září 2014 - Jiřetín pod Jedlovou

Transkript

září 2014 - Jiřetín pod Jedlovou
Ú S T E C K Ý
Dolní
Podluží
K R A J
Jiřetín
pod Jedlovou
Horní
Podluží
Per­mo­ník
Založen 1993
NOVINY PRO OBČANY A CHALUPÁŘE DOLNÍHO PODLUŽÍ, JIŘETÍNA POD JEDLOVOU A HORNÍHO PODLUŽÍ
Číslo 258 • ročník XXII
oznámení
 Ordinace MUDr. L. Martinkové
bude v září 2014 uzavřena v těchto
dnech – 12. 9. a 18. až 19. 9.
Očkování proti
chřipce
Zájemci o očkování proti chřipce,
nechť se přihlásí do 18. 9. 14 pro potřebu včasného objednání vakcín.
Lze předpokládat, že budou platit
stejná kriteria jako v letech minulých
– zdravotní pojišťovna hradí vakcíny a aplikaci osobám straším 65 let
a osobám se závažným chronickým
interním onemocněním /srdce, plíce,
cukrovka, nádory apod/. Pro samoplátce činí cena za vakcínu a aplikaci
cca 250 Kč /záleží na typu vakcíny/.
L. Martinková
oú JIŘETÍN p/J
SVOZ tříděného odp.
8. 9. – 22. 9. – 6. 10. 2014
Uzávěrka příštího čísla
Permoníku je 23. září a vyjde ve středu 1. října.
Tyto termíny najdete vždy na zadní
straně v tiráži.
ZÁŘÍ 2014
Cena dotovaná 4 Kč
Tak jsme to
zvládli
JIŘETÍN p/J – Celý červenec i srpen
letošního roku se vyznačuje velkým
suchem. Za tyto dva měsíce v obci pršelo snad jenom 3x, když k tomu přičtete zimu bez sněhu. Pouze 1x jsme
v tomto období protahovali sníh nevysoké vrstvy, tak je Vám zřejmé, že
jsme na obci měli a stále ještě máme
obavu, zda budeme schopni zajistit
dostatek pitné vody pro nás občany
i chalupáře hlavně v osadách, kde je
vody nejméně.
Jako první oznámil nedostatek
vody v restauraci na hradě Tolštejně
jeho provozovatel pan Krejčí. Uvedené jsme společně za pomoci vodojemu Jedlová a díky technickým
opatřením realizovaným v minulých
letech právě vzhledem k možnosti suchých období bez deště vyřešili. Problémy na Rozhledu začaly tím, že hotel Slovan, který je provozován déle
jak rok pouze pro ubytované, a těch
bylo za poslední léta poskrovnu, bez
jakéhokoliv avíza obsadil své zařízení
téměř 100 nocležníky. To polovyschlé
zdroje vody nezvládly, a tak v neděli na přelomu července a srpna nám
bylo nahlášeno, že v ubytovně (bývalé
staré škole) neteče voda. Ihned bylo
učiněno opatření zaměřené na úsporu vody, a to každodenním nočním
zavíráním části vodovodu Rozhled.
Dokonce bylo nutné 4x přivézt vodu
cisternou, abychom zajistili alespoň
přes den přiměřené množství pitné
vody. Bohužel stálou manipulací a
nočním zavíráním a ranním otvírá-
ním potrubních vedení došlo v neděli 17. 8. k poruše na vodovodním
řadu takového rozsahu, že nám těžce a draze našetřená voda vytekla na
silnici. Díky včasnému nahlášení poruchy chalupáři se podařilo ve vodojemu udržet minimální hladinu vody,
takže nikdo dlouhodobě nestrádal.
V pondělí jsme na radnici rozhodli, že poruchovou část rozvodu,
na které vznikla netěsnost (za poslední 2 roky již potřetí) vyměníme. Díky
vstřícné pomoci pana M. Gerháta
z firmy GEZ (z Varnsdorfu) jsme
za dva dny vykopali 170 m výkopu a
třetí den jsme vodovodní 2“ PVC potrubí uložili do tělesa komunikace, ze
kterého jsme museli vyříznout čtvrtinu šíře asfaltové přístupové cesty do
zimního střediska Jedlová. Ulici jsme
museli uzavřít a vyznačit trasu, jak se
dostat do části Rozhledu za výkopem.
Značky na vyznačení nám ochotně
zapůjčila firma SaM Děčín, která
Probíhající práce na nové zahradě v Mateřské školce v Horním Podluží, foto K. Kopecký
v obci rekonstruuje náměstí. Vykopané zeminy bylo totiž takové množství, že se nevešla na zelený pás vedle
této místní komunikace, a proto byla
ukládána na zbývající pás asfaltové
komunikace. Výkopové práce byly
ke všemu ještě komplikovány kabely
jak telefonního vedení tak silového
vedení pro lyžařský vlek, které nejsou v žádných dostupných plánech
ani ČEZ zakreslené. Po třech dnech
se dílo podařilo za pomoci pracovníků firmy MAJJ z Veselého dokončit.
K poruše došlo v prostoru „U
lva“ ke kterému jsme v červnu přivedli nový obousměrný propojovací
vodovod Rozhled-Jiřetín v délce téměř 400 m. O něm jsme již v Permoníku informovali. Nebýt této dokončené investice, tak bylo po celou dobu
opravy bez pitné vody dalších více jak
deset objektů. Díky včasnému dokončení tohoto díla se nám vše podařilo
zvládnout bez větších omezení. Za to
patří poděkování již zmíněným firmám, ale taky našim pracovníkům
v čele s panem Milanem Peškem,
kterých v závěrečný den pokládání
nové trasy na akci pracovalo celkem
devět. Jsem rád, že se uvedené zdařilo, za což všem patří velké díky.
Text a foto Josef Zoser, starosta
2
PERMONÍK
Září 2014
Dokončení vodovodního propoje
– vodovod Jiřetín–Rozhled
JIŘETÍN p/J – Na podzim loňského
roku jsme Vás informovali o započatých pracích na novém propojení vodovodu Jiřetínu pod Jedlovou s osadou Rozhled. V loňském roce se nám
podařilo položit cca 300 metrů nového dvoucoulového řádu a letos v červnu jsme propojení dokončili. Položili
jsme zbývajících cca 80 m, bylo osazeno několik sekčních šoupat, vzdušník a kalník. Tyto jsou pro případné
potřeby označeny zabetonovanými
modrými sloupky. V souvislosti s dokončením díla byl u zářezové jímky
pod Křížovou horou osazen nový
šestikubíkový vodojem, který bude
sloužit k akumulaci rezervy pitné
vody a z něj bude možno posilovat
jak vodovod Jiřetínu, tak osadu Rozhled (spodní část). Dále byla nově
vystrojena stávající zděná zářezová
jímka a vybudována měřící šachta
pro kontrolu množství odebrané pitné vody. V souběhu s těmito pracemi
jsme odkryli stávající starou zářezovou studnu, ze které do jímky přestala natékat voda. Byly odebrány nedostačující skruže a zářezová pera byla
zbavena prorostlých kořenů tam, kde
to šlo. Voda se opět objevila a měla by
slušně posílit náš zdroj.
Věřím, že touto informací vyvracíme spekulace některých občanů,
že obec na své náklady buduje přívod vody pro zasněžování některé ze
sjezdovek. Letošní II. etapu propojení pitné vody nám prováděla firma
MAJJ- Kupec s.r.o. z Veselého u Děčína za spolupráce s obcí. Nejvíce se
za obec podíleli zaměstnanci Karel
Mosig a Andrej Sivák, kterým patří
také po zásluze poděkování za dobře
odvedenou práci.
Milan Pešek
Na křížové cestě se nejen
malovalo
JIŘETÍN p/J – Vymalováním kaple a
Božího hrobu na křížové cestě u nás
v Jiřetíně pod Jedlovou práce na tomto turisticky velmi atraktivním místě
zdaleka neskončilo. V současné době
se na vrcholu Křížové hory mezi kaplí a hrobem vydláždil chodník z čedičových kamenů v délce 102 m a šířce
170 cm. Dláždění i malování hradila
obec plně ze svého rozpočtu.
To ale nebude v letošním roce poslední zlepšení vzhledu tohoto poutního místa, které je v majetku naší
obce. V měsíci září bychom měli
zahájit práce na renovaci 11 kapliček. Tyto práce bude za přispění
ministerstva kultury (na 8 kapliček,
zbytek opět budeme plně hradit ze
svého) z Fondu na regeneraci městských památkových zón provádět
nám známý restaurátor MgA Ondřej Sklenář, který mimo jiné u nás restauroval a nově instaloval sochu sv.
Jana Nepomuckého v prostoru mezi
farou a pěší zónou našeho náměstí.
Josef Zoser, starosta
INZERCE
Nový chodník
v Dolním Podluží
Chodcům v Dolním Podluží „u Zeleniny“ umožní brzy bezpečnější
pohyb nová část chodníku. Projekt
s názvem Chodník a nástupní plochy
pro autobusové zastávky je uskutečňován firmou SaM Děčín (dešťová
kanalizace) a firmou Bardzák z Benešova nad Ploučnicí (Chodník a nástupní plochy).
M. Hobzová, foto M. Pásek
Farmářské a bleší
trhy
Každou třetí sobotu v obci Janská u České Kamenice
od 8 hodin
www.blesitrhyjanska.cz
Září 2014
PERMONÍK
3
Litoměřický biskup v Jiřetíně pod Jedlovou
JIŘETÍN p/J – Nedělní bohoslužba 24. srpna 2014 se v jiřetínském
kostele Nejsvětější Trojice nesla ve
slavnostním rázu. Mons. Mgr. Jan
Baxant, biskup litoměřické diecéze
udělil svátost biřmování pěti
věřícím.
Po společném obědě s biřmovanci a ostatními věřícími
z naší farnosti, přijal pan biskup pozvání k prohlídce areálu
na Křížové hoře. Poutní místo
vlastní obec Jiřetín pod Jedlovou. Nyní zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce interiéru kaple a byla položena dlažba
před jejím vstupem. Do konce roku je plánovaná oprava jednotlivých zastavení křížové cesty tohoto poutního místa. Uznání z úst pana biskupa potěšilo.
Pavel Zoser, místostarosta, foto Karel Kříž
mateřská škola podlužánek dolní podluží
Rozloučení s předškoláky a
cesta za Hejkalem
Na slavnostní rozloučení s předškoláky jsme pozvali rodiče, paní ředitelku a vychovatelku ze základní školy a
samozřejmě našich šest předškoláků.
Tento rok nás opouští Natálka Ptáčková, Eliška Macháčková, Anežka
Frančová, Davídek Hoang, Adámek
Pecinovský a Románek Navrátil. Děti
přijely na koni, představily se a řekly o sobě základní informace, poté je
víla Moudrosti vyzkoušela ze základních znalostí a pasovala je na školáky.
Paní Hobzová předala šerpy, paní ředitelka pamětní knihy a list. Následoval přípitek a dort, po kterém se děti
vydaly na cestu za Hejkalem do lesa,
při které plnily úkoly. Na školní zahradě je čekaly nádherné dárky – balíček s pomůckami do školy, hračka,
sladkosti, polštářky a tašky, které
ušila naše šikovná školnice. S rodiči si zatím povídala paní ředitelka ze
základní školy, která je informovala
o všem, co je v první třídě čeká. Po
návratu z lesa si děti opekly buřty na
ohýnku a po setmění odvážně plnily
stezku odvahy. Přenocování ve školce
se dětem moc líbilo, ráno si pochutnaly na slavnostním dortu a vydaly
se domů.
http://podluzanek.ic.cz
Naši předškoláci nám budou moc
chybět, a protože jim v září začne
nová etapa jejich života, přejeme jim
hodně radosti a nových kamarádů.
Věříme, že na léta strávená v mateřské škole budou vzpomínat.
Děkujeme paní Daně Matějíkové za svezení dětí na koni a slečně
Kristýně Krupkové za ztvárnění víly
Moudrosti.
Text a foto kolektiv MŠ
PERMONÍK
4
Září 2014
napsali nám
Kam kráčíš Horní Podluží?
Vážení spoluobčané, dlouho jsem
váhala, zda tento článek napsat. Ale
poté, co jsem slyšela již několik variant, jak to „skutečně“ bylo, jsem se
rozhodla uvést věci na pravou míru.
Pokud jde o koupaliště u hotelu
Slavie, rozhodně obec neplatila desítky tisíc korun ročně, ale pouze 100
korun měsíčně. Po dlouhodobých peripetiích s ukončením nájmu, které
se vlekly několik dlouhých měsíců,
jsme se po konzultaci s advokátními
kancelářemi rozhodli odstoupit od
smlouvy. Toto odstoupení bylo doručeno, ale kromě pana starosty o něm
téměř měsíc nebylo zastupitelstvo
obce informováno. Osobně jsem ještě
v zájmu dobrých vztahů s obcí byla za
panem starostou na předem domluvené schůzce, kde jsem učinila vůči
obci vstřícný krok, bylo mi ale řečeno, že nikdo ze zastupitelů již v nájmu koupaliště nechce pokračovat.
Vzhledem k tomu, že jak odstoupení
od smlouvy, tak schůzka byly zataje-
ny, obeslala jsem zastupitele, kteří i
kdyby chtěli, nemohli nic udělat, protože již pan starosta dokončil „nový
zdroj“ zasněžování a to nejen bez vědomí zastupitelů, ale i bez stavebního
povolení.
Je tu ještě jedna věc v souvislosti
ani ne tak s koupalištěm, jako spíše
s jednáním pana starosty. Pan starosta mi při budování nového zasněžování volal, že potřebují nějaké komponenty z koupaliště. Pár minut na
to, jsem mu poslala sms, že ano. Pan
Vondra, ale chtěl být u toho a tak mu
volal, že přijede za dva dny. Pro jistotu jsem mu poslala novou sms, že
souhlas odvolávám s uvedením důvodů, což odmítl respektovat a napsal
mi, že již má souhlas. Následovalo
ještě několik sms z mé strany, že na
koupaliště nesmí vstoupit. Odmítl
to respektovat a přes výslovný zákaz vnikli do areálu, vypustili vodu
a vymontovali komponenty. Odjezdu traktoru jsem se snažila zabránit
tím, že jsem se postavila cca 100 metrů před traktor, tak aby mne viděl, že
mne viděl jsem si jistá, neboť na mne
křičel ať uhnu, což ukazoval i gesty.
Neuhnula jsem a on na mne začal
najíždět. Když už se mne traktor dotýkal, raději jsem odešla na stranu a
zaměstnanec obecního úřadu na mne
začal křičet cituji: „Ty krávo uhni, jednám na příkaz starosty a ty jsi mu to
sama povolila“. Odjel a já zavolala
policii a podala trestní oznámení.
Po prošetření jsem se dozvěděla, že
jsem sebevrah a skočila jsem přímo
pod traktor a on mne neviděl.
Co se týká zastavení prací na kanalizaci před hotelem Slavie, ano, nechali jsme práce zastavit, neboť byl
podepsán panem Vondrou souhlas
s kanalizací za splnění určitých podmínek. Přičemž jednou z nich bylo
neprovádění prací v období červen
až srpen. Proběhla osobní schůzka
s panem Čermákem, kde jsem předložila tento dokument, pan Čermák
neměl po technické stránce žádné
připomínky, říkal, že je možné stavbu přerušit a pokračovat jinde. Tele-
fonicky jsem informovala pana starostu, který se o dané věci nehodlal
bavit a trval na nepřerušení prací, že
prý ho nějaký papír vůbec nezajímá.
Proto jsme podali stížnost na patřičné úřady, které ve zkratce práce okolo
Slavie okamžitě zastavily. Cituji slova pana starosty: „ Kdybych věděl, že
mají v ruce tento papír, samozřejmě
bych práce směřoval jinak“.
Za odměnu, když jsme ořezávali
stromy u silnice, které se mírně nakláněly na cestu a zasahovaly do elektrického vedení, byla na nás na udání
zavolána kontrola CHKÚ, zastaveny
práce a nařízeno místní šetření, kde
nám za dobrý úmysl byla uložena
pokuta. Dosti záhadné je, že zhruba
patnáct minut před příjezdem úředníků na místní šetření, již stáli seřazení někteří zaměstnanci obce u protějšího domu a čekali s úsměvem, co
bude.
Je toho daleko více, co by stálo za
uveřejnění, ale bohužel by na to jeden
článek v Permoníku nestačil.
Mgr. Petra Lanková
Odpověď na článek ,,Kam kráčíš Horní Podluží“
Probudí se
opět koupaliště
Nechci rozvíjet dlouhou debatu na Nicméně dle naší právní zástupkyně Práce probíhaly i o víkendu za pouvedený článek, ale několik fak- bylo odstoupení od smlouvy ze strany moci zaměstnanců obce a i některých
v Horním Podluží ? výše
tů chci čtenářům vysvětlil a upřesnit. majitele koupaliště stejně neplatné. dobrovolníků. Zastupitelé vše jen z
Velice smutný pohled je na opuštěné
a kdysi nejkrásnější koupaliště v okolí. Zvláště v tak horkém létě jaké letos
bylo. Všichni, kteří v Horním Podluží
vyrostli, se tady naučili plavat, scházeli se tu s kamarády, prožívali první
lásky. Jezdili sem i obyvatelé z okolních obcí, z Varnsdorfu, Krásné Lípy
a dalších. Ve Slavii se koupající mohli občerstvit, dát si pivo, limonádu,
zmrzlinu i dobrý oběd. Navíc není
nic lepšího, než o parném letním dni
skočit do vody a pořádně si zaplavat
a ne se cákat v plastovém bazénu na
zahradě a nebo jezdit někam do Německa. (Po letošní zkušenosti jedné rodiny s malými dětmi, kdy bylo
koupání tzv. na stojáka – určitě ne).
Proto je těžké pochopit jednání členů zastupitelstva, kdy před 2 lety o
jeden hlas neschválili přijetí dotace
600 000 Kč na úpravu koupaliště a p.
starosta ji musel vrátit. Argument, že
se nebudou peníze dávat do soukromého majetku je směšný. Je mnoho
příkladů, že veřejný sektor spolupracuje se soukromým, a jde to! Chce to
jen vůli a ochotu se domluvit. Mnoho zdejších občanů nadává, ale to je
málo, je třeba vyjádřit to ve volbách
a zvolit takové zastupitele, kteří budou naslouchat přání občanů. Nyní
by Horní Podluží asi těžko získalo
titul Vesnice roku 2007 Ústeckého kraje. Nakonec koupaliště moh-
1. koupaliště:
Od obecního úřadu nikdy nevzešla
informace, že platíme za pronájem
koupaliště desítky tisíc Kč ročně.
Pouze jsme uváděli, že obec investovala do záchrany koupaliště statisíce.
Obec skutečně obdržela na přelomu roku 2013/14 jednostranné
odstoupení od smlouvy od majitele
areálu. Domníval jsem se, že se jedná
o běžnou výpověď, a tak jsem ihned
nereagoval, protože u ní běží výpovědní lhůta a je tak dost času vše probrat se zastupiteli. Nepochopil jsem,
že nejde ze strany majitele koupaliště o výpověď z nájmu, ale o okamžité
odstoupení od smlouvy, čímž jsem
možná propásl možnost se odvolat.
lo fungovat i bez dotace jako dříve,
hasiči by ho vyčistili (pořádali se zde
i závody), přívod čisté vody z Nového Světa obce před lety udělala, WC
fungovalo. Mohli se zde pořádat různé akce, aby byl v obci nějaký život.
Např. v Dolním Podluží se pořádají
různé soutěže, akce, prostě je tam
živo. Schází se tam řadoví obyvatelé i zastupitelé a nesedí doma. Proto
prosíme zástupce obce, udělejte něco
dobrého pro občany.
A. Kudličková,
dlouholetá chalupářka
z Horního Podluží
Ale neboť nevůle majitele koupaliště dál spolupracovat s obcí v tomto
areálu byla zřejmá, nemělo smysl
se dál pokoušet vyjednávat a situaci
vyhrocovat.
V únoru tohoto roku proběhlo
jednání mezi mnou a paní Lankovou, která měla na toto jednání plnou moc od svého partnera pana
Vondry. Na tomto jednání jsem paní
Lankovou několikrát žádal o ukončení nájmu koupaliště až v jarních
měsících, abychom nepřišli o zdroj
vody na zasněžování lyžařského areálu. Sdělila mi, že pokud vstoupíme
do areálu koupaliště, tak to pan Vondra bude řešit ochrankou, kterou si
je ochoten zaplatit. Neměl jsem tedy
skutečně jinou možnost, než urychleně zajistit nový zdroj vody na zasněžování. Nebylo to z důvodu, že bych
se nudil, nebo že by obec nevěděla co
s penězi. Obci hrozila vážná finanční ztráta, pokud by lyžařský areál do
blížících se mrazů nezprovoznila.
Pokud by se včas a dostatečně areál
nezasněžil, finanční újmu by utrpěla
též lyžařská škola a provozovatel restaurace. Toho si musel pan Vondra
být plně vědom. Po nekompromisním
stanovisku paní Lankové, zastupující
majitele areálu p. Vondru, jsem musel zahájit v zájmu obce práce na novém zdroji vody ze dne na den, bez
bližšího projednání se zastupiteli.
dáli pozorovali, na důvod stavby se
mne nikdo z nich neptal. Škoda, že
informace k probíhající stavbě mnozí nehledali u mne, ale u p. Lankové.
Zmrzlý a zabahněný jsem si ani nepomyslel, že by s novým krizovým řešením někdo nesouhlasil. Proto mne
velmi překvapilo písemné stanovisko zastupitelky Blanky Petružálkové, které zaslala až po vybudování nového přívodu vody na zasněžování,
kde sděluje, že je proti novému zdroji vody. Důvod však nesdělila, samozřejmě ani řešení, jaké by si představovala či navrhovala. A přitom vždy
uvádí, že ji práce v lyžařské škole živí.
Tomu jsem opravdu nerozuměl, když
bez sněhu se lyžovat nedá.
Čtenáři ať si sami odpoví na otázku, v čem byla ze strany paní Lankové vstřícnost a zájem na dobrých
vztazích s obcí. Já ji dosud hledám.
Bude to zřejmě podobná vstřícnost
jako při jednáních, kdy trvala p.
Lanková na odstranění autobusové
zastávky v blízkosti jejich stavby /
domu/, která léta sloužila našim občanům při cestování nejen do školy a
zaměstnání.
2.
Incident, který měla p. Lanková se
zaměstnanci obce, řešila přestupková komise. O výsledku jsem doposud
nebyl informován.
dokončení na další straně
Září 2014
3.
Co se týče zastavení prací na kanalizaci před Slávií, tak tady má paní
Lanková v podstatě pravdu. Stavební
povolení na kanalizaci bylo projednáváno již v letech 2006–2008, proto na
dokument, který upravoval podmínky stavby dle požadavků p. Vondry,
jsem si já a ani nikdo jiný, (kromě p.
Vondry, který na něj však včas neupozornil), skutečně nevzpomněl. Není
možné si vše podrobně pamatovat
spoustu let. Měl jsem zafixované, že
práce před Slávií se nesměji provádět
v době letních prázdnin. Dle dokumentu však výluka byla požadována
v měsících červen až srpen. Po zjištění této skutečnosti, díky upozornění
p. Lankové, jsem smluvní ujednání
samozřejmě akceptoval a omluvil
se. Nechápu stále, že paní Lanková
nechala provádět práce před Slávií
do posledního povoleného dne, tj.
do 31. 5. 14, kdy stavební práce byly
v plném proudu, a bez předchozího
upozornění se ihned po 31. 5. 14 dožadovala okamžitého zastavení prací na kanalizaci před budovou Slávie
předložením dokumentu, na který si
za ta léta nikdo nevzpomněl. Určitě
to mohla řešit dříve a ne v „hodině
12. či po ní“.
4.
Nepovolené ořezávání stromů před
jejich domem nikdo neudal, lze ověřit na CHKO (Chráněná krajinná oblast Lužické hory v Jablonném pod
Ještědí). Shodou okolností při prováděných pracích projížděli kolem
pracovníci CHKO. Já osobně jsem
doporučoval pokácení celých stromů, protože zasahovaly do osvětlení
a elektrického vedení a pouhé ořezání
stromů není dle mého dostatečným a
konečným řešením.
Na závěr ještě pár slov ke koupališti. Skutečně jsem mu věnoval spoustu času a energie a moc mne mrzí, jak
to dnes na koupališti vypadá. Bohužel jsem se zastupiteli nenašel v této
otázce společnou řeč již před 2 lety. Je
demokracie a musíme většinové názory respektovat, byť s nimi nemusíme souhlasit. Je jen otázkou, zda
většinové stanovisko zastupitelů kopíruje či respektuje většinový názor
obyvatel, které zastupují.
Paní Lanková plánuje dle jejích
předchozích sdělení v oblasti koupaliště malé ZOO. O provoz koupaliště neměla a asi stále nemá větší zájem, neb dle jejích pozorování v době
otevření koupaliště prý byly ve Slavii
menší tržby. Já se však, stejně jako
mnozí naší občané a chalupáři, nechci smířit s tím, že by v obci na vždy
mělo „společné koupání“ chybět,
proto hledám náhradní řešení, a byl
bych velmi rád, kdyby se jeho realizace povedla v zastupitelstvu prosadit,
byť samozřejmě bez práce a dotace,
jako i u mnoha jiných staveb v naší
obci, to nepůjde.
Kopecký Karel
PERMONÍK
5
SPORT V HORNÍM PODLUŽÍ
Čechie Horní Podluží
Malá zpráva o slavném vítězství gardy Čechie Horní Podluží,která nastoupila k přátelskému utkání proti
gardistům Slovanu Liberec.
Domácí tým, který měl možnost
již v minulém roce poznat kvalitu
bývalých ligových hráčů a podlehl
Slovanu 7:4, se letos sešel v sestavě
v bráně David Břeň v obraně Jirka
Peleška, Zdeněk Štastný, Michal Hovanycz, Antonín Kříž, Radek Hanykýř v záloze se točili Daniel Herman,
Martin Bulejko, Martin Petružálek,
Michal Drátovník, Standa Šmídílek a v útoku Bohouš Bláha, Jarda
Dědeček a Zdeněk Hovorka. Trenér Slovanu Liberec, bývalý reprezentační brankář a stříbrný z Eura
1996 Láďa Mayer, přivezl výběr hráčů Míra Pašta, Standa Trojan, kteří
byly spoluhráči Maxe, Dana a Bači
ve Slovanu Varnsdorf dále Myslivec,
Hajlek, Studený, Miškovský, Foubr,
Keltner, Hauer, Jakubšík, Kosatík, Babičík a největší hvězdy Josef
Obajdin a Luděk Zelenka, kterého
známe jako komentátora pro TV
přenosy.
V prvních minutách to vypadalo opět, že Liberec bude útočit a dávat góly, ale my jsme dokázali jít do
vedení po brance Standy Šmídílka,
který šikovně umístil míč do sítě po
malé domů od hostujícího stopera a
pak se začali dít věci. Náš nejmladší Michal Drátovník zvýšil na 2:0 po
nezištné nahrávce Zdenka Hovorky.
První gól hostů dával Luďa Zelenka
z pokutového kopu a byl na 3:1, pro
domácí zvýšil Michal Drátovník na
3:2 snížili hosté opět z pokutového
kopu a na 4:2 zvyšujeme Zdeňkem
Štastným opět pokutovým kopem
na 5:2 zvyšuje Dan Herman. Liberec
ještě dokázal zabrat a nakonec snížil v posledních minutách na celkový
výsledek 5:4 pro domácí Čechii. Po
utkání opět přišlo na řadu posezení
s hráči s dobrou baštou a pivkem, za
které děkujeme manželům Hejdukovým a Josefu Hroníkovi.
Tento rok se také poprvé bojovalo o pohár Čechie Horní Podluží v
malé kopané. Turnaje se zúčastnilo
11 týmů. Celkovým vítězem se stalo
mužstvo se záhadným názvem Možná, nebo nevím, které bylo kombinací domácích hráčů a kluků z Hrádku nad Nisou, druhé místo obsadili
hráči domácí Čechie a bronz kluci
z FC Biercelona. Individuální ceny
si převzali také nelepší brankář Jakub Pažerbřuh, nejlepší střelec Jakub Zadina a nejlepším hráčem byl
vyhlášen Miroslav Sentivan z vítězného mužstva. Za pořízení putovního poháru Čechie děkujeme starostovy obce Horní Podluží Karlovi
Kopeckému, další dík patří Josefu
Hroníkovi, manželům Hejdukovým, Martinu Šedivému, Václavovi
Frišovi, Lubošovi Sobotovi a dalším
členům Čechie, kteří se postarali o
to, aby tradice pořádání sportovních
akcí pokračovala, neboť je důležitou
součástí života obce .
Fotbalový klub Čechie Horní
Podluží chce poděkovat všem hráčům i fanouškům, kteří pravidelně
navštěvují fotbalové zápasy nejen u
nás, ale i v blízkých obcích, jako je
Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží, Rybniště, Chřibská, Krásná Lípa
nebo Varnsdorf, protože tradice je
tradice a naše srdce tlouklo, tluče a
bude tlouct pro Čechii.
Max
Desáté rodeo v Horním Podluží
Na konci léta patří již 10 let sjezdovka v Horním Podluží milovníkům koní. Nebylo tomu jinak ani letos. 23. 8. 2014 jsme
se opět sešli, a musím říct, že
v hojném počtu na sjezdovce,
abychom se pokochali pohledem na nádherné koně a obdivovali zručnost jejich jezdců.
Na startu jsme měli 32 koní a
jezdců a někteří jezdci jeli dva
na stejném koni.
Mezi jednotlivými disciplínami jsme mohli vidět drezurní vystoupení fríského hřebce
Walentina von Rodovitz v sedle
s majitelkou Jaruškou Sorádovou. Samozřejmě jsme nezapomněli na nejmenší. Ty si mohli
vyzkoušet na dřevěných konících překážkovou dráhu. Za svůj
výkon byly sladce odměněni
Disciplín bylo celkem 5 – barely,
tyče, klíčová dírka, klobouky, překážková jízda. Každá soutěž byla
samostatně obodována a oceněna.
Na konci se sečetli všechny body ze
všech soutěží a vyhlásilo se 6 nejlepších jezdců a koní rodea, kteří dostali
hodnotné ceny. Než došlo k dekorování nejlepších, tak si jezdci krátili
dlouhou chvíli tzv. balíkovou, což je
obdoba židličkové, kterou jistě všichni znají. Vítěz dostal krásnou cenu.
Díky pěknému počasí přišlo i hodně diváků, kteří doufám, byli s celou
akcí spokojeni. A večer nám skvěle
hrála kapela Country Rebels.
Na závěr patří velký dík všem
sponzorům,bez kterých se tato akce
neobejde a hlavně pořadatelům.
Díky!
Blanka Petružálková,
foto BcA Inez Chehaibi
6
PERMONÍK
Září 2014
schrödingerův institut jiřetín pod jedlovou
Schrödingerův institut v Jiřetíně pod
Jedlovou je po prázdninách zpět!
V září se opět otevírá centrum Schrödingerova institutu v prostorách
bývalé cukrárny v Děčínské ulici.
Oproti loňskému roku rozšiřujeme
nabídku kroužků, měníme otevírací dobu (Po–Pá od 14:00 do 18:00) a
ve stejném objektu zřizujeme i kancelář, kde nás v uvedeném čase vždy
najdete.
Co se týče kroužků, můžete se těšit na bubínkování, angličtinu, cykloturistický kroužek, objevování přírody, vaření a další, např. deskové hry.
Naší nabídku v současnosti doplňujeme, a proto podrobnější informace zjistíte ze speciálního letáku, který
bude v září k dispozici na vývěskách
ve spádové oblasti Jiřetína, Horního
i Dolního Podluží, Rybniště a Chřibské. K nalezení bude i na webových
stránkách (www.sinistitut.cz), Face-
booku a rádi Vás informujeme osobně i v našem jiřetínském centru.
Kroužků bude dozajista více, jen
ještě v době uzávěrky probíhají jednání o jejich vedení, vhodných prostorách apod. O akcích, které na září
připravujeme, se dozvíte stejnou
cestou prostřednictvím speciálních
letáčků.
Naším hlavním úkolem je nabídnout smysluplné využití času dětí a
mládeže, snažíme se jít cestou minimálních nákladů a jsme otevřeni
Vašim nápadům, návrhům a třeba i
spolupráci.
Přejeme Vám a Vašim dětem
úspěšné vykročení do nového školního roku a zveme Vás srdečně mezi
nás.
Pracovníci centra Schrödingerova
institutu v Jiřetíně pod Jedlovou
Španělsko s´Anabell – na
pirátské lodi
vydává se na průzkum okolí a hledání
moře. Večer proběhlo pár seznamovacích aktivit, seznámení s pirátským
řádem a vzhledem k náročnosti dne
se vydáváme brzy do svých kajut a těšíme se na další den.
V dalších dnech si naši piráti poměřovali s nepřáteli své síly, zdolávali nejrůznější překážky, bojovali o
záchranu potravin, které nám v noci
nepozorovaně ukradli. Kradli vlajku
jiným posádkám, polévali, pomalovávali důstojníky, kteří se nemohli vůbec bránit. Vydávali se na průzkumy
nepřátelských korábů a získávali tak
potřebné informace pro další soupeření. Nakonec společnými silami
vše zvládli, ubránili se před nepřáteli a získali mapu k pokladu, který
společně vyhledali a rovným dílem
rozdělili.
Ve volných chvílích se se svojí
posádkou a důstojníky vydávali na
Poslední dny školního roku jsme
se rozhodli s dětmi strávit u moře
v krásném městečku Blanes. V pátek jsme se kolem šesté hodiny ranní
s dětmi sešli před vlakovým nádražím, kde jsme vyčkali připlutí lodi.
Loď připlula přesně, už jen nalodit
zavazadla, rozloučit se s rodiči a hurá
na palubu. Cesta byla dlouhá. Páni řidiči nám ji zpříjemnili pouštěním filmů, někteří z nás ji prospali, jiní hráli
karty nebo četli časopisy. V brzkých
ranních hodinách jsme konečně dopluli na španělské hranice. Hurá, už
jen hodina do kempu. Poslední zastávka, hygiena, uklizení věcí a netrpělivé vyčkávání na zakotvení lodi.
V devět hodin ráno loď doráží do přístavu. Posádka rozebírá zavazadla,
ubytovává se v kajutách, vybaluje a
Příměstský tábor Jiřetín pod Jedlovou
Tyto prázdniny se vůbec poprvé konal příměstský tábor, který organizovalo
Středisko Schrödingerova institutu v Jiřetíně pod Jedlovou. Děti se po dobu
jednoho týdne pravidelně scházely v prostorách bývalé cukrárny, odkud se
pořádaly turisticko-naučné výlety do širokého okolí. V rámci příměstského táboru děti navštívily například Štolu sv. Jana Evangelisty nebo IQ park
v Liberci a měly možnost se svézt lanovkou na Ještěd. Pro zpestření výletů si
děti zasoutěžily v netradičních hrách, které prověřovaly jejich všeobecný přehled, fyzickou zdatnost a obratnost. Pravidelně jsme také navštěvovali letní
sportovní areál v Jiřetíně, kde nám počasí dovolilo vyzkoušet kvalitu a teplotu
vody v místním bazénu. Touto cestou bych chtěl poděkovat vychovatelkám
ZŠ Karlova Varnsdorf za výpomoc při organizaci. Poděkování patří také LT
Netopýr za možnost každodenního stravování. Jsme přesvědčeni, že tábor se
dětem líbil a těšíme se na další ročník.
Pavel Zoser
nejrůznější výlety. Zavítali do Marinelandu, kde obdivovali vystoupení
papoušků a nevěřícně kroutili hlavou, jak je možné je tohle všechno
naučit. O to víc nám zůstávala pusa
dokořán při vystoupení lachtanů a
delfínů. Vidět lachtana dávajícího
první pomoc nebo skákat delfína několik metrů nad hladinu byl opravdu
silný zážitek. Když jsme se oklepali
z vystoupení, vydali jsme se prozkoumávat vodní svět. Děti si užívaly nepřeberné množství klouzaček, tobo-
gánů a jiných vodních atrakcí. Samy
pomalu ani nevěděly, kde začít.
Společně jsme také zavítali do
vzdálenějšího městečka Tosa de Mar.
Zažili jsme krásný výlet lodí s průhledným dnem, kde jsme mohli pozorovat mořské dno a vyčkávat, zda se
nám nepoštěstí vidět alespoň kraba,
mořského ježka či nějakou mořskou
potvoru. Městečko bylo krásné, zašli jsme se podívat na vyhlídku, prošli
si hradby a nakonec jsme zavítali do
centra a zakoupili pár suvenýrů pro
své blízké.
Počasí po celý tábor bylo přijatelné, a i když nám občas poprchávalo,
tak jsme si to zkazit nenechali a každý den jsme si naplno užili. Domů
jsme odjeli naplněni a obohaceni novými zážitky a kamarády. Velké poděkování za krásný tábor patří dětem,
které krásně spolupracovaly a pomáhaly nám ho udělat co nejlepší a zejména velký dík patří vedoucím, kteří se o děti starali - Klárka Valková,
Lukáš Svárovský, Anička Doušová,
Vojta Lehroch, Radek Kříž, Ája Billá,
Šárka Křupalová, Ondřej Louka, Daniel Pajma, Jana Krejčiříková, Kateřina Stoklásková, Zdeňka Dušková a
také zdravotnice Iva Špalková.
Lucie Dospělová, hlavní vedoucí
PERMONÍK
Září 2014
schrödingerův institut jiřetín pod jedlovou
Tábor Jizera – na jiné
planetě
Letní tábor Jizera se nesl v duchu celotáborové hry na jiné planetě. V pondělí nastoupily děti společně s piloty
do raketoplánu Jizera – 14 a odletěly
na jinou planetu. Zde je čekalo deset
dní společného života.
Během těchto dní děti prozkoumávaly prostředí této nové planety.
Vytvářely si mapu a zjišťovaly, co
všechno se dá v okolí najít pro pře-
žití. Zachraňovaly své piloty, kteří
se ztratili na průzkumu, zdolávaly
těžké překážky a dopravovaly nalezená ptačí vejce do základny tak,
aniž by na něj přenesly lidský pach.
Luštily i tajnou zprávu od nepřátel,
kteří na této planetě žijí. Společně se
pak vydaly zjistit, co jsou zač a opatrně o nich získaly informace. Jedním
z hlavních a nejtěžších úkolů se ukázalo být překonání vesmírné pouště.
Všechny děti i piloti se před ní v pořádku dostali a mohli se tak vydat
hledat poklad, který si za zvládnutí
všech úkolů zasloužili.
Samozřejmě, že jsme na táboře nevynechali oblíbené diskotéky,
karneval, celodenní výlet do Jilemnice spojený s naučnou stezkou,
který s přehledem zvládli i ti nejmenší. Vzhledem k počasí bylo koupání v řece na denním pořádku. Děti
stavěly přehrady, jezdily v člunu, řádily na lehátkách nebo se nechávaly
jen tak unášet proudem. Ve volných
chvílích hrály vybíjenou, fotbal a pletly náramky. Na výběr bylo spousta
aktivit.
Pobyt na jiné planetě nám zpříjemňovalo nejen pěkné počasí, ale také
výborný personál, který nám ve všem
vyšel vstříc. Nesmíme zapomenout
na toho nejdůležitějšího, a to pana
kuchaře, jenž se staral o naše bříška,
která od stolu odcházela řádně naplněna. Ranní švédské stoly v podobě
ovoce, zeleniny, obložených talířů
a hlavně palačinek, které nesměly
žádné ráno chybět, se prostě nedaly
odmítnout.
Strávili jsme tu společně krásných
deset dní. Užili si srandy, poznali
nové kamarády a naučili se novým
věcem. Velká pochvala patří těm nejmenším, kteří byli na táboře poprvé
a pobyt zde zvládli na jedničku. Pochvala patří i velkým dětem, které po-
7
společenská rubrika
Dne 22. 8. 2014 uplynulo 7 let co nás
opustila paní Olga PROKOPOVÁ,
9. 9. 2014 by se dožila 80 let.
Vzpomínáme.
rodina Prokopova
máhaly s programem a krásně se staraly o ty nejmenší. Poděkování patří
v neposlední řadě i vedoucím – Kristině Korbové, Šárce Křupalové, Ondřeji Loukovi a Pavlovi Zoserovi, kteří
dětem připravovali program a snažili
se jim pobyt co nejvíce zpříjemnit.
Lucie Dospělová, hlavní vedoucí
Hurá aneb report o jedné sobotě
Když Podluží první prázdninovou
sobotu vstávalo, nic nenasvědčovalo tomu, že půjde o výjimečný
den. Jen mně a pár dalším lidem se
v hlavách skládala myšlenka za myšlenkou, jak to asi odpoledne dopadne. Koupaliště ožilo těsně před
polednem, kdy dorazilo vrchní velení Monika a Marcela. Musely si ale
s vykládáním věcí z auta dost pospíšit, protože zamračená obloha a pár
smělých kapek hrozil pokazit celý
plán. Obavu z mokré varianty naší
akce jsme pocítili ještě jednou, vše
ale dobře dopadlo a bouřkové mraky se odsunuly sprchnout jinam. Kolem jedné hodiny se začala scházet
naše pořadatelská banda a mohli
jsme jít na věc. Vytvořili jsme Start,
rozmístili jednotlivá stanoviště a
rozdělili kompetence. Na pomoc se
nám vydala i děcka z druhého stupně místní základní školy, toho času
čerstvě na prázdninách. Ve dvě přivezl Hukot aparaturu a já se mohla
chopit mikrofonu. Zbyla na mě totiž moderátorská povinnost, a tak
se moje amatérské raz dva, raz dva,
brzy neslo přes hladinu nádrže na
druhou stranu. Po druhé hodině se
začali blížit první návštěvníci. Velcí
si zabrali místo na terase, kde málokdo z nich pohrdl dobrým točeným
pivem, malí poskakovali kolem Startu a nejradši by se hned vydali na
první stanoviště. Když jsem jim to
ve tři hodiny konečně oficiálně dovolila, oči se jim ještě víc rozsvítily
a akce Hurá na prázdniny vypukla. Děti si ji užívaly dosyta, některé
šly celý okruh dokonce několikrát,
a když měly úkoly splněné a dostaly všech sedm razítek, čekala na ně
v cíli odměna jednak v podobě hračky, omalovánky nebo jiného dárku,
jednak v podobě papírového tácku
– hádejte s čím. No jasně, voňavý
špekáček nikomu radost nezkazil.
V době, kdy děti běhaly za razítky
kolem koupaliště, jsme ani dospěláky nenechali ladem. Dámám jsme
nabídli soutěž o nejlepší bábovku a
nezklamaly nás. Devět, chce se mi
říci až uměleckých děl, jsme měli
možnost posoudit v druhé části odpoledne. Jako jedna z poroty musím
říci, že bylo opravdu těžké se rozhodnout. Vanilka, punč, oříšky…a všude kolem tolik vůně. Vítěz ale může
být jen jeden, a tak dodatečně blaho-
přeji paní Pojezdné k prvnímu místu. Pánové nám dokázali zručnost,
sílu a hlavně odvahu v soutěži štípání
dřeva, která nejenom že představila šampióna-štípače, ale zároveň se
postarala o dřevo na táborák. Tomu
říkám dvě mouchy jednou ranou.
Ještě jedno utkání potrápilo účastníky našeho odpoledne a jím byl
přebor v pojídání špaget. Osm borců ve dvou kategoriích, osm talířů
s porcí italské speciality, nikde žádný příbor, i ruce nechat za zády. A
teď nám ukažte, kdo to zvládne v rekordním čase! Všem okolo zůstává
rozum stát, jak je jenom možné do
sebe během pár desítek vteřin nasoukat talíř špaget… Ve chvíli, kdy končí
poslední soutěž, končí i moje moderátorská povinnost. Z toho mám radost nejen já, ale i všichni s citem pro
jazyk a mluvené slovo, neboť ten, kdo
osmkrát začíná větu spojkou „takže“
nemůže být než rétor-ničema.
Odpoledne pomalu končí, děti
smaží buřtíky nad čerstvě naštípanými poleny a my začínáme rozpouštět a uklízet všechna stanoviště. Je
čas volné zábavy, který trvá až do
večera. Okolo sedmé hodiny začíná
být kolem aparatury opět živo. Ano
ano, začíná živá produkce čtyř hudebních formací, které promotérsky
zařídil náš spoluorganizátor Hukot.
Míru zábavy a množství zúčastněných snad dokáže fakt, že se ještě po
půlnoci stály fronty na pivo a další alko-nealko. Prostě doposud nevídaná
situace. Já se skvěle bavila asi do půl
druhé ráno, potom už mě přemohla organizátorská únava a musela
jsem do kanafasu. Díky všem, bylo
to skvělé…
Á propos, když už děkování, tak
opravdu všem.. Jménem hlavních
pořadatelů, jimiž jsou Občerstvení
na koupališti a nezisková organizace
Poradna Barevné soužití, jmenovitě
paní Monika Hejduková a Marcela
Surmajová děkuji panu Karlu Vojtovi
za finanční pomoc, žákům 2. stupně
ZŠ Dolní Podluží za účast při organizaci, paní Janě Houskové, Kamile Žítkové, Kláře Barákové a Jitce
Ptáčkové za organizaci projektu a
Hukotovi za ozvučení dětské akce a
organizaci večerní zábavy. Bylo mi
ctí s vámi všemi pracovat… Tak zase
příště, co říkáte?
Petra Frančová
PERMONÍK
8
Září 2014
základní škola dolní podluží
Prázdniny a nový školní
rok 2014/2015
O letošních prázdninách si školní
budovy moc klidu neužily. V budově
II. stupně prováděla firma Manata
od 1. července do 20. srpna výmalbu
vstupního prostoru a chodeb. Pan Jaromír Ivan se synem pečlivě opravili
nerovnosti na zdech a stropech, velmi vkusně v jemných odstínech chodby vymalovali, opravili a natřeli sokly,
doplnili linkami. Vestibul zcela změnil svou tvář, tmavý vstupní prostor
se rozzářil světlým soklem a novou
žlutobílou výmalbou vynikly ozdoby
na zdech. Malíři vymalovali i školní
jídelnu, aby alespoň na chvíli zmizely vlhké mapy, vzlínající vlhkost nás
zde trvale trápí.
Děkuji tímto pánům Ivanovým za
perfektně a poctivě odvedenou práci,
kterou navíc dělají s úsměvem a s humorem. Věřím, že si jejich práce budou vážit i žáci školy a že nám chodby
vydrží dlouho krásné!
Budova I. stupně prochází poměrně velkou rekonstrukcí (v době uzávěrky Permoníku nejsou ještě práce
dokončeny). V rámci programu Zelená úsporám byla vyměněna okna a
dveře, budova byla zateplena a škola
dostává novou fasádu. Rekonstrukci provádí firma Hantych, o výrobu
a výměnu oken a dveří se postarala
místní firma Samat. V průběhu rekonstrukce se vynořila řada problémů, které si vynutily další náklady.
Na stavbu téměř denně dohlížel pan
starosta, díky jeho vstřícnému přístupu a rychlým rozhodnutím byly
mnohé problémy vyřešeny, např. ve
třídách jsou nyní i nové radiátory.
I když práce ještě nejsou ukončeny, věřím, že vše dobře dopadne a
chtěla bych proto poděkovat našemu
zřizovateli – obci Dolní Podluží, panu
starostovi Pecinovskému, velmi dě-
kuji panu školníkovi Soškovi, který
se celé prázdniny doslova nezastavil.
Poděkování patří rovněž pánům Ivanovým, kteří i v této budově opravili
a namalovali sokly tak, že není téměř
poznat, že se tu odbývaly hrubé zednické práce. Děkuji i panu Mensovi a
jeho úklidové firmě, bez jejich pomoci bychom nezahájili školní rok včas.
Žáky v novém školním roce nepřivítají jen nové či opravené prostory,
ale i několik nových pedagogů. Třídní
učitelé jsou:
1. tř. Mgr. Martina Hofmanová
2. tř. Mgr. Jana Horáková
3. tř. Mgr. Iva Pecherová
4. tř. Bc. Vendula Riedelová
5. tř. Mgr. Pavla Sošková, zástupkyně ředitelky
6. tř. Mgr. Eva Havlíčková
7. tř. Mgr. Jiří Ulrich
8. tř. Bc. Ivana Novodárská
9. tř. Vlatimil Piller, DiS.
Dalšími vyučujícími jsou: Mgr. Markéta Šmidílková, DiS., Tomáš Piller,
Jiří Fetr, Mgr. Jiří Baloun, Ing. Hana
Staňová, asistentky pedagogů Petra
Rigová, Jiřina Poláková a Markéta
Čapková, která bude zároveň vychovatelkou 2. odd. ŠD a Jitka Kuklová,
vychovatelka ŠD.
Přeji všem učitelům hodně sil do nového školního roku, žákům hodně
úspěchů a pěkných školních zážitků!
Text i foto Mgr. Markéta Hobzová,
ředitelka školy
spolek život dolní podluží
ně. Pracovali jsme s vlnou, hlínou, pletli
košíky, vařili jsme národní jídla. Děti bez
zábran komunikovaly v německém jazyce.
Děkuji za vzorný dohled nad dětmi Margitě Nováčkové, Aleně Janečkové a Haně
Maternové.
Tábor v KiEZ Querxenland
Seifhennersdorf
Letní kempování v Hartau Birkenhof
Jako každý rok se děti z mateřské a základní školy
účastnily dvanáctidenního letního táboru v Hartau. Téma bylo „Příroda“. Navštívili jsme zříceninu
hradu Oybin, město Žitava, jeli jsme úzkokolejkou
a historickým autobusem, zhlédli jsme představení „Karásek“ v lesním divadle, navštívili jsme zoo
v Görlitz a koupali jsme se na jezerech a v bazé-
Poprvé se děti z našich tří obcí účastnily trojjazyčného tábora s tématem
„Buď fit – zdravý životní styl“.
Ubytovány byly v pokojích s toaletou a sprchou v krásném komplexu plném zábavy (taneční sál,
společenské místnosti, kasíno, grilovací chata, ping-pongové stoly,
lanové prolézačky... . Děti každé ráno cvičily na zdravé stezce, účastnily se seminářů o
zdravém životním stylu. Vytvářely pyramidu zdraví. Svoji zdatnost si vyzkoušely při
judu, na lanové dráze a při koupání v bazénovém komplexu Silberteich. Navštívily kamenolom, lesní divadlo – představení „Karásek“, kasíno a diskotéky. Po celou dobu
tábora byly děti ve smíšených jazykových
skupinách a komunikovaly v německém a polském
jazyce. Na závěr uspořádaly kulturní vystoupení
pro rodiče. Děkuji za vzorný dohled nad dětmi Jitce
Ptáčkové a Aleně Janečkové.
Poděkování
Spolek Život děkuje Obecnímu úřadu Jiřetín pod
Jedlovou za finanční příspěvek 2000 Kč. Tyto peníze budou využity na akce pro děti našich tří obcí.
Miloslava Böhmová, jednatelka spolku Život
PERMONÍK
Září 2014
9
seriál
Podstávkové domy
~ 35 ~
Z německého originálu přeložil Miroslav Kabeláč
Efektní však bylo, když v domech boháčů byly hrany trámu přeměněny
v často bohatě členěnou řezbářskou
výzdobu. To dokazují oba vyhloubené
nebo opět přečnívající profily zdola
viditelných hran /jednoduché žlábky, čtvrtina, polovina nebo dokonce tři čtvrtiny trámu/. Tyto ozdoby
se už nemohly na celé ploše trámů
udělat pořízem, nebo různými druhy dlát. Většinou se trámy zdobily
tažným hoblíkem, jenž byl vybaven
zvláštními želízky. Tažným hoblíkem označovali nástroj srovnatelný
s předlouhým truhlářským hoblíkem /skutečný truhlářský hoblík je
přibližně 80 cm dlouhý/. Název vychází ze skutečnosti, že tento hoblík
musili pomoci provazu táhnout jeden
dva muži, jež tesař „jen“ vedl. K tomu
ovšem byla potřebná veškerá tělesná
síla. Také tyto ozdoby hran byly zakončeny elegantním obloukem před
stěnou světnice. Aby bylo možno tyto
konce takto upravit, byly k tomu zapotřebí některé dlabací nástroje,
mezi nimiž úhlová dlátka popřípadě dutá dláta. U rozmanitých druhů
dřevěných obkladů polí je nápadné,
že dolní prkna přesunutých záklopů
a deštění na přesah jednotlivě byly
zabudovány podle jejich šířky přesně do záklopové drážky, což svědčí
o pozoruhodném řemeslném výkonu.
Proto dnes, pokud se plánují nějaké
změny, by měl majitel od základu nechat přezkoušet, zda vůbec je potřebné nové obložení.
Dalšími možnostmi zdobení stropu jsou dekorativní malby, při nichž
se užívalo kaseinových barev a prvků lidové tvořivosti /květiny, pupeny, popínavé rostliny…/. Vyskytovaly se i mramorové nátěry. Ojediněle
vznikaly vynikající výtvory. „V Oldřichově v Hájích č. 5 je celá hrázděná
komora, nacházející se nad světnicí, vymalována klihovými barvami.
Na stropě je Kristus na kříži, po jeho
stranách stojí církevní otcové sv. Ambrož a sv. Augustin, všichni v životní velikosti. Na stěnách představují
iluzionistická zobrazení běh lidského
života od mládí ke stáří.“ /33/ Velmi
krásně malovaný strop se uchoval ve
Friedersdorfu v horním patře kolářství Bähr.
Bohužel některé malby zmizely
pod obklady, což je obyvatelům jen
zřídka známo /např. v Eibau F. – L.
– Jahn – Straße 34 /. Zda se taková
malba zachovala, když léta a staletí
„dřímala“ pod obkladem, závisí na
způsobu jejího provedení. Malby na
omítnutých stropech kolem míst, kde
jsou zavěšena osvětlovací tělesa, se
prováděly s oblibou v 19. a 20. století,
zpravidla také na chodbách, v klenutých místnostech výjimkou skladovacích prostorů. Setkáme se však také
se stropy s pozoruhodnými štukatérskými ozdobami.
VNITŘNÍ SCHODY
Běžné spojení chodby a předsíně
v horním patře, tedy s prostorem
nad chodbou, obstarávaly dřevěné
schody, většinou zasunuté. Dnes se
považují za nejjednodušší typ schodiště lištové schody. Složitější výstavba schodů byla užita proto, že
tesaři neradi tehdy užívali hřebíky
a zasunuté schody držely jen prostřednictvím dřevěných spojů. Toto
schodiště umožňuje lehké bednění ze
spodní strany. Dokonce i v domech,
ve kterých byly schody, vedoucí z přízemí do horního patra, v lepším provedení, tedy dlabané, nebo dokonce
zděné, jak tomu bylo i ve faktorských
či některých selských domech, často
zasunuty.
Žebříky jsou výjimkou, využívaly
se jen proto, aby se člověk velmi často
dostal na půdu /seno, zásoby dřeva
apod./ Naproti tomu sloužily kominíkovi k jeho výstupu, nebo když bylo
zapotřebí dostat se k vrstvě prken na
hambalku.
Schody zděné se mohly vyznačovat velkými rozdíly. Nejjednodušším
a nejlevnějším druhem bylo schodiště postavené z drsných lámaných,
jenom odštípnutých žulových kusů
přibližné velikosti 0,20 x 0,20 m
v průřezu od 0,80 m až do jednoho
metru délky. Tyto kusy kamene se
daly patrně použít i při stavbě točitých schodů.
„Lepší“ schody byly opracovány
kameníkem, pokud jde o plochy, na
které se šlapalo, a na přední straně,
nebo při nejmenším naostřené, často pemrlované /žula a pískovec/ a ve
všech nejjemnějších provedeních
dokonce nahrubo broušené. Zadní a spodní strana byla naostřena,
nebo zůstala hrubá, přední hrany se
schovaly. Na druhu profilu závisely
pracovní náklady a zároveň cena. Pro
„vznešené“ majitele byly zhotoveny
točité schody klínovitého tvaru.
Pokud jde o zábradelní držadla,
v jednoduchém provedení to byly
oloupané, dobře ohlazené tyče o přibližném průměru 5 cm, jejichž držáky byly vyrobeny ze železa. Solidnější držadla představovaly ohoblované
a dobře ohlazené latě. Vzácností byly
latě zdobené řezbou.
Zábradlí se v nejjednodušším tvaru
podobala držadlu doplněnému tyčí ve
výši kolen. S takovým zábradlím bylo
možno se setkat v prostých domech.
Většinou je přestavovala zabudovaná
prkna. Občas byla zdobená řezbami
umělecké hodnoty vytvořenými pilou. V takovýchto domech se zpravidla užívalo stejného druhu zábradlí
pro schody i pro předsíň nad chodbou. Bylo možné použít také držadlo
připevněné na stěně. Držadla byla
zhotovena z ručně zdobených latí.
PODLAHY
V podstávkovém domě byla potřebná, jako i v jiných venkovských staveních, podlaha dobře schůdná a lehce
omyvatelná.
Starých podlah z kamene, cihel
nebo dřeva je ještě dost. Naproti
tomu téměř zmizela podlaha hliněná, dříve často obvyklá. Výjimkou
byly mlaty s podlahou dřevěnou,
zpravidla šlo o podlahu hliněnou.
Jako základní materiál byla vhodná
jen velmi čistá hlína. Nejprve se musila dát vymrznout, to znamená, že
jednu zimu ležela rozložená ve vrstvě
vysoké kolem 30 cm. Po prohnětení
s chlévskou mrvou a krví /přednost
se dávala krvi hovězích zvířat/ se vrstva dlouhé hodiny udusávala bosýma
nohama. Často při této práci pomáhal i jeden pár hovězího dobytka.
V okruhu pozdějšího mlatu se pak
položila hliněná masa ve vrstvě silné
přibližně 15 cm, která pak byla prkny přizpůsobenými k tomu důkladně utlučena a upěchována. Pevnost
mlatu po vysušení odpovídala téměř
pevnosti betonu, avšak při výmlatu
cepem – v protikladu k betonu – byla
tak pružná, že se zrna nepoškodila.
Domovní chodba a další prostory
se často vykládaly kameny, převážně
se jednalo o domácí žulu, či pískovec. U méně bohatých majitelů se
skládala podlaha z plochých, nepravidelných a téměř neopracovaných
kamenů. Kameny opracované /o rozměru přibližně 35 x 70 cm/ můžeme
vidět ještě dnes v mnoha podstávkových domech. Sestavit takovou podlahu rovnou a s malými spárami, to
vyžadovalo mnoho zručnosti a dobré
oko při měření, protože kameny neopracované na straně, na které ležely,
často silně kolísaly ve svých rozměrech /od 5 do 20 cm/.
POZVÁNKA na V. Mezinárodní
konferenci chovatelů
masného skotu ke společné
zemědělské politice EU, která se
uskuteční v pátek 5. září ve
Chřibské od 9 hodin.
Na ekologické farmě Ing. Jana
Machače bude mít svůj stánek
také MAS Šluknovsko, v
němž bude informovat o svých
aktivitách, o podpořených
projektech, zaměřených na
modernizaci zemědělských
podniků a o nultém semestru
Virtuální univerzity třetího věku,
který MAS uspořádala na jaře
letošního roku v Klubu Střelnice
ve Varnsdorfu ve spolupráci s
Českou zemědělskou univerzitou.
DĚČÍN (Po) 6. 10., 19.00 hod.
Společenský dům Střelnice, Labská 691/23
Předprodej: Dezka – CK, Prokopa Holého 808/8,
tel.: 412 532 111
pokračování příště
10
PERMONÍK
Reakce na článek paní V. Barešové z posledního Permoníku
„Expedice Orlík 2014 – květen“
Milá Veroniko, po přečtení tvého
článku jsem žasl, jak se dokáží zkreslit skutečnosti napsané, nebo možná i
řečené. Jediné s čím se v tvém článku
ztotožňuji je fakt, že mám rád legraci
a dokážu si ji udělat z kohokoli, ale i
ze sebe. Myslím, že jsem natolik soudný, že vím, co si u koho mohu dovolit,
abych neurazil a případné zpětné reakce a „odplaty“ přijímám. Nejlepší
humorné příběhy píše sám život a my
jsme měli to štěstí, že jsme je zažili a
já se s nimi chtěl podělit s čtenáři. Je
mi líto, že jsi to z článku nepochopila. Paní Mosigová (Zdéna) – tykáme
si a myslím, že spolu vycházíme velice dobře – sama dobře ví, že šlo z naší
strany s řízečky o recesi, a proto také
reagovala tak, jak reagovala, a to je
vše! – srdečně jsme se zasmáli. U
této situace jsem byl já, Ševča, Karel
a Zdena. Ty jsi u toho ale nebyla a neznáš pointu situace, tak si nehraj na
ombudsmanku (to myslím nejen pro
tuto situaci) a nikomu nepodsouvej,
že chce někoho urážet, nebo ho uráží. Určitě jsem, nebo jsme, nečekali,
že nám skutečně dá nějaké jídlo, to si
opravdu ještě dokážu (dokážeme) pořídit sami. Pokud bych řízečky od Zdeny skutečně vyžadoval, asi bych si je
objednal dopředu a nepožadoval bych
je přímo ráno při odjezdu. To vždy zavání zklamáním. Co myslíš?
Co se týká pobytu s Karlem na Orlíku – byl to výlet, relax a ne melouch
či brigáda, nebo dokonce šikana, jak
píšeš a udivuje mě, kde bereš tyto informace, lži a pomluvy (sama píšeš o
slušné společnosti a morálce). Nebo jsi
si to opět vydedukovala z toho „úklidu
kolem přívěsu“, kde jsme našli ledabyle pohozený kajak? To snad ne?
Karel projevil zájem jet s námi na
ryby již dříve a proto nám Zdena (maminka Karla) již dříve při našem dřívějším odjezdu volala, že Karel chce jet
s námi. Měli jsme již naloženo a plno,
a tak v tomto případě z toho sešlo, a to
i proto, že Mosigovi měli hodně práce na domu, který koupili a Karel měl
doma co dělat. Na naši další výpravu
už mohl jet s námi a já jsem rád, že
jsme jeli všichni společně, a to i přes
to, jak píšeš, jsem „jeho přímý nadřízený“. Nevěděl jsem, že na západ od
naší hranice spolu nemůžou jet „nadřízený a podřízený“, jen tak si užít
víkendu, aniž by někdo někoho podezříval ze zneužívání, ponižování,
vysmívání se … a vlastně ještě psychický teror a strach, že přijde podřízený o
práci, žertování atd. To si běž sednout
chvíli do hospody třeba na Chaloupku,
a to asi omdlíš, protože, co tam se děje
nemá obdoby (samozřejmě sranda) a
tam se špičkují všichni od „bílýho po
černýho“ a všichni se baví a ví, že je to
fór.
To maj teda asi na západě divný
pravidla a jsem rád, že jsem pro vstup
do EU už jen z tohoto důvodu nehlasoval. Poslední věc, co bych chtěl k ponižování kohokoli napsat je to, že ode
mne nikdy nikdo neslyšel, že bych ho
urážel, ponižoval atd. ať je bílej, černej, tlustej, hubenej, šilhavej, brejlatej,
plešatej atd. – každej je prostě nějakej
Taky jsem nikdy nikomu včetně Karla neřekl příjmením, což sám nemám
rád, když někdo někomu říká např.
Pešku, Mosigu, atd., a to bez slovíčka
pane nebo předtím neosloví křestním
jménem. Podle mne jsou to lidi sami
zamindrákovaní a hulváti, kteří si
myslí, že když někoho před lidmi ponižují, že jsou prudce inteligentní a vyčnívají. Oni vyčnívají, ale jako hovada
– laskavý čtenář promine. Vidím problém jinde – několik lidí mi řeklo „Slyšel jsem, co jsi napsal o Mosigovi“ atd.
– nikdo neřekl o Karlovi, nebo Kájovi.
Jen o Mosigovi. Na otázku, co na článek říkají, mi řekli, že to nečetli. Taky
názor. Bohudík jsem dostal v souvislostí s článkem jen jedno negativní
hodnocení, a to je to od tebe – třeba
se ale ještě někdo ozve. Ostatní, a bylo
jich hodně, byla pozitivní, ale jsem rád
i za to tvé hodnocení. Pořádnej „spisovatel“ musí přijmout i negativa.
Ještě k tomu strachu ze ztráty práce – myslím, že to jsi nemyslela na
Karla, ale asi všeobecně. U Káji Ti
musím napsat, že v době, kdy on pracoval v kopáčské partě (r. 1998–2000)
v souvislosti s výměnou vodovodu a
plynofikace obce jsem si ho u vedení
obce vymodlil . Vedení ho na mé naléhání přijalo do trvalého pracovního
poměru s tím, že bude pracovat na vodovodním a kanalizační řádu obce a
bude vykonávat další práce, na které
bude stačit. Podmínkou bylo, že nad
ním budu tzv. dohlížet. Byl jsem rád a
jsem rád, že pracuje v místě bydliště,
protože jinde by asi těžko hledal práci, a to i přes to, že Karel je vzhledem
ke svým kopáčským schopnostem nepřekonatelný. Někdy je to s ním však
na mrtvici, ale někdy svým „perlením“ všechno vynahradí a je sranda.
Všichni jsme viděli film Vesničko má
středisková – i mě a Karla občané naší
střediskové vesničky často nazývali
panem Pávkem a Otíkem. A co? Přijelo snad několik západoevropských
soudruhů tuto „choulostivou“ situaci vyšetřovat? Zakázal to někdo vysílat – tento film? Podal někdo z nás na
někoho stížnost či trestní oznámení?
Uráželo nás to? Několikrát se nám staly podobné příhody, jako ve zmíněném
filmu – nacouvání do trubek za Karlovy navigace, rozbití odrazek na vozíku
při téže činnosti, a to přímo před zraky
starosty (málem se vyvrátil) atd.
Jednou jsem jel s Karlem na vodojem na Jedlovou a přeběhla nám přes
cestu veverka. Já povídám „Hele ve-
verka!“ a Karel: „Cožee!? Tak tohle je
veverka??? Já myslel, že veverka je aspoň tááákhle veliká ..“ a rozpřáhnul
ruce jako rybář ukazující uloveného
sumce. To je ten krásnej život a jeho
příběhy ať se odehrají komukoli bez
ohledu na inteligenci, rasu, momentální retardaci, momentální indispozici
po alkoholu či jiné omamné látce, atd.
Než jsem poslal článek o Orlíku
s Karlem do redakce Permoníku, dal
jsem ho přečíst paní Mosigové a Báře
(sestra). Po mém dotazu, jak se jim to
líbí, mi Zdena řekla, že se mohli s Bárou uchechtat, a když jsem jí řekl, že to
tedy dám do Permoníku, řekla mi tím
svým milým moravským přízvukem
„Ty si blby!!!“.
Když jsi mi v neděli večer telefonovala s otázkou, co má znamenat ten
článek?!! – mimo jiné jsi se tzv „bila
v prsa“ a několikrát jsi mi opakovala,
co ty všechno pro tu rodinu (myšleno
rodinu Mosigových) již léta děláš a jak
jí pomáháš. Měla jsi na mysli „pomoc“
ve formě peněz za provedenou práci –
paní Zdena ti na chalupě uklízí a to za
peníze, což si za práci jistě zaslouží a
platí to i na východ od našich hranic.
Nic proti tomu. Funguje to tak všude.
I mně jsi kdysi zaplatila za to, že jsem
Vám odpojil s Karlem septik a odkanalizoval dům na přímo. Já to vidím
opačně – né ty, ale ona ti pomáhá svou
službou pro tebe, a ty ji za to platíš. Já
taky platím Karlovi a jiným za práci,
kterou pro mne dělá a to z důvodu
buď, že nemám čas, nebo už nemám
tolik sil, jako dřív, kdy jsem si to dělal
sám (myslím tu práci samozřejmě) a
nebo jsem prostě líný a chci si sám odpočinout. To tak je, a pro mne, na rozdíl od tebe, je to služba pro mne a já za
Září 2014
ni rád zaplatím. Nejsem vykořisťovatel, jak o mně uvádíš. Nebo si opravdu
myslíš, že za práci platíš jenom ty?
Reklamu nepotřebujeme v Permoníku inzerovat a myslím si, že to
zase bylo pochopeno špatně. Pokud
bychom chtěli (vlastníme ho dva) vyzvat někoho, aby jel sám na náš přívěs, uvedli bychom alespoň telefonní
či jiný kontakt, to mě zase tak nepodceňuj. A jestli čteš pořádně Permoníka, tak jsem již v tomto periodiku inzeroval, a také platil, takže vím, co se při
inzerci sluší a patří. Nakonec prosba.
Prosím tě nevolej mi už nikdy v neděli
v noci ve 22.30 kvůli článku, který napíšu. Já bych si to tedy k nikomu nedovolil, a to také z prosté slušnosti.
Na západ od naší hranice se taky
dodržují pravidla klidu v neděli, ve
svátek a omezení činností hraničících
s obtěžováním. Jsem ale dobrák – odpouštím ti – taky jsem pochybil, když
jsem v souvislostí s uvedením obecní
vyhlášky o tomto klidu nechal meloucháře sekat soukromou zahradu a oni
ji sekali v neděli, protože jsem jim neřekl, že takovou vyhlášku máme již několik dní schválenu.
K poslední větě, co jsi napsala, že
bych se já a mí přímý nadřízení měli
zamyslet nad podobnými žertíky – tak
já se tedy zamýšlím a přiznávám, JÁ
jsem to napsal (a můj brácha) a jen já
nesu celou vinu. „KŘIŽUJTE MNE
!!!“ Ale proč vedení? Oni to nepsali a
nenesou žádnou odpovědnost za mé
skutky. To už zaplať pán Bůh neplatí, že dříve, na západ od naší hranice
žili Němci, kteří trestali kolektivně za
sebemenší prohřešek jednotlivce. Vyhladili celou rodinu i vesnice – to byli
fašisti a na východ od západu to dělali zase bolševici. To tu asi praktikovat
nebudeme.
Milan Pešek
Orlík – červen 2014
(po přečtení článku paní Barešové píši – jen „pro naše a okolní rybáře, které to zajímá a zastavují mne s otázkou, jak jsme dopadli na lovu či zda jsme zase byli lovit, a to i bez tzv. inzerce )
Po měsíci jsem se opět vypravil na týdenní dovolenou na svůj oblíbený Orlík Radavu, abych se pokusil ulovit nějakou tu „šupinu“. Týden se vydařil jak
nádherným počasím, tak i samotným lovem. Tentokrát cejni brali, a tak jsem
jich během týdne vytáhl cca 20 ks o délce 40–55 cm. S kapry to bylo horší, a
na háčku skončili tři „míráci“ kolem 45 cm. Velkou radost jsem měl z ulovení
4 ks candáta, a to i přes to, že měli jen málo přes míru. Jejich lov a hlavně ulovení není všední záležitostí. Třešničkou na dortu bylo ulovení dvou
krásných bolenů 60 a 58 cm (vlasec o síle 0,16 mm), a to na netradiční nástrahu – rohlík z hladiny.
Bolen je dravec a živí se převážně
drobnými rybkami. Boj s ním je
na takto slabý vlasec skutečným
zážitkem. Bohužel týden u vody
utekl také jako voda a já se budu
opět těšit na další lovy v této lokalitě. Tak snad v září. Pokud byste
někdo chtěl se mnou jet, tak se
ozvěte – v případě, že to vyjde, to
bude samozřejmě zadarmo. Taky
dobrá reklama nebo ne?
Milan Pešek
PERMONÍK
Září 2014
Sportovní areál o prázdninách
JIŘETÍN p/J – V prázdninové době
bylo v našem sportovním areálu opět
rušno. Na soustředění se k nám sjelo množství mládežnických fotbalových a tenisových týmů hlavně z Teplic. Byla mezi nimi také i tři fotbalová
družstva žáků Sparty Praha. Během
těchto letních měsíců se v areálu odehrálo několik turnajů v beach volejbalu (16 + 12 dvojic mužů a žen),
malé kopané 7 družstev a tenisu
(odehráno po uzávěrce). Na fotbalovém trávníku bylo sehráno několik přípravných utkání a to i našeho
týmu dospělých. Hlavně v červenci
byl využíván bazén, který jsme v letošním roce poprvé doplňovali z nového zdroje kvalitní vody, kterou budeme využívat též na postřik travnaté
plochy fotbalového hřiště, případně
na doplňování jezírka v lesoparku vedle lesního divadla. Je škoda, že bazén není využíván více místními občany, neboť voda byla velmi kvalitní a
teplota se držela na 21–22 °C.
V srpnu se podařilo dokončit automatické zavlažování hrací travnaté
plochy fotbalového hřiště. K tomuto
účelu jsme využili bývalého septiku
stojícího vedle objektu školy. Objekt
jsme na přímo přepojili na čističku.
V nádrži septiku, do které nám voda
natéká samotíží (tak jako do bazénu),
máme stálou zásobu 60 m3 vody. Ta
11
je ponorným čerpadlem o výkonu 5,5
kW tlačena do potrubního rozvodu
s třinácti chrliči vody. Tyto lze naprogramovat tak, že postupně voda
stříká vždy pouze z jednoho z nich
po dobu nastavenou na řídícím počítači. Uvedené zařízení by mělo opět
zkvalitnit stav travnaté hrací plochy.
Věřím, že zavlažování ocení i hráči
našeho týmu, kterým tím přeji do
nastávající sezóny hodně úspěchů
nejenom v novém ročníku okresního přeboru, ale i ve stabilizaci kádru
mužstva.
Text a foto Josef Zoser, starosta
Tým Jiřetína před sezónou 2014-2015
Komunitní centrum Kostka Krásná Lípa
SENIORSKÁ AKADEMIE září-říjen 2014
 První pomoc
Přednáška zaměřena na poskytnutí první pomoci a rozpoznání život ohrožujících stavů.
Termín: 2. 9. 2014 – od 14.00 do 16.00 hod.
 Bezpečnost a kriminalita páchaná na seniorech
Přednáška o ochraně vlastního bezpečí, o domácím násilí.
Termín: 10. 9. 2014 – od 9.30 do 11.30 hod
 Historie turistiky a turistické cíle v Českosaském Švýcarsku
a Lužických horách
Termín: 17. 9. 2013 – od 9.00 do 11.00 hod
 Putování po stopách písku: Národní park České Švýcarsko
Termín: 24. 9. 2013 – od 9.00 do 11.00 hod
 Přírodní péče o tělo a duši
Přednáška o domácí výrobě kosmetiky
Termín: 1. 10. 2014 – od 10.00 do 12.00 hod
 Dědictví
Informace o změnách v novém Občanském zákoníku
Termín: 18. 10. 2014 – od 9.00 do 11.00 hod
 Prevence předlužení
Povídání o praktikách současného finančního světa
Termín: 15. 10. 2014 – od 9.00 do 11.00 hod
 Tréninky paměti
Přednáška o metodách trénování paměti
Termín: 22. 10. 2014 – od 9.00 do 11.00 hod
Přednášky budou probíhat zdarma v Komunitním centru Kostka Krásná Lípa,
Masarykova 1094/4. Občerstvení zajištěno. Finančně podpořeno městem
Krásná Lípa. Zájemci se mohou přihlásit osobně v Komunitním centru, či telefonicky na níže uvedených číslech. Tel: +420 412 354 842, +420 777 291 359
e-mail: [email protected], www.komunitnicentrum.com
PerMOník
12
Září 2014
kino luž dolní podluží
Sony Digital Cinema 4k
tel. 602 112 943 • e-mail: [email protected]
PROGRAM NA ZÁŘí
 Sobota 20. 9. v 18 hodin
želvY ninJa
3d
USA – Dobrodružný film v českém
znění – Ml. přístupno – Vstupné
140 Kč, děti a důchodci 120 Kč –
100 minut
 Pátek 26. 9.ve 20 hodin
 Sobota 27. 9. v 18 hodin
FakJů pane učiteli
DE – Komedie ze středoškolského prostředí v českém znění – Ml.
přístupno – Vstupné 110 Kč – 115
minut
Tour de Feminin
2014
 Pátek 3. 10 ve 20 hodin
 Sobota 4. 10. v 18 hodin
pod zemí
V neděli 13. 7. 2014 byl poslední V. etapou zakončen
XXVII. ročník mezinárodní etapového cyklistického závodu žen. V této etapě projížděl celý peloton
závodnic naší obce, kde byla též rychlostní prémie.
Tu vyhrála celková vítězka tohoto závodu Brianna
Walle z USA, které jsem odpoledne předával cenu za
vítězství na prémii před poštou (viz snímek). Závodu se též zúčastnila naše úspěšná olympijská vítězka
v rychlobruslení Martina Sáblíková, která skončila
celkově na druhém místě se ztrátou 50 vteřin (získala, ale modrý trikot za vítězství ve vrchořské soutěži,
který ji na snímku navléká Rudolf Synek z místního
EUROGREENU ČR). Třetí skončila Vera Koedooder z týmu MXI Ck Victoria.
Josef Zoser
USA – Přijďte si prožít nejděsivější
zážitek v pařížských katakombách –
Jediná cesta ven vede dolů – Ml. přístupno – Vstupné 110 Kč – 85 minut
3D je tak uvěřitelný, že je to až neuvěřitelné
pohotovost
zubního lÉkaře
 13.–14. 9.
MUDr. Křemen Adolf
tel. 412 550 343
Teplická 270, Jílové
 20.–21. 9.
MUDr. Janda Zdeněk
tel. 412 532 216
Čs. Legií 1083/10, Děčín IV
 27.–28. 9.
MUDr. Voborská Oluša
tel. 412 519 624
Myslbekova 404/23, Děčín I
 4.–5. 10.
MUDr. Sudová Olga
tel. 412 513 989
Fügnerova 600/12, Děčín I
Ordinační hodiny: 8–11 hod.
Rozpis je aktualizován dle podkladů
od stomatologů, přesto ale doporučujeme správnost uvedených informací před návštěvou lékaře vždy telefonicky ověřit.
Zřejmě nejoriginálnější obdivovatel
našeho náměstí,
foto M. pešek
PerMOník
rozmarné léto
Už na začátku léta jsme věděli, že
prázdninové počasí nebude moc
hezké. Proto jsme se rozhodli, že se
pokusíme každý víkend uspořádat jakoukoliv zábavnou akci pro děti i dospělé. Začali jsme už na konci června, kdy jsme připravili akci s názvem
„Hurá na prázdniny“. Akce byla velmi úspěšná a účast hojná. S touto
akcí nám pomohly děti ze ZŠ Dolní
Podluží (Klára Dvořáková, Anička
Košťálová, Martina Košťálová, Pavlína Hejduková, Mařenka Frančová,
Kristýna Černá, Vojta Ptáček, Patrik
Slavík, Martin Tesař, Petr Tesař, Dominik Mamaj, Standa Musil, David
Havlíček, Honza Surmaj, Míša Surmaj), kterým tímto děkujeme! Za odměnu jsme pro děti, které nám pomáhaly, připravili táborák s opékáním
buřtů a nocováním pod stanem. Další
víkendová akce byla s názvem „Vánoce – Štědrý večer“. Vánoční koledy,
které se nesly celým koupalištěm, na-
zdobený vánoční strom, na každém
stole vánoční cukroví a vánočka, k večeři bramborový salát, kapr nebo vinná klobása. Vše nasvědčovalo tomu,
že je opravdu Štědrý večer. Týden na
to jsme slavili „Silvestr“. Půlnoční
ohňostroj opět svědčil o tom, že to
s oslavou Silvestra uprostřed léta myslíme naprosto vážně. I „Masopust“
byl úspěšný. Obzvlášť jitrničky, jelítka, ovárek a další dobroty. Poslední
prázdninová akce byla „Neckiáda“.
Opět zde byly soutěže pro děti i dospělé a večer zahrála k tanci a poslechu známá a oblíbená kapela „Všecek
Písek“.
Velké poděkování za výpomoc na
téměř všech akcích patří Petře Frančové, Kamile Žítkové, Janě Houskové, Jitce Ptáčkové, Kláře Barákové,
Evě Rozsypalové a Pavlovi Lukačovičovi.
Za sponzorské příspěvky patří
velké poděkování Ing. Karlu Vojtovi.
Za občerstvení na koupališti
v Dolním Podluží Monika hejduková
uzávĚrka příštího čísla je v úterý 23. 9. 2014 a vyjde ve středu 1. 10. 2014
– měsíčník pro občany a chalupáře Jiřetína pod Jedlovou, Dolního Podluží a Horního Podluží • vydávají: OÚ Jiřetín p. J., tel. 412 379 231, e-mail: [email protected] • OÚ Dolní Podluží, tel. 412 379 264, e-mail:
[email protected] • OÚ Horní Podluží, tel. 412 379 181, e-mail: [email protected] • reg. OÚ Děčín č. 24/93 • inzerci přijímá p. Kapráliková (OÚ Jiřetín p/J), tel. 412 379 231 • příspěvky čtenářů, jejichž obsah nemusí být
totožný s názory a stanovisky redakce, přijímají OÚ • grafická úprava a sazba Jiří Stejskal, tel. 412 379 158, 606 276 560, e-mail: [email protected] • tisk SOŠmgp Rumburk • náklad 1050 ks • vychází první (příp. druhou) středu v měsíci