Monitoring výskytu Paenibacillus larvae v

Včely
Monitoring výskytu Paenibacillus
larvae v Moravskoslezském kraji
v roce 2015
J. BZDIL,1 M. PIJÁČEK,1 P. PACIOREK2
MVDr. Jaroslav
Bzdil, Ph.D.,
veterinární lékař
1
Státní veterinární ústav Olomouc
2
Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Ostrava
SOUHRN
Bzdil J., Pijáček M., Paciorek P. Monitoring výskytu Paenibacillus larvae v Moravskoslezském
kraji v roce 2015. Veterinářství 2015;65:442-445.
Cílem této práce bylo vyhodnotit výsledky monitoringu Paenibacillus larvae v Moravskoslezském
kraji mimo ohniska a ochranná pásma v období 1. 2. – 31. 3. 2015 a popsat jednoduchá administrativní a organizační doporučení s monitoringem související. Celkem bylo vyšetřeno v šesti okresech
kraje 3387 směsných vzorků včelí měli standardní metodou Tween 80. Celkem 68 vzorků (63 s denzitou spor nad 103 a pět s denzitou 102) bylo pozitivních. Prevalence výskytu spor ve vzorcích tedy
byla 2 %, prevalenci výskytu klinických onemocnění bylo možno odhadnout na 1,86 %. Nejvyšší
prevalence výskytu spor byla v okrese Bruntál (4,99 %), nejnižší v okrese Nový Jičín (0,95 %).
Jednoduchá administrativní doporučení, která byla stanovena na základě drobných organizačních
nedostatků, se týkají především informování laboratoří o počtech vzorků, formách fakturace a termínech, ve kterých musí být vzorky vyšetřeny, uzavřeny a dokumentace odeslána zainteresovaným
osobám. Cíle práce tak byly splněny.
SUMMARY
Bzdil J., Pijáček M., Paciorek P. Monitoring the occurrence of Paenibacillus larvae in MoravianSilesian region in 2015. Veterinářství 2015;65:442-445.
The aim of this work was to evaluate results of the monitoring Paenibacillus larvae in MoravianSilesian region outside of outbreaks and protection zones of American foulbrood over the period of 1.
2. to 31. 3. 2015 and describe simple administrative and organisational arrangements related to
monitoring. A total 3387 bee debris mixed samples were examined by standard method Tween 80.
A total 68 samples were positive (63 with spore density up 103 and 5 samples with spore density to 102).
Spore prevalence was thus 2.0% and prevalence of clinical diseases was estimated to be 1.86%. The
highest spore prevalence was in district Bruntál (4.99%) and the lowest values were recorded in district
Nový Jičín (0.95%). The simple administrative recommendations which were determined on the base
of small organisation deficiencies relate primarily to providing information to laboratories on number
of samples, means of invoicing and deadlines of examination, finalisation and sending of documentation
to involved persons. Work objectives have been met.
Úvod
Jako pracovníci mikrobiologických laboratoří
jsme velmi často dotazováni veterinárními lékaři,
laickými i profesionálními včelaři a také včelařskými organizacemi na nákazovou situaci týkající se
moru včelího plodu v České republice. Přestože se
snažíme vyjít našim klientům vstříc, měli jsme
doposud možnost informovat je pouze o počtu
ohnisek a prevalenci nálezů v ohniscích a ochran-
442
VETERINARSTVI_06_15_zlom.indd 442
ných pásmech moru včelího plodu, nebyli jsme
však schopni podat relevantní informace o výskytu této nákazy v oblastech mimo ohniska a ochranná pásma, přestože v některých krajích ČR podobný monitoring již proběhl (např. Jihomoravský kraj
2008–2010). Proto jsme přivítali iniciativu včelařů,
organizací Českého svazu včelařů a Krajského
úřadu Moravskoslezského kraje provést v roce
2015 vyšetření vzorků včelí měli i v oblastech
VETERINÁŘSTVÍ 6/2015
27.5.2015 13:25:51
Včely
Obr. 1 – Kmeny P. larvae jsou známy svou produkcí
karotenoidních pigmentů
Obr. 2 – Kmen P. larvae na krevním agaru produkující žlutý
pigment
tohoto kraje, které doposud tvořily bílá místa na epizootologických mapách v rámci dotačního titulu.
Nejčastěji vyšetřovanými materiály, ve kterých jsou
detekovány spory původce moru včelího plodu a se kterými se ve světové literatuře setkáváme, je med, glycidové zásoby, plodové plásty a také utracené včely.
Stěžejním materiálem, který je vyšetřován v České
republice, je včelí měl.1,2,3,4 Švédští autoři v posledních
letech používají s úspěchem k detekci spor kromě medu
a plodu právě utracené včely5 a v jedné své studii dokonce porovnávají výtěžnost P. larvae ze včel a měli a potvrzují, že záchyty ze zimní měli (34 pozitivních z 58 vyšetřených vzorků) bývají srovnatelné nebo o něco vyšší než
ze včel (33 pozitivních z 58 vyšetřených vzorků), což je
povzbuzující. 6
Pokud se podíváme na nálezy P. larvae ve světě, pak
například v Austrálii byla prevalence výskytu spor v roce
1991 v medech 12,48 %,7 v roce 1992 v medech americké
a kanadské provenience 8,5 %,8 v roce 1994 v novozélandských glycidových zásobách 6,4 %,9 v roce 2001 v belgickém medu 11 %,10 v roce 2004 v uruguayském medu
dokonce 51,5 %,11 v roce 2006 v argentinských medech
pak 38,6 %.12 Polští autoři v roce 2007 a 2008 publikovali
opakovaně prevalenci v polských medech a glycidových
zásobách 23 %.13,14 V roce 2010 byly publikovány výsled-
VETERINÁŘSTVÍ 6/2015
VETERINARSTVI_06_15_zlom.indd 443
ky plošného monitoringu českého medu, který probíhal
v letech 2006–2009. Výskyt spor P. larvae byl zaznamenán ve sledovaném období v rozpětí 1,37–8,46 %. Od
roku 2005 do roku 2009 probíhalo paralelně v České
republice v ohniscích a ochranných pásmech moru včelího plodu také plošné vyšetřování materiálů, jako je
včelí měl a vosk. Připomeňme, že prevalence výskytu
spor v těchto materiálech se ve výše uvedeném období
pohybovala mezi 18,67 a 6,13 % a měla sestupnou tendenci. V posledním roce sledovaného období (rok 2009)
údaje hovoří o 7,44 % prevalenci výskytu P. larvae
v mělích a 6,9 % ve vzorcích medu vyšetřených v ohniscích a ochranných pásmech moru včelího plodu v České
republice.15 Pro porovnání, plošný výskyt moru včelího
plodu byl některými autory na území České republiky
odhadován v roce 2003 na nejvýše 0,1 %.16
Naše práce popisuje výskyt Paenibacillus larvae ve
vzorcích včelí měli v Moravskoslezském kraji, které byly
vyšetřeny na počátku roku 2015 v rámci dotačního titulu
Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, a také zkušenosti s organizací vyšetření a přidruženou administrativou, které by mohly být přínosné jak pro odbornou
a laickou veřejnost, tak i pro organizátory dalších podobných akcí.
Prvním cílem této práce bylo vyhodnotit výsledky
monitoringu Paenibacillus larvae v Moravskoslezském
kraji, porovnat prevalence výskytu původce v ohniscích
a ochranných pásmech s prevalencemi mimo ochranná
pásma a současně porovnat naše zjištěné hodnoty
s hodnotami uvedenými ve světové literatuře. Druhým
cílem bylo vytvořit určitá jednoduchá administrativní
a organizační doporučení, která by zjednodušila práci
včelařům, veterinárním lékařům, laboratorním pracovníkům i investorům podobných velkoplošných monitoringů v následujících letech.
Materiál a metodika
Monitoring výskytu P. larvae v Moravskoslezském kraji
mimo ohniska a ochranná pásma moru včelího plodu
probíhal v období od 1. 2. do 31. 3. 2015 a v jeho průběhu
bylo celkem na SVÚ Olomouc vyšetřeno 3387 vzorků
včelí měli ze všech šesti okresů Moravskoslezského kraje
standardně používanou metodou Tween 80.1 Zpracované
a přesně naředěné vzorky byly vyočkovány vždy na jednu
plotnu s krevním agarem s 5 % ovčí krve (TRIOS s r. o.,
Praha, ČR) a paralelně také na dvě plotny MYPPN agar
(TRIOS s r. o., Praha, ČR) a inkubovány při teplotě 37 ± 1°C.
Vzorky byly kontrolovány po 4 a 8 dnech inkubace.
Kolonie byly spočítány a následně byl proveden přepočet
na počty spor v jednom gramu měli. V jednom směsném
vzorku bylo zahrnuto maximálně 25 včelstev z jednoho
stanoviště. Konfirmace suspektních kolonií byla provedena fenotypovou molekulární metodou MALDI-TOF.4
Výsledky
Z celkem 3387 vyšetřených vzorků měli připadlo 864
na okres Frýdek-Místek, 785 na okres Opava, 738 na
443
27.5.2015 13:25:52
Včely
okres Nový Jičín, 401 na okres Bruntál, 379 na okres
Karviná a 220 na okres Ostrava. Z výše uvedeného počtu
3387 mělí bylo shledáno pozitivními 68 (prevalence 2 %),
z toho pět vzorků obsahovalo řádově 102 spor v 1 gramu
materiálu, 14 vzorků obsahovalo řádově 103 spor v 1 g
měli, 32 vzorků obsahovalo řádově 104 spor v 1 gramu
měli a řádově 105 spor obsahovalo 17 vzorků. Nejnižší
prevalenci vykazoval okres Nový Jičín (0,95 %), FrýdekMístek (1,04 %) a Opava (1,15 %), naopak nejvyšší prevalence byly zjištěny v okresech Bruntál (4,99 %) a Karviná
(4,75 %). Hodnoty prevalence výskytu spor ve vzorcích
měli v okrese Ostrava (2,27 %) se blížily průměrné hodnotě. Pokud uvážíme, že klinická onemocnění se objevují ve včelstvech při záchytech spor vyšších než 103 v 1 g
měli, je možné odhadnout reálnou prevalenci klinických
onemocnění v Moravskoslezském kraji mimo ohniska
a ochranná pásma na nejméně 1,86 %. Podrobné údaje
o počtech vzorků mělí a prevalencích výskytu spor
P. larvae podle okresů ukazují tabulky 1 a 2.
Diskuse
Je třeba předeslat, že díky plošnému vyšetřování včelstev, nebývalému zájmu o mor včelího plodu, snaze
o jeho eradikaci nebo kontrolu a také skvělým výsledkům při likvidaci ohnisek a ozdravování včelstev zaujímá
Česká republika zřejmě přední místo ve světě. Neobvyklá
je rovněž volba materiálu, který podrobujeme vyšetření.
Zatímco v zahraničí jsou nejčastěji vyšetřovány vzorky
medu a dospělých včel, v našich podmínkách s úspěchem detekujeme spory P. larvae ve včelí měli.1-6 Výše
uvedené výsledky vyšetření včelích mělí mimo ohniska
a ochranná pásma moru včelího plodu v šesti okresech
Moravskoslezského kraje jsou podle našeho názoru zajímavé a překvapivé. Především 2 % prevalence výskytu
spor P. larvae ve vzorcích a odhadovaná prevalence
výskytu klinických onemocnění 1,86 % vyšetřených včelstev je v porovnání s literárními údaji, které předpokládají hodnoty do 0,1 %,16 poměrně vysoká. Není však
možné vyloučit, že v jiných krajích ČR budou obdobné
hodnoty podstatně nižší. Naše data týkající se prevalence jsou však naopak stále velmi nízká v porovnání se
světovými daty i s posledními údaji českého autora
z roku 2009, které hovoří o 7,44 % prevalenci výskytu P.
larvae v měli a 6,9 % ve vzorcích medu vyšetřených
v ohniscích a ochranných pásmech moru včelího plodu
v České republice.15 Rovněž údaje o počtech spor v pozitivních vzorcích jsou neméně zajímavé. Pouze pět vzorků měli obsahovalo řádově 102 spor P. larvae, což poukazuje spíše na kontaminaci včelstva nebo na onemocnění
morem včelího plodu v iniciálním stadiu, zatímco zbylých 63 vzorků s denzitou spor 103–105 zřejmě ukazuje
na rozvinuté klinické onemocnění ve včelstvech. Takto
postižená včelstva se pak samozřejmě stávají potenciálním zdrojem nákazy pro ostatní včelstva v okruhu s poloměrem až 5 km. V souvislosti s organizací dalších podobných monitoringů považujeme za nezbytné upozornit
také na jistá pravidla, která vyplynula z administrativních
úskalí, se kterými jsme se na našem pracovišti setkali.
Před uzavíráním smluv s krajskými úřady je třeba provést
co nejpřesnější kalkulaci počtu vzorků na monitorovaném území. Současně je třeba s dostatečným předstihem uvědomit laboratoř o záměru provádět takovýto
průzkum a sdělit termíny, od kdy do kdy budou vzorky
k vyšetření doručovány, i datum, do kdy bude třeba
vyšetřování ukončit, uzavřít a provést vyfakturování.
Rovněž je třeba laboratoře informovat, jaký počet vzorků
bude potřeba vyšetřit a smluvit s vedoucím laboratoře
nejen cenu za vyšetření jednoho vzorku, ale také kam
bude třeba zaslat výsledky vyšetření a komu a v jakém
termínu vyšetření fakturovat. Naši práci i práci včelařů
velmi zjednodušila možnost hromadné fakturace a zaslá-
Tab. 1 – Prevalence výskytu Paenibacillus larvae v měli v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje mimo ohniska a ochranná
pásma moru včelího plodu v roce 2015 (příspěvek z dotace Krajského úřadu Moravskoslezského kraje)
Okres
Frýdek-Místek
Opava
Karviná
Ostrava
Nový Jičín
Bruntál
Celkem
Počet vyšetřených vzorků
864
785
379
220
738
401
3 387
Z toho pozitivních
9
9
18
5
7
20
68
Prevalence (%)
1,04
1,15
4,75
2,27
0,95
4,99
2,0
Tab. 2 – Zastoupení počtu spor Paenibacillus larvae ve vyšetřovaných vzorcích měli v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje
v roce 2015 mimo ohniska a ochranná pásma moru včelího plodu (příspěvek z dotace Krajského úřadu Moravskoslezského kraje)
Okres
Frýdek-Místek
Opava
Karviná
Ostrava
Nový Jičín
Bruntál
Celkem
444
VETERINARSTVI_06_15_zlom.indd 444
102
2
0
2
0
1
0
5
Počty vzorků v jednotlivých úrovních denzity spor podle okresů MSK
103
104
105
Celkem
3
4
0
9
1
5
3
9
6
8
2
18
2
3
0
5
1
3
2
7
1
9
10
20
14
32
17
68
VETERINÁŘSTVÍ 6/2015
27.5.2015 13:25:53
Včely
ní všech kopií výsledků na okresní organizace Českého
svazu včelařů, které poskytly dokumentaci o čerpání
smluvených částek doloženou protokoly o vyšetření
Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje.
Závěr
Naše práce vyhodnotila výskyt Paenibacillus larvae ve
vzorcích včelí měli v Moravskoslezském kraji, které byly
vyšetřeny na počátku roku 2015 v rámci dotačního titulu
Krajského úřadu Moravskoslezského kraje z oblastí mimo
ohniska a ochranná pásma a porovnala zjištěné hodnoty
prevalence s českými i světovými literárními údaji. Kromě
toho se podařilo vytvořit určitá jednoduchá administrativní a organizační doporučení, která by zjednodušila
práci včelařům, veterinárním lékařům, pracovníkům
laboratoří i investorům podobných velkoplošných monitoringů v následujících letech. Domníváme se, že výše
uvedené plošné vyšetření včelstev financované ze státních prostředků bylo velmi užitečné a hodnotné a že
poskytlo přehled o epizootologické situaci v oblasti
moru včelího plodu v Moravskoslezském kraji. Zjištěné
hodnoty mohou být využity jak odbornou veterinární
veřejností, tak laickými i profesionálními včelaři pro
potřebu přesunů včelstev a nových investic v tomto
oboru na území Moravskoslezského kraje a celá práce
může přinést i zkušenosti případným dalším organizátorům podobných akcí. Domníváme se proto, že tato práce
splnila svůj účel.
Literatura:
1. BZDIL, J. Detection of Paenibacillus larvae Spores in the Debris and Wax of
Honey Bee by the Tween 80 Method. Acta Veterinaria 2007;76:643-648.
2. TITERA, D., HAKLOVA, M. Detection method of Paenibacillus larvae larvae
from beehive winter debris. Apiacta 2003;38:131-133.
VETERINÁŘSTVÍ 6/2015
VETERINARSTVI_06_15_zlom.indd 445
3. BZDIL, J. Průkaz bakterií Paenibacillus larvae. In: Standardní operační postup
SOP HYG 3/02. Olomouc SVÚ, 2013:9.
4. BZDIL, J. Nové metody v diagnostice moru včelího plodu. Brno: VFU
Doktorská disertační práce. 2010:121.
5. LINDSTRÖM, A., FRIES, I. Sampling of adult bees for detection of American
foulbrood (Paenibacillus larvae subsp. larvae) spores in honey bee (Apis
mellifera) colonies. J Apicult Res 2005;44(2):82-86.
6. FORSGREN, E., LAUGEN, T. Prognostic value of using bee and hive debris
samples for the detection of American foulbrood disease in honey bee colonies. Apidologie 2014;45:10-20.
7. HORNITZKY, M. A. Z., CLARK, S. Culture of Bacillus larvae from bulk honey
samples for the detection of American foulbrood. J Apicult Re 1991;30(1):1316.
8. STEINKRAUS, K. H., MORSE, R. A. American Foulbrood incidence in some
United-States and Canadian honeys. Apidologie 1992;23(6):497-501.
9. GOODWIN, R. M., TENHOUTEN, A., PERRY, J. H. Incidence of American
Foulbrood Infections in Feral Honey-bee Colonies in New Zealand. New
Zealand J Zoolog 1994;21(3):285-287.
10. De GRAAF, D. C. et al. Influence of the proximity of American foulbrood cases
and apicultural management on the prevalence of Paenibacillus larvae spores in Belgian honey. Apidologie 2001;32:587-599.
11. ANTÚNEZ, K. et al. Paenibacillus larvae larvae spores in honey samples from
Uruguay: a nationwide survey. J Inverteb Pathol 2004;86:56-58.
12. IURLINA, M. O. et al. Prevalence of Bacillus spp. in different food products
collected in Argentina. Lebensmittel-Wissenschaft & Technologie
2006;39:105-110.
13. LIPINSKI, Z. et al. The contamination of winter stores and early honey with
spores of Paenibacillus larvae larvae in Polish apiaries of the Malopolska
province. Polish J Vet 2007;10(2):71-74.
14. POHORECKA, K., BOBER, A. Occurence of Paenibacillus larvae spores in honey
samples domestic apiaries. J Apicult Sci 2008;52(2):105-111.
15. BZDIL, J. Výskyt spor Paenibacillus larvae ve včelí měli a medu. Veterinářství
2010;8:469-472.
16. PEROUTKA, M., DROBNÍKOVÁ, V., TITĚRA, D. Mor včelího plodu. In: VESELÝ V.,
Včelařství. 2. vyd. Praha; Brázda, 2003:270.
Adresa autora:
MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph. D.
Oddělení speciální mikrobiologie
Státní veterinární ústav Olomouc
Jakoubka ze Stříbra 1
779 00 Olomouc
445
27.5.2015 13:25:53