Metodika k projektu Kamarád s přírodou

Metodika k projektu Kamarád s přírodou

METODIKA K PROJEKTU
Výměna zkušeností a know-how
v oblasti environmentálního
vzdělávání
PŘEDMLUVA
Do rukou se vám dostávají metodické postupy, které vznikly na základě projektu: Výměna
zkušeností a know-how v oblasti environmentálního vzdělávání. Projekt vznikl v rámci
Programu česko-švýcarské spolupráce, kde hlavním partnerem projektu byla švýcarská
asociace GEASI, jenž se tématu environmentálního vzdělávání věnuje řadu let.
Environmentální výchova je velmi důležitou součástí života a výchovy dětí, která by jistým
způsobem měla začít ještě před začátkem povinné školní docházky. Environmentální
výchova se snaží započít výchovný proces založený na vztahu člověka a přirozeného
prostředí. Zaměřuje se na vztahy mezi demografií, znečištěním, čerpáním zdrojů,
zachováním druhů, přepravou, technologiemi a organizací městského prostoru, venkova a
přírody na jedné straně a celku lidského prostředí na straně druhé.
Zkušenosti a vědomosti v oblasti životního prostředí a jeho ochrany získané v raném věku
utvářejí dětské hodnoty, vnímání přírody jako takové a učí děti i příslušnému chování vůči
jednotlivým přírodním prvkům.
Podpora environmentálního vzdělávání u dětí je důležitá hned z několika důvodů (Mitchell,
2012)1:

Pomáhá jim se rozvíjet a dospět do fáze porozumění a snaze chránit životní
prostředí.

Rozvíjí jejich pocit úžasu, představivost a tvořivost.

Učí je vnímat okolní krásy, klid a také jim poskytuje útočiště před okolním často
hektickým světem.

Má pozitivní vliv na jejich duševní vývoj, což se velmi často promítne dosažením
lepších výsledků ve škole. Děti jsou schopny snadněji zdolávat různé problémy.

Děti jsou často samostatnější.

Zvyšuje jejich fyzickou odolnost a výkonnost, zlepšuje orientaci a také celkový
zdravotní stav.

Pomáhá jim pochopit vzájemné propojení všech živých a neživých soustav.
Veškeré materiály jsou určené pro žáky základních škol na prvním stupni. Jelikož je ale velký
rozdíl mezi znalostmi jednotlivých ročníků, doporučujeme vyučujícím, aby si jednotlivé
informace a úkoly přizpůsobili tak, aby vyhovovaly jak žákům tak i vyučujícímu. U prvních a
druhých ročníků bude plnění úkolů vyžadovat intenzivnější pomoc ze strany vyučujícího,
pravděpodobně i doba plnění úkolů a her bude delší.
Environmentální výchova je komplexní nauka a lze ji částečně zakomponovat do každého
předmětu. Jakým způsobem, to už záleží individuálně na každém vyučujícím.
1
Mitchell, D. 2012. Promote Environmental Education for Children. www.volunteerguide.com
2
Obsah
PŘEDMLUVA ............................................................................................................................ 2
Obsah ........................................................................................................................................ 3
ÚVOD ........................................................................................................................................ 6
1. Interaktivní webové stránky ............................................................................................... 7
1.1. Metodické postupy ..................................................................................................... 7
1.1.1. Definice environmentální gramotnosti ................................................................ 7
1.1.2. Pilíře environmentální výchovy ........................................................................... 9
1.1.3. Aktivní pedagogika ........................................................................................... 10
1.1.4. Výhody spojené s environmentální výchovou .................................................. 12
1.1.5. Jak začít s Environmentální výchovou ............................................................. 13
1.1.6. Spolupráce ve skupinách .................................................................................. 14
1.1.7. Na co je dobré si dávat pozor ........................................................................... 15
1.1.8. Rady pro venkovní aktivity ................................................................................ 16
1.1.9. Sbírat či nesbírat ............................................................................................... 17
1.1.10. Rodiče, téměř nejdůležitější článek v socializaci dětí..................................... 18
1.1.11. Trvale udržitelný rozvoj ................................................................................... 19
1.2. Hry & Aktivity ............................................................................................................ 20
1.2.1. V hlavní roli biodiverzita .................................................................................... 20
1.2.2. V hlavní roli - Odpad ......................................................................................... 28
1.2.3. V hlavní roli – Udržitelný rozvoj ........................................................................ 30
1.2.4. V hlavní roli – Skupinová spolupráce ............................................................... 32
1.2.5. V hlavní roli – Smysly ....................................................................................... 34
1.2.6. V hlavní roli – Samostatnost ............................................................................. 37
1.2.7. V hlavní roli – Hlava-ruce-srdce........................................................................ 38
1.2.8. Speciální aktivity ............................................................................................... 41
1.3. Ekomise .................................................................................................................... 43
1.3.1. Recyklace odpadu ............................................................................................ 43
1.3.2. Proces třídění odpadu ...................................................................................... 48
1.3.3. Recyklace mobilních telefonů a baterií ............................................................. 49
1.3.4. Lokální produkty ............................................................................................... 50
1.4. Ekotipy ...................................................................................................................... 52
1.4.1. Ekotipy aplikovatelné ve třídě ........................................................................... 52
1.4.2. Ochrana přírody ................................................................................................ 52
1.4.3. Ochrana přírody a zároveň šetření úspor ......................................................... 53
1.4.4. Ochrana a šetření nejen vodních zdrojů ........................................................... 53
1.4.5. Odpad ............................................................................................................... 54
1.4.6. Ekočističe .......................................................................................................... 55
1.5. Ekoslovník ................................................................................................................ 55
1.6. Příroda v Praze......................................................................................................... 55
1.6.1. Biodiverzita ....................................................................................................... 56
2. Kreslená edukativní videa ................................................................................................ 60
2.1. Příběh první: Školní výlet ......................................................................................... 60
2.2. Příběh druhý: Udržitelný rozvoj ................................................................................ 61
2.3. Příběh třetí: Obnovitelné zdroje energie, koloběh vody ........................................... 62
3. Edukativní hry .................................................................................................................. 64
3.1. Enviro pexeso ........................................................................................................... 64
3.2. Společenská hra „Hurá do přírody“ .......................................................................... 64
4. Eko brožury ...................................................................................................................... 65
4.1. Ekomise .................................................................................................................... 65
4.2. Kontrolní otázky ........................................................................................................ 66
4.3. Hodnocení ................................................................................................................ 66
5. Závěr ................................................................................................................................ 67
6. Přílohy .............................................................................................................................. 68
6.1. Pracovní listy ............................................................................................................ 68
Mé oblíbené prostředí ..................................................................................................... 68
Tolik zvířat ....................................................................................................................... 69
SVÁTEČNÍ MENU .......................................................................................................... 70
3
6.2.
6.3.
Kontrolní otázky k Ekobrožurám .............................................................................. 70
Ekoslovník ................................................................................................................ 73
4
5
ÚVOD
Metodické postupy, které vznikly na základě projektu Výměna zkušeností a know-how
v oblasti environmentálního vzdělávání jsou vzhledem k projektovým výstupům rozdělené
do několika částí.
Výstupy projektu:
1. Metodické postupy environmentálního
vzdělávání
pro
žáky prvního stupně
základních škol
2. Interaktivní webový portál www.kamaradsprirodou.cz
3. Kreslená edukativní videa
4. Edukativní hry
5. Ekobrožury
Všechny výstupy projektu jsou propojeny nejen stejnou grafickou úpravou, ale především na
sebe navazujícím obsahem. Doporučujeme, aby děti nejdříve zhlédly edukativní videa, která
je uvedou do tématu environmentální výchovy. Ve videích jsou navíc zodpovězené některé
otázky, jež jsou součástí deskové společenské hry. Hraní her doporučujeme v další fázi.
Jedná se o pexeso a již zmíněnou deskovou hru. Děti si procvičí znalosti a zároveň se při
zodpovídání některých otázek připraví na další fázi, ve které budou plnit vybrané ekomise v
ekobrožurách. Všechny výstupy jsou založené na aktivním přístupu jak žáků tak i vyučujících
případně i rodičů.
První část této metodiky se věnuje obsahu webových stránek (www.kamaradsprirodou.cz),
které slouží jako hlavní zdroj informací převážně pro vyučující a rodiče žáků, a z části také
pro samotné žáky. Všechny materiály, které k projektu vznikly, jsou k dispozici právě na
těchto webových stránkách. Kromě teoretických informací a tipů, které se k environmentální
výchově vztahují, jsou na stránkách umístěna ke zhlédnutí i edukativní videa. Ke stažení jsou
zde environmentální hry a eko brožury. Pro inspiraci je na stránkách umístěn popis různých
her a aktivit, které děti vzdělávají aktivním způsobem. Na stránkách najdete i doplňující
informace k ekobrožurám, ekoslovník a přírodní místa v Praze a jejím okolí.
Další část této metodiky podrobněji rozebírá příběhy kreslených videí a doporučuje, na co by
se měli žáci při sledování zaměřit.
Pod dalším výstupem byly pro žáky vytvořeny dvě společenské hry se zaměřením na
ekologičtější vnímání okolního prostředí. Jedná se o deskovou společenskou hru vhodnou
pro dva a více hráčů. Hra je podrobněji popsaná v kapitole Metodické pomůcky. Další hrou je
pexeso, jež je opět více vysvětlené v kapitole č. 3. Edukativní hry.
Poslední část podrobněji popisuje jednotlivé úkoly v ekobrožukách, které jsou navržené tak,
aby je děti plnily ve škole s ostatními žáky a jejich vyučujícími, ale také doma s rodiči.
6
1. Interaktivní webové stránky
Informace, které jsou uvedené na internetových stránkách www.kamaradsprirodou.cz, jsou
určené především vyučujícím a rodičům, kteří mají na děti největší vliv, obzvlášť na děti na
prvním stupni, u nichž postupně dochází k utváření hodnot a názorů.
Děti přicházejí do školy ve věku, kdy je jejich vnímání, úsudek a pozorovací schopnosti, dalo
by se říci, v syrovém stavu. Žáci nastupují do prvních tříd s nemalými zkušenostmi a mají
chuť poznávat a učit se něčemu novému. Přístup, se kterým děti budete učit a vést je, je
nepochybně ovlivní někdy i na celý život. Děti se učí soustředění a vnímání probírané látky,
zároveň se učí vědomě zapojit všechny smysly. Pro prvňáčky může být velkou změnou to, že
najednou sedí hodiny v lavicích a musejí se soustředit na probírané učivo. Na stránkách jsou
uvedené informace, které jsou zaměřené spíše na aktivní pedagogiku, jelikož právě pro děti
na prvním stupni je aktivní přístup často mnohem přínosnější. Navíc envrironmentální
výchova je pro aktivní pedagogiku jako stvořená.
1.1. Metodické postupy
Nejdříve bychom s dětmi měli diskutovat, abychom si udělali vlastní názor o tom, jaký mají
přehled a vnímají přírodu kolem nás. Měli bychom mluvit o dopadu jejich činností v oblasti
životního prostředí, například aby věděly, že recyklace odpadu v domě není z důvodu
výmyslu jejich rodičů, ale že tím snižují objem směsného odpadu, který končí na skládkách či
ve spalovnách a navíc se z recyklovaného odpadu může opět vyrobit mnoho nových výrobků.
Z recyklovaných PET lahví lze pomocí speciálního zpracování vyrobit některé kusy
sportovního oblečení a vybavení, například fleecové bundy, funkční prádlo, speciálně
vyrobená vlákna jsou použita jako tepelná izolace do zimních bund, dále lze pomocí
zpracovaných PET lahví vyrobit stany či batohy. Dalšími výrobky nebo jejich části, jež jsou
vyrobené pomocí recyklovaných PET lahví, jsou boty, deštníky, pelíšky pro zvířecí mazlíčky,
ale i ploty, palubky apod.
1.1.1. Definice environmentální gramotnosti
Definice je převzatá od North American Association for Environmental Education (NAAEE) 2,
asociace, která vytvořila studii zabývající se právě environmentální gramotností. V této studii
je environmentálně gramotný člověk popsán jako někdo, kdo, jak individuálně tak společně
s ostatními, činí informovaná rozhodnutí týkající se životního prostředí. Je ochoten jednat o
těchto rozhodnutích k vylepšení blahobytu dalších osob, společností i životního prostředí jako
o celku. Aktivně se účastní veřejného života.
Ti, kteří jsou environmentálně vzdělaní, disponují v různém rozsahu znalostmi a
porozuměním široké škále ekologických konceptů, problémů a otázek. Jsou schopni použít
vhodné strategie, k šíření znalostí mezi různým okruhem posluchačů. Celý proces
2
http://www.naaee.net//
7
environmentální gramotnosti se rozvíjí postupně v průběhu času neboť: „Žádný učený z nebe
nespadl.“
Složky environmentální gramotnosti:
Jedná se o čtyři vzájemně propojené komponenty environmentální gramotnosti, a to:

znalosti

dispozice

kompetence

zodpovědné chování vůči životnímu prostředí
Znalosti
Environmentálně gramotný člověk by měl mít znalost o:

fyzikálních a ekologických systémech - Přehled o vzájemných vztazích v
jednotlivých ekosystémech, interakcích mezi hlavními systémy planety, úloze vody
v procesech povrchu Země, znalosti týkajících se změn klimatu a o tom, jak se na
těchto změnách podílí lidská činnost. Měl by také znát několik nejznámějších
organizací, které se na ochraně životního prostředí podílí: Greenpeace, World
Wildlife Fund, UNEP, ale také české Hnutí DUHA.

kulturních a politických systémech – Pochopení souvislostí mezi zemědělstvím,
dopravou, různými kulturami, a podobně. Patří sem i občanská účast a přítomnost
náboženství.

environmentálních problémech – Přehled o některých environmentálních situacích,
které jsou způsobeny přirozeně nebo nastanou vlivem lidské činnosti. Měl by vědět o
konfliktech, které jsou způsobeny změnami životního prostředí (nedostatek pitné
vody, málo orné půdy, záplavy).

různých řešení otázek týkajících se životního prostředí – Měl by mít přehled o
proměnách životního prostředí v průběhu času a mít alespoň základní povědomí o
tom, jaké byly životní podmínky v minulosti a jaké jsou předpovědi pro blízkou
budoucnost.
Dispozice/předpoklady
Jedná se o důležité faktory, které ovlivňují chování vztahující se k životnímu prostředí, a to
jak pozitivní tak negativní. Předpoklady studujících jsou:

ochota učit se a motivace k účasti na veřejných aktivitách týkajících se životního
prostředí

citlivost vůči životnímu prostředí

různé postoje vůči daným událostem a odkazům týkajícím se životního prostředí
8

starostlivost

přehled

osobní odpovědnost za konané činnosti, které přispívají k pozitivním dopadům na
životní prostředí

motivace a dobré úmysly
Kompetence
Jedná se o propojení schopností a dovedností, které mohou být vyjádřeny na konkrétních
příkladech. Měříme zde schopnost:

rozpoznat dané environmentální prostředí

klást relevantní otázky

analyzovat environmentální problémy

zhodnotit a provést osobní úsudky týkající se jednotlivých environmentálních
problémů

použít příklady a znalosti k obhájení postojů týkajících se environmentálních
problémů

vytvořit a vyhodnotit plány k vyřešení některých environmentálních problémů
Kompetence jsou často ovlivněné předchozími znalostmi a dispozicemi.
Zodpovědné chování vůči životnímu prostředí
Všechny předchozí složky mohou být vyjádřeny jedním výrazem jako zodpovědné chování
vůči životnímu prostředí. Tato složka popisuje bod, ve kterém jsou kompetence, znalosti a
dispozice převedeny do souvislostí v rámci určitého kontextu. Existuje několik různých
způsobů jak toto chování měřit, pro účely této metodiky je vhodné chovat se tak, abychom na
životní prostředí působili co nejméně negativně.
Dále je sem řazen environmentální
aktivismus, přesvědčování, spotřebitelská opatření a jiné.
Environmentální problémy jsou ovlivňovány různými souvislostmi, ať už se jedná o fyzické,
osobní, či politické. Lidé mají různé názory a environmentální gramotnost se rozvíjí postupně.
Mění se naše osobní přesvědčení, postupně se vyvíjí naše chování a zkušenosti, a to vše je
dáno prostředím, ve kterém se formuje naše podstata bytí.
1.1.2. Pilíře environmentální výchovy
Jednotlivé pilíře byly nastaveny již v roce 1978. Environmentální výchova by podle nich měla:
9

Posuzovat životní prostředí v jeho celistvosti, jak přírodní, tak vybudované, jak
technologické, tak společenské (ekonomické, politické, kulturní, historické, morální a
estetické).

Být kontinuálním procesem, který provází jedince od mateřské školy všemi fázemi,
formálními i neformálními.

Mít interdisciplinární povahu. Tak, aby skrze každou disciplínu nabídla kompletní a
vyvážený pohled.

Umět se zabývat hlavními problémy životního prostředí, a to v lokálním, národním,
regionálním i mezinárodním kontextu. Tak, aby studenti byli schopni pochopit
souvislosti, měli možnost introspekce neboli sebepoznání a chápali environmentální
podmínky jiných zeměpisných oblastí.

Zaměřit se na reálné a potenciální situace v životním prostředí a udržet přitom
historický náhled.

Propagovat důležitost a nutnost spolupráce na úrovni lokální, národní a mezinárodní
v prevenci i při řešení konkrétních environmentálních problémů.

Brát otevřeně v potaz aspekty životního prostředí v rozvojových a růstových
projektech.

Umožnit studentům aktivní zapojení se do projektování, aby nabili vlastní zkušenosti.
Dát jim možnost rozhodování a přijímání následků.

Spojit znalosti a schopnosti řešení problémů a ujasnění si hodnot v environmentální
oblasti s lidmi různého věku a ze studentova okolí. A přitom klást důraz na citlivost
k životnímu prostředí.

Pomoci studentům objevit skutečné příčiny a příznaky environmentálních problémů.

Vyzvednout komplexnost environmentálních problémů a následnou potřebu kritického
uvažování a schopnosti řešit problémy.

Využívat různá prostředí pro výuku a používat širokou škálu výukových přístupů
k životnímu prostředí. Klást důraz na praktické aktivity a zkušenosti z první ruky.
1.1.3. Aktivní pedagogika
Environmentální výchova je tak obsáhlá, že by mohla zaujímat místo v rozvrhu žáků jako
samostatný předmět. Pokud to však není možné, lze se jí věnovat i v některých dalších
předmětech, jako například Český jazyk, prvouka, přírodověda, vlastivěda, ale i matematika
nebo výtvarná výchova.
10
Celý průběh lekcí by měl být podáván takovým způsobem, aby dětem pomohl pochopit
význam každé hodiny. Výklad by měl pomáhat předcházení určitých předsudků, měl by
v dětech vzbuzovat motivaci a nadšení učit se novým věcem. Je dobré zapojovat žáky přímo
do tvoření lekcí, i v případě, že máte předem stanovené téma. Vždy ho můžete trochu
přizpůsobit zájmu dětí, případně si ho připravit na příští hodinu.
Téma je prezentováno formou otázky, kterou by děti měly být schopné zodpovědět na konci
hodiny. Jednotlivá témata by měla vysvětlovat propojení mezi předchozí a současnou
hodinou. Čas strávený na jednotlivých tématech se může lišit, záleží na počtu žáků, jejich
zkušenostech a znalostech vyučujícího. Vždy je důležité, aby děti téma pochopily.
Na začátku byste měli vysvětlit pomocí slovníčku definici jednotlivých pojmů, které žáci
pravděpodobně uslyší poprvé. U mladších dětí je dobré zobrazit hlavní téma skrze malou hru
nebo příběh, zvláště u nich je důležité začít pracovat dříve na úrovni fyzické než rozumové.
Proces výuky by měl zahrnovat pozorování, komunikaci, porovnávání, kategorizování,
odvozování a následnou schopnost použít nově nabyté znalosti.
Je dobré, abyste se vždy snažili teorii vysvětlit na konkrétních příkladech nebo vlastních
zkušenostech. Také byste se měli snažit děti zapojit do diskuze. Jednotlivými otázkami je
můžete dovést k samostatné odpovědi. V případě, že se chystáte s dětmi do přírody, měli
byste to dát s předstihem vědět rodičům, aby byly děti na ven dostatečně vybavené.
Aktivní pedagogika podle GEASI
GEASI3 je švýcarská asociace, která se zabývá environmentální výchovou již řadu let a
zároveň spojuje mnoho dalších institucí a podnikatelů z italského kantonu ve Švýcarsku, kteří
pracují v oblasti environmentální výuky. Jejich heslem je metafora vysvětlující význam houslí:
„Když je celek více, než jen součet jednotlivých částí.“ GEASI se přeneseně snaží vytvořit
společnou hudbu, která by zaujala širokou veřejnost. GEASI aktivně propaguje ochranu
přírody, krajiny a životního prostředí skrze nástroje environmentální výchovy a speciálně
skrze objevování, poznávání a navazování vztahu s přírodou. Aby dosáhla svých cílů,
zaměřuje se GEASI na přímé i nepřímé propagování environmentální výuky směřované na
děti, dospívající, dospělé a učitele a snaží se jim nabídnout environmentální vzdělání skrze
objevování, poznávání a navazování vztahu s přírodou.
Jejich praktické aktivity jsou postavené na aktivním přístupu k přírodě. V ní se aktivují
všechny smyslové schopnosti, což pak přináší silnější prožitek. Při kurzech se účastníci
zapojují do samotných aktivit a zkouší si roli dětí, pro které jsou aktivity navržené. Mentor má
být považován za průvodce, jako společník na cestě s kufrem důležitých zkušeností, jež jsou
pomocným nástrojem, který se dá vždy vylepšit či nahradit.
Aktivní pedagogika pomáhá člověku k osvojení si vlastního rytmu, vlastního způsobu práce a
k získání jistoty z vlastních způsobů. To spočívá z jedné strany v tom, být si plně vědom
svých možností a na straně druhé vidět vlastní schopnosti a potenciál ve skupině.
3
www.geasi.ch
11
1.1.4. Výhody spojené s environmentální výchovou
Rodičovská role je v tomto případě téměř ta nejdůležitější, protože vyučující může být
sebelepší, ale pokud děti od svých rodičů neuslyší podporu, že to co dělají, má smysl, těžko
to pochopí.
Někdy se setkáváme s tím, že děti mají v přírodě strach. Jedná se více o děti, které
s přírodou nepřicházejí často do styku. Právě zde by byl zásah rodičů velmi vhodný, protože
děti mají ke svým rodičům největší důvěru. Je mnoho možností, jak se děti mohou začít
s přírodou seznamovat. Například při procházce parkem nebo návštěvou lesa. Snadněji se
děti rozkoukají v průběhu nějaké rekreační aktivity například při sportu. Děti se v přítomnosti
rodičů budou cítit v bezpečí a pochopí, že strach není na místě. Nechte se inspirovat
některými aktivitami.
Výhody spojené s environmentální výchovou
Podívejte se na následujících pět příkladů, které by vás mohly přesvědčit o pozitivním
významu environmentální výchovy.
1. Vaše dítě bude výkonnější/šťastnější
Výzkumy ukazují, že environmentální výchova zvyšuje mezi studenty výkonnost.
Například studie provedená Evergreen College porovnala 77 párů škol, kdy jedna z páru
měla ve škole program environmentálního vzdělávání a druhá nikoli. Žáci, kteří měli
hodiny environmentální výchovy, dosáhli lepších výsledků v matematice, čtení i
přírodních vědách.
Proč tomu tak je? Děti se učí používat přirozenou inteligenci, navíc učení prostřednictví
vizualizace a všech ostatních smyslů je mnohem účinnější metodou než pouhé sezení
v lavicích. Environmentální výchova si žádá aktivní zapojení dětí i vyučujících.
2. Vaše dítě se učí zodpovědnosti
Děti, které jsou izolované sezením za počítačem či před televizí, se potřebují dostat ven
ještě častěji. Dnes mnoho dětí ztrácí schopnosti, které vám jako rodičům připadají
naprosto přirozené. Schopnosti, které jste si vy osvojovali jako děti, když jste trávili čas
s ostatními dětmi. Například vymýšlení her, výběr stran, vymýšlení pravidel a učení se
jakým způsobem můžete spolupracovat, nebo jak pečují starší děti o ty mladší.
A protože environmentální výchova zahrnuje témata, která řeší opravdové světové
problémy (recyklace, čištění vodních toků, sázení stromů a další), děti si vytvoří větší
pocit zodpovědnosti za své chování.
3. Vaše dítě bude více motivované a lépe připravené pro navazující studium
Environmentální výchova je sama o sobě velmi zajímavým předmětem. Její studenti
nemají problém s disciplínou nebo docházkou. Navíc se učí pracovat jak ve skupinách
tak individuálně, což je pro navazující studium velmi důležité.
4. Vaše dítě bude do budoucna připraveno na stále vzrůstající důležitost tzv.
Zelené ekonomiky
Environmentální vzdělání bude do budoucna základem pro velký počet pracovních míst
po celém světě. Ekonomové předpovídají, že předměty založené na energetice a
12
environmentálních vědách budou mít v nadcházejících dvaceti letech stejnou důležitost,
jako měly internet a počítačová technika za posledních 20 let.
Ekonomika se rapidně posouvá ve směru alternativních zdrojů energie, ekologičtějších
produktů, inovativních ekologických dopravních prostředků, domů i pracovišť, dále si
můžete všimnout stále se zefektivňujícího recyklování a nových přístupů v zemědělství,
lesnictví a akvakultuře.
5. Vaše děti (a jejich děti) budou vést zdravější život
Environmentální výchova má vedlejší výhodu v tom, že si děti uvědomují možnost
zdravotních rizik. Během výuky narazí na některé příklady, které ohrožují zdraví, tak jako
azbest, toxické chemikálie nebo znečištění vodních toků, které mají nepříznivé a často
trvalé zdravotní následky.
Environmentální znalosti a povědomí umožňuje dětem i dospělým jednat svědomitě vůči
životnímu prostředí a navíc své znalosti mohou předávat i dalším generacím.
1.1.5. Jak začít s Environmentální výchovou
Nejdříve je vhodné s dětmi diskutovat, abyste si udělali vlastní názor na to, jaký mají přehled
a jak vnímají přírodu kolem nás. Měli byste mluvit o dopadu jejich činností v oblasti životního
prostředí.
Například by měly vědět, že recyklace odpadu v domě není výmyslem jejich rodičů, ale že tím
snižují objem směsného odpadu, který končí na skládkách či ve spalovnách a navíc se
z recyklovaného odpadu může opět vyrobit mnoho nových výrobků.
Z recyklovaných PET lahví lze pomocí speciálního zpracování vyrobit některé kusy
sportovního oblečení a vybavení, například fleecové bundy nebo funkční prádlo. Speciálně
vyrobená vlákna jsou použita jako tepelná izolace do zimních bund, dále lze pomocí
zpracovaných PET lahví vyrobit stany či batohy. Dalšími výrobky nebo jejich částmi, jež jsou
vyrobené z recyklovaných PET lahví, jsou boty, deštníky, pelíšky pro zvířecí mazlíčky, ale i
ploty nebo palubní desky v autech.
Třídit lze i bioodpad, což je organická hmota, která se v půdě rozloží a dokáže ji zároveň
obohatit o spoustu živin. Do takového odpadu patří listí, tráva, plevel, zbytky ovoce a
zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina, zbytky rostlin, piliny, dřevěné štěpky, hlína
z květináčů nebo spadané ovoce. Naopak do bioodpadu nepatří zbytky jídel, jedlé oleje,
živočišné zbytky, exkrementy masožravých zvířat a všechny další biologicky nerozložitelné
odpady. Takový kompost si můžete založit i na zahradě, pokud máte prostor nebo můžete
zažádat Pražské služby o speciální popelnici, jejíž obsah bude následně zpracován na
kompost. Ten je využíván v zemědělství, pro pražskou zeleň či na rekultivaci (Pražské služby,
2013)4.
Příklady aktivit, které v dětech umocní znalosti spojené s přírodou, udržitelným rozvojem,
biodiverzitou i nutnost zamyslet se nad tím, co vyhazují do koše, naleznete v kapitole
Hry&Aktivity.
4
http://www.psas.cz/index.cfm/sluzby-firmam/odpady/svoz-bioodpadu/co-je-bioodpad/
13
1.1.6. Spolupráce ve skupinách
Učení vzájemné spolupráci je instruktážní metoda, ve které žáci pracují ve skupinách tak, aby
dosáhli cíle společně za účasti každého člena skupiny. Žáci nižších ročníků budou potřebovat
velké množství podpory z vaší strany. I v tomto případě je dobré děti učit skupinové
spolupráci a výměně názorů již od brzkého věku. Tento typ výuky může dětem dodat
potřebnou odvahu, ale musíte ke každému z nich přistupovat individuálně. Některé děti jsou
stydlivější než jejich spolužáci a může se jednoduše stát, že se uzavřou do sebe a nebudou
ochotné spolupracovat. Proto je dobré, když s tímto typem výuky začne vyučující, který už
děti zná delší dobu. V případě, že tento přístup použijete vhodným způsobem, spolupráce ve
skupinách pomůže žákům ke zvýšení motivace, dále může vhodně podpořit výuku i vaši
kantorskou pozici a vzbudit mezi dětmi vzájemný respekt.
Neodmyslitelným rysem skupinové spolupráce je práce v týmu, která podporuje zapojení
všech žáků. Pouze jejich vzájemná spolupráce vede k dokončení jednotlivých úkolů.
Pokud děti nejsou s tímto typem výuky obeznámeny, je dobré začít pomalu. Nejjednodušším
způsobem je učení formou hry. Některé příklady můžete nalézt v kapitole Hry&Aktivity.
Zkuste děti rozdělit podle odlišných zájmů, pohlaví, schopností nebo vlastností pokud chcete,
aby získaly co nejvíce zkušeností. Jestli si úkol žádá co nejefektivnější výsledek, nechte děti,
aby se rozdělily samy. Je tu také možnost rozdělit žáky podle podobných vlastností, což je
dobré v případě, že chcete, aby byly úspěšné a mohly společně pracovat na nějakém
pokročilejším tématu. Můžete také dát dohromady stydlivější či méně průbojné děti, abyste
podpořili jejich vůdčí schopnosti.
Podle typu úkolu si rozhodněte, který způsob rozdělení bude nejlepší a poté zkuste sami
nebo společně s dětmi vymyslet třídní pravidla, například:

Zúčastni se a pomáhej ostatním!

Poslouchej ostatní!

Toleruj ostatní, ve třídě nejsi sám!

Zeptej se, pokud čemukoliv nerozumíš!
Buď vy, nebo nechte děti, aby si rozdělily jednotlivé role ve skupinách. Je pravděpodobnější,
že děti budou více spolupracovat, pokud bude každý vědět, jaká je jeho či její role. Role
mohou být následující:
Zpravodaj – Informuje ostatní skupiny o dosažených výsledcích.
Zapisovatel – Zapisuje nápady a odpovědi ostatních členů (v případě prvních a druhých tříd,
je třeba tuto funkci přizpůsobit dovednostem žáků).
Technik – Přináší a vrací vypůjčené pomůcky.
Další role jsou vaše:
Pomocník – Organizuje práci ve skupinách, ujišťuje se, zda skupiny úkol pochopily.
Kontrolor – Kontroluje, zda všichni v rámci skupiny úkol pochopili, a zda každý může
vysvětlit a souhlasit s odpovědí skupiny. Určuje, zdali se na odpovědi shodne většina, či jen
určitá část.
14
Čtenář – Čte pokyny nebo jiné materiály takovým způsobem, aby jim skupina rozuměla.
Podpůrce - Snaží se děti povzbuzovat pozitivními poznámkami. Ukazuje zaujetí a nadšení
z práce každé skupiny.
Umělec – Kreslí pro skupinu ilustrace nebo diagramy.
Výzkumník – Vyhledává ve slovníku/encyklopedii neznámá slovíčka.
Pozorovatel – Tiše pozoruje skupinu a poskytuje zpětnou vazbu v průběhu hodnocení práce.
Třídu pro skupinové aktivity trochu přizpůsobte. Je třeba, aby na sebe děti v rámci skupiny
viděly a slyšely se. Dejte si záležet, aby každé dítě úkol, či hru pochopilo. Je také nutné projít
s dětmi sociální dovednosti, jako umění sdílet s ostatními, umění kompromisu, umění
naslouchat, umění navzájem si pomáhat, umění chválit, umění poskytnout zpětnou vazbu,
umění přijmout rozdílnosti nebo umění oponovat akceptovatelným způsobem. Později nechte
děti začít, ale stále buďte mezi nimi, aby vás mohly požádat o radu. Jasně stanovte zadání a
časový limit. Ještě jednou dětem připomeňte, jaké chování od nich očekáváte a jejich úkol například, že se každý z nich na plnění úkolu musí podílet. Ujistěte se, že děti znají jednotlivá
kritéria, podle kterých budou hodnoceny.
Vyhodnoťte, jak dobře se děti úkolu zhostily, a zda spolupracovaly. Nezapomeňte pochválit
ty, které si od minule zlepšily. Můžete si zvolit vlastní způsob hodnocení a ohodnotit každou
skupinu nebo jejího jednotlivého člena. Na konci vždy nezapomeňte aktivitu shrnout a
společně nad jejím průběhem diskutujte.
Můžete si klást následující otázky:

Zúčastnil se na úkolu každý člen ze skupiny? Pokud ne, co bylo důvodem? Jak bych
mohl/a povzbudit druhého ke spolupráci?

Jak jsem skupinám byl/a během plnění úkolu nápomocný/á?

Co bych mohl/a udělat, aby skupina pracovala ještě lépe?
Naučit se vést děti ke skupinové práci je dlouhý proces, avšak doufáme, že tímto stručným
shrnutím, jsme vám alespoň trochu pomohli.
1.1.7. Na co je dobré si dávat pozor
Někdy je vyučující nadšený pro danou látku natolik, že se dětem snaží ukázat příliš. Avšak i
v případě, že děti jsou aktivitami zaujaté a baví je, unaví se rychleji než dospělí. Někdy
chcete dětem ukázat příliš. Ale i v případě, že jsou aktivitami zaujaté a baví je, unaví se
rychleji než dospělí. Je třeba brát v úvahu, že děti potřebují mezi aktivitami volný čas na
svobodné objevování prostředí a na sdílení dojmů s ostatními. Je lepší naplánovat aktivit
méně a prokládat je volným časem.
Pro ulehčení se můžete řídit následujícími zásadami
Každý zúčastněný potřebuje:

mít pocit fyzického i psychického bezpečí

znát pravidla (kdo/co/kdy/kde/jak)
15

být respektován a nebýt souzen

nacházet potěšení v tom, co zažívá
Každý zúčastněný má právo:

neúčastnit se

zastavit se, kdykoliv bude mít potřebu nabrat další sily

chybovat
Každý zúčastněný musí:

respektovat ostatní a stanovená pravidla

mluvit v první osobě

neblokovat skupinu
1.1.8. Rady pro venkovní aktivity
Každá příležitost, kdy se děti mohou učit v otevřeném prostoru tím, že si jednotlivé prvky
mohou samy osahat a vidět na vlastní oči, je pro ně jedinečná zkušenost, kterou si budou
pamatovat několik let možná i po celý život. Pokud okolí, kam se s dětmi chystáte, neznáte, je
lepší se s ním nejdříve seznámit bez přítomnosti dětí. Vyvarujete se tak možným
nebezpečným nástrahám. Snažte se děti navnadit stručným vysvětlením aktivit, které je
čekají. Je samozřejmě jednodušší, pokud vám s dětmi může pomoci některý z rodičů nebo
starší žáci. Před tím, než se vydáte do přírody, je opět dobré nastavit si určitá pravidla.
Například si zvolte nějaké znamení, při jehož použití budou všechny děti vědět, že se k vám
mají vrátit (tlesknutí, písknutí atd.).
Další pravidla, která můžete použít na cestě za přírodou:

Všechny živé organismy musí být respektovány. Vhodnou pomůckou může být heslo:
„Koukej se, pouč se, nechej žít.“

Drž se pohromadě alespoň s jedním dalším spolužákem.

Buď opatrný!

Přines si potřebné pomůcky.

Snaž se dodržovat všechna nastavená pravidla.
Není nutné pokaždé chodit na jiná místa, naopak, menší děti se mohou na neznámých
místech cítit nejistě. V případě, že chodíte na stejné místo, můžete si ho pokaždé trochu
zvelebit. V každém případě se ale snažte vymezit hranice, za které se děti nesmí vzdálit.
Využijte stromů, kamenů nebo stavení. Základním pravidlem může být to, že vás děti stále
musí mít v dohledu a vy samozřejmě je. Ujistěte se, že všichni pravidlům rozumí, a že je
dobře slyšeli. Připomeňte žákům vhodné chování a řekněte jim, co bude následovat, pokud
se nebudou chovat podle pravidel. Jestli se to opravdu stane, vraťte se s dětmi zpět do třídy.
Po čase stráveném venku, nechte děti sdílet své zážitky a zapojte se s nimi do diskuze. Žáci,
kteří se nechovali vhodně, by, pokud máte možnost, měli zůstat s vámi ve třídě. Ostatní děti
mohou jít dokončit úkol s jiným vyučujícím.
Dejte dětem dopředu vědět, že půjdou do přírody, aby se na to mohly dostatečně vybavit.
16
Aktivity konané v přírodě mohou být různého charakteru, vždy se ale snaží o přirozené
propojení dítěte s přírodou. GEASI rozdělila aktivity následovně:

Smyslové aktivity: Aktivity, které se zaměřují na kontakt s přírodou skrze vaše smysly.

Vědecké aktivity: Aktivity, které podporují dětskou zvídavost a zaměřují se na
objevování prostředí a jeho součásti. Například hledání hmyzu, potravinový řetězec,
kvalita vody atp.

Herní výukové aktivity: Aktivity, které vyvolávají potřebu hraní a řádění. Hra je
chápána jako potřeba a právo dětí.

Umělecké aktivity: Aktivity, které se zakládají na kreativitě a představivosti, což jsou
dva základní mosty pro environmentální výchovu.

Hra na role: Jedná se o hry, díky kterým každý prožije na vlastní kůži určitou
zkušenost dané tématiky. Smyslem je zahrát si roli v nasimulované situaci. To
pomůže při pochopení takové situace v reálu.

Emoční aktivity: Zažití zkušeností vycházejících z emocionálně či životně důležitých
zážitků. Například noc ve stanu, pod širákem, svítání atp.
Je vhodné děti s přírodou seznamovat postupně. Nejdříve se učí poznávat okolí, zároveň se
děti učí odbourat strach, proto se nejdříve pracuje ve skupinkách. Až po nějaké době, když
už se děti v daném prostředí cítí jistě a nebojí se být samy, můžete přejít k samostatným
úkolům (Vytvoř si sám, Deníček). Zpočátku spolu všichni komunikují, až nakonec pracuje
každý sám za sebe a tvoří jen ve své přítomnosti, což může mít pro mnohé hlubší význam.
Další aktivity mohou být prováděné se zavřenýma očima, kdy jeden má zrak zakrytý
například šátkem a druhý je vodičem, což děti učí vzájemné důvěře. Další aktivity jsou
zajímavé při východu nebo naopak západu slunce nebo vyrazíte-li na noční vycházku třeba
do lesa, kde najednou vnímáte mnohem více zvuků okolo sebe než přes den.
1.1.9. Sbírat či nesbírat
Podívejte se na následující důvody, proč byste živé organismy sbírat neměli, ale zároveň jak
byste s organismy měli zacházet, pokud se rozhodnete pro jejich bližší zkoumání.
Důvody proč NESBÍRAT

Měli byste mít respekt ke všem živým organismům, to znamená, že byste je měli
nechat žít a nestresovat je chytáním nebo trháním.

Přírodu je nejlepší studovat v jejím přirozeném prostředí, proto organismy pozorujte,
ale nechte je být.
17

Snažte si uvědomit, že hlavní důvod proč chodíte s dětmi do přírody je pochopení
jejího konceptu a ne sbírání živočichů. Děti mohou ztratit cit pro pouhé pozorování,
protože bude přehlušen pocitem, že musí za každou cenu něco chytit.
Důvody proč SBÍRAT

Podaří-li se vám humánní způsob odchycení některého organismu, můžete názorně
vysvětlit některé pojmy (například aktivita MIKRO ZOO, kdy děti sbírají živočichy, aby
si vyzkoušely latinské názvosloví).

Měli byste zmínit důležitost základních potřeb a spokojenosti odchycených živočichů.

Také musíte zdůraznit důležitost navrácení živočichů zpět do přírody do míst, kde byli
odchyceni.
S dětmi můžete společně projít a vymyslet další pro a proti spojené se sbíráním organismů.
V případě, že budete některé živočichy odchytávat, opět byste si měli stanovit určitá pravidla:

O odchyceného živočicha se starejte co nejšetrněji, aby se cítil pohodlně.

Vaše odchytová nádobka by měla být mimo přímé sluneční světlo.

Snažte se množství odchycených živočichů minimalizovat, proto pracujete v menších
skupinkách.

Do nádobky dejte společně s živočichem i něco, co bylo v jeho blízkosti, například
větvičku nebo list. Živočich tak získá možnost se trochu schovat.

Pokud sbíráte vodní organismy, naberte vodu v místě odchytu.

Navraťte živočichy vždy do místa, ze kterého jste ho odchytli.
1.1.10.
Rodiče, téměř nejdůležitější článek v socializaci dětí
Aniž si to uvědomujeme, každý den se rozhodujeme a věnujeme se celé řadě aktivit, které
ovlivňují životní prostředí. Platí to například pro výrobky, které kupujeme, řízení auta,
nakládání s odpadem, používání čisticích prostředků, nebo prostředků, které jsou určené
k hnojení trávníku či pokojových rostlin. Děti se brzy musí naučit, že životní styl, ve kterém
vyrůstají, má dopad na životní prostředí, což ovlivňuje nejen kvalitu života jich samotných, ale
celé společnosti. S tímto názorem velmi koresponduje i myšlenka GEASI (2012) 5, a to že
zkušenost se stává doopravdy obohacující, pokud si jednotlivec uvědomí sám sebe, vlastní
schopnosti vnímání a dedukce. A je schopen se bez obav a kriticky konfrontovat se
skutečnostmi, které ho obklopují. Velmi důležité je i propojení pocitů a emocí. Pro lepší
uvědomění si podstaty věci je účinné zobrazení konceptu skrze názorný příklad, například
pomocí nějaké hry. Důležité je předávání zkušeností a znalostí nejen prostřednictvím slov,
velmi podstatné je i zapojení emocí. Děti si nejen více užijí, ale více si i zapamatují, pokud jim
potřebné téma vysvětlíme zábavným způsobem, například prostřednictvím hry. Ale platí zde
zásada, že musíme k dětem přistupovat individuálně, především v závislosti na věku.
5
http://www.geasi.ch/
18
Dnešní dětská generace má před sebou velmi těžkou úlohu, jelikož jim předešlé generace
připravily nelehké podmínky pro život. V současném světě je život ulehčen o nespočet
technických i netechnických vymožeností. Vzdálenosti již často nepočítáme na kilometry, ale
na minuty, a to díky rychlým motorům dopravních prostředků, které přepravují nejen nás, ale i
zboží po celém světě. To nám umožňuje například zakoupit plodiny, které by v našich
klimatických podmínkách mohly být vypěstovány jen velmi těžko. Díky genetickým úpravám
lze pěstovat některé plodiny a rostliny s mnohem vyšším výnosem a to i v oblastech, kde by
se jim normálně vůbec nedařilo. Často i obyčejné kuře (či brojler), které si koupíme za akční
cenu v supermarketu je za intenzivního výkrmu chováno pouhých pět týdnů a průměrně
dosažená hmotnost je 1,6 kg živé hmotnosti. Během takto rychlého výkrmu, který ještě před
třiceti lety trval 84 dní, dochází k neúměrnému růstu svalstva vůči vývinu kostí a kloubů, což
vede k problémům spojeným s pohybovým a kardiovaskulárním systémem (Agroweb, 2008) 6.
Žijeme nyní v době, kdy jsou téměř všechny nezbytnosti na dosah, vyvíjíme jen velmi malé
úsilí pro jejich získání a téměř vůbec si neuvědomujeme, jaký to má dopad na životní
prostředí. Jednotlivé změny na naší planetě Zemi jsou přitom často v součinnosti s lidskými
aktivitami.
Role rodičů je v tomto případě téměř ta nejdůležitější, protože vyučující může být sebelepší,
ale pokud děti od svých rodičů neuslyší podporu, že to, co dělají, má smysl, těžko to pochopí.
Někdy se setkáváme s tím, že děti mají v přírodě strach. Jedná se více o děti, které
s přírodou nepřicházejí často do styku. Právě zde by byl zásah rodiče na místě, protože děti
mají ke svým rodičům důvěru. Je spoustu možností, jak se děti mohou začít s přírodou
seznamovat. Vhodná je procházka po parku nebo lesem. Děti se snadněji rozkoukají
v průběhu nějaké rekreační aktivity například při sportu. V přítomnosti rodičů se budou cítit
v bezpečí a pochopí, že pro strach není důvod.
1.1.11.
Trvale udržitelný rozvoj
Definice byla stanovena v roce 1987 v tzv. Brundtland report (Gro Harlem Brundtland, norská
fyzička a předsedkyně Světové komise pro životní prostředí a rozvoj). Udržitelný rozvoj je
takový způsob rozvoje, který se snaží uspokojit potřeby současné generace, ale za
předpokladu, že nebudou ohroženy potřeby generací budoucích. Na stránkách Ministerstva
životního prostředí lze najít tuto definici: „Udržitelný rozvoj je koncepce, která odráží přirozené
environmentální limity hospodářského růstu v souladu s kapacitami ekosystémů a činnostmi
vedoucích k zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro nynější i příští
generace.“ (MZP, 2012)7
Donedávna byl koncept udržitelného rozvoje prezentován jako rovnostranný trojúhelník, jehož
vrcholy představují rozměr sociální, environmentální a ekonomický. Avšak později se objevila
nová metoda hodnotící udržitelnost, jež vede ke zvládnutí zdánlivě nezvladatelných
6
7
http://www.agroweb.cz/Slechtitelsky-pokrok-versus-zdravi__s261x32056.html
http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj
19
problémům. Udržitelný rozvoj je reprezentovaný čtyřmi doménami, které spolu úzce souvisí.
Patří sem doména ekonomická, kulturní, politická a ekologická.
Doména ekonomická – V tomto novém pojetí ekonomická doména definuje postupy a
významy spojené s produkcí, využíváním a řízením zdrojů. Termín „zdroje“ je použitý v tom
nejširším smyslu tohoto slova.
Doména ekologická – Rozřešit tuto doménu je celkem obtížné, protože sem zasahují
činnosti spojené s kulturou i s přírodou. Někteří popisují ekologickou doménu obecněji, na
křižovatce mezi původními sociálním a environmentálním rozměrem – tedy jako ekologii.
Doména kulturní – Tato doména je interpretována jako klíčový element nové strategie pro
udržitelný rozvoj. Představuje různé postupy, proslovy a významná vyjádření, která v průběhu
času vyjadřuje různé souvislosti a naopak nesouvislosti sociálního významu.
Doména politická – Definuje postupy a významy spojené se základními otázkami
problematiky sociální moci, jež se týkají organizace, autorizace, prohlášení a regulace
běžného sociálního života. Politická změna je důležitá pro vhodnou reakci na hospodářské,
ekologické a kulturní výzvy.
Udržitelný rozvoj se samozřejmě setkává i s kritikou na různých úrovních. Nejčastější kritika
se vztahuje k otázkám jako je kvalita dat, porovnatelnost a potřebné zdroje.
1.2. Hry & Aktivity
Hraním si procvičujete představivost, logické uvažování, obratnost a další schopnosti.
Především u menších dětí je velmi úspěšná forma výuky právě prostřednictvím nějaké hry.
Pokud je hra nebo daná aktivita pro děti zábavná a zajímavá, často si naučenou látku
zapamatují na mnohem delší dobu někdy i napořád. Hry a aktivity popsané na webových
stránkách jsou rozdělené podle zaměření.
1.2.1. V hlavní roli biodiverzita
Když mluvíme o biodiverzitě, je to často kvůli jejímu ohrožení. Proto je důležité zabývat se
tímto tématem a rozumět mu již od základní školy.
Navrhované aktivity lze praktikovat ve škole i venku v přírodě, na venkově i ve městě. Slouží
k zahájení rozhovoru, debaty a vyjádření vlastních názorů. Respekt k úhlům pohledu
ostatních je základem k pochopení principu biodiverzity a důvodů, proč je důležité ji
podporovat. Při tomto prvním setkání s tématem je tedy nutné ocenit všechny názory a
jednotlivé pohledy a v žádném případě je nehodnotit.
Neváhejte aktivity opakovat v různých situacích a na různých místech, nakonec porovnejte
výsledky.
VŠICHNI SE PODÍLÍME NA BIODIVERZITĚ
SCHOPNOSTI

Rozvoj kritického myšlení

Uspořádání informací
20

Komunikace
MATERIÁL
Fotky zvířat
ÚVOD
Netopýři, draví ptáci, hadi, ropuchy, pavouci, vlci, medvědi a mnoho dalších živočichů ještě
dnes doplácí na svou špatnou pověst. Proto byli loveni a často dokonce vyhubeni. Přesto
jsou součástí biodiverzity.
PRŮBĚH

Použijte fotografie, nebo napište na kartičky jména zvířat, která nemají dobrou
pověst, například vlka, medvěda, pavouka, zmiji nebo hlemýždě.

Zeptejte se každého dítěte, co pro něho tato zvířata představují. Hodnocení a názory
dětí musí být respektovány, není vhodné je nějakým způsobem hodnotit. Cvičení
může být uskutečněno také písemnou formou.

Podle jakých kritérií mohou být tato zvířata hodnocena?

Na konci diskuze se zeptejte, zda někdo z dětí změnil názor a z jakého důvodu.

Na závěr zdůrazněte, že tito živočichové jsou součástí přirozené druhové
rozmanitosti.
MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ
Vyhledejte v literatuře od starověku po současnost příklady různých pověr, fobií nebo
vybájených schopností týkajících se těchto živočichů. Rozhodněte, které z nich se zakládají
na skutečnosti, a které nikoliv. Využijte znalostí o jejich přirozeném prostředí k jejich bližšímu
studiu.
Najděte rozdíly v jejich vnímání napříč kulturami, epochami, druhy profesí (zemědělci, lovci,
učitelé atd.), a také podle prostředí, kde děti žijí (město, venkov).
Vytvořte prezentaci obávaných živočichů a toho, co pro lidi představovali v průběhu dějin a
napříč kulturami.
Napište seznam oblíbených zvířat. Na základě jakých kritérií je vybíráte?
TOLIK ZVÍŘAT
SCHOPNOSTI

Rozvoj kritického myšlení

Uspořádání informací

Komunikace
PRACOVNÍ LISTY
Toto cvičení odkazuje k pracovnímu listu Od divokého k domácímu. Doporučujeme nejprve
vypracovat pracovní list, než začnete s tímto cvičením (viz příloha).
ÚVOD
Když mluvíme o živočišné biodiverzitě, máme na mysli divoká i domácí zvířata.
PRŮBĚH
21

Vysvětlete dětem, že je velmi obtížné určit přesný počet živočišných druhů, jelikož
mnoho z nich ještě nebylo objeveno. Jsou to především malí živočichové, jako hmyz
a červi, které je obtížné najít. Větší živočichové, jako ptáci, ryby a savci, jsou naopak
všichni známí. Každoročně také určitý počet druhů zmizí.

V pracovním listu rozlišujeme mezi divokými a domácími zvířaty. Zeptejte se žáků: A)
V čem je toto rozdělení užitečné? B) Mohou být zvířata rozlišována i na základě
jiných kritérií?

Vyplňte tabulku a napište, co jednotlivé druhy živočichů potřebují k životu.
Vyslechněte názory žáků, v případě pochybností otevřete diskuzi. U divokých zvířat
je nutné zdůraznit důležitost neporušeného přirozeného prostředí a nutnosti tato
prostředí chránit. Domácí zvířata také potřebují svůj životní prostor a se všemi, bez
rozdílu by se mělo důstojně zacházet.

Zamyslete se nad různými kritérii rozlišování zvířat. U každého z nich se snažte najít
výhody a nevýhody.

Srovnejte životní nároky zvířat a nároky lidí, které jsou určeny v pracovním listu Mé
oblíbené prostředí.

Zdůrazněte velkou rozmanitost divokých i domácích zvířat a zamyslete se nad pozicí
člověka v biosféře: A) Je člověk zvířatům nadřazen, nebo je pouze jiný? B) Pokud
vezmeme v potaz životní nároky a prostředí, ve kterém člověk žije, jsou lidé
považováni za divoké nebo domácí? C) Může člověk sdílet prostředí s jinými
živočichy a rostlinami a za jakých podmínek?

Nezapomeňte zmínit, že všechna domácí zvířata jsou původně divoká. Domácími se
stala, protože je člověk přizpůsobil svým potřebám, domestikoval.
MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ

Je možné v rámci těchto dvou kategorií přistoupit i k jiným klasifikacím.

Například: Zvířata se šupinami, s křídly, s peřím; zvířata, která létají, plavou, běhají.
V závislosti na věku žáků můžete živočichy rozdělit podle obecného dělení, nebo je
požádat, aby vymysleli vlastní kritéria dělení.

Prostřednictvím této aktivity je možné prohloubit znalosti také studiem jednotlivých
poddruhů například slepic, skotu, hmyzu atd.
HON ZA POKLADEM
SCHOPNOSTI

Rozvoj pozorovacích schopností

Uspořádání informací
MATERIÁL
Průhledné krabičky s víčkem
ÚVOD
22
Tato jednoduchá aktivita se může odehrávat kdekoliv, na cestě do školy, na dvoře, v okolí
školy. Bude potřeba určit okruh hledání, například zakázat vstup na soukromý pozemek nebo
na silnici, a určit předměty k odevzdání.
PRŮBĚH

Požádejte děti, aby hledaly různé přírodní předměty, například:
- Přírodní kulatý předmět
- Přírodní předmět, který lepí.
- Přírodní předmět s příjemnou vůní
- Přírodní předmět vytvářející zvuk nebo hluk
- Přírodní předmět pocházející z nějakého zvířete
- Přírodní předmět, který štípe nebo píchá.
- Tři přírodní předměty: zelený, červený, hnědý
- Tři různé schránky hlemýžďů
- Tři různé listy
- Dva druhy plodů

Žáci vyrazí ve skupinách hledat požadované předměty. Nakonec porovnejte všechny
nálezy. Jsou stejné? Jaké jsou rozdíly?

Požádejte děti, aby předměty rozlišily na základě daných kritérií. Například:
- Živé a neživé předměty
- Pohybující se a nepohybující se předměty
- Rostliny, živočichové, ostatní
- Listy se zubatými a s hladkými okraji

Zadejte dětem, aby vymyslely vlastní kritéria rozlišení předmětů a uspořádejte malou
výstavu. Každá skupina se bude snažit uhodnout kritéria ostatních skupin.
MALUJEME KRAJINU
SCHOPNOSTI

Rozvoj pozorovacích schopností

Rozvoj kritického myšlení

Komunikace

Rozvoj kreativního myšlení
MATERIÁL
Čtvrtka či papír, štětce a barvy nebo pastelky
ÚVOD
Krajina je utvářena přírodními faktory anebo lidskou činností, případně jejich vzájemným
působením. Každá krajina nás jistým způsobem ovlivňuje a náš vztah k ní, její vnímání, je
zase ovlivněno naší povahou. Krajina, která nás obklopuje je převážně dílem člověka. Dnes
již v podstatě neexistuje krajina, která by nebyla ovlivněna lidskou činností. Při původním
způsobu obdělávání půdy vznikala poměrně různorodá krajina, avšak od začátku 19. století
naše civilizace vyvíjí na přírodu velký tlak změnami ve způsobu obdělávání půdy, stavbou
23
velkých průmyslových konglomerátů, rozvojem dopravy a cestovního ruchu. To všechno na
úkor přirozené krajinné rozmanitosti.
PRŮBĚH
Vyberte místo s dobrým výhledem a vymezte přesně část krajiny, která může být rozsáhlejší
než daný výhled po krajině. Požádejte žáky, aby nakreslili to, co vidí, a zdůraznili hlavní rysy
dané krajiny a jejího charakteru: Přirozená krajina, zástavba, zemědělská krajina, dopravní
cesty, reliéf, atd.
VENKU

Uspořádejte výstavu všech obrázků a požádejte žáky, aby je okomentovali.

Vytvořte seznam věcí, kterých si žáci všimli: Silnice, pěšinky, koleje, háje, lesy, pole,
zdi atd.

Roztřiďte tyto krajinné prvky podle toho, do jaké míry jsou ovlivněny lidskou činností
(přírodní – umělé, ovlivněné člověkem – méně ovlivněné).

Všimněte si různých hluků a zvuků a přiřaďte je k jednotlivým krajinným prvkům.

Přiřaďte různé krajinné prvky ke specifickým lidským činnostem.

Zeptejte se žáků, jací různí živočichové žijí v rozdílných částech dané krajiny.

Podívejte se pohlednici znázorňující tuto krajinu. Jsou na ní všechny věci, které děti
viděly, namalovaly a vyfotografovaly?
VE TŘÍDĚ

Připomeňte si krajinu prostřednictvím obrázků, zvuků, hluků, lidských činností, rostlin,
které jste viděli a zvířat, která zde pravděpodobně žijí.

Požádejte žáky, aby napsali sloh na téma: Moje ideální krajina.
MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ
Pozorováním starých fotografií a pohlednic upozorněte na zásadní změny tradiční
zemědělské krajiny a vyjmenujte příčiny těchto změn: Vymizení určitých krajinných prvků,
vztah mezi změnami v lidské činnosti, používání herbicidů a pesticidů, intenzivní
mechanizace, monokultury, změny ve způsobu života (spotřeba, stěhování, cestování, práce,
zábava).
Čím byly tyto změny způsobeny? Představte člověka a jeho činnost jako zásadní faktory
utváření krajiny.
FOTOGRAFUJEME
SCHOPNOSTI

Rozvoj pozorovacích schopností

Rozvoj kritického myšlení

Spolupráce

Komunikace

Rozvoj kreativního myšlení
ÚVOD
24
Tato aktivita se uskutečňuje formou hry. Má za cíl rozvíjet spolupráci v kolektivu tím, že děti
pracují ve dvojicích. Tento úkol může sloužit i jako úvod k aktivitě Malujeme krajinu.
PRŮBĚH

Navrhněte žákům hru na fotografy. Každý musí udělat sérii vlastních fotek na téma
krajina, v níž zachytí průběh výletu pro své rodiče a kamarády.

Žáci spolupracují ve dvojicích. Jeden je fotograf, druhý představuje „fotoaparát“.
Fotograf pečlivě vybírá snímek a vede svůj „fotoaparát“, který má zavřenou clonu
(oči). Fotograf by měl samozřejmě upozornit „fotoaparát“ na terénní překážky, ale
nekomentuje, co dělá.

Když fotograf vybere vhodný snímek a namíří svůj „fotoaparát“, dá předem
domluvené znamení pro fotografování. „Fotoaparát“ na sekundu otevře oči, pořídí
snímek a opět je zavře. Tímto způsobem fotograf pořídí několik snímků (mezi 5 – 10).
Poté se žáci ve svých rolích vymění.

Každý žák se snaží vybavit si fotografie, které pořídil jako „fotoaparát“, a vyjmenovat
nejvýraznější rysy krajiny (přirozené prostředí, umělé prostředí), rozmanitost krajiny a
rozsah zastavěného prostoru.
MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ
Zeptejte se žáků, co by cestovatel spatřil před sto lety, a co přesně se od té doby změnilo.
Čím byly tyto změny způsobeny? Představte člověka a jeho aktivity jako faktory ovlivňující
krajinu.
BARVY PŘÍRODY
SCHOPNOSTI

Rozvoj pozorovacích schopností

Komunikace

Rozvoj kreativního myšlení
MATERIÁL
Papíry nebo čtvrtky, štětce, vodové barvy, tempery nebo pastelky
ÚVOD
Bohatství určitého prostředí je dáno počtem rostlin, které se zde nacházejí. Před zavedením
moderních zemědělských metod, na polích rostlo přibližně tři sta druhů rostlin, mezi nimi
pestrobarevné květiny jako vlčí mák, chrpa nebo koukol polní. Dnes tato pole s bujnou
vegetací v podstatě vymizela. Výběr osiv, použití herbicidů, nutnost co největších výnosů, to
jsou hlavní důvody negativního vývoje.
Druhově rozmanitá prostředí, jako suché stepi, meze a neobdělávaná pole, jsou čím dál
vzácnější.
PRŮBĚH

Najděte dva typy prostředí, jedno bohaté na barevné květiny a rostliny, druhé chudé,
například nějaký svah, trávník nebo hřiště.
25

Žáci pozorují dvě vybraná prostředí a přenášejí na papír všechny barevné odstíny,
které vidí. (Děti si mohou paletu barev obohatit přímo něčím z daného prostředí,
například okvětními plátky nebo listy. Doporučujeme trhat pouze malou část rostliny,
ne celou.)

Porovnejte počet různých barev u obou typů prostředí.

Jsou zde rozdíly?

Požádejte žáky, aby tyto rozdíly vysvětlili.

Z jakého důvodu má trávník méně barev než rozkvetlá louka nebo mez?
POHLED DO KUCHYNĚ
SCHOPNOSTI

Uspořádání informací

Komunikace
PRACOVNÍ LIST
Tato aktivita se vztahuje k pracovnímu listu Sváteční menu. Doporučujeme nejprve
vypracovat tento pracovní list (viz příloha).
ÚVOD
Stravovací zvyklosti jsou v každé zemi jiné, v závislosti na kulturních rozdílech. Ingredience,
ze kterých se skládají tradiční pokrmy, jsou typické svojí rozmanitostí a mají původ v období,
kdy naši předkové žili z darů přírody a směnného obchodu. Dotázáním žáků na typický pokrm
jejich země původu se snažte přijít na co nejvíce zapomenutých druhů luštěnin, ovoce a
obilnin, neobvyklých pokrmů živočišného původu, způsobů jejich přípravy a servírování.
PRŮBĚH

Tato aktivita nabízí další možnosti práce s pracovním listem Sváteční menu.

Vyjmenujte všechny rostliny a přísady živočišného původu, ze kterých se menu
skládají.

Shrňte výsledky do tabulky, označte původ jednotlivých surovin a zdůrazněte
například rozmanitost potravin rostlinného původu. Žáci si připomenou existenci
mnoha druhů užitečných a důležitých rostlin pro výživu, a poznají nové druhy ovoce a
luštěnin.

Jaké suroviny se používají v různých zemích a oblastech? Proč?

Kolik rostlin jste vyjmenovali?

Kolik zvířat?

Kolik zemí a oblastí původu?

Ke shrnutí je možné použít mapu nebo globus.

Kolik surovin žáci neznali? Zamyslete se nad důvody, proč jsou některé suroviny
méně známé.

Ve výživě je důležitá i rozmanitost barev: Jaké jsou oblíbené barvy? Které vzbuzují
největší podezření? Co nám o jídle říká jeho barva?

Co znamená změna barvy?
26
MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ
Pro ilustraci této rozmanitosti uspořádejte výstavu ovoce a luštěnin s uvedením místa
původu. Je také možné uspořádat malou oslavu věnovanou kulinářské rozmanitosti s různými
typy pokrmů a nápojů (nezapomeňte pozvat také rodiče – seznámí se tak se školními
aktivitami).
Tato aktivita může také sloužit jako výchozí bod ke studiu stravovacích návyků dětí: Co
obvykle jedí? Jak jsou pokrmy připravovány? Dávají přednost rychlému občerstvení,
polotovarům, nebo domácí stravě?
Dále lze navázat tématem „globalizace stravování“ a obchod s potravinami, jejich produkce
(ekologická, konvenční, sezónní), jejich původ, sjednocování v použití surovin a stravovacích
návycích.
Na základě tématu potravinové rozmanitosti lze také probrat ostatní kulturní fenomény
z pohledu rozmanitosti: Hudbu, náboženství, báje a pověsti, sport, tanec, nebo literaturu.
POSTŘEHY A POZNÁMKY PRO VYUČUJÍCÍ K PRACOVNÍMU LISTU - MÉ OBLÍBENÉ
PROSTŘEDÍ
Prostředí, které každý z nás považuje za ideální k životu, záleží jak na mnoha objektivních
faktorech (nižší míra hluku, dopravní dostupnost, blízký les), tak na těch subjektivních
(sympatická čtvrť, výhled na jezero, kratší cesta do školy atd.). Srovnání faktorů určujících
upřednostňovaný typ prostředí ukazuje rozmanitost kritérií a hodnot. Žáci se naučí, že není
správná nebo špatná volba, že každá představuje výhody a nevýhody.
Pokud chcete zjistit, jaká jsou rozhodující kritéria pro výběr ideálního prostředí k životu, je
nutné respektovat jednotlivé názory a nechat žáky se otevřeně vyjádřit.
Nechte žáky podívat se na rozdílná prostředí na obrázcích v pracovním listu. Je možné
pracovat ve skupinách.
Každá skupina vybere jeden typ prostředí, představí ho ostatním a vysvětlí důvody své volby.
Každý žák může vyjádřit svůj názor v souvislostech.
Na konci diskuze může každý změnit názor. V tom případě se zeptejte, z jakého důvodu
došlo k této změně.
Určete kritéria týkající se lidské společnosti (lidé mluvící stejným jazykem, levný nájem,
možnosti volnočasových aktivit, dostupnost obchodů atd.) a kritéria týkající se prostředí
(blízký les, klid, hojnost květin, nedaleké jezero atd.), na základě kterých se žáci rozhodovali.
Zdůrazněte subjektivitu mnoha z těchto kritérií.
→ Pracovní list Mé oblíbené prostředí (viz příloha).
VÝPRAVA DO MĚSTA
SCHOPNOSTI

Rozvoj kritického myšlení

Spolupráce

Uspořádání informací
27

Komunikace

Rozvoj kreativního myšlení
MATERIÁL
Papír, lupa, krabičky, nahrávací zařízení (MP3, iPod, mobilní telefon atd.)
ÚVOD
Máte dojem, že v městském prostředí je kromě lidí pouze pár rostlin a žádní živočichové?
Když se ale lépe podíváte, zjistíte, že naopak místa, jako parkoviště u supermarketů, nádraží,
nebo letiště, nejsou zcela bez známek života. Pojďte je tedy najít! Cvičení rozvíjí schopnost
uvědomit si biodiverzitu v přítomnosti a v daném prostředí, a vztáhnout ji k městské, sociální
a kulturní realitě současnosti. Lze kombinovat s předešlými cvičeními.
PRŮBĚH

Vnímejte svět jako celek (planeta s oceány a kontinenty) a pak se zaměřte na země a
kultury. Zakončete vnímáním určitého městského prostředí (parkoviště supermarketu,
nádraží, letiště, silnice atd.).

Zorganizujte ve skupinách výpravu do města a připravte mapu (pro mladší žáky
postačí obrázek, pro starší je vhodný plán s vysvětlivkami nebo mapa).

Zakreslete do ní všechny přírodní a umělé prvky tohoto městského prostředí.
Nezapomeňte na člověku užitečné prvky a na ty, které škodí přírodě.

Během výpravy požádejte žáky, aby doplnili do mapy různé prvky prostředí, které jste
prozkoumali (zvířata, rostliny, nerosty, předměty, budovy atd.).

Řekněte žákům, aby si vzali, vyfotografovali, nebo namalovali nejvýraznější prvky,
které během výpravy viděli. Nesbírejte zvířata!

Zorganizujte anketu a shromážděte názory místních obyvatel. Na žácích bude
sestavit sérii otázek tak, aby zjistili co nejvíce o přítomnosti přírodních prvků
v městském prostředí a jejich vlivu na místní obyvatele. Po návratu do třídy
klasifikujte věci, které jste nasbírali:
- živá x neživá věc
- rostliny x živočichové x nerosty x ostatní
- živočišné druhy x poddruhy
- rostlinné druhy x čeledi
- přírodní x umělé (vytvořené člověkem)
- biologicky rozložitelné x nerozložitelné

Požádejte žáky, aby se zamysleli nad možným zlepšením podmínek na probádaném
území tak, aby lidé, živočichové a rostliny mohli žít v harmonii.
MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ
Prostudujte metody, na jejichž základě se klasifikují předměty, které jste nalezli, a vědecké
disciplíny, které se jimi zabývají (antropologie, geografie, biologie, botanika, zoologie atd.).
1.2.2. V hlavní roli - Odpad
EKO PIKNIK
28
ÚVOD
Při zvláštní příležitosti by děti společně s vyučujícím nebo rodiči mohli uspořádat
environmentální piknik, a to v prostorách školní zahrady, pokud je k dispozici, nebo v parku
v okolí školy nebo na louce.
PRŮBĚH
Požádejte děti, aby jídlo přinesly v recyklovatelných nebo omyvatelných obalech. Aby měl
piknik nižší dopad na životní prostředí. Měli byste přemýšlet v duchu udržitelného rozvoje.
Pokud to je možné, rozdělte mezi žáky jednotlivé úkoly, požádejte je, aby z domova přinesli
jimi nebo jejich rodiči připravené jídlo, nebo aby se snažili přinést lokální potraviny. Místo
igelitové folie potraviny přikryjeme utěrkou, kterou následně můžete použít i jako ubrousek.
Snažte se přinést pouze tolik jídla, kolik děti budou schopné sníst, aby se nemuselo posléze
vyhodit. Vzniklý odpad roztřiďte do příslušných popelnic.
Další aktivity jsou spíše návodem, jak lze upotřebit materiál, který většinou končí
v koši nebo v kontejneru s tříděným odpadem.
TETRA PAK VLAK: POUŽITÁ A PRÁZDNÁ KRABICE OD MLÉKA NEBO DŽUSU
POUŽITÝ MATERIÁL
Krabice od mléka, provázek, párátka na propíchnutí, korkové špunty, roličku od kuchyňských
ubrousků, nůž, nůžky, lepidlo a bodovou svářečku ke svaření kartonu
POSTUP
Rozlepte krabici od mléka a pořádně jí omyjte. Vystřihněte kruhový otvor se stejným
průměrem jako má rulička. Ten bude sloužit pro komín lokomotivy z papírové ruličky.
Vystřihněte okénka a zalepte je průhlednou fólií. Párátkem nebo špejlí udělejte díry na kola,
která budou na špejlích. Slepte znovu krabici lepidlem a bodovou svářečkou.
Vložte ruličku od ubrousků do připraveného otvoru v lokomotivě, špejle do připravených děr a
nakonec na kraj každé z nich napíchněte kolečko z korkového špuntu.
Udělejte díry na provázek a spojte lokomotivu s vagóny.
KVĚTINY: POUŽITÉ PLASTOVÉ KELÍMKY
POSTUP
ASTRA
Odstraňte vrchní okraj kelímku a nastříhejte ho směrem ke dnu na malé proužky. Nakonec
nožem proužky nakadeřte jako stuhu střídavě směrem ke středu a ven.
MĚSÍČEK
Odstraňte vrchní okraje u čtyř kelímků, dvou malých a dvou velkých. Poté je všechny
nastříhejte směrem ke dnu na úzké proužky, ohněte je mírně směrem ven a vložte všechny
kelímky do sebe podle velikosti.
JIŘINA
29
Odstraňte vrchní okraj jednoho malého a dvou velkých kelímků. Z každého kelímku
vystřihněte osm okvětních lístků směrem ke dnu. Nakonec vložte všechny tři kelímky do
sebe.
UMÍSTĚNÍ
Jakmile máte květy hotové, přistupte k výrobě stonků, abyste je mohli dát například do vázy:
Prostředek květu propíchněte párátkem, květ zajistěte dvěma kolečky z korkového špuntu a
nakonec připevněte brčko, které bude sloužit jako stonek.
KRMÍTKA PRO PTÁKY
Z KRABICE OD MLÉKA…
POUŽITÝ MATERIÁL
Krabice od mléka (ideálně o objemu půl litru), nůžky, lepidlo, kancelářská sponka, listí, krmení
pro ptáky
POSTUP
Vystřihněte na protilehlých stranách krabice okénka, ale nechte vrchní stranu tak, abyste
vytvořili nad okénky malé stříšky. Nalepte na krabici listí tak, aby lépe splynula s prostředím.
Propíchněte vršek krabice kancelářskou sponkou, ta bude sloužit jako háček k zavěšení
například na větev nebo plot.
Z PLASTOVÉ LAHVE…
POUŽITÝ MATERIÁL
Plastová láhev s víčkem, provázek, řezáček, listí, lepidlo
POSTUP
Vyřízněte proti sobě dvě okénka uprostřed lahve, přivažte pod hrdlem provázek tak, aby vám
zůstaly dva konce. Naplňte krmítko ptačím zobem a zavěste na větev.
PEXESO
ZE STARÝCH ČASOPISŮ A KARTONU...
POUŽITÝ MATERIÁL
Tvrdý karton, časopisy, čirý lak ve spreji, nůžky, lepidlo
POSTUP
Vystřihněte 36 stejných čtvercových kartiček z kartonu a 18 stejných nebo podobných
obrázků z časopisů o stejné velikosti jako kartičky (cca 6cm).
Nalepte obrázky na kartonové kartičky a nakonec je nastříkejte průhledným lakem proti
opotřebování.
1.2.3. V hlavní roli – Udržitelný rozvoj
Následující aktivity zdůrazňují důležitost tohoto konceptu v budoucnu. To znamená, že byste
měli mít na vědomí, jakým způsobem vaše současné aktivity a potřeby mohou ovlivňovat
budoucnost dalších generací. Jedná se o aktivity prováděné po delší časové období.
30
NAUČNÁ ZAHRÁDKA
POMŮCKY
Na naučných zahrádkách může pracovat více tříd, nejlepší a nejjednodušší je možnost využití
školního pozemku. Pokud tedy máte možnost obdělávat určitou plochu půdy, budete
potřebovat semínka nebo už vzrostlé rostliny a keře. Záleží na vás, pro co se rozhodnete.
ÚVOD
Tato aktivita je dlouhodobá, ale děti se na ní mohou krásně naučit, že práci vykonanou na
zahrádce, bude následovat odměna v podobě plodin. Záleží, pro jaké rostliny se rozhodnete.
PRŮBĚH
Vezměte žáky na pozemky v každou roční dobu, ať vidí, jaká cesta vede od zasazení
semínka přes protrhávání, okopávání a odplevelování půdy, nebo prořezávání (u stromů), až
po konečnou sklizeň a případné zazimování zahrady. Ať děti poznají, že dají-li rostlinám
správnou péčí, mohou se těšit na příští sklizeň, která bude ještě úrodnější.
Navíc si žáci na své nové zahrádce mohou stanovit pravidla sami. Například, že plodiny
nebudou hnojit chemickými hnojivy, nebo budou pěstovat pouze druhy, které jsou pro danou
oblast typické.
LESNÍ ŠKOLKA (aktivita je převzatá z projektu Centro natura Vallemaggia ve Švýcarsku)
POMŮCKY
Záleží na vás, kam budete chtít tuto aktivitu posunout, ale běžně byste měli vystačit s tím, co
nabízí příroda.
ÚVOD
Tato aktivita je dlouhodobá a je vhodné ji realizovat, pokud se v blízkosti vaší školy nachází
nějaký les, kam byste mohli s dětmi docházet jednou týdně po celý rok. Cílem této aktivity
(projektu) je snaha upevnit vztah mezi nejmenšími dětmi a přírodou nebo územím, které je
obklopuje.
PRŮBĚH
Pedagog děti vede k respektu k přírodě, ale zároveň je učí, aby se v přírodě cítily příjemně,
jako kdyby byly v domácím prostředí. Proto nejdříve zvolte prostor, který poslouží jako vchod
a poté děti vyzvěte, aby si našly předmět, který jim poslouží jako klíč. Děti pak jednotlivě
vchází dovnitř a zdraví se s lesem.
Děti by se opravdu měly chovat, jako kdyby vcházely k někomu do domu, proto by si měly
před vstupem například očistit boty.
Tím, že po dobu školního roku budou žáci chodit na jedno místo, mělo by být takové, kde
nebude vadit, když si budou stavět různé přístřešky nebo vybavovat jednotlivé místnosti.
Jednou z aktivit je například stavba ochranného kruhu. Všechny děti se postaví do kruhu a
poté udělají dva kroky zpět. Vyznačí si místo, kde stojí a poté začnou nosit větve, kterými
vyznačený kruh vyplní. Tento kruh bude po zbytek roku hlavním stanovištěm, kde si budou
všichni povídat a sdílet různé dojmy.
31
Další aktivita může být zaměřená jak na paměť, tak na rychlost. Pedagog na plátno poskládá
určitý počet různých přírodních předmětů (listy, kůru, ptačí pera, lesní plody, atd.). Děti jsou
rozděleny do dvou skupin. Mají za úkol si předměty zapamatovat v daném pořadí a poté
dostanou například 5 minut na to, aby všechny předměty našly a poskládaly v tom stejném
pořadí.
Dále si děti mohou hrát tím způsobem, že se snaží vymyslet a zařídit některé prostory, jako
kdyby to byla určitá místnost v domě například kuchyň nebo obývací pokoj. Společně by také
měly vykopat místo pro toaletu.
Je zde prostor pro mnoho aktivit, které podporují dětský zájem o přírodu jako takovou. Při
odchodu by děti nikdy neměly zapomenout projít dveřmi a poděkovat lesu za čas, který v něm
mohly strávit.
1.2.4. V hlavní roli – Skupinová spolupráce
LEONARDŮV MOST
SCHOPNOSTI
Při skládání se děti učí spolupráci, jelikož most nelze bez pomoci dalších rukou postavit. Dále
je třeba soustředěnost a správná koordinace.
POMŮCKY
Leonardův most si můžete vyrobit sami nebo si ho můžete pořídit například na stránkách
(http://www.duhovymotyl.cz/?136,en_leonarduv-most-gr-40365).
Jedná se o dřevěnou skládačku, kdy pro její složení není potřeba ani lepidla ani žádných
hřebíků či provázků. Je to samonosný most, který drží sám o sobě.
ÚVOD
Tato interaktivní dřevěná skládačka nese jméno tvůrce, kterým není nikdo jiný než samotný
Leonardo da Vinci. Na úvod by se slušelo říci, kdo vlastně tento renesanční italský všeuměl
byl.
Leonardo da Vinci se narodil v polovině 15. století a dodnes je považovaný za jednoho
z nejvýznamnějších malířů všech dob a pravděpodobně jako všestranně nejtalentovanější
člověk, který kdy žil. Leonardo vynikal jako malíř, sochař, architekt, hudebník, matematik,
inženýr, vynálezce, geolog, kartograf, botanik nebo spisovatel.
Nejvíce je obdivovaný za svou vynalézavost. Mezi jeho nejznámější vynálezy patří
helikoptéra, tank, ponorka nebo kalkulačka. Naplánoval však i například průmyslové využití
sluneční energie.
PRŮBĚH
Rozestavěnou skládačku postavte před děti a nejdříve je nechte samotné přemýšlet, o co by
tak mohlo jít. Neraďte jim přímo, co lze z jednotlivých špalíčků vyrobit. Spíše je pozorujte, jak
vzájemně spolupracují a diskutují o jejich účelu. Pokud si děti opravdu nevědí rady, snažte se
je k výsledku navést, aby výsledek nakonec stejně odhalily samy.
LISTOVÝ TWISTER
SCHOPNOSTI
32
Děti si hrají a experimentují a zároveň se učí koordinaci, spolupráci s ostatními, možná i
trochu taktiky.
POMŮCKY
Do samotné přípravy mohou být zapojeny i samy děti. Je potřeba bílý kus látky (cca 2x2m),
nasbírané listí různých druhů stromů (4druhy), čtyři různé barvy k obarvení listů a hrací
kostka. Na látku nakreslete čtverec a do něj 16 dalších menších čtverečků, do kterých
otisknete barvené listy stromů.
ÚVOD
Při pozorování dětí během této aktivity se vám jistě potvrdí, že hra je nejstarší a
nejefektivnější formou učení. Jedná se o obdobu známé hry, v tomto případě jsou barevné
puntíky nahrazené barevnými obrázky listů.
PRŮBĚH
Děti se rozdělí do dvou družstev. Samotným účelem hry je, aby se každý z družstva dostal co
nejrychleji na druhou stranu protihráče. Před začátkem se losováním zvolí začínající
družstvo, poté rozhodčí hodí kostkou, na níž každé číslo představuje jednu z barev.
Je také možné kostku přímo vyrobit k těmto účelům a každou z jejích stran označit barvou,
kterou jsme zvolili k obarvení listů. Dvě strany necháme bez označení nebo si samy zvolíme,
která barva se na kostce bude vyskytovat dvakrát. To samé udělejte v případě čísel na kostce
– zvolte si, která čísla se nepočítají, nebo budou pod dvěma čísly určité barvy.
Poté, co se na kostce zobrazí jedna z barev, soutěžící musí položit jednu nohu a jednu ruku
na listy v dané barvě. Při dalším hodu kostkou hráč musí bez pohybu již položených končetin
umístit i zbylé dvě na danou barvu tak, aniž by spadl. V případě pádu se musí přemístit opět
na začátek. Potom, co se na stranu protihráčů dostane první ze soutěžících, si vítězné
družstvo připisuje bod a nastupují další hráči.
DŘEVĚNÁ SKLÁDAČKA
SCHOPNOSTI
Při této aktivitě se děti učí opět vzájemné spolupráci a obrazové představivosti. Musí navíc
pracovat pod časovým tlakem, protože se jedná o soutěž s omezeným limitem.
POMŮCKY
Pro tuto hru je výborný odříznutý asi pěticentimetrový plátek z kmene stromu, který poté
rozřežete na malé nepravidelné kousky, jež pak děti skládají do původního tvaru. Tuto
skládačku bez speciálních nástrojů vyrobíte poměrně obtížně. Můžete si to usnadnit tím, že
zkusíte sehnat jakoukoliv jinou dřevěnou skládačku. Dále budete potřebovat ještě přístroj na
měření času.
ÚVOD
Prostřednictvím této hry se děti učí obrazové představivosti a přesnosti.
PRŮBĚH
Děti jsou rozděleny do dvou nebo více skupin. Úkolem je poskládat jednotlivé kousky tak, aby
ve výsledku dostaly opět originální tvar. Hráči navíc musí být rychlí, protože v této aktivitě
33
rychlejší vyhrává. Týmoví spoluhráči mezi sebou musejí spolupracovat a vzájemně
komunikovat.
1.2.5. V hlavní roli – Smysly
Vše, co se v přírodě děje vnímáme všemi smysly. Zrak je naším nejsilnějším smyslem, jeho
prostřednictvím vnímáme barvy a tvary. Sluchem vnímáme nejen hlasy lidí a zvířat, ale také
veškeré zvuky. Čichem cítíme jak příjemné, tak nepříjemné pachy. Pokud chutnáme některé
lesní plody, nebo se zastavíme a dáme si svačinu z domova, prožitek z jídla a nápojů
vnímáme prostřednictvím chuti.
Hmat, který je rozšířený na celé tělo, je nejsilnější v rukou. Rukama se dotýkáme různých
věcí, rozlišujeme hrubé a hladké povrchy, pevné a tekuté, studené a teplé, velké a malé.
ZRAK
Obecně si děti při následujících aktivitách rozvíjejí smysl pozorování.
Co je správně?
POMŮCKY
Sežeňte si obrázek, na kterém je zobrazeno nějaké zvíře, rostlina nebo strom. Je potřeba,
abyste měli další tři obrázky, na kterých bude zobrazen ten samý objekt, ale s mírně
odlišnými znaky.
ÚVOD
Na této aktivitě pravděpodobně dojdete k zajímavému zjištění, a to že objekty často
pozorujete více myslí než samotným smyslovým orgánem zraku, tedy očima, což vám často
ztěžuje požitek z pozorování.
PRŮBĚH
Na úvod si k danému obrázku připravte několik informací - o jaké zvíře či rostlinu se jedná,
kde se vyskytuje, čím se živí, nebo jaké prostředí je nejvhodnější k jeho růstu. Poté tento
obrázek, na kterém máte zobrazený vybraný objekt, schovejte a nahraďte ho jiným, kde bude
objekt jednou zobrazen správně a na dalších třech obrázcích bude zobrazeno něco odlišně.
Zeptejte se dětí, který obrázek je správný. Na první pohled to zní velmi jednoduše, ale
uvidíte, že to není až tak jednoznačné.
Stopy zvířat
POMŮCKY
Pro tuto aktivitu budete potřebovat několik rekvizit, jelikož pravděpodobnost, že najdete
všechny potřebné stopy na jednom místě, kam se s dětmi vydáte, je nízká. Dále si s sebou
vezměte i obrázky stop zvířat žijících v lese. Najděte staré ptačí hnízdo, ptačí brka, staré vosí
hnízdo a cokoli se v přírodě běžně vyskytuje. Dětem řekněte, ať si vezmou papír a tužku.
ÚVOD
Při této aktivitě se děti učí poznávat určité stopy zvířat ve volné přírodě, nejen otisk jejich těla
nebo tlapek. Jděte se na vybrané místo podívat předem a zkuste objevit, zda se v okolí
34
nevyskytují přirozené stopy - například ohlodaný strom, trus od zajíců či vysoké zvěře, zbytky
ohlodaných šišek od veverek, rozrytá půda od divokých prasat a podobně.
PRŮBĚH
Nejdříve jsou dětem ukázány obrázky stop různých zvířat. Obrázky mohou ukazovat rozdíl
mezi stopami stojících a pohybujících se zvířat. Na konci mohou děti zkoušet určovat
jednotlivé stopy samy. Poté, co jste umístili vámi přinesené rekvizity na příslušná místa,
umístěte k nim i číslice. Ale ne přímo k danému předmětu, protože následně budou děti samy
určovat, co je pod daným číslem za stopu. Řekněte dětem, aby se pokusily určit, které zvíře
stopu zanechalo. Dejte jim přibližně 15 minut, záleží na tom, kolik jste pro ně připravili číslic.
Je také důležité, aby děti věděly, v jak rozsáhlé oblasti se stopy vyskytují. Proto řekněte, kolik
je číslic, a kde přibližně se nacházejí. Žáky můžete nechat pracovat samostatně nebo ve
dvojicích. Na konci s dětmi jednotlivé stopy projděte, aby se mohly vyjádřit, zda to pro ně bylo
náročné.
Hledejte, co se nehodí
POMŮCKY
Vezměte případně rekvizity, které do přírody nepatří, ale bude jich tam pravděpodobně
bohužel víc než dost.
ÚVOD
Touto aktivitou se děti učí vnímat okolí a přemýšlí, co se v něm objevilo vlivem člověka.
Samozřejmě, že celá krajina bude pravděpodobně ovlivněna lidskou činností, ale řekněte
dětem, ať se soustředí pouze na předměty, které tam na první pohled nepatří.
PRŮBĚH
Je dobré, když si trasu projdete předem bez dětí a umístíte na stezku nějaké předměty vy.
Můžete u cesty nechat ležet PET lahve, na keř pověsit igelitový pytlík, ale klidně zkuste
odhodit i ohryzek od jablka či banánovou slupku, je to zcela na vás. Poté děti nechte trasou
procházet samostatně nebo ve dvojicích a řekněte jim, ať si všímají předmětů, které do
přírody nepatří. Mohou si dělat i poznámky, pokud chtějí. Na konci zjistíte, že děti našly
mnohem více předmětů, než jste tam umístili.
SLUCH
Králíčci a predátoři
POMŮCKY
Pro tuto aktivitu je nutné mít nahrávky (a tudíž i přehrávač) různých zvířat žijících například
v lese, ale můžete si vybrat i jiné prostředí, záleží jen na vás. Budete potřebovat i šátky (pro
každé dítě jeden).
ÚVOD
Děti se podle nahrávek snaží rozpoznat jednotlivé hlasy zvířat.
PRŮBĚH
35
V tomto případě děti hrají malé králíčky, kteří pohopkávají po volném prostranství. Jejich
úkolem je rozpoznat zvuk zvířete a rozhodnout se, zdali se jedná o predátora, nebo zvíře pro
králíčky neškodné. V případě, že si myslí, že reprodukovaným hlasem je predátor, jejich
úkolem je schovat se do nory, kterou může demonstrovat například nějaký kus látky. Hra se
může opakovat několikrát dokola, aby si děti hlasy dobře odposlouchaly a mohly je správně
identifikovat.
HMAT
Rozpoznej svůj strom
POMŮCKY
Šátky k zavázání očí
ÚVOD
Děti se při této aktivitě učí stimulovat smysl hmatu, soustředění a posílit vzájemnou důvěru.
Při této aktivitě mají žáci zavázané oči.
PRŮBĚH
Řekněte dětem, ať se rozdělí do dvojic. Každá dvojice dostane šátek a jeden z dvojice si jej
zaváže přes oči. Partner, který nemá zavázané oči, vede druhého ke stromu, který si vybral.
Požádá ho, aby prozkoumal strom sám, aby se dotýkal jeho kůry, kořenů a povrchu, který ho
obklopuje a eventuálně také větví a požádá ho, aby strom objal. Po této fázi je dotyčný opět
doveden na výchozí místo, je mu sundán šátek a je dotázán na to, zdali pozná svůj strom
mezi jinými.
Doporučení: Dětem řekněte, aby se snažily vnímat prostředí i pomocí sluchu a čichu, během
vedení k vybranému stromu si může dítě osahávat i jiné stromy, může mu to pak usnadnit
hledání.
Slepá cesta
POMŮCKY
Budete potřebovat provaz, který natáhnete mezi stromy, celkem by stezka mohla být dlouhá
asi 100 metrů. Dále budete potřebovat kolíčky, mističky s víčkem a šátky k zavázání očí.
Kolíčky připevněte na provaz asi po deseti metrech.
ÚVOD
Tato velice atraktivní aktivita upoutá rozhodně většinu dětí. Je lepší, pokud máte možnost jít
s dětmi do rozmanitějšího prostředí, kde jsou větší kameny, kopce nebo soutěsky.
PRŮBĚH
Řekněte dětem, aby se rozdělily do dvojic, jeden si zaváže oči a dostane do rukou mističku.
Poté ho vodič přivede k nataženému lanu a řídí ho pouze hlasem, pokaždé když rukou narazí
na kolíček, má za úkol sebrat jakýkoliv předmět, který se vejde do mističky. Pokračuje stejně
až na konec cesty. Úkolem vodiče je, aby partnera upozorňoval na všechny překážky, které
nemá možnost vidět. Na konci si může trasu projít stejným způsobem, ale již bez šátku přes
oči, nebo se mohou děti ve dvojici prohodit a jít opačným směrem. Na konci aktivity diskutujte
36
s dětmi, jaké měly pocity, zda svému vodiči důvěřovaly, nebo jestli naopak vodiči nepociťovali
velkou zodpovědnosti. Ptejte se, zda děti věděly, co sbírají.
CHUŤ A ČICH
Hravě a žravě
POMŮCKY
Budete opět potřebovat šátky, plody, ale i například mátu, tymián, šťovík, okvětní lístky fialek
nebo jiných jedlých květin.
ÚVOD
Tuto aktivitu můžete provádět prakticky kdekoli, ale pokud se s dětmi dostanete do lesa nebo
na louku v období, kdy dozrávají borůvky, maliny, jahody, či bylinky, bude to pro ně zajisté
hezký zážitek.
PRŮBĚH
Posaďte se do kruhu a rozdejte dětem šátky, aby si mohly zavázat oči. Poté pošlete do kola
první krabičku s vámi určenou plodinou či bylinou a nechte jí děti nejdříve očichat, posléze
ochutnat. Až všichni ochutnají, nechte je nahlas říci, co to podle nich bylo. Stejně pokračujte
s dalšími plodinami.
1.2.6. V hlavní roli – Samostatnost
Většina dosud zmíněných aktivit je vhodná spíše pro týmovou práci, což je velice přínosné.
Na druhou stranu, je dobré učit děti samostatnosti, aby se naučily vycházet se sebou
samými.
VYTVOŘ SI SÁM
Děti dostanou kus organické plastelíny, která se deštěm v přírodě rozloží bez následků.
Úkolem je, aby si děti samy našly takové místo, kde se cítí příjemně. Na tomto místě poté
vymodelují, cokoliv je napadne. Tento úkol je dobré provádět v takovém prostředí, které děti
už nějakou dobu znají. Časový limit je delší než u ostatních aktivit, například 20 minut. Pokud
děti chtějí, mohou své místo ukázat i ostatním, není to však podmínkou.
DENÍČEK
Nejedná o typickou aktivitu, ale může vhodně doplnit rozvoj u dětí ve věku 8-14 let. Deníček
vytváří soukromé prostředí, chcete-li místo, kam děti mohou zapisovat své dojmy a zážitky.
Velmi přínosné je to v případě, pokud chodíte stále na jedno místo. Děti mohou pojmout tuto
aktivitu individuálně a každý si najde své místo, kde se cítí dobře. Samozřejmě si děti do
deníčku mohou i kreslit, třeba zachycovat významné události například na konci školního
roku.
ROZLOŽ SVÉ JMÉNO
Děti sice hrají ve skupině, každý ale sám za sebe. Tato aktivita je lepší pro starší děti, které
už mají širší slovní zásobu.
Postup: Řekněte dětem, ať podle jednotlivých písmen ve svém jméně zkusí najít slova, která
mají něco společného s přírodou. Například ten, kdo se jmenuje Jan, může vymyslet slova
jako jelen, astra, nadmořská výška. Vyhrává ten, kdo najde slova nejrychleji.
37
1.2.7. V hlavní roli – Hlava-ruce-srdce
Následující aktivity se snaží propojit hned několik činností najednou. Je nutné se nad daným
úkolem zamyslet, zapojit ruce a něco vytvořit, nebo se pomocí rukou a nohou někam dostat.
Samozřejmě je dobré do všeho vkládat srdce, abyste z konečného výkonu měli dobrý pocit.
Výsledkem by měl být pocit rovnováhy.
Ideální je postupně vyzkoušet všechny zmíněné aktivity. Můžete si je samozřejmě
přizpůsobit vašim možnostem, ovšem měly by zůstat zahrnuty úkoly zapojující již zmíněný
model (hlava-ruce-srdce). Potom byste měli s dětmi diskutovat, při které z aktivit se cítily
nejlépe.
MIKRO ZOO
SCHOPNOSTI
Během této aktivity je kladen důraz na citlivost vůči živočichům žijícím v přírodě a schopnosti
vnímání svého okolí. Úkol by měl děti vést k zamyšlení nad původem názvu daného
živočicha.
POMŮCKY
Pro tuto aktivitu je potřeba dětem rozdat jakékoli nádobky s víčkem, do kterého budou moci
chytit malého živočicha. Před začátkem je třeba dětem říci, že musejí být velmi opatrné, aby
živočichům neublížily, případně jim poradit, jak při sběru živých organismů postupovat.
Jelikož děti budou odchyceného živočicha pojmenovávat, budou potřebovat i papír a tužku.
ÚVOD
Aktivita je zaměřená na princip pojmenovávání různých přírodních prvků. Jako příklad můžete
uvést švédského přírodovědce a lékaře Carla Linného, který je mimo jiné považován za
zakladatele přírodopisného třídění. Dětem vysvětlete, že organismy z živočišné i rostlinné
říše jsou pojmenovány většinou podle jejich vzhledu, vlastností, podle prostředí či místa, kde
se nacházejí. Případně jménem jejich objevitele. Čím více příkladů uvedete, tím lépe děti
porozumí.
PRŮBĚH
Úkolem je najít jakéhokoliv živočicha, kterého děti opatrně, aniž by došlo k jeho zranění,
odchytí a umístí do skleničky. Poté, co si všechny děti najdou svého živočicha, dostanou
papírek a měly by se pokusit napsat jeho latinské jméno. I v případě, že ho nevědí.
Podle instrukcí by mělo být první jméno název samotného živočicha. Druhé jméno náleží
místu, kde byl živočich nalezen nebo vlastnosti, jíž se vyznačuje. Třetí jméno by měl dostat
podle svého objevitele. Následně byste měli s dětmi diskutovat, proč zvolily právě takovéto
jméno.
PRŮZKUM OKOLNÍ FAUNY A FLÓRY
SCHOPNOSTI
38
Děti se učí pozorovat, aniž by narušovali chod přírody a zároveň se učí sdílet příjemné
zážitky, které v nich příroda vyvolává.
POMŮCKY
Je dobré si vzít dalekohled, případně i knihu, ve které budou jednotlivé druhy popsané.
V případě, že děti budou v přírodě kreslit, vezměte i potřebné množství papírů a psacích
potřeb.
ÚVOD
V případě, že je to možné, vydejte se s dětmi do přírody a prozkoumejte okolní svět ptactva,
motýlů, brouků, ale také různé stromy a květiny. Pokud nejste v jednotlivých druzích fauny a
flory zběhlí, je vhodné se na průzkum předem připravit a trasu si projít nejdříve bez dětí.
Můžete si tak osvěžit znalosti v poznávání rostlinstva i živočišstva.
PRŮBĚH
Děti se mohou pokusit nakreslit květinu nebo zvíře, které se jim nejvíce líbilo, buď přímo
venku, nebo po návratu ve třídě. V případě hezkého počasí se zkuste na nějakém místě
zastavit. Můžete si společně prohlížet oblohu, vyptat se dětí, co jim jednotlivé mraky
připomínají, vysvětlit jim, kde se oblaka vzala nebo proč je obloha modrá.
ČTYŘI ROČNÍ OBDOBÍ
SCHOPNOSTI
Děti v tomto úkolu rozvíjejí svou kreativitu a opět pracují ve skupině.
POMŮCKY
Veškerý materiál vám poskytne sama příroda.
ÚVOD
Děti z přírodních materiálů tvoří obrazy představující jedno roční období.
PRŮBĚH
Pro tuto aktivitu děti rozdělte ideálně do čtyř skupin. K vytvoření obrazu děti používají
předměty vyskytující se volně v přírodě, jako jsou například větvičky, listí, různé plody, květiny
nebo kamínky. Časový limit záleží na pedagogovi, ale neměl by být příliš krátký, aby děti
nepracovaly příliš ukvapeně a pod stresem. Ale neměli by mít zase příliš mnoho času, aby
nezískali pocit, že je úkol nedůležitý. Optimální čas je 10 minut. Na konci děti procházejí
jednotlivé obrazy a jejich autoři vysvětlují ostatním význam jednotlivých prvků. Společně
mohou děti hlasovat pro nejpovedenější z nich.
NAJDI JAK TO SPOLU SOUVISÍ/NESOUVISÍ
SCHOPNOSTI
Děti si rozvíjejí schopnost přemýšlet o společných znacích jednotlivých předmětů, které
nacházejí v přírodě.
POMŮCKY
39
Pro tuto aktivitu budete opět potřebovat jen předměty, které najdete v přírodě. Můžete však
s sebou vzít rekvizity pro případ, že dětem zadáte úkol, aby našly v okolí předměty, které do
přírody nepatří.
ÚVOD
Tato aktivita vede děti k tomu, aby se zamyslely, jakým způsobem spolu souvisí předměty,
které našly ostatní skupiny.
PRŮBĚH
Opět jsou děti rozděleny do větších či menších skupinek (záleží na celkovém počtu). Poté je
každé skupince zvlášť zadán jiný úkol. Například jedné skupině můžete zadat, aby našla 5
předmětů ve tvaru trojúhelníku, další skupina by mohla hledat stejný počet předmětů v určité
barvě. Případně se mohou děti pokusit najít 7 různým předmětů v barvách duhy. Po uplynutí
stanoveného času (cca 10 minut) se děti vrátí na stanovené místo a nechají ostatní skupiny
hádat, co je společným znakem předmětů, které našly.
Po skončení můžete s dětmi diskutovat, co s odpadky v přírodě. Například jak naloží s PET
lahví, kterou najdou pohozenou v lese.
UHODNI, KDO JSEM
SCHOPNOSTI
Tato aktivita podporuje dětskou představivost, umocňuje jejich znalosti a mohou díky ní i
odbourat případný ostych.
POMŮCKY
K této aktivitě není potřeba žádných pomůcek.
ÚVOD
Jedná se o skupinovou hru, u které se děti zpravidla hodně pobaví.
PRŮBĚH
Řekněte dětem, ať si zvolí jakou rostlinou, stromem nebo živočichem by chtěly být. Potom se
ostatní prostřednictvím otázek snaží uhodnout, co si jejich kamarád vybral. Na otázky může
aktér odpovědět pouze ano či ne.
PŘEKÁŽKOVÁ DRÁHA
SCHOPNOSTI
Ti, kteří se podílejí na vymýšlení stezky, rozvíjejí svou kreativitu. Ti, kteří se na ní poté vydají,
zdokonalují své pohybové schopnosti a učí se obratnosti.
POMŮCKY
Příroda vám opět poskytne veškerý materiál na tvorbu stezky, jen připomeňte dětem, aby se
sportovně oblékly.
ÚVOD
Tato aktivita je pohybová. Děti se na vzniku překážkové dráhy samy podílejí. Důležitý je opět
časový limit, během kterého jsou schopné zdolat navrženou trať. Ještě před stavbou, musí
40
být dětem zdůrazněno, že dráha bude určena pro všechny a tudíž by neměla být příliš
náročná.
PRŮBĚH
Na vytvoření dráhy se mohou podílet všichni, ale pokud je třída příliš početná, je lepší, když
je vybrán jen určitý počet dětí, ideálně pět. Určitý úsek dráhy může být zaměřen více na
rychlost, jiná část na zručnost nebo například na rovnováhu.
Po dokončení celá skupinka vytvořenou překážkovou dráhu projde a její tvůrci vysvětlí
ostatním, co na ně v jaké části čeká. Prvními soutěžící jsou sami autoři dráhy, ostatní je
sledují, aby se mohly případně na něco zeptat.
IDEÁLNÍ DOMEČEK
SCHOPNOSTI
Tato aktivita rozvíjí dětskou kreativitu a jejich umělecké schopnosti.
POMŮCKY
Vše, co je potřeba k postavení přístřešku, byste měli najít v přírodě.
ÚVOD
Při této aktivitě nejsou stanovena přesná pravidla. Děti se samy rozhodnou, zda postaví
přístřešek pro malé zvířátko, pro sebe nebo nějaké bájné stvoření.
PRŮBĚH
Děti jsou rozdělené do dvojic či menších skupinek a jejich úkolem je postavit přístřešek
z materiálu, který naleznou v přírodě. Časový limit opět stanoví pedagog nebo osoba, která
úkol zadává. Měl by se pohybovat okolo deseti až patnácti minut. Po skončení všichni
postupně procházejí jednotlivé přístřešky a děti vysvětlují jejich účel a zajímavosti.
1.2.8. Speciální aktivity
VČELÍ DOMEČKY
Mnoho druhů divokých včel žije v obydlených oblastech, není třeba se jich ale bát. Samy od
sebe nikdy neútočí. Včely vás mohou bodnout pouze při pocitu ohrožení. Proto, kdo nechá
divoké včely na pokoji, nemusí se ničeho obávat.
Potřeby různých druhů včel se liší podle místa a způsobu hnízdění. Na druhou stranu mají
všechny druhy jednu potřebu stejnou: Stavějí nová hnízda, pokud okolí poskytuje bohaté
množství rostlin produkujících nektar a pyl. Proto je zásadní výběr vhodného místa
s kvetoucími rostlinami.
Didaktické cíle

Děti se seznámí s myšlenkou biodiverzity.

Pochopí, proč je důležité vyrábět umělá hnízda pro vzácné divoké včely.

Stejně tak by měly pochopit význam různých druhů divokých včel.

Poznají druhy včel a naučí se, proč mají včely takový význam pro zachování mnoha
původních druhů rostlin.

Naučí se vyrábět umělá hnízda – rychle a jednoduše.
41

Děti mohou najít vhodná místa k výrobě umělých hnízd třeba na školní zahradě nebo
na zahradě někoho z žáků. Divoké včely často hnízdí ve shnilém dřevě bez našeho
zásahu.

Proto je důležité ponechávat mrtvé stromy a větve, tak jak jsou. Včely mohou obývat i
prázdné schránky hlemýžďů, proto stačí, dát je na holá místa blízko trávy nebo listí.

Na hodinách manuálních prací je možné vyrobit umělá hnízda a umístit je poté
v přírodě, na školní zahradě nebo na domácí zahrádce.
Postup krok po kroku:
Špalky z tvrdého dřeva
MATERIÁL/POMŮCKY
- neopracované špalky z dubu, buku nebo jasanu, bez kůry a vyschlé
- brusný papír, vrtačka
POSTUP:
Vyvrtejte do špalků hluboké díry. Vzdálenost mezi nejbližšími dírami by měla být přibližně 2
cm. Hloubka děr by měla být minimálně 5 cm, průměr by měl být mezi 2 – 10 cm. Poté
brusným papírem zbruste povrch špalku a třísky vzniklé vrtáním umístěte podle velikosti na
balkón, terasu, zahradu nebo na parapet.
Větve bambusu
MATERIÁL/POMŮCKY
- větve bambusu o průměru 3 – 10 mm, duté cihly, dřevěné budky, konzervy nebo plastové
trubky
- pilka, vlasec nebo struna
POSTUP:
Nařezejte větve bambusu na délku přibližně 20 cm, tak aby vám z nich vznikly trubičky. Ty
potom nastrkejte do dutých cihel, dřevěných budek, konzerv, plastových trubek nebo je
jednoduše svažte vlascem či strunou. Poté je zavěste třeba na strom, parapet nebo na plot.
Větve a stonky rostlin
MATERIÁL/POMŮCKY
- dužnaté větve a stonky černého bezu, šípků, ostružin, malin nebo rákosu
- zahradní nůžky
POSTUP:
Na podzim nastříhejte větve a stonky, otrhejte listí a přes zimu větve nechte uschnout. Na
jaře větve umístěte samostatně ve svislé či nakloněné poloze, nebo ve svazcích horizontálně
například v dřevěných budkách, v hliněných, nerezových nebo plastových nádobách. Poté je
zavěste na strom nebo na plot.
Květinové truhlíky
MATERIÁL/POMŮCKY
42
květinové truhlíky nebo jiné nádoby hluboké alespoň 15 cm, písčitá hlína
POSTUP:
Naplňte truhlíky vlhkou písčitou hlínou a malou tyčkou o průměru asi 5 – 8 mm ji propíchejte.
Vzniklá hnízda umístěte jako malou zídku 50 – 100 cm nad zemí na suchém a slunném
místě.
Umístění umělých hnízd
Malé místečko na balkóně nebo na okenním parapetu bohatě postačí k tomu, aby divokým
včelám nabídlo dobré místo k hnízdění. Lze kombinovat různé tipy umělých hnízd podle
fantazie.
Divoké včely využívají v obydlených zónách umělá hnízda, nejen pokud jsou správně
vyrobená, ale hlavně pokud je v okolí dostatečné množství původních divokých rostlin. Proto
v blízkém okolí divokých hnízd pěstujte nebo vysévejte původní divoké druhy rostlin. Pokud
zde nejsou vhodná místa, lze je pěstovat alespoň v květináčích nebo jiných nádobách.
Díky umělým hnízdům je možné pozorovat jednotlivé fáze včelího vývoje, což vás také může
významně poučit o jejich životě.
Pozor, v žádném případě s hnízdem na podzim a přes zimu nehýbejte a nepřemísťujte ho.
Nová včelí generace hnízdo opustí až na jaře příštího roku.
Pečujte o umělá hnízda, například odstraňujte z volných míst hnízda přerostlou vegetaci.
Pokud je nabídka hojně využívána, umístěte v okolí další hnízda.
Každý rok přidávejte nové dužnaté větve a stonky, staré ještě pár let klidně ponechte.
Udržujte v okolí hnízda bohatou nabídku rostlin a stromů.
1.3. Ekomise
Jedná se o 10 různých úkolů vytištěných v sešitech (A5). Úkoly mají vždy verzi pro plnění ve
škole i pro plnění doma. Na webových stránkách jsou doplňující informace, které je vhodné
k jednotlivým ekomisím znát. Často se jedná o relevantní internetové odkazy, kde je mnoho
zajímavých informací.
Mise se týkají recyklace a redukce množství odpadu, pěstování rostlin a lokálních produktů.
Podrobnější informace a odkazy ke všem misím najdete na webových stránkách, zde jsme
uvedli pouze několik obsáhlejších témat.
1.3.1. Recyklace odpadu
Nejdříve několik faktů. Například je vhodné alespoň přibližně vědět, jak dlouho trvá, než se
v přírodě za přístupu vzduchu rozloží papírový kapesník a jak dlouho potrvá, než se rozloží
plastová láhev.
Materiál
Doba rozkladu
Papírový kapesník
3 měsíce
Ohryzek od jablka
3 – 6 měsíců
Plechovka, konzerva
10 – 100 let
43
Noviny
3 – 12 měsíců
Skleněná láhev
přes milion let
Plenky
přes 450 let
Kůže
500 let
Plastová láhev
100 – 1 000 let
Žvýkačka
5 let
Cigaretový filtr
1 – 5 let
Guma
není známo
Dřevo
půl roku
Je dobré dětem uvést pro lepší představu nějaký příklad. Například: Pražské služby za rok
svezou takové množství směsného komunálního odpadu, že by s ním bylo možné zaplnit
Václavské náměstí do výše Petřínské rozhledny.
Tento odpad následně zredukují na 25 % objemu a až na 10 % své váhy. I přesto, že spálí
takové množství odpadu, výsledně vyprodukované emise SO2 se rovnají přibližně produkci 7
rodinným domům, které topí celý rok tuhými palivy.
Dále zajišťují svoz více než 10,5 tun plastového odpadu, téměř 14 tun skleněného odpadu a
40 tisíc tun papírového odpadu. Nesmíme zapomenout ani na biologický odpad, kterého bylo
za rok 2012 více než 1,5 tuny, což by stačilo na 40 tisíc pytlů kvalitního kompostu.
Co kam patří
Na stránkách Pražských služeb je přehledně rozepsáno, jaký odpad kam patří 8.
Každý je povinen ze zákona nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem
stanoveným zákonem (dle § 12 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších
zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon).
Dle současně platné obecně závazné vyhlášky č. 21/2005 Sb. HMP, ve znění pozdějších
předpisů, dále jen vyhláška, se komunální odpad v hlavním městě Praze třídí na následující
složky:
8

papír a lepenka

sklo

plasty

objemný odpad

nebezpečný odpad

směsný odpad

biologicky rozložitelný odpad

nápojové obaly
http://www.psas.cz/index.cfm/caste-dotazy/jak-spravne-tridit/
44
Ve sběrných dvorech je možné odevzdat: Kovy, stavební suť, odpad z údržby zeleně,
dřevěný odpad nebo pneumatiky.
Papír a lepenka
Správně:

noviny

časopisy

sešity

kancelářský papír (včetně spon a svorek)

reklamní letáky

knihy – bez potažených hřbetů

brožury

papírové krabice - rozložené

vlnitá lepenka

čisté papírové obaly a sáčky
Špatně:

mastný a jinak znečištěný papír

papírové kapesníky a ručníky

papírové pleny

uhlový (propisovací papír)

voskový papír

pauzovací papír

dehtový papír

vícevrstvé obaly (nápojové kartony)
Sklo
Správně:

sklo čiré i barevné (pokud v místě není organizován oddělený sběr čirého skla)

nevratné skleněné lahve od nápojů

velké skleněné střepy

tabulové sklo

skleněné vázy, sklenice, dózy apod.
Špatně:

zrcadlo

drátěné sklo

autosklo

keramika a porcelán

žárovky

zářivky a výbojky
45

televizní obrazovky a počítačové monitory

lahvičky od léčiv
Plasty
Správně:

stlačené PET lahve (víčka mohou zůstat na lahvi, ale nedotažená)

igelitové, polyethylenové tašky a sáčky

kelímky od potravin (obaly není nutné před vhozením do sběrných nádob vymývat)

mikrotenové sáčky

vypláchnuté plastové nádoby od mycích prostředků

polystyren
Špatně:

znečištěné plastové nádoby

guma

molitan

kabely

PVC

pneumatiky

linolea a jiné podlahové krytiny

textil z umělých vláken

nádobky od léčiv

vícevrstvé obaly (nápojové kartony)
Objemný odpad
Správně:

starý nábytek

koberce a linolea

staré lyže, snowboardy, kola

velká zrcadla

umyvadla a WC mísy
Špatně:

lednice

televizory a počítačové monitory

zářivky a výbojky

autobaterie

jiné nebezpečné odpady
Nebezpečný odpad
Správně:

baterie, akumulátory
46

nádoby od sprejů

zahradní chemie

mazací oleje a tuky

ředidla a barvy

léky a teploměry

kyseliny a hydroxidy

lepidla a pryskyřice

detergenty (odmašťovací přípravky)

fotochemikálie

pesticidy (přípravky na hubení hmyzu, hlodavců, plevelu, odstraňování plísní)

zářivky a výbojky

chladničky a mrazáky

vyřazené elektrické a elektronické spotřebiče
Směsný odpad
Do směsného odpadu samozřejmě patří to, co nelze vytřídit jinam. Ovšem měli bychom si
pamatovat, že pokud se do směsného odpadu občas připlete například kelímek od jogurtu,
nestane se tolik, jako když se do něj dostane kterýkoliv nebezpečný odpad, třeba jen jedna
tužková baterie.
Nápojové kartony
Správně:

veškeré vícevrstvé obaly (tzv. krabice) od nápojů, mléka, mléčných výrobků, džusů,
vín a dalších potravin - vyprázdněné a stlačené
Špatně:

jiné obaly od nápojů (sklo, plasty, plechovky)

nápojové kartony znečištěné nebezpečnými látkami (např. jejich dalším použitím při
natírání, lakování lepení apod.)

nevyprázdněné nápojové kartony
Bioodpad
Správně:

posekaná tráva

spadané ovoce (prokládané trávou a řezem z keřů)

řezanka a větvičky z ořezu keřů

zemina z květin bez květináčů

plevele

pokojové rostliny

listí (bez smetků z ulice)
47

odpady z ovoce a zeleniny (okrajky z brambor, mrkve, okusky jablek apod.)

skořápky z vajec

slupky z citrusových plodů

sedliny kávy a čaje (i s papírovým filtrem), čajové sáčky

květináče z lepenky a rašeliny
Špatně:

podestýlka od drobných domácích zvířat

pleny

pytlíky z vysavače

cigaretové nedopalky

uhelný popel

smetky z ulice

zbytky omáček, pomazánek, majonézových salátů

oleje

kosti
1.3.2. Proces třídění odpadu
Pokud jde o třídění odpadu, Česká republika patří mezi nejzodpovědnější země v Evropě.
Zeptejte se dětí, zda k tomuto pozitivnímu hodnocení přispívají i ony doma.
Možnost třídit odpad je v naší republice od roku 1996. V roce 2004 pak ještě přibyla možnost
třídit bioodpad (organicky rozložitelný odpad), tetra pak (nápojové obaly) a čiré sklo.
Vysvětlete dětem co se s roztříděným odpadem děje dál.
Například papír je svážen na dotřiďovací linku, kde se třídí na kartony, časopisy a smíšený
papír a následně je lisován do balíků, které si potom odebírají různé papírny. V papírnách je
papír rozvlákněn na kašovitou hmotu, která se pomocí strojů natírá na síta a předsouší, lisuje,
hladí a dosouší, až se z ní stane znovu papír, lepenka nebo karton. Údaje z roku 2008
uvádějí množství vytříděného papíru, které činilo 26,7 tisíc tun a dalších 1,3 tisíc tuny bylo
nasbíráno ve školách. To znamená zhruba 25 kg na každého obyvatele Prahy 9.
Plasty se dotřiďují na třídících linkách a dále jsou předávány ke zpracování a k opětovnému
využití. Recyklace PET lahví probíhá například tak, že se lahve roztřídí podle barev, někdy
jen na čiré a barevné. Víčka zůstávají zašroubovaná. Lahve se rozemelou na asi 2cm velké
kousky. Poté jsou prané ve vodní lázni a rozemletá víčka vyplavou na povrch, takže se
z hladiny seberou a putují jinam. Proužky z PET lahví se na speciální lince natahují do
dlouhých tenkých vláken. Vlákna mohou být využita jako výplň spacáků a bund, ale lze z nich
například vyrobit známou tkaninu – fleece. Na jednu fleece mikinu je potřeba 25 lahví. Dnes
lze využít všechny druhy plastů, výjimku tvoří pouze ty, které obsahují nebezpečné látky, tak
jako PVC. Někdy ovšem kvůli přesycenému trhu není o všechny zájem. Pražské služby
9
http://www.psas.cz/index.cfm/sluzby-obcanum/sber-a-zpracovani-odpadu-v-praze/
48
uvedly i množství vytříděného plastu za rok 2008. Číslo se vyšplhalo na 10,6 tisíc tun plastů,
což činí přes 9 kg na každého obyvatele Prahy.
U skla také probíhá dotřídění a dočištění. Poté putuje do českých skláren. Ve sklárnách ještě
probíhá další dotřídění, kde se odstraní kovy, porcelán, kameny atd. Pak dochází k drcení a
drť se následně přidává do základní sklářské směsi. K tavení dochází při více než 1500 °C,
sklo se při této teplotě roztaví a pomocí dávkovačů putuje do forem, kde získá konečný tvar.
Pomalým zchlazením výrobky získávají potřebnou pevnost. Údaje pro rok 2008 uvádějí, že
bylo vytříděno přes 11,8 tisíc tun barevného skla a přibližně 1,5 tisíce tun čirého skla, což
odpovídá celkem 17 kg skla na každého Pražana.
Nápojové kartony nejdříve dotřiďují na lince v Česku, poté jsou odváženy ke zpracování do
Rakouska a Německa. Tam jsou vybaveni zařízením pro oddělení jednotlivých vrstev.
Materiál se rozvlákní a na sítech uvíznou kvalitní dlouhá papírová vlákna, která se používají
při výrobě papíru. Po úpravě lze nápojové kartony využít i ve stavebnictví, kde jsou použitelné
jako izolace či jiný stavební materiál.
Pro třídění bioodpadu jsou k dispozici speciální hnědé popelnice tzv. compostainery. Sběr je
zaměřen především na bioodpad ze zahrad, ale samozřejmě ho lze využívat i na příslušný
odpad z domácností. Bioodpad je odvážen k dalšímu zpracování na kompostárnu.
Dále je možné odpad dělit na objemný odpad, kam patří starý nábytek, koberce, linolea,
kola, sanitární keramika a další. Tento odpad se odkládá do speciálně přistavených
kontejnerů v obci nebo ve sběrných dvorech, a to bezplatně. Sběr nebezpečného odpadu
probíhá v několika úrovních, patří sem například sběr léků a rtuťových teploměrů, které
odkládáme v lékárnách.
Vysvětlete dětem, kde končí odpad, který neroztřídíme. Odpad, který běžně vyhazujeme do
popelnice, končí ve spalovně v Praze – Malešicích, kde je spalován a vzniklá energie slouží
k energetickému využití. Zbytek je ukládán na skládku směsného odpadu v Praze - Ďáblicích.
1.3.3. Recyklace mobilních telefonů a baterií
Recyklace mobilních telefonů:
Staré a nefunkční mobilní telefony získají díky recyklaci nový život. Mobilní telefony jsou
většinou složeny10:
60 % plasty
15 % měď
10 % sklo
8 % železo
7 % další kovy
Mobilní telefony se rozebírají do nejmenších součástek, které se následně třídí a čistí. Poté
se mohou použít jako náhradní součástky, nebo se roztaví a používají se znovu jako primární
surovina. Starý telefon se dá zpětně využít až z 80ti procent. Pokud by všichni čeští uživatelé
10
http://www.vodafone.cz/odpovednost/zelenou-cestou/recyklace-mobilu/
49
nepoužívané mobilní telefony vrátili k recyklaci, nemuselo by se například zbytečně vytěžit
několik tisíc kilogramů stříbra, stovek kila zlata a palladia a několik kilogramů platiny navrch.
Dnes lze odevzdat staré mobilní telefony u českých operátorů, nebo na jiných sběrných
místech. Některé firmy vám ve výjimečných případech za starý nepoužívaný, ale funkční
mobil, dokonce zaplatí.
Recyklace baterií
Baterie do běžného odpadkového koše nepatří. Vysvětlete ale dětem proč, kam je možné je
odnést, a jak recyklace probíhá.
Baterie vyhozené do odpadkového koše mohou vážně narušit životní prostředí, jelikož se
z baterií začnou uvolňovat těžké kovy, které mohou znečistit půdu a povrchové vody. Je
dokázané, že kovy obsažené v bateriích, mají škodlivý účinek na lidské zdraví. Procesem
samotné recyklace se z baterií získávají především kovy jako je olovo, nikl, zinek, mangan,
kadmium, kobalt a další. Po celé České republice jsou sběrná místa pro použité baterie.
Takovými místy jsou například elektro prodejny, větší supermarkety nebo některé drogerie.
Můžete tam často také odevzdat nejen baterie, ale i veškeré elektrické akumulátory a
galvanické články, které se poté roztřídí a ekologicky recyklují. Pamatujte, že vybité baterie
by se vám doma neměly zdržovat déle než půl roku.
1.3.4. Lokální produkty
Kvalitní farmářské trhy prodávají pod asociací farmářských tržišť ČR (AFT ČR) 11, která
sdružuje pořadatele poctivých farmářských trhů.
Produkty zakoupené na farmářských trzích by měly být minimálně z 90 % tuzemského
původu, pocházející od malých a středních zemědělských podniků nebo zpracovatelů
potravin.
Prodávány
jsou
jen
potraviny
vysoce
kvalitní
s jasným
původem.
Upřednostňovány jsou potraviny pocházející z ekologického zemědělství nebo integrované
produkce zeleniny, ovoce, oceněné regionální potraviny apod.
Například prodávané masné výrobky neobsahují strojně oddělené maso, mouku, sóju či jiné
náhražky. I u dalších potravin je prověřován nejen původ, ale i složení a zpracování.
Farmářský trh organizovaný členem AFT ČR poznáte podle loga, které je viditelně umístěno
přímo na trhu a na internetových stránkách organizátora farmářského trhu.
Inspirujte se jedním z následujících tipů, proč bychom měli dávat přednost místním
produktům12.
1. Místní produkty chutnají a vypadají lépe!
Plodiny pocházející z vašeho regionu jsou sklízeny v nejlepší zralosti a obvykle se prodají do
24 hodin od sklizně. Dovozové potraviny naopak musejí být přepravovány v kamionech či
letadlech a později uskladňovány ve velkoskladech.
2. Místní produkty jsou pro vás lepší!
11
12
http://www.aftcr.cz/
http://www.farmarsketrziste.cz/praha/co-muzete-koupit
50
Čím kratší je doba, během níž se potraviny dostanou z farmy na váš stůl, tím menší je
pravděpodobnost, že ztratí na čerstvosti. Čerstvé potraviny ztrácí nejvíce ze svých nutričních
hodnot během 48 hodin po sklizni. V každém klimatu rostou přirozeně takové plodiny (ovoce,
zelenina), které jsou místním druhům (tedy i člověku) nejpřirozenější.
3. Místní produkty jsou bezpečnější!
I přes veškeré problémy, které jsou spojované s bezpečností potravin, vždy pocítíme jistotu,
můžeme-li se na trhu podívat farmářovi do očí, nebo se projít kolem polí, kde byly potraviny
vypěstovány. Rodinné farmy a zemědělci z vašeho regionu nezůstávají v anonymitě a berou
zodpovědnost k zákazníkovi vážně.
4. Místní produkty podporují místní rodiny!
Výkupní ceny, které zemědělec za své produkty dostává ve velkoobchodě, jsou obvykle velmi
nízké – někdy dokonce pouze pokrývají náklady. Místní zemědělci, kteří prodávají své zboží
přímo spotřebitelům, nemusejí využívat prostředníků, a mohou tak za své výrobky utržit vyšší
zisk. To pomáhá zemědělským rodinám, aby byly schopny pokračovat v obdělávání své
půdy.
5. Místní produkty pomáhají vytvářet společenství!
Nakupujete-li přímo od zemědělce, podílíte se na tradičním propojení mezi strávníkem a
pěstitelem a podporujete tak místní obchod. Seznámení s lidmi, kteří pro vás potraviny
pěstují, vám pomáhá lépe poznat místo, kde žijete. Domácí farmy nabízejí místo, kde si
můžete užívat přírody ve všech ročních obdobích, a kde se lze naučit i něco o pěstování
potravin.
6. Místní produkty chrání krajinu!
Jestliže zemědělci dostanou za své produkty zaplaceno od místních lidí, nebudou mít potřebu
prodávat svou zemědělskou půdu pro zástavbu.
7. Místní produkty drží daně při zemi!
Jak bylo prokázáno v několika studiích, farmy přispívají do obecního rozpočtu na daních více,
než vyčerpají na veřejných službách. U obytné zástavby je tomu naopak.
8. Místní produkty prospívají životnímu prostředí a divoké zvěři!
Zemědělci jsou mistry ve využívání pěstitelských metod šetrných k životnímu prostředí.
Farmy obklopují pole, louky, lesy, potoky a rybníky, to vše poskytuje dobré životní podmínky
pro divoká zvířata. Dopravování potravin na dlouhé vzdálenosti naopak zvyšuje znečištění
vzduchu a krajiny.
9. Místní produkty jsou investicí do budoucnosti!
Zakoupením produktů od místních zemědělců pomáháte udržovat sílu a charakter vašeho
regionu a místa pro vaše děti a vnoučata.
10. Místní produkty podporují biologickou rozmanitost!
Pro průmyslové zemědělství jsou důležité vlastnosti plodin jako: Schopnost dozrát najednou,
odolnost vůči sklízecím a balícím metodám a dlouhodobému skladování v regálech. To je
důvod, proč se ve velkovýrobě používá pouze omezený počet druhů plodin. Je to také důvod,
proč se naše plodiny stávají náchylnější k nemocem a více trpí nepřízní počasí. Naproti tomu
51
farmy často pěstují různé druhy a odrůdy plodin, aby zajistily delší sezónu, vyšší ochranu
proti nepřízni počasí a tu nejlepší chuť.
1.4. Ekotipy
1.4.1. Ekotipy aplikovatelné ve třídě
Následující příklady mohou navést vás i děti k tomu, jakým způsobem lze snížit lidský vliv na
životní prostředí.
Lidé působící ve škole mají sklony k velké spotřebě nejen papíru ale i dalších zdrojů. Můžete
se pokusit společně se svými žáky stanovit množství použitého papíru a ostatního
vyprodukovaného odpadu a povzbudit je, aby se pokusili navrhnout nějaké alternativy, které
by snížily množství odpadu.
Můžete se inspirovat následujícími nápady, ale je lepší, pokud si se svými žáky vymyslíte
vlastní seznam, který bude odpovídat vaším možnostem, hodnotám a zdrojům:

Používejte pokud možno pouze 100 % recyklovaný a chlorem nebělený kancelářský
papír.

Veďte děti k tomu, aby psaly na papír z obou stran.

Mějte pro děti připravené použité papíry na kreslení či poznámky, na které stále
mohou z druhé strany psát.

Zakládejte a znovu používejte materiály, které získáte vy nebo žáci, například
časopisy, články z novin, zajímavé informace.

Zorganizujte školní akci, při které si děti budou moci vyměnit některé hračky, které už
nepoužívají či nechtějí.
1.4.2. Ochrana přírody
 Nekupujte produkty z dřevin tropických stromů, jako je například mahagon, teak,
ebenové či růžové dřevo. Pokud, tak pouze v případě, že může prodejce dokázat, že
výrobky jsou z předpěstované plantáže.
 Nepodporujte fast foodové řetězce koupí masných produktů, jelikož hovězí maso
z jejich produkce často pochází z velkochovů, kvůli kterým byl vykácen velký kus lesa
nebo pralesa.
 Podpořte svou koupí místní zemědělce a producenty, pokud máte chuť na nějaký
produkt, který nemá v našich zeměpisných šířkách vhodné podmínky k růstu, kupte si
produkty například s certifikátem Fair Trade. U nich budete mít jistotu, že jsou
produkty biologicky nezávadné, sklízené šetrnou metodou a navíc jsou jejich
producenti vyplaceni spravedlivě.
 V případě kempování v přírodě se snažte zanechat co nejmenší dopad na krajinu.
Nedělejte oheň větší než je nezbytně nutné, sbírejte pouze spadlé větve, nesnažte se
rýt nehty nebo jiným ostrým předmětem do kmenu stromů.
52
1.4.3. Ochrana přírody a zároveň šetření úspor
 Snažte se mít dofouknuté pneumatiky u vašeho vozu a pokud možno, omezte rychlé
rozjíždění a zastavování. Mít dofouknutá kola u bicyklu má také svá jistá plus, určitě
se tolik nenadřete.
 Alespoň jednou týdně se vydejte do práce či školy pěšky nebo veřejnou dopravou.
 Zhasínejte světlo, pokud opustíte místnost.
 Používejte úsporné žárovky, které v porovnání s klasickými žárovkami vydrží
mnohonásobně déle a ušetří zhruba 80 % elektřiny.
 Pokud je zapnuté topení či klimatizace, snažte se mít zavřená okna.
 V případě, že nepoužíváte elektronické přístroje, odpojte je ze zásuvky, jelikož i
v režimu STAND BY přístroje spotřebovávají určité množství elektřiny. Průměrná
rodina utratí ročně více než 3 000 korun zbytečně jen kvůli STAND BY režimu
spotřebičů. Kupte si prodlužovací kabel nebo zásuvky s vypínačem.
 Snažte se jíst místní suroviny, které nejsou dovážené přes polovinu zeměkoule.
 Pokud je to možné, snažte se raději sušit prádlo přirozeně na vzduchu než v sušičce.
 Pokud se vám namražuje lednička, pokuste se ji pravidelně odmrazovat. Lednička
spotřebuje nejvíce energie v domácnosti.
 Upřednostňujte spotřebiče označené hodnocením A (nízká spotřeba), u chladniček
až A++.
 Nenakupujte přístroje na baterky. Přístroje s přímým síťovým připojením spotřebují
podstatně méně energie než ty na baterky. Pokud jsou baterky nevyhnutelné,
upřednostněte nabíjecí baterie před těmi jednorázovými.
 Vyhýbejte se zbytečnému plýtvání energií. Zbytečné a nesmyslně plýtvající energií
jsou různé elektrické kráječe chleba, sýrů nebo masa.
 Klimatizace puštěná 10 hodin denně po dobu 3 měsíců vás vyjde na zhruba 7 500
korun.
 Zbytečně doma nepřetápějte. Nejen že to není zdravé, ale navíc snížením teploty o
jeden stupeň Celsia ušetříte až 10 % energie.
1.4.4. Ochrana a šetření nejen vodních zdrojů
 Neměli byste splachovat po každém použití toalety. Raději byste se měli sprchovat
než si napouštět vanu, ušetříte až 2/3 vody.
 Během čistění zubů nebo mytí nádobí byste neměli nechat vodu téct celou dobu,
stačí ji použít pouze k opláchnutí. Nezapínejte myčku na nádobí, pokud je
poloprázdná.
 Snažte se opravit kapající kohoutky i protékající toaletu. Poškozenou toaletou může
denně protéct až 200 litrů vody!
 Když nainstalujete na toaletu úsporné splachování, ušetříte ročně okolo 10 m 3 vody.
 Používejte úsporné hlavice na sprchování, snižují spotřebu vody až na polovinu.
53
 Zodpovědně se zbavujte motorového oleje, nebezpečného odpadu z domácností a
baterií. Nechcete přece, aby odpad z nich bylo možné spláchnout dešťovou vodou do
kanalizace.
 Zbytečně při praní prádlo nevyvařujte a nepředpírejte, většina bakterií se zničí při
praní na nižší teplotu.
 Snažte se zamezit používání toxických čistidel, stejně tak dobře mohou posloužit i
doma vyrobené čističe.
1.4.5. Odpad

Snažte se nakupovat potraviny, které mají co nejméně vrstev obalů, například na
farmářských trzích.

Pokud máte na výběr výrobek, který má několik způsobů balení, vyberte si spíše
recyklovatelné sklo či hliník, než plastovou láhev.

Třiďte odpad. Dávejte zvlášť sklo, plasty, papír a tetra pak.

Zkuste ve škole uspořádat sbírku na aluminium, staré baterie apod. a odneste odpad
společně tam, kam patří.

Pokud máte zahrádku, snažte se vyrobit kompost, kam budete vyhazovat organické
zbytky z domácnosti nebo například posekanou trávu.

Pro nákup používejte látkovou tašku namísto igelitové.

V dnešní době jsou v ohrožení převážně tropické pralesy, které jsou nám tisíce
kilometrů vzdálené, neznamená to ovšem, že se nás jejich ochrana netýká.

Snažte se používat papír i z druhé strany. Tisknout i psát se dá z obou stran.
Každoročně zmizí nebo je výrazně poškozeno až 7 milionů hektarů světových lesů a
pralesů. Používejte 100 % recyklovaný a chlorem nebělený papír.

Kupujte dřevěné výrobky označené logem FSC, které pochází z trvale udržitelného
lesního hospodářství.

Namísto běžné pošty je jednodušší a dnes i levnější používání pošty elektronické. A
místo uchovávání dokumentů jejich vytištěním, je zkuste zálohovat elektronicky.

Nenandávejte si zbytečně velkou porci, kterou nejste schopni sníst, raději si přidejte,
pokud se budete cítit stále hladoví.

Pokud to jde, noste si svačinu ve svačinových omyvatelných boxech. Jídlo zůstane
čerstvé a zbavíte se nutnosti používat alobal, igelitové pytlíky či ubrousky. Svačina si
navíc zachová svůj původní tvar, jelikož nebude pomačkaná od lahve s pitím nebo od
učebnic.

Pokud to jde, noste si svačinu ve svačinových omyvatelných boxech, svačina
zůstane čerstvá a zbavíte se nutnosti používat alobal, igelitové pytlíky či ubrousky,
svačina si navíc zachová svůj původní tvar, jelikož nebude zmačkaná například kvůli
lahvi s pitím či od učebnic.
54
1.4.6. Ekočističe
Čistič trouby
I přesto, že v dnešní době má velké množství trub samočistící program, často práci
neodvedou na jedničku. Tento po domácku vyrobený čistič nevyžaduje žádné drhnutí, pouze
ho necháte přes noc působit a druhý den setřete.
Potřebujete 1,5 šálku jedlé sody, půl šálku soli, půl šálku vody a trochu přírodního mýdla.
Nejdříve troubu namočíte houbičkou, pak smícháte všechny přísady, po té co vám vznikne
hustá pasta, ji nanesete po povrchu celé trouby a necháte přes noc působit. Druhý den pak
pastu setřete hadříkem.
Čistič na podlahu
Bílý vinný ocet je přísadou mnohých přírodních čističů a to má svůj důvod. Svou kyselostí
neodstraní pouze špínu, ale i případné bakterie a plísně. Pokud nejste zrovna fanoušek
nepříjemného octového zápachu, můžete do čistící směsi přidat pár kapek levandulového
nebo grapefruitového oleje.
Potřebujete 2 polévkové lžíce bílého octa, 4 šálky horké vody a několik kapek levandulového
nebo grapefruitového oleje.
Čistič dřezu a umyvadel
Kombinace jedlé sody a jedlé soli funguje jako jemná bruska, která odstraní z povrchu
případnou špínu, mastnotu i plíseň.
Potřebujeme 1 šálek jedlé sody, ¼ šálku soli, vymačkaný citron a trochu přírodního mýdla.
Přísady smícháte dohromady, poté pomocí houbičky nanesete na povrch čištěného místa a
necháte 10 minut působit, aby se nečistota uvolnila.
Čistič do myčky
Myčka jednoznačně činí naše životy jednoduššími, avšak není důvod, abyste používali
komerční čistící prášky nebo gely při každém pracím cyklu.
Smíchejte 2 šálky jedlé sody a 2 šálky boraxu a společně je přidejte do myčky.
1.5. Ekoslovník
Tato část představuje přehled některých pojmů z ekologie od A – Z. Pojmy byly přepsány
z publikace s názvem Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny od RNDr. Dagmar Novotné13.
Seznam vybraných slov je součástí příloh.
1.6. Příroda v Praze
Kapitola se zabývá vybranými místy, kde lze na území hlavního města vyrazit do přírody. Lze
totiž najít značný počet míst, kde je zastoupena celá řada druhů živočichů i rostlin, jež nebyla
lidskou činností ovlivněna příliš negativně. Přírodní útvary jako lesy, přírodní i městské parky,
zahrady a chráněná území vytvářejí v Praze kvalitní životní prostředí vhodné jak pro
každodenní život, tak i k rekreaci.
Novotná, D., 2001. Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny, Enigma, Ministerstvo životního
prostředí. 400 s. ISBN: 80-7212-192-8
13
55
V seznamu míst, kam vyrazit za přírodou v Praze, jsou zmíněny i přírodní park a
dendrologická zahrada v Průhonicích. Průhonice sice leží za hranicí hlavního města, jsou
však snadno dostupné i městskou hromadnou dopravou.
1.6.1. Biodiverzita
Biodiverzita znamená rozmanitost všech živých organismů. Jedná se o různorodost v rámci
druhů, mezi druhy i mezi ekosystémy. Ekosystém je základní funkční jednotkou v přírodě.
V přímém vztahu tu jsou všechny živé složky s fyzikálními i chemickými faktory prostředí.
Ekosystémy mohou být různé rozlohy i rozmanitosti. Ekosystémy můžeme dělit na přírodní
(prales, jezero, poušť…) a umělé (vinice, rybník, pole…).
Může se zdát, že rozmanitost druhů můžete ve městě pozorovat jen těžko, ale i v městské
aglomeraci se najde široká škála přirozených či uměle vytvořených míst jako jsou parky,
různé příkopy, sportovní areály a podobně.
Odhady počtu živočichů na Zemi se různí. Dokonce počet určených a pojmenovaných druhů
není přesně znám, ale lze říci, že přibližně 1,9 milionů druhů rostlin a živočichů je
zdokumentován. Odhad žijících druhů je ovšem několikanásobně vyšší. Avšak podle vědců,
mnoho z nich zmizí ještě před tím, než je někdo vůbec objeví. Předpoklad žijících druhů na
naší planetě je 11 milionů.14
Rozdělování jednotlivých druhů podle určitých znaků jako jsou morfologie, DNA či původ, se
říká taxonomie nebo klasifikace organismů. Jejím cílem je rozřadit všechny známé biologické
skupiny podle určitých pravidel do jednotlivých hierarchicky uspořádaných biologických
kategorií. Zakladatelem botanické a zoologické systematické nomenklatury je švédský
přírodovědec a lékař Carl Linné15. V tomto systému mají organismy dvě jména. Například lidé
patří mezi Homo sapiens, kdy první slovo je rod a má větší význam, a proto začíná velkým
písmenem, druhé slovo znamená druh a psané je pouze malými písmeny, latinské názvy
píšeme kurzívou. Někdy název odráží charakteristiku organismu nebo jméno objevitele. Jsou
zde i další úrovně klasifikace, jako:
Říše – Kmen – Třída – Řád – Čeleď – Rod – Druh
Proč je biodiverzita důležitá?
Biodiverzita znamená život na Zemi a je životně důležitá pro jeho zachování na Zemi. Je
důležitá protože:

Poskytuje potravu, palivo a léky.

Podílí se na regulaci klimatu, půdy a vodních systémů na naší planetě.

Je klíčovým prvkem pro přírodní a vodní prostory, které využíváme k našemu
odpočinku.
Ekosystémy spojují organizmy s neživým prostředím. Přesná definice slova ekosystém je od
14
15
http://www.guardian.co.uk/environment/2009/sep/29/number-of-living-species
http://www.linnean.org/index.php?id=51
56
roku 1992 i součástí Zákona o životním prostředí: „Ekosystém je funkční soustava živých a
neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny v˘měnou látek, tokem energie
a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.“
(Zákon č. 17/92, § 3).
Někdy mluvíme o službách neboli přínosech, které nám ekosystémy poskytují. Tyto služby
ekosystémů můžeme třídit následovně16:
Zásobovací služby

uspokojují naše každodenní potřeby (potrava, voda, dřevo, palivo, atd.)
Regulační služby

biodiverzita se podílí obrovským dílem na tom, jak naše Země funguje

podílí se na regulaci podnebí, kvality vody, nemocí, znečištění apod.
Podpůrné služby

biodiverzita má důležitou roli v koloběhu živin, tvorbě půdy, primární produkci, atd.
Kulturní služby

biodiverzita nám poskytuje možnosti rekreace, relaxace, vzdělávání a inspirace
Pokud přijdeme o biologickou rozmanitost, riskujeme narušení nebo dokonce ztrátu těchto
ekosystémových přínosů. Velký rozsah biologické rozmanitosti je přínosem v našem měnícím
se světě. Například uchováváním rostlinných semínek udržujeme genetický materiál, který
nám může umožnit pěstovat rostliny adaptované v jiném klimatu.
Co biodiverzitu ohrožuje?
Klimatické změny

Jedná se o dlouhodobou adaptaci našeho podnebí, například změny teplot, úhrnu
srážek, větru.

Tyto změny, by na biodiverzitu mohly mít dramatický dopad. Stejně tak jako na
životní cykly, migraci, délku vegetačního období i rozložení druhů 17.

Biodiverzita má mechanismy, aby se s určitými změnami vyrovnala, např.
přizpůsobením měnícím se podmínkám. Některé změny může vyřešit i migrace,
avšak konkurence s původními a jinými druhy může být náročnější.

Zatímco klimatické změny mají na biodiverzitu vliv, biodiverzita sama o sobě je
důležitá pro snížení dopadu klimatických změn. Např.:
o
Biodiverzita je schopná snížit riziko přírodních katastrof jako jsou např.
povodně.
o
Rostliny a půda ukládají CO2, takže tím snižují množství, které je propuštěno
do atmosféry. Odlesňování má opačný účinek, protože CO 2 naopak do
atmosféry uvolňuje. (CO2 je jeden ze skleníkových plynů, který přispívá ke
změnám klimatu).
16
17
http://www.greenfacts.org/en/ecosystems/toolboxes/box2-1-services.htm
http://www.millenniumassessment.org/documents/document.356.aspx.pdf
57
Změny ve využití půdy a jejím hospodaření

Vývoj ve výstavbě silnic, dálnic a nových míst k bydlení může vést ke ztrátě biotopů,
případně jejich rozdělení na malé oblasti. Pokud se biotopy stávají menší a
isolovanější, rostliny a zvířata se mohou stát více náchylnější na změny životního
prostředí, nebo vůči chorobám a škůdcům.

Přeměna travních porostů a lesů na zemědělskou půdu je také hrozbou pro
biologickou rozmanitost po ztrátě lokality. Některé moderní zemědělské metody jako
chemická hnojiva a zavlažování biodiverzitu narušit.
Znečištění

Znečištění je významnou hrozbou, zejména v oblastech se sladkou vodou nebo
pobřežních oblastech, kde dochází k obohacování o některé z živin. Dochází k tomu i
z důvodů způsobených člověkem.

Činnosti člověka jako je například zemědělství a čištění odpadních vod uvolňuje
sloučeniny dusíku a fosforu, které podporují růst plodin. Hnojiva a chemikálie
používané při čištění odpadních vod mohou vést k nadměrnému růstu rostlin a řas.
Nadměrný růst může změnit způsob fungování ekosystémů a také způsob života zde
žijících druhů.
Invaze druhů

V souvislosti s rozvojem globalizace, obchodu a cestovního ruchu se stává stále
snazší přeprava rostlin, živočichů a různých organismů po celém světě.

Někdy se jedná o záměrné přemístění, které má význam pro zemědělství či
zahradnictví, může se ovšem jednat i přemístění náhodné.

Někdy všechny druhy musí hned představovat hrozbu pro daný ekosystém.
Nebezpečí vzniká proto, že nový druh je vysoce konkurenční vůči stávajícím druhům.
Jak může být biodiverzita chráněna?
Jednotlivé zásady jsou uvedeny v Úmluvě o biologické rozmanitosti, kterou podepsala většina
států. Cíle Úmluvy jsou:

Chránit biologickou rozmanitost

Užívat biologické rozmanitosti udržitelným způsobem

Sdílet přínosy biologické rozmanitosti spravedlivě a nestranně
Byl dokonce i stanoven Mezinárodní den biologické rozmanitosti, který připadá na 22. května.
Ochrana biodiverzity
Můžeme mluvit o ochraně, která se snaží zachovávat druhy buď v místě jejich domova (in
situ), jsou to například parky a přírodní rezervace nebo zachovávání druhů mimo jejich
domov (ex situ) probíhá např. v botanických a zoologických zahradách, ale také ve
speciálních semenářských ústavech.
Správné techniky při hospodaření s půdou mohou vést k vytvoření nových habitatů nebo
mohou vést k obnovení již těch poškozených.
58
59
Kreslená edukativní videa
2.
Z poskytnutých edukativních materiálů doporučujeme vyučujícím, aby videa zařadily
v programu na první místo. Pokud to čas umožňuje, je vhodné zhlédnout videa nejdříve bez
dětí. Pokud to možné není, následující shrnutí se snaží poskytnout obsah jednotlivých videí, a
zároveň se snaží vyzdvihnout místa, u kterých by bylo dobré video přerušit a zkusit s dětmi
rozvinout diskuzi.
Jedná se o 3 příběhy, ve kterých vystupují vždy 3 hlavní postavy, kterými jsou nerozluční
kamarádi ze základní školy v Zakouřené Lhotě, Wendy, Andy a Randy.
2.1. Příběh první: Školní výlet
První příběh představuje dva ve smyslu stejné děje, avšak první verze je udělaná tak, jak by
to být nemělo a druhá je správně.
Děti chystají na školní výlet do známého tábořiště v lese, ale bohužel je školní autobus
zamluven jinou třídou, a proto pan učitel sdělí žákům, aby se k lesu dostali každý zvlášť
v doprovodu rodičů. Ve videu je scéna dopravní zácpy, která způsobila, že se většina dětí na
sraz s panem učitelem dostavila pozdě.
Poté, co se děti vydaly s panem učitelem na cestu lesem, se někteří z nich nechovaly tak jak
by měly. To pokračuje i v místě tábora. Na Randyho s Andym vyběhlo divoké prase a Wendy
pronásledovaly divoké vosy. Jelikož Wendy schytala několik žihadel, pan učitel rozhodne, že
se radši vrátí zpět. Výlet se tedy vůbec nevydařil.
Po tomto momentu nastupuje část, kdy hovoří vypravěč, který se ptá, co v příběhu mohlo být
jinak, zda se děti mohly na místo dopravit i jiným způsobem než individuálně auty. Vypravěč
se snaží dětem napomoci k přemýšlení a odpovědím, ale hodinu samozřejmě vede vyučující,
takže je zcela na každém, zda video bude stopovat a s dětmi diskutovat nebo jestli nechá
video běžet bez zastavení a diskutovat bude s dětmi až po zhlédnutí.
Místa, na která se vyučující může zaměřit:

Andy s tatínkem vyzvedávají Wendy před domem a nechají zapnutý motor u auta,
kolem auta se utvoří oblak kouře.

To, že se na výlet dopravuje téměř každý zvlášť způsobí dopravní zácpu, která je
velmi zpomalí a většina dětí přijde pozdě.

Během cesty lesem některé děti ukopávají houby.

Adam, jeden ze žáků hodí kámen po volavce.

Když konečně dojdou do tábora, pan učitel rozdělí úkoly, ale Andy s Randym jdou dál
než jim pan učitel povolil a vyplaší divoké prase. Wendy pro změnu šťouchá klackem
do vosího hnízda a několik vos jí poštípe
Ve správné verzi příběhu děti jedou na výlet do tábora společně na kole, takže z toho mají
mnohem příjemnější zážitek, na místě jsou rychleji a stihnou toho mnohem více. Pan učitel
není na děti sám, připojil se i Andyho tatínek, takže si to o to víc všichni užili. Po cestě vidí
volavku popelavou, takže jim pan učitel vypráví čím se živí, jaký rozdíl je mezi volavkou a
60
čápem během letu… Dál pan učitel vypráví o nejčastěji se vyskytujících dubech v naší
republice, ale dostane se i k dubu korkovému, na který se ptal jeden ze žáků. V tábořišti se
všichni drží pohromadě nebo po menších skupinkách, takže nehrozí, že by se opět mohlo
něco stát jako v předchozí verzi příběhu. Úplný konec příběhu je demonstrován
prostřednictvím několika snímků, na kterých je vidět, jak všichni strávili zbytek dne. Děti hrály
různé hry, které jim pomáhají zlepšit si znalosti o přírodě, zkoumají stopy zvířat, poslouchají
různé zvířecí zvuky, u ohně si pak všichni povídají až nakonec u ohně zbude jen pan učitel
s Andyho tatínkem.
2.2. Příběh druhý: Udržitelný rozvoj
Děj tohoto příběhu se odehrává ve třídě. Děti se vrátili po prázdninách opět do školních lavic
a pan učitel chce s dětmi probírat nový termín, a to udržitelný rozvoj. Nejdřív se dětí ptá, co si
pod tímto slovním spojením představí. Poté se jim význam tohoto spojení snaží vysvětlit na
jednotlivých příkladech. Jednoduše popisuje začátek průmyslové revoluce, tedy období, kdy
se ve velkém začalo těžit a spotřebovávat uhlí, ropa… Pan učitel vysvětluje, že těžbou těchto
surovin se rychle spotřebovávají jejich zásoby, a proto se snaží lidé vymyslet i jiné způsoby,
které se dají obnovit. Pan učitel dětem vypráví i o problému kácení deštných pralesů a
vysvětluje, proč jsou lesy tak důležité. Pan učitel zmiňuje příklad Amazonie.
Děj je zpestřen i o obrázky, které usnadňují představu probíraného tématu a dále otázky
žáků, na které pan učitel odpovídá. Například co bychom proti kácení vzdálených pralesů
mohly dělat my.
Vyučovací hodinu pan učitel ukončí zadáním úkolu na příští týden. Děti si mají připravit
nějaký praktický příklad, který by byl příkladem udržitelného rozvoje. To znamená, aby to bylo
prospěšné současným i budoucím generacím.
Na příští hodinu si Wendy připravila příklad týkající se třídění odpadu. Vysvětluje, že se
s pomocí rodičů dozvěděla, jaký odpad můžeme třídit, kolik se například tříděním papíru
ušetří stromů a vody. Dále o kolik se díky třídění plastu sníží množství na skládkách apod.
Randy si pro změnu vymyslel, že pomůže své mamince s pěstováním zeleniny ve skleníku.
Dozvěděl se, že pěstování vlastních plodin má své výhody (čerstvost, šetření pohonných
hmot). Do třídy přinesl nějakou zeleninu na ochutnání pro ostatní.
Poslední příklad uvádí Andy. Spolu s tatínkem se zúčastnili charitativního bazaru, kam
přinesli z domova již nepoužívané, ale stále funkční věci. Andy vysvětluje, že pokud některé
věci mohou stále někomu posloužit, je daleko přínosnější je někomu darovat, než je vyhodit.
V případě charitativního bazaru mohou vybrané peníze ještě navíc někomu pomoci.
Na co se detailněji zaměřit?

zkusit se zeptat i dětí ve třídě, co by si pod spojením „udržitelný rozvoj“ představily.

Jakou mají lesy funkci a co by se mohlo stát, kdyby došlo k jejich vykácení?

Jak bychom mohli kácení lesu omezit i my? (Zjednodušeně lze dětem vysvětlit heslo,
se kterým přišla organizace Greenpeace „Mysli globálně, jednej lokálně). Myšlenka,
61
jak bychom toto heslo měli předat dětem je detailněji popsána i v knize Nejdůležitější
věc, kterou by děti měly vědět o Zemi18:

„Dětství je krátké a křehké a děti mají svůj vlastní důležitý úkol. Jmenuje se hra, je to
proces, při kterém se děti učí, jak vlastně svět funguje. Poslání dospělých je
jednoduché – chránit děti, nechat je hrát a jen pozvolna je vtahovat do světa
dospělých, krok za krokem… V první řadě přichází čas pozorovat mravence, pěstovat
rostliny, toulat se po poli se zrajícím obilím, obdivovat motýly. Teprve pak přijde čas
zacelovat ozónovou díru, ochlazovat klima, koupit si kousek amazonských pralesů a
volit tak, aby se ekologicky laxní senátor nedostal znovu do úřadu… Žák základní
školy se nemůže – a neměl by se! – domnívat, že musí zachránit Zemi. Bylo by to
neúnosné břemeno vložené na bedra dítěte. Může poměry na planetě zlepšit?
Jistěže ano. Spasit ji? Ne. naším úkolem není zachránit planetu, ale mnohem spíše
zachránit lidstvo a spolu s námi miliony druhů, které sdílejí tento čas a prostor
s námi.“
Zkusit dětem zadat podobný úkol jako pan učitel v příběhu.
2.3. Příběh třetí: Obnovitelné zdroje energie, koloběh vody
Děj třetího příběhu navazuje na předchozí příběh, ve kterém byl vysvětlený pojem udržitelný
rozvoj. Tento příběh je nejkratší, ale i tak je vhodné si s dětmi buď během nebo po skončení
povídat o tom, co si o příběhu myslí.
Pan učitel se vrací k minulé hodině, ve které Wendy mluvila o nutnosti třídění odpadu. Pan
učitel detailněji popisuje, co všechno lze třídit, do jakých nádob a jaké barvy odpad patří. Děti
se dále dozví, co se s tříděným odpadem děje po vyhození. Od tohoto tématu přechází pan
učitel pozvolna k tématu obnovitelných zdrojů energie, vysvětluje, že můžeme získávat
energii pomocí slunce, větru a vody. Povídání je opět doplněno o obrázky, v tomto případě o
obrázky solárních panelů, větrných turbín a vodní elektrárny.
V druhé části příběhu mají kluci připravený referát na téma „Koloběh vody“. Mluví o její
důležitosti, o tom v jakém skupenství se vyskytuje. Popisují jednotlivé fáze tohoto koloběhu.
Andy zmíní i nebezpečí chemikálií, které se mohou dostat do vodních zdrojů a postupně tak
může dojít i ke znečištění půdy a dalších zdrojů.
Na co se dětí ptát ještě před zhlédnutím třetího příběhu?

Zda vědí, jaký odpad se u nás třídí a jestli vědí, jakou barvu mají jednotlivé nádoby
na tříděný odpad?

Dále
je
dobré
zeptat
se
dětí,
zda
vůbec
vědí,
co
si
pod
slovem
obnovitelné/neobnovitelné zdroje energie mají představit.

K neobnovitelným zdrojům energie patří především fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní
plyn). Zvláštní kapitolou je atomová energie, která obnáší řadu úskalí – možnosti
havárií, stále nedořešený problém uskladňování vyhořelého paliva, jehož nesmírná
toxicita je způsobována zejména plutoniem, které vzniká jako vedlejší produkt při
štěpné reakci. Stále větší naděje jsou vkládány do obnovitelných zdrojů energie,
ke kterým patří energie větrná, energie z biomasy (palivové dříví, řepka k výrobě
bionafty, cukrová třtina k produkci etanolu, bioplyn), energie geotermální, sluneční.
Za perspektivní jsou považovány také kogenerační jednotky vhodně kombinující
výrobu tepla s výrobou elektřiny, tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny apod.
Zkusit dohromady vymyslet výhody a nevýhody obnovitelných a neobnovitelných
zdrojů energie.
18
Weibacher, M. 1999. Nejdůležitější věc, kterou by měly děti vědět o Zemi. Sisyfos.
62

Zda děti vědí, v jakém skupenství se voda na naší planetě vyskytuje.

Zda vědí, jak probíhá koloběh vody.
K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země. Voda
se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu (výpar,
evaporace) a z rostlin (transpirace), dohromady se používá pojem evapotranspirace.
Vodní páry a drobounké kapičky vody v oblacích se pak v ovzduší pohybem
vzduchových mas způsobených nestejným zahříváním vzduchu nad pevninou a
oceány i zemskou rotací neustále přemísťují (cirkulace atmosféry). Po kondenzaci
páry z ovzduší dopadá voda ve formě srážek na zemský povrch, zejména ve formě
deště a sněhu (viz hydrometeory). Zde se část vody hromadí a odtéká jako
povrchová voda, vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje pod zemský povrch a
doplňuje zásoby podzemní vody (infiltrace). Podzemní voda po určité době znovu
vystupuje na povrch ve formě pramenů nebo plní vodní toky (drenáž podzemní vody).
63
3. Edukativní hry
Pro děti byly speciálně k tomuto projektu vytvořeny 2 hry. Jedná se o obměnu známé karetní
hry pexeso a deskovou společenskou hru. Podstatou všech vytvořených materiálů je jejich
grafické a tématické propojení. Jak v pexesu, tak i ve společenské hře děti vidí obrázky, které
již znají z edukativních videí.
3.1. Enviro pexeso
Dobře známá karetní hra, jejíž název vznikl ze sousloví PEKelně SE SOustřeď je určena
nejméně pro dva hráče a zaměřuje se na procvičování soustředěnosti a paměti19.
Tato verze vytvořená k projektu, je trochu pozměněná. Hráči nemají za úkol hledat
co
nejvíce totožných dvojic, ale musejí hledat obrázky, které spolu určitým způsobem souvisí.
Menší děti mohou hrát nejdříve s kartami rozložené lícem vzhůru a společně s vyučujícím
mohou společně hledat související dvojice obrázků. Když už jsou děti ve fázi, že jim nedělá
problém spojování jednotlivých dvojic, kartičky zamíchají a otočí je lícem dolů. Postup hry je
pak stejný jako u klasické verze pexesa. Hráči postupně otáčí dvojici karet lícem vzhůru, aby
je viděli i ostatní hráči. Pokud kartičky patří k sobě, hráč je odebere a otáčí další dvojici, takto
pokračuje až do doby, kdy hráč otočí dvě kartičky, které k sobě nepatří. V tom případě je
otočí zpět lícem dolů a pokračuje další hráč v pořadí. Hra trvá tak dlouho, dokud nejsou
všechny karty rozebrány. Vítězem se stane hráč s největším počtem nalezených dvojic.
3.2. Společenská hra „Hurá do přírody“
Jedná se o společensko vědomostní hru. Součástí hry je totiž i balíček s kartičkami (100 ks),
na kterých jsou otázky týkajících se naší přírody (rostlin, živočichů), některé otázky se týkají i
třídění odpadu a zdrojů energie. Některé odpovědi jsou již zodpovězené v edukativních
videích, jiné otázky připravují děti na poslední krok projektu, kterým je splnění misí
v ekobrožuře a některé otázky budou pro děti zcela nové avšak ne náročné.
Hrací pole je určeno pro 2-6 hráčů, kteří se musí dostat pomocí hrací figurky z jednoho konce
na druhý. Hráči postupují po hracím poli v závislosti na hodu kostkou. Z důvodu, že pro nižší
ročníky by hraní s kartičkami mohlo být složité, hru lze jednoduše hrát i bez nich. V tomto
případě se hráči řídí směrem šipek. V případě, že hráč stoupne na políčko s otazníkem,
posune se buď směrem k cíli nebo ke startu, záleží na směru šipky.
Pokud hráči hrají s kartičkami, vezmou si otázku z balíčku vždy, když stoupnou na políčko
s otazníkem. Na některých políčkách se po správné odpovědi posunou hráči blíž k cíli (v
případě, že šipka vede směrem vzhůru), na jiných zůstanou na místě (v případě, že šipka
vede směrem dolů). Podobné je to i v případě špatně zodpovězené otázky. Hráč se posune
dolů (v případě, že šipka vede směrem dolů) nebo hráč zůstane stát na místě (v případě, že
šipka vede směrem nahoru). Vyhrává hráč, který se do cíle dostane jako první, dál může
pomáhat v zodpovídání otázek ostatním než se i oni dostanou do cíle.
19
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7607
64
4. Eko brožury
Dalším edukativním nástrojem jsou Ekobrožury s názvem Eko průzkumník. Jedná se o
tištěnou brožurku, která má 3 části:

10 úkolů, ze kterých si děti vyberou ty, které splní ve škole s vyučujícím a doma
s rodiči

kontrolní otázky týkajících se zmíněných úkolů (viz příloha)

hodnotící část, která žádá děti o zhodnocení splněných misí
Doporučujeme ekobrožuru nejdříve projít společně s dětmi krok za krokem, pročíst jednotlivé
úkoly a zjistit, které je možné splnit a které budou děti bavit. Misí je celkem deset, v úvodu
brožury je napsáno, že k tomu, aby děti získaly certifikát Kamarád s přírodou, je třeba splnit
alespoň pět misí ve škole a pět doma.
Jak je již zmíněno v jedné předchozí kapitole (Ekomise), vyučující by měli rozhodnout, zda si
děti mohou vybrat mise, které budou plnit doma, nebo jestli musí splnit stejné mise jako ve
škole. Na webových stránkách jsou doplňující informace, které je vhodné k jednotlivým
ekomisím znát.
Organizace plnění misí je zcela na vyučujících, sami si stanoví, jaký časový interval budou
mít děti na splnění misí, zda je budou ve škole plnit společně celá třída, po skupinkách či
jednotlivě. Děti zapojí všechny své smysly a navíc si procvičí i svou kreativitu a zručnost.
I přesto, že si vyučující rozvrhuje průběh plnění projektových aktivit sám, navrhujeme plnit
ekomise nakonec, až po zhlédnutí videa a hraní společenských her. Zaberou nejvíce času a
děti už jsou s environmentální výchovou trochu více seznámené.
4.1. Ekomise
Seznam jednotlivých misí je následující:
1.
Třiď odpad!
2.
Ukliď to!
3.
Zredukuj odpad!

Z názvu je patrné, že první tři mise jsou zaměřené na produkci
odpadu. Mise jsou zároveň tipem k zodpovědnějšímu chování.
4.
Pěstuj!

V této misi si děti vyzkouší roli zahradníka. Děti si mohou zkusit
zasadit nějakou květinu, či bylinku…
5.
Hurá ven!

Vyrazte s dětmi do přírody, a to i v případě, že bydlíme ve městě.
Praha je na různé přírodní útvary celkem bohatá. Po návratu nechte
děti namalovat to, co je nejvíce z procházky zaujalo.
6.
Přines to!

Záleží na možnostech, ale co zorganizovat celotřídní/celoškolní akci,
na kterou děti přinesou to, co již doma nepoužívají, ale stále by to
mohlo někomu posloužit? Ve verzi pro domov, by mohly děti s rodiči
65
odnést vybité baterie či nefunkční a nepoužívané mobilní telefony na
sběrná místa.
7.
Bav se!

Zadejte dětem nějaké téma nebo nechte kreativitu plně na nich,
mohou kreslit, modelovat, něco vyrábět. Jediná podmínka je, aby děti
používali přírodních či recyklovaných materiálů.
8.
Vynech jeden den maso!

Nechceme, aby se z dětí stali vegetariáni, tato mise se pouze snaží o
to, abychom přemýšleli nad tím, co jíme a odkud naše potrava
pochází.
9.
Kupuj domácí výrobky!

Proberte s dětmi výhody koupě domácích výrobků a zkuste sepsat
místa, kam se pro ně mohou vydat. Ve verzi na doma, děti mohou
zkusit zajít s rodiči na farmářské trhy.
10.
Zmapuj to!

Zkuste si opatřit mapu městské části, ve které se nachází vaše škola
a zkuste do ní s dětmi zakreslit červeně místa, kde jsou například
černé skládky nebo hlavní silnice s hustým provozem. Naopak
zeleně zakreslete místa, která jsou vhodná k procházkám, kde jsou
třeba obchody s bioprodukty a farmářské trhy.
4.2. Kontrolní otázky
Po splnění misí nechte děti, ať si otestují své znalosti. Ke každé misi se vztahují dvě otázky.
Řekněte dětem, aby se snažily odpovědět na všechny otázky bez závislosti na tom, které
mise se rozhodly splnit. Dotazník je obsahem příloh. Ke každé otázce si děti mohou udělat
v případě potřeby poznámky.
4.3. Hodnocení
Požádejte děti, aby ke všem úkolům, které plnily doma přinesly nějaký důkaz. Může to být
obrázek, fotka, či přímo vyrobený předmět, pokud se jedná o kreativní misi. Ke všem misím,
které děti splnily je požádejte, aby udělaly příslušný počet hvězdiček.
1 hvězdička znamená, že je daná mise vůbec nezaujala
2 hvězdičky znamenají, že je daná mise trochu zaujala
3 hvězdičky znamenají, že je daná mise zaujala velmi a byla pro ně zábavná
66
5. Závěr
Metodická pomůcka je shrnutím materiálů, které vznikly během implementace projektu při
česko-švýcarské spolupráci Výměna zkušeností a know-how v oblasti environmentálního
vzdělávání. Během projektu vznikly webové stránky, na kterých jsou k dispozici jak teoretické
postupy, které by během environmentální výchovy měly být zohledněny, tak i návody ke hrám
a aktivitám s environmentálním zaměřením.
Výstupy projektu jsou zaměřené na žáky prvního stupně základních škol, proto byl při
vymýšlení učebních pomůcek kladen velký důraz na aktivní pedagogický přístup. Za
předpokladu, že děti na prvním stupni netráví na internetu tolik času a není to ani záměrem
projektu jsou webové stránky určené především vyučujícím a rodičům, kde se mohou
inspirovat a vyzkoušet některá z doporučení. Pro děti je určena sekce Otázek a odpovědí
v záložce Ekomise, kde si děti samy nebo s pomocí rodičů mohou vyplnit online verzi
vědomostního testu. Dále dal projekt vzniknout i kresleným videím a edukativním hrám, ve
kterých je demonstrována ochrana přírody a přírodních zdrojů. Podobnou demonstraci
zprostředkovává i ekobrožura, ve které si děti procvičují své znalosti v praxi. Součástí jsou i
kontrolní otázky. Otázky jsou stejné jako ty na webových stránkách o kterých je zmíněno
výše.
Cílem vzniklých webových stránek, ekobrožur, edukativních her a videí bylo tématické i
grafické ucelení. Bude tak pro děti jednodušší pochopit propojení jednotlivých souvislostí a
navíc je tím podporována i jednotlivá propojenost, která funguje i v samotné přírodě. Dále se
projektové výstupy snaží, aby děti nabyly znalostí prostřednictvím aktivní pedagogiky
atraktivní a nenásilnou formou. Snaží se vyvolat v dětech zájem, aby samy měly zájem se
dozvědět více o přírodě a jejích zákonitostech v duchu udržitelného rozvoje.
Časový harmonogram jednotlivých výstupů je zcela v režii vyučujících. Je tím myšleno, že
samotní vyučující nelépe vědí, za jak dlouhé časové období jsou schopni společně s dětmi
zhlédnout videa, zahrát si hry a splnit vybrané mise v ekobrožurách.
67
6. Přílohy
6.1. Pracovní listy
Mé oblíbené prostředí
Zde jsou příklady různých prostředí. Přemýšlej o každém z nich.
1. Jaké jsou mezi nimi rozdíly? Jaké jsou výhody a nevýhody u každého z
nich?
2. Jaké prostředí se ti nejvíc líbí? Proč? Kde by se ti líbilo bydlet?
68
Tolik zvířat
Udělej si seznam všech zvířat, která znáš, a která žijí v naší zemi. Využij
pouze vlastní pohled, nedívej se do učebnic, ani do knih. Tady jsou příklady
různých prostředí, které ti pomohou s vyplněním tabulky: les, ledovec, step,
křoviny, řeka, jezero, bažina, obilná pole, vinice, zahrada, ovocný sad,
budova, město, vesnice, sportovní areál atd. Tento výčet není kompletní,
můžeš přidat další druhy prostředí, podle toho, na jaká zvířata si vzpomeneš.
1. V následující tabulce rozděl zvířata na divoká a domácí.
2. Doplň do tabulky věci, kterými se tato zvířata živí.
V JAKÉM PROSTŘEDÍ
ŽIJÍ
CO POTŘEBUJÍ K
ŽIVOTU
DIVOKÁ ZVÍŘATA
Liška
Lesy, louky, města
Nízká zvěřina, myši, červi, klidné
místo na doupě, potok …
DOMÁCÍ ZVÍŘATA
69
SVÁTEČNÍ MENU
V každé zemi, regionu, městě nebo vesnici mají své kulinářské speciality.
Často bývají připravovány u příležitosti různých oslav a svátků.
Napiš recept na nějaký typický pokrm pro tvoji zemi nebo kraj původu.
1. Nakresli tento tradiční pokrm, nebo přilep jeho fotografii (můžeš použít
zadní stranu tohoto listu).
2. Roztřiď suroviny, ze kterých se skládá tvůj pokrm, do následujících
kategorií (pokud je to nutné, uveď jméno rostliny nebo zvířete).
-
Suroviny živočišného původu
-
Suroviny rostlinného původu
6.2. Kontrolní otázky k Ekobrožurám
70
Otázky k misi č. 1: Třiď odpad!
Co nepatří do koše určenému na
plasty?
Jakou barvu má kontejner určený na
papír?
Slupka od banánu
Růžovou
PET láhev
Modrou
Igelitový pytlík
Fialovou
Poznámky:
Otázky k misi č. 2: Zredukuj odpad!
Co uděláš s PET lahví, než ji hodíš do
příslušného koše?
Nic
Sešlapu ji, aby se zmenšila její velikost.
Naplním ji vodou.
Co uděláš, abys omezil/a plýtvání s
materiálem?
Budu používat materiály, které lze
znovu využít.
Každý den si koupím novou balenou
vodu.
Papír vyhodím, jakmile už ho
nepotřebuji. Nevadí, že by šel ještě použít.
Poznámky:
Otázky k misi č. 3: Ukliď to!
Který z následujících předmětů necháte
ležet na zemi?
Papírek od bonbónů
Spadlý list ze stromu
Co se v přírodě po krátké době rozloží?
Papírový kapesník
Skleněná láhev
Igelitový pytlík
Igelitový pytlík
Poznámky:
Otázky k misi č. 4: Pěstuj!
Jak často se obvykle zalévají rostliny?
Rostliny se zalévat nemusí, samy se
dokáží zavlažit.
Běžně jedenkrát za měsíc
Běžně jedenkrát za týden
Který strom nepatří mezi listnaté
druhy?
Dub
Smrk
Lípa
Poznámky:
Otázky k misi č. 5: Hurá ven!
Jak bychom se měli správně chovat
v přírodní rezervaci?
Odhazovat odpadky na zem
Chodit po vyznačených cestách
Být co možná nejhlučnější, abychom
vyplašili co nejvíce zvířat.
Poznámky:
Co bychom neměli zapomenout, když
jdeme do přírody?
Správné oblečení
Hrací karty
Fotbalový míč
Otázky k misi č. 6: Přines to!
Co bys měl/a udělat s nefunkčním či
nepoužívaným mobilním telefonem?
Vystavím si ho do poličky.
Odnesu ho na místo, kde ho dokáží
recyklovat.
Vyhodím ho doma do koše.
Poznámky:
Otázky k misi č. 7: Bav se!
Co by se na koláži, která vystihuje
ochranu přírody, nemělo vyskytovat?
Dopravní zácpa plná kouřících aut
Les
Jízda na kole
Poznámky:
Otázky k misi č. 8: Vynech jeden den
maso!
Pokud se rozhodneš pro jeden
bezmasý den v týdnu, co by se ve tvém
jídelníčku nemělo objevit?
Buchty s mákem
Kuřecí řízek
Bramboráky
Kam s oblečením, ze kterého už jsi
vyrostl/a, ale stále se dá nosit?
Odnesu ho do charity nebo sběrných
kontejnerů.
Nechám si ho, třeba se bude ještě
někdy hodit.
Vyhodím ho do popelnice.
Na co je třeba dávat pozor, když se
snažíte zkrášlit vaší třídu, či vyrobit
nějaký ruční výrobek?
Na nic
Na to, aby práce netrvala příliš dlouho.
Na to, abychom nezranili sebe ani
ostatní.
Co se nevyskytuje na jídelníčku
býložravců?
Tráva
Maso
Vojtěška
Poznámky:
Otázky k misi č. 9: Kupuj domácí
výrobky!
Která z následujících plodin není běžně
pěstovaná na území České republiky?
Hruška
Banán
Rajče
Proč je dobré kupovat české produkty?
Koupě českých produktů není dobrý
nápad.
Protože do Česka necestují přes půl
světa.
Protože jsou dražší. A to co je dražší,
je i kvalitnější.
Poznámky:
Otázky k misi č 10. Zmapuj okolí!
Co to je vlastně zeměpisná mapa?
Plánek určitého území
Zajímavý seznam historek o zeměpisu
Rozvrh hodin zeměpisu
Co může způsobit černá skládka?
Nebezpečné látky mohou prosakovat
do spodních vod.
Stromy v okolí se zabarví do černa.
Nic nehrozí, odpad můžeme vyhazovat
kdekoliv.
Poznámky:
72
6.3. Ekoslovník
A
abiotický
abnormalita
abraze
absorpce
abundance
acidifikace
adaptace
adsorbce
aerace
aerosol
arboretum
asanace
atmosféra
B
biocenóza
biodiverzita
biom
biomasa
biopalivo
neživotný, postrádající života
individuální odlišnost v růstu, tvaru nebo barvě
obroušení, seškrábání; druh eroze, kdy dochází k obrušování
mechanickou cestou; obrušování hornin z důvodů vzájemného tření;
rozrušování mořských nebo jezerních břehů nárazy vln unášejících pevné
částice
vázání materiálu uvnitř systému, chemické a přeneseně i biologické
početnost jedinců jednoho druhu organismu na určité ploše nebo
v objemu, zajišťuje se sčítáním nebo odhadem
účinek kyselých imisí na prostředí; zvyšování kyselosti půdy nebo
snižování jejího pH, nejčastěji vyvolané působením kyselých dešťů
proces přizpůsobování organismu v průběhu jeho vývoje; vlastnosti
vzniklé přizpůsobením k životním podmínkám
vlastnost minerálů a hornin vázat na svém povrchu slabými vazebními
silami plyny, kapaliny a roztoky
provzdušnění půdy závislé na struktuře, zrnitosti a pórovitosti půd;
používá se též u provzdušnění vody
plynná směs s rozptýlenými a vznášejícími se tekutými i pevnými
částicemi. Základními charakteristikami jsou: tvar, velikost, složení,
absorpce plynů atd. Aerosolové částice mohou být přírodního původu
(kapičky a krystalky vody, prachové částice, pylová zrna) i původu
antropogenního (kouř, popílek z průmyslu)
živá sbírka dřevin, speciální typ botanických zahrad zaměřených na
dřeviny. Slovo arboretum je odvozeno od latinského slova arbor – strom
soubor opatření sloužících k ozdravení přírody a životního prostředí
vzdušný obal Země; 8 - 17tý kilometr = troposféra ukončená tropopauzou,
do 80 km nad Zemí se nachází stratosféra a do 800 - 1000 km se
rozprostírá ionosféra. V troposféře klesá s výškou tlak vzduchu asi o 9 mm
Hg na 100 m a teplota asi o 0,6 - 1°C na 100 m
Společenství organismů obývajících určitý prostor. Organismy jsou
vzájemně propojeny vazbami (producent, konzument, destruent). Funkční
biocenóza je schopna autoregulace
biologická rozmanitost přírody daná množství existujících různých živých
organismů. Z ekologického hlediska platí, že čím větší je biodiverzita
ekosystému, tím lépe daný ekosystém odolává změnám. Bohužel
biodiverzita přírody se stále poměrně rychle snižuje
společenstvo živých organismů obývajících určité území vyznačující se
charakteristickou tvářností. (př. tropický deštný les, poušť...)
hmota organického původu. V souvislosti s energetikou jde nejčastěji o
dřevo a dřevní odpad, slámu a jiné zemědělské zbytky včetně exkrementů
užitkových zvířat a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a
komunálního odpadu. Rozlišujeme biomasu "suchou" (např. dřevo) a
"mokrou" (např. tzv. kejda - tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat
promísené s vodou). Základní technologie zpracování se dělí na suché
procesy (termochemická přeměna) jako je spalování, zplyňování a
pyrolýza a procesy mokré (biochemická přeměna), které zahrnují
anaerobní vyhnívání (metanové kvašení), lihové kvašení a výrobu
biovodíku. Zvláštní podskupinu potom tvoří lisování olejů a jejich následná
úprava, což je v podstatě mechanicko-chemická přeměna (např. výroba
bionafty a přírodních maziv)
kapalné nebo plynné pohonné hmoty uvedené ve vyhlášce č. 227/2001
Sb. Kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na
73
pozemních komunikacích a které jsou vyrobeny z biomasy a určené pro
pohon vozidel na pozemních komunikacích
potravina vyrobená za podmínek uvedených v zákoně č. 242/2000 Sb., o
ekologickém zemědělství a splňující podmínky na jakost a zdravotní
nezávadnost stanovené zvláštními předpisy, na níž bylo vydáno
osvědčení o biopotravině
surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém
zemědělství a určená na základě osvědčení podle § o ekologickém
zemědělství, k výrobě potravin
jde o prostor který pokrývají živé organismy na naší planetě. Představímeli si Zemi jako jablko, biosféra odpovídá přibližně tloušťce jeho slupky
fauna a flóra, všechny živé organismy v daném biotopu
soubor veškerých biotických a abiotických činitelů, které vytvářejí životní
prostředí určitého organismu nebo organismů. Pojem biotop se vždy
vztahuje ke konkrétnímu druhu či společenstvu
hustá sněhová vánice s prudkou vichřicí
konzument rostlinné stravy
bio potravina
bioprodukt
biosféra
biota
biotop
blizard
býložravec
C
C3 rostliny
rostliny, u kterých dochází k asimilaci atmosférického oxidu uhličitého
přímo prostřednictvím enzymu ribulozo-1,5-bifosfátkarboxylázy v buňkách
listového mezofylu. Do této kategorie patří většina rostlin (pšenice, dub,
vojtěška aj.)
druhy vyšších tropických, rychle rostoucích rostlin. Jejich výhodou je, že
dokáží za využití menšího množství oxidu uhličitého získat více energie
než rostliny C3 (kukuřice, cukrová třtina)
věda zabývající se studiem buněk
C4 rostliny
Cytologie
D
Darwinismus
dědičnost
degradace
demografie
desertifikace
destruenti
detergenty
teorie vývoje živých organismů na Zemi založena na dílech Charlese
Darwina a Alfreda Wallace.
Základní princip darwinismu:
jedinci uvnitř druhu jsou variabilní
část variability se přenáší na potomky
v každé generaci je produkováno více potomků, než kolik jich dospěje a
rozmnoží se
přežívání a reprodukce nejsou náhodné, jedinci kteří přežijí a rozmnožují
se jsou nositeli výhodných znaků.
přenos vlastností z rodičů na potomstvo, základní znak všech organismů
snížení úrovně, pokles, úpadek – snížení kvality životního prostředí
člověka znečišťováním vzduchu, vody a půdy. k degradaci půdy dochází
intenzivní zemědělskou výrobou; vede ke snižování kvality půdy a
k omezování půdotvorných procesů
sleduje kvalitativní i kvantitativní změny velikosti populace a složení,
způsobené změnami během životního cyklu populace a zjišťuje příčiny
těchto změn. Významná nauka v ekologii, sociologii a geografii člověka,
kde studuje složení obyvatelstva podle pohlaví, stáří, vzdělání,
zaměstnání, migrace apod.
proces degradace půdy v suchých oblastech, kde v důsledku nízkých
srážek a malé zásoby podzemní vody dochází k úbytku ochranného
porostu. Zpravidla je podpořena lidskou činností (likvidace původních
porostů, nevhodnými zemědělskými praktikami, nadměrnou spotřebou
vody apod.)
organismy, často mikroorganismy, které rozkládají odumírající biomasu
zpět na původní minerální látky. Zejména oxid uhličitý a vodu. Přitom
syntetizují i novou organickou hmotu vlastních těl
prací a čistící prostředky snižující povrchové napětí vody. I ve velmi
nízkých koncentracích vytvářejí na vodě pěnu, zamezují výměně plynů
mezi vzduchem a vodou, jsou pro vodní živočichy toxické, odmašťují
ptákům peří, čímž působí jejich hynutí apod.
74
dimorfismus
disimilace
disjunkce
diskontinuita
diverzita
domestikace
dravci
duha
duna
džungle
dvojtvárnost, může být pohlavní – samec a samice jsou tvarově rozdílní;
nebo sezónní – jedinci jsou rozdílní ve dvou sezónách; nebo také
dimorfismus kořenů, plodů a listů rostlin
nebo také katabolismus jsou všechny procesy látkové výměny v těle
organismů, jimiž se z organických látek vytvářejí jednodušší, čímž se
získá energie pro vlastní metabolismus
rozpojení, rozloučení; vytvoření nesouvislých areálů, jejichž spojení brání
ekologické podmínky. Většinou je disjunkce ovlivněna ledovými dobami
nespojitost, přetržitost, nesouvislost; plocha, na níž se výrazně mění
fyzikální vlastnosti materiálu v Zemi
rozmanitost, druhová diverzita: a) obecně bohatost a množství složek
v jakémkoliv souboru; b) druhová rozmanitost, jeden ze znaků biocenózy,
zahrnující počet druhů a jejich početní zastoupení
zdomácnění – původně pouze pro chov, posléze vědomé zušlechťování
některých druhů zvířat, zejména ptáků a savců. K domestikaci docházelo
tam, kde nebyl dostatek lovné zvěře. Probíhá v několika fázích (zajetí,
ochočení, zdomácnění)
zpravidla všichni živočichové, kteří se živí dravým způsobem, tedy
ulovením kořisti
optický úkaz na obloze, oblouk spektra viditelného elektromagnetického
záření; je podmíněn lomem a vnitřními odrazy slunečních paprsků na
vodních kapkách
přesyp vátého písku, jenž je většinou schopen se pohybovat ve směru
větru
původně stromovité, křovinné či travnaté porosty v jižní Indii, přeneseně
označení všech tropických pralesů
E
edafon
echolokace
soubor všech organismů žijících v půdě
orientace živočichů v prostoru vysíláním zvukových (často ultrazvukových)
signálů a zachycováním jejich odrazu od stěn, překážek, kořisti apod.
ekocentrismus
názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že více než
zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku
ekofarma
zemědělská farma, kde se pěstují rostliny nebo chová dobytek na
přírodním ekologickém základě. Podmínky splnění 'ekologičnosti' jsou
přísně kontrolovány
ekologická nika
vymezení všech životních požadavků (potravních, prostorových aj.), které
organismu určitého druhu umožňují prostorové a funkční začlenění do
struktury ekosystému. Organismus se ekologické nice přizpůsobuje
komplexem adaptací, reaguje na teplotu, vlhkost, světlo, pH, časové
změny podmínek prostředí a na další biologické vymezení a na další
životní faktory. Dva biologické druhy nemohou současně obývat shodnou
ekologickou niku, jeden druh vždy vytěsní ten druhý
ekologické hnutí projevy občanského uvědomění a angažovanosti v otázkách ochrany
zvířat, přírody, životní prostředí apod. Prosazují se od přelomu 70. a 80.
let
ekologické zemědělství
je podle zákona č.242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství: „zvláštní
druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho
jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a
postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo
zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na
vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských
zvířat v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu
ekologie
věda zabývající se vzájemnými vztahy mezi živými organismy navzájem a
prostředím, kde žijí
ekosystém
funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou
navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací
a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase
ektoparazit
parazit, který žije na povrchu svého hostitele
75
přesun jedinců ven z populace nebo z jedné oblasti do druhé
jsou látky, které jsou vypouštěny do životního prostředí. V naší literatuře
se tento pojem nejčastěji používá pro látky vypouštěné do ovzduší.
Množství emisí se udává v hmotnostních nebo objemových jednotkách
vypouštěné škodlivé látky za určitou dobu, většinou za rok. Emise je třeba
rozlišovat od imisí, což jsou látky, na které se emise přemění po svém
vypuštění do ovzduší v důsledku reakce s dalšími v ovzduší přítomnými
látkami
endemit
rostlinný nebo živočišný druh, který vznikl a vyskytuje se pouze na malém
omezeném území
endofág
vnitřní parazit
endoparazit
organismus žijící a živící se uvnitř rostlin a živočichů
energie
obecně schopnost systému vykonávat práci
entalpie
slučovací teplo, jehož velikost závisí na stavu reagujících látek (teplota,
tlak, skupenství apod.)
entomologie
nauka o hmyzu, součást zoologie
entropie
v ekologii míra degradace energie v živých systémech z koncentrované
formy v rozptýlenou podle druhého termodynamického zákona.
Ekologické systémy přijímají sluneční energii a v průběhu její přeměny
část ztrácejí, za současného udržení vysoké uspořádanosti, tj. nízké
entropie
environmentální týkající se životního prostředí
environmentální výchova – oblast výchovy, která usiluje o formování ekologicky správného
vztahu k přírodě, respektive k životnímu prostředí. Je zaměřena na
širokou veřejnost nebo cílové skupiny (děti, řídící pracovníci apod.)
eroze
soubor procesů vedoucích k uvolňování, rozpouštění, obrušování a
přemísťování půd a hornin na zemském povrchu. Rozlišujeme erozi říční,
mořská, jezerní, ledovcová a větrná. Proces je urychlován řadou lidských
činností.
eroze půdy
vodní nebo větrné rozrušování půdy a její odnos na jiná místa, kde se
ukládá. Je to přírodní proces, nejčastější následek odlesňování
svahovitých ploch, nebo pěstování zemědělských plodin, které půdu
nedostatečně kryjí (brambory, řepa)
erupce
prudký až explozivní výron plynů, par a vody nebo lávy a sopečných
vyvrženin. Člení se na výlevnou nebo explozivní, centrální nebo
puklinovou
etologie
nauka o chování, jednání živočichů. Studuje pudy, instinkty i vyšší
nervovou činnost živočichů, jejich vrozené i získané chování a hledá
v nich počátky a kořeny chování člověka
evaporace
vypařování, proces při kterém kapalina přechází ze skupenství kapalného
v plynné
evoluce
vývoj živých organismů na Zemi v průběhu dlouhých geologických období
exot
výraz pro rostlinu či živočicha, který pochází z dalekých, zvláště tropických
exotických krajin
expozice
doba, po kterou je organismus v prostředí nebo experimentu vystaven
působení dávky určité škodliviny
ex-situ
místo pěstování rostlin nebo jejich částí a chov živočichů mimo jejich
přirozený výskyt
emigrace
emise
F
fagocytóza
fagotrof
fauna
fenotyp
feromony
fertilita
způsob příjmu – konzumace potravy u kořenonožců
makrokonzument, živočich, který se živí pohlcováním jiných organismů
seznam nebo výčet živočišných druhů, které se vyskytují na určité lokalitě,
území nebo ve větší oblasti
vzhled, vnější podoba organismu, genetické znaky zjevné na povrchu těla
organismu
pachové signální látky vyměšované živočichy, které umožňují pachovou
komunikaci jedinců v populaci.
plodnost, potenciální schopnost muže a ženy plodit a rodit děti (opakem je
sterilita)
76
flóra
fosilní
fosilní paliva
fotorespirace
fotosyntéza
freony
fungicidy
fytoplankton
fyziologie
květena; soupis rostlinných druhů, popř. i jiných taxonů rostlin rostoucích
ve vymezeném území
předvěký, zkamenělý, zachovaný v mrtvé formě, např. fosilní usazenina,
fosilní sesuv
přírodní látky bohaté energeticky, jejichž spalováním se získává teplo.
Fosilní paliva se rozdělují na pevná (uhlí, rašelina), kapalná (ropa) a
plynná (zemní plyn)
dýchání rostlin na světle
energie slunečního záření přijímána zelenými rostlinami a přeměňována
na energii chemických vazeb. Zelené rostliny z anorganických látek
vyrábějí látky organické a jsou tak základním zdrojem života na Zemi
organické sloučeniny na bázi nižších alkanů s obsahem chloru a fluoru
v molekule. K jejich rozkladu dochází zejména ve vyšších vrstvách
atmosféry ve stratosféře, kde díky reakcím chlóru s ozónem poškozují
ozónovou vrstvu Země
chemické látky používané v ochraně rostlin jako prostředky proti
škodlivým plísním, snětím, rzím a jiným houbám, které napadají, poškozují
až ničí kulturní rostliny, osivo i plody a různé organické materiály
většinou mikroskopické rostliny – sinice a řasy volně se vznášející ve vodě
studium vnitřních procesů a činností organismů
G
gen
základní jednotka genetické informace schopná reprodukce i změny mutace. Jeho funkcí je uskutečnit realizaci vzniku znaku nebo vlastnosti,
kterou kóduje. Znak se realizuje biochemickou cestou, nedědí se znaky
jako takové
generace
potomstvo rodičovských jedinců, pokolení; žijí ve stejném období a tvoří
celý vývojový cyklus organismu od semene přes zralost až do uhynutí
organismu
genetika
vědní obor o zákonech dědičnosti a proměnlivosti vlastností a znaků
živých organismů
genom
soubor genetických informací, v němž jsou zakódovány postupy při
syntéze bílkovin
genotyp
soubor všech dědičných vlastností organismu
geologie
veda o Zemi, tj. studium Země jako celku, jejího vzniku, struktury, složení,
vývoje a poznání procesů, které vytvořily její dnešní tvář
geotermální energie - tepelná energie, která je projevem vnitřní energie země(zemského
jádra). Většinou se projevuje jako různé gejzíry a zřídla či teplé prameny.
V Čechách Karlovy Vary
Greenpeace
největší mezinárodní dobrovolná nevládní organizace zaměřená na
ochranu životního prostředí založená v roce 1971. Jejím cílem je
rozšiřovat a podporovat povědomí o ochraně životního prostředí a bojovat
proti zneužívání životního prostředí člověkem
guáno
vrstvy trusu mořských ptáků uložené na pevnině v aridních oblastech; trus
ptáků, netopýrů, popř. jiných živočichů. Tvoří mohutné vrstvy na
hnízdištích ptáků a v jeskyních. Pro vysoký obsah fosforu, vápníku a
dusičnanů se těží a používá jako hnojivo
gutace
u rostlin vytlačování vodních kapek zvláštními buňkami na povrch listů.
Děje se jen u některých rostlin zejména v tropech, vždy při vysoké
vzdušné vlhkosti
H
heliofilní
herbicid
herbivor
heterotrofní
slunnomilný, světlomilný živočich či rostlina
chemický nebo biologický přípravek k ničení rostlin
živočich živící se vyššími rostlinami, tj. bylinami, keři a stromy včetně listů,
větví
organismy, které tráví, zažívají nebo rozkládají pouze přejaté organické
látky a ze získaných složek budují vlastní tělo. Patří sem živočichové,
nezelené rostliny a mikroorganismy
77
hibernace
hnojiva
holina
homeostáza
homogenita
humifikace
humus
hurikán
hydrosféra
hypotermie
CH
chemosyntéza
chiméra
CHKO
chlorofyl
chloroplast
chráněná území
specifická reakce savců na zimní období – zimní spánek živočichů, kteří
v klidovém stavu a při útlumu všech fyziologických procesů přečkávají ve
vhodném úkrytu nepříznivé zimní období
látky dodávající rostlinám a půdě nutné živiny, dusík, draslík, fosfor,
vápník, hořčík, popř. další prvky. Dělíme je na statková a průmyslová
prostor vzniklý odlesněním, k odlesnění došlo úmyslně nebo náhodně
v důsledku kalamity
udržování relativně konstantních vnitřních podmínek při kolísání podmínek
vnějších.; dynamická rovnováha
stejnorodost; obecně ve vzorku ekologického materiálu, dat apod.
přirozený proces probíhající v půdě, při kterém se v horních vrstvách půdy
za přístupu kyslíku činností edafonu rozkládá mrtvá organická hmota
rostlinného a živočišného původu a mění se na humus
soubor organických látek rostlinného a živočišného původu
nahromaděných v půdě v různém stupni rozkladu
uragán, silný větrný cyklón s ničivými účinky. Vzniká nad mořem a unáší
velké množství vody
vodní obal Země; zahrnuje všechny formy vody vyskytující se na Zemi:
vodní páry a srážky v atmosféře, podzemní vody a povrchové vody ve
vodních tocích, v nádržích, jezerech, mořích a oceánech
podchlazení, stav strnulosti při poklesu tělesné teploty u teplokrevných
živočichů, např. u savců pod 20C, u člověka pod 28C. Hypotermie má
škodlivé následky a končí obvykle smrtí
syntéza organických molekul určitými bakteriemi, při které se využívá
energie uvolněná specifickými anorganickými molekulami /sirné bakterie/
botanické označení rostliny, na níž paralelně rostou dvě různá pletiva
(například po naroubování kulturní odrůdy na přírodní odnož). Existuje
několik typů chimér, nejzřetelněji se však projeví například při prorůstání
celozelenolistých výhonů u pestrolisté odrůdy
chráněná krajinná oblast
zelené barvivo nutné k probíhání fotosyntézy
plastidy v rostlinných buňkách obsahující chlorofyl
vybrané části krajiny, které jsou pro své přírodní a krajinotvorné hodnoty
prohlášeny podle zákona za: Národní parky /NP/ Chráněné krajinné
oblasti /CHKO/ Přírodní rezervace /PR/ Národní přírodní rezervace /NPP/
Přírodní památka /PP/
I
ilimerizace
imago
půdotvorný pochod
dospělý jedinec, konečné stadium individuálního vývoje jedince u hmyzu,
vyvíjí se z kukly nebo dospělé nymfy
imigrace
přistěhování, jednosměrný pohyb jedinců do prostoru populace. Zvyšuje
početnost i rozmanitost populace a při minimálních stavech může i
zabránit jejímu vymření
impakt
srážka, střet obyčejně dvou pevných těles, doprovázený přeměnou
kinetické energie střetávajících se těles na energii mechanickou a energii
tepelnou
infekce
nákaza, vstup choroboplodného zárodku do organismu. Může zůstat bez
zjevných známek nebo proběhnout jako infekční onemocnění, nebo
navodit stav bacilonošictví
infračervené záření - délka elektromagnetických vln 800-3000 nm. Pohlcováno povrchem
Země a těly organismů. Způsobuje jejich zahřívání. Infračervené záření je
zastoupeno 46%
infrastruktura
soubor odvětví, služeb a zařízení, který umožňuje průmyslovou,
zemědělskou a jinou ekonomickou aktivitu. Infrastruktura zahrnuje
dopravní prostředky a zařízení, spoje, energetické zdroje, zásobování
vodou, kanalizaci atd.
insekticidy
chemické prostředky uplatňované při hubení škodlivého hmyzu
78
inverze
ionosféra
irigace
J
jalovice
jarovizace
jeskyně
jezero
jíl
zvrat teplotních pásem; nepříznivá meteorologická situace; stav, kdy u
zemského povrchu je nižší teplota než ve vyšších vrstvách atmosféry dochází k tvorbě
vrstva ovzduší ve výškách asi od 80 do 800 km od povrchu Země
závlaha, zavlažování pozemků, umělé rosení nebo postřik polí, zahrad,
skleníkových kultur apod.
samice skotu před prvním otelením
vystavení semen či cibulí přesně stanovené teplotě po určitou dobu. Nízká
teplota je nutná pro rostliny mírného pásma, zvláště alpínky, pro tropické
rostliny je nezbytná naopak vysoká teplota. Vlivem jarovizace rostliny
rychleji přecházejí z růstové fáze do fáze reprodukční, takže vysetá
semena či vysazené hlízy porostou nebo pokvetou dříve – nebo mimo
sezónu
podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil. Mnohé jsou
chráněné včetně povrchových jevů, které jsou s nimi v přímé souvislosti
přirozená vodní nádrž naplněná sladkou nebo slanou vodou. Dělí se podle
původu: ledovcová, tektonická, vulkanická, pobřežní
usazené horniny s obsahem jílovitých částí – nejjemnější zrnitost
K
kalamita
obecně škodná událost různého druhu a příčin (sopečná, sněhová,
požár…)
kaliště
bahnité místo, které navštěvuje především černá a jelení zvěř
kanibalismus
požírání příslušníků vlastního druhu, obvykle při nedostatku potravy nebo
přemnožení
karnivor
živočich živící se výhradně masitou potravou, konzumuje ulovené
živočichy nebo nalezené mršiny
katabolismus
rozklad komplexních organických molekul na jednodušší formy, uvolňující
v živých organismech energii
klasifikace
třídění, řazení do skupin podle jistých hledisek či znaků, posuzování
hodnoty, způsobilosti, schopnosti
klimatologie
nauka o podnebí, součást meteorologie. Zabývá se studiem stavu
atmosféry v určité oblasti, po určité delší období
koevoluce
dlouhotrvající společný vývoj organismů na Zemi v průběhu geologických
období, které jsou navzájem provázány mezidruhovými vztahy
kompost
statkové hnojivo vyráběné z různých organických odpadů a vhodných
zemin. Dnes si často kompost zakládáme i na zahradách, kde základní
složku tvoří rostlinné zbytky z kuchyně a organický odpad ze zahrad
komunální odpad – veškerý odpad vznikající v lidských sídlech, na území obce při činnosti
fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní
pravidla nebo omezení
kontaminace
přítomnost škodlivé nebo cizí nežádoucí látky v prostředí znečištění
vzduchu, vody, půdy, potravin a různých materiálů toxickými nebo
infekčními látkami, které svým charakterem, množstvím, koncentrací
překračují běžné hladiny
konverze
přeměna, změna, obrat
konzument
spotřebitel
koprofág
živočich živící se převážně výkaly jiných živočichů
koroze
rozrušování a rozpouštění pevných hornin chemickými účinky vody a
kyselin, které jsou v ní rozpuštěné
L
liány
litosféra
rostliny kořenující v půdě a využívající vysoké byliny a stromy jako oporu
pro své lodyhy nebo kmeny; tím dosahují výhodnější umístění ke světlu
svrchní pevná vrstva Země, která zahrnuje zemskou kůru a svrchní část
zemského pláště až zemském povrchu
79
luskoviny
luštěniny
M
metabolismus
migrace
mineralizace
mikroflóra
mineralizace
moréna
mutace
skupina plodin z čeledi bobovitých, pěstovaných pro semena bohatá na
bílkoviny, někdy i na olej. Využívají se jako potraviny ke krmení
hospodářských zvířat se pěstují pícniny, bob, vikev, peluška, lupina
semena rostlin z čeledi bobovitých, pěstovaných pro konzum;
k luštěninám náleží např. hrách čočka, fazol, sója, podzemnice olejná a
další
látková přeměna. Metabolismus dělíme na děje skladné - Anabolismus a
děje rozkladné – Katabolismus
pravidelné stěhování organismů (ptáků, obojživelníků, ...)
proces zúrodňování půd přeměnou látek organických na anorganické
bakterie, houby a mikroskopické řasy
proces zúrodňování půd přeměnou látek organických na anorganické
z geologického hlediska nános kamenů a písku způsobený pohybem
ledovce
projev proměnlivosti, vyvolaný změnou genetické informace na určitém
lokusu tím, že původní alela je nahrazena jinou - mutovanou s odlišnými
vlastnostmi
N
nálet
nanismus
semenáčky stromů vniklé přirozeným zmlazením porostů vysemeněním
zakrnělý růst rostlin, způsobený nedostatkem živin. U živočichů a člověka
jsou to tzv. trpasličí formy
nanoplankton
složka vodního planktonu, společenstvo rostlinných i živočišných
organismů vznášejících se ve vodě
náplav
říční sedimenty, které se vytvářejí zejména v místech, kde poklesne
rychlost proudění vody říční, jezerní a rybniční sediment vzniklý klesáním
odumřelých organismů a neživých částic na dno
natalita
porodnost, množivost, počet nově vzniklých nebo narozených jedinců
v populaci organismů za určitý čas
naturálie
nepeněžní hodnota, kterou lze používat místo placení penězi, v plné nebo
částečné výši
neobnovitelný zdroj – zdroj látek nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi
k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby je vyšší než
rychlost přirozené obnovy
neodarwinismus evoluční učení, které uvádí, že evoluce je dána přežitím nejschopnějších
jedinců v podmínkách stále se měnícího prostředí s tím, že předpokladem
je velká variabilita uvnitř dané populace
neoendemit
nový taxon, který vznikl na určitém území natolik nedávno, že ještě neměl
čas se rozšířit
neofyty
nepůvodní rostliny, zavlečené k nám až od konce 15. století
neuston
společenstvo organismů osídlujících povrchovou blanku vody – drobné
vodní organismy zdržující se na povrchové vodní blance nebo pod ní
neutralismus
mezidruhový jev, kdy na jednom stanovišti žijí dva nebo více druhů
organismů a neovlivňují se navzájem
neziskové instituce – instituce, které nejsou zaměřeny na dosahování zisku; neziskové
instituce jsou typické pro oblast sociální, zdravotnictví, vzdělávání
nika
zapojení populace /druhu/ do koloběhu látek a toku energie v ekosystému;
Rozmezí všech důležitých vlastností prostředí, ve kterých mohou jedinci
daného druhu přežívat, růst a rozmnožovat se
nitrifikace
přeměna dusitanů na dusičnany, způsobovaná obvykle mikroorganismy
(nitrifikačními bakteriemi,..). Termín se používá běžně k označení
přeměny iontů čpavku přes dusitany na dusičnany
niva
botanická formace rostlin tvořená vysokými bylinami; geologie tělesa
sedimentů, která jsou ukládána za povodní
noktuární druh
noční druh
nomenklatura
bilogické názvosloví
80
nymfa
z biologického hlediska larva u hmyzu s nedokonalou proměnou; malý
pysk stydký v ženském pohlavním ústrojí; mytologicky je nymfa vnímána
ve starořeckém bájesloví jako bohyně přírodních sil
O
oblak
viditelná soustava vodních kapiček nebo ledových částic v atmosféře.
V širším smyslu lze za oblak považovat i mlhu, která je v podstatě
oblakem dotýkajícím se zemského povrchu
obleva
zpravidla náhlé, alespoň dvoudenní oteplení nad 0C, které se vyskytne po
souvislé vícedenní sérii celodenních mrazů
obnovitelný zdroj – zdroj látek nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi
k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby je nižší nebo
rovna rychlosti přirozené obnovy
obora
z biologického hlediska larva u hmyzu s nedokonalou proměnou; malý
pysk stydký v ženském pohlavním ústrojí; mytologicky je nymfa vnímána
ve starořeckém bájesloví jako bohyně přírodních sil
odlesňování
likvidace lesních porostů člověkem, obvykle trvalá. Následkem je nevratný
zánik druhů rostlin a živočichů, vodní a větrná eroze, degradace půdy
v globálním měřítku pokles tvorby kyslíku, změny klimatu Země, zamoření
atmosféry kouřem, popelem a oxidem uhličitým apod.
odpad
věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje
s úmyslem ji odložit nebo která byla vyřazena
odpadní vody
veškerá voda, která projde jakýmkoli výrobním procesem a je vypouštěna
do povrchových nebo podzemních vod. Pocházejí především z průmyslu,
zemědělských závodů a domácností, narušují funkci ekosystémů a jsou
škodlivé rostlinám, živočichům i lidem
odvodňování
umělé vysoušení bažin, močálů, slatin aj. mokřadů. Vyvolává podstatné
změny v krajině, vlhkomilné druhy mizejí a jsou nahrazeny těmi
suchomilnými
ohrožený druh
živočišný nebo rostlinný druh, jehož početnost vlivem přirozených nebo
negativní činností člověka poklesla natolik, že mu v budoucnosti hrozí
vyhynutí nebo vyhubení
ochrana druhů
morálně, prakticky i eticky motivovaná snaha o zachování druhového
bohatství rostlin i živočichů v místním, regionálním i globálním měřítku, je
součástí ochrany přírody
ochrana přírody
se snaží z celospolečenských důvodů trvale zachovat přírodně cenné
krajiny i jejich části, včetně rostlin, živočichů i jejich stanovišť
ochranné zbarvení – nenápadné krycí zbarvení těla živočichů, takže jsou nezřetelní ve svém
životním prostředí. Může být trvalé nebo dočasné
okopaniny
skupina plodin pěstovaných v širších řádcích, které umožňují ošetřování
rostlin během vegetace mechanizačními prostředky. Pěstují se pro bulvy
(řepa, celer aj.), hlízy (brambory), kořeny (mrkev, petržel aj.) plody
(meloun, okurka aj.)
olejniny
užitkové rostliny pěstované pro olejnatá semena, plody, popř. jiné části.
V ČR se pěstuje zejména řepka, slunečnice, mák, len, sója, řepice,
hořčice bílá a další
oligofág
živočich živící se pouze několika málo druhy potravy, často rostlinami
(živočichy) příbuzného druhu
omnivorové
všežravci, živočichové konzumující všechny druhy potravy jak rostlinné,
tak i živočišné, živé i odumřelé
orba
základní zpracování půdy pluhem, který půdu obrací, drobí, kypří a mísí
orniční vrstvu a tím reguluje vodní, vzdušný a tepelný režim půdy
ornitofágové
živočichové, jejichž potravou jsou ptáci
ornitochorie
roznášení semen aj. rostlinných diaspor ptáky na těle a nohách, často i
trusem
oscilace
kolísání. Používá se například v souvislosti s populací
ozón
bezbarvý plyn s charakteristickým ostrým zápachem. U zemského
povrchu v nepatrném množství, větší koncentrace ve výškách 10 – 50 km,
s maximem okolo 25 km
81
ozónová díra
P
pampy
pandemie
parazit
pasát
patogen
pedologie
pedosféra
pesticidy
pH
pícniny
plankton
plantáž
plemeno
plevel
plodina
počasí
polom
polyfág
polygamie
povodí
prales
predace
predátor
propolis
příliv
jedná se o snižování koncentrace, zřeďování ozónu v určitém místě
ozonosféry působením člověka. Ozón je ničen mj. zejména freony, které
jsou neobyčejně stálé a z atmosféry je prozatím nelze odstranit.
stepní biomy neotropické oblasti
epidemické onemocnění, postihující větší oblasti nebo kontinenty;
pandemie u lidí je epidemie u rostlin epifztoeie, u živočichů epizooeie
organismus získávající živiny z jednoho nebo několika málo hostitelských
jedinců, které poškozuje, ale nezpůsobí jim okamžitou smrt
pravidelný přízemní vítr vanoucí od obratníků k rovníku směrem
jihozápadním nebo severozápadním
mikroorganismus nebo virus vyvolávající chorobu
půdoznalství – souborná nauka o půdě. Zabývá se minerálním a
chemickým složením půdy, půdní biologií, klasifikací a genetikou půd,
v užším pojetí také genezí, vývojem a charakteristickými vlastnostmi půd
nejsvrchnější část zemské kůry, tvořená půdou půdní obal Země.
Součástí pedosféry jsou i živé organismy a zbytky jejich těl atd.
syntetické chemické prostředky užívané na ochranu rostlin, k hubení
škodlivých organismů a obtížného hmyzu. Baktericidy jsou účinné proti
bakteriím, fungicidy proti houbovým patogenům, herbicidy proti plevelným
rostlinám, zoocidy proti živočišným škůdcům
označuje kyselost prostředí
rostliny, které se pěstují pro krmivo hospodářských zvířat. Patří sem jetel,
vojteška, silážní kukuřice, luskoviny
soubor mikroskopických organismů pasivně se vznášejících v prostředí;
vodní plankton je tvořen organismy, které svým aktivním pohybem nejsou
schopny vzdorovat proudění vody, vzdušný plankton – soubor drobných
živočichů unášený vzdušnými proudy. Dělí se na plankton rostlinný a
živočišný
část zemědělské nebo lesní půdy, na které se intenzívně pěstují vybrané
plodiny v monokultuře
skupina jedinců stejného biologického druhu, která vznikla historicky
náhodná, nežádoucí rostlina v porostu pěstovaných rostlin. Trvalá součást
rostlinných společenstev
kulturní rostlina – pěstovaná rostlina, která se využívá jako potravina,
krmivo, průmyslová surovina, okrasná rostlina apod.
stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot meteorologických
prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a okamžiku nebo v relativně
krátkém časovém intervalu
kalamitní poškození lesních porostů např. větrem, sněhem, námrazou či
lavinou
živočich, jehož potrava je složena z různých druhů rostlin a živočichů
pohlavní soužití jedince s více jedinci opačného pohlaví
území ohraničené rozvodnicí odvodňované do určitého toku, nebo do
určitého místa oblasti tohoto toku
lesní ekosystém klimaxového charakteru; přírodní les původním lesním
společenstvem, s původní skladbou dřevin, s přirozeně věkově
rozvrstveným porostem a s původní faunou, nedotčený lidskými zásahy.
V ČR sem patří Žofínský a Boubínský prales
dravý způsob života, při kterém živočich, predátor, loví kořist pro potravu,
resp. zvláštní případ kompetice, při které predátor přímo využívá jiný druh
dravec, lovec, který má dobrý zrak, sluch, čich, rychlý pohyb, silné zuby či
kusadla nebo uchycovací zařízení. Okamžitě svou kořist usmrcuje
tmel, kterým včely zalepují skuliny v úlu a na zimu vstup do úlu (česlo),
užívá se v lékařství a kosmetice pro své baktericidní účinky
rytmické polodenní zvedání mořské hladiny vyvolané gravitačním
působením měsíce a Slunce na Zemi
R
82
rasa
rašelina
recipient
recyklace
reducent
rekultivace
repelent
reprodukce
respirace
retence
rosa
rosný bod
rybník
S
sad
safari
sanace
saprofág
saturace
selekce
silo
skleníky
Slunce
soubor jedinců uvnitř stejného druhu, kteří mají zvláštní biologické,
tvarové, fyziologické, ekologické nebo geografické vlastnosti
organogenní sediment vzniklý přeměnou rostlinného materiálu téměř nebo
úplně pod vodou za nedostatku kyslíku. Je prvním stadiem přeměny
rostlinného materiálu v uhlí
vodní tok, kanál, nádrž, jezero, moře, jímž je přijímána voda z určitého
povodí nebo jeho části
základní nutnost lidstva: omezit čerpání zdrojů; v odpadovém
hospodářství proces při kterém jsou odpady vraceny zpět k dalšímu
využití. Základem recyklace jsou tři principy: a) opětné použití bez úprav;
regenerace na stejný výchozí produkt (papír, kovový šrot, atd.); b) další
využití v jiné výrobě; c) třídění
biologický organismus, který v přírodě rozkládá složité organické látky na
jednodušší
opětovné obnovení úrodnosti půdy nebo zničeného porostu; řízený proces
obnovy krajiny poškozené zejména těžbou nebo jinou intenzívní
průmyslovou činností
látka přirozeného nebo umělého původu odpuzující nežádoucí živočichy;
slouží k ochraně pěstovaných rostlin, chovaných živočichů i člověka, popř.
jeho výrobků
obecně opakování nebo znovu vytváření dané reality; v ekologii
rozmnožování, udržování přírodních zdrojů apod.
dýchání, nezbytný životní proces, při němž organismus přijímá kyslík
k okysličování látek ve svém těle a naopak vydává oxid uhličitý do okolí
retence vody, schopnost zadržovat vodu; je dána rozdílem mezi přítokem
a odtokem vody za časovou jednotku
druh usazených srážek v podobě kapek vody na zemském povrchu, na
vegetaci nebo na předmětech na zemi. Tvoří se vysrážením vodní páry ze
vzduchu při nočním (ranním) poklesu přízemní teploty
teplota vzduchu, kdy při jeho ochlazování dosáhne skutečná vlhkost
vzduchu 100 % relativní vlhkosti. Při dalším poklesu teploty pod rosný bod
dochází ke srážení vodní páry na kapalnou vodu
umělá víceúčelová vypustitelná nádrž s přírodním, někdy i vybraným
dnem, určená především k chovu ryb. Významné vodohospodářské
zařízení s funkcí rekreační, krajinářskou, protipožární aj.
upravený a osázený pozemek, zpravidla neohrazený, na okraji nebo ve
středu města, sloužící veřejnosti jako náhrada přírody
vícedenní výprava ve východní Africe původně s kolonou nosičů,
zaměřená na lov velkých zvířat, nyní v autech za účelem filmování a
fotografování živé přírody
čištění a úprava horninového a vodního prostředí postiženého negativním
zásahem antropogenního původu. Součástí sanace je dekontaminace,
odstranění znečišťujících látek nebo snížení jejich obsahu na únosnou
míru; v ekonomii souhrn opatření, která mají zlepšit nepříznivou finanční
situaci firmy
v biologii živočich živící se rozkládajícími se, hnijícími těly jiných živočichů
nebo rostlin, která jsou v takovém stupni rozkladu, že již nemají
zachovanou strukturu těla
nasycení, např. saturace půdy vodou; uspokojení životních potřeb
výběr jedinců s určitými vlastnostmi, což podporuje větší míru jejich
rozmnožování, přežívání a tím i větší uplatnění jejich genotypu v populaci
vysoký zásobník pro skladování sypkých hmot, např. obilí
stavby užívané pro pěstování rostlin, kryté sklem nebo průsvitnými
trvanlivými materiály z plastů
hvězda střední až větší velikosti o poloměru 696 000 km. Slunce je
rozhodujícím zdrojem energie přicházející v podobě elektromagnetického
zařízení na povrch Země
83
smog
sorpce
sukulenty
symbióza
zvláštní druh znečištění ovzduší v oblasti průmyslových center. Vzniká za
následujících podmínek: nadbytek výfukových plynů, teplotní inverze
schopnost látek přijímat a poutat určité množství vody
rostliny přizpůsobené životu v prostředí s nedostatkem vláhy až
v extrémně suchém prostředí, vystavené intenzivnímu slunečnímu svitu
v širším slova smyslu, jakákoli vazba, vztah nebo soužití dvou i více druhů
organismů ať prospěšné nebo neprospěšné
T
tajga
severské jehličnaté lesy obklopující v souvislém pásu chladné oblasti
severní polokoule.
taxonomie
teorie a praxe popisování, pojmenovávání a třídění organismů; nezbytná
součást přírodních věd
terárium
zařízení pro chov suchozemských nebo obojživelných živočichů, obvykle
skleněná nádoba
transpirace
odpařování vody z rostlinného povrchu
trvale udržitelný rozvoj – rozvoj lidské společnosti, který dokáže naplnit potřeby současné
generace, aniž by ohrozil uspokojení potřeb generací následujících nebo
se uskutečňoval na úkor jiných národů, přičemž neohrožuje přirozené
funkce ekosystémů, nesnižuje biologickou rozmanitost přírody, neohrožuje
podstatu přirozených zdrojů přírody a nepřekračuje asimilační kapacitu
přírodního prostředí
tsunami
ničivá přílivová vlna vyvolaná zemětřesením, která má na mořském
pobřeží vysoké množství obětí na životech
U
ubikvist
organismus se širokou ekologickou tolerancí, který je schopen obývat
velmi různorodé prostředí
ultrafialové paprsky – UV záření, sluneční paprsky krátkých vlnových délek; tvoří 79 %
slunečního záření dopadajícího k povrchu Země
V
variabilita
vegetace
vichřice
vir
viróza
vitaminy
vlhkost
W
WWF
X
xenobióza
proměnlivost, existence rozdílů určitých znaků mezi jedinci stejného druhu
nebo v populaci
rostlinstvo, fytocenózy rostoucí na daném území
nepřesné označení pro silný nárazový vítr, který působí škody
parazit, s destruktivní činností
onemocnění organismů vyvolané skupinou virů; u živočichů např. obrna
nebo vzteklina
důležité složky koenzymů, které si rostliny samy syntetizují, ale vyšší
organismy je musí získávat potravou
obsah vodní páry ve vzduchu nebo množství vody v půdě, jeden
z hlavních činitelů prostředí, ovlivňující existenci i životní procesy
organismů
World Wildlife Fund – největší světová organizace založená pro získávání
finanční podpory k ochraně přírody. Byla založena v roce 1961 v USA
xenofyty
xerofilní
xylofágní
spolužití dvou druhů mravenců, z nichž jeden je hostem v mraveništi
druhého
případ, kdy živočich přechází na zcela jiný potravní zdroj, než který
původně konzumoval
rostliny cizího původu, které byly na naše území zavlečeny neúmyslně
suchomilný
živočich, který se živí výhradně dřevem (některé larvy)
Z
zonace
typické rozložení druhů do pásem podle gradientu prostředí
xenofágie
84
zooedafon
zoogamie
zygota
společenstvo živočišných organismů, které trvale nebo dočasně žijí
v půdě
opylování rostlin živočichy, např. hmyzem, mravenci, ptáky, netopýry
buňka, která vznikla splynu dvou pohlavních buněk
85