 "Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich
využití"
16
200121
200135
200139
200140
200201
200301
0,2
1
35
32
3
125
0
0
2
2
0
2
Standardy produkce jsou vytvořeny většinou pro konkrétní druh odpadu, popř. pro
podskupinu (např. 130200 Odpadní motorové, převodové a mazací oleje). Součástí standardů
produkce jsou i trendy produkce daného odpadu do budoucna (tzv. interní trend - viz dále),
které byly získány rovněž v rámci komplexního výzkumného šetření.
PASPORT
Cílem této části projektu bylo zjistit, zda je město samo (s mírnou metodickou podporou)
schopno zpracovat aktuální a úplnou evidenci relevantních subjektů (živnosti, služby, byty,
podniky) a to v potřebné datové struktuře a kvalitě údajů. Součástí Pasportu není totiž jen
vlastní soupis subjektů působících na katastru obce, ale i sběr dat charakterizujících velikost
subjektů (např. Markety-velikost prodejní plochy) a přiřazení lokalizačních údajů (souřadnice
JTS).
Výchozím podkladem byla databáze všech ekonomických subjektů registrovaných v Jaroměři
(ČSÚ, regionální pracoviště Hradec Králové), ze které byly vybrány ekonomické subjekty
podle činností, pro které byly navrženy, nebo převzaty standardy produkce. Tento soubor byl
doplněn o subjekty registrované mimo Jaroměř, avšak s provozovnou umístěnou na katastru
města. Výsledný soubor subjektů byl rozčleněn na 57 typů živností (podle CZ-NACE) a ke
každému subjektu přiřazeny relevantní hodnoty faktorů. U některých odvětvových skupin
(např. doprava, úřady, školy, zdravotnictví a sociální služby, hřbitovy) byly hodnoty faktorů
dostupné v relevantních odborech MěÚ, avšak u většiny odvětvových skupin bylo nezbytné
provést terénní šetření.
Terénní šetření mělo dva hlavní úkoly:
- aktualizovat, popř. doplnit výsledný soubor subjektů získaných z ČSÚ,
- doplnit chybějící hodnoty faktorů (zejména počty zaměstnanců, velikost prodejní plochy,
počet lůžek, počet míst u stolu, počet porcí/rok, počet návštěvníků/rok).
Terénní šetření v Jaroměři (12678 obyvatel k 2.1.2007) proběhlo v 6 pracovních dnech za
účasti 2 pracovníků MěÚ a 3 brigádnic na studentské praxi. Nezbytným předpokladem
úspěchu při osobních rozhovorech s majiteli, či provozovateli jednotlivých subjektů bylo
pověření MěÚ, kterým se pracovníci prokazovali. Jedna návštěva v trvání průměrně 3-5 min.
zahrnovala stručné vysvětlení záměru, ověření předmětu činnosti, ověření kontaktů (razítko) a
zjištění hodnoty faktorů (v případě prodejní plochy změření rozměrů objektu pomocí
laserových měřičů vzdáleností). Reakce majitelů, či provozovatelů jednotlivých subjektů
byly, až na malé výjimky, pozitivní. Získaná data byla převedena do požadované struktury a
aktualizovala a doplnila výsledný soubor subjektů z ČSÚ. Náročnou činností byla konečná
rafinace dat spočívající především v upřesňování typů živností u některých subjektů a v
doplňování ojedinělých chybějících údajů (kompletace terénním dozjišťováním) a řešení
dalších identifikovaných nejasností (např. jeden subjekt může mít více předmětů podnikání,
může podnikat v jiné činnosti než je deklarovaná, na stejné adrese mohou být 2 různé
provozovny stejného subjektu). Ke kompletaci byla přijata další brigádnice, která šetřením na
místě konkretizovala zjištěné rozdíly nebo nejasnosti z předchozího terénního šetření. V
17
průběhu přípravy Pasportu byl identifikován nový druh ekonomické činnosti, který má sice
nárazový, avšak významný vliv na produkci odpadů na území Jaroměře - 90.01 pořádání
festivalů; pro tento kód CZ NACE byl vytvořen standard produkce odpadů na základě
návštěvnosti v roce 2008 a evidence odpadů u firem provádějících úklid areálů.
Data o domácnostech (ulice, č.p., počet obyvatel, způsob vytápění, souřadnice JTS) byla
získána rovněž z ČSÚ. Způsob vytápění objektů byl konkretizován se zaměstnanci
společnosti Energetika, s.r.o. Jaroměř a Technické služby města Jaroměře.
Pro potřeby prostorové identifikace v prostředí geografického informačního systému (GIS)
bylo nutné do struktury dat Pasportu začlenit systém jednotné trigonometrické sítě katastrální
(S-JTSK) pomocí souřadnic X, Y. To byl zdlouhavý a na přesnost náročný proces; údaje z
ČSÚ (ze třech databázových souborů v MS Excel) bylo nutné na základě společných znaků
sloučit v jeden soubor. Prvním souborem byla databáze 58 typů živností, která po kompletaci
obsahovala m.j. územní identifikaci subjektu (ulice, číslo domovní). Druhým souborem (ČSÚ,
oddělení správy registrů Praha) byl registr sčítacích obvodů a budov (RSO), ve kterém Český
statistický úřad vede údaje o budovách nacházejících se na území ČR. Tento soubor
obsahoval m.j. identifikační kód budovy (unikátní identifikátor budovy), územní identifikaci
budovy (ulice, číslo domovní) a způsob vytápění budovy (byl dále konkretizován - viz výše).
Třetím zdrojem byl soubor definičních bodů adresních míst (ČSÚ, oddělení správy registrů
Praha), ve kterém vede ČSÚ údaje lokalizující adresní místa vymezené formou jejich
definičního bodu a které slouží k digitalizaci budov. Tento soubor obsahuje m.j. body s
atributy unikátního identifikátoru budovy podle RSO, územní identifikaci budovy (ulice, číslo
domovní, S-JTSK). Z důvodu přesnosti a správnosti konverze byl použit kontrolní systém
založený na matematických metodách (logické, statistické), jenž ověřoval správnost
sloučených dat.
Konečnou fází přípravy Pasportu bylo přiřazení externích trendů (1-růst, 2-pokles, 0stagnace) k jednotlivým typům živností, který charakterizuje předpokládaný budoucí vývoj
daného druhu činnosti na katastrálním území města Jaroměř-Josefov. Externí trendy byly
stanoveny pracovníky MěÚ na základě znalosti vývoje živností v minulosti.
Výsledný Pasport 2009 (MS Excel) zahrnuje 704 subjektů z oblasti služeb (nejpočetněji jsou
zastoupeny obchody-trvanlivé zboží/177 subjektů, drobná výroba-kovo/54, drobná výrobainstalace/52, drobná výroba-stavba/52, auto-oprava/44, restaurace/43, zdravotnictvíambulantní/39, obchody-netrvanlivé/33) ve 46 typech živností; 1740 obytných budov s 12843
obyvatel (7152 obyvatel v CVZ, 5691 obyvatel v LVZ) a 10 průmyslových podniků (nad 25
zaměstnanců) - elektronická příloha č. 2 a tabulka 2.
Tabulka 2: Ukázka pasportu živností (drobná výroba-tisk)
ID IČ
PROVOZ
a)
FORMA
NAZEV
CZ-NACE_1
Roman Bauer - PURPLE
EDUARD PASEKA, TISKÁRNA PASEKA
Tisk A S, s.r.o.
181200
181100
1
2
15626041
12941719
101
101
3
25928244
112
18
181200
pokr.
CZ-NACE_2
ULICE
CISLO_P
nám. Československé armády
Jaromírova
Hradecká
48
108
597
CISLO_O
MÍSTO
PSC
Jaroměř 55101
Jaroměř 55101
Jaroměř 55138
pokr.
KONT
TEL EMAIL
POČET
ZAPOJ_1
0
0
0
b)
ZAPOJ_2
HODNOTA
0
0
0
1
2
18
c)
JEDNOTKA
zaměstnanec
zaměstnanec
zaměstnanec
pokr.
POZNAMKA
X
Y
-633063,31 -1026910,67
-632442,97 -1026885,47
-633966,12 -1027967,27
a)
b)
c)
podnikatelská forma
1-subjekt je zapojen do systému svozu komunálních odpadů (1), separovaného sběru (2) obce; 0-subjekt není zapojen
hodnota - počet zaměstnanců
Pasport 2009 obsahuje stav subjektů v oblasti služeb, bydlení a podnikání k 06/2009;
aktualizaci je možno provést na základě konkrétní situace a podle dynamiky relevantních
změn.
PROKOM
Pro praktickou aplikaci navrženého postupu Výpočtu produkce komunálních odpadů (v
případě Jaroměře se jedná o cca 2450 subjektů s průměrně 19 druhy odpadů) byl připraven
speciální výpočetní program s názvem PROKOM (PROdukce KOMunálních odpadů) ve
volně šiřitelné verzi - elektronická příloha č. 3.
Do programu PROKOM jsou uloženy Standardy produkce komunálních odpadů (změny
může provádět pouze autor programu). Manuál k ovládání je v položce Nápověda (F1).
Import dat z Pasportu do programu PROKOM se provádí klávesou ⇓; je samozřejmě možné i
vložení nového záznamu či editace jakéhokoliv již uloženého záznamu - obrázek 1.
19
Obrázek 1: Záznam o subjektu v SW PROKOM
Vlastní výpočet produkce odpadů se spouští klávesou X a výsledná data se exportují do
tabulkového editoru MS Excel - elektronická příloha č. 4 a tabulka 3.
Tabulka 3: Ukázka výsledků výpočtu produkce komunálních odpadů v Jaroměři
Číslo
Typ činnosti
1 Drobná výrobatisk (do 25
zaměstnanců)
zaměstnanců)
zaměstnanců)
IČ
Název
Ulice
15626041 Roman Bauer - PURPLE nám.
Československé
armády 48
Československé
armády 48
Československé
armády 48
20
Obec
Jaroměř
PSČ
55101
Jaroměř
55101
Jaroměř
55101
pokr.
CZ-NACE
181200
181200
181200
Počet
Zapojení Zapojení
provozů
do KO
do sep.
1
0
0
1
0
0
1
0
0
Trend
Faktor
3 zaměstnanec
3 zaměstnanec
3 zaměstnanec
Hmotnost
[kg/rok]
Odpad
15 080300
0,1 130200
55 140600
pokr.
Y
-1026910,7
-1026910,7
-1026910,7
X
-633063
-633063
-633063
Tabulka 3 prezentuje 3 řádky z výsledné výpočtové tabulky čítající 47271 řádků. Výše
vysvětlený princip výpočtu je možné znovu sledovat na základě dat uvedených v tabulce 1 a
2. Ke každé hodnotě produkce každého odpadu u každého subjektu je přiřazena informace o
trendu produkce do budoucna (1-růst, 2-mírný růst, 3-stagnace, 4-mírný pokles, 5-pokles),
která vznikla na základě kombinace interních a externích trendů (viz výše) a informace o
místě vzniku odpadu (souřadnice X,Y).
Pro praktickou práci s výsledky výpočtu produkce komunálních odpadů v Jaroměři lze
navrhnout kontingenční tabulky. V rámci aktualizace programu PROKOM v roce 2010 budou
navrženy standardizované formáty kontingenčních tabulek, které budou odpovídat
předpokládaným způsobům využití získaných informací.
VÝSLEDKY
Na základě provedených prací v Jaroměři v roce 2009 existují dva druhy výsledků, u kterých
lze jen těžko posoudit vzájemnou významnost. Ze prvé bylo prokázáno, že město samo (s
malou metodickou podporou) je schopno samo zpracovat Pasport 2009 a použít výpočetní
program PROKOM. Druhým výsledkem jsou vlastní hodnoty potenciálu produkce
komunálních odpadů na katastrálním území města Jaroměře-Josefov a to jak v číselné, tak v
grafické podobě.
Tabulka 4: Celková produkce komunálních odpadů
Odpad
podle rovnice (1)
Domovní a objemné
Odpady ze služeb (živnostenské)
Průmyslové odpady nesouvisející s výrobou
Komunální odpady
Produkce
/t/rok/
4266
9151
331
13748
Podíl
/% hm./
31,0
66,6
2,4
100
Potenciál produkce všech odpadů (mimo průmyslových souvisejících s výrobou) na území
města Jaroměře-Josefova dosahuje 13748 t/rok, což odpovídá měrné produkci 1070
kg/obyv.rok. Dvěma třetinami se na této produkci podílejí služby (živnosti) a necelou 1/3
domácnosti. Poměr produkce OS/DO = 2,15 je vysoký. V evidenci odpadů města Jaroměře
(data od svozových organizací) bylo v roce 2008 vykázáno 6477 t odpadů od obyvatel;
21
porovnání dat z výpočtu a z evidence vyžaduje podrobnější rozbor, avšak již nyní se zdá, že
min. 2200 t živnostenských odpadů je hrazeno občany respektive z rozpočtu města.
Tabulka 5: Produkce komunálních odpadů podle druhů
Odpad
Podskupina
Skupina
Katalog odpadů
200301
150100
170000
200108
200101
200139
200307
200102
120100
200202
130000
200140
200201
Ostatní
CELKEM
Produkce
Podíl
t/rok
4998
2032
1246
1103
977
623
544
328
263
216
171
146
124
977
13748
% hm.
36,4
14,8
9,1
8,0
7,1
4,5
4,0
2,4
1,9
1,6
1,2
1,1
0,9
7,1
100
Kumulovaný
podíl
% hm.
36,4
51,2
60,3
68,3
75,4
79,9
83,9
86,3
88,2
89,8
91
92,1
93
100
Tři čtvrtiny potenciálu produkce odpadů (mimo průmyslových souvisejících s výrobou) na
území města Jaroměře-Josefova představuje 5 druhů odpadů: směsný komunální odpad
(200301), obaly (150100), stavební a demoliční odpady (170000), biologicky rozložitelný
odpad z kuchyní a stravoven (201008) a papír a lepenka (200101). Významnou položkou z
hlediska nebezpečnosti jsou odpady olejů (130000).
Tabulka 6: Produkce odpadů ze služeb podle typů živnosti
Odvětvová skupina
AUTA
z toho
DOPRAVA
DROBNÁ VÝROBA
z toho
HOTELY
HŘBITOVY
KADEŘNICTVÍ
KULTURA
z toho
Typ živnosti
Produkce
/t/rok/
866
227
74
209
356
26
701
50
24
83
323
191
30
70
130
69
111
48
9
celkem
benzin
díly
oprava
prodej
celkem
celkem
dřevo
elektro
instalace
kovo
stavba
tisk
celkem
celkem
celkem
celkem
divadla
nárazové
22
Podíl
/% hm./
6,3
0,2
5,1
0,5
0,9
0,5
0,8
MARKETY
OBCHODY
z toho
ODPADNÍ VODY
ODPADY
z toho
PĚSTOVÁNÍ
z toho
RESTAURACE
SKLADY
ŠKOLY
z toho
SPORT
z toho
UBYTOVNY
ÚŘADY
z toho
VÝROBNY JÍDEL
ZDRAVOTNICTVÍ
z toho
ostatní
celkem
Do 400 m2
400-1000 m2
1000-2500 m2
celkem
netrvanlivé
trvanlivé
stavebniny
celkem
celkem
svoz
úprava
celkem
květiny
zelenina
celkem
celkem
celkem
předškolní
základní
střední
celkem
bazény
zimní stadion
celkem
celkem
banky
hasiči
pojišťovny
policie
pošta
správa
celkem
celkem
ambulantní
nemocnice
veterina
CELKEM
54
702
42
202
458
2052
187
549
1316
54
66
54
12
275
247
28
1483
1122
775
144
458
173
100
71
29
36
188
27
3
31
7
20
100
148
177
71
74
32
9151
5,1
14,9
0,4
0,4
2,0
10,8
8,2
5,6
0,7
0,3
1,4
1,1
1,3
100
K nejvýznamnějším odvětvovým skupinám z hlediska produkce odpadů na území města
Jaroměř-Josefov patří obchody (především prodejny stavebnin), restaurace a skladové areály;
k významným lze přiřadit i živnosti spojené s automobilismem (především autosalóny), školy
(především základní), drobná výroba (především kovo) a markety (především s prodejní
plochou 1000-2500 m2).
Tabulka 7: Ukázka produkce odpadů u jednotlivých subjektů
Subjekt
A, s.r.o.
B, o.s.
C, s.r.o.
D
a)
130500
725
150101
283
245
5958
92
150102
55
48
4823
18
150103
3
3
41
1
23
/kg/rok/
150104
5
4
2
150105
2
2
14
1
150107
8
7
3556
3
pokr.
150109
2
1
160211
1
1
9
200101
156
135
6346
51
200102
31
27
3057
20
200108
276
239
18091
90
200111
8
7
84
3
200121
1
1
2
200134
4
3
1
1
200139
109
95
4780
36
200140
21
18
1566
7
200201
10
9
200301
510
441
13655
167
200304
200307
3
3
9
1
CELKEM
1486
1288
69857
495
1
pokr.
200135
8
7
3
a)
3
7140
skutečné názvy subjektů nelze zveřejnit
Výpočet produkce odpadů poskytuje i výsledky za jednotlivé subjekty a jimi produkované
odpady. Z dalších uvedených informací lze například identifikovat nejvýznamnější původce
odpadů 150101 a 200101, kteří přitom nemají uzavřenu smlouvu s obcí o využívání nádob na
separovaný sběr papíru (podobně i skla a plastů). Podobně lze identifikovat i nejvýznamnější
původce nebezpečných odpadů (např. 130200, 130500).
Tabulka 8: Produkce komunálních odpadů a trendy do budoucna
a)
Odpad
1-růst
020103
020104
200108
020110
030100
040222
080100
080200
080400
100100
110100
120100
130200
130500
140600
150101
150102
150103
150104
150105
150107
150109
150110
150202
160103
160107
160114
160117
160199
160506
/t/rok/
2-mírný r.
2
9
13
2
1
3
1
61
42
2
58
46
2
10
26
27
18
26
71
9
747
690
4
25
13
177
3
1
Trend
3-stagnace
Produkce
4-mírný p.
104
1
1
1
22
1
1
4
5
263
23
8
1
47
3
1
9
1
97
2
1
11
1
1
24
35
19
11
39
1
20
1
b)
5-pokles
104
1
1
1
24
10
14
2
1
7
6
263
84
85
3
871
750
44
37
14
304
5
1
39
27
18
26
72
9
1
160601
170100
170101
170201
170202
170203
170300
170400
170405
170500
170604
170605
180100
180200
190800
190900
200101
200102
200108
200111
200121
200123
200126
200127
200134
200135
200139
200140
200201
200202
200301
200303
200304
200307
pod 1 t
CELKEM
PODÍL /%/
12
2
1
821
5
27
14
100
216
4
3
28
3
2
2
3
1
12
5
9
20
28
98
12
55
682
258
682
6
194
57
365
4
11
1
1
1
1
2
1
2
4
4
55
10
232
902
6,6
2
448
107
10
216
4010
3
216
533
6
9763
71,0
2
3
119
29
112
4
1
1
2
723
30
265
3
14
2742
19,9
8
1
341
2,5
0
13
949
216
11
30
14
3
2
2
3
1
12
25
9
39
1
975
328
1103
12
1
2
4
4
2
9
623
147
124
216
4995
3
481
544
21
13748
100
a) výsledný trend byl určen jako kombinace interního trendu (Tabulka 1) a externího trendu (strana 5)
b) drobné diference u hodnot produkce odpadů ve srovnání s tabulkou 5 vznikají při zaokrouhlování
V krátkodobém výhledu lze na území města Jaroměře-Josefova předpokládat mírný nárůst
produkce odpadů; především u obalů (papír, plasty, sklo), u stavebních odpadů (beton, cihly),
u složek odděleného sběru (papír, sklo, bioodpady, plasty, kovy), u směsného komunálního
odpadu a u objemných odpadů. U nebezpečných odpadů (2,1% hm. všech odpadů) tvoří
největší podíl odpadní oleje a odpady z odlučovače oleje, které mají výraznou růstovou
tendenci. Výrazně růstovou tendenci mají i nebezpečné odpady z oprav a údržby automobilů.
Vypočtenou produkci komunálních odpadů lze i lokalizovat na katastru obce Jaroměř-Josefov
a získat další poznatky, které z numerického vyjádření nejsou zřejmé.
25
Obrázek 2a: Produkce papíru a lepenky (200101) a rozmístění kontejnerů na papír
26
Obrázek 2b: Produkce papíru a lepenky (200101) a rozmístění kontejnerů na papír
Kontejnery na papír jsou v celkovém pohledu (Obrázek 2a) v Jaroměři, vzhledem ke zdrojům
papíru a lepenky (200101), rozmístěny relativně vhodně. Přesto lze identifikovat malé
disproporce zejména ve středu města (nám. Čs. armády) a v severozápadní části města. V
detailnějším pohledu (Obrázek 2b) lze naopak nalézt i méně vhodné lokalizace nádob.
Definitivní rozhodnutí k relokaci nádob je možno učinit až po podrobnějším rozboru.
27
Obrázek 3: Produkce odpadů z odlučovačů olejů a rozsah povodňové vlny (Q100)
Je zřejmé, že řada i významných původců nebezpečného odpadu 130500 se nachází na území
katastru v záplavovém území (Q100). Tito původci a jejich technické zařízení by mělo být
předmětem intenzivnější kontrolní činnosti a měly by být v krizových plánech zahrnuti do
systému včasného varování.
28
VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ
Prezentované výsledky výpočtu produkce komunálních odpadů na území města JaroměřeJosefova jsou jen příklady - uspořádání výstupů si může zvolit každý uživatel programu
PROKOM podle svých potřeb. Rovněž příklady využití výsledků výpočtu jsou zatím jen
návrhem příjemce a spolupříjemce (konzultovaným na MěÚ Jaroměř-Josefov) a škála využití
může být v praxi bohatší. Společnou snahou by měla být ekonomická efektivita existujících
obecních systémů.
Oblasti využití výsledků:
a) kontrolní činnost obce,
b) optimalizace systému,
c) strategické rozhodování.
Kontrolní činnost obce:
- ověřování plnění povinností zaslat pravdivé a úplné hlášení o druzích,
množství odpadů a způsobech nakládání s nimi ORP příslušnému podle
místa provozovny (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech §39, odst. 2) - viz
Tabulka 7,
- ověřování informací z evidence odpadů ORP - viz Tabulka 7,
- ověřování plnění povinností u subjektů podle zákona (zákon č. 185/2001
Sb., o odpadech §16) a podle obecně závazné vyhlášky obce (nádoby,
smlouvy, platby) - viz Tabulka 7 + komentář,
- porovnání množství odpadů fakturovaných obci svozovou společností viz Tabulky 4+komentář, 5, 6, 8,
- ověřování způsobů shromažďování a nakládání s nebezpečnými odpady v
rizikových oblastech - viz obrázek 3.
Z uvedených výsledků je zřejmé, že prioritní oblastí kontrolní činnosti v Jaroměři-Josefově by
mohly být restaurace, autosalóny, stavebniny a skladové areály.
Optimalizace systému:
- optimalizace technické vybavenosti obce (nádoby, sběrné dvory, třídicí
linky) a svozových tras - viz Obrázek 2, Tabulka 8,
- uzavírání smluvních vztahů obce a provozovatelů živností o využívání
systému obce na základě předpokládané produkce odpadů - viz Tabulka
6, Tabulka 7,
- regulace provozu sběrných dvorů (výzva k uzavření smluvního vztahu s
obcí, živnostníci působící mimo území Jaroměře) - viz Tabulka
7+komentář
- identifikace kvantitativních a kvalitativních charakteristik odpadů v
území v rámci přípravy výstavby zařízení na energetické využití odpadů.
Optimalizace systému sběru a svozu odpadů v obci bude především záležitostí svozových
společností. Ve svém důsledku to však může mít vliv na spokojenost obyvatel s nabízenými
službami.
Strategické rozhodování:
- posouzení účinnosti regulovaných systémů (oddělený sběr, nebezpečné
odpady) na území obce - viz Tabulka 8,
29
-
ověřování plnění indikátorů POH obce (kraje) - viz Tabulka,
stanovení prevenčního a recyklačního potenciálu (dosud nevyužité
odpady) na území obce.
Strategické rozhodování bude účelné především u velkých obcí a na úrovni krajů.
Lze předpokládat, že použitý Pasport živností by mohl najít uplatnění i v dalších oblastech
ochrany životního prostředí a i v jiných odborech MěÚ (obecní živnostenský úřad, stavební
úřad - odbor výstavby, útvar obrany a krize); podmínkou je, aby obsahoval relevantní data.
Zcela mimo sféru MěÚ je pak jeho využití např. jako Katalogu obchodů a služeb (infromační
zdroj pro občany), nebo jako Katalogu výrobců a poskytovatelů služeb (informační zdroj pro
poptávky po výrobcích a službách podporujících lokální kapacity).
Sestavení a průběžná aktualizace Pasportu živností vyžaduje určité náklady. Je záležitostí
každé obce, aby tyto náklady porovnala s možnými ekonomickými přínosy pro obecní
rozpočet a podle výsledků porovnání se rozhodla. Navržený postup výpočtu produkce
komunálních odpadů k tomu jen nabízí možnosti.
ROK 2010
V roce 2010 bude tato část úkolu zaměřena na aktualizaci PROKOM (časové určení
produkce, nové standardy produkce u domácností, formalizované výstupy výpočtu). S těmito
novými výstupy bude provedeno podrobné porovnání s daty z evidence odpadů ORP a bude
vyhodnocen recyklační (prevenční) potenciál.
Budou-li v průběhu 1. pololetí provedeny v systému sběru a svozu odpadů na území města
Jaroměře-Josefova změny související, nebo odvozené z uvedeného výpočtu produkce
komunálních odpadů, bude ve spolupráci s pracovníky MěÚ provedeno vyhodnocení
případných ekonomických přínosů, včetně indikátorů nákladovosti systému (v budoucnu
porovnatelné údaje mezi obcemi).
V delším výhledu je možné, že adresné údaje o produkci odpadů u jednotlivých subjektů a
práce s nimi (benchmarking, kontrola) povedou k hlubšímu uvažování původců nad nutností a
příčinami vzniku odpadů. Byly by tak naplněny ambice tohoto úkolu i v oblasti prevence
vzniku odpadů.
Příjemce a spolupříjemce děkují pracovníkům MéÚ (ing. Petru Filipcovi a ing. Oldřichu
Jiráčkovi) za dokonalou spolupráci.
30
Příloha č. 2
Josef Šlesinger
CPC Brno, Masná 5, 602 00 Brno
31
2.1 CZ-NACE 55.10 - HOTELY
Podstatou prevenčního přístupu je systematické snižování dopadů na životní prostředí
plynoucích z provozu doprovodných činností provozu hotelu. Dopady musí být
minimalizovány použitím prevenčních technik – čistší produkce a minimalizace znečištění.
V projektu se vychází z postupné realizace veškerých vhodných opatření k zamezení
znečistění, včetně aplikace a využití tzv. nejlepší dostupné techniky (BAT – Best Available
Techniques).
Prioritou jsou :
• ekonomické úspory,
• snižování environmentálních rizik a to především :
- efektivnějším využíváním zdrojů, které vedou ke snižování energetické a
materiálové náročnosti služeb,
- omezováním množství a nebezpečnosti odpadních látek.
Rozsah služeb se běžně pohybuje v následujících směrech :
• oblast ubytování,
• oblast nápojů,
• oblast stravování,
• oblast dalších služeb – např. praní, sauna, fitness, solarium, kadeřnictví, obchod,
cestovní kanceláře a garáže.
Řešený prostor sestává z následujících úseků :
- vedení + ekonomický úsek,
- recepce,
- sklad,
- výroba,
- ubytování,
- prádelna,
- údržba,
- parkoviště,
- vinárna,
- kavárna,
- restaurace,
- salonky,
- pomocné provozy.
Základní oblasti úspor:
• hospodaření s energiemi,
• hospodaření s vodou,
• odpadové hospodářství,
• fond budov,
• hospodaření s materiály.
32
Hospodaření s energiemi
V letních měsících je spotřeba energií nejvyšší z důvodu energetické náročnosti pro
klimatizaci. Zimní spotřeba je ovlivněna z důvodu zvýšené nutnosti svícení a provozu pumpy
na cirkulaci tepla. Ostatní spotřeba běžně odpovídá počtu hostů v hotelu a množství
servírovaných jídel v restauracích. Ze zkušeností podložených měřeními je jasné, že
neexistuje žádná korelace mezi potřebou a spotřebou. V říjnu je například spotřeba elektrické
energie velmi nízká při nejvyšším počtu hostů a velké návštěvnosti restaurace. Také duben má
nízkou spotřebu energie a přitom vysokou návštěvnost hotelu. V mnoha ostatních měsících je
spotřeba podstatně vyšší /leden, květen a listopad/, přičemž počet hostů a návštěvnost
restaurací je mnohem nižší. Jedná se o jasný důkaz toho, že spotřeba elektrické energie
v uvedeném období je nepřiměřená.
V rámci používání zemního plynu, týká se především provozu kuchyně je nutno vyjít ze
skutečnosti, že používání zemního plynu je oproti používání elektrické energie více oblíbeno
z následujících důvodů :
• výhodnější cena,
• vytváření lepších pracovních podmínek v provozu kuchyně, když se hořák nevyužívá,
může se okamžitě vypnout, na rozdíl od vyhřívacích elektrických plotýnek, které
velmi pomalu vychládají.
Značným problémem pro ekonomický provoz hotelů jsou chladicí buňky. Jednak by měly být
důkladně zaizolovány, dále by se měly popřípadě vybavit fukary nebo zařízením obdobného
typu jako v mrazničkách. Při plnění chladicí buňky by měly být uzavřeny dveře. Je nutno brát
úvahu, že studený vzduch z lednice uniká velmi rychle, protože je těžší. Starší typy lednic,
které nefoukají studený vzduch, ale využívají statických prvků pro chlazení se musí častěji
odmrazovat. Ledová námraza může zvýšit spotřebu energie až dvojnásobně. Odmrazování
můžeme realizovat tak, že se na krátkou dobu příkon vypne a led se potom odstraní
mechanicky. Zde bývá značný prostor v přesné analýze spotřeby jednotlivých odběrných míst,
v řízení spotřeby energie, ve variantním řešení použití energií, využití nočního proudu,
ve zhodnocení účinnosti spotřebičů. Nezanedbatelné ztráty vznikají často v provozu
klimatizace, energetické náročnosti kuchyní (např. využívání myček nádobí) a v systému
chlazení (nevhodné chladicí buňky). Značné ztráty energií bývají pravidlem v provozu
prádelen. Vhodným opatřením v oblasti osvětlení bývá využití úsporných zdrojů světla.
V oblasti ubytování nesou zbytečné ztráty neobývané pokoje – minibary, zapojené (ne
zapnuté) televize. Značným zdrojem úspor je ventilace – často zbytečně v plné kapacitě a
rychlosti ve všech prostorách hotelu.
Hospodaření s vodou
Velmi důležité je vybavení kohoutků a sprch vzduchovými tlakovači vody, především tam,
kde se umývají ruce. Nejsou vhodné v místech, kde se voda pouze odebírá. Použití pákových
kohoutů by mělo být samozřejmostí. Na WC je nutno využívat úsporné splachovače. Při
posuzování technického stavu myček nádobí je nutno brát v úvahu spotřebu vody. Myčka
nádobí by měla být vypnuta vždy, kdy se nepoužívá. Není úsporné umývat nepřetržitě,
ekonomicky výhodnější je nashromáždit vždy dostatečné množství nádobí, pak teprve
umývat. Myčka nádobí by se měla používat jen několikrát za den, jinak by měla být vypnuta.
Optimální je umývání nádobí jen v noci, v některých hotelích je to běžnou praxí.
33
Odpadové hospodářství
Obvyklým negativním prvkem je plná platba za odvoz odpadů z nenaplněných kontejnerů.
Zde je třeba operativně řešit odvoz odpadů s odběratelem dle sezónní situace. Při odvozu
použitých olejů na smažení je třeba hledat výhodného odběratele. Ekonomicky výhodné je
třídit odpady a kontrolovat způsob naplnění kontejnerů. U skla se někdy vyskytují (i ve větším
počtu) v kontejnerech zálohované lahve. Velmi častým nedostatkem v kuchyních, zvláště pak
s větší kapacitou, je neošetření odpadních vod bioenzymatickými (bakteriálními) prostředky.
Při neošetření vznikají nejen vyšší provozní náklady, dále náklady na údržbu odpadního
potrubí, ale i riziko legislativního postihu (nedodržení limitů kanalizačních řádů). V
návaznosti na ošetřené odpadní systémy, přichází sběr biologického odpadu (zbytky z
přípravy jídel, zbytky jídel). Zde je nutno respektovat nařízení EU o zákazu zkrmování zbytků
potravin hospodářským zvířatům – nebezpečí postihu legislativy. Výhodné je využití logistiky
odpadového hospodářství.
Odpadní oleje
Největším spotřebitelem oleje je proces smažení. Obvykle se olej z fritéz vylévá do odpadních
nádob po 2–3 dnech používání. Následné řešení uvedeného typu odpadu je celkově
nejpřijatelnější pomocí regenerace a filtrování použitého oleje, která zajišťuje delší životnost.
Filtrování oleje snižuje spotřebu nákupu oleje na polovinu. Po přefiltrování se olej může
použít znovu. Odvoz použitého oleje je poměrně nákladný. Pro větší hotely je výhodné
zakoupení přístroje na filtrování použitého oleje, výše investice činí cca 60 tis. Kč, s
návratností cca 5 let.
Odpadní papír a lepenka
V běžné praxi tento odpad končí v kontejnerech na komunální odpad s příslušnými náklady za
odstranění. V úvahu je nutno vzít i skutečnost, že se jedná o objemné odpady, které zbytečně
zvyšují náklady na počet používaných kontejnerů. I když svozové firmy případně nebudou
vlivem cen na trhu, odpadní papír a lepenku odkupovat, budou tento druh odpadu z důvodu
zabezpečení služby odebírat zdarma. V každém případu se separované a odebírané odpady
příznivě projeví po stránce ekonomiky provozu odpadového hospodářství.
Skleněné odpady
Odstranění skleněných odpadů není náročné na náklady. Při separovaném ukládání do
speciálních kontejnerů na sklo lze podstatně snížit náklady na odpadové hospodářství a tím i
produkci odpadů. Běžná cena za pronájem kontejneru činí 12 tis. Kč ročně, což je cenově
výhodné. Je nutno ale upřednostňovat dodavatele nápojů, kteří prázdné láhve odebírají.
Skořápky z vajec
Je nezbytné tyto třídit od ostatních odpadů. Pro prosazení tohoto názoru je vhodné udělat si
roční bilanci spotřeby vajec, z jejich hmotnosti lze vypočítat podíl skořápek – jedná se o 10 –
12 %. Bez problémů lze minimalizovat náklady smlouvou s regionálně příslušnou kafilérií,
která tento odpad využije jako surovinu pro další účely.
Kostní odpad
Veškeré kosti pocházející z provozu kuchyně je výhodné třídit, nedávat do komunálního
odpadu. Vhodným odběratelem je kafilérie, která z odpadu vyrábí lepidlo.
Plasty
Surovinu lze snadno recyklovat. I když je její třídění ekologické, nepřinese to žádný finanční
zisk. Je vhodné proto upřednostňovat dodavatele nápojů, kteří prázdné lahve odebírají.
34
Plechovky od konzerv
Při jejich třídění a vymytí lze docílit z jejich prodeje 800 Kč za tunu. V případě jejich zařazení
do komunálních odpadů vzniká značná finanční ztráta.
Nebezpečný odpad
Běžný výskyt uvedeného typu odpadů zahrnuje :
• zářivky,
• žárovky,
• pesticidy,
• baterie.
Dle požadavků zákona o odpadech je nutno tyto odpady třídit, oddělovat od běžného odpadu,
odděleně odvážet a odstraňovat. Speciální zpracování těchto odpadů je nákladné, ale je šetrné
k životnímu prostředí. U pesticidů existují alternativní řešení; u baterií lze získat na trhu
výrobky s menším obsahem toxických látek. Je doporučeno omezení používání toxických
výrobků na minimum.
Čistící prostředky
Používané prostředky z hlediska správné praxe :
• detergenty na jedno použití v pokojích pro hosty,
• dezinfekční prostředky v kuchyni,
• čistící prostředky používané na celkový úklid v hotelu,
• detergenty používané na ruční umývání nádobí,
• čistící prostředky určené na úklid pokojů, toalet, kanceláří a středisek.
Většina prostředků se dá nahradit méně agresivními a méně škodlivými. Vyloučení
agresivních prostředků znamená značnou finanční úsporu. Na ruční umývání nádobí se
obvykle používá větší množství druhů detergentů, vhodnější je používat jeden koncentrát.
Jeho spotřeba bývá malá, proto vydrží déle. Používání koncentrátu je velmi ekonomické,
podmínkou je dodržení jeho množství na odpovídající množství používané vody. Kromě toho
zde vzniká úspora na balení.
Fond budov
Zde je zcela jasnou prioritou využívání energií a vody. V každém případě je vhodné využít
systém rezervací. Hlavním přínosem je možnost regulace tepla na pokojích i v prostorách
hotelu dle obložnosti. Také je vhodný systém vypínání elektrické energie na pokojích, aby
nedocházelo ke zbytečné spotřebě energie z minibarů a televizí. Dalším prostorem pro
dosažení úspor jsou výtahy, osvětlení hal, činnost pokojských, často totiž bývá obsazeno jen
několik pater. Systém by se měl také zaměřit na koncentraci hostů do blokových skupin
pokojů (čím menší blok – tím vyšší efektivita). Ekonomicky výhodné je používání co
nejnižších pater.
Hospodaření s materiály
Hospodářství s materiály v hotelovém hospodářství je poměrně obsáhlá tematika z hlediska
charakteru jednotlivých skupin a nakládání s nimi. Patří sem materiály, jejichž použití je
časově omezeno a které musí být po určité době odstraněny, nejsou-li využity. Do uvedené
skupiny patří zejména potraviny. Pro jejich dohledatelnost je vhodné využít prvků
35
environmentálního účetnictví. Další spotřební materiály, které nemají definovanou
trvanlivost, například čisticí prostředky, věci na jedno použití, hygienické potřeby je třeba
sledovat spotřebu dle jednotlivých úseků. Samozřejmostí by mělo být nakupování spotřebních
materiálů ve velkých baleních - je ekonomičtější a snižuje produkci odpadů.
Ekoznačka (www.cenia.cz)
V rámci Národního programu označování ekologicky šetrných výrobků a služeb a
Evropského programu označování výrobků a služeb ekoznačkou EU jsou v kategorii služeb
možnosti pro získání obou ekoznačení pro hotely a restaurační zařízení. Jedná se o
certifikační systémy, které na základě předem stanovených kritérií posuzují funkční, užitné a
ekonomické parametry výrobků či služeb.Výsledným krokem obou programů je zisk
certifikátu, kterým ministr životního prostředí uděluje konkrétnímu výrobku nebo službě a tím
i jeho výrobci nebo dovozci, respektive poskytovateli služby právo pro využívání značky pro
reklamu.
Cíle programu pro ekoznačení jsou následující :
• propagovat výrobky či služby se sníženým environmentálním dopadem během jejich
životního cyklu,
• poskytovat spotřebitelům informace o environmentálních charakteristikách
označených výrobků či služeb, přesné neklamavé a vědecky doložené informace o
jejich environmentálních dopadech,
• pomocí ekoznačky dát spotřebitelům snadno rozpoznatelnou radu, která jim umožní
zodpovědnější, snadnější a rychlejší rozhodování při nákupech.
K získání ekoznačení může podstatnou měrou pomoci využití Národního programu čistší
produkce ( NPCP ), kterým vláda ČR přistoupila k Mezinárodnímu programu čistší produkce
v roce 1999. Účelem NPCP je změnit přístup podniků, samosprávy, státní správy i veřejnosti
k volbě opatření, zajišťujících ochranu životního prostředí při průmyslové i jiné činnosti,
včetně poskytování služeb tak, že budou dávat přednost preventivním opatřením. Předností
metodiky čistší produkce je, že při jejím využívání vznikají nejen efekty environmentální, ale
především efekty ekonomické přímo pro vlastního realizátora.
36
2.2 CZ NACE 86.10 - NEMOCNICE
Pro účely analýzy prevenčních možností jsou zařízení nemocnic a dalších lůžkových zařízení
dále dělena na následující oblasti:
• lůžková oddělení,
• pomocné provozy nemocnic (výroba a rozvody energie, kuchyně, prádelny, provozy
údržby, garáže, provoz motorových vozidel),
• zvláštní provozy – laboratoře, diagnostická pracoviště, radionuklidová pracoviště.
SITUACE
Lůžková oddělení
Celkový trend spěje ke zvyšování kvality a odbornosti péče o pacienta. Ve farmacii je
trendem zvyšování účinnosti účinných látek léků, což by se mělo projevit jejich klesajícím
spotřebovávaným množstvím. Na straně druhé je léčeno stále více těžkých případů, které jsou
charakteristické vysokou spotřebou léků i dalších zdravotnických materiálů. Požadavky
hygieny ve zdravotnictví neumožňují opakované používání materiálů. Naopak trendem je
využívání jednorázových materiálů, které zvyšují hygienu, rychlost ošetření i pohodlí
pacienta. Důsledkem toho je nárůst objemu odpadů ze zdravotnictví. Obecným trendem je
digitalizace, příkladem toho může být vedení kartoték, skladových zásob atd. Ve
zdravotnictví však zůstává ze zákona povinnost vést část administrativy na papíře. Výhodou
digitalizace je možnost předání kompletních údajů o pacientovi ve formě dat mezi lékaři např.
při změně bydliště nebo změně lékaře. Dalším trendem je vyspělá logistika toku materiálů,
která zabraňuje nadbytečným zásobám a ztrátou prošlou expirací. Důležitým faktorem je
však skutečnost, že zdravotnická zařízení nejsou motivována k úsporám v této oblasti.
Pomocné provozy a technické zabezpečení
Obslužné provozy pro zajištění chodu lůžkových zařízení jsou v zákrytu činností vlastní
zdravotnické péče, přesto se však plně podílí na zajištění kvality péče (vytápění, teplá voda,
úklid a čištění, logistika odpadů, údržba staveb, stavební vybavenosti a zařízení, provoz
informační sítě atd.). Zde je zřejmě největší potencionál možností změn. Celkový trend
v této oblasti je přechod na služby, tedy zajišťování funkcí pomocných provozů formou
nakupovaných služeb nebo pronajmutí těchto provozů, pokud jsou součástí zdravotnických
zařízení. V ČR se tento trend zastavil a jednotlivá zařízení se spíše vracejí k zajišťování
technických funkcí vlastními silami z úsporných důvodů, neboť nakupovaná služba je
obvykle dražší. V samotné oblasti pomocných provozů a technického zabezpečení se objevují
stejné trendy jako v obdobných komerčních službách nebo průmyslových činnostech.
Významný rozdíl je však v tom, že zdravotnická zařízení nejsou motivována k úsporám
v této oblasti, stejně jako z pohledu přísně zdravotnického samotná lůžková oddělení
s léčebnou činností.
Zvláštní provozy
V této oblasti jednoznačně převažuje modernizace ve formě digitalizace a automatizace,
např. přechod od manuálních laboratorních zkoušek k automatickým analyzátorům.
Automatická zařízení pracují s minimálním množstvím vzorků i chemikálií, množství odpadů
se tedy významně redukuje. Odpady z laboratoří jsou potom koncentrované a vyžadují
nákladné způsoby odstraňování. Recyklace odpadů je téměř vyloučena. V daném směru je
tedy především prostor pro další inovace a zavádění nových podmínek v daném zvláštním
provozu.
37
POTENCIÁL ZMĚN
Lůžková oddělení
Potencionál se nachází v logistice zdravotních materiálů a léků, které bývají ve zdravotnictví
velice nákladné. Logistika se týká objednávání, nákupu, evidence, správného skladování a
spotřeby materiálů. Jejím cílem je udržení optimálních zásob a minimalizace ztrát prošlou
expirací. Vyspělá logistika předpokládá funkční řídící systém, přesné definování práv a
odpovědností, zavedení celkově systémového přístupu. V minimalizaci spotřeb zdravotních
materiálů není očekáván významný potencionál. V oblasti zdravotního materiálu je velice
obtížné odhadovat možnosti úspor, neboť prioritou je zde péče o pacienta a spotřeba materiálů
záleží na zvolené léčbě a rozhodnutí příslušných lékařů. Nelze přehlížet i etické a hygienické
požadavky. Potencionál k snížení nákladů lze očekávat v oblasti třídění a logistiky odpadů.
Tento systém lze volit tak, aby byl nákladnými způsoby (spalováním) odstraňován skutečně
jen nebezpečný odpad a nikoliv odpady recyklovatelné. Musí tedy docházet ke třídění již na
místě vzniku a zejména proto v rámci tlaku na činnost zdravotnických pracovníků je třeba
řešit jejich zainteresovanost na celkovém výsledku. Další nutností je zavádění sterilizace tak,
aby byla jednodušší následná manipulace a odstraňování téměř veškerého odpadu na úrovni
odpadu komunálního. Stále však musí být prioritně respektovány hygienické požadavky. Je
nutno vymezit v oblasti přesné hygienické hranice a realizovat následné školení. Materiál
přicházející do styku s pacientem nesmí být tříděn za účelem recyklace.
Pomocné provozy
Potencionál se očekává v možnostech snížení energetické náročnosti budov. Budovy jsou
často staré, navrhované v době, kdy se tepelně izolačním vlastnostem materiálů nevěnovala
pozornost. Stejně tak i okna a možnosti regulace teploty v lůžkových a pracovních prostorách
bývají často v havarijním stavu a neumožňují regulaci teploty v jednotlivých prostorách,
obecně není žádná regulace či omezení vlhkosti. I relativně nové budovy jsou energeticky
neúsporné – velké prostory, pavilónové budovy, absence možností regulace. Materiálovým
úsporám v této oblasti nebrání žádné předpisy a požadavky jako v předešlé oblasti, je však
nutno plně respektovat požadavek dodržení kvality služby. Finanční potencionál je i
v možnosti poskytování služeb v rámci volných kapacit dalším subjektům – prodej energií,
praní prádla, pronájem prostor, hospodářská doprava atd.
Zvláštní provozy
Většina nemocnic již tuto oblast do určitého stupně zmodernizovala. Modernizace
laboratorních a diagnostických procesů přímo souvisí s péčí o pacienta – bezchybnost,
rychlost a objektivnost získaných výsledků. Přesto je očekáván další potencionál v oblasti
investičních opatření s rychlou návratností typu nákupu automatických zařízení, která
minimalizují spotřeby materiálu nebo potřebný čas personálu. Určitý potencionál může být
také nalezen v třídění a recyklaci odpadů z laboratoří.
PŘEKÁŽKY
Hlavní překážkou je absence motivace veškerých zainteresovaných pracovníků na všech
provozních stupních k úsporám. K odstranění této překážky by bylo třeba zajistit
mechanismus, kterým by uspořené finance zůstaly v nemocnici a mohly být částečně využity
na odměnění pracovníků, kteří se na realizaci úspor podíleli.
38
2.3 CZ NACE 84.22 - OBRANA
Z hlediska analýzy možností využívání prevenčního potencionálu je třeba sektor obrany
rozdělit na následující čtyři oblasti :
•
•
•
•
hospodaření s materiály,
provoz a opravy motorové techniky,
fond budov,
výcvik.
POTENCIÁL
Potencionálem je zde myšlena možnost vzniku úspor, které nebudou mít vliv na početní stav
v sektoru obrany, kvalitu výcviku a jakékoliv další funkce. Značný potencionál je ve využití
volných kapacit v nejrůznějších oblastech v civilním sektoru. Obecně jej též lze očekávat
v třídění odpadů, jejich recyklaci či další využití pro jiný, méně náročný účel.
Zde je očekáván značný potencionál pro opatření organizačního charakteru, hlavně pak pro
materiály, jejichž použití je časově omezeno. Potencionál může být nalezen i ve způsobu
stanovování výše nedotknutelných zásob a jejich skladbě. Potencionál se očekává v oblasti
komunikace mezi jednotlivými útvary tak, aby materiály mohly být předávány nebo
vyměňovány před vypršením lhůty trvanlivosti. Zajištění vyspělé logistiky materiálů se
očekává od zavádění informačních sítí v tomto sektoru.
Provoz a opravy motorové techniky
Vysoký potencionál je předpokládán hlavně v oblasti logistiky vytěžování přepravy, což by
mělo důsledek v menším objemu najetých kilometrů a tím i ve snížení spotřeby pohonných
hmot. Logistika v oblasti pohonných hmot a náhradních dílů, preventivní údržba vozidel by
též vykázala úspory. Potencionál je očekáván v nedotknutelných zásobách, ale také v oblasti
konzervace techniky. Do této oblasti spadá i ruční mytí techniky na mycích rampách, které
představuje potencionál pro úspory vody i pro snížení znečistění povrchových vod. Pro
opatření typu dobrého hospodaření se nalézá potencionál ve stáčení pohonných hmot,
způsobu provádění výměny olejů, nakládání s nimi apod.
Fond budov
Očekává se významný potencionál v oblasti hospodaření s energiemi, a to jak nakupovanými,
tak i vyráběnými. Oblast se neliší od civilního sektoru, kde je potencionál velmi velký.
Výcvik
Z finančního hlediska se v dané oblasti nalézá nejvyšší potencionál v možnostech výcviku
v simulovaných podmínkách. Vzhledem ke skutečnosti, že významná část materiálů v sektoru
obrany je spotřebovávána právě při výcviku, má i zde své místo logistika spotřeby.
39
PŘEKÁŽKY
Očekávanou překážkou programu pro sektor obrany je ochrana utajovaných skutečností
(zákon 148/97 Sb.). Odstranění této překážky bude možné podrobným proškolením
vybraných pracovníků sektoru obrany, kteří budou zpracovávat demonstrační prevenční
projekty. Civilní konzultanti se nebudou těchto projektů přímo zúčastňovat, aby nedošlo
k obavám z úniku utajovaných skutečností. Další překážkou je předpokládaná nechuť ke
spolupráci na úrovni útvarů, kde nebude zájem např. o analýzu toku materiálů. Tato překážka
se dá překonat vhodným výběrem zařízení k realizaci prevenčního projektu a podrobným
vysvětlením, že se nejedná o žádnou formu kontroly, z výsledků projektu nebude pro nikoho
plynout postih. Překážkou bude i nízká motivovanost k realizaci úspor. Uvedenou překážku je
možno odstranit nalezením mechanismu k motivaci celých útvarů i jednotlivců.
PŘÍLEŽITOSTI
Příležitosti jsou dány charakterem sektoru obrany :
•
•
•
pevná řídící struktura,
vedení evidence všech materiálů a jejich spotřeby, jízd technikou apod.,
vysoký prevenční potencionál, který zajistí, že kvalitně provedené projekty přinesou
vysoké finanční úspory.
NÁSTROJE
•
•
•
metodika čistší produkce (CP),
energetický audit,
systém environmentálního managementu (EMS).
40
2.4 CZ NACE 56.29 - STRAVOVACÍ SLUŽBY
Základními problémy je snížení spotřeb energií, produkce tekutých odpadů (obsahy lapolů) a
tuhých odpadů (komunální, biologicky rozložitelné). Prioritou je systematické snižování
dopadů na životní prostředí plynoucích z provozu stravovacího zařízení. Vychází se
z postupné realizace veškerých vhodných opatření k zamezení znečistění, včetně aplikace a
využití tzv. nejlepší dostupné techniky ( BAT – Best Available Techniques ).
Hospodaření s energiemi
Při provozu kuchyně je nutno vycházet ze skutečnosti, že elektřina je obecně dražší než zemní
plyn. V hlavní kuchyni se většina jídel připravuje nejdříve na plynu a poté se přihřívá na
elektrických talířích. Důvodem k tomu je skutečnost, že tato plata ohřívají velké tácy s jídlem
mnohem stejnoměrněji. Používání desky, která by rozptylovala teplo na plynovém sporáku
ušetří nejen peníze, ale i energii. V každém případě má uvedená investice rychlou návratnost.
Neekonomické bývá používání klasické elektrické konvektorové trouby. Výhodnější je
využívat troubu plynovou, investice má návratnost do 5 let. Chladicí buňky většinou nebývají
dobře zaizolovány. To je výhodnější provádět zevnitř, použít kondenzační a vodotěsnou
izolaci na strop, stěny a podlahu. V případě potřeby je třeba zaizolovat i dveře, většinou se
nedovírají po stranách. Uvedená opatření nejsou příliš nákladná, jsou ekonomicky přínosná.
Je výhodné pravidelně kontrolovat teploty a nastavení termostatu. Bývá běžným jevem, že
termostat není nastaven na optimální teplotu, ale mnohem nižší. Je to energeticky a tím i
ekonomicky mnohem náročnější. Je třeba zvážit i využívání nočního proudu. Spotřeba
elektrické energie je v nočních hodinách mnohem nižší než v průběhu dne. Noční proud bývá
podstatně levnější, tedy pokud se spotřebič využívá v noci místo ve dne, může se smluvní
kapacita snížit právě o toto ušetřené množství. Užívání spotřebiče v noci ušetří 65 % nákladů
na elektrickou energii. Abychom mohli přesně vyčíslit hodiny, během nichž je možno docílit
uvedených úspor, je třeba vzít v úvahu denní hodinovou spotřebu, vyčlenit hodiny
s maximálním odběrem a najít prostor v kapacitách pro vyšší spotřebu elektrické energie.
Cena energie bude výhodnější také proto, že v procesu chlazení je noční teplota vzduchu
mnohem nižší. Nezanedbatelným zdrojem úspor je ventilační systém. Ventilace vzduchu
v plné kapacitě a rychlosti je v prostorách stravovny příliš drahá a neefektivní. Optimální
opatření ke snížení spotřeby energie, potřebné k ventilaci :
• zrušit ventilaci (otevřít okna),
• kratší (naprogramované úseky v chodu),
• zapnutí na podnět (spínače),
• v chodu pouze za přítomnosti lidí (senzory napojené na alarm),
• lepší čištění filtrů,
• regulační systém – zapnuto/vypnuto,
• ionizace vzduchu.
Stavy budov ovlivňují značnou mírou energetickou spotřebu a tím i ekonomické náklady
provozu . K základním opatřením patří:
• Výměna oken - stávající dřevěná a kovová okna nahradit plastovými dle stávajících
rozměrů. Okna budou vybavená protisluneční žaluzií U= max. 1,6 W.m2.K,
• Zateplení - navrhnout systém vnějšího zateplení obvodových stěn. Vnějším zateplením
budova získá zvýšenou odolnost proti klimatickým vlivům. Původní zdivo bude sloužit
41
jako akumulátor a bude vyrovnávat účinky proti kolísání venkovní teploty. Vnějším
zateplením se sníží infiltrace budovy obvodovým pláštěm.
Hospodaření s vodou
Pro racionalizaci hospodaření s vodou je výhodné využívat vzduchových tlakovačů vody.
Tyto by se měly používat všude tam, kde se umývají ruce. Neměly by se používat tam,
kde se voda pouze odebírá. Při pořizování myček nádobí je třeba přihlížet k spotřebě
vody. Je třeba přihlédnout i k znečištění vod.
Hospodaření s odpady
Oleje
Kuchyně jsou hlavními spotřebiteli olejů. Po 2–3 dnech smažení se olej z fritéz vylévá do
velkých plastových nádob, většinou od čistících prostředků. Kombinace regenerace oleje ve
spolupráci s autorizovanou firmou a filtrování použitého oleje zajišťuje jeho delší životnost.
Sklo
Odstranění skleněných obalů není náročné, je výhodně řešeno ve spolupráci s odběratelskými
firmami. Běžná cena za pronájem kontejneru činí ročně 12 tis. Kč, je výhodná pro odběratele i
dodavatele.
Organický odpad
Obvykle nebývá tříděn. To je ale pro stravovací provoz značnou ekonomickou ztrátou,
poněvadž trh zajišťující odstranění odpadů uvedeného typu je velmi finančně náročný.
Doporučeno je tedy třídění odpadu. Dobrou praxí je shromažďování odpadu a jeho
kompostování. Efekt zde je dvojí :
•
•
zvýšení ekologického povědomí u zainteresovaných osob,
využití kompostu u zemědělců, respektive zahrádkářů.
Pokud jsou k tomu vhodné podmínky, kompostování může provádět samo stravovací zařízení.
Běžně dostupné kontejnery mají obsah 1 m3, návratnost pořizovací investice činí méně než 5
let (úspora nákladů na odstranění odpadu).
Odpad kostí
Veškeré kosti pocházející z provozu kuchyně, je výhodné je třídit, nepřidávat do komunálního
odpadu. Vhodným odběratelem je kafilérie, která z odpadu vyrábí lepidlo.
Odpad plastů
Plasty nejsou odpadem, který by pro ekonomiku odpadového hospodářství byl přínosem.
Hodně nápojů je zakupováno v PET lahvích. Absolutně neekonomické je pořizování techniky
sloužící k jejich zpracování (lis). Optimálním řešením je nalézt v regionu firmu, která je
bezplatně odebírá a dle jejích požadavků je třídit.
Nebezpečný odpad
V úvahu připadají pesticidy určené k hubení hmyzu a zářivky. Toxický odpad musí být tříděn
a skladován odděleně od ostatních odpadů, včetně odděleného odstranění. Je třeba věnovat
pozornost alternativnímu řešení prostředků hubení hmyzu. Optimálním řešením je snížení
používání toxických prostředků na minimum.
42
Čistící prostředky
Čistící prostředky, které se používají v provozu stravovacího zařízení jsou především :
•
soda,
•
čisticí/antikorozní prostředky,
•
tekuté mýdlo na mytí rukou,
•
leštidla,
•
detergenty do myčky nádobí,
•
základní detergenty,
•
víceúčelové čisticí prostředky,
•
čisticí prostředky na okna,
•
speciální čisticí prostředky na zvláštní znečištění.
Mnoho detergentů se používá na částečně nebo úplně stejné aplikace. Není vždy nutné
používat tyto různé čisticí prostředky, dá se používat méně typů detergentů. Větší efektivity se
dosáhne používáním koncentrátů ve větších obalech, z kterých se mohou plnit obaly menší.
Na ruční umývání nádobí se běžně používá až 12 druhů detergentů, ačkoliv by stačil pouze
jeden koncentrát. Koncentrát vydrží déle, protože jeho spotřeba je nízká. Pokud dodržíme
jeho správná množství na odpovídající množství vody, je docíleno nezanedbatelného
ekonomického efektu.
Voda
Odpadní vody, které obsahují vysoké množství tuků, škrobů a cukrů jsou značnou
environmentální a následně i ekonomickou zátěží pro stravovací zařízení. Řešením je aplikace
mikrobiálních kultur urychlujících biodegradační procesy. Tím se dosáhne:
• plné průchodnosti vnitřní kanalizace, tedy od nátoku znečištěných vod mastnou výrobou,
až po lapol,
• plné funkčnosti lapolu,
• souladu kvality odpadních vod vstupujících do veřejné sítě, následně do ČOV, v souladu s
platným kanalizačním řádem.
,
43
2.5 CZ NACE 85.31 - ŠKOLY
Základním problémem školských zařízení jsou vysoké náklady na odpadové hospodářství, ale
především nedostatečný technický stav zastaralých budov a obslužných technologií.
Důsledkem pak jsou zvýšené provozní náklady provozu, ztráty vznikají především ve
spotřebě energií, je třeba posoudit ekonomickou efektivnost provozu a výhodnost případných
investičních opatření. Dále je v zájmu pedagogů škol i místních zastupitelstev další
rozšiřování ekologických programů ve výuce nastupující generace.
První etapou činností je předběžné hodnocení provozu školy, sloužící k identifikaci oblastí,
kde v rámci provozu dochází k největším ztrátám. Takto je zhodnocen potenciál čistší
produkce a je možno přikročit ke stanovení priorit – k předběžnému zaměření projektu čistší
produkce. Z předběžného hodnocení se vychází k vymezení rozsahu projektu. Uvedená
zásada je nezbytná zvláště pro zavádění produkce čistší produkce ve větších subjektech, kdy
metodiku čistší produkce nelze aplikovat v celém rozsahu. Zde nelze řešit problematiku všech
materiálových a energetických toků komplexně. V daných případech je přistupováno
k zavádění metodiky postupným systémem. Projekt je žádoucí realizovat nejprve v oblasti,
kde je nejvyšší potenciál čistší produkce a v rámci jejího programu pak pokračovat dále.
V prvé řadě je nutno zpracovat přehled nejvýznamnějších materiálových toků a jejich hodnot
tak, aby byl získán přehled o jejich využití a ztrátách. Přehled je získán provedením analýzy
hlavních vstupů a výstupů školy. Jako pomůcka bývají využity tabulky pro předběžné
hodnocení.
Úseky nejvhodnější pro realizaci prevenčních opatření:
• školní jídelny,
• odpadní vody,
• ztráty tepelné energie,
• spotřeba elektrické energie.
Školní jídelny
Prvním krokem zavádění prevenčních opatření je prověrka využití kontejnerů na odpady. V
případě nedostatečného využívání jejich objemu je třeba snížit jejich počet, případně ve
smlouvě s firmou provádějící odvoz odpadů změnit frekvenci odvozů. Dále je nutno provádět
kontrolu racionalizace způsobu naplňování kontejnerů – objemné odpady (např. papírové
krabice) je třeba před vložením do kontejneru řádně upravit. Totéž se týká sběru plastů.
Organický odpad je výhodné vytřídit a zařídit jeho kompostování. Odběr může provádět
sjednaný subjekt nebo škola provádí kompostování pro potřeby školního pozemku. Použité
oleje na smažení lze s ekonomickým efektem řešit spoluprací s firmou, která provádí
regeneraci použitých olejů. Životnost používaných olejů lze prodloužit jejich filtrací. Papír a
lepenka, tento typ odpadu není racionální ukládat v kontejnerech na komunální odpad
s příslušnými náklady za odstranění. V každém případě se separované a odebírané odpady
příznivě projeví po stránce ekonomiky provozu odpadového hospodářství. Vytříděné kosti a
skořápky vajec vykoupí příslušná kafilérie. Čisticí prostředky a dezinfekční prostředky,
které mají za úkol zničit bakterie a jsou ekologicky velmi agresivní a škodlivé pokud možno
nahradit méně agresivními a škodlivými. Dezinfekce je opravdu nutná pouze v prostorách,
kde se upravují potraviny. Zde může dojít ke značným úsporám.
44
Odpadní vody
Problémy se znečištěním odpadních vod provozem školní kuchyně, lze řešit například
využitím HIGT TECHNOLOGY – tzv. aplikací mikrobionálních kultur BILIKUK ,,S,,.
Biodegradačním procesem (vyluhováním, odbouráváním a rozpouštěním) dojde k odstranění
tuků, škrobů, cukrů a dalších organických nečistot přítomných v odpadních vodách a k
zajištění plné funkčnosti nakládání s odpadními vodami. Následně je možno provést separaci
tuhého biologicky rozložitelného odpadu s následným zpracováním ve vybraných zařízeních
pro biodegradaci odpadů. Produkce odpadních vod úzce souvisí se spotřebou vody; zde je
možno provést opatření využitím jednoduchých pákových vodovodních kohoutků v učebnách,
kde jsou používány jednoduché otočné vodovodní kohoutky se značnou poruchovostí.
Ztráty tepelné energie
Výměna hlavic regulačních ventilů ve třídách - poruchové a prakticky nefunkční regulační
ventily topných těles v prostorách užívaných žáky vybavit nerozbitnými kovovými hlavicemi,
znemožňujícími manipulaci a poškozování ze strany žáků. Instalace zařízení pro uzavírání
dveří BRANO u toalet - dojde ke snížení tepelných ztrát v školním zařízení. Výměna oken opatření navrhuje náhradu původních vadných a netěsných oken okny s plastovými
pětikomorovými rámy zasklené izolačním dvojsklem s klikami umožňujícími v případě
potřeby mikroventilační režim.
Spotřeba elektrické energie
Nahrazení klasických žárovek úspornými, zvláště pak v místech, kde jsou světelné zdroje
používány dlouhodobě. Tyto se nehodí do prostor, kde jsou často vypínány a zapínány,
uvedený světelný režim zkracuje jejich dobu životnosti. Náhrada klasických ventilátorů
statickými turbínami (tělocvičny, šatny). Turbíny mají delší životnost a nejsou poháněny
elektrickým proudem.
45
2.6 CZ NACE 84.11 - ÚŘADY
Zaměření prevenčních opatření je poměrně široké, nejčastěji je řešena spotřeba energií,
problematika odpadních vod, kanalizace, provozu ČOV, řešení odpadového hospodářství.
Hodnocena mohou být i opatření týkající se šetrných protipovodňových opatření, využívání
městských lesů atd.
Spotřeba energií
Zásobování tepelnou energií, ztráty energie na rozvodech a snižování nákladů na vytápění
jsou v rámci prevenčních opatření často řešeny. Při jejich hodnocení se vychází z bilančních
toků, identifikace a kvantifikace ztrát. V běžné praxi jsou sice ztráty obvykle známy, ale
jejich odborné vyčíslení (často i 50 % energie a více) bývá pro provozovatele překvapující.
Nezbytnou součástí je ekonomické vyhodnocení navržených opatření včetně výpočtu doby
návratnosti investičně náročných opatření. Při volbě používaného média je výhodné vycházet
z předpokládaného vývoje cen paliv s přihlédnutím k místním energetickým podmínkám.
Odpadní vody
V souvislosti s legislativními požadavky se značný počet obcí potýká s problémem
vybudování kanalizace a se souvisejícími náklady. V rámci projektů byla uvedená
problematika řešena jak obcemi, tak i provozující organizací. Mezi realizovanými opatřeními
byla logistika kanalizačního systému, prevenční opatření směřující ke snížení nákladů,
oddělení srážkové vody od vod odpadních. Častou chybou v praxi, v projektech řešenou, je
neúplné vyčíslení možných dopadů na životní prostředí, vyplývající z absence kanalizačních
systémů.
Odpadové hospodářství
Efektivním opatřením je logistika odpadového hospodářství. Provádějí se rozbory
využitelnosti kontejnerů, ekonomické zhodnocení separovaného sběru odpadů, jsou
prováděny změny v zacházení s odpadem atd. Provádí se opatření vedoucí k rentabilitě svozu
odpadů. Poměrně častým problémem je řešení sběru plastových lahví, dle zkušeností je jejich
předzpracování poměrně nákladné a návratnost investice nezbytné k zakoupení potřebné
technologie poměrně dlouhá. Při řešení problematiky černých skládek, mimo spolupráce
s policií, bývá realizován i rozbor příčin vzniku, typují se trasy dopravy odpadů, vytvářejí se
podmínky pro vhodnější ukládání odpadů v souladu s legislativou. Jsou prováděny kontroly
odpadového hospodářství u firem produkujících odpady.
Šetrná protipovodňová opatření
Prevenční přístupy řeší problematiku záplav prevenčním způsobem - odstraňují příčiny
záplav. V projektech je řešena kontrolní činnost a udržování průtočnosti koryt místních toků,
ale především budování suchých poldrů a úprav terénu v místech, odkud nárazově odtéká
větší množství srážkové vody. Ekonomické hodnocení těchto opatření je kladné.
Městské a obecní lesy
Lesní majetky obcí a měst mají nejen kulturní a rekreační význam, ale také značný význam
hospodářský. Na tomto úseku jsou řešena opatření týkající nejen zvýšení kvality lesních
porostů, ale také ekonomických přínosů. Mimo racionalizace pěstění lesů a snižování
provozních nákladů zde bylo řešeno i vyšší využití dřevní hmoty. Tam, kde bylo možno
docílit pravidelné produkce klestu (vlastního nebo nakupovaného), neklesající pod míru
rentability, bylo možno při zakoupení vhodné techniky jeho energetickým využitím při velmi
dobré návratnosti investice docílit levnou produkci tepla .
46
Příloha č. 3
Specializovaný internetový portál
Ing. Jiří Študent, ml.
CEMC - České ekologické manažerské centrum
Jevanská 12, 100 31 Praha 10
tel.: 274784447, mail:[email protected]
47
Portál pro průmyslovou praxi – www.tretiruka.cz
1)
Úvod: v roce 2009 CEMC – České ekologické manažerské centrum začalo pracovat
na vytvoření internetového prostředí pro informační působení na cílovou skupinu –
živnostníky. Základním stavebním kamenem byly a jsou stále, výsledky výzkumu z roku
2008, který se prováděl mezi členy Asociace malých a středních podniků a živnostníků
(AMSP ČR) a dále mezi členy Svazu českých a moravských výrobních družstvem
(SČMVD). V průzkumu byla jasně definována oblast, na kterou se má informační
působení zaměřit – internet, příklady z praxe atd.
Základní cíle pro rok 2009 byly následující:
- vhodně pojmenovat portál,
- zvolit vhodnou strukturu obsahu portálu vč. podrubrik,
- zvolit vhodné pracovní prostředí (zvolen redakční systém webnode – dálkový přístup),
- zajistit startovací náplň portálu (obsahová stránka portálu),
- spustit portál do zkušebního provozu (stalo se tak v srpnu 2009),
- zajistit vlastní provoz portálu,
- navázat strategické mediální partnerství a propagovat portál a dále spolupropagovat
další odborné akce tj. semináře, veletrhy a výstavy aj.,
- vyhodnocovat portál v době zkušebního provozu včetně realizace opatření vedoucí
k zajištění dlouhodobé životaschopnosti informačního média.
Portál je zaměřen komplexně do oblasti životního prostředí. A to konkrétně na problematiku:
- odpadového hospodářství,
- ochrany vod,
- chemických látek a přípravků,
- ochrany ovzduší,
- legislativy životního prostředí.
Tento postup byl zvolen proto, aby cílové skupiny získaly na jednom místě ucelenou
informaci o problematice ochrany životního prostředí. Dále se domníváme, že bylo velmi
vhodné, že jsme tento zvolený obsah rozšířili o problematiku energií. V této oblasti má
CEMC potřebný potenciál. CEMC je vydavatel odborného časopisu Alternativní energie.
Dále byla do portálu začleněna dodatková rubrika Podnikání, kde uživatelé získávají
dostatečný přehled odkazů na další informační zdroje, které jsou nezbytné pro jejich činnost.
Název portálu je ve vztahu k životnímu prostředí neutrální. To znamená, že v názvu se
neobjevuje žádné slůvko eco či eko apod. Název je volen tak, aby na první dojem vzbuzoval
dojem, že portál uživateli pomáhá. Při vstupu na hlavní stránku portálu je uživateli zřejmé, že
se jedná o portál s environmentální tématikou. Logo (obr.1) portálu symbolizuje „třetí ruka“ –
dlaň držící zelenou zeměkouli.
Obr. č.1 – logo portálu
48
2)
Struktura portálu:
Portál je rozdělen do několik tématických okruhů a to:
O WEBU – ODPADY – VODA – OVZDUŠÍ – CHLP - §§§ - PODNIKÁNÍ – DISKUZE ENERGIE - PRODUKTY
a)
obsah a účel rubrik:
Rubriky: odpady, ovzduší, chlp, voda
Tyto rubriky se tématicky zaměřují na jednotlivé složky životního prostředí. Jednoduchým a
velmi přehledným způsobem uživateli vysvětlují danou problematiku nebo mu pomáhají
problematiku řešit. Rubriky jsou shodně členěny pro větší přehlednost. Každá rubrika má na
své titulní straně individuální zpravodajství, možnost zadání uživatelského dotazu a dále
rozcestník na nejdůležitější informace v dané oblasti.
Podrubriky, které tvoří obsah rubriky jsou:
- právní předpisy
o přehled (přehled předpisů na dané téma vč. legislativy EU a metodických
pokynů – řešení hypertextový odkaz)
o pojmy (výklad základních pojmů v příslušné oblasti)
o kompetence orgánů (chronologický výčet kompetencí orgánů státní správy
v dané oblasti)
o sankce (přehled sankcí za jednotlivé prohřešky – za neplnění daných
povinností)
- povinnosti (obsahuje přehled povinností s komentářem a pomocí řídících obrázků)
- abeceda (pouze pro rubriky: odpadů a vod, tato část je naplněna informacemi
z manuálu Manažer ISŘ se znalostí odpadového hospodářství a krizového řízení)
- správná praxe (podrubriku tvoří: obrázky, články, fotogalerie, příklady z praxe apod.)
- diskuze
- archiv dotazů
- stahuj (zde má uživatel si možnost stáhnout k dané problematice potřebné podklady)
Rubrika: §§§ - Tato rubrika se zaměřuje na právní předpisy. Uživateli přináší na titulní straně
možnost zadání dotazu a §§§ zpravodajství. Rubrika má za úkol cílové skupině přinášet
informace o legislativních environmentálních novinkách a dále i informaci o ostatních
legislativních novinkách za určité období (zpravidla souhrn 1x měsíčně). Velmi důležitou
možností je, že uživatelé se mohou zapojit do mezirezortních připomínkových řízení.
Rubrika: O webu - V této rubrice jsou shrnuty základní informace o portálu. Dále je zde
uvedena politika portálu, logo portálu ke stažení vč. propagačního letáčku weu.
Rubrika: Diskuze – rubrika určená pro on-line rozhovory s odborníky (v současné době se
připravuje pilotní rozhovor – vize 2010).
Rubrika: Podnikání – rubrika slouží jako důležitý informační rozcestník pro cílovou
skupinu. Uživatelé zde naleznou mnoho užitečných odkazů, které zajisté využijí pro svou
podnikatelskou činnost. Pro zvýšení atraktivity této rubriky, byly do ni přidány dvě tzv. RSS
49
čtečky z odborných neenvironmentálních portálů a to jmenovitě z www.podnikatel.cz
a z webu www.businessinfo.cz.
Rubrika: Energie – oficiální mediálním partnerem této rubriky je odborný časopis
Alternativní energie. V této rubrice mají opět možnost uživatelé zadat dotaz, najdou zde opět
mnoho užitečných odkazů a dále i oborové zpravodajství. V této rubrice pravidelně
publikujeme vybrané články z aktuálního čísla Alternativní energie.
Rubrika: Produkty – rubrika určená pro provizní prodej specializovaných environmentálně
určených produktů.
3)
Názorné obrázky vzhledu a uspořádání portálu www.tretiruka.cz
Obrázek č.2 – část titulní strana portálu (printscreen obrazovky)
50
Obrázek č.3 – rubrika Odpady (printscreen obrazovky)
Obrázek č.4 – rubrika §§§ (printscreen obrazovky)
51
4)
Propagační leták portálu www.tretiruka.cz
Pro portál bylo vytvořeno několik propagačních letáků ve formátu: A5, A0 a banner
210x80cm. Základem motivu je otevřený osobní diář, kde symbolizujeme úsporu času. A dále
politiku portálu vystihuje slogan portálu: „…více času na podstatné!!!“
Obrázek č.5: Leták A5 a A0
Banner (roleta) 210 x 80 cm
Tyto vytvořené materiály jsou využívány pro PR odborného portálu a to na seminářích, které
www.tretiruka.cz propaguje, na výstavách a veletrzích.
52
5)
Mediální partneři a partneři portálu:
Mediální partneři propagují samotný portál (v samotném časopise, na webu) a dále úzce
spolupracujeme například při zodpovídaní odborných dotazů uživatelů a dále při rozšiřovaní a
distribuci informací.
Mediálními partnery jsou:
Odpadové fórum
Alternativní energie
Ochrana ovzduší
portál www.wasteforum.cz
Partneři portálu: (výměna loga na webech, distribuce informací mezi členy, reklama
v časopisech partnera a další…):
Svaz českých a moravských výrobních družstev
53
6)
Vyhodnocení návštěvnosti portálu:
Návštěvnost webu je pravidelně sledována a podrobně vyhodnocována na konci každého
měsíce. Vyhodnocují se zejména:
- celková návštěvnost,
- unikátní návštěvnost,
- průměrně strávený čas na portálu (v současné době je průměrná hodnota na
10min/uživatel),
- návštěvnost (oblíbenost) jednotlivých rubrik.
Redakce portálu si vytvořila tzv. semafor výkonu, který automaticky hodnotí každou rubriku
z pohledu výkonu návštěvnosti (srovnává po sobě jdoucí dvě období) a dává redakci povely.
SEMAFOR VÝKONU NÁVŠTĚVNOSTI RUBRIK:
hodnota změny %
BARVA
POVEL
menší něž 0
červená
ihned řeš!
0,1 - 8
oranžová
pozor
8 - 15
bez barvy
vše OK
15 - více
Zelená
Inspiruj se!
Trvalý a optimální růst návštěvnosti je pro každou rubriku nastaven (zvolen) v hodnotách 8 až
15% měsíčně oproti minulému měsíci. V případě nižšího růstu je dán povel „pozor“ či „ihned
řeš“, tak aby se na další období (měsíc) přijala taková opatření, která povedou k trvalému
růstu rubriky.
Výsledky za období srpen – říjen:
Statistika - celková
4500
4000
3500
3000
2500
Celkový počet návštěv
unikátní návštěvy
2000
1500
1000
500
0
srpen
září
říjen
Zdroj: statistika webnode
54
Výsledky za období srpen – říjen za jednotlivé rubriky:
Pozn: První sloupeček = absolutní počet návštěv rubriky
Druhý sloupeček = změna oproti minulému měsíci
abs.
181
406
442
Odpady
%
-----------------124
8,9
abs.
73
148
190
§§§
Voda
%
-----------------103
28
abs.
59
183
161
Diskuze
abs.
%
99
227
308
-----------------129
36
abs.
37
116
122
produkty
%
-----------------214
5,2
Abs
.
50
116
154
CHLP
%
-----------------210
-12
abs.
73
198
224
podnikání
Ovzduší
%
-----------------171
13
energie
%
abs.
%
abs.
%
-----------------132
33
54
162
173
-----------------200
6,8
65
126
232
-----------------94
84,1
Zdroj: statistika webnode
Dle zvoleného růstu návštěvnosti - 10% měsíčně (semafor výkonu 8 – 15%) lze do konce
roku očekávat celkovou návštěvnost 5 tis. přístupů.
7)
Závěr:
Dle našeho názoru má odborný portál www.tretiruka.cz velký potenciál stát se vyhledávaným
a uznávaným internetovým médiem, které bude velmi dobře a pozitivně informačně působit
na cílovou skupinu. Již nyní lze hovořit o tom, že je portál úspěšný, i když celková
návštěvnost prozatím není nikterak ohromující ve srovnání s jinými portály s environmentální
tématikou. Musíme si uvědomit, že portál běží prozatím ve zkušebním provozu a bez
strategického partnera. Nadále bude nutné zejména pracovat na obsahu portálu, marketingu,
celkovém designu, struktuře nabízených služeb, hledat další partnery apod. Rok 2010 bude
určitě z pohledu úspěšnosti klíčový.
55
Příloha č. 4
Příprava monografie „Komunální odpady“
56
Komunální odpady (KO)
Teze monografie
1. Účel: nadčasový, nezávislý, komplexní popis nakládání s KO v ČR v evropském kontextu
2. Cílová skupina: odborná veřejnost - firmy, veřejná správa, školy
3. Zaměření: mezioborové (odpady v souvislostech); vědecké (nejnovější poznatky);
praktické (provozní poznatky)
4. Časový profil: minulost-aktuální stav-budoucnost
5. Geografický profil: území ČR - vyspělá Evropa
6. Struktura kapitol: záměr/teorie, aplikace/praxe, závěry/budoucnost
7. Redakční rada (RR): editor, Benešová, Černík, Drahovzal, Havránková, Kotoulová,
Slavík, Střihavková, Študent, Vrbová, Zeroniková
8. Nejbližší úkoly: najít vydavatele (edice MŽP/CENIA, Carolinum/UK Praha,
EKOMONITOR), sestavit redakční radu, zpracovat podrobné struktury kapitol a schválit
je v RR, oslovit autory, oslovit poskytovatele dat (potřebnost publikace a jejího zaměření),
zadat zpracování kapitol autorům
9. Pozadí: autor kapitol(y) si najde spolupracovníky, propojit staré a mladé autory;
obrazovka v unikátním formátu; digitální verze
10. Podobné: Straka, F.: Bioplyn, GAS Říčany, 2003
Základní informace k vydání publikace (předpoklad)
Název: KOMUNÁLNÍ ODPADY
Autoři: Černík, Kotoulová a kol.
Vydání: první
Počet stran: 300 – 350 (A4)
Tisk: kombinace (tisk+CD)
Náklad: 1000 ks
Formát: B5 (176x250 mm), papír obálka – 300g, ilustrační, matný, bílý; lamino; papír obsah –
80g ofset, bílý; tisk obálka 4/4 barevný, tisk obsah – 4/4 barevný
Vazba: V4 (měkká, šitá+lepená)
Odhadovaná cena (vč. DPH): 250.000,- Kč
57
Obsah monografie
Číslo
téma
1.
2.
Název kapitoly
Účel a
struktura
Historie
Téma kapitoly
Garant
Přehled aktuálních publikací,
monografií, studijních podpor ke
KO, absence uceleného díla.
Monografie – výsledek průzkumu
požadavků odborné sféry,
vzdělávacích institucí i praxe.
Přínosy - souhrn základních
poznatků a zkušeností. Obsahové
uspořádání díla – stručný přehled.
Černík
Odpady a společnost – člověk jako
pastevec, zemědělec, řemeslník,
výrobce. Odpady jako přirozená
součást toku hmot - II. zákon TD.
Odpady 19., 20. a 21. století v ČR –
změna pohledů společnosti,
technologický pokrok jako reakce na
krizové stavy, stručný vývoj
legislativy, technologií a
provozovaných zařízení KO. Období
do roku 1990 – předválečné spalovny,
neřízené skládkování, kompostování
směsného KO, obecné předpisy na
výstavbu. Období 1991 až 1997 –
první zákon o odpadech, privatizace a
restrukturalizace podniků sběrných
surovin, výstavba zabezpečených
skládek KO z rozpočtu obcí, uzavření
kompostáren SKO, do provozu
spalovny Brno a Praha – Malešice
(1997). Období 1998 až 2001 - nový
zákon o odpadech, pokles
kapitálových výdajů, sanace
uzavřených skládek, prioritou
investice do sběru, svozu a úpravy –
třídicí linky, do provozu spalovna
Liberec. Období 2002 až 2009 – nový
zákon, vznik autorizované obalové
společnosti, podíl investic do sběru a
svozu a úpravy odpadu vzrůstá,
podpora z fondů EU (OPŽP)
neeliminuje obtíže v naplňování cílů
Havránková
58
Rozsah
Rozsah:
2-3 str.
Rozsah:
8-10 str.
POH ČR, absence výstavby
integrovaných regionálních systémů.
3.
4.
5.
Veřejná správa Úloha veřejné správy v OH –
obecně. Orgány veřejné správy a
výkon správy z pohledu KO.
Praktický výkon správy (teorie
vers. praxe). Kraj jako regulátor
OH na jím spravovaném území
(POH kraje a jeho realizace). Obec
jako původce KO a regulátor OH
na území obce.
Legislativa
Strategie,
plánování a
rozhodování
Sýkora
Legislativní rámec OH. Srovnání s Drahovzal
Evropou - diference, podobnosti.
Obec jako původce KO (práva a
povinnosti). Všeobecné povinnosti
původce, specifické pravomoci a
povinnosti původce KO. Povinnosti
fyzických osob v systému KO.
Povinnosti živnostníků (fyzických a
právnických osob) ve spojitosti se
systémem KO a navazující
předpisy související zejména
s provozem živností.
Systém sankcí. Očekávaný vývoj
v návaznosti na novou Směrnici o
odpadech.
Politika OH jako integrální součást Havránková
politiky ŽP. Strategie a plánování – Vítek
obecné zásady. Metodika tvorby
plánů. Sociologické průzkumy.
Strategie EU v OH se zaměřením na
KO. Národní přístupy. Plány - POH
ČR, POH krajů, trendy v POH obcí
a podnikatelů. Strategické, hlavní a
případně další vybrané cíle
související s OH obcí a se ŽO. Stav
a výhled naplnění hlavních cílů.
Absence dlouhodobé strategie
v ČR. Cíle nové Směrnice o
odpadech. Rozhodování v systému
řízení obecně. Zásady objektivního
rozhodování. Specifika
rozhodovacího procesu v OH.
59
Rozsah:
3-5 str.
Rozsah:
3-5 str.
Rozsah:
10-12 str.
6.
7.
8.
Integrovaná výrobková politika.
Systémy
výrobek-odpad Strategie a Směrnice EU.
Odpovědnost výrobců za své
produkty – výzkum, výroba, užití,
recyklace, odstranění.
Systémy zpětného odběru obalů,
autovraků, EEZ, baterií, olejů,
pneumatik v podmínkách ČR –
organizační uspořádání, zásady
zpětného odběru, doba působení,
dosažené výsledky, strategie.
Nástroje – DfE, ecodesign, značení.
Předcházení
vzniku
(prevence)
Vlastnosti
Černík
Vrbová
Kratochvíl
Dobeš
Rozsah:
10-12 str.
Preventivní nástroje v KO.
Černík
Případové studie prevence
Šlesinger
živnostenských odpadů – projekty
čistší produkce: hotel, stravovací
služby, opravy motorových vozidel,
veřejná správa (úřad).
Rozsah:
6-8 str.
Produkce KO (DO a ŽO) – Kotoulová
souhrnné a lokální ukazatele podle Benešová
významných
druhů.
Faktory Černík
produkce. Výčet vlastností KO
(DO+ŽO)
z hlediska
způsobů
nakládání s odpady – materiálové
využití,
energetické
využití,
biologické zpracování a další.
Metodika sledování fyzikálních
vlastností – vzorkování, postup
analýz.
Metodika
sledování
chemických
a
fyzikálněchemických
vlastností
–
vzorkování,
analýzy
(EN).
Současná charakteristika KO –
průměrné hodnoty (standardy)
základních charakteristik. Prognóza
vývoje
hodnot
základních
charakteristik KO – metoda
prognózování, prognóza množství a
složení DO a ŽO, podílu separace a
směsného KO.
Rozsah:
10-15 str.
60
9.
10.
Praxe
Technika,
technologie
Úroveň třídění využitelných a
Vrbová
nebezpečných složek, nakládání
Sládková
s SKO (skládkování, využití).
Zeroniková
Obce – výkon povinnosti původce,
motivace občanů, zadávání
zakázek, kontrola operátorů,
strategie. Obecně závazné vyhlášky
a jejich dodržování. Systémy
plateb. Vybavenost v ČR sběrnými
nádobami, sběrnými dvory, jinak.
Živnostníci – napojení na systémy
obcí, motivace.
Úloha svozových firem (operátorů
v systému), vybavenost třídicím a
úpravárenským zařízením.
Výstavba regionálních zařízení.
Úloha krajů v OH – integrované
regionální systémy. Praxe VŘ,
praxe komunikace obec-svozovka.
Kontrola jako nástroj řízení.
Orgány veřejné kontroly a jejich
úloha v řízení OH. Objekty
kontroly v OH. Kontrolní
mechanismy užívané v OH. Občan
a jeho úloha v kontrolním systému.
Rozsah:
15-20 str.
Nejlepší dostupné techniky (BAT) Černík
v OH – obecně i konkrétně v KO.
Současná infrastruktura v OH a její
úroveň.
Užívané technologie a technika
(popis, obrázek, specifika) se
zaměřením na:
- sběrná místa,
- sběrné nádoby,
- sběrné dvory,
- svozové automobily,
- překládací stanice,
- přepravní soupravy,
- třídicí linky,
- úpravárenská zařízení,
- kompostárny,
- bioplynové stanice,
- MBÚ,
- spalovny,
- skládky.
Směry vývoje technologií,
perspektivní technologie ve stádiu
výzkumu.
Rozsah:
40-60 str.
61
11.
Ekonomika
Kotoulová
Ekonomika bude rozdělena do 4
Slavík
základních částí: investice,
Vrbová
ekonomika provozu, zdroje
financování, ekonomické nástroje.
Investice
Orientační výše pořizovacích
nákladů zaměřených na:
- vybavenost obcí pro sběr
KO (sběrné nádoby, sběrné
dvory),
- svoz KO (svozové
automobily, překládací
stanice, přepravní soupravy,
- úpravárenské (třídicí) linky,
- kompostárny,
- bioplynové stanice,
- zařízení pro MBÚ,
- spalovny,
- skládky,
- případně jiná zařízení.
Výnosy a náklady provozu
Orientační výše tržeb a provozních
nákladů se zaměřením na:
- sběr využitelných složek,
- sběr bioodpadů,
- sběr nebezpečných složek,
- sběr objemných odpadů,
- třídění sebraných VS,
- úprava na palivo,
- MBÚ,
- kompostování,
- anaerobní digesce,
- spalování,
- skládkování,
- příp. jiný způsob.
Způsoby kalkulace nákladů na
odpadové hospodářství obcí.
Ekonomické nástroje
Zde bude pojednáno o hlavních
ekonomických nástrojích
souvisejících s KO. Jedná se
především:
Úhrada nákladů občany a
živnostníky (ceny, daně a poplatky
a jejich motivační funkce).
Poplatky za nakládání s KO
(poplatek za skládkování a jiné).
Finanční rezervy (rezervy pro
62
12.
Dopady na
životní
prostředí
rekultivace skládek a jiné).
Sankce a pokuty.
Rozšířená (ekonomická)
odpovědnost výrobce (povinnost
snižování nebezpečnosti výrobků,
povinnost zpětného odběru
výrobků).
Finanční podpora z veřejných
zdrojů.
Zdroje financování
Zdroje financování v podstatě
představují:
- vlastní zdroje,
- cizí zdroje soukromé,
- cizí zdroje veřejné.
Vlastní zdroje – zdroje z rozpočtu
obcí (příjmy do rozpočtu - úhrada
nákladů občany a živnostníky,
příjmy z prodeje druhotných
surovin, odměny z kolektivních
systémů - platby povinných osob).
Cizí zdroje soukromé – bankovní
úvěry, příspěvky nadací,
sponzoring.
Cizí zdroje veřejné – státní
rozpočet, SFŽP, kraje, EU –
Operační program Životního
prostředí, Operační program
rozvoje venkova, Operační
programy přeshraniční spolupráce,
Operační program meziregionální
spolupráce (Norsko, Švýcarsko).
Rozsah:
15-20 str.
Metody LCA, SELCA aj. Základní Kočí, Černík
popis metody a možnosti jejího
využití v rozhodování v OH.
Užívané software. Hlavní
indikátory dopadů na životní
prostředí v OH.
Výsledky LCA prováděných
v posledních letech.
LCA nápojových obalů,
LCA směsného KO, aj. např.
zahraniční.
Rozsah:
15-20 str.
63
13.
14.
Obec, občan,
podnikatel
Operátoři
Obecní systémy OH, vztahy obcí,
Študent
občanů a podnikatelů.
Zeroniková
Obec – Odpovědnost za zajištění
Remer
služby na svém území. Realizace
zákonem stanovených povinností –
minimální standard služby.
Rozhodování o způsobu provedení
regulované požadavky občanů.
Možnosti výkonu služeb – výhody
a nevýhody jednotlivých forem.
Občan – požadavek na pohodlnost,
pravidelnost, kvalitu a
ekonomickou přijatelnost služby
(průzkumy Markent). Vnímání
problematiky životního prostředí,
vyvolaná účast v komunitních
aktivitách. Lidský faktor.
Podnikatel – minimální
administrativní zatížení plynoucí
z nakládání s KO. Chování
podnikatelů v systému obcí
(průzkumy Markent).
Aktivita nevládních organizací
v OH obcí – spolupráce s obecními
úřady.
Rozsah:
16-18 str.
Svozové firmy a jejich působnost
v podmínkách ČR. Vlastnická
struktura operátorů v OH.
Nejvýznamnější hybatelé změn
v OH (TOP 10). Koncentrace trhu,
integrace aktivit – propojení
odběratelů a dodavatelů, nárůst
komplexnosti služeb. Liberalizace
služeb v OH, otevřený trh,
ekonomický vstup zahraničního
kapitálu, přenos znalostního
kapitálu ze zahraničí (know-how,
zaměstnanci). Prodej majetku obcí
a outsourcing služeb (trend).
Optimalizace kapacit, geografická
optimalizace. Certifikace
poskytovatelů služeb – garance
kvality.
Rozsah:
8-10 str.
64
Měchura
15.
16.
17.
18.
Případové
studie
Informace
Vzdělávání
Přílohy
Rejstříky
Konkrétní vzorová řešení OH obcí, Vrbová
regionů. Případové studie Slavík
poplatkových systémů - systémy
variabilních plateb v závislosti na
produkci SKO.
Další případové studie ….
Hierarchie informací - informační
pyramida. Evidence odpadů a
zařízení k nakládání s odpady –
základní evidované skutečnosti,
software. Agregované informace
(informační systémy OH) – ISOH,
MŽP, EKO-KOM aj.
Statistické informace – ČSÚ,
EUROWASTE, OECD.
Využití informací k rozhodování –
lokální úroveň (obce, živnosti),
regionální a ústřední orgány
veřejné správy – tvorba politik,
strategií, plánů, programů,
provozních systémů. Vzdělávání
SŠ, VŠ, EVVO, NNO
Havránková
Rozsah:
8-10 str.
Terminologie, Užitečné odkazy, Kotoulová,
Adresáře, SW, Seznamy subjektů
Kotrčová,
Študent
Věcný, Jmenný
editor
CELKOVÝ PŘEDPOKLÁDANÝ ROZSAH
navrženo
rezerva
65
Rozsah:
30-50 str.
Rozsah:
18-20 str.
Rozsah:
6-8 str.
250 – 350 stran
(223 – 306 stran)
(27 – 44 stran)

zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009

Transkript

Podobné dokumenty

Hlášení OR č. 23-4-15

Generuj PDF

Generuj PDF - Portál životního prostředí hlavního města Prahy

Josefovské zprávičky č. 108

MĚSTYS ÚSOBÍ

Majete, navržený , odprodeji Prodejní cena (Kč bez DPH) dle znalec

zelený růst - SITA CZ, a.s.

To, co po nás zůstane. ODPAD - je každá movitá věc, které se osoba

Jak nakládat se specifickým odpadem ze