Preventivní opatření ochrany před povodněmi prostřednictvím

Transkript

Preventivní opatření ochrany před povodněmi prostřednictvím
ELBE-LABE spatial planning flood management strategy
Preventivní opatøení ochrany pøed povodněmi
prostøednictvím nadnárodního územního
plánování v povodí Labe
Výsledky a návrhy aktivit
ELBE -LABE
Preventivní opatøení ochrany pøed povodněmi prostøednictvím nadnárodního územního plánování
TIRÁŽ
Vydavatel:
ELBE-LABE spatial planning flood management strategy
Saské státní ministerstvo vnitra
referát zemského rozvoje, geodézie, ochrany ústavy
Wilhelm-Buck-Straße 2, 01097 Drážďany
jako hlavní partner
projektu ELLA INTERREG IIIB –
„Preventivní opatření ochrany před povodněmi
prostřednictvím nadnárodního územního
plánování“.
Odpovědná kontaktní osoba: dr. Edgar Trawnicek
ELLA Partneøi:
Hlavní partner:
Saské ministerstvo vnitra (SMI)
Spolkové ministerstvo dopravy,
stavebnictví a bydlení
Spolkové ministerstvo pro ochranu
spotřebitelů, výživu a zemědělství
Ministerstvo pro výstavbu a dopravu
spolkové země Sasko-Anhaltsko
Saské ministerstvo životního
prostředí a zemědělství
Saský zemský úřad pro životní
prostředí a geologii
Odbor pro společné plánování
Berlín-Braniborsko
Okres Stendal
Spolkový hydrologický úřad
Německý spolek pro bydlení,
stavbu měst a územní plánování e.V.
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
Ministerstvo životního
prostředí České republiky
Ústecký kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Královéhradecký kraj
Středočeský kraj
Liberecký kraj
Pardubický kraj
Povodí Labe
Spolkové ministerstvo zemědělství,
lesnictví, životního prostředí a vodohospodářství
Wroclawská agentura regionálního rozvoje
Vodohospodářský úřad Middle Tisza
Spolupráce s:
Ústavem územního rozvoje
Svazem pro územní plánování regionu Horní údolí Labe /
východní Krušnohoří
Svazem pro územní plánování regionu Chemnitz /
Krušné hory
Durynským ministerstvem stavitelství a dopravy
Durynským ministerstvem zemědělství, ochrany přírody a
životního prostředí
Mezinárodní komisí pro ochranu Labe
(pracovní skupina Ochrana před povodněmi)
Koncepce, koordinace a celkové odborné øízení:
INFRASTRUKTUR & UMWELT
Prof. Böhm und Partner
Darmstadt a Postupimi
Projekt byl spolufinancován EU
PØEDMLUVA
PØEDMLUVA
V září 2003, krátce po dramatických povodňových
událostech na Labi, vyšel od Saského ministerstva vnitra,
německých spolkových orgánů a sousedních zemí podnět
k realizaci mezinárodního projektu vzájemné spolupráce
územně plánovacích a vodohospodářských úřadů
v povodí Labe. Od té doby se na tomto projektu aktivně
podílí 23 úřadů a mnoho dalších projektových partnerů.
Cílem je vypracování map povodňového nebezpečí, které
se stanou součástí územně plánovací dokumentace a
mohou tak preventivně přispět k optimálnímu řešení
otázek osídlování území a infrastruktury.
Tento projekt probíhá pod záštitou spolkové vlády, pěti
německých spolkových zemí a českých, rakouských,
polských a maďarských partnerů. Finanční podpora
projektu byla zajištěna Evropskou unií v rámci iniciativy
INTERREG III B CADSES z prostředků Evropského
fondu pro rozvoj regionů.
Cílem, který Saské ministerstvo vnitra, do jehož
kompetence spadá také oblast prostorového uspořádání a
zemského územního plánování, tímto projektem sleduje,
není pouze zlepšení preventivní ochrany před povodněmi.
Jde také o vytvoření nových podnětů pro nás a naše
sousedy v rámci evropského územního rozvoje. Povodí
řeky Labe, kde žijeme, se stává stále více významným
koridorem, ve kterém je důležité se zaměřit na rozvoj
ekonomiky a infrastruktury, na problémy životního
prostředí a na sociální podmínky. Kromě toho je však
také preventivní ochrana před povodněmi existenčně
významnou otázkou pro budoucnost tohoto regionu.
Projekt ELLA je příspěvkem k realizaci koncepce
evropského územního rozvoje a vodohospodářské
politiky Evropské unie. Společně se svými
projektovými partnery jsme dosáhli dobrých výsledků:
např. byly zpracovány společné podklady pro územně
plánovací postupy v otázkách protipovodňové
ochrany – Atlas Labe s mapami povodňového
nebezpečí – nebo stanovena opatření na zvýšení
veřejného povědomí o této problematice. Budoucí
požadavky, které formuluje připravovaná Směrnice
EU o vyhodnocování a zvládání povodní, a odborné
diskuze o změně podnebí zdůrazňují význam této
práce. To znamená, že jsme na správné cestě.
Velice nás těší, že se v rámci tohoto projektu vytvořily
úzké kontakty mezi komplexním územním plánováním
a odborným plánováním. Navíc se také podařilo zlepšit
spolupráci mezi spolkovými, zemskými a místními úřady.
Tato výsledná - prozatím závěrečná – brožura přináší
přehled mnohostranných a fundovaných výsledků ze
spolupráce v rámci projektu ELLA. Přesto by ale neměla
znamenat naprostý konec této práce. Jasně z ní vyplývá,
že stále ještě stojíme před mnoha úkoly. I v budoucnosti
budeme úzce spolupracovat s našimi partnery v Německu
a v dalších evropských státech. Právě problematika
konfliktů ohledně využívání území v povodích evropských
řek je velice komplexní a i v povodí Labe se musí na její
řešení vynaložit další úsilí. Projekt ELLA představuje
v této souvislosti mnohoslibný začátek. Využití Labe jako
vodní cesty, požadavky přeshraniční ochrany přírody,
rozvoje osídleného území, jeho využití pro zemědělství
nebo lesní hospodářství a v neposlední řadě také zájmy
protipovodňové ochrany musí být natrvalo odsouhlaseny
i s partnery za hranicemi jednotlivých států.
V zájmu těchto cílů se těšíme na budoucí mezinárodní
spolupráci v povodí Labe.
Dr. Albrecht Buttolo
Saský zemský ministr vnitra
POVODÍ LABE
ELBE-LABE spatial planning flood management strategy
Poloha povodí Labe v Evropě a znázornění partnerských států projektu ELLA
2
OBSAH
1
Zdùvodnění a cíle ......................................................................................................................... 4
2
Právní pøedpisy pro územní plánování a ochranu pøed povodněmi ............................................... 7
2.1
2.2
2.3
2.4
Právní rámec přeshraniční spolupráce .....................................................................................................................
Ochrana před povodněmi a územní plánování .......................................................................................................
Právní srovnání ............................................................................................................................................................
Závěry k právní situaci - shrnutí ...............................................................................................................................
3.1
3.2
3.3
3.4
Akční plán ochrany před povodněmi v povodí Labe ............................................................................................
Iniciativy EU k územně plánovací ochraně před povodněmi ...............................................................................
Strategie a koncepce v Německu ..............................................................................................................................
Strategie a koncepce České republiky .......................................................................................................................
3
4
7
7
10
10
Odborné rámcové podmínky ........................................................................................................ 12
12
12
13
15
Pole pùsobnosti územního plánování v mezinárodním povodí Labe ............................................. 17
4.1 Pole působnosti ........................................................................................................................................................... 17
4.2 Možnosti působnosti .................................................................................................................................................. 17
5
Vodohospodáøská doporučení relevantní pro územní plánování .................................................. 22
5.1
5.2
5.3
5.4
6.1
6.2
6.3
6.4
8
22
23
23
23
Doporučení pro územní plánování v regionech povodí Labe ........................................................ 24
6
7
Poskytování odborných podkladů pro účely územního plánování ....................................................................
Zóny ohrožení v plánování .......................................................................................................................................
Doporučení pro protipovodňovou prevenci ..........................................................................................................
Doporučení ohledně budoucích retenčních prostor a poldrů ..............................................................................
Zobrazování v územních plánech regionů ..............................................................................................................
Zlepšení databází .........................................................................................................................................................
Rozhraní mezi územním plánováním a správou na úrovni obcí ..........................................................................
Kontrola výsledků a výhled .......................................................................................................................................
24
26
26
26
Doporučení pro zvýšení pozornosti vùči povodòové problematice ............................................... 28
7.1 Deficity v povědomí o problematice povodní ........................................................................................................ 28
7.2 Doporučené budoucí aktivity .................................................................................................................................... 29
Výhled ........................................................................................................................................................ 30
Pøíloha ....................................................................................................................................................... 32
Mapy polí působnosti ................................................................................................................................................
Existující informace o povodňovém nebezpečí pro plánování ...........................................................................
Studie a zprávy v rámci projektu ELLA .................................................................................................................
Prameny / Původ vyobrazení ..................................................................................................................................
Seznam zkratek ...........................................................................................................................................................
Odkazy na slovníky ....................................................................................................................................................
32
35
36
38
40
40
3
1 ZDÙVODNĚNÍ A CÍLE
1 ZDÙVODNĚNÍ A CÍLE
Povodňové události v povodí Labe, zvláště povodeň
v roce 2002, způsobily rozsáhlé škody. Ukázaly také
všem účastníkům, kteří mohou přispět ke snížení škod
a k prevenci před povodněmi, že je třeba jednat. Od té
doby byla realizována celá řada opatření.
Při povodních se ukázalo, že se opatření nejrůznějších
subjektů, sídlících podél řeky, tj. států, spolkových zemí,
regionů a krajů, navzájem velmi silně ovlivňují a proto
vyžadují společný přístup k řešení. Navíc je nutné, aby
se aktivity územního plánování ve vztahu k preventivní
ochraně před povodněmi dále zlepšovaly.
Název projektu ELLA vznikl spojením německého
názvu Elbe a českého Labe a vyjadřuje mezinárodní
charakter této spolupráce.
Nadnárodní požadavky jsou východiskem pro
přeshraniční partnerství ELLA. Partneři tím berou
v úvahu skutečnost, že dochází k mnoha změnám ve
využití území na horním toku, které mají dopad na
dolní tok. Na druhé straně ovlivňuje jednání na dolním
toku požadavky na vodní hospodářství a hospodaření
s územím na horním toku řeky.
Ochrana před povodněmi v mezinárodních povodích
je vždy interdisciplinárním nadnárodním úkolem. Je to
formulováno v Plánu územního rozvoje Saska (2003) [1]
těmito slovy: “Preventivní ochrana před povodněmi není
výhradně vodohospodářským úkolem, nýbrž vyžaduje
vyhodnocování rizik povodní a preventivních opatření,
které je komplexní, přesahuje několik resortů a má
přeshraniční charakter. Podstatný příspěvek k ochraně
před povodněmi může poskytnout územní plánování
s jeho nástroji“.
Rozhodující pro úspěch nadnárodního přístupu je
především společná strategie, která je vypracována a
odsouhlasena zúčastněnými resorty a regiony. Hlavními
body jsou především rozdělení a koordinace úkolů.
V tomto procesu plní územní plánování koordinační
funkci mezi různými nároky na využití území. Instituce
odborného plánování mají pak kompetenci pro
jednooborová řešení.
Na obrázku na následující straně jsou schématicky
zobrazeny jednotlivé úrovně a aktéři preventivní ochrany
před povodněmi. Z toho jasně vyplývá, že k řešení
mohou přispět zúčastněné subjekty od evropské až po
místní úroveň, a to jak veřejné, tak i soukromé. Mezi tím
se nacházejí koncepční a koordinující úkoly a rovněž
úkoly plánovací a právní, které plní jednotlivé státy,
4
spolkové země, regiony resp. kraje a obce. Zásadně
platí, že jednotlivé aktivity musí do sebe zapadat a musí
se navzájem doplňovat. Oblasti kompetence jsou na
obrázku a v dalším textu dokumentu blíže vysvětleny.
Tato brožura shrnuje výsledky a návrhy aktivit projektu
ELLA, zpracovaného v rámci iniciativy ES INTERREG
III B. Jejich vypracování probíhalo od začátku roku 2004
do konce roku 2006 pod vedením Saského ministerstva
vnitra. Podílelo se na něm celkem 23 partnerských
organizací z 5 států, a to z oblasti územního plánování,
vodního hospodářství, životního prostředí a správy
obcí (viz seznam partnerů projektu v příloze). Finanční
podpora projektu byla zajištěna Evropskou unií v rámci
iniciativy ES INTERREG III B z prostředků Evropského
fondu pro rozvoj regionů (ERDF) a v případě tehdy
kandidátských zemí z předvstupního programu PHARE.
Návrhy společných kroků v nadnárodním partnerství
přispívají především ke koordinaci přeshraničních aktivit
v oblasti územního plánování. Důležité jsou přitom aktivity
jak na obecní, tak i na regionální a národní úrovni.
Prosazování opatření ochrany před povodněmi
prostřednictvím nástrojů územního plánování stojí
v popředí těchto návrhů. Mezioborová spolupráce a
příspěvky vodního hospodářství a dalších účastníků
ochrany před povodněmi jsou integrální součástí
projektu. Vypracované návrhy je třeba chápat jako
společné odborné stanovisko partnerů projektu. Vytvářejí
dohodnutý rámec pro budoucí aktivity, které jsou
realizovány ve vzájemné shodě. Cílem je, aby výsledky
a doporučení byly v budoucnu respektovány při všech
relevantních územně plánovacích aktivitách partnerů.
Zde uvedené návrhy aktivit by však neměly platit jen
pro partnery projektu. Pro střednědobý výhled je nutné,
aby se na realizaci podíleli i další aktéři. Ti jsou tímto
vyzýváni, aby se zapojili do nadnárodní komunikace a
kooperace a případně i do nadnárodního partnerství.
Výsledky projektu ELLA byly odsouhlaseny partnery
projektu na různých národních a regionálních úrovních
a uvedeny v soulad s Akčním plánem ochrany před
povodněmi Mezinárodní komise pro ochranu Labe
(MKOL) [2]. Na základě spolupráce s MKOL představuje
tato brožura doplněk Akčního plánu ochrany před
povodněmi. Zatímco se MKOL zaměřuje především
na aktivity, které jsou v kompetenci správních orgánů
životního prostředí, vztahují se výsledky projektu ELLA
především na aktivity úřadů územního plánování.
Grafik: MEDIENGESTALTUNG Dittmar Apel
1 ZDÙVODNĚNÍ A CÍLE
Evropská unie
- rámcové směrnice
- finanční podpora
pøeshraničních strategií
Povodí
Labe
IK
Národní ministerstva jednotlivých státù,
v SRN: spolkové země
SE MKO
L
Mezinárodní komise pro
ochranu Labe (MKOL)
• Ministerstva životního prostøedí (ochrana pøírody)
• Ministerstva pro místní rozvoj / územní plánování
• Ministerstva zemědělství (a vodního hospodáøství)
- prac. skupina Povodně
- Akční plán ochrany pøed
povodněmi
- hlavní zodpovědnost v ochraně pøed povodněmi
- zákony, rámcové regulativy
- protipovodòové strategie spolk. zemí
- finanční podpora
- ochranné stavby, prevence apod.
Soukromé osoby
- soukr. prevence,
stavební prevence
v SRN regiony,
v ČR kraje
- územní plánování
- koncepce ochrany pøed
povodněmi pro jednotlivá
povodí
Soukromé osoby
města / obce
okresy (v SRN)
- soukr. prevence,
stavební prevence
- stavební právo,
úprava užívání
ploch území
- krizové øízení
Úrovně a partneři, zapojení do preventivní ochrany před povodněmi a
role nadnárodních aktivit MKOL a projektu ELLA
5
1 ZDÙVODNĚNÍ A CÍLE
Předkládané návrhy aktivit jsou členěny
následujících pracovních témat projektu ELLA:
podle
- Právní podklady a doporučení
- Nadnárodní aktivity územního plánování
- Doporučení pro vodní hospodářství
- Doporučení pro územní plánování v regionech
- Doporučení pro zvýšení veřejného povědomí o problematice povodní.
Kartografická díla jsou součástí návrhů a územně je
zobrazují:
Mapy s vyznačením povodňových rizik (Atlas Labe)
Mapy s vyznačením doporučených aktivit (příloha)
-
Podkladem pro shrnující kapitoly byly různé dílčí zprávy
a pracovní podklady, které vypracovali členové pěti
pracovních skupin projektu ELLA. Kromě toho byla
v rámci projektu vypracována celá řada samostatných
studií a odborných posudků, které se staly rovněž součástí
tohoto dokumentu (viz přehledy uvedené v příloze).
INTERREG III B
je společná iniciativa
Evropské unie na
podporu hospodářské,
sociální, kulturní a
územní spolupráce
v Evropě pro období
2000-2006.
Tato iniciativa nabízí
místním a regionálním
partnerům příležitost
k výměně zkušeností
na evropské úrovni a
ke společné přípravě
nových strategií,
produktů a služeb pro
řešení nadnárodního
problému v příslušných
státech.
Projekt ELLA je
realizován v rámci
prostoru CADSES
(středoevropský,
jadranský, dunajský a
jihovýchodní evropský
prostor).
Regiony/členské státy EU
Státy bez členství v EU
Zažádáno o členství v CADSES
Oblasti podporované v rámci prostoru CADSES
6
2 PRÁVNÍ PØEDPISY
2 PRÁVNÍ PØEDPISY PRO ÚZEMNÍ
PLÁNOVÁNÍ A OCHRANU PØED
POVODNĚMI
Právní nástroje jsou pro implementaci nadnárodních
strategií nepostradatelné, protože poskytují spolehlivou
základnu pro cíle, schválené na politické i odborné
úrovni a mohou je tak dlouhodobě zajistit. Přitom je
nutné přihlížet jak k nadnárodnímu právu (mezinárodní
a evropské právo), tak i k národním právním předpisům
jednotlivých členských států.
Důležitou roli hraje kromě toho také Směrnice
o posuzování vlivů některých plánů a programů na
životní prostředí [6], podle které jsou v případě územně
důležitých plánovacích rozhodnutí s dopadem na životní
prostředí závazné přeshraniční konzultace. Nový právní
rámec pro nadnárodní spolupráci vyplývá i z vyhlášky
EU pro vytvoření tzv. Evropského sdružení svazů pro
územní spolupráci spolupráci [7].
2.1 Právní rámec pøeshraniční spolupráce
Národní právo
Pro přeshraniční spolupráci mezi Německem a Českou
republikou v oblasti ochrany před povodněmi a územního
plánování existuje dnes již celá řada právních nástrojů.
Mezinárodní smlouvy
Na úrovni mezinárodního práva je nutné uvést především
dohodu o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe (MKOL)
a dále celou řadu dalších česko-německých smluv, dohod
a úmluv, jako je např. Smlouva o dobrém sousedství
a přátelské spolupráci, Dohoda o ochraně životního
prostředí nebo Úmluva o využívání hraničních toků a
mezinárodních jezer.
Velký význam pro přeshraničně koordinovanou ochranu
před povodněmi má přitom Akční plán ochrany před
povodněmi [2], schválený MKOL, (k obsahu viz kapitola
3.1), který není právně závazný. Tento program má však
politickou závaznost. Česko-německá a česko-saská
pracovní skupina by mohla nadále poskytovat podněty
pro přeshraniční spolupráci při rozvoji území, která by
integrovala zájmy ochrany před povodněmi do územního
plánování.
Z administrativně organizačního hlediska by bylo možné
tuto spolupráci podpořit Úmluvou o přeshraniční
spolupráci mezi českými a německými územními
korporacemi a lokálními veřejnými orgány, která je zatím
ještě ve stádiu návrhu, pokud nedojde k vytvoření Svazů
pro územní spolupráci (podrobněji dále).
Komunitární právo
Na evropské úrovni jsou důležitým nástrojem pro
nadnárodní ochranu před povodněmi Evropské perspektivy
územního rozvoje (něm. zkr. EUREK, angl. zkr. ESDP)
[3]. Zásadní podněty lze kromě toho v budoucnu očekávat
od Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových
rizik [4] a Rámcové směrnice pro vodní politiku ES [5],
která vyžaduje přeshraniční spolupráci i v administrativně
organizačních otázkách (viz kapitola 3.2 ).
V německém právním řádu ukládá například § 16
Zákona o prostorovém uspořádání (ROG) [8] a § 20
Saského zákona o zemském plánování (SächsLPlG) [9]
povinnost realizovat přeshraniční spolupráci. Také
§ 32 Spolkového zákona o vodním hospodářství (WHG)
[10] počítá s přeshraniční spoluprácí v oblasti ochrany
před povodněmi, i když Rámcová směrnice pro vodní
politiku má větší stupeň závaznosti. Český vodní zákon
předepisuje příslušnou spolupráci, která se vzhledem
k integrovanému obhospodařování vod vztahuje i na
ochranu před povodněmi. Rovněž nový stavební zákon
ČR počítá s přeshraniční spoluprácí v rámci vypracování
Politiky územního rozvoje (§ 31 stavebního zákona) a
Zásad územního rozvoje (§ 36 stavebního zákona) [11].
2.2 Ochrana pøed povodněmi a územní plánování
Národní právo zaměřené na ochranu před povodněmi
představuje jak v Německu, tak i v České republice
komplexní průřezové právo, které se projevuje v různých
oblastech legislativy. Územní plánování hraje významnou
úlohu pro preventivní ochranu před povodněmi.
Kromě toho jsou otázky ochrany před povodněmi také
zohledněny v ostatních oblastech práva (např. právní
předpisy na ochranu přírody, ochranu půdy, v oblasti
zemědělství a lesnictví, stavební právo, vodní zákon
apod.).
Německo
Právní úprava ochrany před povodněmi byla v Německu
v mnoha bodech nově ošetřena přijetím Zákona na
zlepšení preventivní ochrany před povodněmi [12] ze
dne 3. května 2005. Zde se jedná o pozměňovací zákon,
kterým se mění více zákonů. Kromě Spolkového zákona
o vodním hospodářství (WHG) se to týká Stavebního
zákona (BauGB), Spolkového zákona o prostorovém
uspořádání (ROG), Spolkového zákona o vodní dopravní
cestě (WaStrG) a Zákona o Německé meteorologické
službě (DWDG).
7
2 PRÁVNÍ PØEDPISY
Oblast vodního plánování upravuje v Německu
Spolkový zákon o vodním hospodářství a rovněž zemské
vodní zákony. Jako odborně plánovací nástroje je třeba
rozlišovat plány ochrany před povodněmi, které se
orientují návrhovými povodněmi Q100 podle § 31d zák.
o vodním hospodářství a Rámcové směrnice pro vodní
politiku, tzn. program opatření (§ 36 zákona o vodním
hospodářství ) a vodohospodářský plán (§ 36b zákona
o vodním hospodářství). Na rozdíl od plánů ochrany
před povodněmi je jejich cílem především ochrana kvality
vod, ale obsahují také aspekty důležité pro ochranu před
povodněmi.
Ochrana před povodněmi je také předmětem komplexního
plánování, jehož součástí je nadřazené územní plánování
a místní územní plánování. Zatímco územní plánování
je ošetřeno v Zákoně o prostorovém uspořádání (ROG),
resp. v zemských územně plánovacích zákonech, jsou
územní plány obcí zakotveny ve Stavebním zákoníku
(BauGB) [13]. Na úrovni územního plánování se rozlišuje
mezi územními plány pro celé území spolkové země (§
8 ROG) a jim podřízenými územními plány regionů (§
9 ROG).
Integrace požadavků ochrany před povodněmi do
územního plánování se řeší nástroji § 7 zákona
o prostorovém uspořádání (např. tzv. přednostní či
Plánovací systémy v Německu a České republice
Evropský
prostor
Evropská koncepce prostorového vývoje
Øídící principy udržitelného rozvoje
Evr. kontinentu
Stát
(NUTS 0)
Německo
Stát
(NUTS 0)
Prostorové uspoøádání
na úrovni Spolku
- zásady prostorového
uspoøádání, pøedlohy
Spolkové
země
(NUTS I)
Zemské plánování
- zemské plány
rozvoje /programy
Kraj
(NUTS II)
Regionální plánování
- regionální plány
Zásady územního
rozvoje
Obec
(LAU-1,
LAU-2)
Plánování výstavby obce
- plán využití ploch,
zastavovací plán
Územní plány obcí,
Regulační plány
Česká republika
Politika územního
rozvoje
Resortní dlouhodobé
rozvojové koncepce
Systémy územního plánování v České republice a v Německu
8
vyhrazená území). Ochrana území se zajišťuje především
vymezením záplavových území zásadně podle povodňové
hladiny Q100 (§ 31b zák. o vodním hospodářství ) a
stanovením území ohrožených záplavami (§ 31c zák.
o vodním hospodářství ), tzn. území, která budou
zaplavena při návrhové povodni > Q100 nebo při selhání
veřejných ochranných zařízení (zvláště hrází).
Dalším nástrojem na ochranu území jsou území vzniku
povodní, ošetřená jako vodoprávní kategorie pouze
v saském právu (§ 100b Saského vodního zákona
[14]), která mají působit již jako prevence proti vzniku
povodní.
Česká republika
V České republice je plánování v oblasti vod řešeno
vodním zákonem, který uvádí nástroje tohoto plánování
- Plán hlavních povodí ČR podle § 24 vodního zákona
a Plány oblastí povodí podle § 25 vodního zákona [15].
Předmětem těchto plánů je ochrana před povodněmi a
také kvalita vod. V územním plánování, které je upraveno
stavebním zákonem ČR [16], existují v současné době
podle § 9 stavebního zákona jen tzv. územní plány
velkých územních celků na úrovni krajů, které jsou
srovnatelné s německými regionálními plány. V novém
stavebním zákoně ČR je však do budoucna zakotvena
Politika územního rozvoje, která se vztahuje na celé
území České republiky (viz kap. 3.4).
Integrace potřeb ochrany před povodněmi do územního
plánování se v řeší tzv. limity využití území, které omezují
tyto možnosti využití (srov. § 2 stav. zákona ČR) a rovněž
vymezením území speciálních zájmů.
Ochranu před povodněmi řeší vodní zákon v hlavě IX.
K ochraně území v ČR přispívají mezi jinými stanovená
záplavová území, přičemž omezení pro využití území
jsou ze zákona zpřísněna v aktivní zóně záplavového
území. Aktivní zóna v rámci záplavového území je
vymezována s ohledem na nebezpečnost povodňového
průtoku vodoprávními úřady na návrh správce vodního
toku, a to v zastavěných územích a v zastavitelných
plochách dle územně plánovací dokumentace, popřípadě
podle potřeby i v dalších územích (např. místa využívaná
pro tábory, kempy a další).
Mimo aktivní zónu záplavového území řeší tento zákon
ještě využívání dalšího území, a to území ohroženého
zvláštní povodní (§ 69 vodního zákona) a území
určeného k rozlivům (§ 68 vodního zákona). S danou
problematikou souvisí i vymezení chráněné oblasti
přirozené akumulace vod - CHOPAV (§ 28 vodního
zákona). V těchto oblastech se omezuje možnost
zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní a
zemědělské pozemky, těžit rašelinu apod.
2 PRÁVNÍ PØEDPISY
Rakousko
V rakouském plánování se v oblasti ochrany před
povodněmi klade hlavní důraz na plány lesního
hospodářství, jejichž právním základem je Spolkový
lesní zákon. Nejdůležitějším nástrojem pro preventivní
ochranu před povodněmi je plán zón ohrožení
(§ 11 lesního zákona), v němž jsou zobrazena území
ohrožená bystřinami a lavinami a stupeň jejich
ohrožení a dále území, pro která je třeba volit zvláštní
způsob obhospodařování nebo která by měla zůstat
volná pro ochranná opatření. Základem pro vymezení
těchto území je návrhová povodeň Q150.
Kromě toho je však ochrana před povodněmi také
klíčovým úkolem komplexního plánování, které je
v kompetenci spolkových zemí Rakouska. Hlavním
úkolem územního plánování nadmístního významu,
které se provádí na zemské úrovni, je přitom zajištění
ochrany osídlení před živelními pohromami.
Územní plánování obcí přejímá omezení z hierarchicky
nadřazených plánů (např. z plánů zón ohrožení)
a může např. omezením možností využití území
přispět k tomu, aby se na retenčních nebo ohrožených
plochách nestavělo.
Důležitou roli pro preventivní ochranu před
povodněmi hraje také vymezení záplavových
území, která se vymezují podle návrhové povodně
s periodicitou 30 let a jsou spojena s celou řadou
ekonomických omezení (§ 38, 48 Rakouského vodního
zákona - ÖWG) [17].
Polsko
Vodní plánování v Polsku je upraveno vodním
zákonem, který stanovuje požadavky mj. pro plány
ochrany před povodněmi a také ochrany před
obdobím sucha pro celé území státu a jednotlivé úseky
povodí (čl. 113). Tyto plány se pořizují na základě
vyhodnocení informací, relevantních pro povodňové
situace ve smyslu čl. 79 odst. 2 polského vodního
zákona, a zároveň jsou zohledněny v plánování (srov.
čl. 117 odst. 1, č. 6, 118 polského vodního zákona).
V Zákoně o plánování a obhospodařování území je
třeba rozlišovat mezi národní úrovní [18] (koncepce
územního plánu státu), úrovní vojvodství (regionální
územní korporace) a komunální úrovní (studie
rámcových podmínek a perspektiv územních plánů
obcí, místní územní plán). Potřeby ochrany před
povodněmi se přitom zohledňují jak v územních
plánech, pořizovaných na nadmístní úrovni, tak také
v komunálních plánech (srov. čl. 39 odst. 3 č. 6, 15
odst. 2 č. 7 polského zákona
o obhospodařování území).
Ochrana území v Polsku se provádí jak prostřednictvím
vymezování území s bezprostředním povodňovým
ohrožením (čl. 82 vodního zákona), tak i pro území
s potenciálním povodňovým ohrožením (čl. 83
vodního zákona). Zatímco se v prvním případě jedná
o území povodňových průtoků mezi hrázemi a
vysokými břehy, v druhém případě se jedná o území
mimo tyto hranice, která jsou zaplavena při překročení
návrhové povodně ochranných protipovodňových
zařízení nebo při jejich selhání.
Maďarsko
Obhospodařování vod v Maďarsku je ošetřeno
Zákonem číslo LVII o vodním hospodářství z roku
1995. Jedná se o rámcový zákon se základními
úpravami vodního hospodářství. Zvláštní právní
předpis představuje Zákon č. LXVII o programu
pro zvýšení bezpečnosti před povodněmi a o rozvoji
území a krajiny v údolí Tisy, který přijal v roce 2004
maďarský parlament (zde se jedná o další fázi plánu,
který navrhl již v 19. stol. inženýr Pál Vásárhelyi
a který se podle něj nazývá „Vásárhelyiův plán“)
[19]. Předmětem tohoto programu je nejen zvýšení
bezpečnosti před povodněmi (např. prostřednictvím
opatření pro povodňové odtoky a retenční kapacity
pomocí velkoplošných záplavových poldrů), ale také
hospodaření s vodou ve smyslu celkově ekologicky
únosného využití území.
V tzv. plánech využití území komplexního plánování
podle Zákona č. XXI z roku 1996 o územním
uspořádání a využití území, které se vypracovávají jak
pro celostátní území, tak také pro jednotlivé regiony
a zvláštní území a komitáty (správní celky), jsou
zaneseny také informace, které jsou relevantní pro
ochranu před povodněmi (srovnej § 23/A odst. 6).
Zájmy ochrany před povodněmi zohledňuje rovněž
místní územní plánování, které je upraveno v Zákoně
č. LXXVIII z roku 1997 - plánování v osídleném
území - (srovnej § 11odst. 3). Vodoprávní ochrana
území je zakotvena ve vládním nařízení 21/2006. Toto
nařízení upravuje otázky využívání a obhospodařování
pásma břehů, záplavových oblastí a rovněž oblastí
ohrožených povodní, na které jsou kladeny určité
požadavky nebo ve kterých platí určitá omezení.
9
2 PRÁVNÍ PØEDPISY
2.3 Právní srovnání
Z hlediska odborného plánování v Německu,
Rakousku a Polsku jsou otázky vodního hospodářství
oddělené od ochrany před povodněmi. V České
republice se naopak jedná o integrované vodní
hospodářství. Zvláštností v Rakousku přitom je,
že plánování, které je relevantní pro ochranu před
povodněmi, není ošetřeno pouze ve vodním, ale také
v lesním zákoně. Maďarsko má ve Vásárhelyiovu
plánu k dispozici nástroj, který upravuje vedle ochrany
před povodněmi také optimální využití území v celém
povodí. Přes popsané rozdíly jsou však aspekty
ochrany před povodněmi zohledněny v zákonných
úpravách plánů všech států.
V oblasti plánování je třeba rozlišovat mezi
nadřazenými územními plány a územními plány obcí.
Zatímco první jsou řešeny v Německu a Rakousku
(spolkové země a regionální úroveň) a stejně tak
v Polsku (celostátní a regionální úroveň) na dvou
úrovních, bude tato dvoustupňová struktura v ČR
uplatňována teprve implementací celostátního
strategického dokumentu Politika územního rozvoje
podle nového stavebního zákona. Využívání ploch
v územních plánech obcí a jejich přizpůsobení
územním regionálním plánům je naopak již nyní
v souladu s platnými právními předpisy všech
srovnávaných států. Také platí, že stanovená ohrožená
území a předpisy, platné v těchto územích, představují
jak na regionální, tak na obecní úrovni důležitou
platformu při pořizování územních plánů.
Také v oblasti zákonných předpisů o ochraně území
mají srovnávané státy celou řadu důležitých společných
rysů. Například se ve všech vodních zákonech počítá
s vymezením záplavových území. Podstatný rozdíl
spočívá však v tom, že se zákonná omezení pro využití
ploch v záplavových územích v Německu vztahují
na všechna území kategorie Q100 s potenciálem
povodňových škod. V ČR platí tato zákonná omezení
zejména pro tzv. aktivní zóny záplavových území.
V Rakousku mají záplavová území za základ pouze
30tiletou vodu, v Polsku není závažná povodňová
událost vůbec jednotně definována. Území, ohrožená
10
povodní, která jsou stanovena v Německu, mají svůj
protějšek jak v Maďarsku (§ 11, 12 vládního nařízení
21/2006), tak v Polsku (čl. 83 polského vodního
zákona: oblasti s potenciálním ohrožením povodní) a
v ČR jim odpovídají, alespoň věcně, území ohrožená
zvláštními povodněmi ve smyslu předpisů o řešení
krizové situace (§ 69 českého vodního zákona).
Území vzniku povodní jsou zatím ošetřena pouze
v Saském vodním zákoně. Co do jejich ochranného
zaměření mohou být ale na české straně bezpochyby
srovnávány s oblastmi přirozené akumulace vod podle
§ 28 vodního zákona ČR.
2.4 Závěry k právní situaci - shrnutí
Vzhledem k mezinárodnímu charakteru řeky Labe
neexistuje žádná jiná přesvědčivá alternativa než
spolupráce přes státní a administrativní hranice,
chceme-li zajistit jednotné postupy v rámci celého
povodí. Ze srovnání zákonných předpisů o ochraně
před povodněmi a o územním plánování v povodí
Labe [20] vyplynulo, že dnes již existuje jak na
nadnárodní, tak také na národní úrovni celá řada
právních nástrojů.
Vzorem pro další spolupráci v oblasti ochrany před
povodněmi by přitom měl být především postup podle
Rámcové směrnice ES o vodní politice, která formuluje
východiska podle jednotlivých povodí i s požadavkem
jejich administrativně-organizačního zajištění a závazně
předepisuje přeshraniční spolupráci mezi členskými
státy EU. Důležitým krokem k dosažení tohoto cíle jsou
z německého pohledu např. předpisy o přeshraniční
spolupráci podle § 32 německého Zákona o vodním
hospodářství, i když nejsou ještě stejně závazně
formulovány jako předpisy o obhospodařování povodí
ve smyslu Rámcové směrnice o vodní politice. Zde by
však mohla navrhovaná Směrnice o vyhodnocování a
zvládání povodňových rizik poskytnout odpovídající
komunitárně právní závaznost a vytvořit novou právní
kvalitu [4].
Jak do koordinace podle Rámcové směrnice EU o vodní
politice, tak také do ochrany před povodněmi se
doporučuje zapojit již existující instituce, jako je např.
Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL), a to
již proto, že se tato komise tímto tématem intenzivně
zabývala při vypracování Akčního plánu ochrany před
povodněmi [2]. Co se týče oblasti územního plánování,
hraje důležitou roli při pořizování územních plánů
s výraznými ekologickým důsledky přeshraniční
spolupráce tak, jak je požadovaná evropskou Směrnicí
o strategickém posuzování vlivu na životní prostředí.
Také z německého zákona o prostorovém uspořádání
2 PRÁVNÍ PØEDPISY
a ze zákonů o plánování jednotlivých spolkových zemí
vyplývá závazný charakter požadavku spolupráce.
Stejně tomu je i v případě nového českého stavebního
zákona.
Institucionálně mohou také pracovní skupiny česko-německá pracovní skupina resp. česko-saská
pracovní skupina pro územní rozvoj - přispět k lepší
přeshraniční integraci zájmů ochrany před povodněmi
do územního plánování. Otázkou je, do jaké míry
bude moci do budoucna převzít odpovídající úkoly
„Evropské sdruženi pro územní spolupráci“, založené
podle nařízení ESÚS.
K nástrojům ochrany před povodněmi a k nástrojům
územního plánování, které stanovují národní právní
předpisy, lze konstatovat, že došlo v posledních letech
v jednotlivých státech k právním úpravám velkého
množství nových nástrojů. Přesto lze i zde přes existující
rozdíly rozpoznat celou řadu společných rysů. Přitom
však není pro přeshraniční spolupráci rozhodující
shodnost jednotlivých nástrojů. Implementace
nových nástrojů je však v začátcích, řada dokumentů
vyžadovaných zákonem v praxi ještě neexistuje. Není
to zaviněno pouze příliš dlouhými lhůtami pro jejich
realizace, ale také nejistotou v metodických otázkách.
Na národní úrovni je především nutné dořešit další
harmonizaci národních právních předpisů s plánovaným
přijetím evropské Směrnice o vyhodnocování a zvládání
povodňových rizik, protože komunitární právo je pro
všechny státy projektu ELLA jako členské státy EU
právem závazným.
11
3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY
3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY
3.1 Akční plán ochrany pøed povodněmi
v povodí Labe
3.2 Iniciativy EU k územně plánovací
ochraně pøed povodněmi
„Akční plán ochrany před povodněmi v povodí Labe“ [2]
(MKOL 2003) (viz kap. 2.1) obsahuje v různých
kapitolách aktivity, které se vztahují k nadnárodním
územně plánovacím úkolům. Koordinace a spolupráce
mezi projektovými skupinami ELLA a MKOL probíhaly
formou vzájemné výměny informací a vzájemných
porad. Nástroje územního plánování mohou významně
podpořit především realizaci těchto opatření Akčního
plánu:
Rámcové požadavky, kladené na územní plánování
a vodní hospodářství ze strany Evropské unie, jsou
formulovány především Evropskou koncepcí územního
rozvoje, Rámcovou směrnicí ES pro vodní politiku a
Směrnicí o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik
(viz také kapitola 2.1) [4, 5].
•
Zvýšení retenčního účinku ploch povodí (kap. 2.1
Akčního plánu)
•
Usměrňované užívání záplavových území (kap. 2.2
Akčního plánu)
•
Užívání území v rizikových oblastech, přebírání informací do územních plánů (kap. 2.3 Akčního plánu)
•
Zajištění území pro rozšíření retenčních ploch (kap.
2.5 Akčního plánu)
Nadnárodní spolupráce v oblasti územního plánování
může navíc přispět k realizaci těchto bodů:
•
Podpora místních účastníků ochrany před povodněmi
a vlastní prevence (kap. 4.3 Akčního plánu)
•
Zlepšení informovanosti veřejnosti a povědomí o povodních (kap. 4.4 Akčního plánu).
V létě 2006 vydala MKOL první zprávu o plnění
„Akčního plánu ochrany před povodněmi v povodí
Labe“ [21] v období od roku 2003 do roku 2005. Klíčová
témata byla:
•
•
•
analýza povodňových rizik,
hlásný a předpovědní povodňový systém
opatření ke zlepšení retenčních účinků a opatření
technické povodňové ochrany.
Využití nástrojů územního plánování a nadnárodní
spolupráce ve smyslu projektu ELLA jsou v této zprávě
hodnoceny jako důležité příspěvky k preventivní ochraně
před povodněmi v povodí Labe. Výsledky projektu ELLA
mají proto sloužit při další realizaci Akčního plánu jako
metodicko-koncepční příspěvky územního plánování.
Obzvláště u bodu „Zachování a rozšíření retenčních
prostor podél Labe a jeho významných přítoků“ je hodnocen budoucí přínos územního plánování jako důležitá
součást prevence (viz kap. 4.2). Další zpráva o plnění
Akčního plánu bude předložena na konci roku 2009.
12
Evropská koncepce územního rozvoje
Společné územní cíle a představy jsou zakotveny
v dokumentu Evropské perspektivy územního rozvoje
(ESDP) [3], kterou členské státy a Komise definitivně
projednaly v květnu 1999 (EVROPSKÁ KOMISE
1999). Zde je mimo jiné uvedeno: „ [...] ohrožené
oblasti musí být uznány za pevné složky městských a
venkovských regionů. [...] Při rozhodování o územním
rozvoji je nutno zvažovat potenciální rizika jako jsou
záplavy [...]. Při preventivních opatřeních proti rizikům je
nutné přihlédnout zejména k regionálním a nadnárodním
dimenzím.“ A dále „ [...] Územní plánování, především na
nadnárodní úrovni, může významným způsobem přispět
k ochraně lidí a ke snížení rizika povodní. Preventivní
ochranu před povodněmi lze kombinovat s opatřeními
na rozvoj, resp. revitalizaci krajiny“.
Formulace ESPD vycházejí mimo jiné z různých
prohlášení ministrů, odpovědných za územní plánování a
ochranu životního prostředí v povodí Rýna a řeky Maas,
po velkých povodních v letech 1993 a 1995 [22].
Rámcová směrnice pro vodní politiku ES
Rámcová směrnice pro vodní politiku ES (dále jen
Rámcová směrnice o vodách) [5] nezmiňuje ochranu
před povodněmi explicitně a implicitně nanejvýš
okrajově. Úkolům a tématům, týkajícím se ochrany před
povodněmi, není v Rámcové směrnici o vodách věnován
samostatný prostor.
Přesto není vyloučeno, že se v praxi dosáhne do budoucnosti
užšího spojení Rámcové směrnice o vodách s preventivní
ochranou před povodněmi. Právě v souvislosti s budoucí
realizací ustanovení Směrnice o vyhodnocování a
zvládání povodňových rizik by se mělo prověřit,
nakolik lze efektivně koordinovat vytváření plánů řízení
povodňových rizik s plány povodí (podle Rámcové
směrnice o vodách). Přinejmenším v souvislosti
se správou dat, ale také v případě účasti veřejnosti, zde
vzniká celá řada styčných bodů.
3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY
Tato koordinace je pro územní plánování velmi důležitá,
protože při společném plánování není nutné vynaložit
takové úsilí na vzájemné odsouhlasení výsledků. Zatím je
ale ještě příliš brzy na závěrečné hodnocení, takže se toto
téma může v rámci projektu ELLA projednávat pouze
okrajově.
Akční program ochrany pøed povodněmi EU a Směrnice
U této klasifikace bude vždy uveden rozsah záplav,
hloubka vody nebo stav hladiny vody a případně rychlost
vody ve vodním toku nebo relevantní odtok.
Z uvedených údajů se bude vycházet při zpracování map
povodňových rizik pro tyto tři scénáře. Jako ukazatel rizik
bude uveden počet potenciálně zasažených obyvatel a druh
hospodářské činnosti v potenciálně postižených oblastech.
o vyhodnocování a zvládání povodòových rizik
Komise EU předložila v roce 2004 návrh na vypracování
koordinovaného akčního programu na úrovni EU
k eliminaci povodní, ochraně před povodněmi a snižování
výskytu povodní, který se má zabývat těmito tématy [23]:
•
zlepšování koordinace a spolupráce vytvořením a
zavedením plánů pro zvládání povodňových rizik
pro každé povodí a pro pobřežní oblasti, ve kterých
mohou mít povodně negativní dopad na lidské životy,
zdraví, životní prostředí nebo hospodářskou činnost;
•
vypracování a implementace map povodňových rizik
jako nástroje plánování a komunikace;
•
usnadnění výměny informací, resp. zkušeností,
společný vývoj a podpora nejlepších řešení;
•
vytváření silnějších vazeb mezi výzkumem a orgány,
které zodpovídají za vodní hospodářství a ochranu
před povodněmi;
•
zlepšování koordinace mezi příslušnými politikami
EU;
•
zvyšování povědomí o povodňových rizicích zapojením veřejnosti a zlepšenou komunikací;
Z této charakteristiky se také vycházelo v návrhu Směrnice
Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a
zvládání povodňových rizik [4] v roce 2006. Jejím cílem
je snížení povodňových rizik na základě třístupňového
postupu:
•
V první fázi bude do konce roku 2012 vypracováno
předběžné vyhodnocení povodňového rizika pro
všechna povodí a dílčí povodí.
•
Ve druhé fázi budou do konce roku 2013 pořízeny
mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových
rizik pro území, u kterých bylo identifikováno
potenciálně významné riziko povodní.
Návrh této směrnice počítá konkrétně s tím, že mapy
povodňového nebezpečí zohlední tyto scénáře:
•
Povodeň s nízkou pravděpodobností neboli scénář
pro mimořádné události;
•
Povodeň se středně vysokou pravděpodobností
(pravděpodobný interval opakování 100 let);
•
Případně povodeň s vysokou pravděpodobností.
Ve třetí fázi mají být pro tyto jednotlivá povodí
vypracovány do konce roku 2015 koordinované
mezinárodní plány pro zvládání povodňových rizik.
Zásadně lze využít již existujících podkladů.
3.3 Strategie a koncepce v Německu
Na úrovni Spolkové republiky se přes hranice spolkových
zemí projednávají a odsouhlasí stěžejní otázky. Kromě
právních požadavků (viz kapitola 2.2) se schvalují a
vydávají programy a směrnice. Realizace spadá pod
kompetenci spolkových zemí, jako např. při doporučeních
vydávaných Konferencí ministrů zodpovědných za
územní plánování (MKRO) a „Pokynech pro perspektivní
ochranu před povodněmi“ pracovní skupiny spolkových
zemí pro vodohospodářství (LAWA). Tyto úkoly se
realizují např. v rámci kompetence jednotlivých zemí
týkající se ochrany před povodněmi.
5-bodový program spolkové vlády 2002
Německá spolková vláda schválila po povodni v srpnu
2002 v tzv. 5-bodovém programu [24] nejdůležitější
postupy pro preventivní ochranu před povodněmi.
Jako centrální opatření obsahuje tento program akční
plány přesahující hranice spolkových zemí, které jsou
určeny pro jednotlivá povodí, evropskou spolupráci při
preventivní ochraně před povodněmi, realizaci evropské
spolupráce, kontrolu úprav vodních toků a ekologických
hledisek říční plavby a rovněž okamžitá opatření ochrany
před povodněmi za účelem zlepšení koordinace a
krizového managementu.
Další plánované body se týkají budování ochranných
hrází, přizpůsobení využití záplavových území, zachování
říčních niv a retence povodňových vod, revitalizace
vodních toků a zlepšení retenčních vlastností a absorpční
kapacity půdy.
13
3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY
Tento program představuje rámec pro opatření, která jsou
v kompetenci spolkových zemí a nadnárodní aktivity v této
oblasti. Byl také právním základem pro Zákon o ochraně
před povodněmi z roku 2005 (viz kap. 2.2) [12].
Doporučení Konference ministrù zodpovědných za
územní plánování (MKRO)
V roce 2000 vydala MKRO „Doporučení konference
ministrů pro územní plánování pro postupy při
preventivní ochraně před povodněmi“ [25]. V nich
jsou vedle základních kapitol formulovány především
konkrétně doporučené postupy pro regionální plánování
při řešení těchto otázek:
•
•
•
Ochrana a rozšíření záplavových území.
Retence srážkových vod v území.
Snížení potenciálů povodňového nebezpečí.
MKRO tímto poprvé formulovala konkrétní doporučení
pro tématické uplatnění zájmů preventivní ochrany před
povodněmi a pro definování pojmů v územních plánech.
V souladu s těmito doporučeními se má pro ochranu před
povodněmi užívat především nástrojů „cíl a přednostní
území“ a kategorií „zásady a vyhrazené území“. Ve
většině spolkových zemí se k těmto doporučením přihlíží
při aktualizaci zákonů o vypracovávání regionálních a
zemských rozvojových plánů.
Sasko
Po povodni v srpnu 2002 se Saská zemská vláda usnesla
na obnovení vodohospodářské infrastruktury a realizaci
opatření na ochranu před povodněmi na základě
celkového koncepčního pohledu pro všechny vodní toky
prvního řádu včetně Labe. V období mezi rokem 2003 a
2005 bylo pod vedením Saského zemského ministerstva
životního prostředí a zemědělství vypracováno celkem
47 koncepcí ochrany před povodněmi a potvrzeno jako
vodohospodářské plánovací podklady. Platí jako směrnice
pro činnost úřadů, tak i pro stavební plánování.
V rámci celé země získalo prioritní význam celkem
asi 1600 odborných návrhů opatření ochrany před
povodněmi, aby zemská správa přehrad dosáhla cílů
povodňové ochrany a umožnila jejich přechod na
plánovaná konkrétní ochranná opatření. Kritériem pro
zachování rovnováhy při upřednostňování opatření
je přitom očekávaný potenciál škod, poměr náklady/
užitek,vodohospodářské účinky a zranitelnost území.
Do kategorie s vysokou prioritou bylo zařazeno 268, do
střední kategorie 780 a do kategorie s nízkou prioritou
548 opatření. Do konce roku 2008 se v celém Sasku
počítá s realizací, resp. se začátkem realizace celkem 172
opatření.
Sasko - Anhaltsko
Metodické pokyny pracovní skupiny spolkových zemí
pro vodní hospodáøství
Pracovní skupina spolkových zemí pro vodní
hospodářství (LAWA) je pracovním grémiem
Konference ministrů životního prostředí, ve kterém
spolupracují příslušná ministerstva jednotlivých zemí a
Spolkové republiky Německo, do jejichž kompetence
spadá vodní hospodářství a vodní právo. V „Pokynech
pro perspektivní ochranu před povodněmi“ [26] se
poukazuje na význam územního plánování pro úkoly
preventivní ochrany před povodněmi v ohrožených
územích. V zemských, regionálních a stavebních plánech
se musí přijmout odpovídající právní ustanovení a musí
být určeni příslušní aktéři.
V roce 2006 byla z pověření skupiny LAWA dokončena
„Doporučení pracovní vodohospodářské skupiny
spolkových zemí pro vypracování map povodňového
nebezpečí“.
Ministerstvo hospodářství a životního prostředí
zveřejnilo v březnu 2003 „Koncepci ochrany před
povodněmi země Sasko-Anhaltsko do roku 2010“ [27],
ve které jsou detailně uvedena potřebná opatření na
ochranu před povodněmi. Poukazuje se např. na opatření
jako je urychlení vybudování a zesílení ochranných hrází
v rámci celé země o 10 let před plánovaným termínem.
To je zakotveno také v „Akčním plánu ochrany
před povodněmi v povodí Labe“ ze dne 24.10.2003
Mezinárodní komise na ochranu Labe (MKOL).
Podstatné části koncepce se týkají preventivní ochrany
před povodněmi, technické stránky povodňové
ochrany a řízení povodňových ploch. Kromě jiného
Moderní ochrana pøed povodněmi
Prevence
povodní
Technická
ochrana
pøed
povodněmi
Posílení
pøirozené
zádrže vody
v ploše
Strategie a koncepce německých spolkových zemí
Protože pravomoci v oblasti ochrany před povodněmi
v Německu patří převážně spolkovým zemím,
vypracovaly tyto země vlastní strategie a koncepce
(k právním předpisům viz kapitola 2.2).
- plošná prevence
- stavební prevence
- prevence chování
- riziková prevence
- hráze, zdi
- retenční nádrže
- pøehrady
- úpravy toku
- volné plochy,
zemědělské plochy
- urbanizované plochy
- nivy
Vzájemné propojení opatření ochrany před povodněmi
v koncepci Saska-Anhaltska
14
3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY
jsou formulována také opatření pro prevenci v chování
obyvatel, výstavbě a kvalifikaci rizik.
Braniborsko
V Braniborsku se stanovují opatření a priority ochrany
před povodněmi vždy zvlášť pro jednotlivá povodí. Tak
byl například po povodni na Odře v roce 1997 vypracován
program „Bezpečnost a budoucnost oderského regionu“
[28], který se vedle otázek stavební obnovy a odstranění
škod způsobených povodní zabýval opatřeními technické
povodňové ochrany a rozvojem nadnárodně projednaných
koncepcí a strategií pro povodí Odry.
Také na Labi jsou území, které leží v blízkosti vodního
toku, resp. pod úrovní hladiny toku, zajišťována
před zaplavením především ochrannými technickými
zařízeními. Na modernizaci hrází na zvlášť ohrožených
úsecích vodních toků byly vynaloženy značné
finanční prostředky. Výstavba hrází a řádné udržování
protipovodňových ochranných zařízení spadá do
kompetence Zemského úřadu pro životní prostředí.
Sanační práce hlavních braniborský labských hrází mají
být dokončeny do roku 2010. Dokončení ostatních
sanačních opatření na hrázích se plánuje do roku 2015.
Durynsko
Durynská zemská vláda vzala na zasedání kabinetu dne
20. ledna 2004 na vědomí „Koncepci činností na zajištění
ochrany před povodněmi s přihlédnutím k zprávě
o stavu vodohospodářských zařízení na vodních tocích
Svobodného státu Durynsko“ [29] a pověřila ministra
financí, aby zohlednil žádosti ministerstva zemědělství,
ochrany přírody a životního prostředí o písemné
stanovení nezbytného minimálního finančního obnosu
pro ochranu před povodněmi.
Koncepce činností na zajištění ochrany před povodněmi
obsahuje přehled a popis opatření, která se musí do roku
2010 přednostně realizovat v souvislosti s celoplošným
zvládáním povodňových rizik, technickou stránkou
ochrany před povodněmi a v neposlední řadě také
s povodňovou prevencí. Nejdůležitější opatření jsou
uvedena v zemském rozvojovém plánu a stanou se tak
také součástí regionálních územních plánů, které budou
přepracovány do roku 2009.
republiky: „Politika územního rozvoje ČR“ (odpovídá
přibližně německému Programu prostorového plánování)
a „Strategie na ochranu před povodněmi“. Kromě toho
byl Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Ústavem
územního rozvoje (ÚÚR Brno) vypracován metodický
pokyn „Ochrana před povodněmi v územních plánech
obcí“.
Politika územního rozvoje
Politika územního rozvoje ČR [30] dle § 31 zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), který nabude účinnosti dne 1. ledna
2007. Strategický dokument „Politika“ byl schválen
usnesením vlády ČR č. 561 dne 17. května a bude
se každé čtyři roky aktualizovat. Politika stanoví
v daném období požadavky na konkretizaci úkolů
územního plánování v republikových, přeshraničních
a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na
udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní
podmínky pro naplňování těchto úkolů.
Pro realizaci těchto úkolů jsou stanoveny strategie
a základní podmínky. Tyto úkoly budou dále
rozpracovány v koncepcích ministerstev a jiných
ústředních správních úřadů a v zásadách územního
rozvoje. Politika dále koordinuje požadavky na změny
využití území s celostátním významem a stanoví úkoly,
které mají tuto koordinaci zajistit.
Politika stanoví státní priority územního plánování pro
zajištění udržitelného rozvoje území a je závazná pro
vypracování Zásad územního rozvoje, územních plánů,
regulačních plánů a pro rozhodování o využití území.
V reakci na povodně v roce 2006 byl upraven text
jedné z priorit: „Vytvářet podmínky pro preventivní
ochranu území před potenciálními riziky a přírodními
katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze
atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod
a zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných
pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi
a pro vymezení území určených k rozlivům povodní.
Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích
jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných
případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro
přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika
vzniku povodňových škod.“
3.4 Strategie a koncepce České republiky
Strategie české strany je založena na spolupráci dvou
hlavních oborů zainteresovaných na preventivní ochraně
před povodněmi, a to územního plánování a vodního
hospodářství. Základem spolupráce jsou oba zásadní
strategické dokumenty, které byly přijaty vládou České
15
3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY
Strategie ochrany pøed povodněmi v České republice
Metodický pokyn „Protipovodòová ochrana v územně
Zpracování Strategie [31] uložila v roce 1999 vláda ČR na
základě důkladného hodnocení povodňové katastrofy
v roce 1997 jako základ systémového přístupu v této
oblasti a pro formulaci potřebných opatření. Strategie
byla schválena usnesením vlády ČR č. 382 dne 19.
dubna 2000. Strategie je první věcně politický dokument
v oblasti ochrany před povodněmi schválený vládou ČR
a má v oblasti preventivních opatření na ochranu před
povodněmi klíčový význam.
plánovací dokumentaci obcí“
Jako věcné plnění Strategie byl v gesci Ministerstva
zemědělství zpracován materiál „Záměry tvorby
programu prevence před povodněmi“ [32], který vláda
ČR vzala na vědomí svým usnesením č. 897 ze dne 13.
září 2003. Byl zde navržen soubor konkrétních programů
prevence před povodněmi v gesci vybraných resortů.
Rovněž byla navržena struktura, vytipovány cíle a věcné
náplně jednotlivých programů, včetně odhadu jejich
finanční náročnosti. V tomto souboru programů byly
doporučeny k realizaci 4 hlavní nosné programy:
1. Program prevence před povodněmi v gesci Ministerstva zemědělství;
2. Program protierozní ochrany zemědělské půdy v gesci Ministerstva zemědělství;
3. Program podpory prevence v územích ohrožených
nepříznivými klimatickými jevy v gesci Ministerstva
životního prostředí;
4. Program k zajištění dopravních objektů a
komunikačních vazeb v gesci Ministerstva dopravy.
V současné době se připravuje nové znění Strategie a
očekává se, že bude schválena koncem roku 2006.
16
V dubnu 2003 byl Ministerstvem pro místní rozvoj
(MMR) zveřejněn metodický pokyn „Ochrana před
povodněmi v územních plánech obcí“ [33]. Tento pokyn
shrnuje právní předpisy a výchozí body a je základem
pro způsob, jak má územní plánování zacházet ve
svých plánech s preventivní ochranou před povodněmi.
V tomto dokumentu jsou objasněny právní nástroje
ve vztahu k ochraně před povodněmi a k jednotlivým
opatřením.
Tento metodický pokyn dále upravuje spoluúčast
vodoprávních úřadů na územním plánování, zejména
na úrovni obcí. Stanovuje opatření povodňové ochrany
pro různé oblasti působnosti, jako je např. „zvýšení
retenčních schopností krajiny“, „omezení výstavby
v záplavových územích“ a další doporučení při využívání
záplavových území. Zároveň upravuje propojení různých
odborných dokumentací a odborných plánů na jedné a
územního plánování na druhé straně.
4 POLE PÙSOBNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
4 POLE PÙSOBNOSTI ÚZEMNÍHO
PLÁNOVÁNÍ V MEZINÁRODNÍM
POVODÍ LABE
Jednotlivé části povodí jsou velmi úzce propojeny
hydrologickými procesy. Využívání území, retenční
opatření nebo stavba ochranných hrází na horním toku
ovlivňují střední a dolní tok, rovněž přítoky ovlivňují
hlavní tok a i změny v povodí mimo hlavní toky ovlivňují
celkově odtokové poměry.
Vznik povodní, odtokové a retenční schopnosti a
povodňové škody ovlivňuje vedle vodohospodářských
faktorů především způsob využívání a formování území.
Za účelem vypracování navzájem odsouhlasených
koncepcí v projektu ELLA byla činnost územního
plánování rozdělena do pěti polí působnosti.
Územní plánování má přitom význam především v těch
oblastech působnosti, ve kterých
•
•
musí být řízeno využívání území,
•
musí dojít k dohodě mezi řadou uživatelů území a ke
shodě se zásadami a cíly územního plánování.
nemá vodní hospodářství k dispozici dostatek vlastních nástrojů,
Nadnárodní spolupráce v oblasti územního plánování
má v případě mezinárodního povodí Labe již proto
mimořádný význam, že se horní a dolní tok nacházejí
v různých státech s různými systémy územního plánování.
Z tohoto důvodu je velmi důležité se na nadnárodní
úrovni shodnout na společných zájmech a cílech.
4.1 Pole pùsobnosti
Úkoly územního plánování jsou v projektu ELLA
rozděleny do pěti polí působnosti (viz obrázek). Územní
plánování hraje důležitou roli zejména v poli působnosti
A až D, protože zde nemá vodní hospodářství samo
o sobě dostatečné množství vlastních nástrojů. V poli
působnosti E může územní plánování přispět k zajištění
lokalit, kde jsou plánována technická zařízení ochrany
před povodněmi, a při řešení konfliktů v otázce užívání
ploch. Jinak se zde jedná především o vodohospodářské
úkoly. Projekt ELLA se zaměřil především na opatření
(nadnárodního) územního plánování. S neméně
důležitým přínosem jiných oborů, jako je např. vodní
hospodářství, se tato zpráva zabývá pouze okrajově. A
to v tom případě, když souvisí s územním plánováním
(data a odborné informace, stavební opatření apod.). Aby
nedošlo k překrývání a duplicitě, odkazujeme také na
odborné programy, odborné plány nebo na Akční plán
MKOL [2], kde lze tyto materiály najít.
Deutschland
Německo
Rakousko
Österreich
Polsko
Polen
Tschechische
Republik
Česká republika
pole
Ackerland
trvale
zelené plochy
Dauergrünland
Wald
les
Siedlung, Verkehr
osídlení,
doprava
Využití území v povodí Labe [21]
Jednotlivé aktivity nemají ve všech územích povodí stejný
význam:
•
Účinnost případných opatření v jednotlivých polích
působnosti je v závislosti na situaci v povodí a na
rizikových potenciálech velmi rozdílná.
•
Možnosti, příp. předpoklady pro realizaci opatření
v nejrůznějších územích se značně liší.
Znázorněná využití prostoru na následujícím obrázku
(strana 18) a na mapě pole působnosti C (příloha)
dokumentují v podstatě poměry využití území v české
a německé části povodí: většinou se území využívá
k zemědělským účelům (30-35 %), lesní plochy zaujímají
cca 30-40 % a osídlené plochy (včetně dopravních
komunikací) se podílejí na celkovém využití plochy
cca 15-20 %. Pouze v malé oblasti polského povodí
v Krkonoších jsou jen zalesněné a zelené plochy.
Podíváme-li se na využití ploch v povodí podrobněji,
zjistíme, že se rozdělení na různé účely využití více
liší. To znamená, že je také nutné regionálně rozlišovat
působící subjekty v závislosti na příslušném hlavním
využití daného území.
4.2 Možnosti pùsobnosti
Územní plánování disponuje mnoha účinnými nástroji,
které umožňují řízení využití ploch v záplavových
oblastech, oblastech povodňových rizik a v oblastech
vzniku povodní (srov. kap. 2.2). Může tedy dlouhodobě
zajistit prostory pro rozvoj, což odborné plánování často
neumí. Z toho pro územní plánování vyplývá mnoho
možností konkrétních aktivit.
17
4 POLE PÙSOBNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
V tabulce „Možnosti aktivit“ (viz strana 19) jsou
u každého pole působnosti
• popsány nejdůležitější varianty opatření,
• znázorněny potenciály realizace a účinnosti z hlediska
jejich relevance pro nejrůznější oblasti v povodí.
Konkrétní opatření na regionální úrovni se mohou opírat
o tuto strukturu. V rámci projektu ELLA a v jiných
souvislostech se již provádějí četné aktivity. Jsou to:
Pole pùsobnosti A:
Ochrana stávajících retenčních prostorù
Záplavová území jsou stanovena na základě jasných
požadavků ze zákona (srovnej kap. 2.2) pro většinu
relevantních úseků vodních toků a jsou také
odpovídajícím způsobem vodoprávně chráněna. Také
v budoucnosti bude mít důsledné uplatňování těchto
předpisů velký význam pro plné zachování schopnosti
retenčních prostorů. Jejich převzetí do územních plánů
a plánů využití ploch – zde rozsáhle ošetřené zákonem
– zvyšuje účinnost ochranných pásem.
Některé pilotní projekty v rámci projektu ELLA
se podrobně zabývaly implementací ochranných
povodňových pásem do územního plánování a
upozornily na rozsáhlé možnosti.
Pole pùsobnosti B:
Obnovení døívějších retardačních prostorù / poldrù
Pro německé spolkové země byly prověřeny potenciální
lokality na Labi pro zřízení nových poldrů nebo pro
posunutí hrází za účelem reaktivace dřívějšího záplavového
území a byly vyznačeny do mapy (viz mapa 1 v příloze).
V rámci projektu ELLA byla provedena hydrodynamickynumerická modelová simulace průběhů povodňové vlny
programem WAVOS [34]. Tím byly doloženy účinky
posunutí hrází a řízených poldrů v Sasku a v SaskuAnhaltsku na hladinu povodní Labe. Tato studie
představuje doplnění prací MKOL v rámci realizace
Akčního plánu ochrany před povodněmi v povodí Labe
[2] (viz. kap. 3.1).
Možnosti pro zřízení dodatečných retenčních prostor
na horním toku a na menších přítocích jsou vzhledem
k chybějícím plochám a menšímu vlivu na průběh
povodně omezeny. V České republice jsou pro
transformace povodňové vlny určeny zejména vodní
nádrže (viz pole působnosti E).
V rámci nadnárodní spolupráce v oblasti územního
plánování by se měly tyto potenciální lokality chránit
pokud možno jako celek před jiným způsobem využití
po dobu trvání vodohospodářského posouzení, včetně
povodí
tt
m
ar
A
pe
l
Státní hranic e
Di
g,
un
alt
est
ieng
: Med
Grafiken
Pět nadnárodních polí aktivit společné strategie projektu ELLA
A Zajištění stávajících
retenčních ploch/
uvolnění záplavových
oblastí
18
B Rozšíøení retenčních
ploch/ záplavových
oblastí (napø. zpětné
pøeložení hrází, uvolnění
pobøežních niv)
C Zadržování
(retence) srážkových
vod na pùdní ploše
D Minimalizace potenciálu
povodòových škod (napø.
pøi využití pùdních ploch,
pøi stavební činnosti a
prevence dalších rizik)
E Technická zaøízení
ochrany pøed povodněmi
(napø. údolní pøehrady a
ochranné hráze)
4 POLE PÙSOBNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Relevance (Potenciál realizování/
pùsobení) v rùzných oblastech
povodí
Malé pøítoky
Velké pøítoky
Dolní tok Labe
Støední tok Labe
Možnosti aktivit ve vztahu k územnímu plánování
Horní tok Labe
Pole pùsobnosti
Plochy v povodí
Øeky, nivy, øíční údolí
Uvnitø osídlených oblastí
Aktivity ve vztahu k územnímu plánování v rùzných oblastech povodí
Stanovení záplavových území a vyznačení záplavových
území v územních plánech
Znázornění záplavových území v komunálních plánech
využití ploch / plánech zástavby
A: Ochrana
stávajících
retenčních ploch
Dùsledné uvolnění záplavových území mimo obce od
zástavby nezávislé na øece
Øešení konfliktù využití ploch v retenčních prostorech a
kolem nich
Zajištění potenciálních retenčních prostorù a poldrù
v územních plánech a v plánech využití ploch
Dùsledné uvolnění potenciálních retenčních prostorù od
protikladného využití
B: Obnova
retenčních
prostor
Øešení konfliktù využití ploch v retenčních prostorech a
poldrech a kolem nich
Realizace územně plánovacího øízení pro retenční plochy a
poldry za účelem zajištění lokality
Integrace oblastí vzniku povodní do územních plánù
(srážky, odtok, atd.)
Vypracování požadavkù na využití území za účelem snížení
odtoku v hlavních oblastech vzniku povodní
C: Zadržování
srážkových vod
v území
Podnícení regionální spolupráce s uživateli pozemkù a
specializovanými úøady
Integrace koncepcí pro zadržování a využití vody do
plánování a aktualizace plánù v osídlených oblastech
Spolupráce všech uživatelù pøi vypracování a pøípravě map
rizikových oblastí (definice požadavkù)
Integrace informací o ohrožení/riziku do regionálních územních
plánù a územních plánù obcí a systému managementu povodní
D: Snížení
potenciálù
povodòových
škod
Zabránění zøizování novostaveb v rizikových oblastech,
resp. stanovení preventivních opatøení ke snížení škod
Organizování informovanosti uživatelù pro rizikové mapy
(rùzné informační kanály, akce)
Pøedevším pole pùsobnosti vodního hospodáøství
V rámci územního plánování zabezpečit plochy pro možnost realizace opatøení na ochranu pøed povodněmi.
V rámci územního plánování zajistit územní zabezpečením
ploch pro realizaci opatøení (také pro hráze)
E: Technická
zaøízení ochrany
pøed povodněmi
Øešení konfliktù pøi využití u technických retenčních
zaøízení (napø. retenční prostory u vodních nádrží)
vysoká relevance
nízká relevance
19
4 POLE PÙSOBNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
stanovení odpovídajících ochranných cílů v rámci
územního plánování. Následně se přistoupí v souladu
s prioritními zájmy z hydrologického hlediska k územně
plánovacím koordinačním a schvalovacím řízením.
Přitom půjde především o to, aby se vyřešily případné
konflikty ohledně využití ploch.
funkcí území), stavební prevencí (stavební preventivní
opatření za účelem zabránění škodám) a také preventivní
přípravou obyvatelstva (příprava na ohrožení). Stavební
prevence a preventivní příprava obyvatelstva pro
krizový případ jsou převážně úkolem místních úřadů
a potenciálně ohrožených obyvatel. Úkolem územního
plánování je stanovovat požadavky na využívání ploch.
Pole pùsobnosti C:
Zadržování srážkových vod v území
O možnostech, jak definovat oblasti, ve kterých častěji
vznikají povodně, se vedou kontroverzní diskuze.
Z pohledu územního plánování je nezbytné provést
odpovídající vymezení, pokud se mají stanovit a
podpořit konkrétní, prostorově rozdílná opatření
zejména v oblasti zemědělství a lesního hospodářství,
ale také v osídlených oblastech za účelem zajištění
retenčních kapacit na plochách v povodí. Oblasti vzniku
povodní jsou ale zákonem definovány pouze ve vodním
zákoně Svobodné země Sasko.
Výřez z Atlasu Labe
Klíčovým
momentem
tohoto
přístupu
jsou
informace o ohrožení povodněmi. Připravovaná
Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik
EU (viz kap. 3.2) stanoví požadavek vypracování map
povodňového nebezpečí a rizikových map. Zpracování
map spadá do kompetence vodohospodářské správy. Pro
to, zda se tyto mapy budou skutečně ve větší šíři využívat,
je rozhodující míra zapojení uživatelů do práce na těchto
mapách a stanovení jejich obsahu.
Území vzniku povodní v oblasti Altenberg / Greising s plochami, které
se intenzivněji podílejí na vzniku povodní
V rámci projektu ELLA byla na základě pilotní studie
pro Sasko a dodatečně pro Durynsko vyvinuta metoda
stanovení oblastí vzniku povodní. Principem této metody
je porovnání kritérií „odtokového režimu“ a „četností
silných srážek“, jakož i topografických poměrů.
Pokud bude tato metoda aplikovaná také na další
relevantní oblasti v povodí za hranicemi Saska, může dojít
k dohodě o konkrétních opatřeních podle společných
standard v celém povodí, přinejmenším ale mezi regiony,
resp. nadnárodně.
Pole pùsobnosti D:
Snížení potenciálù povodòových škod
Snížení potenciálů škod lze dosáhnout kombinací
preventivních opatření na plochách, resp. řízením jejich
využití (územní plánování, územní limity, vymezení
20
V rámci projektu ELLA byly pro četné úseky vodních
toků vypracovány mapy povodňového nebezpečí, ve
kterých jsou vyznačeny různé úkoly a které mají různý
obsah a jsou integrovány do pilotních projektů územního
plánování:
•
•
•
mapy s vyznačením rizika povodní (Atlas Labe)
•
komunální povodňové informační mapy / mapy
ohrožených zón (např. Glauchau, Míšeň atd.)
mapy potenciálů povodňových škod (Atlas-Labe)
regionální mapy povodňového nebezpečí (pilotní projekt Stendal)
V Atlasu Labe jsou mapy s vyznačením rizika povodní
a mapy potenciálů povodňových škod zpracovány a
znázorněny pro celý tok Labe včetně četných vedlejších
toků v měřítku 1:100 000. Tím se již značně přispělo
k realizaci Směrnice o vyhodnocování.a zvládání
povodňových rizik.
4 POLE PÙSOBNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Stěžejním úkolem prostorového plánování a komunálního
územního plánování v této oblasti je důsledná
implementace informací o povodňovém nebezpečí
do územních plánů, plánů využití ploch a z toho
vycházejícího usměrňování využití ploch v oblastech
ohrožených povodní. Při nejednoznačném rozhodování
musí být rozhodující informace o povodňovém riziku.
Dodatečné možnosti zlepšení spočívají ve vybudování
regionálních a komunálních systémů povodňového
managementu. Tyto systémy – založené na informacích
o povodňových rizicích – zpřístupňují systematicky
další nezbytné informace o ochraně před povodněmi
prostřednictvím odpovídajících webových stránek a
dodávají elektronické podpůrné nástroje pro plánování
a rozhodování jak v krizových případech, tak také pro
preventivní úkoly plánování.
vypracováním komunálních povodňových informačních
map v rámci projektu ELLA a zavedením softwaru
pro management povodní INGE vytvořeny podpůrné
nástroje pro plánování obcí. Získané zkušenosti
dokládají, jak důležitou roli hraje úzké propojení
územního plánování s vodním hospodářstvím.
Informace a školení o tom, jak pracovat s mapami
povodňových nebezpečí a s mapami rizikových oblastí
a dalšími nástroji na podporu rozhodování o otázkách
preventivní ochrany před povodněmi, jsou dalším
důležitým faktorem snižování potenciálu povodňových
škod. V této oblasti získala projektová skupina ELLA
zkušenosti při realizaci různých regionálních konferencí
a komunálních workshopů (viz kapitola 7).
Pole pùsobnosti E:
Technická zaøízení ochrany pøed povodněmi
V rámci pilotních projektů ELLA ve Stendalu (SaskoAnhaltsko) a v Pardubicích (Česká republika) byly za
tímto účelem exemplárně vyvinuty metody, které mohou
sloužit jako předlohy pro další práci. Také pro pilotní
města Glachau, Torgau, Radebeul a Míšeň (Sasko) byly
Technická opatření ochrany před povodněmi
mají i nadále rozhodující význam v každé strategii
povodňového managementu. O hráze se musí pravidelně
pečovat, popř. se musí zpevňovat tak, aby poskytovaly
v krizovém případě dostatečnou ochranu. Odpovídající
pracovní plány koordinovala MKOL (viz MKOL 2006).
Role územního plánování není v této oblasti působnosti
rozhodující. Je možné přispět při stanovení potřeby
ochrany a priorit tím, že se scénáře územního rozvoje
propojí se současným nebo budoucím stupněm ochrany.
Vodní nádrže přispívají svými tlumícími účinky a svým
dostatečně velkým retenčním prostorem významně
k zadržení povodně v povodí horního toku. Příspěvek
územního plánování k ochraně před povodněmi zde
spočívá především v preventivním zajištění potenciálních
lokalit pro retenční zařízení a rovněž v podpoře při
řešení konfliktů ohledně užívání ploch před, resp. za
ochrannými zařízeními a u zátopových území.
Matice pro stanovení ohrožených pásem
Intenzita
silná
støední
slabá
často
(Q 20 )
støední
(Q 50 )
vzácně
(Q100 )
velmi vzácně
(Q 300 )
neznámý
Interval opakování
Mapa pásem ohrožení města Glauchau (výřez)
21
5 VODOHOSPODÁØSKÁ DOPORUČENÍ
5 VODOHOSPODÁØSKÁ
DOPORUČENÍ RELEVANTNÍ PRO
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
Projekt ELLA se zaměřuje především na spolupráci a
propojení vodního hospodářství a územního plánování
při povodňové prevenci. Proto mezioborové pracovní
skupiny zkoumaly příslušné odborné příspěvky různých
partnerů a odvodily z nich doporučení.
Následující
doporučení
představují
tu
část
vodohospodářských úkolů, která je velmi důležitá
zejména pro územní plánování. Ohledně dalších
odborných tématických oblastí v souvislosti s vodami
zde odkazujeme na Mezinárodní komisi na ochranu Labe
(MKOL)·a její dokumenty [2, 21].
Zobrazení
Vysvětlivky
5.1 Poskytování odborných podkladù pro účely
územního plánování
Aby mohly orgány územního plánování splnit své
povinnosti ohledně stanovení území ohrožených
povodněmi pro územní plány regionů / krajů a obcí, je
třeba pro všechny oblasti povodí zpracovat a poskytnout
určité údaje. Projektoví partneři sestavili na základě
zpracovaných pilotních projektů níže uvedený přehled
potřebných informací.
Tyto informace pro územní plánování jsou ještě jednou
přehledně zpracovány v tabulce v příloze.
Poznámky
Zpravidla již
k dispozici v
Zóny ohrožení z pohledu plánování
Území s nízkou
pravděpodobností výskytu
povodní
Qextrém
(alternativně Q200)
V České republice se používá pojem CZ, AT, částečně DE
nejvyšší historicky zaznamenaná
povodeò , který je analogický s Qextrém.
Území se støedně velkou
pravděpodobností výskytu
povodní
Q100
S účinností / bez účinnosti
stávajících ochranných
CZ, AT, částečně DE
Území s vysokou
pravděpodobností výskytu
povodní
Q5 až Q20 (podle
druhu toku)
Podle daných podmínek v údolí
øeky je možné jejich zobrazení jen
ve velmi podrobném měøítku.
CZ, částečně DE
Znalosti odborného
plánování jako
vhodného podkladu
pro rozhodnutí
pøijatá z úrovně
územního plánování
Srovnej pilotní projekt Sasko
(Metodika pro stanovení území
vzniku povodní)
(DE) Sasko
Území vzniku povodní
Území vzniku povodní
Retenční území a plochy pro poldry určené k rozlivu povodní
22
Z koncepcí ochrany pøed
povodněmi zpracovaných orgány
odborného plánování
Pramen: Koncepce jednotlivých
spolkových zemí a MKOL; v ČR
z plánù povodí
Plánovaná a obnovitelná
retenční území
(současný stav a plán)
Napø. plochy získané
pøesunutím hrází
nebo pùvodně
osídlené a k tomuto
účelu již nevyužívané
oblasti, plochy určené
k rozlivu povodní
Významná zaøízení
technické ochrany pøed
povodněmi
Preventivní zajištění lokalit
Napø. vodní nádrže,
oblasti s plánovanými
a evidovanými
retenčními nádržemi
Kompenzační plochy
Kompenzace
zvýšeného nebezpečí
vzniku povodní, které
vzniká ochrannými
opatøeními
v záplavových
územích
Vymezení je nutné, pokud
kompenzační plochy neleží
v zákonem vymezených
záplavových ani preferovaných
územích ochrany pøed povodněmi.
To musí stanovit vodohospodáøské
orgány.
CZ, DE
CZ, částečně DE
5 VODOHOSPODÁØSKÁ DOPORUČENÍ
5.2 Zóny ohrožení v plánování
5.3 Doporučení pro protipovodòovou prevenci
a) Nízká pravděpodobnost výskytu
(Extrémní povodeň Qextrem)
Pro všechny hlavní vodní toky nezávisle na poloze, tedy
také toky v horských oblastech, by se měla uvádět záplavová
území pro úroveň extrémní povodně (Qextrém), aby se zvýšilo
povědomí o této problematice v široké veřejnosti. Úroveň
Qextrém by měla odpovídat velmi vzácně se vyskytující
povodňové události (minimálně na úrovni Q300 nebo 1,5
x Q100). V České republice se pro Qextrém používá pojem
„nejvyšší historicky zaznamenaná povodeň“.
Pro budoucí cílená a efektivní opatření na ochranu před
povodněmi na širokém základě je nutné vymezit v povodí
Labe území, pro které je prevence před povodněmi
obzvlášť důležitá.
b) Střední pravděpodobnost výskytu
(Stoletá voda Q100 s ochrannými zařízeními a bez nich)
Q100 se standardně zakresluje do map se zohledněním
ochranných zařízení. Pro chráněné oblasti, kde ochranu před
povodněmi zajišťují technická ochranná zařízení, je třeba
uvádět i území ohrožená zaplavením na úrovni Q100 bez vlivu
ochranných zařízení. Ve vodohospodářském plánování a
v územních plánech obcí se musí již nyní závazně vykazovat
úroveň Q100 s přihlédnutím k účinku ochranných zařízení.
V České republice se s tím v zákoně ještě nepočítá.
c) Vysoká pravděpodobnost výskytu
(Dvaceti až pětiletá voda Q20 / Q10 / Q05)
Také povodně, které se opakují v relativně krátkých
intervalech jako Q20 až Q5, mohou mít značný potenciál
ohrožení a následných povodňových škod (např. povodeň
na Labi na jaře 2006). Zde je nutné mít na německé straně
k dispozici záplavové plochy pro osídlená území kolem
Labe a vodních toků I. a II. řádu, resp. kolem významných
a drobných toků v České republice, na jejichž základě by
mohly obce přijímat odpovídající rozhodnutí o využití
ploch. Dále je třeba stanovit pro povodně, např. pro úroveň
Q20, záplavová území pro mimořádné scénáře na zvlášť
kritických místech (např. v případě zanesení odtoku).
d) Atlas Labe
Mapy povodňového ohrožení pro celé území povodí
Labe budou přehledně zveřejněny ve společném atlasu
povodňového nebezpečí („Atlas Labe“, M 1:100.000).
Mezery a metodické rozdíly u záplavových map a map
potenciálu povodňových škod, které se zjistili během
první fáze zpracovávání Atlasu Labe (2004-2006), mají
být postupně odstraněny. Doporučujeme pokračovat ve
zpracování Atlasu Labe až k ústí Labe a zahrnout do něj
rovněž další vedlejší toky.
a) Identifikace oblastí vzniku povodní
Jednou z možností vymezení oblastí vzniku
povodní je dvoustupňová metoda identifikace těchto
oblastí, která byla vypracována v rámci projektu
ELLA. Tato metoda je použitelná i v oblastech mimo
Sasko. Pomocí systému, vypracovaného odborníky
pod názvem WBS FLAB (německá zkratka pro „ze
znalostí vycházející systém ploch se shodným typem
odtoku“), se stanovuje celoplošně a pro jednotlivé
lokality převažující komponenta odtokových poměrů
v závislosti na půdě, morfologii a využití krajiny.
K údajům o plochách s převážně rychlými odtokovými
komponentami (potenciální oblasti vzniku povodní) se
za účelem zjištění skutečného území vzniku povodní
přiřazují údaje o srážkové činnosti.
b) Řízení využití území v oblastech vzniku povodní
V oblastech vzniku povodní je třeba realizovat opatření
ke kompenzaci negativních vlivů na vsakovací vlastnosti
půdy nebo její retenční schopnosti formou vhodných
stavebních aktivit a změn plánů využití.
5.4 Doporučení ohledně budoucích retenčních
prostor a poldrù
Aby bylo možné dlouhodobě ochránit další potenciální
retenční oblasti před využitím k jiným problematickým
(nebo nepřípustným) účelům, potřebují orgány
územního plánování jasně vymezené plochy, na nichž je
možné tento záměr realizovat. Za tímto účelem by měly
vodohospodářské a plánovací orgány společně připravit
následující podklady a informace:
•
lokality, které jsou z hlediska územního plánování
vhodné pro poldry a nádrže (vyžadující i nevyžadující
územně plánovací řízení).
•
průzkum problémových území / mapy problémových území
•
průzkum velkoplošných vlivů na odtok v daných
lokalitách / na daných retenčních plochách.
e) Zveřejnění map povodňových nebezpečí
Informace o povodňovém nebezpečí, mapy a další data se
poskytnou veřejnosti i orgánům územního plánování ve
formě atlasu, souborů dat a prostřednictvím interaktivní
internetové platformy. I zde je třeba do budoucna
postupně odstraňovat dosavadní mezery.
23
6 DOPORUČENÍ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
6 DOPORUČENÍ PRO ÚZEMNÍ
PLÁNOVÁNÍ V REGIONECH
POVODÍ LABE
Tématem následujících doporučení je zapojení zájmů
preventivní ochrany před povodněmi do územního
plánování. To probíhá na základě vodohospodářských
databází a odpovídajících systémů plánování. Dosažení
harmonizace územně plánovacích metod a plánů nebylo
cílem práce v rámci projektu ELLA. Doporučení
zohledňují výsledky pilotních projektů, které ELLA
realizovala. Zároveň se však některá z těchto doporučení
týkají celého povodí Labe.
6.1 Zobrazování v územních plánech regionù
a) Vymezování území v regionálních plánech
V německých regionech povodí Labe mají být stanoveny
následující oblasti:
•
•
Povodňové oblasti se střední pravděpodobností výskytu povodní s ohledem na účinnost ochranných zařízení
na základě Q100 jako ohrožená území s přednostními
opatřeními (výjimku tvoří stávající osídlená území: zde
jsou možná vyhrazená území). Vzhledem k dosavadním poznatkům by se z dlouhodobé perspektivy mělo
vycházet z nižší pravděpodobnosti opakování, popř.
z vyšších bezpečnostních standard (např. v nížinných
oblastech pokud možno Q200).
Oblasti ohrožené povodněmi s nižší pravděpodobností
opakování (Qextrem nebo Q200) a také oblasti s Q100 bez
existujících účinných ochranných opatření jako vyhrazená území (alternativně: zobrazení jako zvláštní pozadí
s příslušnými plány pro informaci).
•
Plánované a obnovitelné retenční prostory jako území
s přednostními opatřeními.
•
Plánovaná důležitá zařízení technické ochrany před
povodněmi: v existujících územích s osídlením
jako vyhrazená území; ve vnější oblasti jako území
s přednostními opatřeními (přitom se musí prioritně
zohlednit území obzvlášť náchylná ke škodám).
•
Potenciální území vzniku povodní jako vyhrazená
území; alternativně jako zvlášť vyznačená území (např.
„území pro zajištění a zlepšení retence vody“).
V českých regionech povodí Labe:
•
•
24
Území se střední pravděpodobností výskytu povodní na
základě Q100 (včetně aktivních zón) jako záplavová oblast.
Území, která mohou být v případě povodně zaplavena
jako území určená k rozlivu (pokud byla stanovena).
Přednostní oblasti záplavových ploch
Záplavové oblasti dle vodního práva
Přednostní území se záplavovou oblastí u Nauwalde (pracovní návrh regionálního
územního plánu; stav 10/2006)Přednostní území se záplavovou oblastí
u Nauwalde (pracovní návrh regionálního územního plánu; stav 10/2006)
•
Území s historicky zaznamenanými povodněmi
(obzvláště v územních plánech obcí).
• Plochy pro technická opatření ochrany před povodněmi
(zvláště v územních plánech obcí).
V německých a českých regionech povodí Labe:
•
Na zemědělsky obhospodařovaných plochách je třeba
usilovat o to, aby bylo vhodným obhospodařováním
dosaženo zpomalování rychlých odtoků, aby byly srážkové
vody déle zadržovány a dosáhlo se snížení odnosu půdy.
b) Ostatní cíle a zdůvodnění v územních
plánech na úrovni regionů
Pro území ohrožená povodněmi s nízkou až střední
pravděpodobností výskytu (Qextrem nebo Q100), která jsou
chráněna technickými protipovodňovými ochrannými
zařízeními, je třeba v koncepcích plánů a v jejich zdůvodnění
poukázat na nutnost zabránit dalšímu zvyšování potenciálů
škod (limity využívání území, regulativy).
c) Stanovení kompenzačních ploch
Pro ochranná opatření, která mohou vést v říčním
systému na jiném místě ke zvýšení povodňového rizika, je
třeba dle možností stanovit vhodné kompenzační plochy
a zajistit je v územních plánech regionů jako přednostní,
resp. vyhrazená území pro protipovodňovou ochranu.
Zvláštní význam má přitom koordinace s celkovými
koncepcemi vodního hospodářství a územního
plánování. Odpovídající datové podklady musí k tomu
poskytnout příslušné orgány odborného plánování.
6 DOPORUČENÍ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
Oblasti, které jsou statisticky
zaplavovány jednou za 100
let a nejsou osídleny, se
v regionálním plánu vykazují
jako „prioritní povodňové
území – záplavová oblast“.
Tím zde má ochrana
před povodněmi prioritní
postavení, tzn. že tato území
nemají být osídlována.
V záplavové oblasti
stoleté povodně (HQ100)
se nacházejí i plochy se
sídelními útvary. U těchto
není cílem udržovat je
pro retenci vody. Potenciál
ohrožení a škod se však
budoucím využíváním nemá
dále zvyšovat. Za tím účelem
se v regionálním plánu
vykazují jako „vyhrazené
povodňové území – riziková
oblast“.
Extrémní povodně,
které se vyskytují
mnohem vzácněji než
jednou za sto let, se
v regionálních plánech
vykazují jako rizikové
oblasti a jsou takto
zohledňovány při
budoucím plánování.
Legenda
Hráze
Q100 - neosídlené území
Vodní toky / stojaté vody
Q100 - osídlené území
Území s rychlými odtokovými
poměry
Q extrém
Obnovení záplavových území
Přirození záplavové
oblasti, které již
vymizely, mají být opět
získány přeložením
ochranných hrází
dále od toku. Plochy,
s nimiž se k tomuto
účelu počítá, se
v regionálním plánu
rovněž zajišťují, a
to jako „prioritní
povodňové území
– záplavová oblast“.
Plochy, vyznačující se
rychlým povrchovým
odtokem, zesíleně přispívají
k tvorbě povodňové situace.
Změnami využití území,
jako např. přeměnou orné
půdy v louky a pastviny nebo
zalesnění, lze tato ohrožení
minimalizovat. V těchto
případech se v regionálních
plánech formulují podmínky
pro budoucí využití území,
které mají sloužit k zlepšení
schopnosti zadržovat vodu.
kilometr
Pracovní mapa k návrhu regionálního územního plánu Horního údolí Labe ve východním Krušnohoří (březen 2006)
25
6 DOPORUČENÍ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
d) Řešení změn povodňových událostí
Při stanovení území se střední a nízkou pravděpodobností
výskytu povodní je nutno zohlednit případné budoucí
změny povodňového ohrožení (např. klimatické změny,
změny odtokového režimu, atd.). V České republice
to lze uskutečnit v rámci „vyhodnocování vlivů na
udržitelný rozvoj území“.
Kromě toho se doporučuje zohlednit při klasifikaci
potenciálu škod jednotlivých území dopad případných
budoucích změn a odpovídajícím způsobem ho stanovit,
například u technických protipovodňových zařízení
formou bezpečnostních přirážek, popř. s rezervou pro
očekávané změny.
b) Formulace závazků pro stávající osídlení
Pro stávající osídlení v záplavových územích je třeba
formulovat pro obce závazky, které je nutné dodržovat
při realizaci cílů a zásad územního plánování na úrovni
regionů, jako např.:
•
Přizpůsobení zástavby povodním v případě modernizace nebo změn staveb.
•
Zajištění nevyužitých oblastí osídlení pro účely preventivní ochrany před povodněmi.
c) Zahrnutí koncepcí regionálních plánů
do územních plánů obcí
Pro zvýšení účinnosti ochrany před povodněmi je
nezbytné, aby obce vypracovaly pro své území územní
plány obcí, do nichž by se konkrétně promítly plány
regionů (zásady územního rozvoje).
6.2 Zlepšení databází
a) Zlepšení kvality a disponibility hydrologických dat
Pro stanovení priorit v ochraně před povodněmi a pro
kategorizaci obcí v záplavových oblastech se v České
republice používají k výpočtu záplavových území
hydraulické modely. Chybějící data o záplavových
územích úrovně Q100 pro zřízení technických zařízení
ochrany před povodněmi a o retenčních plochách je
nutné postupně podle naléhavosti doplnit.
b) Digitalizace územních plánů a různých
požadavků ochrany před povodněmi
Ke zlepšení opatření a koordinace ochrany před
povodněmi by významně přispělo zpracování všech
územních plánů v digitální formě.
6.3 Rozhraní mezi územním plánováním
a správou na úrovni obcí
a) Kontrola územních plánů obcí
Obce by měly v oblastech, ohrožených povodněmi se
střední pravděpodobností výskytu, analyzovat konflikty
mezi územními plány obcí a povodňovým ohrožením a
přizpůsobit plánování dané situaci. To může vést až ke
zrušení dříve vymezených ploch v těchto plánech nebo
ke změnám vedoucím k úpravě či k novému vymezení
stavebních ploch.
26
d) Ochrana před povodněmi na vodních tocích,
které jsou ve správě obcí
Ochranu před povodněmi v kompetenci obcí na vodních
tocích II. řádu (Něm.), případně na drobných vodních
tocích (ČR) je třeba přivést do souladu s cíli a zásadami
regionálních plánů. Obce mají za tímto účelem informovat
orgány územního plánování regionu a to i mimo formální
účast na řízení - o požadavcích na komunální ochranu
před povodněmi, které mají nadmístní dopad.
e) Spoluúčast na pořizování územních plánů obcí
Při pořizování územních plánů obcí je třeba zapojovat,
kromě účastníků stanovených zákonem, i další partnery.
Při stanovení území určitého významu je nutné usilovat
o společnou dohodu v rámci celého povodí. Příslušná
ministerstva by mohla převzít koordinaci těchto dohod.
Pro koordinaci územně plánovacích opatření se
doporučuje pořizovat územní studie pro celé povodí.
Příprava a vypracování těchto studií musí probíhat za
účasti odborných orgánů, obcí a veřejnosti.
6.4 Kontrola výsledkù a výhled
a) Pravidelná aktualizace stávajících dat
Pro zajištění potřebné aktuálnosti plánů a stanovených
resp. vymezených ploch v územních plánech regionů
je nutné data neustále doplňovat. Aktualizace dat
by se měla řídit disponibilitou dodatečných, resp.
aktualizovaných dat, pokud jsou relevantní pro
požadavky ochrany před povodněmi v plánech regionů.
V České republice se budou data pro územní plánování
aktualizovat v dvouletém intervalu. V Německu by měl
být regionální plán aktualizován cca každých 10 let.
Mělo by se zjistit, zda existuje možnost aktualizace
dat v rámci monitorování kontroly ekologické
přijatelnosti plánu. (V České republice budou pravidelně
vyhodnocovány vlivy na udržitelný rozvoj území.)
6 DOPORUČENÍ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
b) Kontrola úspěšnosti územně plánovacího
stanovení resp. vymezení území
Za účelem posouzení realizace vymezených ploch v rámci
regionálních územních plánů s přihlédnutím ke změnám
povodňového rizika musí regionální orgány územního
plánování ve spolupráci s úřady vodního hospodářství
nebo jinými pověřenými institucemi provádět kontrolu
úspěšnosti. Z těchto kontrol mají vyplynout pro územní
plánování příslušné důsledky.
Použitelná kritéria jsou např.:
•
•
•
Změny potenciálů škod na úrovni regionů (hodnoty).
Změny retenčních objemů v regionu.
Aktualizace územně plánovací dokumentace podle
koncepcí vodního hospodářství.
•
Zapracování opatření ochrany před povodněmi z regionálních plánů (zásad územního rozvoje) do územních plánů obcí.
•
Plánovací konflikty při využití ploch pro osídlení /
ochranu před povodněmi (velikosti ploch).
•
Povolování odchylek / výjimek.
Intervaly vyplývají ze lhůt platných pro aktualizaci
územních plánů regionů.
c) Ekonomické nástroje
Je třeba nadále rozvíjet možnosti použití finančních
nástrojů pro uplatňování zásad a realizaci cílů preventivní
povodňové ochrany v územním plánování regionů a
využít je do budoucna také pro vyrovnávání rozdílných
zájmů a pro zlepšení jejich využívání.
Oblasti určené k udržení a zlepšení retenčních schopností (světle modré
plochy) v regionu Horního údolí Labe / východního Krušnohoří (Pracovní
mapa k návrhu regionálního územního plánu, stav 10/2006)
27
7 DOPORUČENÍ PRO ZV݊ENÍ POZORNOSTI VÙČI POVODÒOVÉ PROBLEMATICE
7 DOPORUČENÍ PRO ZV݊ENÍ
POZORNOSTI VÙČI POVODÒOVÉ
PROBLEMATICE
Klíčovým prvkem realizace protipovodňových opatření
územního plánování je zvyšování povědomí všech
zúčastněných subjektů o problematice povodní a
o rizicích s tím spojených, i když jsou tato opatření
často chápána jako omezování. Aby se mohly přiměřeně
zohlednit informace o příčinách, aktivitách a opatřeních
protipovodňové prevence, musí být také k dispozici, musí
být známy a musí se jich využívat. Pouze tehdy můžeme
akceptovat povodně jako součást vlastního života a
můžeme si uvědomit nebezpečí, které je s nimi spojené.
To platí obzvláště pro orgány územního plánování,
protože koordinují ve prospěch veřejnosti různorodé
nároky na užívání území a odlišné zájmy v oblastech
ležících okolo vodních toků.
Úsek
Obecné
povědomí
o problematice
povodní
Preventivní
pøíprava
obyvatelstva pro
pøípad povodně,
stavební
a riziková
preventivní
opatøení
7.1 Deficity v povědomí o problematice povodní
Důvody pro deficity v povědomí o nebezpečí a riziku
povodní jsou různé a jejich základní struktura odpovídá
v podstatě situaci ve spádových oblastech jiných řek.
Na základě zkušeností projektových partnerů ELLA
a putovní výstavy, která byla v rámci projektu ELLA
organizována, regionálních konferencí a seminářů lze
definovat základní body a příčiny, které mohou vést
k nedostatečnému povědomí o povodňovém riziku.
Deficity v povědomí o problematice povodní a jejich příčiny
Deficity
Pøíčiny
Snížené povědomí o nebezpečí
- Generace obyvatel na území podél Labe bez vlastních, kritických
zkušeností s povodní (poslední srovnatelná povodeò pøed r.
2002 (výška hladiny v Drážďanech: 9,40m, Ústí n.L.: 11,96): 1890
(Drážďany 8,37m, Ústí n.L. 1845: 11,26)
- Krátké intervaly zájmu veøejnosti, chybějící pochopení pro dlouhý
a trvalý proces; sklon k potlačení vzpomínek
Povodeò se nechápe a neakceptuje jako
součást životního prostøedí
- Nízká úroveò informací a znalostí o povodních
- Zvýšený tlak na využití území a pøání bydlet u øeky
Chybějící pochopení pro problémy
oblastí ležících na horním a dolním
toku (princip „sv. Floriána“*, resp. „not
in my backyard“)
- Chybějící solidarita, chybějící ekonomické stimuly
Minimální, často nesprávné znalosti
pøíčin, účinkù a opatøení
- Malý zájem médií, pouze v pøípadě velkých událostí; často
s jednostranným a odborně nesprávným zpravodajstvím
- Vyvozování neexistujících souvislostí a znejistění občanù
Malá ochota k individuální prevenci
- Jednostranné spoléhání na státní instituce
- Víra v ochranu formou technických protipovodòových opatøení
(napø. zvýšením hrází)
- Vyšší materiální zatížení
Minimální znalosti o celoevropských
koncepcích a programech (Směrnice o
vyhodnocování a zvládání rizik, Akční
program na ochranu pøed povodněmi,
ESDP, regionální fondy, atd.)
- Ochrana pøed povodněmi je jen zøídka tématem v mateøských
školkách, základních, støedních a vysokých školách
- Nízká úroveò akceptování administrativou EU
Chybějící solidarita a tolerance, popø.
odmítání opatøení na ochranu pøed
povodněmi
Chybějící ekonomické podněty (napø.: zemědělství pøi zpětném
získávání ploch / posouvání hrází)
Nedostatečné zohlednění povodní pøi
plánování a pøi stavebních aktivitách
(bytová výstavba / prùmyslové stavby)
Chybějící ochota akceptovat vyšší náklady (bezpečnostní standardy
jsou v tomto směru ve stavebnictví výjimkou - napø. zabezpečení
nádrží na ropu)
Nedostatečná známost pøíslušných
orgánù, kontaktních míst a zdrojù
informací
- Nepøehlednost / rùznorodost existujících informačních materiálù
- Nedostatečná známost informačních materiálù (napø. webové
stránky)
- Málo, resp. žádné specifické regionální informační materiály
Chybějící znalosti o rizikových oblastech
a potenciálech škod
Nedostatečný mapový materiál, napø. mapy povodòového
nebezpečí, malá známost o jeho existenci
* Postoj, charakteristický odmítáním snášet problémy v bezprostředním okolí
28
7 DOPORUČENÍ PRO ZV݊ENÍ POZORNOSTI VÙČI POVODÒOVÉ PROBLEMATICE
7.2 Doporučené budoucí aktivity
Naprosto spolehlivá ochrana před povodněmi neexistuje!
Vždy bude nezbytná vlastní prevence obyvatel. Hlavním
cílem všech budoucích aktivit by proto měla být snaha
probudit u veřejnosti – od plánovacích pracovišť až po
domácnosti – povědomí o této problematice. Vzhledem
k celé řadě možných preventivních ochranných opatření
neexistuje žádný jednotný „produkt“, který by mohl být
použit k propagaci.
Proto by měla být jednotlivá opatření pro efektivní
práci s veřejností rozlišována podle jejich priority a
cílové skupiny, přizpůsobena možnostem financování
a podle toho realizována. Přitom by měla být do všech
Vyplatí se poøádně se podívat!
aktivit zapojena média jako multiplikátor. Kromě toho
se doporučuje stálá aktualizace a evaluace jednotlivých
opatření.
Doporučené budoucí aktivity
Cílové skupiny
Návrhy budoucích aktivit
Obyvatelé podél
øeky/ dotčené
podniky
Veøejná správa /
obce
JEDNA centrální internetová stránka, která shrnuje VŠECHNY
dostupné informace / materiály / odkazy k Labi atd. a smysluplně
je navzájem propojuje
A
A
A
Výstava napø. s plakáty projektu ELLA / filmy + hry / každý rok na
rùzných místech
A
A
A
Používání povodòových značek a označování informačních míst
v pøípadě povodně
A
A
A
„Naučná stezka o povodních“ / vyznačování nejvyšších dosažených
stavù hladiny atd. (názorné tabule, značky stavu povodně, latě na
měøení výšky hladiny, plakáty) PØÍMO na vhodných místech u Labe
A
A
A
Informační materiál (pøedevším filmový, sestavený jako pøi putovní
výstavě), vydávání pøíruček / seznamù k vlastní prevenci, ke
stavební prevenci a ke správnému chování pøi povodni
A
A
A
Rozšiøování propagačních prostøedkù napø. z projektu ELLA se
vztahem k povodním
A
A
A
Informační akce v obcích, ohrožených povodněmi (podle pøíkladu
regionálních konferencí), konané pravidelně
A
A
A
Poskytnutí vypracovaných map povodòového nebezpečí obcím
a orgánùm odborného plánování, jakož i vyznačování zón
ohrožení v územních plánech obcí.
A
A
A
Rozvoj partnerství mezi subjekty na horním a dolním toku
(napø. okres Stendal a Pardubický kraj)
A
A
A
Rozvoj partnerství mezi subjekty postiženými povodněmi
(speciálně pro postižené obce)
A
A
A
A
A
A
Další rozšíøení workshopù s projektanty územních plánù (podle
pøíkladu workshopù pro experty), školicích programù / koncepce
akcí
A
A
A
Zaøazení témat relevantních pro ochranu pøed povodněmi do
školních osnov školek, škol a vysokých škol
A
A
A
Konference / odborné semináøe (pøítomnost na veletrzích – napø.
Aqua Alta, informační dny o povodních atd.)
A
A
A
Veøejná diskusní fóra
A hlavní cílová skupina
Projektanti /
odbor. veøejnost
A vedlejší cílová skupina
29
8 VÝHLED
8 VÝHLED
Podpora EU z programu INTERREG III B umožnila
realizaci přání nadnárodní spolupráce. Díky této podpoře
získali partneři v projektu možnost tuto mezinárodní
spolupráci zvládnout. Podpora končí v prosinci 2006.
Tato výsledná brožura dokumentuje a shrnuje vykonanou
práci. Obzvláště pozoruhodné je, že se podařilo
dosáhnout cíle projektu, tedy nejen vypracovat společnou
koncepci postupů, ale také ji odsouhlasit a dohodnout
s velkým počtem partnerů, kteří se na projektu podíleli.
Nyní vyvstává otázka, jakou budoucnost mají zahájené
práce a především, jak se bude dále vyvíjet vzniklé
mezinárodní propojení zúčastněných.
Partneři projektu se shodli na tom, že dlouhodobá
spolupráce je důležitým cílem pro budoucnost.
V průběhu tří let trvání projektu se muselo investovat
mnoho času do vybudování partnerských vztahů, musely
se překonat jazykové a administrativní překážky i různý
způsob práce. Dnes mohou partneři těžit ze vzniklé
struktury i z vysokého stupně důvěry.
Z těchto důvodů je žádoucí, aby se v příštích letech
pokračovalo v dalších aktivitách.
Obzvláště úzké propojení prací mezinárodních
sítí územního plánování s institucionalizovanou
vodohospodářskou Mezinárodní komisí na ochranu Labe
(MKOL) nabízí vynikající podněty pro další budoucí
pokrok při preventivní ochraně před povodněmi.
30
Úkoly v budoucnu
Konkrétně by se měly uskutečnit tyto aktivity:
•
Pokračování v realizaci Akčního plánu ochrany před
povodněmi MKOL [2], obzvláště rychlá realizace
investičních protipovodňových opatření.
•
Spojení výsledků projektu ELLA s prací regionů,
které se dosud partnerství regionů v povodí Labe
nezúčastnily (Karlovarský kraj, Durynsko, Dolní Sasko, Hamburk, Šlesvicko-Holštýnsko).
•
Pokračování v dohodnutých doporučeních a jejich
realizace.
•
Vývoj dalších mezinárodních, regionálních a místních
map se zakresleným povodňovým nebezpečím v souladu se Směrnicí EU o vyhodnocování a zvládání
povodňových rizik [4].
•
Další rozvoj regionálních internetových platforem
pro informace o povodňovém nebezpečí a za účelem
zvýšení povědomí veřejnosti o této problematice.
•
Další zlepšení koordinace mezi regionálním územním
plánováním a mapami se zakresleným povodňovým
nebezpečím.
•
Realizace opatření, sloužících k tomu, aby si veřejnost
ve větší míře uvědomila tuto problematiku.
•
Další zavedení systémů povodňového managementu
pro obce (a průmysl).
Dále plánování a realizace dalších aktivit, jako např.:
•
Mezinárodní příspěvky územního plánování k realizaci směrnice o riziku spojeném s povodněmi [4].
•
Odsouhlasení informačních povodňových systémů se
správou povodí (Rámcová směrnice o vodách [5]).
8 VÝHLED
Právě spolupráce mezi jednotlivými disciplínami a
mezi českými a německými partnery v rámci ELLA by
měla být příkladem pro budoucí aktivity. S uplatněním
teoretických metod mezinárodní spolupráce a v úzké
návaznosti na evropské principy územního plánování zde
byla zahájena praktická, efektivní kooperace, přinášející
výsledky.
Budoucí podpora v rámci programu Evropské
teritoriální spolupráce s novými úkoly je žádoucí také
pro období 2007-2013, aby se mohla ve střední a
dlouhodobé perspektivě zabezpečit zahájená spolupráce
na vysoké úrovni. Existuje řada dalších úkolů, které lze
řešit pouze na základě mezinárodní práce. Přitom by se
měla zintenzivnit spolupráce mezi partnery a v určitých
případech rozšířit také o další účastníky.
Budoucnost partnerské sítě
Nadnárodní spolupráce v oblasti územního plánování
v povodí Labe má v budoucnosti moderovat také jiné
důležité zájmy týkající se vodních otázek podél Labe.
Témata
•
•
•
řeka jako dopravní cesta
turismus v koridoru řeky
ochrana přírody a krajiny v údolí Labe
nebyly předmětem práce projektu ELLA. Jsou však úzce
spojeny s Labem a se správou povodí včetně ochrany
před povodněmi. Protože Labe představuje i v tomto
ohledu důležitý koridor pro evropské územní plánování,
je nadnárodní interdisciplinární spolupráce naléhavým
přáním aktérů v povodí.
l planning flood
ELBE-LABE spatia
strategy
management
31
MAPY POLÍ PÙSOBNOSTI
32
Pole působnosti A+B: Zajištění existujících a obnovení dřívějších retenčních prostor
MAPY POLÍ PÙSOBNOSTI
Pole působnosti C: Zadržování srážkových vod v území
33
MAPY POLÍ PÙSOBNOSTI
34
Pole působnosti D: Snížení potenciálů povodňových škod
EXISTUJÍCÍ INFORMACE O POVODÒOVÉM NEBEZPEČÍ PRO PLÁNOVÁNÍ
Zpùsob
plošného
zobrazení
Cíl
Obsahzobrazení
Právně
stanovená
záplavová území
v Německu
Jde zejména o zachování nebo opětovné získání
retenčních ploch a o zabránění vzniku povodňových
škod nebo jejich minimalizaci.
Právně se záplavová území stanovují zásadně na základě stoleté vody
(minimální požadavek spolkových orgánů SRN, viz § 31 spolkového zákona
o vodním hospodářství). Přitom není zobrazována intenzita, nýbrž pouze
plocha rozlivu. V takto stanoveném záplavovém území jsou zakázány určité
druhy činností nebo zde platí omezující podmínky.
Stanovená
záplavová
území v České
republice
Mapové podklady stanovených záplavových území
jsou vstupem do územně plánovací dokumentace,
jelikož se jedná o limit využití území, vyplývající
z vodního zákona.
Záplavová území se stanovují administrativně vodoprávním úřadem na
návrh správce vodního toku. Pro každý úsek vodního toku vypracuje
příslušný správce vodního toku návrh záplavového území na základě
výchozí hydrologické charakteristiky (zejména hodnoty průtoku) Q5, Q20
a Q100.
Odtoková území
v povodích
v Rakousku
Dokumentace odtokových území je součástí odborné
dokumentace a slouží m.j. místnímu územnímu
plánování.
Odtoková území povodně podle § 38 vodoprávního zákona jsou vymezována
Spolkovou správou vodních staveb. Podkladem pro to jsou výchozí
hydrologické charakteristiky (zejména hodnoty průtoku) Q30 a Q100.
Mapy
s vyznačením
rizika povodní
v Německu
Mapy s vyznačením rizika povodní jsou podkladem
pro územně plánovací dokumentaci, dále pro
stanovení hlavních zájmů při vypracovávání
detailních map intenzity (hloubky, popř. rychlosti
odtoku) a map povodňového nebezpečí v rámci
koncepcí ochrany před povodněmi, k informaci
obyvatel, příprav krizových plánů apod.
V mapách s vyznačením rizika povodní jsou zobrazeny
záplavové
plochy
různých
povodňových
událostí,
přičemž
zvláštní pozornost je věnována ohroženým plochám za hrázemi.
Stanovení
záplavových
ploch
bylo
provedeno
bez
přihlédnutí
k účinku
existujících
technických
ochranných
zařízení
jako
jsou
vodní
nádrže,
hráze
nebo
poldry.
Zobrazená intenzita a plocha rozlivu představuje tedy hraniční mez všech
případných povodňových scénářů, tzn. že při jedné povodňové události
nebudou zaplaveny všechny zobrazené plochy. To platí i pro případ selhání
technických ochranných prvků.
Mapy
povodòového
nebezpečí
v Sasku a SaskuAnhaltsku
Mapy záplavových území pro určité lokality a
vysvětlující zprávy, které jsou součástí každé mapy,
mají být pomůckou pro místní a regionální plánování
a sloužit krizovým štábům při omezení negativních
dopadů povodně.
Mapy povodňového nebezpečí se vytvářejí formou map intenzity povodní
pro určité lokality, které jsou ohroženy povodní. V těchto mapách se
zobrazuje druh povodňového nebezpečí, je zde uvedena hloubka vody a
rychlost průtoku, popř. specifický průtok. Mapy povodňového nebezpečí se
vypracovávají s intervalem četnosti s přihlédnutím k účinkům ochranných
zařízení pro povodně s periodicitou 20 (popř. 25), 50, 100 a 200 (popř. 300)
let. V mapách povodňového nebezpečí nelze přesně zobrazit katastrální
pozemky ani intenzity záplav.
Mapa intenzity
Q100 v Sasku,
částečně
v Durynsku
Pro plánování opatření proti povodním má zvláštní
význam povodeň, která se statisticky vyskytuje jednou
za 100 let (Q 100). Z této události se například často
vychází při stanovení stupně opatření na ochranu
osídlení, infrastruktury a průmyslu..
Měřítko znázornění zobrazuje zaplavenou plochu při Q100 na vodních
tocích I. řádu a na Labi, přičemž intenzita je reprezentována údajem
Aktivní zóna
záplavového
území v České
republice
V aktivní zóně záplavových území se nesmí
umísťovat, povolovat, ani provádět stavby s výjimkou
vodních děl souvisejících s vodním tokem, převádějící
povodňové průtoky a dále stavby dopravní a
technické infrastruktury (např. čistírna odpadních
vod) – viz. § 67 vodního zákona. V aktivní zóně
záplavového území jsou rovněž zakázány i některé
činnosti, např. těžba nerostů a zeminy, skladování
odplavitelného materiálu, zřizování táborů, kempů,
jiných dočasných ubytovacích zařízení apod.
Aktivní zóna záplavového území je vymezována vodoprávními úřady na
návrh správce vodního toku v závislosti na povodňového průtoku, a to
v zastavěných územích a v zastavitelných plochách dle územně plánovací
dokumentace, popřípadě podle potřeby i v dalších územích (např. místa
využívaná
Území vzniku
povodní Sasko
V územích vzniku povodní mají být zachovány nebo
cílenými opatřeními zlepšeny vsakovací a retenční
vlastnosti území.
Jde o oblasti středohoří a kopcovité krajinné oblasti, v nichž při intenzivních
dešťových srážkách nebo při intenzivním tání sněhu může dojít k velkým
povrchovým odtokům vody, a které se tak výrazněji podílejí na vzniku
povodní. V těchto oblastech dominují komponenty rychlých odtokových
poměrů – povrchové odtoky a rychlé částečné odtoky.
Plány zón
ohrožení
v Rakousku
Plány zón ohrožení představují hledisko posuzování
působení návrhové povodně na postižené území (kužel
náplav apod.) a aplikaci příslušných vymezujících kritérií.
Z plánů zón ohrožení se vychází zejména při navrhování
a realizaci opatření, jakož i stanovování pořadí těchto
opatření podle jejich naléhavosti ze strany úřadu pro
lesnicko-technickou službu při hrazení bystřin a lavinových
koryt v bezprostřední kompetenci spolkových orgánů.
V oblastech toku horských bystřin se zóny ohrožení vyznačují na základě
Q150 červeně a žlutě.
Detailní zobrazení ohrožení záplavami, nánosy kamení a lavin z bahna
různé intenzity existuje v oblastech povodí horských bystřin na územích,
která jsou relevantní pro osídlení, stanovených vyhláškou příslušného
zemského hejtmanství.
35
STUDIE A ZPRÁVY V RÁMCI PROJEKTU ELLA
Mapy povodòového nebezpečí /
systémy zvládání povodòových rizik
Atlas Labe
(atlas map
povodňového
nebezpečí); ve
formátu: DIN A3
tisk / CD-ROM /
Internet, barevné
mapy. Saský zemský
úřad životního
prostředí a geologie.
Zpracoval: RUIZ
RODRIGUEZ
+ ZEISLER +
BLANK GbR,
Wiesbaden, 2006
Mapa s vyznačením rizika povodní pro BerlínBraniborsko a Sasko-Anhaltsko
Saský zemský úřad životního prostředí a geologie.
Zpracoval: geomer GmbH, Heidelberg, 2005
Komunální informační povodňové mapy a
interaktivní mapy povodňového nebezpečí (INGE)
Míšeň, Glauchau, Torgau, Radebeul.
Saský zemský úřad životního prostředí a geologie.
Zpracoval: Arcadis, 2006
Systémy zvládání povodňových rizik pro město
Stendal. Okres Stendal
Studie územního plánování a pilotní projekty
Přehled probíhajících územně plánovacích aktivit
protipovodňové ochrany v souvislosti s projektem
ELLA – dokumentace –
Část A: Nadnárodní aktivity
Část B: Němečtí partneři
Část C: Čeští partneři
Saské zemské ministerstvo vnitra. Zpracoval:
INFRASTRUKTUR & UMWELT, Darmstadt, 2005
Pilotní projekty ELLA
• Pilotní projekt 1: Systém zvládání povodňových rizik
pro město Stendal. Okres Stendal. Zpracoval: Ústav
vodního hospodářství a ekotechnologie. Vysoká odborná škola Magdeburg, 2006
• Pilotní projekt 2: Regionální územní plánování
v horním údolí Labe / východní Krušnohoří.
Saské zemské ministerstvo vnitra. Svaz pro územní plánování regionu Horní údolí Labe / východní
Krušnohoří. Zpracoval: Leibnitzův ústav ekologického územního rozvoje. Drážďany, 2006
• Pilotní projekt 3: Posouzení modelu na komunální
úrovni ve městě Glauchau. Saské zemské ministerstvo vnitra. Svaz pro územní plánování regionu Chemnitz – Krušné hory. Zpracovala: Projektová skupina
Stadt + Entwicklung, Ferber, Graumann und Partner.
Lipsko, 2006
• Pilotní projekt 4: Vypracování metodiky identifikace
oblastí vzniku povodní. Saský zemský úřad životního
prostředí a geologie. Zpracoval: Společnost pro
vodohospodářské plánování a systémový výzkum
WASY mbH a Mezinárodní vysokoškolský institut
v Žitavě. Drážďany a Žitava, 2006
• Pilotní projekt 5: Zpracování rozvojových možností
obcí s ohledem na záplavová území řeky Labe.
Ústecký kraj. Zpracoval: Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
Praha, 2006
Zpracoval: Ústav vodního hospodářství a
ekotechnologie, Magdeburg, 2006
36
• Pilotní projekt 6: Analýza a hodnocení opatření
protipovodňové ochrany v územně plánovací dokumentaci krajů a obcí. Plzeňský kraj. Zpracoval: Institut regionálních informací s.r.o., Brno, 2005
STUDIE A ZPRÁVY V RÁMCI PROJEKTU ELLA
Právní studie
• Pilotní projekt 7: Protipovodňová opatření v územně
plánovací dokumentaci. Jihočeský kraj. Zpracoval:
Hydroprojekt CZ a.s., České Budějovice, 2005
• Pilotní projekt 8: Vypracování map povodňového
nebezpečí pro oblast královéhradeckého kraje (část
Atlasu Labe). Královéhradecký kraj. Zpracoval:
Královéhradecký kraj a Regionální rozvojová agentura (CEP). Hradec Králové, 2005
• Pilotní projekt 9: Riziková analýza a návrh
protipovodňové ochrany podniku Aliachem a.s., o.z.
Synthesia. Pardubický kraj. Zpracoval: DHI Hydroinform a.s. Praha, 2005
Integrace preventivní protipovodňové ochrany do
územního plánování na příkladu nadnárodního
pilotního projektu v povodí Labe.
Studie v rámci iniciativy INTERREG III B v projektu
ELLA. Saské zemské ministerstvo vnitra. Zpracoval:
A. Nobis & J. Schanze, Leibnitzův ústav ekologického
územního rozvoje. Drážďany, 2006
Právní předpisy v oblasti preventivní ochrany před
povodněmi a územního plánování v německém
povodí Labe
Saské zemské ministerstvo vnitra.
Zpracovali: J. Albrecht & G. Janssen, Leibnitzův ústav
ekologického územního rozvoje, Drážďany, 2006
Právní předpisy v oblasti ochrany před povodněmi
metodami územního plánování v českém povodí
Labe a právní předpisy související a navazující
Ministerstvo pro místní rozvoj. Zpracoval: J. Beneš,
Povodi Vltavy, Praha, 2006
Rámcové právní podmínky přeshraniční ochrany
před povodní v povodí Labe
Část 1: Právní předpisy pro spolupráci mezi Spolkovou
republikou Německo a Českou republikou v oblasti
ochrany před povodněmi a územního plánování.
Část 2: Právní srovnání národních předpisů v oblasti
ochrany před povodněmi a územního plánování
v povodí Labe. Saské zemské ministerstvo vnitra.
Zpracovali: G. Janssen & J. Albrecht, Leibnitzův ústav
ekologického územního rozvoje. Drážďany, 2006
Putovní výstava
Vodohospodáøské analýzy a studie
Putovní výstava na téma protipovodňové ochrany
na Labi
Vypracování metodiky identifikace oblastí vzniku
povodní
Saský zemský úřad životního prostředí a geologie.
Zpracoval: Společnost vodohospodářského plánování
a systémového výzkumu WASY mbH a Mezinárodní
vysokoškolský institut, Drážďany a Žitava, 2006
Modelové hodnocení vlivu plánovaných retenčních
opatření v Sasku a v Sasku-Anhaltsku na povodně
na řece Labi.
Spolkový hydrologický ústav, Koblenz, 2006
Saské zemské ministerstvo vnitra. Zpracoval:
INFRASTRUKTUR & UMWELT, Darmstadt,
Ústav vodního hospodářství a ekotechnologie,
Magdeburg, 2006
Zpráva o putovní výstavě. Regionální konference
a odborné semináře na téma protipovodňové
ochrany na řece Labe – dokumentace
Saské zemské ministerstvo vnitra.
Zpracoval: INFRASTRUKTUR & UMWELT,
Darmstadt, 2006
37
.
PRAMENY / PÙVOD VYOBRAZENÍ
Prameny
1. SASKÉ ZEMSKÉ MINISTERSTVO VNITRA (2003): Zemský
plán rozvoje území Saska. Drážďany.
2. MEZINÁRODNÍ KOMISE PRO OCHRANU LABE (MKOL)
(2004): Akční plán povodňové ochrany. Magdeburg.
3. EVROPSKÁ KOMISE (1999): Evropská koncepce územního rozvoje: Cesta k vyváženému a trvalému rozvoji
Evropské unie. Postupim.
4. GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY EVROPSKÉ UNIE
(2006): Návrh Směrnice Evropského parlamentu a
Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.
Společné pokyny. Naposledy změněno dne 9. listopadu 2006. Brusel.
5. SMĚRNICE 2000/60/ES Evropského parlamentu a
Rady ze dne 23.10.2000 ustavující rámec pro činnost
Společenství v oblasti vodní politiky (Úřední věstník
ES, L 327/1).
6. SMĚRNICE 2001/42/ES Evropského parlamentu a
Rady ze dne 27.06.2001 o posuzování vlivů některých
plánů a programů na životní prostředí (Úřední věstník
ES, L 197/30).
7. NAŘÍZENÍ Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), Úřední věstník
Evropské unie, L 210/19.
8. NĚMECKÝ SPOLKOVÝ ZÁKON O PROSTOROVÉM
USPOŘÁDÁNÍ (ROG) ze dne 18. srpna 1997 (sbírka
zákonů BGBl. 1997, část I, str. 1359).
9. SASKÝ ZÁKON O ZEMSKÉM PLÁNOVÁNÍ (SÄCHSLPLG)
ze dne 14. 12. 2001 (sbírka saských zákonů SächsGVBl. 2001, str. 716) – Zákon o prostorovém uspořádání
a zemském územním plánování Svobodného státu
Sasko
14. SASKÝ VODNÍ ZÁKON (SÄCHSWG) ve znění ze dne 18.
října 2004 (SächsGVBl. 2004, str. 482)
15. ZÁKON Č. 254/2001 o vodách a o změně některých
zákonů
16. ZÁKON Č. 50/1976 o územním plánování a stavením řádu
17. RAKOUSKÝ ZÁKON O VODNÍM PRÁVU 1959 (ÖWRG)
– Sbírka zákonů BGBl. č. 215/1959 v současném
znění
18. NĚMECKÝ ZÁKON O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A SPRÁVĚ
(PRWG) ze dne 27. března 2003
19. ZÁKON Č. LXVII z roku 2004 o obecné prospěšnosti
a realizaci programu na zvýšení bezpečnosti před
povodněmi a ve vztahu k rozvoji regionů a krajiny
v údolí Tisy (Aktualizace „Vásárhelyiova plánu“)
20. PRÁVNÍ STUDIE:
10. SPOLKOVÝ ZÁKON O VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
(WHG) ve znění ze dne 19.08.2002 (sbírka zákonů
BGBl. 2002, část I, str. 3246) – Zákon o hospodaření
s vodou
11. ZÁKON Č. 183/2006 (V NOVÉM ZNĚNÍ) o územním
plánování a stavebním řádu
21. MEZINÁRODNÍ KOMISE PRO OCHRANU LABE (MKOL)
(2006): První zpráva o plnění „Akčního plánu
povodňové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003
- 2005. Magdeburg.
22. NEFORMÁLNÍ SETKÁNÍ MINISTRŮ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ V ŠTRASBURKU (1995): Prohlášení ministrů
pro územní plánování Francie, Německa, Nizozemí,
Belgie a Lucemburska o opatřeních na ochranu před
povodňovými riziky v oblasti územního plánování na
Rýnu a řece Maas. Štrasburk, dne 30. března 1995. Tiskopis Spolkového sněmu 13/4006 ze dne 6.3.1996;
EU (Evropský parlament: PARLAMENT) (1995)
Usnesení v souvislosti s povodněmi v Evropě. Bonn.
23. KOMISE EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ (2004): Zvládání
povodňových rizik, opatření na zamezení, ochrana
a eliminace. Sdělení Komise Radě, Evropskému
parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a
Výboru regionů ze dne 12.7.2004. KOM(2004)472
v konečném znění, Brusel.
12. SPOLKOVÝ ZÁKON NA ZLEPŠENÍ PREVENTIVNÍ
OCHRANY PŘED POVODNĚMI ze dne 5. května 2005
(Sbírka zákonů BGBl. 2005, část I, str. 1224)
13. STAVEBNÍ ZÁKONÍK (BAUGB) ve znění ze dne 23. září
2004 (sbírka zákonů BGBl., část I str. 2414)
38
A.
ALBRECHT, J./JANSSEN, G. (2006): Právní předpisy v
oblasti preventivní ochrany před povodněmi a územního plánování v německém povodí Labe, Drážďany.
B. BENEŠ, J. (2006): Právní předpisy v oblasti ochrany
před povodněmi metodami územního plánování
v českém povodí Labe, Praha.
C. JANSSEN, G./ALBRECHT, J. (2006): Právní rámcové
podmínky přeshraniční ochrany před povodněmi
v povodí Labe, Drážďany.
- část 1: Právní předpisy pro spolupráci mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou
v oblasti ochrany před povodněmi a územního
plánování.
- část 2: Právní srovnání národních předpisů v oblasti
ochrany před povodněmi a územního plánování
v povodí Labe.
PRAMENY / PÙVOD VYOBRAZENÍ
Pùvod vyobrazení
24. SPOLKOVÁ VLÁDA (2002): Pracovní kroky za účelem
zlepšení ochrany před povodněmi. 5-bodový program
německé spolkové vlády ze dne 15. září 2002. Berlín.
25. KONFERENCE MINISTRŮ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
(MKRO) (2000): Preventivní ochrana před povodněmi
metodami územního plánování (doporučení MKRO
k postupům preventivní ochrany před povodněmi),
usnesení 29. zasedání MKRO ze dne 14. června
2000.
26. PRACOVNÍ SKUPINA SPOLKOVÝCH ZEMÍ PRO
VODOHOSPODÁŘSTVÍ (LAWA) (Vydavatel) (1995):
Pokyny pro perspektivní ochranu před povodněmi,
příčiny povodní a jejich důsledky. Stuttgart.
27. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
ZEMĚ SASKO-ANHALTSKO (2003): Koncepce ochrany
před povodněmi země Sasko-Anhaltsko do roku
2010. Magdeburg.
28. MINISTERSTVO PRO MĚSTSKÝ ROZVOJ, BYDLENÍ A
DOPRAVU ZEMĚ BRANIBORSKO (1997): Bezpečnost a
budoucnost regionu Odry, program zemské vlády
Braniborska. Postupim.
29. DURYNSKÉ MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ, OCHRANY PŘÍRODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (bez udání
roku): Koncepce postupů ochrany před povodněmi
s přihlédnutím ke zprávě o stavu vodohospodářských
děl na vodních tocích Svobodné země Durynska
30. VLÁDNÍ USNESENÍ Č. 561 ze dne 17.05.2006 o „Politice
územního rozvoje“. Praha.
31. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR/ MINISTERSTVO
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR (2000): Strategie ochrany
před povodněmi pro území České republiky. Praha.
32. VLÁDNÍ USNESENÍ Č. 897 ze dne 13. září 2003
o „Cílech a vytváření programu preventivní ochrany
před povodněmi“. Praha.
33. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR (2003):
Protipovodňová ochrana v územně plánovací dokumentaci obcí. Pokyny. Brno.
34. BUSCH, N./HAMMER, M. (2006): Hodnocení modelového vlivu plánovaných retenčních opatření v Sasku
a v Sasku-Anhaltsku na povodně na Labi, Koblenz.
35.HORN, STR. ET AL. (2006): Vývoj metodiky pro
identifikaci oblastí vzniku povodní. Stručná zpráva.
Drážďany, Žitava.
Titulní strana: Saský zemský úřad životního prostředí
a geologie, základní geologické údaje © 2006
Zemský geodetický úřad Sasko, okres Hradec
Králové, INFRASTRUKTUR & UMWELT,
Pixelquelle.de, Jiri Vidman
Strana 2: Apel Mediengestaltung /
INFRASTRUKTUR & UMWELT
Strana 5: Apel Mediengestaltung /
INFRASTRUKTUR & UMWELT
Strana 6: INTERREG IIIB CADSES, Joint Technical Secretariat
Strana 8: Leibnitzův ústav ekologického územního rozvoje
Strana 9: Andreas Kühl
Strana 10: Povodí Labe
Strana 11: Pixelquelle.de
Strana 13: Manuela Gretzschel
Strana 14: Manuela Gretzschel
Strana 15: Ministerstvo zemědělství a životního prostředí
země Sasko-Anhaltsko
Strana 16: Pixelquelle.de
Strana 17: INFRASTRUKTUR & UMWELT
Strana 18: INFRASTRUKTUR & UMWELT /
Apel Mediengestaltung
Strana 20: Saský zemský úřad pro životní prostředí a geologie, základní geologické údaje © 2006 Zemský
geodetický úřad Sasko
Strana 21: Saský zemský úřad pro životní prostředí a geologie, základní geologické údaje © 2006 Zemský
geodetický úřad Sasko
Strana 24: Regionální plánovací spolek Horní údolí Labe /
východní Krušnohoří
Strana 25: Regionální plánovací spolek Horní údolí Labe /
východní Krušnohoří, Saské zemské ministerstvo
vnitra, Saský úřad životního prostředí a geologie
Strana 26: Manuela Gretzschel
Strana 27: Regionální plánovací spolek Horní údolí Labe /
východní Krušnohoří
Strana 29: INFRASTRUKTUR & UMWELT /
Apel Mediengestaltung
podle: Frei-Bischoff, R. (1999): Vnímání rizika; vydavatel: Bavorský zemský úřad pro
vodohospodářství: Extrémní přírodní události a
vodohospodářství – srážky a odtok, Informační
zprávy, číslo 5/99. Mnichov
Strana 30: Uwe Seibel
Strana 31: Apel Mediengestaltung
Strana 38: Saské zemské ministerstvo vnitra
39
SEZNAM ZKRATEK / ODKAZY NA SLOVNÍKY
Seznam zkratek
Odkazy na slovníky
BauGB
Německý stavební zákoník (DE)
CADSES
Středoevropský, jadranský, podunajský a
jihovýchodní evropský prostor
Vzhledem k pravidelné aktualizaci odkazujeme na tyto
slovníky:
CHOPAV
Chráněné oblasti přirozené akumulace
vod (CZ)
DWDG
Zákon o Německé meteorologické službě
ELLA
Elbe – Labe - Protipovodňová ochrana
prostřednictvím nadnárodních opatření
ES
Evropské společenství
ESDP
Evropské perspektivy územního rozvoje
(Německy: EUREK - Europäisches Raumentwicklungskonzept)
ESÚS
Evropské sdružení pro územní spolupráci
INGE
Software pro zvládání povodní - interaktivní mapa povodňového nebezpečí pro
místní ochranu před povodněmi
INTERREG III B Společná iniciativa Evropské unie
na podporu hospodářské, sociální, kulturní a územní spolupráce v Evropě pro
období 2000-2006.
KOM
Komise EU
LAWA
Pracovní skupina spolkových zemí pro
vodohospodářství (DE)
MKRO
Konference ministrů zodpovědných za
územní plánování (DE)
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj (CZ)
ÖWG
Rakouský vodní zákon
PHARE
Program na podporu nových členských
zemí EU
Qt
Hodnota průtoku vody za jednotku času
ROG
Německý zákon o prostorovém
uspořádání (DE)
SächsLPlG Saský zákon o zemském plánování
SEA
Strategické posuzování vlivů na životní
prostředí
ÚÚR
Ústav územního rozvoje, Brno (CZ)
WaStrG
Spolkový zákon o vodní dopravní cestě
WAVOS
Program pro hydrodynamicky-numerickou modelovou simulaci průběhů
povodňové vlny
WBS FLAB Systém ploch se shodným typem odtoku,
vycházející ze znalostí
WHG
40
Spolkový zákon o vodním hospodářství (DE)
Slovník vodohospodářských pojmů
www.bayern.de/lfw/service/glossar.htm
Prostorové uspořádání a zemské územní plánování
www.sachsen.de/de/bf/staatsregierung/ministerien/
smi/smi/upload/Glossar.pdf
Mezinárodní územní plánování
a ochrana před povodněmi
(Slovník OderRegio v češtině, polštině a němčině)
www.oderregio.org
Česko / německo / polský slovník územního plánování
Akademie pro prostorový výzkum a územní plánování
(ARL) neodpovídá zcela aktuálnímu stavu právních
předpisů územního plánování; viz www.arl.net
KONTAKT / ZPRACOVÁNÍ
Kontakt / distribuce
Saské státní ministerstvo vnitra
Referát evropského územního a odborného plánování
Wilhelm-Buck-Str. 2
01 097 Drážďany
Telefon: +49.351.5643456
Telefax: +49.351.5643459
E-Mail: [email protected]
www.ella-interreg.org
INFRASTRUKTUR & UMWELT
Prof. Böhm und Partner,
Peter Heiland, Katharina Feiden, Uwe Seibel
Julius-Reiber-Str. 17
64 293 Darmstadt
Telefon.: +49.(0)6151.8130-0
Telefax: +49.(0)6151.813020
E-Mail: [email protected]
www.iu-info.de
Zpracování právní studie: Leibniz-Institut für ökologische
Raumentwicklung e.V. (Leibnitzův ústav ekologického
územního rozvoje), Drážďany
Překlad:
Jana Lüth (Berlín)
Gabriela Oeburg (Praha)
Grafická úprava: MEDIENGESTALTUNG, Dittmar Apel,
Darmstadt
Tisk:
Die Kopie, Drážďany
Redakční uzávěrka: Listopad 2006
Náklad:
800 kusů
(Jazyk: němčina, čeština, angličtina)
Copyright: Tato brožura je chráněna. Všechna práva k použití textů
a obrázků, a to i částečně, a dalšímu zpracování elektronickými
systémy jsou vyhrazena výlučně vydavateli. Dotisk, i částečný,
je povolen jen s předchozím souhlasem vydavatele. Brožura byla
sestavena s pokud možno největší svědomitostí. Za obsah a
správnost není možné převzít zodpovědnost!
Upozornění pro rozdělovníky: Brožura bude rozdána
bezplatně a není určena k prodeji. Nesmí být použita k účelům
volební kampaně. Nesmí být použita k prospěchu jednotlivých
politických stran.
Projekt byl spolufinancován EU
www.ella-interreg.org
Leadpartner/Hlavní partner

Podobné dokumenty

Zemský rozvojový plán 2013 - Landesentwicklung

Zemský rozvojový plán 2013 - Landesentwicklung územního plánování (platné pro celé území Spolkové republiky Německo), uvedené v § 2 odst. 2 Zákona o územním plánování, které je nutno aplikovat ve smyslu směrných představ udržitelného rozvoje úz...

Více

ke stažení zde - 3. broumovské diskuse

ke stažení zde - 3. broumovské diskuse mohly dále rozvíjet. Zní to jednodue. Nicméně dosaení toho je u nás rozloeno do mnoha činností a projektù. Tak napøíklad festival Za poklady Broumovska oije ji 1. května na velkém jarním benef...

Více

Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe

Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe událostí jsou přirozeným jevem a součástí koloběhu vody v přírodě, musí efektivní preventivní a ochranné strategie usilovat především o snížení škod a posléze o zvýšení úrovně povodňové ochrany.

Více

Praxisteil und Zusammenfassung Część praktyczna i

Praxisteil und Zusammenfassung Część praktyczna i Cílem projektu „transSEA“ bylo vyvinout metody a postupy, kterými je možno realizovat přeshraniční zkoumání vlivů programů a koncepcí na životní prostředí (strategická SEA) pro regionální plánování...

Více