Ukázka z knihy

BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE,
SYSTÉMY A MANAGEMENT III.
Teoretické základy bezpečnosti
Elektrická požární signalizace
Technologie komerční bezpečnosti
Fyzika v bezpečnostních technologiích
Detektivní služby a kriminalistika
Radim Bačuvčík – VeRBuM
Zlín 2013
KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
Lukáš, Luděk
Bezpečnostní technologie, systémy a management III. / Luděk Lukáš a kolektiv. -- 1. vyd.
-- Zlín : VeRBuM, 2013. -- 456 s.
ISBN 978-80-87500-35-4
351.78:614.8 * 351.759.5 * 614.841.3 * 351.746.2 * 62-027.45 * 614.8 * 005.934 * 343.9
- osobní bezpečnost
- ochrana majetku
- požární bezpečnost
- bezpečnostní služby
- zabezpečovací technika
- bezpečnostní inženýrství
- bezpečnostní management
- kriminalistika
- kolektivní monografie
005 - Management. Řízení [4]
Recenzovali:
doc. Ing. Miroslav Kelemen, PhD.
doc. Ing. Vladimír Vráb, CSc.
Tato kniha vznikla za podpory projektu Evropského Fondu pro
Regionální Rozvoj CEBIA-Tech č. CZ.1.05/2.1.00/03.0089.
This book was supported by European Regional Development Fund
under the project CEBIA-Tech No. CZ.1.05/2.1.00/03.0089.
Tato monografie byla doporučena k publikaci vědeckou redakcí
nakladatelství VeRBuM
© doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc., autoři kapitol, 2013
© Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2013
ISBN 978-80-87500-35-4
Obsah
I. ČÁST -
Teoretické základy bezpečnosti ....................................................................................... 17
1 Teoretické základy bezpečnosti- základné pojmy ..................................................................... 22
1.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 22
1.2 Pojmy používané pre popis bezpečnosti ............................................................................... 23
1.2.1 Bezpečnosť - stav skúmaného objektu .......................................................................... 24
1.2.2 Bezpečnosť a jej metriky..................................................................................................... 25
1.2.3 Modely bezpečnosti .............................................................................................................. 25
1.3 Bezpečnosť z pohľadu security a safety ................................................................................ 27
1.4 Kauzálna závislosť (causalis dependentia) .......................................................................... 29
1.4.1 História pojmu kauzálna závislosť .................................................................................. 29
1.4.2 Pojmy opisujúce kauzálnu závislosť ............................................................................... 32
1.5 Vybrané pojmy popisujúce vlastnosti systému .................................................................. 34
1.6 Vzťah kauzality a vlastností systémov ................................................................................... 36
1.7 Pojmy popisujúce posudzovanie bezpečnosti a rizík ....................................................... 38
1.8 Pojem riziko (periculum) ............................................................................................................ 38
1.8.1 Historický vývoj pojmu riziko ........................................................................................... 38
1.8.2 Pojmy popisujúce riziko ...................................................................................................... 39
1.9 Vybrané pojmy krízového manažmentu v kontexte kauzality ..................................... 39
1.10 Zovšeobecnenia a zákonitosti v bezpečnosti ...................................................................... 41
1.11 Zhrnutie ............................................................................................................................................. 42
2 Možné Spôsoby hodnotenia bezpečnosti ...................................................................................... 45
2.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 45
2.2 Hodnotenie bezpečnostného prostredia ............................................................................... 46
2.3 Možné prístupy k hodnoteniu bezpečnosti .......................................................................... 48
2.3.1 Stanovenie úrovne ochrany v závislosti na úrovni rizika [6,7] ............................ 50
2.3.2 Bezpečnosť zodpovedá stanoveným bezpečnostným štandardom ................... 51
2.3.3 Bezpečnosť na základe posúdenia prielomovej odolnosti .................................... 53
2.4 Zhrnutie.............................................................................................................................................. 56
3 Strategické řízení bezpečnosti ........................................................................................................... 58
3.1 Úvod do problematiky integrální bezpečnosti a jejího řízení ....................................... 58
3.2 Úroveň bezpečnosti závisí na kvalitě nástrojů pro vyjednávání s riziky .................. 58
3.3 Shrnutí ................................................................................................................................................ 71
4 Srovnání českého a anglosaského bezpečnostního pojmosloví ........................................... 73
4.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 73
4.2 Historie a evoluce významu českých pojmů v oblasti bezpečnosti ............................ 73
4.3 Safety a security jako anglosaské pojetí bezpečnosti ....................................................... 78
4.4 Shrnutí ................................................................................................................................................ 80
5 Bezpečnostní studia ............................................................................................................................... 82
5.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 82
5.2 Bezpečnost a její definice ............................................................................................................ 82
5.3 Bezpečnostní studia ...................................................................................................................... 83
5.4 Přístupy ke zkoumání bezpečnosti.......................................................................................... 84
5.5 Shrnutí ................................................................................................................................................ 86
6 Fyzická bezpečnost ................................................................................................................................ 88
6.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 88
6.2 Fyzická bezpečnost ........................................................................................................................ 88
6.3 Systém fyzické bezpečnosti ........................................................................................................ 90
6.4 Shrnutí ................................................................................................................................................ 92
7 Bezpečnost informací ............................................................................................................................ 93
7.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 93
7.2 Současný stav ................................................................................................................................... 93
7.3 Řízení bezpečnosti informací..................................................................................................... 94
7.4 Druhy informací .............................................................................................................................. 95
7.5 Bezpečnost informačních systémů .......................................................................................... 96
7.6 Shrnutí ................................................................................................................................................ 97
8 Technická bezpečnost a spolehlivost .............................................................................................. 99
8.1 Základní požadavky na technickou bezpečnost a spolehlivost .................................... 99
8.2 Normy typu A jsou základní bezpečnostní normy ..........................................................100
8.3 Normy typu B jsou obecné bezpečnostní normy .............................................................101
8.4 Normy typu C jsou bezpečnostní normy strojních zařízení.........................................101
8.5 Základní pojetí spolehlivosti a její role v technice...........................................................101
8.5.1 Pravděpodobnost .................................................................................................................102
8.5.2 Přiměřená činnost ...............................................................................................................102
8.5.3 Doba ..........................................................................................................................................102
8.5.4 Provozní podmínky .............................................................................................................102
8.6 Základní matematické ukazatele vyjadřující spolehlivost objektů ...........................103
8.7 Bezporuchovost ............................................................................................................................103
8.7.1 Střední doba provozu mezi poruchami t ....................................................................103
8.7.2 Střední doba provozu do první poruchy t1 ...............................................................103
8.8 Opravitelnost .................................................................................................................................103
8.9 Shrnutí ..............................................................................................................................................104
II. ČÁST - Elektrická požární signalizace ........................................................................................107
1 Teorie automatické detekce požáru ..............................................................................................110
1.1 Úvod ...................................................................................................................................................110
1.2 Rozvoj požáru v uzavřeném prostoru ..................................................................................111
1.2.1 Plamen......................................................................................................................................115
1.2.2 Tvorba sazových částic ......................................................................................................120
1.3 Parametry požáru vhodné pro konstrukci hlásičů ..........................................................121
1.3.1 Parametry nesvázané s šířením produktů hoření v prostoru ............................122
1.3.2 Parametry svázané s šířením produktů hoření v prostoru .................................124
2 Základní komponenty systému EPS ..............................................................................................127
2.1 Úvod ...................................................................................................................................................127
2.2 Hlásiče požáru ...............................................................................................................................128
2.2.1 Hlásiče kouře ionizační ......................................................................................................129
2.2.2 Hlásiče kouře optické .........................................................................................................133
2.2.3 Hlásiče teplot .........................................................................................................................136
2.2.4 Hlásiče plamene....................................................................................................................141
2.3 Ústředny EPS ..................................................................................................................................144
2.3.1 Napájení systému EPS elektrickou energií ................................................................144
2.3.2 Indikaci funkčních stavů systému EPS ........................................................................145
2.3.3 Příjem a vyhodnocení signálů .........................................................................................146
2.3.4 Ovládání připojených zařízení ........................................................................................147
2.3.5 Kontrola provozuschopnosti ...........................................................................................148
2.4 Nové trendy v oblasti detekce požáru ..................................................................................148
2.4.1 Techniky videodetekce kouře .........................................................................................150
2.4.2 Techniky videodetekce plamene ...................................................................................151
3 Doplňující a ovládaná zařízení EPS ................................................................................................154
3.1 Úvod ...................................................................................................................................................154
3.2 Doplňující zařízení .......................................................................................................................154
3.2.1 Obslužné pole požární ochrany ......................................................................................154
3.2.2 Klíčový trezor požární ochrany ......................................................................................156
3.2.3 Zařízení dálkového přenosu ............................................................................................156
3.2.4 Poplachové přijímací centrum ........................................................................................158
3.3 Ovládaná a pomocná zařízení ..................................................................................................158
3.3.1 Stabilní hasicí zařízení .......................................................................................................159
3.3.2 Zařízení pro odvod kouře a tepla ...................................................................................159
4 Projektování systémů elektrické požární signalizace ............................................................162
4.1 Úvod ...................................................................................................................................................162
4.1.1 Terminologie projektování ..............................................................................................162
4.2 Legislativní rámec procesu projektování EPS ...................................................................165
4.2.1 Požadavky právních předpisů.........................................................................................165
4.2.2 Technické normy v oblasti elektrické požární signalizace ..................................168
4.3 Návrh elektrické požární signalizace ...................................................................................169
4.3.1 Zásady navrhování zařízení EPS ....................................................................................170
4.3.2 Požadavky na instalaci EPS ..............................................................................................170
4.3.3 Požárně bezpečnostní řešení...........................................................................................171
4.4 Projektování systémů elektrické požární signalizace ....................................................173
4.4.1 Projekční činnost..................................................................................................................173
4.4.2 Projektová dokumentace ..................................................................................................177
4.5 Shrnutí ..............................................................................................................................................180
III. ČÁST - Technologie komerční bezpečnosti ..............................................................................183
1 Technologie komerční bezpečnosti jako fenomén procesního inženýrství v průmyslu
komerční bezpečnosti .........................................................................................................................185
1.1 Úvod ...................................................................................................................................................185
1.2 Formy činnosti v PKB..................................................................................................................187
1.2.1 Fyzická ochrana ....................................................................................................................187
1.2.2 Technickou ochranu ...........................................................................................................187
1.2.3 Kombinovaná ochrana .......................................................................................................188
1.3 Plánování .........................................................................................................................................189
1.4 Profesiografie .................................................................................................................................189
1.5 Shrnutí ..............................................................................................................................................191
2 Místo detektivní prověrky v soukromé detektivní činnosti .................................................193
2.1 Úvod ...................................................................................................................................................193
2.1.1 Směřování detektivní prověrky......................................................................................194
2.1.2 Obecné aspekty soukromé detektivní činnosti ........................................................195
2.2 Detektivní prověrka jako forma detektivní činnosti ......................................................195
2.2.1 Detektivní prověrka může směřovat k: .......................................................................196
2.2.2 Cílem detektivní prověrky je prověřit: ........................................................................197
2.2.3 Obsahem detektivní prověrky je: ..................................................................................197
2.3 Zaměření soukromého detektiva při realizaci detektivní prověrky ........................197
2.3.1 Zaměření při prověrce osoby ..........................................................................................197
2.3.2 Zaměření při prověrce zájmového prostředí: ...........................................................199
2.4 Postup soukromého detektiva při realizaci detektivní prověrky ..............................200
Zadání musí obsahovat: ...................................................................................................................200
2.5 Shrnutí ..............................................................................................................................................207
3 Profese osobního strážce v České republice ..............................................................................208
3.1 Úvod ...................................................................................................................................................208
3.2 Druhy a zaměření osobní ochrany .........................................................................................209
3.2.1 Sám sobě osobním strážcem ...........................................................................................209
3.2.2 Státní služba ...........................................................................................................................209
3.2.3 Osobní strážce v kriminálním prostředí .....................................................................210
3.2.4 Kontraktor ..............................................................................................................................211
3.2.5 Průmysl komerční bezpečnosti a osobní ochrana ..................................................212
3.2.6 Krátkodobá osobní ochrana.............................................................................................212
3.2.7 Dlouhodobá osobní ochrana ............................................................................................213
3.3 Podmínky k činnosti osobního strážce ................................................................................213
3.3.1 Specifika České republiky pro práci osobních strážců ..........................................214
3.3.2 Potenciální zákazník a osobní ochrana .......................................................................215
3.3.3 Právní prostředí z hlediska osobního strážce v ČR ................................................216
3.4 Kvalifikace osobního strážce ...................................................................................................217
3.4.1 Individuální předpoklady .................................................................................................217
3.4.2 Zákonná kvalifikace ............................................................................................................218
3.4.3 Odborné předpoklady a kvalifikace (široké vzdělání a kvalifikační kurzy) ..218
3.5 Vybavení osobního strážce .......................................................................................................219
3.5.1 Osobní výbava a hygiena ...................................................................................................219
3.5.2 Ochranné prostředky .........................................................................................................220
3.5.3 Obranné prostředky a zbraně .........................................................................................220
3.6 Základní způsoby plnění úkolů osobní ochrany ...............................................................221
3.6.1 Obecné zásady .......................................................................................................................221
3.6.2 Získávání informací a jejich utajení ..............................................................................222
3.6.3 Pozorování ..............................................................................................................................223
3.6.4 Přesun pěšky..........................................................................................................................224
3.6.5 Přesun automobilem ..........................................................................................................225
3.7 Shrnutí ..............................................................................................................................................226
4 Preprava peňažnej hotovosti a cenností – taktika a organizácia .......................................229
4.1 Úvod ...................................................................................................................................................229
4.2 Vymedzenie pojmov a problematiky ....................................................................................229
4.2.1 Preprava peňažnej hotovosti a cenností .....................................................................229
4.2.2 Prepravná skupina ..............................................................................................................229
4.2.3 Prepravné vozidlo ................................................................................................................229
4.2.4 Sprievodné vozidlo ..............................................................................................................229
4.2.5 „Zavazadlo“ na prepravu finančnej hotovosti ...........................................................230
4.2.6 Kuriér ........................................................................................................................................230
4.2.7 Veliteľ prepravy....................................................................................................................230
4.2.8 Ochranca – ozbrojený sprievod ......................................................................................230
4.3 Právne vymedzenie prepravy peňažnej hotovosti a cenností ....................................230
4.3.1 Ústava Českej republiky ....................................................................................................231
4.3.2 Listina základných práv a slobôd...................................................................................231
4.3.3 Trestní zákonník ..................................................................................................................231
4.3.4 Trestní řád ..............................................................................................................................233
4.4 Prípravná fáza prepravy peňažnej hotovosti a cenností ...............................................233
4.4.1 Personálne obsadenie ........................................................................................................233
4.4.2 Plánovanie prepravy...........................................................................................................234
4.4.3 Výber trasy .............................................................................................................................234
4.5 Stanovenie úloh a povinností prepravnej skupiny ..........................................................235
4.5.1 Transportná skupina ..........................................................................................................235
4.5.2 Veliteľ transportu ................................................................................................................235
4.5.3 Vodič .........................................................................................................................................235
4.5.4 Ochranca ..................................................................................................................................235
4.5.5 Kuriér ........................................................................................................................................235
4.6 Logistická príprava prepravy peňažnej hotovosti a cenností .....................................236
4.6.1 Prenos peňažnej hotovosti a cenností .........................................................................236
4.6.2 Aktívne „zavazadlo“ ............................................................................................................236
4.6.3 Pasívne „zavazadlo“ ............................................................................................................236
4.6.4 Preprava peňažnej hotovosti a cenností .....................................................................236
4.7 Taktika prepravy peňažnej hotovosti – realizačná fáza prepravy ............................237
4.7.1 Peší prenos .............................................................................................................................237
4.7.2 Preprava peňažnej hotovosti a cenností vozidlom .................................................238
4.7.3 Preprava väčším počtom vozidiel..................................................................................238
4.7.4 Taktika prepravy peňažnej hotovosti a cenností vozidlom.................................239
4.7.5 Taktika riešenia bezpečnostných incidentov vo vzťahu k preprave peňažnej
hotovosti ..................................................................................................................................240
4.7.6 Porucha a nepojazdnosť prepravného vozidla ........................................................240
4.7.7 Porucha a nepojazdnosť sprievodného vozidla .......................................................241
4.7.8 Dopravná nehoda a nepojazdnosť prepravného vozidla .....................................241
4.7.9 Napadnutie prepravnej skupiny ....................................................................................241
4.7.10 Taktika riešenia prepadnutia prepravného vozidla ...............................................241
4.7.11 Procesná fáza po ukončení prepravy ...........................................................................242
4.8 Shrnutie ............................................................................................................................................245
5 Základní kynologické otázky ............................................................................................................246
5.1 Právní aspekty používání psů u soukromých bezpečnostních služeb (SBS) ........246
5.2 Základní zásady teorie výcviku psa .......................................................................................248
5.3 Vliv osobnosti psovoda na psa ................................................................................................248
5.4 Podněty využívané při výcviku psa .......................................................................................249
5.5 Rozdělení podnětů .......................................................................................................................249
5.6 Základní metody výcviku psa ..................................................................................................250
5.6.1 Mechanická metoda ............................................................................................................250
5.6.2 Chuťově dráždivá metoda ................................................................................................250
5.6.3 Kontrastní metoda ...............................................................................................................250
5.6.4 Napodobovací metoda .......................................................................................................251
5.6.5 Intenzivní metoda ................................................................................................................251
5.7 Základy vyšší nervové činnosti psa .......................................................................................251
5.7.1 Dělení nervové soustavy psa ...........................................................................................251
5.7.2 Základní nervové procesy psa ........................................................................................252
5.7.3 Útlumové procesy ................................................................................................................254
5.8 Typy psů z hlediska vyšší nervové činnosti .......................................................................254
5.9 Typologie psů z hlediska vyšší nervové činnosti dle Pavlova .....................................255
5.9.1 Slabý typ - melancholik......................................................................................................255
5.9.2 Silný typ ...................................................................................................................................255
5.10 Shrnutí .............................................................................................................................................256
6 Výživa psa ................................................................................................................................................257
6.1 Úvod ...................................................................................................................................................257
6.2 Složení krmiva ...............................................................................................................................258
6.2.1 Bílkoviny (proteiny) ...........................................................................................................258
6.2.2 Tuky ( lipidy ) ........................................................................................................................258
6.2.3 Cukry (sacharidy) ................................................................................................................258
6.2.4 Minerální látky (popelovina) ...........................................................................................259
6.2.5 Vitamíny ..................................................................................................................................259
6.2.6 Vláknina ...................................................................................................................................260
6.2.7 Voda...........................................................................................................................................260
6.2.8 Sestavování krmné dávky pro psa.................................................................................260
6.2.9 Stanovení potřebné energie a složení krmné dávky ..............................................262
6.2.10 Výpočet krmné dávky průmyslového krmiva ...........................................................263
6.2.11 Vliv potravy na zdravotní stav psa ................................................................................264
6.3 Granulovaná potrava, vařená potrava, syrová potrava .................................................264
6.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................265
IV. ČÁST - Fyzika v bezpečnostních technologiích .......................................................................267
1 Mechanika, hydromechanika a termika .......................................................................................269
1.1 Úvod ...................................................................................................................................................269
1.2 Interakce projektilů s překážkami .........................................................................................269
1.3 Hydrodynamická penetrace .....................................................................................................272
1.4 Materiálová řešení ochrany proti projektilům a střepinám ........................................273
1.4.1 Kovové pancíře .....................................................................................................................274
1.4.2 Nekovové pancíře ................................................................................................................274
1.4.3 Transparentní pancíře .......................................................................................................276
1.5 Účinek detonace výbušnin ........................................................................................................278
1.6 Shrnutí ..............................................................................................................................................280
2 Kmity, vlnění, akustika........................................................................................................................282
2.1 Úvod ...................................................................................................................................................282
2.2 Mechanické kmity. Rezonance ................................................................................................282
2.3 Zvuk ...................................................................................................................................................286
2.3.1 Vlastnosti a charakteristiky zvuku ................................................................................286
2.3.2 Mikrofony ................................................................................................................................289
2.3.3 Vliv zvuku na člověka .........................................................................................................291
2.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................293
3 Elektrické a magnetické pole ...........................................................................................................294
3.1 Úvod ...................................................................................................................................................294
3.2 Elektromagnetické pole .............................................................................................................294
3.3 Vodiče a izolanty v elektrickém poli .....................................................................................295
3.4 Kapacita vodiče .............................................................................................................................295
3.4.1 Kapacitní detektory .............................................................................................................296
3.4.2 Rychlý kapacitní detektor přiblížení ............................................................................296
3.4.3 Snímač otisku prstů.............................................................................................................297
3.5 Elektrický proud v látkách ........................................................................................................298
3.5.1 Taser .........................................................................................................................................298
3.5.2 Tasery první generace........................................................................................................299
3.5.3 Tasery druhé generace ......................................................................................................300
3.5.4 Tasery třetí generace ..........................................................................................................300
3.5.5 Tasery čtvrté generace.......................................................................................................301
3.6 Ohmův zákon .................................................................................................................................301
3.6.1 Bodové hlásiče požáru .......................................................................................................302
3.6.2 Liniové teplotní hlásiče......................................................................................................302
3.7 Magnetické pole ............................................................................................................................302
3.8 Elektromagnetické pole .............................................................................................................303
3.8.1 Elektromagnetická indukce .............................................................................................304
3.8.2 Štěrbinové kabely ................................................................................................................305
3.9 Shrnutí ..............................................................................................................................................307
4 Elektromagnetické záření .................................................................................................................308
4.1 Úvod ...................................................................................................................................................308
4.2 Elektromagnetické záření .........................................................................................................308
4.2.1 Spektrum elektromagnetického záření .......................................................................309
4.2.2 Maxwellovy rovnice ............................................................................................................311
4.2.3 Plazmová frekvence ............................................................................................................312
4.2.4 Detekce elektromagnetického pole...............................................................................313
4.2.5 Interakce elektromagnetického záření s hmotou ...................................................313
4.3 Spektroskopické metody ...........................................................................................................314
4.3.1 Terahertzová spektroskopie ...........................................................................................316
4.3.2 Metody vibrační spektroskopie ......................................................................................318
4.3.3 Fluorescenční spektroskopie ..........................................................................................321
4.3.4 Ultrafialová a viditelná absorpční spektroskopie (UV-VIS spektroskopie) ..323
4.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................325
5 Ionizující záření .....................................................................................................................................327
5.1 Úvod ...................................................................................................................................................327
5.2 Ionizující záření. Radioaktivita. ..............................................................................................327
5.3 Charakteristiky radionuklidů a pole záření .......................................................................329
5.4 Rentgenovo záření .......................................................................................................................330
5.5 Limity ................................................................................................................................................332
5.6 Využití radionuklidů a ionizujícího záření v bezpečnostních technologiích .........333
5.6.1 Obecné principy využití radionuklidů a ionizujícího záření ...............................333
5.6.2 Využití jaderného záření v bezpečnostních technologiích ..................................335
5.6.3 Využití rentgenova záření v bezpečnostních technologiích ................................335
5.7 Možnosti zneužití radionuklidů k teroristickým činům ................................................337
5.7.1 Radiologický terorismus ...................................................................................................337
5.7.2 Špinavá bomba ......................................................................................................................340
5.7.3 Odhad ozáření .......................................................................................................................340
5.8 Shrnutí ..............................................................................................................................................342
V. ČÁST - Detektivní služby a kriminalistika.................................................................................343
1 Kriminalistické stopy ..........................................................................................................................345
1.1 Podstata, pojem, druhy a význam stop v kriminalistice ................................................345
1.1.1 Podstatou kriminalistických stop ..................................................................................345
1.1.2 Pojem kriminalistické stopy ............................................................................................347
1.1.3 Základní dělení kriminalistických stop .......................................................................348
1.1.4 Význam kriminalistických stop ......................................................................................349
1.2 Materiální stopy ............................................................................................................................350
1.2.1 Kriminalistické stopy odrážející vnější stavbu působícího objektu .................351
1.2.2 Počet objektů účastnících se na vzniku stopy ...........................................................352
1.2.3 Geometrický tvar odráženého a odrážejícího objektu ..........................................352
1.2.4 Vzájemná poloha zúčastněných objektů .....................................................................353
1.2.5 Směr vzájemného silového působení ...........................................................................354
1.2.6 Vzájemná relace vlastností zúčastněných objektů..................................................354
1.3 Klasifikace stop vnější stavby působícího objektu ..........................................................354
1.3.1 Podle závislosti na ději trestného činu ........................................................................354
1.3.2 Podle systematičnosti mechanismu vzniku ...............................................................355
1.3.3 Podle časové závislosti v průběhu stopového kontaktu .......................................355
1.3.4 Podle časové závislosti po ukončení stopového kontaktu ...................................355
1.3.5 Podle tvaru .............................................................................................................................355
1.3.6 Podle zkreslení tvaru ..........................................................................................................356
1.3.7 Podle směru působící síly .................................................................................................356
1.3.8 Podle počtu zúčastněných objektů ................................................................................357
1.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................359
2 Kriminalistické technické metody..................................................................................................361
2.1 Úvod ...................................................................................................................................................361
2.2 Kriminalisticko-technické metody identifikace osob .....................................................362
2.2.1 Kriminalistická daktyloskopie ........................................................................................362
2.2.2 Portrétní identifikace .........................................................................................................366
2.2.3 Kriminalistická biologie.....................................................................................................368
2.2.4 Identifikace osob podle ručního písma .......................................................................372
2.2.5 Kriminalistická fonoskopie (audiografie) ..................................................................376
2.2.6 Kriminalistická odorologie ...............................................................................................378
2.3 Kriminalisticko-technické metody identifikace věcí ......................................................382
2.3.1 Kriminalistická balistika ...................................................................................................382
2.3.2 Kriminalistická trasologie ................................................................................................389
2.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................392
3 Kriminalistické taktické metódy .....................................................................................................395
3.1 Úvod ...................................................................................................................................................395
3.2 Kriminalisticko-taktické metódy ............................................................................................395
3.2.1 Detektívno-pátracie verzie ...............................................................................................397
3.2.2 Plánovanie a organizácia detektívno-pátracej činnosti ........................................398
3.2.3 Kriminalistický experiment .............................................................................................399
3.2.4 Konfrontácia ..........................................................................................................................400
3.2.5 Obhliadka ................................................................................................................................401
3.2.6 Pátranie....................................................................................................................................403
3.2.7 Prehliadka ...............................................................................................................................405
3.2.8 Previerka výpovede na mieste ........................................................................................407
3.2.9 Rekognícia...............................................................................................................................408
3.2.10 Kriminalistická rekonštrukcia ........................................................................................408
3.2.11 Výsluch .....................................................................................................................................409
3.3 Zhrnutie............................................................................................................................................411
4 Aspekty osobnosti soukromého detektiva..................................................................................413
4.1 Úvod ...................................................................................................................................................413
4.2 Právní aspekty soukromé detektivní činnosti ..................................................................414
4.3 Obecné aspekty osobnosti soukromého detektiva..........................................................415
4.4 Psychologické dispozice soukromého detektiva..............................................................416
4.5 Etické aspekty soukromé detektivní činnosti ...................................................................417
4.6 Profesní etika .................................................................................................................................418
4.7 Profesionální adaptace ...............................................................................................................419
4.7.1 Vývoj vztahu k povolání ....................................................................................................420
4.8 Kriminologické a kriminalistické aspekty detektivní činnosti ...................................421
4.9 Význam kriminologie pro detektivní činnost ....................................................................422
4.10 Kriminalistika ...............................................................................................................................422
4.11 Shrnutí .............................................................................................................................................423
5 Súkromné detektívné služby, formy a metódy detektívnej činnosti ................................425
5.1 Úvod ...................................................................................................................................................425
5.2 Formy detektívnej služby ..........................................................................................................426
5.2.1 Detektívny dohľad ...............................................................................................................426
5.2.2 Detektívne pátranie ............................................................................................................426
5.2.3 Detektívna previerka ..........................................................................................................426
5.2.4 Detektívne rozpracovanie ................................................................................................426
5.2.5 Detektívna previerka signálu ..........................................................................................427
5.2.6 Detektívne rozpracovanie prípadu ...............................................................................427
5.2.7 Detektívna dokumentácia .................................................................................................428
5.2.8 Konkurenčné spravodajstvo ............................................................................................428
5.3 Metódy súkromnej detektívnej služby .................................................................................429
5.3.1 Detektívna osobná ochrana .............................................................................................430
5.3.2 Detektívna kombinácia ......................................................................................................431
5.3.3 Detektívne informačné zdroje ........................................................................................433
5.3.4 Detektívne informačné preniknutie .............................................................................435
5.3.5 Detektívne osobné pátranie .............................................................................................437
5.3.6 Detektívne sledovanie osôb a vecí ................................................................................438
5.3.7 Detektívna dezinformácia.................................................................................................439
5.3.8 Detektívne vyťažovanie .....................................................................................................439
5.3.9 Detektívne pozorovanie ....................................................................................................440
5.3.10 Detektívne vyhodnocovanie dokumentov .................................................................441
5.3.11 Detektívne vyťažovanie evidencií, databáz a registrácii ......................................441
5.3.12 Detektívna legenda ..............................................................................................................442
5.3.13 Detektívna obhliadka miesta ...........................................................................................442
5.4 Zhrnutie............................................................................................................................................443
Resumé – summary ...................................................................................................................................446
Představení autorů kapitol .....................................................................................................................447
ÚVOD MONOGRAFIE
Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou 3. díl kolektivní monografie Bezpečnostní
technologie, systémy a management. Cílem i tohoto dílu je prezentovat nejnovější
výsledky vědecké a tvůrčí činnosti autorů. Ohlasy na předchozí díly potvrzují, že je
o jednotlivá témata bezpečnosti a ochrany majetku zájem. Sama bezpečnost je přitom
odvětví multioborové a integrální. Protínají se v ní přírodní, sociální, ekonomické,
politologické i technologické nitky. Z pohledu společnosti i jedince přitom bezpečnost
patří mezi klíčové. V roce 2013 Českou republiku opět postihly rozsáhlé povodně.
Subjekty, které na situaci byly připraveny, sčítaly menší škody než v předchozích letech.
Ne všude šlo připravit adekvátní opatření, ale opět se potvrdilo, že připravenost na
hrozby je základem bezpečnosti.
Třetí díl kolektivní monografické řady je zaměřen na velmi důležitá bezpečnostní témata
technologického, technického, sociálního i procesního charakteru. Výjimečnost dílu
spočívá v první části knihy, zaměřené na teoretické otázky bezpečnosti. Autoři se v ní
pokusili zobecnit problematiku bezpečnosti a analyzovat základní teoretické přístupy.
Bezpečnost ke svému vyjádření využívá teorii rizik, teorii krizí a kauzalitu (příčinnou
souvislost). Široce také využívá teorii pravděpodobnosti. V dalších kapitolách teorie
bezpečnosti jsou analyzovány možné způsoby hodnocení bezpečnosti, řízení
bezpečnosti i evoluce pojmového aparátu v oblasti bezpečnosti. Závěr části tvoří analýza
implementace bezpečnostních konceptů v referenčních objektech typu stát, objekt
(budova), informační systém a technika. Cílem těchto posledních kapitol bylo ilustrovat,
že metodologický přístup k zajištění bezpečnosti je společný a konkrétní implementace
je závislá na referenčním objektu a možnostech realizace příslušných bezpečnostních
opatření.
V další části knihy je analyzováno ryze technické téma elektrické požární signalizace.
Požáry jsou pro objekty a budovy závažnou hrozbou a jejich včasné odhalení může
významným způsobem urychlit jejich likvidaci. Jednotlivé kapitoly analyzují nejnovější
fyzikální principy využívané hlásiči požáru, konstrukci elektrické požární signalizace
a ovládaných zařízení i zásady projektování. Tato část tvoří technický pilíř dílu.
V třetí části dílu jsou analyzovány a tvůrčím způsobem zpracovány nejnovější poznatky
z oblasti služeb komerční bezpečnosti. Průmysl komerční bezpečnosti zaměstnává
v České republice více než 60 tisíc pracovníků a tvoří významný bezpečnostní prvek
s nezanedbatelnými schopnostmi. Analýza a diskuse jednotlivých typů služeb umožňuje
začínajícím firmám lepší orientaci zaměření i zpracování podnikatelského záměru.
Prezentované poznatky rovněž mohou sloužit zájemcům k hlubšímu vhledu do podstaty
služeb fyzické ostrahy, převozu peněz, profesní ochrany i detektivních služeb.
Předposlední část tohoto dílu je zaměřena na oblast ryze teoretickou, na fyziku. Jsou v ní
analyzovány nejnovější poznatky z vybraných témat fyziky a fyzikálních principů,
využívaných v detektorech narušení a hlásičích požáru. Každý zabezpečovací systém je
tak dobrý, jak kvalitní jsou detekční schopnosti prostředků. Znalost principu Dopplerova
jevu umožní pochopení způsobu činnosti mikrovlnného detektoru narušení i volbu
způsobu instalace v zabezpečovaném objektu. Bez znalosti fyzikální podstaty činnosti
prvků elektrické požární signalizace i poplachových zabezpečovacích systémů může
dojít k jejich nesprávnému nasazení. Proto je toto téma pro oblast bezpečnostních
technologií klíčové.
Poslední část dílu je věnována kriminalistice a detektivním službám. Hrozba
kriminálního jednání patří v současné společnosti k velmi významným. Znalost jejich
podstaty, vyhodnocování i sociálních příčin může napomoci jak prevenci kriminality, tak
odhalování pachatelů kriminálního jednání. Detektivní služby jsou specifickým odvětvím
průmyslu komerční bezpečnosti. Patří mezi sofistikované a informačně orientované
služby. S rozvojem společnosti bude jejich potřeba narůstat.
Již nyní je zřejmé, že na doposud vydané díly naváží dva další, které by měly pokrýt
základní témata oboru. Z technických oblastí se jedná především o poplachové tísňové
a zabezpečovací systémy a systémy kontroly vstupu. Vzhledem k blízké vazbě mezi
komerční bezpečností a bezpečností zajišťovanou státem autoři zvažují zařazení
takových témat jako krizové řízení, ochrana kritické infrastruktury, ochrana
obyvatelstva, havarijní plánování atd. Dalšími oblastmi, zařazenými do příštích dílů,
budou teoretická témata jako bezpečnostní futurologie, biometrika, operační výzkum
atd. Konkrétní struktura dílů bude samozřejmě záviset i na výsledcích výzkumných
a tvůrčích činností vysokoškolských pracovišť, které se na publikaci podílí.
Autoři při zpracování kapitol použili základní metody tvůrčí práce, především analýzu
a syntézu. Analýza byla použita při hlubším zkoumání podstaty jednotlivých problémů.
Syntéza umožnila autorům integrovat dílčí poznatky do vyšších celků. Mezi další použité
metody patří metoda indukce, komparace a metoda systémového přístupu. Indukce
umožnila uskutečnit potřebná zobecnění, zejména v části, věnované teorii bezpečnosti.
Komparace byla využita při srovnávání českého a anglosaského bezpečnostního
pojmosloví. Metodu systémového přístupu využili autoři v rámci komplexního rozboru
jednotlivých bezpečnostních témat. Jednotlivé kapitoly respektovaly potřebnou míru
obecnosti a teorie.
Tato publikace je určena všem zájemcům, kteří chtějí porozumět nejen problematice
bezpečnosti, ale zejména způsobům a metodám zajištění ochrany majetku a fyzické
bezpečnosti. Je určena jak pracovníkům bezpečnostního managementu organizací, tak
samotným poskytovatelům služeb fyzické bezpečnosti a ochrany majetku. Zejména pro
ně jsou cenné kapitoly, zaměřené na podstatu technického fungování elektrické požární
signalizace a technologií komerční bezpečnosti. Významným počinem tohoto dílu je část,
zaměřená na teorii bezpečnosti. Tuto část využijí všichni zájemci, prahnoucí
po porozumění obecné podstaty bezpečnosti. Celá publikace je určena studentům všech
studijních oborů, zaměřených na bezpečnostní technologie, ochranu majetku, fyzickou
bezpečnost a bezpečnostní management. Knihu mohou využít všichni odborníci
a zájemci, pro které je zajištění bezpečnosti prioritou.
Ve Zlíně 18. června 2013
doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc.
I. ČÁST - TEORETICKÉ ZÁKLADY BEZPEČNOSTI
Úvod
Úvodní část kolektivní monografie se věnuje teoretickým základům bezpečnosti.
Diskuse o teorii bezpečnosti vyžaduje porozumění základním pojmům a kategoriím,
s nimiž se v teorii operuje, i jejich vzájemným vztahům. Každá teorie se vyvíjí, rozšiřuje,
prohlubuje a adaptuje v souladu s aktuálním stavem poznání. Je tomu tak i u teorie
bezpečnosti. Ve většině případů praxe předstihuje teorii. Empirické poznatky jsou
indukcí postupně zobecňovány a vytváří základní stavební kameny teorie. Tak je tomu
i v oblasti bezpečnosti a zabezpečení.
Doposud byl rozvoj teorie bezpečnosti vztažen ke konkrétním referenčním objektům
a prováděn po jednotlivých oblastech. Na mezinárodní nebo státní úrovni má
politologický charakter a rozvojem teorie se zabývají strategická studia. Na úrovni
regionu, municipality nebo podniku má charakter havarijního plánování nebo ochrany
obyvatelstva a zabývá se jím krizové řízení. U instituce, firmy nebo občana se také jedná
o ochranu majetku (aktiv) a zabývá se jí fyzická bezpečnost a také informační
bezpečnost. S rozvojem technologií se postupně objevují nové obory a oblasti, u kterých
se požaduje systematické zajištění bezpečnosti. V posledních letech je to např.
energetická bezpečnost nebo kybernetická bezpečnost. Bez rozvoje internetu a na něm
postupně vytvořené závislosti většiny oborů lidské společnosti by kybernetické
bezpečnosti nebylo třeba.
V posledních desetiletích jsme svědky pokusů o vytvoření teorie bezpečnosti. V roce
2006 došlo na setkání expertů bezpečnostní komunity států střední Evropy na Akademii
ozbrojených sil v Liptovském Mikuláši ke konstituování oboru sekuritologie. Odezva na
tento počin byla různorodá, kladná i záporná 1. Obecně však k vytvoření a rozpracování
takovéto obecné teorie postupně dojde. Bylo tomu tak v architektuře, elektrotechnice,
strojírenství, a naposled i v informatice. Základními pojmy, na nichž je teorie
bezpečnosti postavena, jsou bezpečnost, zabezpečení, bezpečí, nebezpečí, hrozba, riziko,
újma, opatření, referenční objekt atd. Anglosaské prostředí není pojmově nakloněno
k vytvoření takovéto obecné teorie bezpečnosti, protože používá k jejímu vyjádření dva
rozdílné pojmy, safety a security. Naše odborné prostředí má situaci jednodušší,
historicky používá jednoho pojmu, bezpečnosti.
Současná teorie bezpečnosti je podle mého názoru, jako garanta části, postavena na
dvou konceptech:
·
·
teorii rizik (řízení rizik),
teorii krize.
Teorie rizik je obor, jehož cílem je identifikace potenciálně nejhorších dopadů pro
konkrétní referenční objekt. Takovéto dopady narušují jeho bezpečnost. Pro referenční
objekt je důležité zajistit vhodné podmínky pro jeho normální funkci. K tomu, aby tyto
podmínky byly zajištěny, jsou díky procesu analýzy a hodnocení rizik identifikována
nejvýznamnější rizika2 a zvoleny vhodné strategie k jejich řešení. Pokud je to možné, tak
se nejvýznamnějším rizikům snažíme vyhnout. Střední rizika jsou opatřeními
1In:
2
http://www.defenceandstrategy.eu/en/current-issue-2-2007/forum/#.Uan8AUBM_JY
S největší újmou a nejhoršími dopady pro referenční objekt.
18
minimalizována nebo jsou sdílena (např. pojištěním, vojenskou koalicí) jejich důsledky.
Nízká rizika obvykle akceptujeme, protože jejich dopady patří k běžnému životu, je
s nimi dopředu počítáno a v systému existují standardní nástroje k jejich odstranění.
Obecně je teorie rizik využita proaktivně řízením rizik v referenčním objektu. Řízení
rizik je založeno na systematickém a kontinuálním vyhledávání rizik, jejich
vyhodnocování a volbě strategií k jejich řešení. Řízení rizik doznalo v posledních letech
širokého uplatnění v řadě oborů, investováním a podnikáním počínaje, přes
zdravotnictví, a bezpečností a krizovým řízením konče. Na Obr. 1 je zobrazen vztah
bezpečnosti a rizika.
Obr. 1: Bezpečnost v pojetí teorie rizik
Teorie krize je především spojena s ekonomií a ekonomikou. Za krizi se v hospodářském
cyklu považuje fáze poklesu, při níž ekonomická aktivita dosahuje minima. Krize je
spojována s narušením rovnováhy. Je to takový stav nebo údobí, v němž je narušena
podstata fungování referenčního objektu. Za krize dochází v referenčním objektu
k nestabilnímu chování, k narušení stability. Dojde-li aktivací sil a prostředků k eliminaci
nestability a postupnému získání stability, krize bývá vyřešena. Referenční objekt může
dosáhnout stability také adaptací na novou situaci. Jestliže však referenční objekt
neaktivizuje potřebné síly a prostředky, neadaptuje se na nové podmínky, může dojít až
k jeho zániku.
V teorii krize se pracuje s pojmy krize, stabilita, nestabilita, fáze krize, hrozba, riziko,
opatření. Teorie krize má úzkou návaznost na teorii systémů. Obdobně jako u teorie
rizik i teorie krize je využívána proaktivním krizovým managementem. Krizový
management nemá v institucích nebo řízených celcích (např. zaplavené území města)
kontinuální charakter. Nastupuje v okamžiku kdy se krize projeví a ohrožuje podstatu
fungování referenčního objektu. Po vyřešení krize je řízení instituce nebo celku předáno
jeho původnímu nebo inovovanému managementu.
19
Obr. 2: Bezpečnost v pojetí teorie krize
Oba koncepty jsou založeny na stejné podstatě, a to vytvoření či zajištění vhodných
podmínek pro fungování referenčního objektu. Oba koncepty využívají specifikaci
opatření, analýzy a hodnocení rizik a návrh eliminačních opatření. Mohlo by se zdát, že
teorie bezpečnosti má univerzální a všeobjímající charakter, protože všechny obory
usilují o vytvoření optimálním podmínek pro svoje fungování. Např. lékař usiluje o to,
aby zdravotní stav pacientů byl uspokojivý (z tohoto pohledu by mohl být považován za
bezpečnostního manažera svých pacientů), firma usiluje o to, aby uplatnila svoji
produkci na trhu, byla ekonomicky úspěšná a měla dobrý cashflow. Na základě dělby
práce, zvládnutelnosti řešených problémů a logiky věci je proto obor bezpečnosti spojen
s pouze vymezenými hrozbami. Obecně se jedná o záměrné antropogenní hrozby,
neantropogenní hrozby přírodního charakteru a technologické havárie.
Bezpečnost či nebezpečnost, bezpečí či nebezpečí patří mezi fenomény, které patří
k životu a zajištění existence každého referenčního objektu. Současný proaktivní přístup
k zajištění bezpečnosti referenčního objektu je výsledkem dělby práce a je pro objekt
velmi důležitý. Bezpečnost však nepředstavuje výsledný produkt, cílovou funkci
referenčního objektu, pouze se podílí na vytvoření vhodných podmínek pro zajištění
jeho fungování. Je službou pro referenční objekt. Jejím cílem je vytvoření stavu, kdy jeho
podstatu neovlivňují negativní faktory, případně zajištění toho, aby byl na působení
negativních bezpečnostních faktorů připraven.
Část Teorietické základy bezpečnosti představuje jeden z mála počinů analyzovat
problematiku bezpečnosti v teoretické rovině, bez přímé vazby na konkrétní referenční
objekt. V prvních čtyřech kapitolách je problematika bezpečnosti jako oboru rozebrána
teoreticky, z pohledu teorie rizik, teorie krizí a příčinných souvislostí. Následně na to
jsou nastíněny možnosti hodnocení bezpečnosti a řízení bezpečnosti. Poslední kapitola
teoretické části je věnována vývoji českého bezpečnostního pojmosloví a jeho srovnání
s anglickými pojmy safety a security. Další čtyři kapitoly ve stručnosti ilustrují
jednotnost metodologického základu bezpečnosti na čtyřech důležitých kategoriích
referenčních objektů: státu, objektu (budova, areál), informačního systému
20
a technického prostředku. Srovnáním těchto čtyř oblastí, v nichž je bezpečnost
referenčního objektu zajišťována, lze dojít k závěru, že bezpečnost má stejný
metodologický základ. Statické pojetí bezpečnosti je založeno na obecném schématu
„hrozba – riziko – hodnocení – opatření“. Dynamické pojetí umožňuje bezpečnost
hodnotit v čase jako kauzalitu (příčinnou souvislost). V současnosti je preferováno
především statické pojetí bezpečnosti.
Jednotlivé kapitoly jsou autorským dílem, které bude vyžadovat další rozpracování.
Představují výsledky dlouhodobého výzkumu autorů v předmětné oblasti. Při
podrobném studiu můžeme dospět k názoru, že se jednotlivé kapitoly ve všem neshodují
a jsou v nich rozpory. To však k dílům tohoto charakteru patří. Rozpory jsou problémy
a úkoly k dalšímu rozpracování, představují výzvu k rozvoji teorie.
21
1 TEORETICKÉ ZÁKLADY BEZPEČNOSTI- ZÁKLADNÉ POJMY
Milan ORAVEC
Sú cesty, po ktorých sa nevydáš,
...
sú rozkazy panovníka, ktoré neprijmeš.
Sun-c'(544 p. n. l. - 496 p. n. l.)
Kniha o deviatich zmenách
Úlohou tejto kapitoly je poukázať na historický vývoj vybraných pojmov v oblasti
bezpečnosti, súvislosti za ktorých vznikali tieto pojmy a potenciálne smerovanie v oblasti
tvorby a zjednocovania pojmov. Súčasné celosvetové turbulencie v spoločnosti, v spoločenských a technických vedách, predovšetkým novovznikajúcich na rozhraniach vedných
disciplín, vytvárajú novotvary, ktoré neodrážajú podstatu kauzality procesov. Tento fakt je
nutné trvalo konfrontovať s realitou.
1.1 Úvod
Bezpečnosť je a bude stále úzko spätá s rozvojom ľudstva. V dejinách ľudstva bol pojem
bezpečnosť viazaný na stabilitu politického systému, stabilitu krajiny, istotu a spokojnosť človeka. Známe sú výjavy z antickej mytológie, kde sily dobra a zla sú spojené v jeden celok. Obdobne aj v klasickej filozofii Číny Jin a Jan sú prezentované, ako jeden
vyvážený, stabilný celok. S príchodom kresťanstva je možné pozorovať posun smerom
k bezpečnosti jedinca. Piate prikázanie - nezabiješ, poukazuje na právo na život v novom
rozmere. Postupom času sa z klasickej filozofie formovali jednotlivé vedné disciplíny.
Pojem bezpečnosť nadobúdal a nadobúda stále nový rozmer.
Pri zbližovaní a jednotnom pochopení jednotlivých oblastí bezpečnosti v našom geopolitickom priestore po roku 1989 je možné pozorovať zbližovanie nástrojov pre opis bezpečnosti a to od oblasti obrany z jednej strany, až k oblasti bezpečnosti v bežnej výrobe
z druhej strany. Spoločným pojítkom sú nielen nižšie uvedené pojmy, ale aj postupy pre
posudzovanie miery bezpečnosti prostredníctvom rizika.
Smerovanie od obrany k sekuritológii v novodobých dejinách a systémovému pochopeniu je v prácach viacerých autorov. Zvlášť v ČR Janošca, J. [5], kde sa konštatuje, že ,,po
roku 1989 bezpečnostná komunita bola len teoretickou komunitou, nemala v pravom slova zmysle ustanovené pojmy a teoretické výsledky vytvárané výskumníkm, boli aplikované
len pre príslušný odbor“. Tento trend, napriek rokom je príznačný doposiaľ. Prvým pokusom zjednotenia pojmov a názorov v oblasti medzinárodných vzťahov, politológie, právnych disciplín, bolo vytvorenie základných pojmov P. Zemanom [20]. V tejto oblasti je
možné pozorovať koncom 90-tych rokov významný vplyv Kodaňskej školy medzinárodných vzťahov, ktorá si uvedomovala úlohu subjektov a objektov bezpečnosti v medzinárodných vzťahoch. Z tohto prúdu sa po roku 2000 začala formovať sekuritológia, ako
náuka o bezpečnostnej realite, aj v ČR.
Druhým diametrálnym pólom formovania pojmov popisujúcich bezpečnosť je prístup
v oblasti bežnej výroby. V 70-tych rokoch minulého storočia sa začala aplikovať teória
22
2 MOŽNÉ SPÔSOBY HODNOTENIA BEZPEČNOSTI
Josef REITŠPÍS, Jaroslav SLEPECKÝ
Úvod
2.1
Zmeny vo vonkajšom a vnútornom bezpečnostnom prostredí majú svoje dopady i na
koncepciu ochrany objektov. Táto skutočnosť zvýrazňuje dôležitosť prípravy
podkladov, riešení a zefektívnenie rozhodovacích procesov súvisiacich s úlohami, ktoré
je potrebné zabezpečiť pri ich ochrane. Takto stanovené úlohy je potrebné konkrétne
riešiť ako komplexný súbor opatrení vykonávaných priebežne. Prijímané opatrenia
musia smerovať k zabezpečeniu funkčnosti objektov v situácii, keď potenciálne riziká sa
stávajú aktuálnymi, alebo v situácii, keď dôjde k narušeniu niektorých objektov, či
dokonca celého systému chráneného záujmu. Proces prijímania rozhodnutí, hľadania
riešení a uskutočňovania opatrení sa vyznačuje zložitosťou a veľkou časovou
i ekonomickou náročnosťou ako vo fáze prípravnej, tak i vo fáze rozpracovania
konkrétnych riešení na objektoch. Pretože súčasťou systému ochrany objektov je jeho
príprava v podobe projektov, metodika riešenia ochrany musí rešpektovať túto
postupnosť jednotlivých krokov:
·
·
·
·
vymedzenie všeobecných zásad projektového manažmentu,
aplikáciu týchto zásad do bezpečnostných projektov,
rešpektovanie osobitosti objektov a prostredia z pohľadu ich ochrany.
preukázanie dostatočnosti bezpečnostných opatrení (hodnotenie
bezpečnosti).
Vychádzame z predpokladu, že projektový manažment je spôsob riadenia a koordinácie
ľudských a materiálnych zdrojov počas životnosti projektu pri použití moderných
techník riadenia na dosiahnutie vopred určených cieľov v danom rozsahu, nákladoch,
čase, kvalite a spokojnosti účastníkov projektu [2]. Z charakteru procesu ochrany
objektov vyplýva, že jeho súčasťou je i tvorba plánov, ktorá vyžaduje komplexný prístup
(Obr. 1).
KOMPLEXNOSŤ PROJEKTOVANIA
Príprava diela
Realizácia
Prevádzka
Hodnotenie
Obr. 1: Komplexnosť projektovania [3]
Do tohto procesu je potom možno zahrnúť i plány na ochranu objektov (bezpečnostné
projekty). Všeobecne je možné konštatovať, že cieľom bezpečnostného projektu je
vytvorenie takého stavu, v ktorom sú prostredníctvom ochranných opatrení
minimalizované negatívne vplyvy na chránený priestor alebo objekt. Takýto stav má
potom charakter bezpečného prostredia. Hodnotenie bezpečnosti musí preukázať, že
sme takýto stav dosiahli.
45
3 STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI
Dana PROCHÁZKOVÁ
3.1 Úvod do problematiky integrální bezpečnosti a jejího řízení
Na základě dokumentů OSN, EU a odborné literatury, bezpečnost chápaná jako soubor
opatření a činností, kterými lidstvo zajišťuje své bezpečí a udržitelný rozvoj [1], se
neorientuje jen na jedno chráněné aktivum, ale na celý komplex aktiv, které člověk
potřebuje ke kvalitnímu životu (komplex aktiv zahrnuje životy, zdraví a bezpečí lidí,
majetek, veřejné blaho, životní prostředí, infrastruktury a technologie). Proto musí být
chápána komplexně a vždy se musí dbát, aby opatření a činnosti prováděná na ochranu
jednoho aktiva nezvyšovala významně rizika aktiva jiného. Bezpečnost dílčí, která je
vztažená jen k jednomu aktivu, lze použít v praxi jen ve specifických případech, podobně
jako bezpečnost integrovanou. Pro řešení otázek spojených s bezpečím a udržitelným
rozvojem lidí je třeba používat integrální bezpečnost, která v sobě obsahuje i opatření
a činnosti vůči škodlivým jevům spojeným s vazbami a toky v systému, který
představuje sledovaná entita, tj. území, správní celek, podnik apod. Dle současného
poznání spřažení vyvolaná nežádoucími materiálovými, informačními, finančními či
jinými toky v entitě jsou příčinou kaskádovitých selhání, která vážně narušují existenci
i činnost entity [2].
Bezpečná entita je entita, ve které všechna chráněná aktiva, o které řídicí systém entity
musí v zájmu své existence a svého rozvoje pečovat, jsou v bezpečí. Každá reálná entita
je systém systémů, tj. skládá se z několika překrývajících se systémů (překrytí znamená
vzájemnou závislost) [1-3]. Je tudíž bezpečná a má perspektivu udržitelného rozvoje jen
tehdy, když je řízena jako systém systémů na základě kvalifikovaných dat a jestliže jsou
zvažovány skutečnosti jako rizika jsou existující realitou a v čase se objevují stále nová
rizika, a proto je třeba žít podle správné koncepce život s riziky, kterou přijala OSN
v r. 2005 [1]. Na základě současného poznání se strategické řízení entit zaměřuje na
dlouhodobou udržitelnost. Jeho cílem je integrita systémů, protože systémové služby
zajišťují život podporující funkce. Považuje člověka za součást systému, integruje
lidskou činnost s ochranou přírodního prostředí a reaguje citlivě na potřeby lidí
v kontextu ekosystémů a technologických systémů. V každém řídícím procesu je
důležitou částí kvalitní a kvalifikované rozhodování, a proto je zapotřebí v rámci
uplatňovaného systému strategického řízení vytvořit systémy na podporu rozhodování,
poněvadž rozhodování vůči systémům je složité a musí mít vícedimenzionální charakter.
V rozhodování se řeší dilemata: vztah mezi riziky a přínosy (často větší přínos pro lidi
znamená zvýšené riziko pro ekosystémy), časový konflikt mezi současnými a budoucími
potřebami, a sociální konflikt (vztah potřeby jedince a celku).
3.2 Úroveň bezpečnosti závisí na kvalitě nástrojů pro vyjednávání s riziky
Na základě znalostí a historických zkušeností úroveň bezpečnosti každé entity je
výsledkem vyjednávání s riziky. Základní nástroje uvedeného procesu tvoří:
58
4 SROVNÁNÍ ČESKÉHO A ANGLOSASKÉHO BEZPEČNOSTNÍHO
POJMOSLOVÍ
Luděk LUKÁŠ
4.1 Úvod
Základ každé teorie tvoří pojmy, které popisují jednotlivé prvky teorie a jejich vzájemné
vztahy. Znalost pojmů a jejich významu je jak základem porozumění oboru, tak
i nezbytným předpokladem vzájemné komunikace odborné komunity. Skrze strukturu
pojmů si vytváříme svoji znalostní základnu. S každým pojmem je v naší mysli spojena
představa, tvořící jeho mentální reprezentaci. Tato reprezentace má charakter slovní,
grafický, schématický, obrazový atd. Pojmy vznikají, dojde-li k potřebě vyjádřit či popsat
nově vzniklý jev, prvek, problém atd. Pro porozumění oboru je přínosné, známe-li, kdy
jednotlivé pojmy vznikly a z čeho jsou odvozeny. Cílem této kapitoly je osvětlení evoluce
i obsahu základních českých pojmů z oblasti bezpečnosti a srovnání jejich významu
s anglosaským bezpečnostním pojmoslovím.
4.2 Historie a evoluce významu českých pojmů v oblasti bezpečnosti
České bezpečnostní pojmosloví je postaveno na historicky starším konceptu
bezpečnosti, vycházejícím z teorie rizik. Základ pojmosloví tvoří pojmy bezpečí,
nebezpečí, bezpečnost a zabezpečení. Koncept respektuje duální dvojici klíčových
bezpečnostních pojmů: stav - opatření. Jedná se o stav referenčního objektu a opatření
v referenčním objektu uplatněná k dosažení bezpečnosti (žádoucího stavu). Někteří
autoři tuto dvojici označují pojmy „bezpečí“ (stav) – „bezpečnost“ (opatření), jiní
„bezpečnost“ (stav) – „zabezpečení“ (opatření). České odborné prostředí je jazykově
turbulentní a pojmově nejednotné. K správnému porozumění prezentovanému je
potřebné zjistit význam pojmu z kontextu. Pojem „bezpečnost“ má řadu významů, může
se jednat o stav, opatření, proces, vlastnost, vědní obor zkoumající problematiku
bezpečnosti atd.
Slovo bezpečnost je odvozeno od sousloví „bez péče“. Vyjadřuje stav klidu, pokoje, kdy
referenční objekt nic neohrožuje, a tudíž není třeba „aktivní péče o zajištění stavu
žádoucího“. V roce 18601 byla bezpečnost definována následovně:
„Bezpečnost či Bezpečenství (Sicherheit), stav v němž jest člověk bez péče, t. kde mu
netřeba obávati se nehod; opak toho jest nebezpečenství;“
Již tato definice je vnímala bezpečnost jako stav, Slovo bezpečnost je slovo historické
a jeho použití je známo již ve středověku. Záznamy můžeme nalézt v řadě kronik, knih
a archiválií. Užitečným k pochopení významu nám může být např. Slovník staročeský2
RIEGER, František, Ladislav. Slovník naučný. 1. díl A – Bžeduchové. 1. vydání. Praha: Kober a Markgraf,
1860. 682 s.
1
2
GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. A-J. 1. díl. 2. vydání. Praha : Academia, 1970. 50-51 s.
73
II. ČÁST - ELEKTRICKÁ POŽÁRNÍ SIGNALIZACE
Úvod
Požáry každoročně způsobují nemalé ztráty na životech, zdraví i majetku. Na území ČR
při nich zahyne každoročně přes 100 osob a stovky osob jsou zraněny. Přímé škody
způsobené požáry dosahují řádu miliard korun, např. v roce 2012 dosáhly přibližně 2,86
miliardy korun. Základní statistická data o požárech v ČR v letech 1983 až 2012 jsou
uvedena na Obr. 1.
Obr. 1: Počet požárů, počet usmrcených a zraněných při požárech v letech 1983 až 2012
Jedním z opatření pro zvýšení požární bezpečnosti staveb, a tím i ke snížení negativních
dopadů požárů, je používání požárně bezpečnostních zařízení.
Nezbytným předpokladem pro úspěšnou evakuaci osob, zvířat a materiálu při požáru
a pro účinný protipožární zásah je včasné zjištění vznikajícího požáru. Člověk díky svým
smyslům (zrak, čich) dokáže vznikající požár velmi rychle zaregistrovat. To ovšem jen za
předpokladu jeho přítomnosti v prostoru vzniku požáru v "bdělém" stavu (nesmí spát,
být podnapilý apod.). Je proto výhodné neponechávat zjištění vzniku požáru a případně
i provedení některých dalších operací (viz předchozí) na náhodě, ale použít vhodného
technického zařízení, které vznikající požár zjistí, vyhlásí požární poplach a případně
provede i další potřebná opatření. K tomuto účelu slouží zařízení Elektrické požární
signalizace (dále jen EPS).
Základní přínos využívání systémů EPS spočívá ve zkrácení doby do zjištění a ohlášení
vzniku požáru a tím i do zahájení evakuace osob, požárního zásahu a dalších potřebných
opatření. Vliv použití EPS na zkrácení doby do zpozorování požáru v letech 1997 až
2003 uvádí Obr. 2. Obrázek je sestaven z dat o požárech v ČR v objektech třídy
statistického sledování 1xx až 3xx, tj. v objektech relevantních k použití EPS. Na obrázku
je uvedena distribuční křivka doby do zpozorování požáru bez vlivu EPS a distribuční
křivka doby do zpozorování, kdy byl požár zjištěn správnou funkcí EPS.
108
Obr. 2: Distribuční funkce doby do zpozorování požáru bez EPS a s EPS
Následující kapitoly jsou věnovány teorii, funkci a použití elektrické požární signalizace.
Je uveden rozvoj požáru v uzavřeném prostoru a na něj navazující specifikace parametrů
vhodných pro detekci požáru. Zvláštní pozornost je věnována plamenu a jeho
charakteristikám. Technická část systému EPS je rozebrána ve dvou kapitolách. První
z nich se zabývá základními komponentami systému – tj. hlásiči požáru a ústřednami,
druhá potom doplňujícími a ovládanými zařízeními. Poslední kapitola této části je
věnována základům projektování systémů EPS.
Specifickým prvkem systémů detekce požáru je tzv. autonomní detekce a signalizace
(někdy zjednodušeně označovaná také jako bytové hlásiče požáru). Autonomní detekce
a signalizace je tvořena buď autonomními hlásiči kouře podle ČSN EN 14604
„Autonomní hlásiče kouře“, které se používají samostatně bez nutnosti napojení na
ústřednu EPS. Jsou přímo vybaveny potřebnou vyhodnocovací elektronikou a optickou
i akustickou signalizací s dostatečnou účinností. Některé autonomní hlásiče kouře je
možno vzájemně propojovat a případně je i napojit na jednoduchou ústřednu, která je
obvykle kombinací zabezpečovací a požární signalizace. Druhou možností je použití
hlásičů požáru podle ČSN EN 54 zapojených v lince poplachových zabezpečovacích
systémů podle ČSN EN 50131 „Poplachové systémy – Elektrické zabezpečovací
systémy“. Autonomní detekce a signalizace je určena zejména pro použití v bytech,
uplatnění nachází i ve stavbách ubytovacích zařízení a ubytovacích zařízení stavenišť
a stavbách sociální péče, pokud v těchto objektech není použito „standardní“ EPS.
Problematika autonomní detekce požáru přesahuje rozsah této publikace a nebude zde
podrobněji probrána.
109
1 TEORIE AUTOMATICKÉ DETEKCE POŽÁRU
Aleš DUDÁČEK, Petr BITALA
1.1 Úvod
Systémy elektrické požární signalizace (dále jen EPS) představují významný prvek
v souboru moderních sofistikovaných technologií budov. Úkolem systému EPS je zajistit
včasnou detekci a lokalizaci požáru již v jeho raném stádiu a následné předání
poplachové informace složkám zajišťujícím represivní zásah. V případě některých
aplikací mohou tyto systémy rovněž ovlivňovat funkci systémů hašení a jejich
vzájemnou vazbu na funkci dalších systémů budovy, jako například systému dodávky
energií, vytápění, větrání a klimatizace. Správná a spolehlivá funkce tohoto požárně
bezpečnostního zařízení proto souvisí jak s protipožárními opatřeními, tak i s hašením
požáru a bezpečnou evakuací osob. Základní konfigurace systému EPS je tvořena:
·
·
·
ústřednou EPS,
hlásiči požáru,
signalizačními a doplňujícími zařízeními.
Detailně je systém EPS, včetně veškerých připojených, ovládaných, doplňujících
a monitorovaných zařízení i jeho funkce, znázorněn na Obr. 1 [7]. Podrobněji budou
některé z prvků systému EPS probrány v jednotlivých kapitolách v textu.
110
Obr. 1: Funkce a komponenty zařízení a systému EPS
1.2 Rozvoj požáru v uzavřeném prostoru
Požár může vznikat z různých příčin a vyvíjet se mnoha různými způsoby. Je zcela
nemožné předvídat a popsat všechny specifické způsoby vývoje požárů. Můžeme se však
pokusit porozumět alespoň tomu, jak se požár může v prostoru za daných podmínek
vyvíjet.
S ohledem na omezené možnosti textu a jeho účel bude následující text věnován pouze
požáru probíhajícímu v uzavřeném nebo ohraničeném prostoru. Vývoj tohoto druhu
požáru je ovlivňován především množstvím a povahou hořlavého materiálu a jeho
místním uspořádáním. Dalším neméně důležitým faktorem je rovněž množství a přísun
oxidačního prostředku.
Pro popis požáru se v případě požární praxe nejčastěji využívá tzv. křivky vývoje požáru,
která prezentuje vývoj teploty požáru v místě požáru. Za teplotu požáru je přitom
v uzavřeném prostoru považována teplota plynů ve stropní části prostoru, přesněji pak
průměrná teplota plynů ve stropní části. Je zřejmé, že požár probíhající v uzavřeném
111
2 ZÁKLADNÍ KOMPONENTY SYSTÉMU EPS
Aleš DUDÁČEK, Petr BITALA
2.1 Úvod
Pro splnění základní funkce systému EPS je nezbytná ústředna EPS a hlásiče požáru.
Vedení propojující hlásiče požáru s ústřednou EPS se obvykle nazývá požární smyčka,
někdy je možné se setkat i s názvem hlásicí linka. Požadavky na jednotlivé součásti
systému EPS jsou uvedeny zejména v normách řady ČSN EN 54, které specifikují
technické požadavky a postupy zkoušení. Základní schéma jednoduchého systému EPS
je uvedeno na Obr. 1.
Hlásič tlačítkový
Hlásič požáru
C
Ústředna EPS
E
F
J
K
G
H
L
C
E
F
G
H
J
K
L
hranice systému EPS
požární poplachové zařízení
zařízení pro přenos požárního poplachu
ohlašovna požárů
řídící jednotka samočinného zařízení požární ochrany
samočinné zařízení požární ochrany
zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů
přijímací stanice hlášení poruchových stavů
napájecí zařízení
Obr. 1: Základní schéma systému EPS
Podle schopnosti identifikace místa požáru rozdělujeme systémy EPS do dvou hlavních
skupin – na systémy s kolektivní adresací a systémy s individuální adresací.
127
obsažena, jsou po zesílení dále signály vedeny do usměrňovačů. Získané hodnoty signálů
se v obvodech prahové komparace porovnají s prahovými úrovněmi pro požár. Mají-li
signály na vstupech komparátorů dostatečnou úroveň, objeví se na výstupech
komparátorů pro příslušnou složku napěťový impulz. Tyto se vedou do logického
obvodu, který na základě použité logické závislosti (AND/OR) vyhodnocuje přítomnost
jednotlivých složek vyzařování plamene. Signál je následně veden do zpožďovacího
obvodu, který definuje minimální dobu, po kterou musí na detektory dopadat dostatečně
intenzivní modulované záření, aby hlásič prostřednictvím výstupního obvodu
signalizoval „požár“.
2.3 Ústředny EPS
Ústředna představuje klíčový komponent systému EPS. Bezchybná a nepřetržitá funkce
ústředny je podmínkou správného fungování všech prvku systémů a v mnoha případech
i některých požárně bezpečnostních zařízení a technologických systémů v objektu.
Z pohledu celkové bezchybné funkce systému EPS musí ústředna plnit následující
základní funkce:
·
·
·
·
·
nepřetržité napájení komponentů systému EPS elektrickou energií,
akustickou a optickou indikaci funkčních stavů systému EPS obsluze,
příjem a vyhodnocení signálů z připojených hlásičů,
ovládání zařízení připojených do systémů EPS,
kontrolu provozuschopnosti celého systému.
Požadavky na provedení ústředen EPS a její základní funkce vyplývají z ČSN EN 54-2,
ČSN 34 2710 a ČSN 54-4 ve smyslu napájení systému elektrickou energií.
2.3.1 Napájení systému EPS elektrickou energií
Pro napájení elektrickou energií se v systémech EPS využívá následujících napájecích
zdrojů:
· hlavního zdroje napájení,
· náhradního zdroje napájení,
· záložního zdroje napájení.
Ve vztahu k napájení systému EPS elektrickou energií pak musí být ústředna schopna
nepřetržitě napájet systém energií. Dle požadavků ČSN 54-4 přitom musí být napájení
systému EPS realizováno vždy ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Hlavní zdroj napájení
systému EPS tvoří obvykle distribuční síť (230 V/50 Hz). V případě poruchy nebo
výpadku hlavního zdroje napájení musí dojít ihned k samočinnému přechodu na
napájení z náhradního zdroje. Pro případ České republiky přitom musí být náhradní
napájecí zdroj konstruován a dimenzován tak, aby zabezpečil dodávku elektrické
energie komponentům systému EPS minimálně po dobu 24 hodin, z toho 15 minut ve
stavu signalizace požár.
144
3 DOPLŇUJÍCÍ A OVLÁDANÁ ZAŘÍZENÍ EPS
Rudolf DRGA
3.1 Úvod
Doplňující a ovládaná zařízení významnou měrou rozšiřují funkce systému EPS
v protipožárním systému budov. Mezi nejčastěji používaná doplňující zařízení patří
obslužné pole požární ochrany, klíčový trezor požární ochrany a zařízení dálkového
přenosu.
Zařízení ovládaných EPS existuje široké spektrum. Existuje také více způsobů jejich
dělení a kategorizace. Obecně se jedná o zařízení, která např. napomáhají evakuaci osob,
brání šíření požáru, usnadňují, případně přímo provádějí protipožární zásah apod.
V současné době bychom jen těžko hledali nově instalovaný systém EPS, který by
nezahrnoval žádná doplňující a ovládaná zařízení.
3.2 Doplňující zařízení
3.2.1 Obslužné pole požární ochrany
Obslužné pole požární ochrany (dále jen OPPO) je dle ČSN 34 2710 doplňující zařízení
systému EPS, které je určeno pro účely požárního zásahu, které musí jednotkám požární
ochrany a servisním technikům umožnit jednoduchou obsluhu a ovládání určitých
funkcí systému EPS a zařízení dálkového přenosu (dále jen ZDP). OPPO slouží k ovládání
těchto funkcí:
vypnutí akustické signalizace při hlášení stavu „POŽÁR“,
zpětné nastavení funkcí ústředny EPS při hlášení stavu „POŽÁR“,
odpojení a zapojení ZDP,
odzkoušení funkce ZDP před jeho aktivací a spuštěním,
signalizaci dalších stavů požárně bezpečnostních zařízení např. stabilní hasicí
zařízení (dále jen SHZ) bylo spuštěno, OPPO je v provozu, ZDP bylo spuštěno
apod.),
f) vypnutí ovládaných zařízení při jejich revizi a zkouškách. [1]
a)
b)
c)
d)
e)
Provedení (vnější vzhled) používaných OPPO všech výrobců je jednotný a je na Obr. 1
a Obr. 2.
154
4 PROJEKTOVÁNÍ SYSTÉMŮ ELEKTRICKÉ POŽÁRNÍ SIGNALIZACE
Jan VALOUCH
4.1 Úvod
Cílem projektové činnosti v rámci zřizování systému elektrické požární signalizace (EPS)
je zpracování návrhu a projektové dokumentace ve formě technického řešení, při
dosažení maximálního využití technických možností jednotlivých použitých komponent
a systému EPS jako celku, při minimálních ekonomických nákladech, a to rovněž při
dodržení požadavků právních předpisů, technických norem, technických specifikací
a návodů resp. předpisů výrobců a legitimních požadavků investora.
Předmětem projektování, v souladu se zaměřením textu této kapitoly, jsou zařízení
a systémy elektrické požární signalizace, kdy pojem zařízení EPS je možné definovat
jako soubor hlásičů požáru, kabelů, kabelových tras, ústředen EPS a dalších komponent,
vytvářející systém, který akusticky i vizuální signalizuje jakýkoliv stav zařízení a vytváří
předpoklady pro příslušná protipožární opatření [6]. Systém EPS je zařízení EPS včetně
veškerých připojených ovládaných, doplňujících nebo monitorovaných zařízení, které
může kombinovat funkce detekce a poplachu v jednom systému [5].
Proces zřizování systému elektrické požární signalizace je možno rozdělit na etapy
návrhu systému, projektování, montáže, uvedení do provozu, převzetí do užívání a etapy
provozu. Oblast projektování zasahuje především do prvních dvou etap procesu, kdy je
v rámci úvodní fáze řešen návrh systému v rozsahu požárně bezpečnostního řešení
(PBŘ), zahrnující posouzení požadavků na zabezpečení stavby systémem EPS, stanovení
podmínek a způsobu umístění EPS ve stavbě. Druhá etapa - projektování, navazující na
zpracovaný návrh, řeší podrobné konstrukční a technické zpracování systému EPS a její
výstup představuje projektová dokumentace. Většina souvisejících činnosti, tvořící
náplň výše uvedených etap zřizování EPS, je upravena právními předpisy a/nebo
technickými normami.
4.1.1 Terminologie projektování
Vzájemná komunikace a tudíž pochopení významu jednotlivých pojmů se dotýká nejen
projektantů, ale také investora, uživatele systému, výrobců, distributorů techniky,
pracovníků montáže a servisu. Následující text obsahuje vysvětlení základních pojmů
spojených s procesem projektování.
Projektování
Soubor tvůrčích činností osoby- projektanta, zahrnující návrh systému nebo stavby
a zpracování projektové dokumentace objektu, který doposud fyzicky neexistuje.
Pozn. V rámci procesu zřizování EPS jsou rozlišovány pojmy návrh a projektování. Návrh
EPS souvisí se stanovením podmínek aplikace EPS v rámci zpracování požárně
bezpečnostního řešení a pod pojmem projektování je zahrnuto podrobné technické
162
III. ČÁST - TECHNOLOGIE KOMERČNÍ BEZPEČNOSTI
Úvod
Tato část spadá do problematiky procesního inženýrství průmyslu komerční
bezpečnosti a řeší především teorii a praxi ochrany osob a majetku. Jednotlivé kapitoly
řeší konkrétní technologické postupy a přístupy k řešení jak fyzické, tak i technické
ochrany majetku a osob. Je zde přitom vycházeno z více než z desetileté zkušenosti
výuky na Technologické fakultě Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (později Fakulty
aplikované informatiky) a také ze zkušeností Ústavu bezpečnosti Vysoké školy Karla
Engliše v Brně. Využito je poznatků a spolupráce s ostatními vysokými školami,
zabývajícími se problematikou komerční bezpečnosti. Cílem publikace je prohlubovat
informace z jednotlivých směrů uplatňovaných v ochraně osob a majetku v současné
bezpečnostní praxi. Odborná technologická praxe vznikala také na půdě Asociace
soukromých bezpečnostních služeb České republiky a Asociace technických služeb
Grémium alarm. Podílelo se na ní i několik firem průmyslu komerční bezpečnosti
v České republice, především zakládajících firem ASBS, ale i zahraniční účastníci
sdružení především v asociaci ESBOC. V současné době je třeba především udržet krok
s vývojem vědy a techniky, zejména v oblasti integrovaných systémů, výstavby
inteligentních budov, nanotechnologií v elektrotechnickém průmyslu, ale i jiných oborů
(například u asistivních technologií).
184
1 TECHNOLOGIE KOMERČNÍ BEZPEČNOSTI JAKO FENOMÉN
PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ V PRŮMYSLU KOMERČNÍ
BEZPEČNOSTI
Vladimír LAUCKÝ, Ludvík JUŘÍČEK
1.1 Úvod
Více než desetileté zkušenosti z výuky předmětu technologie komerční bezpečnosti nás
přivedly k napsání této části, zaměřené na správné pochopení technologických procesů
v naší činnosti. Ukazuje se, že i když existuje česká bezpečnostní terminologie, řada
našich pracovníků a bohužel i manažerů má potíže se správnou technologickou
argumentací a nedokáže se správně technologicky vyjádřit. Problémem je také vztah
pojmů formy a metody práce v průmyslu komerční bezpečnosti (dále jen PKB).
Technologie komerční bezpečnosti je vlastně páteřní část procesního inženýrství
v průmyslu komerční bezpečnosti a objasňuje výrobní postup vyplývající z určité
kombinace výrobních faktorů např. u detektiva nebo při montážích technických
prostředků. Procesní inženýrství v průmyslu komerční bezpečnosti sleduje jasnou
bezpečnostní terminologii, ustálenost termínů (pojmů), bezproblémovost odborné
komunikace, systémovost a sepjatost termínů v oboru, přesnost a jednoznačnost
a zvolení správného algoritmu řešení. Procesní inženýring v PKB také sleduje
vyžadované cíle, tj. soubor organizačních a etických pravidel chování jednotlivců,
profesních skupin při výkonu svých povinností. Protože bezpečnostní informace
představují systém vyhodnocených a systematických roztříděných poznatků o vzniku,
změně, průběhu a zániku bezpečnostních událostí, umožňujících efektivně organizovat,
řídit a koordinovat výkon bezpečnostních činností, zaměřuje se technologie na správný
směr výrobního postupu a sleduje především:
a) Technologický postup jako technologicky a ekonomicky nejvhodnější závazný
postup ve výrobě i službách. Dělí se dále na operace a operační úseky.
b) Technologický proces. Jde o část výrobního procesu, jehož náplní je jednak
činnost strojů, přístrojů a nářadí u technických služeb a u ostatních služeb
a činností jde o postup za použití určitých obecných nebo služebních specifických
pomůcek za účelem získání buď finálního výrobku nebo finalizované služby pro
daného zákazníka. Při této činnosti je sledován tvar, jakost a provozní vlastnosti
finálního výrobku.
c) Technologický reglement je speciální předpis, kterým je determinována
technologie výroby určitého konkrétního výrobku či služby. V podmínkách
činnosti podniků PKB bývá zakotven v příručce jakosti nebo jako samostatný
vnitropodnikový pracovní předpis či pracovní postup. Musí být přesně
dodržován a je závazný pro technologii výroby či technologie poskytovaných
služeb. Například takovým reglementem je vnitropodniková norma FAB (Asssa
Abloy) nebo montážní přepis mechanického zabezpečení dveří. Technologie
komerční bezpečnosti dále sleduje deskripci (neboli odborný popis) a klasifikaci
jevů procesů a událostí bezpečnostního charakteru. Dále sleduje explanaci jevů,
procesů a událostí. Predikce vývoje a výskytu jevů, procesů a událostí v dané
oblasti činnosti je též důležitou součástí procesního inženýringu zejména
185
2 MÍSTO DETEKTIVNÍ PROVĚRKY V SOUKROMÉ DETEKTIVNÍ
ČINNOSTI
František BRABEC
2.1 Úvod
Detektivní prověrka zaujímá v soukromé detektivní činnosti výsadní postavení
a v podstatě se prolíná i do dalších forem soukromé detektivní činnosti, kterými jsou:
·
·
·
·
·
detektivní pátrání,
detektivní dohled a ochrana (bodyguarding),
detektivní prověrka,
detektivní rozkrývání (rozpracování, vyšetřování),
detektivní zpravodajství.
Obr. 1: Soukromá detektivní činnost
Obr. 2: Soukromý detektiv
193
3 PROFESE OSOBNÍHO STRÁŽCE V ČESKÉ REPUBLICE
Zdeněk MALÁNÍK
3.1 Úvod
Počátky vzniku profese osobních strážců lze zaznamenat již při utváření hierarchického
postavení osob ve společnosti. Vládci a panovníci různé úrovně a lidé majetkově nebo
jinak ekonomicky významní považovali za nezbytné chránit sebe, své blízké, svůj
majetek, postavení a vliv. Ke své ochraně využívali hlavně zkušené bojovníky (např.
varjažské strážce, pretoriány, samuraje, rytíře) a později příslušníky různých státních či
soukromých služeb (např. Pinkerton, Sureté, Schutz-Staffel, KGB). Osobní ochrana té doby
je charakteristická tím, že si ji mohli dovolit jenom lidé pracující obvykle v politické sféře
(např. United States Secret Service, Švýcarská garda), podnikatelské sféře (např. Private
Bodyguard Service) a v kriminální sféře (ochrana bossů podsvětí, např. Alfonse „Al“
Capone). Ačkoliv historie osobní ochrany sahá hluboko do historie lidstva, vznik výrazně
na osobní ochranu specializovaných státních a soukromých služeb lze pozorovat
přibližně od sedmdesátých let dvacátého století. V České republice lze zaznamenat
začátky osobní ochrany ke konci osmdesátých let 20. století, a to jenom ve státním
a bezpochyby i v kriminálním sektoru. Soukromý sektor reagoval svižně na vznik této
služby, záhy po roce 1989. Nejdříve v nejvyšších podnikatelských kruzích a postupně
v dalších letech byla osobní ochrana rozšířena do vyšší a vyšší střední společenské třídy.
Kolem profese osobních strážců je rozšířeno mnoho zavádějících informací a mýtů, což
je způsobeno právě nedostatkem relevantních informací. Největší vliv na informovanost
veřejnosti o práci osobního strážce mají média. V jejich zájmu je demonstrovat jen
nejpřitažlivější činnosti vykonávané osobním strážcem a následně je jimi tato zkreslená
podoba jeho práce veřejně prezentována. Získat kvalitnější informace o této
problematice je jinak, hlavně z důvodů know-how osobních strážců, značně složité.
Motivace k práci osobního strážce souvisí s vrozenými předpoklady a hlavně s nabytým
odborným vzděláním i zkušenostmi. K takovému rozhodnutí by mělo vést zvážení
pozitivních i negativních stránek práce osobního strážce, včetně vlastních osobních
schopností a možností. Rozhodně nestačí jako hlavní impulz takového rozhodnutí jen
společenská prestiž nebo výše platu. Osobní strážci pracují v různém společenském
prostředí. Většinou je známá ochranná služba státních představitelů a celebrit.
V povědomí veřejnosti jsou např. osobní strážci doprovázející klienty, kteří transportují
cennosti. Osobní ochranou se zabývají také „kontraktoři“ ve válečných a jiných velmi
rizikových zónách. Známá je i osobní ochrana šéfů z kriminálního prostředí. Důležitým
faktem také je, že mnohé ze základních činností osobního strážce vykonává denně téměř
každý člověk.
Hlavním informačním zdrojem této kapitoly jsou praktické zkušenosti aktivních
osobních strážců a poznatky z dlouholeté praxe autora s jejich komplexní přípravou
v podmínkách České republiky i v zahraničí. Vše je doplněno relevantními závěry
z dalších dostupných zdrojů.
208
4 PREPRAVA PEŇAŽNEJ HOTOVOSTI A CENNOSTÍ – TAKTIKA
A ORGANIZÁCIA
Martin HROMADA
4.1 Úvod
Napriek vzrastajúcemu počtu bankových prevodov resp. virtualizácii presunu finančnej
hotovosti, je stále prikladaný význam preprave peňažnej hotovosti a cenností a to aj vo
vzťahu k postaveniu hazardu v spoločnosti. Morálny a ekonomický úpadok spoločnosti
zvyšuje v konečnej miere exponovanosť tejto oblasti pôsobenia podnikov PKB, čo
zvyšuje nároky na organizáciu či samotnú taktiku prepravy.
Kapitola bude pojednávať o základných a nevyhnutných aspektoch organizácie, logistiky
a taktiky prevozu peňažnej hotovosti a cenností, kde od obecného vymedzenia prepravy
cenností prejdeme na formulovanie požiadaviek vo vzťahu k jednotlivým fázam
prepravy. Je zrejmé, že problematika plánovania či realizácie prepravy peňažnej
hotovosti a cenností je zložitým komplexom sociologických, technologických či
psychologických aspektov, preto je nutné konštatovať, že táto kapitola bude takým
zovšeobecneným pohľadom do tejto oblasti pôsobenia podnikov priemyslu komerčnej
bezpečnosti.
4.2 Vymedzenie pojmov a problematiky
4.2.1 Preprava peňažnej hotovosti a cenností
Činnosť, pri ktorej spoločnosť preberá na základe zmluvného vzťahu zodpovednosť za
prepravu peňažnej hotovosti a cenností v rozsahu stanovenom poistnou zmluvou vo
vzťahu k zodpovednosti za veci užívané a prevzaté. K realizácii tejto činnosti poskytne
ozbrojený sprievod a potrebnú logistickú podporu.
4.2.2 Prepravná skupina
Objektívne stanovený počet zamestnancov spoločnosti poverených realizáciou prepravy
peňažnej hotovosti a cenností.
4.2.3 Prepravné vozidlo
Vozidlo, v ktorom je prepravovaná peňažná hotovosť a cennosti, kde pri presiahnutí
určitej hodnoty sú zvýšené požiadavky na jeho konštrukčné vlastnosti.
4.2.4 Sprievodné vozidlo
Vozidlo, ktoré zaisťuje bezpečnosť prepravného vozidla, za predpokladu zvýšeného
rizika v dôsledku väčšej hodnoty prepravovanej peňažnej hotovosti či cenností.
229
IV. ČÁST - FYZIKA V BEZPEČNOSTNÍCH TECHNOLOGIÍCH
Úvod
Jedním z významných úkolů současné společnosti je zajistit bezpečnost občanů
a ochranu jejich majetku. Bezpečnostní technologie proto zažívají nebývalý rozvoj. Jsou
konstruovány nové detektory, nové detekční systémy kontrolující pohyb osob
a zajišťující lepší prohlídky osobní i zavazadel, balíků a dopisů, dále byly vyvinuty nové
metody ochrany majetku, nové metody identifikace a analýzy nebezpečných látek.
Technický a technologický rozvoj a inovace bezpečnostních technologií jsou podmíněny
dokonalou znalostí fyzikálních zákonitostí a principů a schopností jejich aplikace v této
oblasti.
Část monografie „Fyzika v bezpečnostních technologiích“ tyto zákonitosti a poznatky
shrnuje. Zahrnuje pět na sebe navazujících kapitol, jejichž názvy odpovídají klasickému
dělení fyziky.
První kapitola poskytuje základní informace a postupy řešení problematiky rázového
zatěžování s využitím zákonů mechaniky, hydromechaniky a termiky. Je zaměřena
zejména na problematiku interakce klasických i vysoce rychlostních projektilů
s ochranným prostředím a účinků detonace výbušnin. Tato problematika nachází dnes
vedle vojenství a dobývání nerostných surovin široké uplatnění a využití v mnoha
dalších činnostech, např. tváření a svařování pomocí energie výbuchu, hodnocení
chování dopravních prostředků při vzájemných kolizích, některé stavební práce apod.
Druhá kapitola pojednává nejprve o mechanické rezonanci, o jejím využití i negativních
účincích. Další část je pak věnována vnímání a detekci zvuku. Jsou uvedeny základní typy
a vlastnosti mikrofonů a jejich využití v bezpečnostních technologiích.
Třetí kapitola popisuje základní charakteristiky a vlastnosti elektrického
a magnetického pole a aplikace těchto polí v bezpečnostních technologiích. Jedná
se o nejrůznější detektory, nesmrtící zbraně, hlásiče požárů, detektory kovů, detekční
systémy pro perimetrickou ochranu objektů apod.
Čtvrtá kapitola se zabývá elektromagnetickým zářením. Je zaměřena hlavně na
spektroskopické metody a jejich využití k analýze látek. Vedle klasických
spektroskopických metod jsou popsány moderní metody – terahertzová a Ramanova
spektroskopie. První z nich má dnes stále větší využití při bezpečnostních kontrolách
zavazadel, balíků apod., a hlavně je velmi vhodná pro bezpečnostní prohlídky osob např.
na letištích. Ramanova spektroskopie nachází velké uplatnění v oblasti forenzních
zkoumání k identifikaci a analýze nebezpečných chemických, toxických a výbušných
látek, drog, nelegálních farmak apod.
Poslední kapitola je věnována ionizujícímu záření, které dnes nachází stále větší
uplatnění ve všech oblastech lidských činností, včetně bezpečnostních technologií. Vedle
analyzátorů materiálů a defektoskopie se jedná hlavně o prohlídky zavazadel, balíků,
nepřístupných míst apod. Závěr kapitoly se zabývá možností zneužití radionuklidů
k teroristickým činům.
Dokonalé pochopení uvedených fyzikálních principů a zákonitostí a jejich účelné
aplikování je podmínkou rozvoje bezpečnostních technologií. Jedná se hlavně o lepší
využití jednotlivých prvků bezpečnostních technologií, lepší posouzení možnosti jejich
konkrétních uplatnění, vliv vnějších podmínek na jejich činnost, a tím omezení použití,
dokonalejší vlastnosti detektorů, lepší účinnost detekce a rychlejší vyhodnocení odezvy
detektorů.
268
1 MECHANIKA, HYDROMECHANIKA A TERMIKA
Stanislav ROLC
1.1 Úvod
Předmětem dané kapitoly je aplikace zákonů mechaniky, hydromechaniky a termiky na
řešení problémů tzv. rázového zatěžování. Tento pojem zahrnuje mimo nejčastější
případ namáhání těles nárazem vrženého předmětu, i účinek detonující výbušniny
v kontaktu s tělesem či v jisté vzdálenosti, ozáření materiálu laserem pracujícím
v pulzním režimu a jiné procesy, při kterých dochází k rychlému, často téměř náhlému
uvolnění energie. Tyto zatěžovací procesy jsou charakterizovány krátkou dobou trvání,
nezřídka omezenou na několik málo miliontin sekundy, poměrně vysokou úrovní
zátěžné síly, a tím četnými nevratnými procesy materiálu těles (plastická deformace,
lom apod.). S ohledem na výrazné destruktivní účinky těchto silových působení bylo
jejich použití po dlouhé období omezeno jen na oblast vojenství, dobývání nerostných
surovin a na některé stavební práce.
Počátkem padesátých let minulého století byly vyvinuty četné technologie využívající
rázových účinků např. pro tváření a svařování (plátování) pomocí energie výbuchu [7].
Nemenší zájem o danou problematiku pak souvisí s potřebou hodnocení chování řady
dopravních prostředků při vzájemných kolizích (srážky automobilů, vlaků, nárazy ptáků
na letadla apod.). To vše vede k rozvoji oboru rázového zatěžování, pochopitelně
s důvody souvisejícími s tradičními oblastmi aplikace těchto jevů.
1.2 Interakce projektilů s překážkami
Klasickou částí oboru rázového zatěžování je bezesporu problematika interakce
projektilů s překážkami. Daná interakce závisí na řadě faktorů, jako např. na tvaru
a rozměru jak projektilu, tak překážky, na rychlosti nárazu, na materiálových
vlastnostech, kdy je třeba stanovit hodnoty těchto vlastností při vysokých rychlostech
deformace, které více než milionkrát převyšují hodnoty, dosahované při běžných
materiálových testech. K tomu je třeba přidat vnější vlivy, např. teplotu apod.
Je patrné, že komplexní řešení problematiky sledované interakce představuje enormně
obtížnou úlohu, jejíž řešení je podmíněno dostupností náročné experimentální techniky
a v neposlední řadě i účinnými nástroji numerické simulace, včetně výkonné výpočetní
techniky. V dosavadním vývoji bylo relativně nejvíce údajů získáno pomocí empirických
přístupů, které vycházely z řady experimentů. Dalším vývojovým krokem byla tvorba
jednoduchých fyzikálních modelů procesu interakce projektil – terč, kdy je možné získat
analytické řešení. Postupy založené na aplikaci numerických metod řešení rovnic
představují poměrně nejúplnější popis daného jevu, včetně úplného popisu vlastností
materiálu. Přehled o těchto přístupech je obsahem řady prací, viz [3].
V rámci této kapitoly si ukážeme možnosti popisu penetrace projektilu do terče
jednoduché geometrie. Danou úlohu řešil jako první francouzský fyzik a matematik Jean
Victor Poncelet (1788 -1867), který je obecně pokládán za zakladatele oboru známého
pod pojmem terminální (koncová) balistika nebo též mechanika penetrace. Poncelet se
269
2 KMITY, VLNĚNÍ, AKUSTIKA
Jiří ŠVEC, Vojtěch KŘESÁLEK, Hana VAŠKOVÁ
2.1 Úvod
Kmity a vlny patří k velmi významným fyzikálním jevům. V bezpečnostních
technologiích patří k nejdůležitějším aplikacím ultrazvukové detekční systémy. Tato
problematika byla probrána v prvním díle této publikace. V této kapitole se zabýváme
rezonancí a v druhé části pak veličinami, které charakterizují vnímání
a detekci zvuku, dále pak mikrofonům a vlivu zvuku na člověka.
2.2 Mechanické kmity. Rezonance
Kmity (oscilace) jsou jedním z nejčastějších pohybů hmotných bodů, těles i změn veličin
fyzikálních polí. Obecně mluvíme o kmitání tehdy, mění-li se periodicky fyzikální
veličina v určitém konečném intervalu kolem rovnovážné polohy.
Mechanické kmity jsou pak druh mechanického pohybu, při němž různé body
kmitajícího tělesa konají opakované vratné pohyby kolem svých rovnovážných poloh.
Mechanické kmity mohou být:
·
·
·
netlumené (ideální, energie pohybu zůstává konstantní) nebo tlumené (reálné,
energie pohybu klesá),
lineární, plošné, prostorové,
vlastní nebo vynucené (na kmitající soustavu působí další vnější síla).
Kmitavý pohyb bývá obvykle periodický a pak jej charakterizujeme: periodou T (s),
frekvencí (kmitočtem) f (s-1), úhlovou frekvencí w = 2p f (s-1).
Nejjednodušší kmitavý děj je lineární harmonický pohyb, který je vyvolán silou, která je
úměrná výchylce pohybu, ale opačného směru.
Obr. 1: Časový průběh výchylky lineárního harmonického oscilátoru
t1 – čas odpovídající fázovému posunu
282
3 ELEKTRICKÉ A MAGNETICKÉ POLE
Milan Adámek
3.1 Úvod
Elektromagnetické pole lze považovat za formu hmoty, jejímž prostřednictvím se
uskutečňuje vzájemné elektromagnetické působení elektricky nabitých těles nebo částic.
Toto pole má dvě složky, složku elektrickou a složku magnetickou.
Lze rozlišit případy, ve kterých obě složky elektromagnetického pole mohou existovat
samostatně, a obráceně, obě složky elektromagnetického pole mohou působit současně.
V poli elektrostatickém nepůsobí žádné magnetické síly, naopak ve stacionárním
magnetickém poli nepůsobí žádná elektrostatická síla na částice nebo tělesa, která jsou
v klidu. Elektrostatická a stacionární magnetická pole lze považovat za pole časově stálá.
Tato časově stálá pole mohou tak existovat odděleně. V případě časově proměnlivých
polí jsou změny elektrického pole doprovázeny vznikem magnetického pole a změny
magnetického pole jsou doprovázeny vznikem pole elektrického.
Kapitola popisuje základní vlastnosti elektrického a magnetického pole a uvádí některé
aplikace těchto polí v oblasti bezpečnostních technologií.
3.2 Elektromagnetické pole
Elektrostatické pole existuje v okolí každého elektricky nabitého tělesa, každé elektricky
nabité částice. Projevuje se vzájemným silovým působením elektricky nabitých těles
nebo částic, které jsou v dané vztažné soustavě (např. vzhledem k Zemi nebo
k pozorovateli) v klidu. Velikost síly F elektrostatické interakce mezi náboji Q1 a Q2
nacházejícími se ve vakuu je přímo úměrná součinu velikostí obou nábojů a nepřímo
úměrná druhé mocnině jejich vzdálenosti r, takže platí:
(1)
Konstanta k je koeficient úměrnosti, pro vakuum a přibližně i pro vzduch je k = 9.
109N.m2.C-2. Obecně lze konstantu úměrnosti k vyjádřit vztahem:
(2)
kde eo = 8,854 . 10-12C2m-2N-1 je permitivita vakua, er je relativní permitivita.
Pro popis elektrického pole se zavádí dvě základní veličiny, a to intenzita elektrického
pole a elektrický potenciál. Intenzita elektrického pole E je v daném místě definována
jako podíl elektrické síly F, která působí v tomto místě na kladný náboj Q. Lze tedy psát:
(3)
294
5 IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ
Jiří ŠVEC
5.1 Úvod
Ionizující záření a jeho zdroje (radionuklidy, generátory) mají dnes rozšiřující uplatnění
a využití v technických oblastech, lékařství, vědě a výzkumu. Je tedy pravděpodobné, že
se pracovníci bezpečnostních služeb mohou s tímto fenoménem dostat do kontaktu, jak
v běžných, tak v mimořádných situacích. Vzhledem k tomu, že vlastnosti a chování
radionuklidů a ionizujícího záření, včetně jeho účinků, vykazují určitá specifika, je nutné,
aby pracovníci bezpečnostních služeb byli s touto problematikou seznámeni.
5.2 Ionizující záření. Radioaktivita.
Ionizující záření je schopné při průchodu prostředím způsobit jeho ionizaci, tj. vytvořit
z původně elektricky neutrálních atomů kladné a záporné ionty (iontové páry, Obr. 1).
S ohledem na charakter ionizačního procesu lze ionizující záření rozdělit na přímo
ionizující (je tvořeno nabitými částicemi – např. záření alfa a beta) a nepřímo ionizující
(nenabité částice – např. fotony, neutrony). Zdrojem ionizujícího záření mohou být
radionuklidy nebo různé generátory (např. rentgenová lampa).
Obr. 1: Ionizující záření
Radionuklidy jsou prvky s nestabilními jádry. Samovolně se přeměňují na jádra jiných
prvků. Tato přeměna se nazývá radioaktivní rozpad a jev přirozená radioaktivita. Týká
se všech nuklidů s hmotnostním číslem větším než 209 (A > 209) a atomovým číslem
větším než 83 (Z > 83) a také izotopů některých nuklidů s nižšími čísly, u nichž je poměr
, izotop uhlíku14C
protonů a neutronů v jádře nestabilní, např. izotop draslíku
a tritium .
Vedle přirozené radioaktivity existuje i radioaktivita umělá, kdy nestabilita atomového
jádra je vyvolána uměle. Radioaktivní prvky nazýváme radionuklidy (resp.
radioizotopy).
327
V. ČÁST - DETEKTIVNÍ SLUŽBY A KRIMINALISTIKA
Úvod
Pri manažérovani bezpečnosti nie je nikdy možné zaručiť úplnú bezpečnosť občanov.
Ani tie najdokonalejšie preventívne opatrenia ju nezaručia, ale maximálne ju čiastočne
budú eliminovať. I z tohto dôvodu musia byť vypracované vedecké teórie, ktoré
narušenie bezpečnosti budú riešiť a vyvodzovať z narušenia preventívne respektíve
represívne opatrenia. Tie v konečnom dôsledku budú viesť k vyššej bezpečnosti
občanov alebo bezpečnostného prostredia samotného.
K takýmto vedám patrí i kriminalistika a rozvíjajúca sa súkromná detektívna služba.
Predmetom skúmania kriminalistiky je predovšetkým odhaľovanie trestných činov a ich
páchateľov. Kriminalistika má vypracovanú teóriu a vedecké metódy, ktoré vedú
k odhaleniu trestných činov a ich páchateľov a prispievajú k návodu, ako v oblasti
prevencie predchádzať trestným činom. Renomovaní autori, uznávaní v Českej
republike, v Slovenskej republike, ale i v zahraničí v tejto publikácii sa venujú
výsledkom svojho vedeckého skúmania v oblasti kriminalistických stôp a jednotlivých
technických a taktických metód. Čitateľ v tejto publikácii, i keď v stručnej forme,
dostáva dostatočné teoretické vedomosti pre riešenie problémov kriminalistiky
v uvedených oblastiach.
Súkromná detektívna služba je dynamicky rozvíjajúci sa vedný odbor. Zatiaľ čo predmet
kriminalistiky riešia predovšetkým orgány činné v trestnom konaní, súkromná
detektívna služba je doménou súkromnej bezpečnosti pracujúcej na komerčnom
princípe. Súkromná detektívna služba pokrýva predovšetkým oblasti, ktorým policajné
orgány zo zákona alebo iných dôvodov nevenujú zodpovedajúcu pozornosť, ako sú
napríklad sektory rodinného práva a obchodného práva. Na súkromného detektíva sú
kladené vysoké odborné požiadavky. V praxi sa súkromní detektívi riadia
vypracovanými formami a metódami práce. Práve tieto skutočnosti autori uvádzajú ako
výsledok svojho vedeckého skúmania vo svojich príspevkoch.
344
1 KRIMINALISTICKÉ STOPY
Viktor PORADA
1.1 Podstata, pojem, druhy a význam stop v kriminalistice
Jak uvádí Musil (1978, 1982, 1994), nezbytnou součástí každého trestného činu je určité
jednání pachatele. Chceme-li specifikovat, jak (jakými operacemi) pachatel jednal,
vymezujeme tzv. operacionální stránku jeho jednání, neboli způsob páchání trestného
činu. Při zkoumání způsobu páchání nás zajímají i různé detailní znaky
a charakteristické zvláštnosti, které doprovázejí trestný čin, protože i ony vytvářejí
stopy, které obohacují informační základnu pro poznání trestného činu. Zkoumání
způsobu páchání trestného činu přináší pro kriminalistickou teorii i praxi řadu cenných
poznatků. Význam způsobu páchání trestného činu ve vztahu ke stopám spočívá v tom,
že vyvolává intenzivní následky ve vnějším prostředí a výrazně se zobrazuje ve stopách
– často výrazněji, než jiné znaky trestného činu. Vyhodnocení způsobu spáchání
konkrétní kriminalisticky relevantní události (pochopitelně nejen podle kriminalisticko
taktické hodnoty stop) je výchozím bodem pro vypracování verzí, a tím i výchozím
bodem celého procesu vyšetřování.
Způsob spáchání trestného činu má ve vztahu k stopám některé zvláštnosti, které lze na
základě výzkumu Musila (1982) stručně vyjádřit:
1.
2.
3.
4.
Způsobilostí způsobu spáchání ovlivňovat proces vzniku stop trestného činu.
Mimořádnou výrazností projevu způsobu spáchání ve stopách.
Strukturovaností projevu způsobu spáchání ve stopách.
Způsobem spáchání - je také prostředkem odrazu jiných skutečností ve stopách.
Kriminalistické stopy, jejich teorie, vznik, podmínky existence, zanikání, využívání
a další aspekty tvoří základní součást moderní kriminalistiky. I když se jedná o typický
kriminalistický fenomén, má svůj zásadní význam i pro forenzní discipliny.
1.1.1 Podstatou kriminalistických stop
Podstatou kriminalistických stop je exaktně zjištěná skutečnost formulovaná v obecné
filozofické teorii odrazu (vzájemného působení) : "Působí-li na sebe současně dva nebo
více objektů, dochází ke vzájemnému předávání informací o jednotlivých objektech
navzájem". Přitom je v podstatě lhostejné, jaký je charakter jednotlivých navzájem na
sebe působících objektů. V praxi se tak setkáváme se vzájemným působením objektů
anorganické přírody, organické přírody, jejich kombinacemi, ale i působením objektů na
vědomí člověka, které má taktéž schopnost odrazu určitých vlastností a přijímání tak
určitých informací (Pješčak a Bělkin 1984, s. 49; Musil, Konrád a Suchánek 2001, 2004, s.
75; Porada a Straus 1999; Porada 2001, Straus a kol. 2004) . Tyto skutečnosti jsou
z běžného života velmi dobře známy a lze si představit velké množství konkrétních
situací: působením funkčních částí palné zbraně na náboj v okamžiku výstřelu dochází
ke vzniku různých znaků na nábojnici a střele a naopak dochází k opotřebování
funkčních částí zbraně; tlakem ruky člověka na desku stolu dochází k jejímu průhybu
a naopak přenesení nečistot z této desky na ruku člověka; pohybem člověka v obuvi
345
2 KRIMINALISTICKÉ TECHNICKÉ METODY
Jozef METEŇKO
2.1 Úvod
Jednou ze základních složek každého systému kriminalistiky je část, která se nazývá
tradičně Kriminalistická technika. Mnozí teoretici i praktici kriminalistiky tuto část
preferují zejména proto, že je na první pohled jednoznačnější a pro mnohé
z nezainteresovaných vypadá jako velmi univerzální věda. Její preference je
podporována i aktuálním vývojem v oblasti kriminalistického zkoumání, do kterého pod
vlivem anglo-amerického způsobu vyšetřování trestných činů pronikají tendence známé
z věd forenzních.[11]
Metodou obecně označujeme postup, soubor činností, kterými se můžeme, nebo musíme
dopracovat k předem určenému cíli. Toto zjednodušení je použito kvůli lepšímu
pochopení a v případě metody je podmíněno vědeckostí uvedeného postupu. Lepší by
bylo tvrdit, že metoda implikuje několik paralelních, nebo v sérii uspořádaných, vědecky
odůvodněných postupů. Druhou stránkou metody, jako vědeckého postupu při
poznávání je skutečnost, že při stejných podmínkách a předem známých postupech je
výsledek vždy stejný.[9]
Kriminalistická metodologie je minimálně rozpracována i v současnosti, a proto metody
v kriminalistice měly a mají nejednotnou stratifikaci, nejednoznačný obsah dle zařazení,
ale i životnost. Část kriminalistů, praktiků i teoretiků, označuje za kriminalistickou
metodu oblast kriminalistického zkoumání - například zkoumání otisků prstů daktyloskopii. Část hovoří o metodách v jednotlivých oblastech / oborech
kriminalistického zkoumání - například o metodě vyhledávání daktyloskopických stop
pomocí šikmého osvětlení. Přitom někteří označují toto jen za postup při metodě
daktyloskopického identifikace nebo při metodě optického vyhledávání latentních
daktyloskopických stop. [10]
Kriminalistické metody mají relativně stálou povahu, ale postupy jejich uplatnění jsou
značně variabilní. Kriminalistika svými metodami tvoří vlastní metodologický systém[9].
Konkrétní aplikace všech metod je vždy spojena s vhodným a kriminalistikou
doporučeným postupem. Postupů může být aplikovatelných najednou více, u každé
metody jich může být doporučeno několik. Kriminalistickým postupem rozumíme
kriminalisticky definovaný (technologický) proces, který souvisí s jednou z typických
kriminalistických činností - vyhledáním, zajištěním, jinou manipulací, předběžným
zkoumáním, užším zkoumáním a interpretací obsahu kriminalistické stopy nebo jiného
kriminalisticky relevantního objektu. Pro aplikaci každé metody se uplatňují vhodné
postupy, které kromě svého obsahu musí respektovat zejména kriminalistické zásady a
principy.[8] Pro použití konkrétního kriminalistického postupu v rámci jednotlivé
metody je pak třeba vždy definovat pravidla pro jeho použití.[1]
Zde uvedená charakteristika metod tvoří sice podstatnou, nikoli však úplnou sestavu
systému metod kriminalistické techniky. Vzhledem na rozsah byly vybrány jako
361
3 KRIMINALISTICKÉ TAKTICKÉ METÓDY
Stanislav KRIŽOVSKÝ
3.1 Úvod
Kriminalistická taktika je súčasťou systému kriminalistiky. Ako relatívne samostatná
kriminalistická vedná disciplína poskytuje vedecké metódy na skúmanie predovšetkým
pamäťových stôp. Metódy kriminalistickej taktiky objasňujú zákonitosti procesu
poznávania pri odhaľovaní, a objasňovaní kriminalisticky relevantných udalostí, ako sú
trestné činy a iné druhy protiprávnych konaní, iné spoločensky nežiaduce udalosti
(nehody, havárie, živelné pohromy), alebo iné, aj spoločensky zaujímané udalosti,
vrátane prevencie proti nežiaducim javom.
Aplikácia metód kriminalistickej taktiky v praktickej činnosti súkromnej detektívnej
služby je využiteľná za účelom organizácie a plánovania procesu detektívno-pátracej
činnosti, k zaisťovaniu, vyhodnocovaniu a využívaniu kriminalistických stôp a iných
kriminalisticky relevantných informácií pri plnení úloh v rámci realizovanej objednávky.
Detektívno-pátracia činnosť detektívnej služby je rámcovo vymedzená zákonom
Národnej rady Slovenskej republiky o poskytovaní služieb v oblasti súkromnej
bezpečnosti č. 473/2005 Z.z. v znení neskorších právnych predpisov, ako hľadanie
osoby, hľadanie majetku, získavanie údajov, ktoré môžu slúžiť ako dôkazný prostriedok
v konaní pred súdom, alebo správnym orgánom, získavanie údajov o osobnom stave
fyzickej osoby, získavanie informácií o konaní fyzickej osoby, alebo právnickej osoby
a o ich majetkových pomeroch, získavanie informácií v súvislosti s vymáhaním
pohľadávky, alebo získavanie údajov o protiprávnom konaní ohrozujúcom obchodné
tajomstvo.
Vo vzťahu aplikácie metód kriminalistickej taktiky v detektívno-pátracej činnosti
k dokazovaniu trestnej činnosti je určitý priestor vymedzený ust. § 119, ods. 2 Trestného
poriadku Slovenskej republiky, podľa ktorého „za dôkaz môže slúžiť všetko, čo môže
prispieť na náležité objasnenie veci a čo sa získalo z dôkazných prostriedkov podľa
tohto zákona (teda Trestného poriadku) alebo podľa osobitného zákona (teda aj zákona
o poskytovaní služieb v oblasti súkromnej bezpečnosti)“. Slovenská právna úprava
týmto výrazne rozšírila hranice dokazovania i škálu využitia dôkazných prostriedkov.1
3.2 Kriminalisticko-taktické metódy
Metódy kriminalistickej taktiky sú prezentované ako metódy kriminalistickej vedy,
ktorými skúmame stopy vo vedomí človeka. Pre kriminalistickú teóriu pamäťových stôp
má najväčší význam forenzno-psychologický prístup skúmania, ako fungujú pamäťové
IVOR J.: Spravodajské informácie ako dôkaz v trestnom konaní, In. Zborník príspevkov z 5. Ročníka
medzinárodnej konferencie „bezpečná Evropa 2012, Karlovy Vary 2012, s.76, ISBN: 978-80-87236-13-0
1
395
Bezpečnostní technologie, systémy a management III.
Editor: doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc.
Teoretické základy bezpečnosti - doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc.
Elektrická požární signalizace - prof. Dr. Ing. Aleš Dudáček
Technologie komerční bezpečnosti - JUDr. Vladimír Laucký
Fyzika v bezpečnostních technologiích - doc. RNDr. Jiří Švec, CSc.
Detektivní služby a kriminalistika - doc. Ing. Libor Gašpierik, CSc.
Jazyková korektura:
Ing. Arch. Jaroslav Svozil (česká část)
Mgr. Eva Lukášová (slovenská část)
Grafická a formální úprava: MgA. Žaneta Drgová, DiS.
Ing. Luboš Nečesal
Vydavatel: Radim Bačuvčík - VeRBuM
(Přehradní 292, 763 14 Zlín 12, Česká republika)
Zlín, 2013
1. vydání. 456 stran. Náklad 1000 ks.
Tisk: Nosova tiskárna, Brno
www.verbum.name
ISBN 978-80-87500-35-4
456