58_boucek_kravy_s182-184 151KB Oct 08 2012 04:04:38 PM

Transkript

58_boucek_kravy_s182-184 151KB Oct 08 2012 04:04:38 PM
MÁ ODCHOV JALOVIC KOJNÝMI KRAVAMI VLIV NA JEJICH
POZD JŠÍ UŽITKOVOST?
Does rearing of heifers by nursing cows affect their later performance?
Jan Brou ek, Peter Kišac, Štefan Mihina, Michal Uhrin a , Anton Hanus, František Benc
Slovenské centrum zem d lského výzkumu, VÚŽV Nitra, Slovensko
Summary: 32 primiparous cows were used. We tested hypotheses that the milk efficiency is impacted by the method of
rearing from the second week of life to weaning and by the sire. Three groups were created according to the rearing
(A - pen with the milk drinking feeder, B - individual hutches and K - pen with nursing cows). Cows originated from
4 sires. K group displayed the highest production of milk for 305 days lactation (6894.1 kg) and A group the lowest
(5757.5 kg).
Key words: rearing, nursing cows, milk, housing
Souhrn: Použilo se 32 prvotelek. Testovali jsme hypotézy, že mlé ná užitkovost je ovlivn na metodou odchovu a
plemeníkem. Vytvo ily se t i skupiny podle zp sobu odchovu (A - kotec s napájecím automatem, B - individuální
boudy a K - kotec s kojnými kravami). Prvotelky pocházely od ty otc . Skupina K prokázala nejvyšší produkci mléka
za 305 dní laktace (6894.1 kg) a A skupina nejnižší (5757.5 kg).
Klí ová slova: odchov, kojné krávy, mléko, ustájení
Úvod
Odchov zdravých jalovic je prvo adou
podmínkou pro zajišt ní reprodukce stáda. To je d ležité
zvlášt pro ekologický chov. Zvyšování produk ních
schopností je mimo zlepšení genofondu a optimalizace
výživy závislé na vhodném životním prost edí zví at.
Selhání n kterého faktoru má za následek negativní
ovlivn ní fyziologických funkcí organizmu. Telata
dojených plemen jsou od svých matek odd lované ihned
po narození. Vzájemná vazba rodi e a potomka se
násiln p eruší (Krohn, 2001). Zvyšuje se též citlivost na
stres a zhoršuje adaptace na nové podmínky (Albright a
Arave, 1997). Situace v asu odstavu je podobná ve
všech vysp lých státech. V tšina telat je separovaných
od matky a krmených mlé nou krmnou sm sí (MKS).
Cílem této práce bylo porovnat dojivost prvotelek
odchovaných v období mlé né výživy systémem
vhodným pro ekologické zem d lství a dokázat, že
odchov jalovic pomocí kojných krav, který je vhodný
pro ekologický chov, je rovnocenný s konven ními
zp soby odchovu.
Materiál a metody
Bylo použitých 32 prvotelek holštýnského
plemene. Testovali jsme hypotézu, že mlé ná užitkovost
je ovliv ována metodou odchovu od 2. týdne života do
odstavu. Vytvo ily se 3 skupiny podle odchovu
(A - kotec s mlé ným automatem, n=10, sání ze struku
automatu; B – individuální boudy, sání z v dra, n=9 a
K - kotec s kojnými kravami, sání vemena, n=13).
Prvotelky pocházely od ty otc (O1, n=8; O2, n=6; O3,
n=9; O4, n=9). Všechna zví ata byla od mlé né výživy
odstavena ve v ku 8 týdn . Po odstavu byly jalovice
ustájeny ve spole ných kotcích podle v ku. 3 týdny p ed
p edpokládaným termínem porodu se p esouvaly do
porodní sekce a 3 dny p ed termínem porodu do
individuálního porodního kotce 4,5 x 4,5 m, kde se
telily. B hem laktace byly v produk ní stáji s volným
ustájením v lehacích boxech.
Od odstavu do otelení byly jalovice krmené dle
platné normy, základem krmné dávky (KD) byla
celoro n kuku i ná siláž a seno. Do p ipušt ní
dostávaly 1 kg krmné sm si denn , potom až od pátého
m síce b ezosti 1 kg a dávka se postupn zvyšovala na
3 kg denn od 7. m síce do otelení. B hem laktace byla
KD, vybilancovaná podle pot eby živin pro skot,
podávaná smíchaná dávkovacím vozem. Kontrola
mlé né užitkovosti se d lala každý týden. Statistické
hodnocení bylo provedeno programem STATISTIX 8
(General linear model ANOVA). Rozdíly byly
hodnoceny Boniferriho testem.
Výsledky
Prvotelky skupiny K, odchované b hem mlé né
výživy kojnými kravami, prokázaly nejvyšší dojivost
tém ve všech m sících laktace (Graf 1). Nejnižší
produkce se zaznamenala ve skupin A, odchovávané
napájecím automatem. Mimo 7. a 8. m síce dosáhly
182
nejvyšší produkci mléka vždy dcery otce O3. Pr kazné
rozdíly byly vypo ítány v 5. a 6. m síci mezi dcerami
býk O3 a O1. Skupina K dosáhla nejvyšší produkci
mléka za 305 denní laktaci (6894,1 kg) a skupina A
nejnižší (5757,5 kg) (Tab. 1).
Sborník z konference „Ekologické zem d lství 2007“, 6.-7.2. 2007
Tabulka 1: Vliv zp sobu odchovu od druhého týdne v ku na mlé nou užitkovost za normovanou laktaci
Effect of rearing manner from 2nd week of age on milk performance for 305 days lactation
1
2
Ukazatel
Skupina
9
6
7
A
B
11
K
9
A
10
B
11
K
9
A
10
B
11
K
Mléko (kg)
8
10
9
13
10
9
13
10
9
13
10
Živá hmotnost ve 30. dni laktace (kg)
FCM (kg)
3
n
pr m r
4
504,8
521,89
540,54
5757,5
6696,1
6894,1
5820,9
6170,3
6541,9
36,5
32,8
52,6
865,5
746,0
879,8
797,3
469,3
649,2
5
S.D.
F/P
1,96
0,1586
5,57
0,0090**
K:A**
3,42
0,0463*
K:A*
*P<0.05; **P<0.01
1
index; 2group; 3mean; 4standardní odchylka (standard deviation); 5F- hodnota/P- pravd podobnost (F- value/Pprobability); 6live body weight at the 30th day of lactation; 7milk; 8mléko p epo ítané na obsah 4 % tuku (fat corrected
milk); 9milk drinking feeder; 10individual hutches; 11nursing cows;
Graf 1: Dojivost prvotelek podle metody odchovu od 2. týdne v ku do odstavu od mlé né výživy
Milk yield of primiparous cows according to the method of rearing from 2nd week of age to the weaning
900
mléko (kg)
800
700
600
500
400
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
m síc laktace
A-napájecí automat, sání struku
B-individuální bouda, sání z v dra
K-kojné krávy
A- milk drinking feeder, sucking of nipple B- individual hutches, sucking from bucket K- nursing cows
ím se dá vysv tlit výrazný rozdíl mezi zví aty
odchovanými systémem vhodným pro ekologický chov
a konven ními systémy? Domníváme se, že to bylo
zp sobeno vyšší živou hmotností na za átku laktace,
kvalitn jší tekutou výživou do odstavu a lepším
zdravotním stavem. A všechno navzájem souvisí.
Nejnižší živou hmotnost v prvním m síci laktace jsme
zaznamenali u skupiny A, která byla b hem mlé né
výživy napájená automatem ízeným po íta em (505 kg)
a nejvyšší u skupiny K, krmené pomocí kojných krav
(540,5 kg) (Tabulka 1). Velký po et zahrani ních studií
ukázal, že krmení nativním mlékem zlepšuje u telat
pr m rné denní p ír stky (Appleby a kol., 2001;
Hammon a kol., 2002). I v našich p edcházejících
experimentech na VÚŽV Nitra jsme zaznamenali
pozitivní efekt odchovu kojením na r st živé hmotnosti,
a koliv bylo množství mléka od krávy omezené na 5 kg.
Domníváme se, že tele pravd podobn dokáže b hem
sání získat více mléka než se spustí p i dojení a na druhé
stran kráva stimulovaná sáním vyprodukuje více mléka
(Brou ek a kol., 1995 a, b).
Nejvyšší dojivost skupiny K v tém
všech
m sících laktace m že být také vysv tlena výživou
v období mlé né výživy. Zví ata této skupiny p ijímala
hodnotn jší mlé nou výživu z vemene v optimální
teplot a v pravd podobn vyšších množstvích než
zví ata skupin A a B. To potvrdila i zjišt ní izraelských
autor Bar-Peled a kol. (1997), kte í porovnávali
jalovi ky krmené mlé nou krmnou sm sí z v dra a
jalovi ky krmené sáním matek. Sající jalovice rychleji
rostly, d íve se otelily a m ly vyšší produkci mléka.
Podmínky odchovu mají na r st dlouhodobý ú inek.
I v dalších experimentech rostla telata krmená kojnými
kravami v porovnání r zných metod nejrychleji
(Brou ek a kol., 2001).
Další v c byl lepší zdravotní stav t chto
jalovi ek. P í inou, která mohla zp sobit, že dojnice
odchovávané b hem mlé né výživy napájecím
automatem (A) produkovaly v první laktaci nižší
množství mléka, mohla být jejich horší zdravotní
kondice. Telata, která p ijímají MKS sáním ze
spole ného struku, se mohou lehce nakazit od
nemocných telat (Svensson a kol., 2001). A zpomalení
r stu po p ekonaných nemocích dýchacího aparátu je
obecn známým jevem.
Proceeding of conference „Organic farming 2007“, 6.-7.2. 2007
183
Vliv p vodu po otci se v hodnocení laktace
pr kazn dokázal v produkci mléka. Potvrdila se tak
i tato hypotéza. Je to d ležité, semeno býka totiž p i
um lé inseminaci p sobí b hem relativn krátkého
období na velkou ást populace (Hayes a kol., 2003;
Brou ek a kol., 2005).
Záv r
Prvotelky krmené b hem mlé né výživy kojnými
kravami prokázaly nejvyšší dojivost, nejnižší produkce
se zaznamenala u prvotelek napájených mlé ným
automatem. Dokázal se vliv plemeníka. Doporu ujeme
realizovat odchov telat pomocí kojných krav nejen
v ekologickém hospoda ení, ale i v odchovu jalovi ek od
vysoko užitkových matek.
Použitá literatura
Albright, J.L., Arave, C.W.: The Behaviour of Cattle. CAB International, Wallingford, New York, 1997, 306 p.
Appleby, M.C., Weary, D.M., Chua, B.: Performance and feeding behaviour of calves on ad libitum milk from artificial teats. Appl.
Anim. Behav. Sci., 74, 2001, 191-201.
Bar-Peled, U., Robinzon, B., Maltz, E.: Increased weight gain and effects on production parameters of Holstein heifer calves that
were allowed to suckle from birth to six weeks of age. J. Dairy Sci., 80, 1997, 2523-2528.
Brou ek, J. a kol.: Vliv sání n kolika telat na dojivost a plodnost dojnic. Živo . Výr., 40, 1995 a, 59-64.
Brou ek, J. a kol.: Vplyv cicania teliat na ich rast a stimuláciu dojivosti a reprodukcie kráv. Po nohospodárstvo, 41, 1995 b, 914-924.
Brou ek, J., Arave, C.W., Friend, T.H., Mihina, Š., Uhrin a , M., Hanus, A., Kišac, P.: Effect of rearing methods of dairy-heifers
prior to weaning on growth and reproduction. J. Anim. Sci., 79, 2001, Suppl. 1/ J. Dairy Sci. Vol. 84, 2001, Suppl. 1/ Poult. Sci.
Vol. 80, Suppl. 1/ 54th Annu. Rec. Meat Conf., Vol. II, 270.
Brou ek, J., Mihina, Š., Kišac, P., Hanus, A., Uhrin a , M., Foltys, V., Benc, F.: Environmental factors and progeny affecting milk
yield and composition during the first lactation. J. Anim. and Feed Sci., 14, 2005, 461-481.
Hayes, B. J., Carrick, M., Bowman, P., Goddard, M.E.: Genotype × environment interaction for milk production of daughters of
australian dairy sires from test day records. J. Dairy Sci., 86, 2003, 3736-3744.
Hammon, H. M., Schiessler, G., Nussbaum, A., Blum, J.W.: Feed intake patterns, growth performance, and metabolic and endocrine
traits in calves fed unlimited amounts of colostrum and milk by automate, starting in the neonatal period. J. Dairy Sci., 85, 2002,
3352–3362.
Krohn, C.C.: Effects of different suckling systems on milk production, udder health, reproduction, calf growth and some behavioural
aspects in high producing dairy cows – a review. Appl. Anim. Behav. Sci., 72, 2001, 271-280.
Svensson, C., Emanuelson, U., Petterson, K.: Health status of dairy calves kept in individual pens or in group pens with or without
automatic milk feeder. In: Procedings of Xth International Congress on Animal Hygiene. Maastricht (The Netherlands), Editor:
M.J.M.Tielen and M.Th.Voets, 2000, pp. 426-430.
Adresa autora
Ing. Jan Brou ek, DrSc.
Slovenské centrum zem d lského výzkumu, VÚŽV Nitra
Hlohovská 2, 949 92 Nitra
Slovenská republika
184
Tel.: + 421 37 6546280
Fax: + 421 37 6546483
e-mail: [email protected]
Sborník z konference „Ekologické zem d lství 2007“, 6.-7.2. 2007

Podobné dokumenty

57_boucek_telata_s179-181 138KB Oct 08 2012 04:04:38 PM

57_boucek_telata_s179-181 138KB Oct 08 2012 04:04:38 PM nejintenzivn jší r st zaznamenal u telat odchovaných kojnými kravami a nejnižší u skupiny telat odstavených od matky už po 24 hodinách. To se nám potvrdilo i v našich p edcházejících experimentech ...

Více

MERCEDES BENZ G-model 460, 461 a 463

MERCEDES BENZ G-model 460, 461 a 463 Ná razník pro navijá k s výřezy pro mlhové světlomety, černý, vhodný pro WARN CE-M 8000 - CE-XD 9000 na modely 463 (G 300 Turbo, G 320, G 400, G 500 )

Více

11. Holštýnské dny v Sasku

11. Holštýnské dny v Sasku prezentovalo požadovanou úrovní produkce s d?razem na obsah tuku a bílkoviny. Jeho dcery jsou stylové, velice vybalancované, imponující skv?le upnutým vemenem a naprosto korektními kon?etinami. Jot...

Více

BOXER - Kimex

BOXER - Kimex teplotách +5°C až +40°C. P i velmi vysoké vlhkosti nebo p i polití vodou je nutná regulace spoušt cího za ízení nebo ošet ení prost edkem odpuzujícím vlhkost nap . KONTOX. Za ízené je chrán no p ed...

Více

POŽIADAVKY NA AKOSŤ VYSOKOPECNÉHO KOKSU PR E

POŽIADAVKY NA AKOSŤ VYSOKOPECNÉHO KOKSU PR E (spolu s kyslíkem) do nístěje vysokých pecí. Tato technologie umožní v nejbližší době snížit podíl koksu ve vysokopecní vsázce až na polovinu. Takové snížení podílu koksu v horní „suché“ vrstvě vsá...

Více

FC VIKTOrIA PLZEŇ–AC MILAN ÚTErý 6. PrOSINCE – 20.45 hOd

FC VIKTOrIA PLZEŇ–AC MILAN ÚTErý 6. PrOSINCE – 20.45 hOd Výhry si vážíme a jsme rádi, že jsme postoupili na třetí místo v tabulce,“ hodnotil zápas trenér Pavel Vrba. Na místo distancovaného Čišovského nastoupil do utkání František Ševinský, který svým vý...

Více

Inhibiční látky v mléce:

Inhibiční látky v mléce: zvýšená množství somatických buněk. I m u n o g l o b ul i n y , vysokomolekulární globulární glykoproteiny, jsou součástí syrovátkových bílkovin mléka. Mají schopnost vázat antigen a plní tak v or...

Více

metodika

metodika acetonu nebyla významně ovlivněna prostřednictvím nadmořské výšky (geometrický průměr 1,8 v níţině oproti 1,7 mg.l-1 na vysočině; HANUŠ et al., 2005). V předešlé práci (HANUŠ et al., 1999) byl přes...

Více

Stanovení vhodných postupů pro optimalizaci ustájení krav v období

Stanovení vhodných postupů pro optimalizaci ustájení krav v období protože každá z těchto třech částí se podílí na celkovém výsledku. U starších zvířat však můžeme pozorovat pozitivní změny mateřského chování, ke kterým dospěla zkušeností z předcházejících porodů....

Více