Potenciální brány démonické invaze

Potenciální brány démonické invaze
John Shuey
Když jsem chodil na státní vysokou školu, abych získal vzdělání navigátora, byl jsem
vedoucím malé čerpací stanice. V zimě byla stanice plná myší. Viděl jsem je, jak běhají všude
kolem. Lidé si kupovali z automatu bonbóny a zjišťovali, že už do nich někdo jednou nebo
dvakrát kousl. Možná se zeptáš: „Jak se tam dostali?“ No, ta budova, která stalá přímo vedle
pole farmáře, nebyla moc dobře postavena. Dveře ke skladu areálu měli díru, kterou myš
lehce proklouzla a mohla si dát čokoládu.
Démoničtí duchové občas najdou škvíru v našich duchovních budovách, kterou mají přístup
do našich životů a vystaví si tam potom svoji základnu. Toto vyučování se zaměří na několik
přístupových míst. Budeme o těchto věcech mluvit ze dvou důvodů. Zaprvé ukážeme si cesty,
kde jsme mohli otevřít dveře nečistým duchům v naší minulosti, abychom je mohli do
budoucna zavřít. Zadruhé, chceme se zaměřit na určité oblasti v našich životech, aby nepřítel
neměl přístup do našeho života.
Kromě toho, že si ukážeme všeobecné principy, jak může ďábel vejít do života člověka,
ukážeme si také, jak Pán zajišťuje vítězství v oblastech, ve kterých potřebujeme zvítězit.
Velká část našeho vítězství je založena na Božím slově. Musíme Bohu dovolit, aby skrze
svoje slovo změnil naše myšlení a my mohli chodit ve vítězství. Pokud některá z těchto bran
je v našem životě nepříteli otevřena, požádejme Pána, aby nám ukázal biblické verše, skrze
které se na věci podíváme Božím pohledem.
Brána 1. Generační prokletí
Generační prokletí je prokletí, které vstoupí do rodinného řetězce a ovlivňuje více než
jednoho člověka.
Jeden příklad generačního prokletí je v rodině krále Davida. Přečtěme si 2. Sam 11. kap. –
příběh o Davidovi a Batšebě. Událost se odehrála na jaře, v době, kdy králové odjížděli do
války. David však nejel společně s vojskem. Místo toho zůstal doma. Dopustil se smilstva a
později zabil manžela té ženy, když zjistil, že otěhotněla. Vražda a sexuální hřích pokračují ve
2. Sam 13 – příběh Amnona a Támar. Pokračuje v 2. Sam 16,21-22 – Abšalomovým hříchem.
Slabost pro ženy pokračuje v 1. Kr 11,1 – Šalomounovy ženy. Vidíte ten vývoj událostí?
V mnoha případech démoničtí duchové vstoupí do rodiny a způsobí celou řadu hříchů
v rodině. Duchové ne nutně napadnou každého potomka nebo každou generaci. Věřím, že
přijdou k člověku s různými druhy pokušení.
Proto některé rodiny jsou pod nadvládou určitého druhu hříchu. Může to být hněv, vztek nebo
sexuální nemorálnost. Může to být jakýkoli druh hříchu nebo dokonce nemoci. Nechci popírat
genetiku, ale zároveň si musíme být vědomi démonických sil, pokud chceme vést lidi
k vítězství v osobním životě.
Jak démoni vstoupí do rodiny? Třemi základními způsoby. Zaprvé je to skrze hřích, jako
tomu bylo v případě Davida. David nebo některý z jeho předků spáchal sexuální hřích, který
otevřel přístup do této rodiny. Zadruhé jsou to prokletí vyřknutá předky. Stejně jako prokletí a
nebiblické víra ovlivňuje jednotlivce, může ovlivnit i celé rodiny. Nakonec jsou to přísahy a
smlouvy. Možná někdo z našich předků vyslovil nějakou přísahu nebo uzavřel smlouvu, což
mohlo otevřít přístup démonů do rodiny. To se děje, když se lidé zúčastní okultních praktik
nebo jsou součástí okultní organizace jako třeba Freemasonry. V našich slovech je moc.
Dobrou zprávou je, že generační prokletí mohou být zlomena. Gal 3,13 nám říká, že Ježíš se
stal prokletím za nás. 1. Janův 3,8 říká, že Ježíš přišel zničit ďáblovy skutky. 2. Kor 5,17 říká,
že jsme nová stvoření, staré pominulo. Můžeme tedy nad hříchem zvítězit.
V 1. Kr 15,3-5 jsem viděli, jak měl David negativní dopad na svoji rodinu, ale měl i pozitivní
vliv. Zaprvé, David měl s Bohem natolik intensivní vztah, že Bůh zabránil, aby soudy
dopadly na další generaci po něm. Zadruhé, Bůh měl Davida jako metr královské svatosti.
Všechny jeho pády se staly standardem, podle kterého se měřilo. Můžeš mít na svoji rodinu
stejný vliv. Když se tvůj život obrátí, uvidíš celou svoji rodinu, jak se změní.
Brána 2. Odmítnutí
Mnoho lidí ve společnosti bylo odmítnuto. Toto odmítnutí může přijít ze strany rodičů,
partnerů, spolupracovníků, kohokoli. Démoničtí duchové toho využijí ke zranitelnosti
odmítnutých lidí.
Lidé, kteří byli odmítnuti, mohou vyslovovat prokletí sami nad sebou. Duch může inspirovat
odmítnutého člověka, aby mluvil nepravdu, jak například „Nikdo mě nemá rád.“ Pokud těmto
slovům uvěříme, mohou být prokletím, skrze které mají duchové přistup do našeho života.
Lidé, kteří byli odmítnuti také mohli uvěřit prokletím, které vyslovil nad nimi někdo jiný.
Pokud dotyčný člověk tato slova přijme, nečistý duch má možnost vytvořit okolnosti, které
prokletí naplní, a protože tomu člověk věří, nebude s tím ani bojovat pomocí Božích pravd.
Odmítnutý člověk může nechat dveře otevřené zranitelnosti. Může hledat lásku na špatných
místech a stát se obětí sexuálního hříchu nebo zneužití, což vyprodukuje další pocity zranění.
Příkladem toho může být v Janovi 4 příběh o ženě u studny. Odmítnutá žena může být
svázána nedopuštěním a hořkostí. Hněv dává místo ďáblu. Odmítnutí může způsobit, že
člověk žije ve strachu, v pochybách, že jejich život může být dobrý, může způsobit nenávist
sebe samých nebo další hříchy. To jsou přístupové brány ke svázanosti. Vzpoura často
pramení z odmítnutí. Odmítnutí lidé často odmítají druhé. Tento začarovaný kruh může
ovlivnit celou rodinu.
Dobrou zprávou je, že Bůh miluje každého (Jan 3,16). Ježíš přišel, abychom se stali syny
Božími (Ef 1; Jan 1,12). Bůh nás přijímá, i kdyby nás naši vlastní rodiče odmítli (Žalm
21,10). Ježíš nám dal svoje slovo, abychom měli Boží přirozenost a on nám dává nové
myšlení. Víme, že jsme přijati (2. Petr 1,4). Stali jsme se součástí rodiny. (1. Kor 12).
Máme v Bohu životní cíl. Stali jsem se syny a dcerami Božími. Není důvod se cítit odmítnutý.
On nám dá verše, abychom odkryli každé nebiblické myšlení ve všech oblastech našeho
života. Kdykoli máš pokušení myslet si, že nemáš hodnotu, požádej Boha, aby ti ukázal ve
svém slově svoji pravdu.
Brána 3. Pronásledování a traumata
Někteří lidé se cítí pronásledováni, což je důsledkem odmítnutí nebo nějakého traumatu.
Klíčovou věcí ohledně pronásledování může být, že se lidé stanou obětí nepřítele, protože
nedokážou dobře odolávat ďáblu emocionálně a někdy i fyzicky. Jsou tři cesty, jak může
pocit pronásledování otevřít dveře duchům do našeho života. Tím, že se cítí člověk
pronásledován, může mít v budoucnu neodpuštění. Potom se dostane do bludného kruhu,
který vypadá takto: neodpuštění – hořkost – hněv – násilí a dokonce vražda. Zadruhé,
v případě incestu, zneužití nebo znásilnění, oběť může být zraněná falešným obviňováním,
což může být dveřmi pro démony. Nakonec oběť zneužití může začít zneužívat také.
Existuje lék na pronásledování. Musíš odpustit, činit pokání, vyznat špatné postoje a vyhnat
démony. Izajáš 61,1 říká, že Ježíš přišel, aby osvobodil spoutané. Možná bude zapotřebí
poradenství.
Po traumatu může člověk prožívat strach, ztrátu naděje, neodpuštění a hněv, náchylnost
k dalším hříchům. Můžeme se stát velice zranitelnými ze strany démonů, protože naše
schopnost emocionálního i fyzického odporu byla oslabena. Strach může způsobit prokletí,
protože jsme přijali náš strach jako pravdu. Náš strach může být dveřmi k dalšímu strachu.
Ztráta naděje může způsobit, že se staneme součástí plánu nepřítele, který chce, abychom
nenesli ovoce a byli v depresi. Někteří lidé se hněvají na druhé nebo na Boha, když prožili
nějaké trauma. To může vést k pocitu hněvu, hořkosti atd. Můžeme upadnout od dalších
hříchů jako alkoholu nebo drog, abychom se cítili lépe.
Uvědomte si, že ďábel není gentleman. Nebude s námi mít soucit, protože jsme slabí. Spíše
nás bude chtít úplně zničit, když se ocitneme na zemi.
Můžeme mít vítězství nad traumaty stejně jako nad pocitem pronásledování. Víme, že Ježíš
zajistil vítězství pro všechny. Nemáme strach, protože Ježíš je silnější než satan. Římanům
8,28 říká, že všechny věci napomáhají k našemu dobru. Ef 1,1 nám říká, že Bůh dělá všechno
podle svého plánu. Tyto pravdy nám pomohou chodit ve víře. Můžeme důvěřovat Bohu a
neztrácet naději. On je dobrý Bůh a naplňuje svůj plán.
Brána 4. Záměrná neposlušnost
Žijeme ve vzpouře, pokud odmítáme poslouchat Boha. Deuteronomium 28,15 říká, že
vzpoura přináší prokletí. Když jsem ve vzpouře proti Bohu, rovněž otevíráme přístup satanovi
do našeho života, skrze který on může šířit svoje království. Můžeme se dostat do kontaktu
s duchy, kteří nám pomohou hřešit. To náš hřích neomlouvá. Hřích je hřích a my jsme
odpovědni za to, když ho pácháme. Pokud máme v sobě ducha, může být pro nás těžší zvítězit
nad hříchem.
Pokud jsi byl ve vzpouře proti Bohu a já věřím, ž jsme byli všichni, chci ti říct, že Ježíš přišel
zničit skutky satanovy. Může nám být odpuštěno a my se můžeme změnit. Vzpomeňte si na
Izajáše 61. Ježíš přišel pro zlomené lidi a učinil z nich lidi nesoucí ovoce spravedlnosti. Musíš
hledat odpuštění, činit pokání, vzepřít se a vyhnat satana. Naše hříchy mohou být odpuštěny.
(1. Jan 1,9 -2,2). Ježíš přišel zničit ďáblovy skutky (1.Jan 3,8). Kdykoli zhřešíš, čiň pokání a
řekni: Chci se vrátit, protože jsem zhřešil. Vítězství je naše.
Brána 5. Nedostatek odpuštění/hořkost
Neschopnost odpustit a hořkost jsou často nejdůležitějším problémem, který se týká naší
minulosti. Snad každému někdo něco udělal. Máme problém odpustit, protože si přejeme, aby
lidé platili za to, co provedli nebo co si myslíme, že provedli.
Jak Bůh vnímá neodpuštění, Ježíš vysvětluje, že pokud neodpustíme těm, kteří proti nám
zhřešili, Bůh neodpustí nám (Matouš 6,14-15). Nemůžeme zakusit plnost Boží milosti, pokud
nedokážeme lidem odpustit. To je vidět i v podobenství o nemilosrdném služebníku. Tyto
verše jasně mluví o tom, že Boží požehnání je tu pro ty, kteří odpouští. Proč? Určité hříchy
zarmucují Ducha svatého. Duch svatý je zarmoucen, když neodpustíme, protože Boží
přirozeností je odpouštět. (Ef 4,30-32)
Všechno, co jsem udělali nebo řekli předtím, než jsme přijali Krista, se považuje za hřích.
Izajáš řekl, že naše spravedlnost je jako poskvrněné roucho. Ale On nám všechno odpustil.
Bůh nám všechno odpustil v Kristu. Jeho přirozeností je odpouštět. Bůh touží, abychom
odpustili také. Když jsme se znovuzrodili, Duch svatý přišel do našeho života, aby z nás
udělal lidi, jako byl Ježíš.
Když nedokážeme odpustit, zarmucujeme Ducha svatého, protože nejsme jako Ježíš. Když
neodpustíme, satan se může zmocnit našeho života. (2. Kor 2,10-11). Satan touží po tom, aby
zničil Boží dílo a získal přístup do našeho života a my nenaplnili Boží plán pro náš život. On
nás obelhává tím, že si myslíme, že odpustit nepotřebujeme. Neodpuštění může vést k dalším
hříchům, které jsou základnou pro ďábla v našich životech. Kromě toho se neodpuštění stane
modlářstvím, protože považujeme hněv a nenávist za něco důležitějšího než poslouchat Boha
a být jako On.
Brána 6. Hněv
Řekli jste někdy ze vzteku něco, co jste tak nemysleli? Souhlasíte s tím, že jste v tu chvíli
neměli nad sebou kontrolu? Když jsme nad sebou neměli kontrolu, tak kdo ji měl? Často
říkám, že se nemůžeme přít s člověkem, který se hněvá, protože nemá nad sebou kontrolu.
Nevím, kdy překročíme čáru kontroly, ale Ef 4,26-27 říká, že bychom neměli nechat
zapadnout slunce nad naším hněvem. Jinými slovy, vypořádej se s ním rychle. On říká, že
pokud to rychle nevyřešíme, dáme prostor ďáblu, aby mohl jednat.
Samozřejmě hněv je branou k dalším věcem. Můžeme zahořknout, použít násilí nebo dokonce
zavraždit. Vzteklý člověk dělá bláznivé věci. (Přísloví 14,17). Když děláme hloupé věci,
otevřeme dveře ďáblu. Hněv vede k dalšímu zlu (Ž 37,8). Je bránou pro satana.
Dobrou zprávou je, že Duch svatý, který žije v nás, z nás učiní nová stvoření (Gal 5,22-23).
Ježíš ví, jak odpouštět (Lukáš 23,24). On odpustil těm, kteří ho přibili na kříž. Můžeš proto
odpustit a zvítězit nad svým hněvem.
Brána 7. Strach a pochyby
Strach je normální. V Jozue 1,6-9 Bůh říká Jozuovi, aby byl odvážný. Proč si myslíte, že mu
to Bůh řekl? On měl strach. Jeho úkol byl obrovský. Proto ho Bůh povzbuzoval, aby překonal
přirozený pocit, který pramení z takové situace. V 2. Tim 1,6-7 Timoteus přestal používat
svůj dar, protože Pavla uvěznili kvůli víře. Dostal strach.
Problém není v tom, že zakusíme strach, ale v tom, co s tím strachem uděláme. V Soudců 4,410 Barák nešel do bitvy s Deborou, protože měl strach. Úplně ho paralyzoval. Když dovolíme
strachu, aby nás paralyzoval, otevíráme dveře ďáblu. Job 3,25 říká, že z čeho měl Job strach,
to na něj přišlo. Je to prokletí. Když máme strach, uvěříme tomu, že čeho se bojíme, to se
stane. Protože to očekáváme, nedokážeme odolat ďáblu, který chce zničit náš život. Dovolíme
ďáblu, aby způsobil negativní událost v našem životě a otevřeme tak dveře ďáblu.
Existují duchové, kteří se projevují skrze strach. (Ř 8,15; 2. Tim 1,7. Existuje mnoho druhů
démonů strachu: všeobecní duchové strachu, strach z neúspěchu, strach z lidí, strach
z odmítnutí. Duch strachu může získat přístup skrze hřích, prokletí apod.
Nevíra je velice podobná strachu (Zj 21,8) Nevěřící jsou převrácení (Titovi 1,15). Pokud
nedůvěřujeme Bohu, budeme důvěřovat sobě nebo někomu či něčemu jinému než Bohu. To
otevírá možnosti skutkům těla, jak jsou popsány v Gal 5,16-21. Pokud se ponoříme do těchto
skutků, hřešíme a jsem převrácení. To vede k tomu, že otevíráme další dveře démonům a ti
způsobí celou řadu dalších problémů.
Nemůžeme se zalíbit Bohu bez víry (Žd 11,6). Skrze víru získáváme přístup k Boží milosti.
Jsme spaseni skrze víru. Nevíra nás okrade o požehnání, které nám Bůh chce dát a otevře
satanovi dveře do našich životů. Pokud odmítáme věřit, že si nás Bůh může použít, budeme
mnohem víc otevřeni na démony, kteří nám budou podstrkávat lži ohledně naší hodnoty.
Když se nám tyto lži budou zdát věrohodné, můžeme nad sebou vyslovit prokletí. Takto se
nemůžeme líbit Bohu.
Naše nevíra nás může motivovat vzít život do svých vlastních rukou. Tato rozhodnutí mohou
mít devastující následky pro náš život a budoucí generace. Nevíra může otevřít dveře
démonům. V naší službě osvobození jsme často jednali s duchy nevíry.
Dobrou zprávou je, že můžeme být v bezpečí Jeho přítomnosti.(ž 91). Když důvěřujeme Pánu,
On nám pomůže porazit nepřítele (Iz 41,9-16). Jako věřící můžeme žít vírou Ježíše Krista.
Místo naší víry, můžeme použít Jeho víru v nás (Gal 2,20). Bůh vytváří víru v nás tím, že nám
sesílá slovo „rhéma“ (R 10,17). Můžeme dokončit všechno, k čemu nás Bůh povolal. On je
silou našeho života (Fil 4,13). Nemusíme pochybovat. Můžeme být lidmi Slova a mít úspěch
(Jozue 1)
Brána 8. Čarodějnictví a okultismus
Deuteronomium 18,10-12. Jak vidíte z těchto veršů, čarodějnictví přichází v různých
rozměrech a podobách. Čarodějnictví a satanismus zahrnují kouzla a věštění budoucnosti.
(myslí se tím budoucnosti mimo Boha a Jeho slovo).
Některé větve čarodějnictví a okultismu jako Wicca, Freemasonry (kam patří Rainbow Girls,
Eastern Stars, DeMolay a Shiners), Pow wow léčení, které používá fráze a verše z Bible
k uzdravení. Kromě toho někteří lidé konsultují svoje životy na psychických linkách a čtou
horospokopy, aby zjistili jakou mají budoucnost. Některé praktiky New Age také používají
čarodějnictví a okultismus jako „umění“.
Cílovou skupinou jsou děti. Televizní programy jako Pokémon a knihy jako Harry Potter
zdůrazňují různé aspekty čarodějnictví a okultismu. Rodiče by měli dávat pozor na tyto knihy,
časopisy, videohry, počítačové hry a televizní programy v jejich životech.
Leviticus 20,6 nám říká, že ti, kteří tyto věci dělají, by měli být odříznuti od Božího lidu.
Nejlépe vyloučeni ze společenství. Exodus 22,18 říká, že čarodějnictví se trestá smrtí. Bůh
považoval za nutné tvrdě se z tímto hříchem vypořádat, aby se do těchto praktik nenamočili
ostatní. Za čarodějnictvím stojí moc nečistých duchů. Čarodějnictví je na seznamu skutků
těla v Gal 5. Manipulace je také formou čarodějnictví. Cílem čarodějnictví je přimět dělat lidi
to, co chceš, aby dělali. To člověk může dělat skrze duševní manipulaci nebo skrze
kouzelnické praktiky. Tím otevíráme prostor pro ďábla.
1. Kor 102 nám říká, že kdykoli uctíváme jiného boha než pravého Boha, uctíváme démony.
To je pravda zvláště, pokud se jedná o cizí bohy nebo předměty uctívání. Pohané uctívají
zemi nebo matku zemi. Číňané a východní národy zase jiné věci. Mantra je také uctívání
jiných bohů. Ta se praktikuje v józe a TM.
1. Tim říká, že falešná učení jsou démonická učení. To znamená, že pokud jsou lidé závislí na
zábavě, penězích nebo slávě nebo falešných náboženských učeních, jsou svázáni démony.
Čarodějnictví zahrnuje i vyslovování přísah a prokletí nad rodinami apod. Tam patří i
svolávání nemocí na toho, kdo vyzradí tajemství organizace nebo skupinu opustí.
Dobrou zprávou je, že Ježíš vstal z mrtvých a zvítězil nad ďáblem. On veřejně odhalil
všechny démonické síly (Kol 2,13-15). Ježíš Kristus zaplatil cenu za každý hřích, který jsem
spáchali, protože ten hřích byl přibit na kříž. Když Ježíš řekl: „Je dokonáno“, myslel to vážně.
On zaplatil cenu za všechny naše hříchy. Náš hřích a náš hříšný životní styl může být
minulostí. (Kol 2,14). Pravda nás osvobodí. Když chodíme v duchu, nebudeme poslouchat
hříšnou přirozenost. Můžeme mít vítězství na čarodějnictvím skrze moc Ducha svatého (Gal
5,16-23)
Musíš vyznat a činit pokání ze všeho čarodějnictví a okultismu. Vyznej, že nechceš být do
toho zapojen a zlom moc jakékoli smlouvy, kterou jsi uzavřel v minulosti na základě
okultismus. Vyžeň démonické síly, kterým jsi otevřel dveře do svého života.
Brána 9. Sexuální hřích
Sexuální hřích zahrnuje: předmanželský sex, smilstvo (sex mimo manželství), masturbaci,
žádost, pornografii (tam patří i internet a chat s kýmkoli o sexu), homosexualita, bestialita
(sex se zvířetem); sadomasochismus (používání bolesti při sexu), sexuální nemorálnost jako
incubus a succubus (sexuální vztahy s démony). Zmiňuji je proto, aby jsi věděl, že ze všech
můžeš mít svobodu. Člověk může být zapojen do perverznosti i v rámci manželství. Bůh určí
hranice i v manželství, pokud chodíme ve spravedlnosti.
Tak jak je tomu s každým hříchem, i sexuální hřích může vést k dalším hříchům. Davidovo
cizoložství vedlo ke lži a vraždě. Také otevřelo dveře k hříchu v celé rodině. Sexuální hřích je
branou pro démony. V naší společnosti máme lidi, kteří nemohou být uspokojeni, dokud se
nedopouští větší a větší perverznosti. Jiní jsou závislí na nemorálnosti. Většina z toho je
démonického původu.
Pavel říká, že sexuální hřích je jedinečný v tom, že když hřešíme sexuálně, hřešíme proti
vlastnímu tělu (1. Kor 6,18-20). Další hříchy však také zasahují tělo. Ničím si svoje tělo, když
beru drogy, což může také otevřít dveře démonům. Proto sexuální nemorálnost musí ničit tělo
mnohem závažnějším způsobem. Vysvětlím to na jedné fyzikální ilustraci. V našich hodinách
sexuální výchovy vysvětlujeme lidem, že když mají s někým sex, mají sex i s každým
člověkem, s který se vyspal náš partner z pohledu přenosu HIV. V duchovním světě to
funguje stejně tak. Něco se stane, když máme sex s člověkem mimo naše manželství.
Sexuální kontakt produkuje duševní spojení s tím člověkem. Když navážeš duševní spojení,
jsi s tím člověkem v nezdravém vztahu. To může být dveřmi pro démonické síly ve tvém
životě.
Duševně závislými se můžeme stát na lidech i jinými způsoby. Někteří lidé mají mocné
duševní schopnosti, aby přiměli druhé dělat, co chtějí. Je to manipulativní část čarodějnictví, o
kterém jsme mluvili dříve. To se může stát dokonce i v rámci křesťanské služby. Pokud Boží
služebník používá pouze svoje vlastní přirozené schopnosti, lidé jsou vedeni k tomu člověku a
ne k Pánu skrze moc Ducha svatého. To je velmi nebezpečné ze dvou důvodů. . Pokud člověk
slouží takto skrze vlastní sílu, dostává se do pozice otevřené satanovým útokům. Zadruhé, i
lidé, kteří jsou touto službou ovlivněni, se otevírají na působení nečistých duchů ve svých
životech.
Dobrou zprávou je, Ježíš přišel zničit ďáblovy skutky. Můžeme se z Boží milosti naučit říci
ne bezbožnosti. Můžeme chodit ve vítězství bez ohledu na naši minulost. Můžeme žít jinak
(Tit 2,11-14). Tímto způsobem nás Bůh může obnovit a uzdravit i naše manželství. On chrání
manželství. V některých případech Bůh může uzdravit nemoc, kterou zavinil hřích. Abychom
se vypořádali se sexuálním hříchem, musíme ho vyznat, odmítnout hřích a vyhnat démony
z našeho života.