Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod

Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm
na léta 2012-2015 (Koncepce PP)
Motto:
„Do moře problémů lidstva patří i drogy. Je proto neuvěřitelné, že právě od drog očekává
řada lidí řešení problémů. Přitom jediná jistota, kterou jim droga může dát, je ta, že jim
sebere absolutně všechny jistoty i osobní svobodu.“
Úvod
Užívání návykových látek je komplexní a mnohovrstevný jev doprovázený řadou vzájemně se
ovlivňujících potencionálních hrozeb pro jednotlivce, rodiny i pro celou společnost, zejména
v oblasti zdraví a společenské nebezpečnosti.
Užívání všech typů návykových látek a nezákonné zacházení s nimi je nejenom
v Moravskoslezkém kraji, ale i v celé České republice a ve světě vnímáno jako vážný
problém.
Droga – pojem, který má více významů.
Často se však pojmem droga rozumí psychoaktivní látka a ještě častěji nezákonná droga.
Pro účely tohoto dokumentu je drogou psychoaktivní chemická látka primárně působící na
centrální nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve
vnímání, náladě, vědomí a chování člověka.
Trh s drogami má jako každý trh stranu nabídky a stranu poptávky. Podle toho jsou označeny
dva ze tří hlavních strategických přístupů drogové politiky – „snižování nabídky drog“ a
„snižování poptávky po drogách.“ Třetím hlavním přístupem je snižování rizik spojených
s užíváním drog.
Základní opatření směřující ke snižování nabídky drog jsou tato:



Administrativní kontrola – zabraňuje úniku legálních drog používaných v medicíně či
ve výzkumu na nezákonný trh.
Zákonná represe.
Eradikace (vymýcení) zemědělské produkce – jde obvykle o mezinárodní projekty
v agendě orgánů OSN, UNDCP, WHO.
Strategie a programy snižování poptávky po drogách usilují především o snížení zájmu o
užívání drog.
Poptávka může být snižována takto:



Prostřednictvím preventivních a výchovně vzdělávacích programů, které mají odvracet
uživatele nebo potencionální uživatele od experimentování s ilegálními drogami
a/nebo od jejich následného užívání.
Existencí poradenských a léčebných programů směřovaných k dosažení a udržení
abstinence, ke snižování frekvence užívání nebo ke snižování dávek drogy.
Existencí programů nabízejících vzdělávání nebo léčbu jako alternativní potrestání.
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
-1-

Sociálními opatřeními ke zmírnění faktorů přispívajících k užívání drog jako je
nezaměstnanost, bezdomovectví a záškoláctví.
Zastřešujícím pojmem pro opatření snižující poptávku po drogách je prevence, která je podle
světové zdravotnické organizace WHO rozdělována takto:



Primární prevence – předcházení užití drogy u populace, která s ní dosud není
v kontaktu, nebo alespoň odložení kontaktu s drogou do vyšších věkových kategorií.
Sekundární prevence – předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání závislosti u osob,
které jsou již užíváním drogy zasaženi, případně se na ní stali závislými. Obvykle se
jedná o včasnou intervenci, poradenství a léčení.
Terciární prevence – předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu
poškození z užívání drog. Zde je zařazena sociální rehabilitace, doléčování, podpora
v abstinenci, ale i prevence zdravotních rizik u neabstinujících klientů.
Protidrogová politika České republiky a Moravskoslezského kraje
Protidrogovou politiku ČR tvořily a tvoří čtyři základní pilíře:




Snižování dostupnosti drog – omezení dostupnosti drog legálních i nelegálních,
zejména u dětí a mládeže, regulace a kontrola trhu s omamnými a psychotropními
látkami (OPL), potírání trestné činnosti spojené s nelegální a neautorizovanou výrobou
a jiným nakládáním s drogami, ochrana zdraví, bezpečnosti a majetku spojená
s trestnou činností výroby a distribuce drog.
Primární prevence – realizovat specifické preventivní aktivity za účelem motivace
k životnímu stylu bez drog, posunutí zahájení experimentování s drogami do vyššího
věku.
Léčba a sociální začleňování – návrat k životu bez drog, zlepšení celkového zdraví
uživatelů drog a osob závislých na návykových látkách, zlepšení sociálního statutu
uživatelů drog a osob závislých na návykových látkách, snížení rizik negativní
zdravotních a sociálních důsledků uživatelů drog a osob závislých na návykových
látkách.
Snižování rizik (harm reduction) – snížení rizik negativních zdravotních (psychických
a somatických) důsledků u uživatelů drog (předávkování, infekční choroby) a osob
závislých na návykových látkách, snížení rizik negativních sociálních důsledků u
uživatelů drog, snížení míry užívání drog a zvýšení motivace k návratu k životu bez
drog.
Cílem protidrogové strategie Moravskoslezského kraje je:




Vytvářet podmínky pro efektivní primární prevenci závislostí.
Dostupnými nástroji snižovat rizika související s užíváním legálních drog.
Monitorovat dostupné možnosti léčby osob závislých na legálních i nelegálních
drogách a realizovat kroky vedoucí k optimalizaci sítě těchto léčebných zařízení a
léčebných programů.
Podporovat odbornou úroveň pracovníků na obcích, jež přicházejí do styku s cílovou
skupinou uživatelů návykových látek a jejich blízkými.
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
-2-


Prosazovat mechanismy pro efektivní koordinaci a vzájemnou komunikaci mezi všemi
subjekty zapojenými do protidrogové problematiky.
Podpora kroků vedoucích k víceletému financování služeb v oblasti protidrogové
prevence.
Mezi nejvíce zneužívané drogy na území Moravskoslezského kraje se v roce 2009 řadil, vedle
alkoholu a cigaret, metamfetamin (pervitin) a marihuana.
Pražská deklarace (o principech účinné lokální protidrogové politiky)
Jedná se o prohlášení zástupců obecních samospráv s vědomím, že nejbezprostřednější vliv na
situaci na drogové scéně má drogová politika prováděná na místní úrovni.
Město Frenštát pod Radhoštěm se v závěru roku 2010 k Pražské deklaraci také připojilo.
Rozdělení a účinky návykových látek
Níže je uveden základní popis drog, jejichž výskyt je na území našeho správního obvodu,
potažmo na území bývalého okresu Nový Jičín, nejčastější, nebo se zde ojediněle objevuje
(např. těkavé látky).
Nenápadný, ale nebezpečný alkohol
Alkohol je pro děti a mladé lidi mnohem nebezpečnější než pro dospělé. Játra nejsou schopna
v mladším věku odbourávat alkohol v takové míře jako později a navíc děti a dospívající
mívají menší tělesnou hmotnost. Již velmi malé množství alkoholu může vyvolat u dětí
nebezpečné otravy. Návyk na alkohol se u dětí a mladých lidí vytváří poměrně rychle. Proto
bývá zvykem v civilizovaných společnostech děti a mladé lidi před alkoholem chránit.
Při nižších dávkách a na začátku konzumace se působení alkoholu projevuje stimulačně.
Dochází k psychomotorickému povzbuzení a k povznesení (elaci) nálady, mnohomluvnosti,
zvýšenému sebevědomí, posléze se objevuje snížení sebekritičnosti a zábran, agresivita.
Z poslední věty se dají dovodit důvody konzumace alkoholu mladistvými.
Tabák
Jedinou návykovou látkou tabáku je toxický rostlinný alkaloid Nikotin.
Nikotin zbystřuje myšlení, dokáže potlačit pocit únavy, oddaluje pocit hladu, navodí pocit
uklidnění.
Na nikotin vzniká vysoká závislost a zvyšuje se tolerance. Kuřáci cítí potřebu udržovat si v
krvi určitou hladinu nikotinu. Při poklesu této hladiny se dostavují nepříjemné abstinenční
příznaky (nezvladatelná touha po cigaretě, bolesti hlavy, podráždění, někdy i depresivní
stavy), což komplikuje pokusy o zanechání kouření.
Psychologická a sociální rizika jsou u tabáku minimální a neprojevují se tak rychle a
dramaticky – tabák nevede ke změněným stavům psychiky. O to větší jsou rizika, která
působí na tělo.
V ČR kouří necelých 30% obyvatel ve věku nad 15 let, mezi 15. a 18. rokem však kouří 4050% mladých, a to zejména dívek. S kouřením se nejčastěji začíná kolem 14 let.
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
-3-
Konopné drogy (hašiš, marihuana)
Marihuana a hašiš se vyrábějí z konopí. Účinnou látkou je THC (tetrahydrokanabinol). Při
pravidelnějším užívání se droga hromadí v tukové tkáni a vylučuje se z těla pomalu (užití se
dá prokázat i po měsíci, výjimečně i déle). Ukládání drogy v těle má nepříznivé účinky na
tělesné i duševní zdraví. Protože se droga z těla vylučuje pomalu, nevyvolává silné tělesné
odvykací obtíže (hovorově “absťák”) jako jiné drogy, např. heroin, ovšem vyvolává závislost.
Marihuana obsahuje více rakovinotvorných látek než tabák, a odlišná technika kouření
marihuany zvyšuje působení těchto rakovinotvorných látek na dýchací systém.
V drtivé většině je intoxikace doprovázena stavem lehké euforie a příjemné nálady, která
občas může přejít do bouřlivého a nezadržitelného dlouhého smíchu. Agresivní či depresivní
rozlady, stejně jako panické a úzkostné stavy (tzv. bad trip) se objevují výjimečně a většinou
spíše u osob k tomu různým způsobem disponovaných.
Celkový stav se blíží mírně meditativnímu ponoření do vlastních pocitů, nálad, myšlenek a
fantazií.
Z popsaného jsou viditelné jasné důvody užití marihuany mládeží.
Stimulační drogy (pervitin, amfetamin, kokain, extáze)
Jsou to drogy s nefyziologickým budícím efektem na centrální nervový systém.
Povšechně zvyšují psychomotorické tempo a bdělost (vigilitu) především urychlením
myšlení, zvýšenou nabídkou asociací a výbavností paměti (na úkor přesnosti). Zlepšují
schopnost empatie, odstraňují zábrany. Zkracují spánek a zahánějí únavu, vyvolávají euforii
a velmi příjemný pocit síly (duševní i tělesné) a energie. Snižují chuť k jídlu.
Působí anxiogenně – zvýšení úzkosti, umocnění trémy, dochází k přecenění hranic lidských
možností.
Působení drogy je obrovskou zátěží pro celý organismus, protože ten je připraven na
vrcholový výkon po celou dobu účinku drogy. Po odeznění účinku se dostavuje fáze deprese
s hlubokými pocity vyčerpání a celkovou skleslostí (dojezd).
Z dlouhodobého hlediska je velkým rizikem to, že užití stimulačních látek přináší psychickou
závislost, která se vyznačuje tzv. cravingem (dychtění po droze, resp. jejím účinku).
Dlouhodobé užívání může vést k toxické psychóze – domněnky, že uživateli chce někdo
ublížit, má zřetelné výkyvy nálad, sebevražedné tendence, stavy zmatenosti a halucinace.
Uživatelé jsou mnohdy extrémně vyhublí.
Halucinogenní drogy
Do skupiny halucinogenních drog patří několik stovek různých látek. Obecně se dělí na tři
základní skupiny:
 Přírodní halucinogenní drogy získané z rostlin a z hub
 Přírodní halucinogenní drogy živočišného původu
 Poloumělé a umělé halucinogenní drogy (LSD a PCP – „andělský prach“)
O halucinogenních drogách se traduje, a nejde o žádnou nadsázku, že co do účinku patří
k nejméně předvídatelným drogám. U přírodních drog uživatel nikdy přesně neví, kolik
účinné látky pozře.
Historicky velmi stará a známá droga Psilocybin je velmi aktivní látkou obsaženou v houbách
rodu Lysohlávek. Zkušenost s ní má podle regionů 5-9% středoškoláků v ČR. Lysohlávky lze
označit pouze spíše jako příležitostnou (sezónní) doplňkovou drogu, a její užití je úzce vázáno
na specifické subkulturní skupiny.
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
-4-
U nižších dávek je charakteristický výskyt iluzí a pseudohalucinací (uživatel si je vědom, že
jde o klam). Typický je sklon k ornamentalizaci, zvýšené citlivosti k prostorovému vnímání a
vnímání barev. Častý je výskyt barevných kaleidoskopických obrazců.
V drtivé většině je intoxikace doprovázená pocity mírné euforie a dobrou náladou.
Je prokázán, ve srovnání s jinými drogami, značný vliv prostředí, kde je droga užívána (s
kým, kde, jak, proč, hudba, příjemnost prostředí…), tzv. setting.
Nebezpečí užití drogy spočívá v problematickém odhadu množství drogy. Vysoká dávka
drogy může způsobit velmi živé halucinace, může vyvolat rozvoj schizofrenie a nereálné
hodnocení dané situace, která může vést k sebezabití.
Těkavé látky
Skupiny návykových látek, mezi které patří některá rozpouštědla, ředidla, lepidla, plynné
látky. Společným znakem užití je ovlivnění centrální nervové soustavy, které se projeví
euforií, většinou s útlumem, mohou se objevit barevné zrakové a sluchové halucinace. Látky
se inhalují. Může dojít ke snadnému předávkování.
Vyvolávají silnou psychickou závislost. Při delším užívání dochází k celkovému otupění
(hloupnutí), poruchám emotivity a chování, k výrazné nestálosti v citových projevech
s častými změnami nálad, k agresivitě, ztrátě zájmů a výkonnosti.
V důsledku závislosti nejsou uživatelé těkavých látek, kteří inhalují prakticky denně, schopni
výkonu žádného zaměstnání a postupně dochází k degradaci osobnosti.
Léky
Skupina návykových látek s různým účinkem při různých potížích. Při jejich užití dochází
k odeznění nebo potlačení symptomů nemoci či potíží, při opakovaném či chronickém užívání
k možnému vypěstování závislosti na dané droze.
Rizikem je snadná dostupnost léků (domácí prostředí, černý trh s léky).
Proč někteří lidé berou drogy
Každé počínání člověka plyne z uspokojování jeho potřeb.
Kromě základních fyziologických potřeb jako je dýchat, jíst, pít, vylučovat, patří k dalším
potřebám potřeba bezpečí, lásky, přátelství a sounáležitosti, potřeba uznání, respektu a
sebeúcty a nejvýše stojí potřeba sebeaktualizace.
Každý člověk se narodí s individuální tělesnou a psychickou výbavou a podle prostředí, ve
kterém vyrůstá se vyvíjí v individuální osobnost. Každý prožívá jinak své vnitřní pocity, a
každý potřebuje jinak uspokojit své potřeby.
Stavy či bariéry, jako je strach, obavy, úzkost, pocit, že nejsem přijat a nikam nepatřím, že
nejsem nikým milován, a že nemám přátele, mohou být u jednoho jednotlivce překonány bez
větší újmy nalezením zájmů a zálib v pozitivním slova smyslu, na straně druhé je zapotřebí
k překonání bariér užití berlí, k nimž patří drogy. Společným jmenovatelem je dosažení
změněného stavu rychle a bez námahy.
Důvodů, pro které lidé berou drogy, může být hned několik.

Společné trávení času a povídání si, umocnění sociální interakce (společné téma,
vzdor proti autoritě, apod.), obvykle souvisí např. s konzumací alkoholu nebo
vykouřením jointu marihuany. Jsou odstraněny zábrany, úzkost, rozpaky.
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
-5-








Uniknout nudě a beznaději – monotónní a omezený život vede k nutkání uniknout
z reality alespoň na malou chvíli.
Zlepšit fyzický a psychický výkon nad rámec běžných možností.
Rebelovat a provokovat – překonávání tabu a porušování zákonitostí, prosazení
nezávislosti v období dospívání, experimentování.
Zařadit se mezi vrstevníky, nevyčnívat, zapojit se v davu.
Vytvořit si vlastní identitu – užití drog jako součást osobnosti, snaha získat pozornost
nebo uznání okolí.
Poznávat novou a zajímavou smyslovou zkušenost a rozkoš.
Stimulovat uměleckou kreativitu a výkon jako zdroj inspirace.
Snížit citlivost vůči bolesti, léčit nemoc, změnit náladu.
Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD)
v ČR v roce 2011
Mezinárodní projekt ESPAD je největší celoevropskou studií zaměřenou na zjištění rozsahu
užívání legálních a nelegálních návykových látek u šestnáctiletých studentů. Zjišťování je
prováděno každé čtyři roky od roku 1995. V roce 2011 se do výzkumu zapojilo 36
evropských zemí.
V ČR se do výzkumu zapojilo 360 škol.
Zjišťuje se:
 Kouření a konzumace alkoholu.
 Zkušenosti s užitím nelegálních drog.
 Dostupnost drog a subjektivní vnímání rizik.
Kouření a konzumace alkoholu
Podíl denních kuřáků zůstává dlouhodobě na stejné úrovni. V roce 2011 kouřilo denně
celkem 25 % šestnáctiletých, z nich bylo 8 % silných kuřáků (vykouřilo denně 11 a více
cigaret). Rozdíly v kouření mezi chlapci (27,2 %) a dívkami (24,2 %) byly malé.
Pití alkoholu dospívajícími zůstává dlouhodobě závažným problémem.
Alkohol v životě pilo téměř 98 % dotázaných, přibližně 60 % lze považovat za pravidelné
konzumenty (pili alkohol více než 20krát ve svém životě). V posledních dnech pilo alkohol
79 % mladých (72 % pilo pivo, 47 % pilo víno a téměř 59 % pilo destiláty).
Novým fenoménem je pití alkopops, tj. hotových míchaných nápojů s obsahem 4-7 %
alkoholu. Podle výzkumu z roku 2011 se uvádí pití alkopops v posledním měsíci u více než
40 % dotázaných.
Časté pití alkoholu udávají více chlapci a preferovaným nápojem je u nich pivo.
Celkově počet častých konzumentů alkoholu vzrostl od roku 1995 z 13,9 % na 21,3 % v roce
2011.
Studenti si alkohol zakoupili v supermarketu, v menším obchodě, benzínové čerpací stanici, a
to i opakovaně. Dalším způsobem byla konzumace alkoholu v restauraci, baru, na diskotéce, a
to i opakovaně.
Zkušenosti s užitím nelegálních drog
V roce 2011 pokračoval pokles zkušeností mládeže s nelegálními drogami, který byl
zjištěn již mezi roky 2003 a 2007. Pokles zkušeností byl zaznamenán u všech sledovaných
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
-6-
drog včetně konopných látek. Zároveň došlo k poklesu subjektivně vnímané dostupnosti
nelegálních drog (poprvé také včetně konopných látek) a k nárůstu subjektivně vnímaných
rizik spojených s jejich užitím.
Z nelegálních drog uváděli respondenti nejčastěji zkušenosti s užíváním konopných látek
(42,3 %), následovaly zkušenosti s užitím léků se sedativním účinkem (10,1 %), s čicháním
rozpouštědel (7,8 %) a s užitím halucinogenních hub (6,9 %).
Zkušenosti s LSD, extází a amfetaminy byly mezi studenty méně časté, zkušenosti s drogami
typu heroin a kokain byly v populaci šestnáctiletých minimální.
Výskyt injekčního užití drog mezi studenty je dlouhodobě na minimální úrovni.
Výsledky studie potvrdily dřívější zjištění, že pro české dospívající neplatí, že by užívání
nelegálních drog bylo rozšířenější u chlapců. Postojové normy chlapců a dívek ve vztahu
k užívání nelegálních drog jsou shodné.
V užívání drog mladými podle typu školy platí, že studenti učňovských škol a studenti
odborných středních škol mají zkušenosti s užitím drog výrazně vyšší než studenti gymnázií.
Nízká úroveň vzdělání či nízká úroveň studijních aspirací patří mezi sociodemografické
rizikové faktory, které ovlivňují rozsah zkušeností s návykovými látkami.
Dostupnost drog a subjektivní vnímání rizik
Subjektivně vnímaná dostupnost alkoholu a cigaret studenty zůstává na vysoké úrovni, a
to i přesto, že se jedná o látky, které by šestnáctiletým studentům neměly být volně dostupné.
Konopné látky by si celkem snadno dokázalo obstarat 59 % respondentů, sedativa 32,4 %,
pervitin téměř 9 %.
Čeští šestnáctiletí nepovažují kouření ani pití alkoholu za příliš zdravotně rizikové chování.
Za rizikové je považováno až denní silné kouření v počtu 20 a více cigaret denně (uvedlo
55 % studentů) a pravidelná konzumace alkoholu v počtu 4 sklenic a více téměř denně
(uvedlo 48 % studentů).
Užití konopných látek jednou nebo dvakrát v životě považuje za velmi rizikové 22 %
studentů.
Vnímání nebezpečnosti u legálních drog klesá od roku 1995 dosud.
U nelegálních drog se od roku 2003 zvyšuje podíl respondentů, kteří považují jejich užití za
velmi rizikové.
Z výzkumu také vyplývá, jaké mají studenti problémy spojené s užíváním návykových látek.
Nejčastěji se jedná o problémy ve vztazích s rodiči (20 %) nebo přáteli (24 %), následuje
snížená výkonnost ve škole (19,9 %), nehoda nebo zranění (16,1 %), častější výskyt
agresivního chování (15,3 %) a provozování sexu bez ochrany (16,4 %) či také sexuální
zkušenost, které později litovali (13,6 %).
Výsledky dotazníkového šetření ve Frenštátě pod Radhoštěm
Dotazníkové šetření proběhlo v roce 2011 v pěti školách města Frenštát pod Radhoštěm. Jeho
cílem bylo zmapovat či zorientovat se v oblasti využití volného času a v oblasti výskytu a
užití legálních a nelegálních drog žáků 8. a 9. ročníků základních škol a 1. a 2. ročníků
středních škol.
Dotazník byl anonymní a jeho výstupy byly použity pouze pro tvorbu Koncepce PP.
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
-7-
Celkem bylo vyhodnoceno 792 dotazníků. Dotazníky byly vyhodnoceny za všechny školy
společně. Bylo položeno 17 otázek, jejichž odpovědi jsou uvedeny dále.
Zastoupení škol:
SŠHG
35,6 %
SPŠEI
20,6 %
Gymnázium
16,9 %
ZŠ Tyršova 953
16,3 %
ZŠ Záhuní
10,6 %
Zastoupení podle pohlaví:
Dívky
48 %
Chlapci
45 %
Neuvedlo
7%
Poměr žáků a studentů:
Žáků
26,6 %
Studentů
70,7 %
Bez odpovědi
2,7 %
Ve volném čase:
Navštěvuji kroužek
Ano 38 %
Ne 62 %
Navštěvuji Klub Kryt
Ano 13 %
Ne 87 %
Navštěvuji CVČ Astra
Ano 12 % Ne 88 %
Navštěvuji sport.organizace
Ano 46 %
Ne 54 %
Chodím plavat na bazén
Ano 53 %
Ne 47 %
Nedělám nic
Ano 29 %
Ne 71 %
Potuluji se s kamarády
Ano 73 %
Ne 27 %
Mám málo volného času
Ano 47 %
Ne 53 %
Respondenti odpovídali ano, ne podle toho, co je více pravdivější.
Jiné možnosti trávení volného času byly:
jízda na kole, jízda na koni, jízda na kolečkových bruslích, počítačové hry, pomáhání
v domácnosti, učení se, hra na hudební nástroj, četba knih, procházky se psem,
neorganizované sportování, turistika, brigáda, s přítelem/přítelkyní.
Z první tabulky vyplývá, že většina respondentů netráví svůj volný čas organizovaně (v rámci
nějaké instituce). Lze se tedy zamýšlet nad příčinami – je snad nabídka volnočasových aktivit
ve Frenštátě pod Radhoštěm malá, nebo jsou tyto aktivity pro děti nedostupné, nebo k tomu
děti nejsou vedeny svými rodiči? Je zřejmé, že pravidelná docházka do organizovaných
„kroužků“ má své výhody a sama o sobě působí jako prevence sociálně patologických jevů.
Nelze ovšem opominout pozitivní fakt vyplývající z této odpovědi – prakticky polovina všech
respondentů sportuje, či navštěvuje bazén.
Rodiče vědí s kým a jak tráví jejich dítě volný čas:
Ano
84 %
Bez odpovědi
2%
Ne
14 %
Vypadá to, že odpověď 84 % ano, rodiče vědí…. je uspokojující. S touto odpovědí se však
nelze jednoznačně spokojit, neboť položená otázka v očích dětí může znamenat, že rodiče
vědí, kde jsou, ale už nevědí co děti dělají. Bylo by zajímavé, jak by odpovídali rodiče
dotázaných dětí.
Strávený čas na počítači:
Méně než 2 hodiny
35 %
2 hodiny
24,6 %
3 hodiny
22,8 %
4 hodiny a více
16,6 %
Bez odpovědi
1%
Zatím nikde není stanoveno kolik je už moc času stráveného za počítačem. Problematických
se může jevit až uvedených 16,6 % dětí, které odpověděly, že tráví čtyři a více hodin na
počítači. Je asi naivní si myslet, že děti dělají na počítači hlavně práci do školy, využívají jej
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
-8-
převážně pro zábavu a komunikaci. Když uvážíme, že průměrný žák přichází domů po škole
přibližně ve dvě hodiny odpoledne a měl by jít okolo desáté večer spát, pak tráví na počítači
více než polovinu veškerého svého volného času – pokud je to více než čtyři hodiny.
Znamená to, že pak určitě zanedbává přípravu do školy, spánek, pohyb a jiné věci
v pozitivním smyslu slova.
Počítač většinou používají:
Internetová kavárna
14 %
Městská knihovna
19 %
Doma
741 %
Ve škole
11 %
Jiné možnosti užití počítače:
domov mládeže, internát, u kamaráda/kamarádky, v práci.
Hráli někdy na výherních automatech:
Ano
23 %
Bez odpovědi
1%
Ne
76 %
Poměrně znepokojující odpověď – skoro celá čtvrtina respondentů odpověděla, že už
vyzkoušeli výherní automaty. Tato odpověď je ještě více znepokojivá pokud je známo, že
drtivé většině našich respondentů ještě nebylo osmnáct let, čili je pro ně tato činnost
nelegální. Zároveň je zřejmé, že prostředí, kde si člověk může zahrát na výherním automatu
není vhodné pro mládež – většinou jsou to bary a hospody, kde se ve velké míře konzumuje
alkohol, kouří a je samozřejmě možné tam přijít i do kontaktu s tvrdými drogami, které se
v těchto hernách poměrně často „dealují“.
Byli někdy za školou:
Ne nikdy
Ano jednou
Chodím
často
63,9 %
19,3 %
3,7 %
za
školu Někdy, když se chci
vyhnout písemce,
zkoušení nebo
neoblíbenému
předmětu
7,6 %
Bez odpovědi
5,5 %
Jiné možnosti, proč byli za školou:
Byli za školou a pak je to mrzelo, chtěli být s kamarády, přítelem/přítelkyní, je tam někdy
nuda, měli něco důležitějšího, nemůže se tam kouřit, nechtělo se jim prostě jen tak nebo kvůli
pěknému počasí.
Řeklo by se, že výsledek této otázky je pozitivní. Více než 80 % dětí nebylo více než jednou
za školou. Zároveň z odpovědí vyplývá, že více než desetina žáků zanedbává školní docházku
opakovaně, což je samozřejmě rizikové.
Kouří cigarety:
Ano
22 %
Ne
63 %
Příležitostně
16 %
Více než pětina respondentů (přibližně 174 jednotlivých dětí) se přiznává k tomu, že ve svých
13 až 18 letech pravidelně kouří cigarety. Otázka zní, kdo těmto dětem dává peníze na
cigarety a kdo jim cigarety prodává? Bohužel je kouření celospolečenský problém a tím
pádem obtížně řešitelný na lokální úrovni.
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
-9-
Pili někdy alkohol:
Ne nikdy
Už jsem ho vyzkoušel/a
4,30 %
21,6 %
Někdy si koupíme alkohol
s kamarády a venku ho vypijeme
9,7 %
Příležitostně (oslavy,
párty, koncerty)
48,6 %
Pravidelně o víkendech
10,2 %
Piji alkohol vícekrát týdně
Bez odpovědi
5%
0,6 %
Další otázka poukazující na jeden z nešvarů naší společnosti, který se bohužel nevyhne ani
dětem. Z tabulky vyplývá, že 73,5 % (3.- 6.sl.) odpovídajících pije alkohol opakovaně. Také
zde, podobně jako u otázky kouření a hraní na automatech, nelze opomenout, že děti ve věku
našich respondentů by podle zákona alkohol pít vůbec neměly. Nejrizikovější je samozřejmě
pití alkoholu v kolektivu vrstevníků a bez dozoru rodičů – tedy odpovědi: „pravidelně o
víkendech, koupíme si alkohol s kamarády a pijeme alkohol vícekrát týdně“ – tyto děti jsou
nejvíce ohroženy nepříznivými účinky alkoholu od otravy alkoholem, přes nechráněný
pohlavní styk až po závislost.
Mají zkušenosti s marihuanou:
Nikdy nezkusili
Zkusili, ale
nelíbí se jim to
58 %
27 %
Kouří ji
Kouří ji 2x až 3x Kouří ji skoro
příležitostně (s
týdně
každý den
kamarády,
v hospodě apod.)
11 %
1%
1%
Kouří ji každý
den
2%
V této odpovědi frenštátské školy nijak nevybočují od celorepublikového „normálu“.
Největšímu riziku jsou samozřejmě vystaveni pravidelní kuřáci marihuany, u kterých podle
posledního
výzkumu
dochází
k trvalému
poškození
mozku
–
viz
(http://www.bbc.co.uk/news/health-19372456) - marihuana je nejnebezpečnější právě pro
mozek dospívajících (až do dvaceti let).
Vyzkoušeli už jinou drogu (možnost více odpovědí):
Nevyzkoušeli
86 %
Vyzkoušeli
toluen
1%
Lysohlávky nebo Pervitin
jiné houby
6%
3%
LSD
Extáze
2%
2%
V odpovědích se ojediněle vyskytlo také:
káva, čokoláda, dýmka, cukr, mouka, praváky, kozáky, ale i kokain, hašiš, heroin, sex,
z čehož je na zvážení vážnost odpovědí.
Tato odpověď se může zdát na první pohled velmi pozitivní, ale je potřeba si uvědomit, že 3%
dětí (nejstarší jsou teprve z druhého ročníku střední školy) již vyzkoušelo pervitin, což je
jedna z nejtvrdších drog na české drogové scéně (viz teoretická část výše). Navíc je pervitin
svými účinky pro dospívající velmi atraktivní drogou. V přepočtu na jednotlivce skoro 24 dětí
z frenštátských škol uvedlo, že vyzkoušely pervitin, což je znepokojující číslo.
Je vidět, že velké oblibě se těší lysohlávky, se kterými však děti spíše experimentují. Nehrozí
u nich vznik závislosti, nicméně jsou nebezpečné pro své silné halucinogenní účinky a
schopnost vyvolat skrytou duševní poruchu a nepředvídané aktivity (např. sebezabití).
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
- 10 -
Už jim někdo nabídl nějakou nelegální drogu:
Ano
42,17 %
Bez odpovědi
0,76 %
Ne
57,07 %
Z této tabulky vyplývá, že necelé polovině dětí, studujících ve Frenštátě pod Radhoštěm, do
jejich osmnáctého roku života nabídne někdo nelegální drogu. A jak je známo, pro dospívající
děti je důležité zapadnout do kolektivu vrstevníků, proto je určitě pro mnohé z nich obtížné
takovou nabídku odmítnout.
Vědí o někom z okolí, kdo by jim sehnal nelegální drogu (více odpovědí):
Ne
19 %
Ano
marihuanu
34 %
Ano pervitin
Ano extázi
Ano heroin
Ano LSD
Ano kokain
11 %
11 %
7%
11 %
7%
Pouze necelá pětina (19 %) našich respondentů by si nedokázala obstarat nelegální drogu.
Až 11% by však dokázalo sehnat dokonce heroin či pervitin. Tato odpověď je bohužel
velmi znepokojující a je zřejmě potřeba se zamyslet nad tím, zda by nebylo možno tuto
hrozbu nějak (pravděpodobně represivně) omezit.
Na dotaz „na koho by se obrátili s problémem, který se týká nelegálních drog“ odpovídali
velmi různorodě, výčet odpovědí je velký:
Na rodiče, rodinu, bratra, sestru, otce, matku, babičku, dědečka, člověka, kterému věřím,
kamarády, lékaře, psychologa, psychiatra, učitele, výchovného poradce, našel bych něco na
internetu, na sociálního pracovníka, nemám tušení, neřešila bych to, vyřeším sám, nemám
potřebu se na někoho obracet, na policii, ale i na dealera a další.
Na dotaz „proč si myslíš, že mladí lidé užívají drogy“ byl výčet odpovědí rovněž velký a
různorodý, ale v podstatě byly odpovědi podobné:
Prostě to zkusit, pro větší pocit zábavy, vyzkoušet a zamachrovat, myslí si, že jim to pomůže
od problému, drogy lidem dávají volnost, cítí se být v lepší náladě, myslí si, že budou
oblíbení, chtějí být populární, droga člověka dokáže změnit, chtějí zkusit, co to s nimi udělá,
chtějí se uvolnit, nemají co dělat a rodiče se o ně nestarají, mají potřebu někam zapadnout,
z dlouhé chvíle, nová zkušenost, problémy s rodiči, odreagování od školy, přemluvili je
kámoši, myslí si, že budou něco více, součást party, únik před realitou, nemají se proč smát,
tak hledají drogy, chtějí se zviditelnit nebo povýšit, z hecu, nudí se, mají málo práce, aby se
zbavili stresu a nudy ze života, chtějí si zničit své zdraví, chtějí se předvést před ostatníma,
chtějí si něco dokázat, aby se s nimi bavili jiní lidé, aby byli uvolněnější a bezstarostnější, aby
nebyli v depresi, myslí si, že jim zmizí problémy, zhrzená láska, zapadnout do okolí, kvůli
společnosti, chtějí být IN, chtějí být COOL, aby byli borci, aby se vyhnuli problémům, které
nechtějí nebo neumějí řešit, atd.
Důvodů, proč si myslí, že mladí lidé berou drogy je spousta a každý jednotlivec pro to má jiné
důvody.
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
- 11 -
Statistika Policie ČR – OO PČR Frenštát pod Radhoštěm za léta 2010 –
2012
Podávání alkoholických
nápojů mládeži
Nedovolená výroba a
držení psychotropních
látek a jedů
Šíření toxikomanie
Nedovolené pěstování
rostlin s obsahem
omamných látek
Výroba a nakládání
s látkami s hormonálními
účinky
Ohrožení pod vlivem
návykové látky
Pod vlivem OPL
Z toho alkohol
2010
0
2011
1
2012 (k 31.8.)
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
16
12
7
2010
31
31
2011
36
34
2012 (k 31.8.)
13
11
Údaje v první tabulce udávají v číslech počet šetřených případů cíleně zaměřené na výskyt
OPL.
Druhá tabulka udává počty zjištěných osob pod vlivem OPL, a z toho alkoholu při šetření
jiných případů (bez vazby na první tabulku).
Případy s výskytem alkoholu jsou součtem údajů z obou tabulek.
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
- 12 -
SWOT analýza vypracovaná pracovním týmem pro tvorbu Koncepce
protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta
2012-2015.
Cílem této SWOT analýzy je poukázat (napříč odborným spektrem) na skutečnosti vedoucí k
výskytu drog a na možnosti eliminace potřeby drog na území města.
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
1. existence CVČ Astra
2. první kroky Harm Reduction (HR) ve
městě – podpora Renarkonu, o.p.s.
3. finanční zajištění služby HR na rok 2011
4. existence klubu Kryt
5. existence Základní umělecké školy a
folklórních souborů
6. poskytování dotací z rozpočtu města pro
zájmové organizace ve městě, politická
podpora prevence kriminality a
protidrogové prevence
7. činnost kroužků na základních školách
8. služby Městského kulturního střediska –
kino, knihovna
9. existence čajovny
10. realizace preventivních kontrol
v restauračních zařízeních za účelem
zjištění požívání alkoholických a jiných
návykových látek nezletilým ve
spolupráci s Policií ČR
11.hřiště u škol na Záhuní, u SPŠEI, u
Gymnázia
12.existence soupisu stávajících hřišť, jejich
popis a návrh na jejich renovaci a možné
využití
13.městský kamerový dohlížecí systém
14.demografická skladba obyvatelstva
1. finanční nedostupnost aktivit pro děti a
mládež
2. malá informovanost o drogové scéně ve
městě – nebyla poptávka po HR
3. nedostačující objem finančních prostředků
na dotace z rozpočtu města pro organizace
zajišťující volnočasové aktivity
4. nedostatečná informovanost o možnostech
sociální pomoci rodinám, které se potýkají
s problémem užívání návykových látek
přímo ve městě, absence etopedické
poradny a psychologa ve městě
5. abcence dobrovolnické služby, nedostatek
dobrovolníků
6. nepřítomnost NO nabízejících potřebné
služby
7. problematická spolupráce NO s městem
8. malý počet namátkových kontrol
v restauračních zařízeních
9. neexistence streetworku v rámci NZDM
10.nedůvěra v pomoc ze strany odboru
sociálních věcí
11.neexistence vhodných společenských
restauračních zařízení
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
1. spolupráce s Renarkonem, o.p.s
2. vypracovat pravidla finanční podpory pro
přidělování dotací z rozpočtu města na
preventivní programy
3. stanovit určitý objem financí na
preventivní programy
4. zvýšení informovanosti o možnostech
sociální pomoci
5. vypracovat pravidla finanční podpory na
skupinové slevy na kulturní a sportovní
akce
6. možnosti zvýhodnění ceny nájmu za
užívání prostor v zařízeních města
7. ze soupisu hřišť vytipovat hřiště, které by
bylo vhodné k rekonstrukci na
multifunkční hřiště
8. zvýšení informovanosti o možnostech
využívání sportovišť, které se nacházejí ve
městě
9. úprava webových stránek – popis
pracovních náplní zaměstnanců umístit na
1. nezájem rodičů, neplnění povinností
vyplývající z rodičovské odpovědnosti
2. neúplná nebo nefunkční rodina
3. dostupnost drog ve městě
4. nedostatek financí v rodině
5. nezaměstnanost, socioekonomické poměry
ve společnosti (nestabilita bydlení,
nepravidelný příjem)
6. nedostatečná finanční podpora státu na
prevenci
7. administrativní zátěž při žádostech o dotaci
8. nedostatečná legislativa - úhel pohledu na
tresty u drogové problematiky
9. zvýšení majetkové kriminality
v souvislosti s užíváním drog
10. monitoring výskytu výroben drog
komplikuje charakteristika území
11. odvolávání se na nedostatek financí –
špatné stanovení priorit potřeb
12. okrajové řešení problému drog na místní
úrovni
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
- 13 -
web města
10. realizace priorit komunitního plánování –
zřízení etopedické poradny ve městě
11. podpora spolupráce s NO, které se
zabývají drogovou problematikou
12. sociální bydlení pro sociálně slabé rodiny
– s nízkými příjmy, s větším počtem dětí
13. získat snadný přístup k přehledu
návazných služeb a organizací pro
konkrétní cílové skupiny na úrovni kraje či
republiky
14. podpořit nebo zřídit službu, která se
specializuje na uživatele drog a jejich
rodinné příslušníky
15. rozvíjení institutu veřejné služby,
spolupráce s místními podniky a úřady
práce
Okruhy aktivit a aktivity v oblasti protidrogové prevence na místní úrovni
Okruhy aktivit a aktivity byly zpracovány vyhodnocením popsaných skutečností ve SWOT
analýze s cílem omezit výskyt a spotřebu drog ve Frenštátě pod Radhoštěm. Okruhy ukazují
na možnosti řešení z dlouhodobého hlediska – eliminací hrozeb koncepčně řešit slabé stránky,
kultivovat silné stránky, pak mohou být efektivně realizovány příležitosti. Bylo by chybou
snažit se řešit příležitosti bez eliminace hrozeb a slabých stránek.
Okruhy aktivit
- aktivita
Termín
Měřitelný výstup
Zodpovědnost
Pravidelná jednání pracovní skupiny
protidrogové prevence (PSPP).
Podpora rozvoje sociálních služeb pro
děti a mládež, a pro rodiny s dětmi,
bezplatné finanční poradenství, včetně
informovanosti o uvedených službách
v souladu s procesem střednědobého
plánování rozvoje sociálních služeb na
území správního obvodu města Frenštát
p.R.
1. zřídit etopedickou poradnu ve
Frenštátě p.R.
2. koncepčně řešit oddlužení rodin
3. poskytovat základní sociální
poradenství neplatičům, uživatelům OPL
a jejich rodinám, zprostředkovat právní
poradenství.
Podpora rozvoje služeb Harm Reduction
(snižování rizik).
1. poskytnout finanční příspěvek na
službu.
Spolupráce a komunikace při
mezioborových aktivitách škol, OSV,
MP, NO, CVČ, NZDM, místních
podniků a dalších institucí
1. vytvořit sběrné místo, které zajistí
zveřejnění aktivit občanům a institucím.
Nastavení pravidel financování
preventivních a volnočasových aktivit
podporovaných městem, včetně
podle potřeby,
min. 1x ročně
průběžně
zápisy z jednání PSPP
PSPP, koordinátor
prevence
OSV, OSSSS
průběžně
počet klientů, počet
kontaktů a výměn setů
koordinátor prevence
do 31.12.2012
naplnění aktivit
instituce, koordinátor
prevence
do 30.6.2013
metodika
PSPP, koordinátor
prevence
počet služeb, počet
klientů a počet kontaktů
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
- 14 -
aktualizace metodiky žádosti o dotaci ve
věci skupinových slev pro děti a mládež
(návštěva zařízení bez doprovodu
vedoucího, rodičů).
1. vypracovat návrh na skupinovou slevu
pro děti a mládež na mimoškolní aktivity
správci a vedoucími organizací
zřizovaných městem.
Pravidelné předávání informací RM, ZM
v oblasti výskytu drog a eliminace
potřeby drog .
Institucionální spolupráce při
monitoringu výskytu drog a majetkové
kriminality, a při zamezení dostupnosti
drog ve městě.
1. Zmedializovat možnost anonymního
nahlášení výskytu drog prostřednictvím
schránek města, MP, škol, NZDM.
Zmapování poptávky a nabídky
sociálního bydlení a provedení
aktualizace pravidel pro přidělování bytů
s ohledem na sociální situaci, tzv.
sociální bydlení.
Zajištění zážitkových preventivních
programů pro děti a mládež, včetně
programů k přípravě na rodičovství,
vztahy a nakládání s financemi.
Nalezení formy pomoci osobám závislým
na OPL při hledání zaměstnání s cílem
naplnit sociální potřeby člověka, např.
tzv. sociální firmy pozn. 1., burza práce,
sezónní zaměstnávání, inzerce.
podle potřeby,
min. 1x ročně
zpráva
PSPP, koordinátor
prevence
podle potřeby,
min. 1x ročně
zpráva
PSPP, koordinátor
prevence
do 30.9.2013
analýza a metodika
OISOM, OSV, bytová
komise, OSSSS
průběžně
naplnění programů
školy
do 30.4.2013
naplnění aktivity
koordinátor prevence
Pozn.1: tzv. sociální firmy jsou takové, jejichž cílem je začlenit do společnosti osoby, které jsou
nějakým způsobem znevýhodněné na trhu práce, a podporovat je. V případě osob závislých na OPL se
jedná o to, že bývají osobami nespolehlivými.
Očekávané výstupy z realizace aktivit
Aktivní činnost pracovní skupiny protidrogové prevence (PSPP), která reaguje na reálné
skutečnosti a spolupodílí se na naplňování jednotlivých aktivit.
Zpřístupnění potřebných sociálních služeb.
Spolupráce a komunikace mezi obory a institucemi zpřehlední a zlevní jejich aktivity podílem
lidského potenciálu a rozvržením financí, zvýší se návštěvnost cílové skupiny (viz spojení
Dne města a Dne sociálních služeb).
Aktualizace již existujících metodik pro stanovení jasných pravidel financování preventivních
aktivit, včetně skupinových slev.
Podchycení závažnosti stavu v oblasti výskytu drog a jeho projednávání v samosprávných
orgánech města Frenštát pod Radhoštěm, včetně podchycení kriminogenních faktorů,
bezpečnostního zajištění a možností snižování rizik při užívání drog (Harm reduction).
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
- 15 -
Provedením zmapování bytů s ohledem na sociální situaci občanů získá město aktualizovaný
stav možností tzv. sociálního bydlení.
Kvalitní preventivní programy jsou předpokladem zefektivnění vzdělávání a přípravy do
života.
Závěr
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
je strategický dokument města, který si klade za cíl v prvé řadě monitorovat problém výskytu
drog na území města a hledat možnosti řešení, které mohou ovlivňovat výskyt a spotřebu
drog.
Každý problém má svůj vývoj a vyvíjí se také okolnosti, které ovlivňují daný problém.
V Koncepci PP jsou aktivity a okruhy aktivit navrženy jak se jeví v okamžiku její tvorby.
Nemusí však být jediné správné po celou dobu platnosti koncepce. Z tohoto důvodu bude
docházet v období let 2012-2015 platnosti Koncepce PP k aktualizaci aktivit.
Koncepci protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
vypracovala pracovní skupina pro tvorbu a realizaci protidrogové koncepce v období let
2011-2012.
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
byla schválena usnesením č. 232/18 Zastupitelstva města Frenštát pod Radhoštěm ze dne
8.11.2012.
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
- 16 -
Zkratky:
CVČ
ČR
ESPAD
HR
Koncepce PP
MP
MSK
NO
NZDM
OFR
OISOM
OPL
OSN
OSSSS
OSV
PSPP
RM
SPŠEI
UNDCP
WHO
ZM
centrum volného času Astra
Česká republika
Evropská školní studie o alkoholu a návykových látkách
Harm Reduction (snižování rizik)
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod
Radhoštěm na léta 2012-2015
městská policie
Moravskoslezský kraj
neziskové organice
nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (např. Klub Kryt)
odbor financí a rozpočtu
odbor investic a správy obecního majetku
omamné a psychotropní látky
Organizace spojených národů
organizační složka středisko sociálních služeb
odbor sociálních věcí
pracovní skupina protidrogové prevence
rada města
střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky
program OSN pro mezinárodní kontrolu drog
Světová zdravotnická organizace
zastupitelstvo města
Zdroj:
Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018
Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2010 - 2014
Renarkon, o.p.s., Terénní program Novojičínsko
Kalina, K. a kol. – Drogy a drogové závislosti, 2003
www.drnespor.eu
www.vlastnicesta.cz
www.ardeus.cz
Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015
- 17 -