Stahujte zde

ƒeský sen a Tativille
Jan Janský
13.1.2005
ƒESKÝ SEN
ƒeský sen
ƒeský sen je absolventským lmem dvojice za£ínajících reºisér·, student· FAMU,
Víta Klusáka a Filipa Remundy. Nato£ili celove£erní dokument o tom, jak fale²nou reklamou p°inutili p°ibliºn¥ n¥co kolem tisícovky lidí nejr·zn¥j²ího v¥ku k
náv²t¥v¥ neexistujícího hyperkarketu v den jeho údajného otev°ení. Film vzbudil siln¥ kontroverzní reakce na otázky týkající se etiky tvorby takovýchto d¥l.
Na toto téma bylo napsáno jiº mnoho £lánk· a pojednání, proto se mu budu
v¥novat pouze velice okrajov¥. Mnohem zajímav¥j²í neº samotný lm je jeho
ú£inek na diváky, následné reakce a jejich p·vod. Pokusím se proto mimo jiné
popsat, jaký záºitek divák v kin¥ p°i promítání ƒeského m·ºe o£ekávat.
Na po£átku lmu vidíme dvojici autor· a zárove¬ hlavních postav, jak na prázdné lou£ce p°ed
kamerou vysv¥tlují sv·j zám¥r, jehoº realizací se zabývá zbytek dokumentu. Vidíme jak se tvo°í image
obchodníka výb¥rem správného obleku a náv²t¥vou fotografa, jak se
p°esv¥d£uje reklamní agentura k
organizaci reklamní kampan¥ na
neexistující produkt, jak se vyrábí reklamní p°edm¥ty, letáky,
televizní spoty, rozhlasová reklama,
Obrázek 1: Náborová akce ƒT
vrcholem £ehoº je kompletn¥ autentický a originální sortiment zboºí bez jediného cizího dodavatele. Sou£ástí
dokumentu je i reálný konkurz, ve kterém se hledají £eské rodiny s bohatými
zku²enostmi ohledn¥ nakupování v hypermarketech, který má být podkladem
pro jiný, ve skute£nosti neexistující dokument, Hypermarket s lidskou tvá°í. S
vybranou rodinou je pak uskute£n¥n nákup v (praºském ?) Tescu.
B¥hem procesu výroby neexistujícího hypermarketu se objevují i problémy,
nap°íklad kdyº reklamní agentura se dále nechce podílet na propagaci n¥£eho co
neexistuje, coº vrhá i lehce jinak obarvené sv¥tlo na tento siln¥ proti-reklamn¥
zaloºený lm. Kaºdopádn¥ kampa¬ je nakonec úsp¥²ná a p°es v²echny problémy i dohady o tom, co to ten ƒeský sen vlastn¥ je, nastává den otev°ení.
Na palou£ku v praºských Let¬anech se na nové otev°ení p°ijde podívat p°ibliºn¥ 1000 aº 3000 lidí1 . Manaºe°i je uvítají a za zvuk· reklamní písn¥ se nato
lidé vydají otev°enými kovovými závorami p°es louku k maket¥ hypermarketu.
N¥kte°í se rozb¥hnou, ale jinak se nejedná o nic neobvyklého. Prakticky kaºdé
otev°ení jakéhokoli nového, skute£n¥ existujícího hypermarketu by se odehrávalo
za mnohem napjat¥j²ích okolností. Poté lidé zjistí, ºe v²e byl podvod a s r·znými reakcemi se vracejí zp¥t. Obavy o moºné agresivní chování2 davu se aº na
drobné incidenty nenapl¬ují a tv·rci dokonce nachází odvahu mezi podvedené
lidi p°ijít a pokusit se obhájit £i alespo¬ n¥jak vysv¥tlit sv·j £in.
Upoutávka na lm, jejímº cílem m¥lo být dostat lidi do kin byla op¥t nato£ena ve smyslu klamavé reklamy na první £eskou reality show, kterou pro1 P°esný údaj se mi nepoda°ilo zjistit, lmové záb¥ry nasv¥d£ují p°ibliºné té niº²í hranici.
2 K analýze a bezpe£nostnímu poradenství byli p°izváni i armádní experti na psycholodii
davu.
1
ƒESKÝ SEN
pagovala. Nabízí nám tém¥° adrenalinovou podívanou na dva zoufale prchající
manaºery ƒeského snu, které do krve rozsápe ²ílený dav napálených nenakupujících. Toliko ƒeský sen.
Nuºe, a co z toho? Vnucuje se otázka, co vlastn¥ bylo cílem, ú£elem £i smyslem tohoto lmu. Je s podivem, ºe moºná ani sami tv·rci odpov¥¤ neznají a
prakticky na v²echny otázky na toto téma odpoví, ºe se jedná o lm o neexistujícím hypermarketu a vlivu reklamy na lidi, £ímº se sice otázce politicky
vyhnou, ºel bohu ji tím nezodpoví. Z internetových i p°ímých diskusí s autory
(Klusák, Remunda) a producentem (Filip ƒermák) má £lov¥k tro²ku pocit, ºe
výsledné dílo svým významem samo o sob¥ p°ekonalo p·vodní p°edstavy tv·rc·.
Po£áte£ní motivací a impulsem k realizaci díla byla pravd¥podobn¥ intelektuální vzpoura daná kaºdodenním p·sobením nekone£ných reklamních blok· na
ovlivn¥né masy lidí. Filip ƒermák nezastíral £istou radost nad tím, jak se CocaCola doºadovala svého zastoupení v neexistujícím podniku. Obrovským úsp¥chem lmu prý bylo zdraºení reklamy, takºe by jí mohlo být i mén¥. Zda kv·li
zdraºení budou mít reklamní kancelá°e více pen¥z za mén¥ práce je ov²em v¥c
druhá.
ƒeho tedy ƒeský sen dosáhl? Vliv na oblast reklamy je a bude zanedbatelný.
Nad¥je na to, ºe n¥kterým lidem otev°e o£i, jak se rádo °íká, z·stanou aº
na výjimky nenapln¥né. Dne²ní alternativní a intelektuální mládeº se hlouposti
ob¥tí ve lmu od srdce zasm¥je a vrátí se ke svému vlastnímu originálnímu, zásadn¥ antihypermarketovému p°esto v²ak také konzumnímu, ºivotnímu stylu.
A samotné ob¥ti? P°ed ktivním hypermarketem se jich se²lo n¥co málo p°es
tisíc, neporovnatelné to £íslo s b¥ºnými nákupními st°edisky p°i srovnatelných
událostech - otevírání nového super/hyper-marketu, kde po£ty zv¥davých dá-lib·h-nakupujících náv²t¥vník· jdou do desítek tisíc. Celkem bídné p°edpoklady
pro tvrzení, ºe ƒeský sen ukázal n¥jaký výrazný vliv reklamy3 .
ƒeskému snu jsou p°isuzovány r·zné smysly, významy a úsp¥chy, které v²ak
neexistují stejn¥ jako onen hypermarket. P°esto je v²ak ƒeský sen n¥£ím velice
zajímavý a tém¥° aº smutn¥ ²okující. Je tím práv¥ záºitek v plném promítacím
sále kdy má £lov¥k moºnost zaznamenat reakce divák·. V tomto p°ípad¥ je
efekt doveden prakticky do stavu dokonalosti, coº z ƒeského snu d¥lá velice
pozoruhodný lm. Podle tvrzení tv·rc· byly reakce ve v²ech zemích, kde se
lm promítal4 , zcela totoºné. Dalo by se tém¥° °íci, ºe reklamní zku²enost mají
evropské národy pov²echn¥ stejnou. Tou ne£ekanou skute£ností p°i promítání
ƒeského snu je smích. Lidé se zkrátka sm¥jí. Sm¥jí se scénkám, kdy se auto°i a
zárove¬ manaºe°i nechávají fotit a vybírají vhodné oble£ení, sm¥jí se rodinám
na pohovorech pro po°ad Hypermarket s lidskou tvá°í, sm¥jí se p°i projevu
°editele Tesca, sm¥jí se b¥hem rodinného nákupu, b¥hem n¥hoº celá rodinna o
3 Moºná by ohledn¥ vlivu reklamy bylo záhodno zjistit, kolik procent reklamních investic
rmy vy£lení jen proto, ºe cht¥jí sníºit sv·j da¬ový základ. T¥ºko uv¥°it, ºe konkuren£ní
reklamy na zcela stejné typy odli²n¥ pomalovaných jogurt·, které v d·sledku pat°í jednomu
°et¥zci, mají by´ jen minimální vliv. V dob¥, kdy je reklama v²ude a na v²e je to otázka podlé
mého skromného úsudku více neº adekvátní. Mám dojem, ºe se tomuto jevu dnes °íká podpora
ekonomiky. Peníze musí kolovat, aby se trh hýbal a byl vysoký hospodá°ský produkt (resp.
ºádné uspo°ené peníze) a tudíº v¥t²í mnoºství nancí tekoucích do státní pokladny na daních z
p°íjmu subjekt· podílejících se na realizaci dané reklamní zakázky, p°ípadn¥ subjekt· dal²ích.
V d·sledku tedy na reklamn¥ vyd¥lává p°eváºn¥ stát... jinak °e£eno, protireklamních zákon·
se z°ejm¥ nedo£káme, zákonodárc·m by pak nezbylo na jednohubky... ;-)
4 Vesm¥s evropské západní zem¥, ºádné rozli£né rozvojové kraje typu Indie, ƒína, Mexiko
atd.
2
TATIVILLE
nakupování mluví jako o relaxaci, sm¥jí se, kdyº kameraman pobídne maminku,
aby s dcerou zazpívala písni£ku, stejn¥ jako se sm¥jí kdyº se dav rozbíhá k
neexistujícímu hypermarketu, sm¥jí se p°i roz£ílených reakcích a také p°i (n¥kdy)
vtipných poznámkách napálených. Smích. Bohuºel ten smích není ironický, není
vybuzen satirou, ani to není smích cynika. Je to b¥ºný klasický smích, který
je sm¥°ován v·£i hloupým lidem, lidem s vadou °e£i, v·£i chudým lidem. A to
ne v·£i lidem vymy²leným, ale lidem z dokumentu... v·£i skute£ným reálným
lidem. Nemohou za n¥j tv·rci, ale diváci. ƒlov¥k cítí nep°íjemné nap¥tí, lehký
²ok z toho, £emu se ti lidé okolo n¥j sm¥jí. Sm¥jí se cizí malosti, cizímu napálení,
cizí vad¥ °e£i, cizí újm¥, cizí blbosti.
íká se, ºe smích lé£í. Nevím, ale jsem si jist, ºe po shlédnutí humoristického
ƒeského snu ve m¥ je²t¥ notnou dobu p°ebýval pocit nap¥tí z reakcí jichº jsem
byl sv¥dkem. Film je hodn¥ naturalistický a p·sobivý, ale není vtipný. Moºná je
to dáno tím, ºe se nejedná o n¥jakou kci, ale o dokument. Nap°íklad smrt na
lmovém plátn¥ m·ºe být sm¥²ná a vtipná, kdyº víme, ºe se jedná o smy²lené
postavy a charaktery. V p°ípad¥ kdy jde o dokument je situace tro²ku jiná, protoºe daná událost postihla konkrétní lidi. Zobrazovaná skute£nost reklamního
sv¥ta, která z dav· normálních lidí d¥lá konzumující stroje, není vtipná, stejn¥
jako nebude vtipné smát se malomocným a trpícím. Smích lé£í...
Tativille
Napadlo mne zajímavé spojení dvou naprosto odli²ných lm·. Ne ºe by tato
spole£ná vlastnost nebyla vlastní i jiným díl·m, av²ak pro my²lenku samotnou to
není podstatné. Jde o jeden výrazný spole£ný prvek lm· ƒeský sen a Playtime
(reºie Jacques Tati, 1967).
Tativille je futuristická vize5 betonového, sklen¥ného, moderního m¥sta, o
jehoº n¥kolika málo z mnoha obyvatel Playtime vypráví. Lidé v n¥m ºijící jsou
zvyklí na moderní vymoºenosti a ke spole£enskému postavení a krédu v tomto
prost°edí pat°í vlastnictví nejr·zn¥j²ích moderních vynález· a hit·. V oknech
nejsou záclony, aby bylo dob°e vid¥t na ºivotní d¥ní spokojených (?) domácností,
v²echny vybavené týmiº k ºivotu nepot°ebnými nesmyslnými cetkami6 . Radost
z nich v²ak nikdo nemá, lidé je pouze vlastní.
St¥ºejním bodem Tatiho lmu je nov¥ otev°ená restaurace, která je²t¥ není
hotová, musí v²ak dostát svým spole£enským závazk·m a otev°ít v£as, z £ehoº
vyplyne následný °et¥zec absurdních a komických situací, kdy b¥hem ve£era v
této p°epln¥né restauraci kolabuje ve²kerá organiza£ní struktura b¥hu podniku s
vrcholem srovnatelným s demolicí a demontáºí celého interiéru. Ve lmu kladen
je d·raz na komplexnost, ne na detail, záb¥ry s probíhajícího ve£írku jsou z odstupu, kamera není osobní. Divák vnímá ve²keré d¥ní v souvislostech, p°ehledn¥,
neosobn¥ a z dáli.
Co je tedy tím spole£ným prvkem obou p°edstavených d¥l? V p°ípad¥ snímku
Playtime bylo lidem jedno, ºe se jim nedostává kvalitních sluºeb, byli kde byli,
protoºe to byl jakýsi jejich spole£enský závazek. Jedni tém¥° bez známek p°ítomného ºivota, druzí naopak p°ekypující p°inapilou bezºivotní aktivitou. V
5 Zajímavá je skute£nost, ºe ve v¥t²in¥ futuristických vizích zcela chybí jakákoli reklama,
£i bývá velice omezená. Playtime je kupodivu lm o konzumní spole£nosti s minimálním
podílem reklamy.
6 P°ipome¬me v²udyp°ítomné automaticky se tvarující, t¥lu se p°izp·sobující gumové ºidle.
3
TATIVILLE
pr·b¥hu ve£era je zmín¥ná restaurace prakticky zkonzumována, doslova vyºita
masou prázdných pasivních du²í. Tato pasivita, neaktivní p°ijímání, a co je hor²í
- akceptování, okolních tlak· je spole£né i ƒeskému snu. Není to ani tak patrné
v záb¥rech zv¥davého7 davu z let¬anského prostranství, jako spí²e v pasáºích
kolem výb¥ru rodiny pro ktivní dokument o nakupování v hypermarketech
a následné výmývání mozk· z pozice °editele Tesca a jeho asistentky. Podobn¥
jako tomu bylo v Tativille, i zde lidé pasivn¥ akceptují okolní sv¥t a nechají se
za£lenit do uzav°eného systému um¥lého vyvolávání a uspokojování prázdných
pot°eb, který pro n¥ p°ipravili manaºe°i velkých °et¥zc·.
šivot je otázkou uspokojování pot°eb, po£ínaje pot°ebou jíst, pít a dýchat.
Kone£ným stavem, po kterém touºí v²echny bytosti, který je ve²kerou motivací
k jakékoli £innosti je stav bez pot°eb, stav spokojenosti, uspokojení, ²t¥stí. Ve
spole£nosti vznikají r·zn¥ vykonstruované a vymy²lené mety, po jejichº dosaºení
bývá £lov¥k na chvíli uspokojen, protoºe získal n¥co co mu podle spole£enských
m¥°ítek dává právo na ²t¥stí. Je to do£asné. Stav bez pot°eb je jen stavem
mysli a pouze nahlíºením a analýzou vlastní mysli m·ºeme pot°ebám skute£n¥
porozum¥t. Dokud nerozumíme, jsme neustále ob¥tí reklamy, okolních lákadel
a svod·, ktere v nás vyvolávají pot°eby bez kterých by se v¥t²ina z nás ráda
obe²la. Teprve kdyº porozumíme, reklama p°estane ú£inkovat a my m·ºeme být
svobodní.
Poºehnaná jest odlou£enost pokojného, jenº zná zákon a je vidoucí.
Poºehnáno je vysvobození ze zlovolnosti na sv¥t¥. Poºehnán je stav
bez vá²n¥ na tomto sv¥t¥ a p°emoºení smyslnosti. Vít¥zství nad p°edstavou jsem je opravdu nejvy²²í blaºenost.
Buddha 7 Zv¥davost má aktivní podstatu.
4