obecne -SOKOTRA 2000

SOKOTRA 2000
Přes program Sokotra 2000 jsme se jako firma dostali k dodávce čistírny odpadních vod na tento unikátní ostrov. Ostrov Sokotra je
součástí Jemenu a je výjimečný tím, že se na něm vyskytuje neobvyklé množství endemitů, tj. rostlin a živočichů, které jinde na
zeměkouli nenajdete. Například z 25 druhů plazů je jich na ostrově 20 endemitických. Celý tento ekosystém je ohrožen hned z
několika stran. První hrozbou jsou samotní obyvatelé, kteří pasou na ostrově především kozy a tak je 80% ostrova stále spaseno, 10%
tvoří sídliště a tak původním ekosystémům zbývá jen 10% ploch. Další hrozbou je narůstající turistický ruch, nové hotely, rekreační
střediska ministerstev a také začínající rozvoj průmyslu např. zpracování ryb. Narůstající nebezpečí ze znečištění povrchových vod
pak může být přímou příčinou odumírání např. korálů v pobřežních vodách, nebo narušení ekosystémů ve vádích (ústí řek s vzácnými
rostlinnými společenstvími).
Náplň programu Sokotra 2000
Program se tedy zabýval monitorováním a mapováním přírody, výchovou obyvatel k pěstování zeleniny a ovoce a k výsadbě
okrasných stromů a příklady řešení čištění odpadních vod a jejím využitím k zavlažování.
První čistírna
Cesta první čistírny, asi stejně jako každý průkopnický čin, na tento odlehlý ostrov však nebyla jednoduchá. Vedla nejprve po moři do
Hodeydy, což je město na břehu Rudého moře, a pak letadlem na ostrov. Odletu na ostrov však předcházelo čekání na povolení
přepravy vojenským speciálem v Sana´a, v hlavním městě Jemenu, které se podobalo čekání na příznivé počasí před výstupem na
Mount Everest. Samozřejmě, že jsme tento čas využili k seznámení s exotickým prostředím jak po stránce kulturní, tak i z pohledu
tradicí v oblasti hospodaření s vodami.
Obrázky - Opravna aut a kozy likvidující odpadky nás nemohly nezaujmout
Sana´a
Je hlavní město Jemenu, leží ve výšce 2300 m.n.m. a tím je dáno i jeho příznivé klima tj. teploty kolem 30 stupňu Celsia. Zajímavostí
je jen 4% vlhkost vzduchu, ze které by určitě měly radost všechny pradlenky. Asi milion především mladých obyvatel, to však asi
nijak nevnímá (více jak 50% obyvatel je do 15 roků). Návštěvníci sice pocítí větší žízeň, ale pivo není. Nacházíme se totiž v jedné z
nejpravověrnějších islámských zemí a tak se tam alkohol neprodává. Samozřejmostí jsou ženy zahalené v černém, na ministerstvu
měly i černé rukavice, muži nosící šat splývající až na zem – muž v kraťasech je brán jako muž chodící ve spodním prádle a
nezahalená bílá žena je pak brána jako třetí pohlaví. Obvyklé je mnohoženství, muž může mít až 4 ženy a tak jsou některé rodiny dost
rozsáhlé. Ze statistik totiž vyplývá, že na jednu ženu připadá průměrně 8 dětí. Asi proto je náhoda potkat se s ženou pracující na
veřejnosti. Dalšími jevy poutajícími nás bílé, je například způsob líbání jakým se zdraví mezi sebou muži a pak to, s jakou
samozřejmostí se vodí za ruky mladí i starší pánové. Nápadný je i počet ozbrojených vojáků v ulicích, samozřejmostí je nabitý
samopal a pak tradiční Jambia, tj. dýka, která je tradičním odznakem mužství skoro všech osob mužského pohlaví. Nosí se na břiše,
zavěšená na ozdobném pase a obvykle se naklepává do ostra podobně jako kosa. Vedle lidí však zaujmou i stavby. Staví se většinou
z kamene a hlíny, obvyklé jsou několikapatrové budovy obehnané vysokými zdmi a to jak historické, tak i úplně nové. V Jemenu jsou
celá města s šesti a vícepatrovými domy, která zde stála už před pěti sty lety. Přímo v Sana‘a je pak unikátní staré město – Medina.
Vysoké kamenné domy, úzké uličky a tržiště s kořením, fungující pekárny, lisovny oleje, obchody s oblečením a vším možným si
dokázalo udržet atmosféru dávna. Cizincům pak pohled na staré město připadá díky bílým ozdobám na domech jako pohled na stánek
s perníky na pouti. V podobném perníkovém stylu je postavena i jedna z největších památek Rocky-palast. Jedná se o několikapatrový
kamenný dům, postavený na skále a tyčící se do výšky alespoň 50 m nad úroveň údolí, vzdálené asi 30 km od města. Údolí tady
představuje jedinou větší, ucelenou zelenou plochu v okolí. Tato plocha je zdrojem zeleniny pro hlavní město a pak hlavně katu, což je
slabší droga, kterou žvýkají snad všichni muži ve městě. Dokonce v každém trochu větším domě je katovna tou nejvýznamnější a
nejreprezentativnější místností a je taky místem, kde se potkávají návštěvy.
Obrázek : Staré město
Rocky Palast
Voda v Sana‘a
Cena vody v Sana‘a, pokud by byla řádně vykalkulovaná a nedotovaná, by byla vyšší, než cena benzinu. (Benzin se prodával asi za 5
Kč na litr). Hladina spodní vody v Sana‘a je totiž 300 m hluboko, voda se z této hloubky čerpá a rozváží cisternami do jednotlivých
domů, nebo nádrží určených k zásobování. Spotřeba je však vyšší, než úhrn srážek a tak hladina stále klesá. Zásobování vodou tak
představuje časovanou bombu, která se prohlubováním studní nevyřeší. Odpadní vody jsou pak odváděny do městské čistírny, kterou
v rámci pomoci postavili Francouzi. Z letadla čistírna vypadá hezky, ale něco je na ní zvrzlé a tak zapáchá tak, že dělá špatnou
reklamu čištění odpadních vod. Naopak docela dobře fungovala čistírna u nemocnice. Voda se používá na zavlažování a podle toho i
nemocnice vypadá jako oáza. Otázka odpadních vod je tady tedy hlavně otázkou získání vody na zalévání a teprve až druhotné je, jak
je to s čištěním.
Obrázek : Městská čistírna v Sanaa
ČOV Nemocnice
Sokotra a voda
Na Sokotře je to se srážkami podstatně lepší než na kontinentu, přesto však množství srážek nepokrývá přirozenou potřebu rostlin.
Pitná voda se přivádí z hor, avšak její množství není dostatečné pro případ, kdyby obyvatelstvo mělo přejít z pastevectví na
zemědělskou výrobu. Proto i zde by dvojnásobné využití vody znamenalo přínos pro vytvoření podmínek pro samozásobení obyvatel
zeleninou a ovocem a přechod z chovu koz založeném na pastevectví na chov hospodářských zvířat založený na intenzivním pěstování
kulturních plodin. Zmenšení spásaných ploch by pak znamenalo rozšíření původních unikátních porostů. Dalším přínosem čištění vod
by pak mělo být i zmenšení nebezpečí poškození ekosystémů v moři. A tak díky programu SOKOTRA 2000 jsme se nejen podívali do
oblasti, která je pro nás exotická a jedinečná, ale účast v programu nám umožňuje svou trochou i přispět k aktivní záchraně něčeho, co
by se nenávratně ztratilo. Vlajkovou lodí naší činnosti na tomto ostrově je již dodaná ČOV pro 50 EO s tím, že se dále jedná o
dodávkách ČOV pro další, pro ostrov významné objekty, jako jsou nemocnice a zpracovna ryb.
Obrázky . Sokotra a nakládka ČOV na Sokotře
Obrázky z již zrealizované ČOV pro objekt EPA (něco jako zpráva národního parku)
Letecký snímek objektu EPA
Orientační tabule u EPA
Foto z realizace ČOV u EPA
Postřehy ze stavby
Pro cizince není zas až tak jednoduché zorganizovat stavbu, najmou lidi, sehnat např. trubky (dováží se na ostrov na konkrétní
zakázky), cement.. Pracovní morálka a vybavení nástroji je u jednotlivých pracovníků značně rozdílné. Jeden pořádný pracovník
zvládne sám za den tolik práce, co pak jiní tři za tři dny. V Sanaa existuje něco jako trh práce tj. na jednom místě se soustředí ráno
pracovníci, mají sebou nářadí (lopaty, krumpáče atd.) a vy si vyberete a po odpracování dne jim zaplatíte. Na Sokotře je to horší a tak
se vybírá mezi známými známých. Pracuje se, jen když jste přítomen a když se podaří sehnat nářadí, což je někdy problém. Sehnat
pořádný majzl na probourání otvoru do stávající jímky zabralo den. Prostě daň za nezkušenost. Platí se vždy na ruku, do jeřábu aby
vyjel jsme museli koupit naftu a zaplatit, než ČOV položil na místo, přičemž jeřábník se pokusil ještě dodatečně na poslední cvíli
několikanásobně navýšit cenu. Prostě nic není jisté až do poslední chvíle a několikahodinové, případně i několikadenní čekání na něco
co je dohodnuto není vyjímkou. Prostě jiná země, jiný mrav.
Karel Plotěný