Anglie v 16. a 17. století

5HD304
Hospodářské dějiny světa
Anglie v 16. a 17. století
O Velké Británii mluvíme až od 18. stol. – do té doby Anglie a Skotsko
Na konci 15. stol. Anglie nic neznamená – za 200 let se stala rozhodující mocností Evropy
Historický přehled
Válka růží (1455 – 1485)
-
-
Válka mezi dvěma větvemi rodu Plantagenetů
o Yorkové (bílá růže ve znaku)
o Lancasterové (červená růže ve znaku)
Roku 1483 se stává králem Richard III. (1452 – 1485) z dynastie Yorků
o Původně regent svého synovce (Eduarda V.), kterého pravděpodobně nechal spolu
s jeho mladším bratrem uvěznit a zavraždit
o Roku 1485 byl poražen Jindřichem Tudorem (příbuzný Lancasterů; Jindřich VII.) a
zabit v bitvě u Bosworthu, čímž končí válka růží
Jindřich VII. (1457 – 1509)
-
Po vítězství v bitvě u Bosworthu se stává králem a zakládá dynastii Tudorovců
Těží z oslabení aristokracie, prosazuje vládu silné královské autority
Jindřich VIII. (1491 – 1547)
-
Syn Jindřicha VII.
Roku 1509 se stává králem
Dovršuje tudorovský absolutismus
Původně odpůrce reformace vs. stál u zrodu anglikánské církve (1533) – odklon od Říma a
konfiskace církevního majetku
Odpůrce nechal popravovat (včetně 2 z jeho 6 manželek)
Eduard VI. (1537 – 1553)
-
Syn Jindřicha VIII.
Roku 1547 se stává králem
Slabý a neduživý – po jeho smrti propukají dynastické spory
Marie I. Krvavá (1516 – 1558)
-
Dcera Jindřicha VIII.
Roku 1553 se stává královnou
Prosazovala rekatolizaci a opětovný příklon k Římu „nevybíravými“ metodami
Alžběta I. (1533 – 1603)
-
Dcera Jindřicha VIII.
Roku 1558 se stává královnou
Konečné prosazení anglikánské církve
Opírala se o obchodní kruhy a novou šlechtu
Anglo-španělská válka (1587 – 1604)
Její smrtí vymírá dynastie Tudorovců a nastupuje dynastie Stuartovců
Jakub I. (1566 – 1625)
-
Syn skotské královny Marie Stuartovny a lorda Darnleyho
Roku 1567 se stává skotským králem Jakubem VI.
Udržoval dobré vztahy s Anglií – spojenec Alžběty I.
Roku 1603 se stává anglickým králem Jakubem I.
Jeho absolutistické tendence a politika ústupků vůči Španělsku zvyšují napětí mezi korunou a
parlamentem
Tchán českého krále Friedricha Falckého
Karel I. (1600 – 1649)
-
Syn Jakuba I.
© Otakar Kalenda, 2007
1
5HD304
-
Hospodářské dějiny světa
Roku 1625 se stává anglickým a skotským králem
Konflikty s parlamentem řešil jeho rozpuštěním (1629 – 1640)
Vypuknutí občanské války – roku 1649 byl popraven
Oliver Cromwell (1599 – 1658)
-
-
Vůdce parlamentní strany v občanské válce (1628 – 1629 a 1640 poslanec); v čele armády
Souhlasil s popravou krále Karla I. – vznik republiky
Podrobil Irsko a Skotsko
Roku 1651 vyhlásil navigační akta (dovoz zboží do Anglie a jejích kolonií pouze na
anglických lodích nebo na lodích země, kde bylo vyrobeno), což poškodilo nizozemský export
a vedlo k 1. anglo-nizozemské válce (1652 – 1654)
Roku 1653 rozehnal parlament a stal se doživotním diktátorem – lordem protektorem
Roku 1657 odmítnul nabízenou korunu, ale přijal nejvyšší moc v zemi s právem jmenovat
svého nástupce – syn Richard Cromwell – po smrti otce donucen k rezignaci
Karel II. (1630 - 1685)
-
Syn Karla I.
Roku 1660 se stává anglickým a skotským králem – restaurace Stuartovců
Jakub II. (1633 – 1701)
-
Syn Karla I.
Roku 1685 se stává anglickým a skotským králem
Katolík a obdivovatel absolutismu francouzského krále Ludvíka XIV.
Svržen tzv. slavnou revolucí (1688 – 1689) – na trůn nastoupila jeho dcera Marie II.
Stuartovna a její manžel Vilém III. Oranžský
Důvody vedoucí k mocenskému vzestupu Anglie
Konstituční vývoj
-
-
-
Parlamenty Španělska a Francie se svojí strukturou lišily od parlamentů Nizozemska a Anglie
o Parlamenty Španělska (kortesy) a Francie (generální stavy)
3 stavy – církev, vysoká šlechta, buržoazie (tzv. třetí stav)
církev a vysoká šlechta spolupracují s panovníkem proti buržoazii – panovník
vrazil klín do parlamentu – parlament se proti panovníkovi nedokáže vymezit,
protože na to nemá sílu
o Nizozemsko bylo „svým způsobem“ republikou – parlamenty, které se sjednotily
v generální stavy
o Anglický parlament má 2 komory
Dolní komora – její členové byli i bohatší než členové horní komory
Horní komora (sněmovna lordů) – bohatí aristokraté
Obě komory se nemohou shodnout v podružných věcech, ale dokážou se
vymezit proti panovníkovi
Poprvé se anglický parlament pokoušel vymezit proti panovníkovi za vlády Alžběty I. a jeho
snaha pokračovala za vlády Jakuba I. – když chce panovník peníze, musí dělat ústupky
Vyvrcholení sporů mezi panovníkem a parlamentem za vlády Karla I. – poslední anglický
král, který se snaží vládnout absolutisticky
o Od roku 1629 vládne 11 let bez parlamentu
o Roku 1640 potřebuje peníze na válečnou kampaň proti Skotům – je nucen svolat
parlament
o V letech 1640 – 1642 parlament v opozici proti králi
o V letech 1642 – 1649 občanská válka, která končí popravou krále a vyhlášením
republiky – posílení moci dolní sněmovny a rozpuštění horní sněmovny lordů; roku
1653 rozehnání parlamentu (viz Oliver Cromwell)
Po restauraci Stuartovců je již mocenský poměr panovník vs. parlament 50:50
Zlom ve prospěch parlamentu přichází v 1. pol. 18. stol. – vládne ministerský předseda (prime
minister) a předák strany whigů Robert Walpole (1676 – 1745)
© Otakar Kalenda, 2007
2
5HD304
-
Hospodářské dějiny světa
Anglický parlament podporuje podnikavé lidi, kteří v něm od restaurace Stuartovců zasedají,
na rozdíl od Španělska, kde se podnikavost nevyplácí – 16. stol. = „španělské století“ vs. na
konci 17. stol. je Španělsko v důsledku absolutistické politiky na chvostu Evropy
o Vleklé války (se střídavými úspěchy) a utápění peněz v okázalé nádheře španělského
dvora vedou k finančním bankrotům
o Špatná zemědělská politika – po vyhnání Arabů a Židů z Pyrenejského poloostrova
není nikdo, kdo by používal vyspělé technologie; 90% půdy vlastní 1% boháčů, kteří
neplatí daně (daně platí „nevolníci“, kteří si půdu najímají)
Náboženský důvod
-
-
Popsal Max Weber ve svém díle Protestantská etika a duch kapitalismu
(Die protestantishe Ethik und der Giest des Kapitalismus; 1905)
Důležitý důvod, který však zdaleka nedosahuje významu konstitučního vývoje
Kalvínské náboženství v Evropě
o Nizozemí
o Anglie – puritáni – prosazovali nápravu anglikánské církve, za což byli jako sektáři
pronásledováni
o Francie – hugenoti – podnikatelé, obchodníci; roku 1685 byli Ludvíkem XIV.
vyhnáni ze země, což přivodilo hospodářské problémy
o Ženeva – působiště Jeana Calvina (1509 – 1564)
o Říše – Falc (Friedrich V. Falcký)
Kalvínská doktrína dvojí predestinace – otázka spasení – lidé jsou již od narození předurčeni,
jestli budou patřit do skupiny ke spasení (+) či k zavržení (-)
o Aby byl člověk spasen, je nutné boží požehnání – hodně peněz, dobré vztahy – již za
života; lidé toužící po spasení jsou pilní, zkrátka „jdou za úspěchem“
Vyhubení vysoké aristokracie ve válce růží
-
Jindřich VII. se obklopil nižší šlechtou (gentry) a novou šlechtou, povýšenou z neurozených
Vzniká nová vrstva podnikavých lidí, kteří se stanou „páteří země“ – rozvoj Londýna
(dominantní úloha) a řemesel
Účast Anglie ve válečných konfliktech
-
-
-
Válečné konflikty v 16. stol.
o V letech 1494 – 1559 italské války mezi Španělskem (Karel V.) a Francií
o V letech 1566 – 1609 nizozemská revoluce proti Španělské nadvládě – tlak
španělského krále Filipa II. na Nizozemsko nakonec vede ke ztrátě severních
provincií
o V letech 1587 (poprava Marie Stuartovny) – 1604 anglo-španělská válka – Filip II.
posílá proti Anglii „neporazitelné“ loďstvo – Armada – které je roku 1588 Angličany
(Francis Drake) poraženo
Válečné konflikty v 17. stol.
o V letech 1618 – 1648 třicetiletá válka, do které se zapojí všechny kontinentální
mocnosti – Anglie (George Buckingham) se zapojí pouze dvakrát
Roku 1625 neúspěšná námořní výprava proti Cádizu
Roku 1627 neúspěch u La-Rochelle při podpoře francouzských hugenotů
o V letech 1640 – 1660 anglická revoluce – „konflikt, který se vyplatil“
o V 2. pol. 17. stol. anglo-nizozemské války
V letech 1652 – 1654 1. anglo-nizozemská válka – Anglie obhájila navigační
akta (viz Oliver Cromwell)
V letech 1664 – 1667 2. anglo-nizozemská válka – Anglie získala
nizozemské državy v Severní Americe (Nový Amsterodam – New York)
V letech 1672 – 1674 3. anglo-nizozemská válka – rozhodující převaha
Anglie nad Nizozemskem
Anglie procházela stabilním vývojem bez fatálního zapojování do válečných konfliktů
© Otakar Kalenda, 2007
3
5HD304
Hospodářské dějiny světa
Zámořské podnikání
Anglie má oproti Portugalsku a Španělsku ztrátu celého století
Pokrok přichází v době alžbětinské Anglie v podobě „průzkumných cest“
- Walter Raleigh (1552 – 1618) – výpravy ke břehům Ameriky
o Kanada – Newfoundland (1583)
o Virginie (1584 – 1585)
o Výprava za zlatem Orinoka (1617; popraven, protože nedodržel slib daný králi, že
nebude bojovat se Španěly)
- Cesty do Ruska – po proudu sibiřských veletoků
Rozvoj přichází na počátku 17. stol. za vlády Stuartovců – 2 proudy mířící do Ameriky
- Severní proud – Nová Anglie, Massachusetts (hl. m. Boston)
o Především puritánské obyvatelstvo, které bylo za vlády Jakuba I. a Karla I.
perzekuováno – za vlády Jindřicha VIII. a Alžběty I. šlo především o odklon od Říma
a církevní rituály zůstaly beze změny, což puritáni kritizovali („od Říma odloučený
katolicismus“) a chtěli posunout dál
o Vystěhovalci z Anglie – v Americe již zůstávají natrvalo
- Jižní proud – Virginie, Severní Karolína, Jižní Karolína
o Chtěli zbohatnout a vrátit se do Anglie – poměr 20 mužů na 1 ženu a málo rodin – po
jejich odchodu bylo nutné dovést otroky
o Plantáže (např. tabák ve Virginii)
- „Nové a nové“ kolonie – po roce 1660 sahalo anglické panství až ke Skalistým horám
Použité zdroje
•
•
•
•
•
TUMIS, Stanislav: Přednáška z předmětu 5HD304, 1. 10. 2007, 14:30 – 16:00
Atlas světových dějin – 2. díl středověk – novověk, 1. vydání, Kartografie Praha, 1996,
ISBN 80-7011-344-8
Encyklopedický slovník, Praha, Odeon, 1993, ISBN 80-207-0438-8
FALTUS, Josef, PRŮCHA, Václav: Všeobecné hospodářské dějiny 19. a 20. století, Praha,
Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2004, ISBN 80-245-0499-5
Wikipedie, otevřená encyklopedie, WWW: <http://cs.wikipedia.org>
Aktualizováno 13. 11. 2007
© Otakar Kalenda, 2007
4