Stáhneš soubor pdf vhodný pro tisk

Úvodní hodina, geologické vědy
a) geologie - věda, která se zabývá stavbou, složením a vývojem zemského tělesa
b) mineralogie - věda, která se zabývá vznikem, složením a vlastnostmi nerostů (minerálů)
c) petrologie - věda, která se zabývá vznikem, složením a vlastnostmi hornin
d) pedologie - věda, která se zabývá zkoumáním půdy
e) paleontologie se zabývá výzkumem zkamenělin (vývoj života)
f ) geofyzika se zabývá studiem fyzikálních polí v zemském tělese a v jeho okolí (gravitační pole,
magnetické a teplené pole, pole přirozené radioaktivity, elektrické pole, seizmické vlnění)
g) geochemie studuje chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodních materiálech (vyhledávání ložisek
ale i zdrojů znečištění za účelem ochrany ŽP)
h) hydrogeologie zkoumá původ, výskyt, pohyb a vlastnosti podzemní vody
Sluneční soustava, vesmír, planeta Země
Vesmír
Vesmír
Galaxie
vznikl asi před 14 mliardami let (velký třesk)
tvoří jej galaxie
vesmír se rozpíná, galaxie se vzdalují
světelný rok je vzdálenost, kterou světlo urazí za rok
(v světla ve vakuu je asi = 300 000km/s)
je oblak hvězd (soustava hvězd) kolem kterého je prostor bez hvězd (odhad asi 10 miliard)
tvar plochého disku
hvězdy obíhají kolem středu galaxie (černá díra?)
do naší Galaxie, kterou tvoří několik set miliard hvězd, patří naše Sluneční soustava
Mléčná dráha je jasný pruh pozorovatelný na obloze (důkaz diskového tvaru Galaxie)
Mezihvězdný prostor
Hvězda
vesmírné těleso tvořené žhavým plynem, září vlastním světlem (termonukleární reakce jsou zdrojem
světla a jiných záření)
typy hvězd (vývoj dán především jejich hmotností)
a) obří hvězdy mohou po vyhoření všeho jaderného paliva vytvořit černou díru (látka padá k sobě neomezená hustota, Fg zadrží i světlo, asi tvoří i střed naší Galaxie
b) hnědí trpaslíci - (tak malé, že se nezapálí termonukleární reakce) malé hvězdy
bílí trpaslíci - vyhoření termonukleárního paliva => smršťování => obrovská hustota a teplota => září
černí trpaslíci - vychladnutím bílých a hnědých trpaslíků
c) supernova - vyčerpání veškerého jaderného paliva =>vznik těžkých prvků - smršťování - obrovský
výbuch - milionkrát větší záření
d) pulzary
e) neutronové hvězdy
Hvězdokupy jsou v galaxii pozorovatelná seskupení hvězd
Souhvězdí je obrazec tvořený spojnicemi hvězd (hvězdy "mrkají", planety svítí klidným světlem)
a) pozorovatelné po celý rok
Velká medvědice (do jejího souhvězdí patří skupina hvězd Velký vůz)
Malý medvěd = Malý vůz (Polárka - severní pól), Cassiopeia
b) pozorovatelná v ročních obdobích
Orion - leden, Lev - duben, Panna - květen, Orel - srpen, Labuť - září,
Pegas - říjen (nejlepší pozorovatelnost v uvedeném měsíci)
c) Pozorovatelná na jižní obloze
Jižní kříž
Planetární (sluneční) soustava je soustava tvořená hvězdou kolem které obíhají planety, její součástí jsou i další
vesmírná tělesa (planetky, měsíce, komety, meteoroidy)
list 1
Sluneční soustava
Tělesa sluneční soustavy
a) Slunce - naše nejbližší hvězda, střed sluneční soustavy
vznik před 4,7 mld. let působením gravitačních sil v náhodném místě s velkou hustotou částic vodíku a
a helia =>přitahování, narážení =>spojování, zvětšování => vetší Fg, zahřívání =>zažehnutí
termonukleární reakce
99% hmotnosti celé soustavy, zdrojem energie (tepelného, světelného a jiných záření) je jaderná fůze
8 planet
r = 700 000km, m je 300 000 x větší než Země, t jádra 15 000 000°C, povrchu 6 000°C
plazma, žhavé plyny, největší hustota střed, otočení kolem osy jednou za 25 dní
b) planety - vesmírná tělesa větší než planetky obíhající kolem hvězd, září odraženým slunečním světlem
vznik působením gravitačních sil na prachové částice
1) planety zemského typu
menší (Z největší), větší hustota (tvořeny těžkými prvky Fe, O2, Si, Mg, Ca)
Merkur - nemá atmosféru, den nad 400, noc pod -150°C
Venuše - 3. nejjasnější těleso
atmosféru tvoří hlavně CO2 => obrovský tlak a silný
skleníkový efekt => 470°C i v noci, kyseliny v mracích
Země
Mars - rudá planeta (Fe2O3)
malý, řídká atmosféra tvořená CO2, prachové bouře
rovník - den 0°C, noc 90°C
stopy vody, život neprokázán ani na úrovni bakterií
měsíce Phobos, Deimos
2) planety velké
větší, menší hustota (chemické složení podobné Slunci - vodík a helium)
atmosféru tvoří NH3, CH4
Jupiter - největší
Saturn - pozorovatelný prstenec (prach i skály), 18 měsíců
Uran
Neptun
poměrný model (zmenšeno miliardkrát) - Slunce koule 140cm, Merkur zrnko hrášku 60m, Země lískový oříšek 150m,
Jupiter grapefruit 800m, Pluto pepř 6km
c) měsíce - menší chladná tělesa bez vlastních zdrojů energie obíhající kolem planet
Měsíc
ukazuje stále stejnou stranu (doby jeho oběhu kolem Země a rotace jsou stejné)
pomalá rotace => velké rozdíly teplot (noc -190, den 100°C)
nemá atmosféru (malý a horký), černá obloha, viditelné krátery
slapové jevy působením Fg (příliv a odliv), zesilují se, je - li Měsíc a Slunce v jedné přímce
d) planetky (asteroidy)
drobná tělesa pozorovatelná technikou na oběžné dráze, nepravidelný tvar
kolem 200 000, hlavně mezi Marsem a Jupiterem
největší Pluto, Ceres (průměr 1 000km)
Antonín Mrkos - objevy a pojmenování planetek
e) komety - "špinavé sněhové koule" obíhající po protáhlých elipsách (vliv Fg Jupitera)
malé pevné jádro (zmrzlé plyny a prach)
hlava (koma) - plyny a prach, průměr desítky tisíc km
chvost - desítky i stovky milionů km
přiblížení komety ke Slunci => zahřívání => uvolněním plynů a prachu => vytvoří
se koma a chvost svítící odraženým světlem, po průletu kolem Slunce opět mizí
kometa při každém průletu ztrácí hmotnost
Halleyova kometa - kolem Slunce oběhne jednou za 76 let (je pozorovatelná)
f ) meteoroid je velmi malé těleso nepravidelného tvaru (menší než planety)
g) meteor je světelný jev na obloze vzniklý roztavením meteoroidu při průletu atmosférou
h) meteorit je meteoroid takových rozměrů, že se neroztavil a dopadl na zemský povrch (krátery)