Říjen

Stránka 2
Slovo redaktorky na úvod
Milé čtenářky a milí čtenáři,
jako první bych se vám měla představit, jmenuji se Michaela Vyhlídalová a
chodím do 9. ročníku Základní školy v Holici.
Mám pro vás něco málo z historie našich novin: V sedmé třídě byl pokus o
noviny úplně první, do kterých byla zapojena celá třída. Pro neúspěch jsme přestali
po druhém vydání. Tentokrát se nás ujala paní učitelka Černá, která to pojala zábavnou formou - krouţkem. Doufám, jelikoţ ho uveřejňujeme poprvé na webových
stránkách školy, ţe budeme mít větší úspěch.
Na závěr malé shrnutí, jsme malá skupina lidí, co rádi píší články o sportu,
vymýšlí básničky, sledují dění ve škole, zjišťují informace o učitelích a pracovnících školy a nebojí se ani podívat na dění ve světě.
Přeji pěkné čtení
Michaela Vyhlídalová (9.A)
Stránka 3
Obsah
Slovo redaktorky na úvod ........................................... 2
Obsah .......................................................................... 3
Z dění školy ................................................................. 4
Muzeum Jana Amose Komenského ....................... 4
Návštěva muzea ...................................................... 5
Beseda s kurátorem ............................................... 6
Neobyčejná.................................................................. 7
Kdo nás učí ................................................................. 10
Základy astronomie ..................................................... 12
Hlas ţactva .................................................................. 20
Svět stínů ..................................................................... 21
Láska ........................................................................... 23
Co se děje ve světě…. ................................................. 24
Sportovní rubrika ........................................................ 28
Něco na zahnání nudy ................................................. 31
Pár slov na závěr ......................................................... 32
Stránka 4
Z dění školy
Pár slov k exkurzi….
Je v pravěké jeskyni tma? Co připravovaly pravěké maminky k večeři svým pradětem? Na co všechno se hodila mamutí kost, a čím si zkrášlovali pravěcí lidé svůj obývák? Kolik manţelek měl Jan
Amos Komenský? Jak vypadala škola za dob našich babiček a dědečků? Všechny tyto otázky by dokázaly zodpovědět naše děti, které navštívily 2. října Muzeum Jana Amose Komenského v Přerově.
Šesťáci a sedmáci měli moţnost poznat ţivot v pravěku, zahrát si na archeology, seznámit se
s ţivotem a dílem Jana Amose Komenského. Někteří si mohli na vlastní kůţi vyzkoušet, jak se učilo
za Rakouska-Uherska nebo v padesátých letech minulého století. Spousta dětí byla nakonec ráda, ţe
se mohla vrátit do té naší školy.
Mgr. Jiří Surala
Muzeum Jana Amose Komenského
Ve středu 2. října jsme jeli se školou do Přerova. Do Muzea Jana Amose Komenského jsme se dopravili nejprve autobusem a potom vlakem. Jeli ţáci 6. a 7. třídy.
Jakmile jsme dojeli do muzea, zavedl nás pan průvodce do tmavé místnosti. Kdyţ jsme se posadili,
najednou vstala ze stolu ţena, které jsem si prvně ani nevšimnul, a dělala, ţe se zrovna probudila.
Představila se nám jako manţelka Jana Amose Komenského – Bohumila. Vyprávěla nám všechno o
J. A. Komenském. Po ukončení jejího vyprávění jsme z místnosti odešli a na památku nám zůstaly
dopisy, na kterých byla pečeť J. A. Komenského.
Přesunuli jsme se na nádvoří přerovského muzea, kde jsme
posvačili a chvíli si odpočinuli. Potom nás čekal zbytek prohlídky. Nejdříve jsme šli do sklepa, kde byly památky
z pravěku: kly mamuta, sochy pravěkých lidí… Pan průvodce, který se nás ujal, nám pověděl mnoho zajímavostí o pravěku.
Kdyţ jsme si prohlédli celý sklep, za odměnu jsme mohli vystoupat na věţ muzea. Avšak tři kluci z naší třídy museli zůstat dole, protoţe dělali binec. Na věţi
byly dalekohledy, které jsme si prohlédli, a současně se podívali do okolí. Potom nás pan průvodce
zavedl do historických tříd, nejprve do třídy J. A. Komenského a poté do třídy T. G. Masaryka.
Po prohlídce jsme si vyzvedli osobní věci a odešli na vlakové nádraţí. Tam jsme zjistili, ţe náš vlak
má 40 minut zpoţdění, a tak jsme počkali na osobní vlak, který nás zavezl zpět do Olomouce. Po cestě ve vlaku byla celkem sranda. V Olomouci jsme počkali na autobus a jeli zpět do Holice. Naobědvali jsme se a ještě na nás čekala hodina výtvarné výchovy.
Celý výlet se mi celkem líbil.
David Ťuik (7. A)
Stránka 5
Návštěva muzea
Dne 2. října 2013 jsme se v 8.00 hodin s paní učitelkou Hánkovou, Černou a panem učitelem Suralou
vydali do Muzea Jana Amose Komenského v Přerově.
Nejprve jsme jeli na hlavní nádraţí a odtud jsme jeli vlakem aţ do Přerova. „Konečně jsme na místě!“
Hned jak jsme vystoupili z vlaku, museli jsme se seřadit do „formace“ a šli jsme asi 15 minut k muzeu.
Jakmile jsme došli, museli jsme čekat, neţ se muzeum otevře. Dočkali jsme se a šli dovnitř. Odloţili
jsme si věci a výprava do pravěku začala.
Paní nám nejprve dala do rukou provaz, ať se ho drţíme, ţe tam, kam půjdeme, bude tma. A taky byla! Šli jsme a zdálo se nám, ţe stojíme na jezírku.
Rozsvítilo se a pod námi nebylo jezírko, ale vykopaná díra s kostmi a na
tom sklo. Sedli jsme si okolo a paní nám k tomu začala vyprávět. Potom
jsme šli do jiné místnosti a tam si zahráli na archeology. Moc se mi to líbilo.
Po exkurzi do pravěku jsme se šli podívat na třídy za doby Jana Amose Komenského a taky z dalších
dob. V tomto podání to bylo zábavné, ale nechtěla bych to zaţít
doopravdy.
Nejvíce se mi však líbily dvě místnosti. Ta první byla plná různého hmyzu. Od tarantule aţ po nádherné motýly. Ve druhé bylo
plno nádherných kamenů. Našli jsme i maličké diamanty, ale
byly přísně střeţeny.
Pěkná byla i vyhlídka z věţe, na kterou jsme se mohli podívat.
Nejlepší bylo dívat se dalekohledem někomu do oken. Po prohlídce věţe jsme sešli do přízemí muzea a vydali se zpět na nádraţí. Smutná zpráva byla, ţe vlak měl 40 minut zpoţdění. Ale
kdyţ jsme konečně vyjeli z Přerova, tak za chvíli jsme byli
v Olomouci. Autobus do Holice nám jel hned, jak jsme přijeli,
takţe jsme na oběd přijeli včas.
Tato prohlídka se mi moc líbila.
Alena Bayerová (6.A)
Stránka 6
Beseda s kurátorem
Kdyţ jsme se 9. 10. 2013 dozvěděli, ţe nás následující den čeká jakási beseda, měla
jsem na srdci jen jednu myšlenku: „Sice pěkná nuda, ale za to ţádné učení.“ To jsem
ovšem netušila, ţe celá ta zítřejší záleţitost bude mít hlubší myšlenku.
Ve chvíli, kdy následující den zazvonil zvonek a odstartoval tak hodinu, koukal na nás
jistý pán, jehoţ jméno jsem nepostřehla, tak mu říkejme třeba Pan X.
Tak tedy Pan X začal povídat něco o tom, ţe ve chvíli, kdy nám bude připsán patnáctý
rok na vroubek k našim jiţ proţitým létům, začínáme nabývat trestní odpovědnost. To
byla první deprimující zpráva. To je takový ten pocit, kdyţ chcete někomu vrazit a nemůţete. Mně naštěstí 15 ještě nebylo, tak si můţu uţívat trestní bezúhonnosti.
Poté pokračoval ve své přednášce, aţ do chvíle, kdy se rozběhly zuřivé diskuse na
různá témata a my jsme se tak dozvěděli mnoho uţitečných věcí k ţivotu, jako například to, ţe kdyţ budeme v ohroţení ţivota, můţeme pro vlastní bezpečí něco ukrást,
coţ byla idea, jeţ někteří mí spoluţáci chtěli uvést do praxe. Ano, jaký výtečný nápad,
ţe vás kamarád bude honit po Kauflandu s noţem před sebou a vy si budete do kapsy
házet tyčinky Snickers.
Dále se mluvilo o dalších více či méně nepravděpodobných situacích a Pan X nám
ochotně odpověděl na kaţdý hloupý a předem nepromyšlený dotaz, takţe to všechno
naštěstí neprobíhalo v jednom monotónním monologu.
Celkově si myslím, ţe tato beseda byla velice poučná a odnesla jsem si z ní mnohé nové znalosti a doufám, ţe se takové zajímavé akce budou pořádat více.
Monika Melzerová (9.A)
Stránka 7
Neobyčejná
Prolog
Bylo osm hodin večer, kdyţ se Tereza chystala na večírek svých sedmnáctých narozenin. Nalíčila se,
zapletla si rybí cop a oblékla si černé minišaty a boty na podpatku. Zamknula dům, nasedla do limuzíny a řidič nastartoval motor a odvezl ji na večírek.
S přibývajícími hodinami se večírek rozproudil. Všichni tancovali, smáli se a popíjeli koktejly.
Tereza si aţ teď všimla svých rodičů. U vchodových dveří se bavili s nějakými lidmi. A ani ve snu by
ji nenapadlo, ţe jít za rodiči bude ta největší chyba, jakou kdy udělala.
„Ahoj, tohle jsou naši přátelé Alexej a Lenka. Přišli ti poblahopřát k narozeninám. A ještě je tu
jedna maličkost, o které jsme ti neřekli,“ oznámil jí otec s pokřiveným úsměvem na rtech. Tereza pohlédla na Lenku, která vraţdila pohledem. Ten kluk Alexej ji velmi zaujal, byl jiný neţ ostatní a měl
podobně tvrdé rysy jako její otec. Jeho obličej byl jako vytesaný od toho nejlepšího sochaře. Smaragdové oči hluboké jako studny se jí vpalovaly do očí. Z pozorování ji vytrhl jeho hlas, uklidňoval a zároveň musel kaţdou dívku rozpálit. Tereza měla jediné štěstí, ţe stála opřená o stůl. Nejspíš by jinak při
jeho slovech, ať zněla jakkoliv, omdlela. Vrátila se ke svému vyrovnanému já a mohla mu rozumět, co
právě říká: „Terezo, asi bychom ti měli říct, o co se jedná,“ začal pomalu. „ Jsem učitel na jedné velmi
vzácné škole pro dívky a chlapce tvého věku,“ dodal a usmál se. Tereza se překvapeně pohlédla na oba
rodiče a poté zase zpět na Alexeje.
„Takţe mě vezmete do zvláštní školy, protoţe jsou se mnou problémy?“ zeptala se Tereza a v očích se
jí třpytily slzy.
„Pleteš se, potřebujeme tě! Ani nemáš tušení, jak moc tě naši lidé potřebují,“ odpověděl Alexej vztekle
a pohlédl na Lenku, která znervózněla, kdyţ dořekl větu.
„Aha a to znamená, ţe se s rodiči uţ nikdy neuvidím,“ na konci věty poklesla v hlase.
Kdyţ se rozloučila s rodiči, vzal ji Alexej za paţi a odvedl ji k autu, kde na ně čekala Lenka
s nastartovaným motorem. Nasedli do auta a vyrazili na letiště.
Kdyţ dorazili na letiště, Alexej šel koupit letenky a Lenka odvedla Terezu do čekárny. Tam počkaly asi
patnáct minut, neţ za nimi došel Alexej. Tereza šla vedle něj a za nimi Lenka. „Můţu si sednout
s tebou? Jsi jediný, komu tady věřím.“
Stránka 8
„Jasně. Sedej, jestli se nebojíš,“ řekl, ukázal na sedadlo a
zasmál se. Tereza se jen pousmála a posadila se vedle něj. Mlčení jim moc nešlo. Neustále se jí na něco ptal a ona jeho.
„A jak dlouho si říkal, že poletíme? Můžu si dát něco k jídlu?“ zeptala se Tereza
s upřeným pohledem na Alexeje.
„Ještě asi 5 hodin. Jo, něco ti objednám. Počkej tu chvíli,“ řekl a zmizel mezi dveřmi
k letuškám. Tereza se dívala jeho směrem, ale po chvíli zavřela oči a než Alex přišel,
usnula. S tácem v ruce se posadil vedle ní a snědl jeho obsah. Potom za ním přišla Lenka
a vynadala mu za to, že není s ní. Řekl jí: „Leni, ona mě potřebuje. Nic jiného v tom nehledej.“
„Jen aby,“ pohrozila mu a odešla.
Tereza se probudila v neznámém prostředí, byl to pokoj bílé barvy s dřevěnými doplňky. Její obavy by se daly krájet nožem. Někdo zaklepal a do pokoje vešel Alexej. Na
obličeji ji vykouzlil úsměv.
„Kolik je hodin? Kde to jsem? Proč jsem se probudila zrovna tady?“ zeptala se a máchla
rukou po pokoji.
„Terezko, nemusíš mít strach, nic ti nehrozí. Tohle je tvůj pokoj na koleji. Právě je čas
snídaně. Tak si něco rychle oblékni a pojď se mnou dolů,“ řekl, posadil se na pohovku u
okna a díval se ven.
„Můžeme,“ oznámila Terka asi za dvacet minut. Alexej se otočil a jeho výraz ve tváři by
přečetla každá žena. Líbila se mu. Měla na sobě sukni nad kolena a halenku s výstřihem
podtrhující její ženskost.
„Co na mě tak civíš?“ dobírala si ho.
„Já jen… no…moc ti to sluší.“ Výraz ve tváři měl klidný, ale jeho hlas ho prozradil, že ji
nebere jen jako další studentku.
„Díky za kompliment, ale měl bys vědět, že mám kluka.“
„Aha a kde ho máš? V Rusku?“ zeptal se a přidal úšklebek.
„No… on je v Evropě. Cestuje,“ vymyslela si rychle. Žádného kluka neměla. „Copak musí
vědět vše?“ zeptala se sama sebe v duchu.
„Aha. Tak jdeme na snídani,“ oznámil a otevřel dveře.
Pokračování v dalším čísle časopisu.
Michaela Vyhlídalová (9.A)
Stránka 9
(http://www.quochoahotel.com/photo-album.html)
Stránka 10
Kdo nás učí ?
V tomto měsíci jsem pro vás vyzpovídala pana učitele Bargla. Zeptala jsem
se ho na skutečnosti ze života profesního i soukromého, které by vás mohly
zajímat.
Kolik let učíte na této škole?
12 let.
Kdybyste mohl vrátit zpátky čas, zvolil byste si opět povolání učitele?
Anebo byste se stal profesionálním sportovcem?
Znovu panem učitelem, povolání sportovce by mě nebavilo.
Co váš soukromý život? Můžu se zeptat i z této stránky?
Ano.
Máte děti?
Ano, mám syna a dceru.
Mluvíte jiným jazykem, kromě českého jazyka?
Ano, mluvím rusky, německy a anglicky.
Opravdu?
Ano.
Jaký je Váš nejoblíbenější sport?
Karate.
Co rád děláte ve volném čase?
Strašně rád cvičím.
Čtete rád?
Vůbec nečtu.
Ale i přesto, máte nějakého oblíbeného autora?
Ano, Jaroslava Haška.
Stránka 11
Jaká je Vaše oblíbená hudební skupina?
Offspring.
Vaříte rád? A co přesně?
Strašně rád. Všechno rád vařím, ale nejraději čínu.
Lenka Kremplová (8.A)
Stránka 12
ZÁKLADY ASTRONOMIE
Na to, že mne baví astronomie, jsem přišla až na druhém stupni v šesté třídě, když paní
učitelka Lenka Hánková přišla s tím, že se na naší škole bude konat astronomická olympiáda. Zapojila jsem se tedy a zjistila, že astronomie je nádherná věda, která je sice obtížná, ale zábavná.
Abych to řekla pěkně od začátku, tak bych měla říct, že Vesmír nemá ani konec ani začátek a tudíž nelze určit jeho délku, ale určitě můžeme říct, že je obrovský a nic se mu ve
velikosti nemůže vyrovnat.
Ve Vesmíru je mnoho věcí, ale nikdo je nedokáže spočítat. Jsou tam například: hvězdy,
planety planetky, trpasličí planetky, galaxie, mlhoviny, souhvězdí,…
cs.wikipedia.org
cs.wikipedia.org
Souhvězdí máme různě pojmenovaná a dokážeme je i při dobré viditelnosti rozeznat.
Souhvězdí také dělíme také podle toho, v kterém ročním období jej můžeme pozorovat.
Například: (nejznámější) Malý a Velký vůz, Orion, souhvězdí Lva, Panny, Labuť, Andromeda, ... a mnoho dalších souhvězdí.
Google obrázky
Stránka 13
Google obrázky
Teď něco o planetách sluneční soustavy.
Merkur
Merkur je nejblíže Slunci, a tudíž je na něm velice velká teplota, nemožná pro život. I to,
že Merkur nemá žádné měsíce, je zásluhou Slunce, protože je svojí velkou gravitací pohltilo. Chudák Merkur. Na první pohled je velice podobný Měsíci, protože má stejně jako
Měsíc pevný kamenný povrch, na kterém se nachází mnoho kráterů. Krátery na Merkuru
jsou pojmenovány podle významných osobností. Z českých například: Smetana, Dvořák a
Janáček. Merkur nemá téměř žádnou atmosféru, Slunce oběhne za 88 dní (necelé tři měsíce). Na Merkuru nedochází ke střídání ročních období.
Google obrázky
Stránka 14
Venuše
Venuše je obklopena hustou atmosférou, která nám neumožňuje pozorovat její povrch. I
když žádná sopka na Venuši není v současnosti činná, jsou v jejich okolích výrazná lávová pole. Venuše oběhne Slunce za 7,5 měsíce. Venuše se kolem své osy otáčí opačným
směrem než Země a většina planet sluneční soustavy. Proto tam Slunce vychází na západě a zapadá na východě. Venuše bývá často označována jako sestra Země. Co se týče velikosti, jsou si opravdu velice podobné, ale sestry to tedy určitě nejsou.
Google obrázky
Země
Země má poloměr 6378km a od Slunce je vzdálená 150 milionů km= 1 AU. Má jedinou
přirozenou družici (Měsíc). Je jediná planeta v sluneční soustavě, na které kdy existoval
život. Patří mezi terestrické planety = planety s pevným povrchem. Její rotace trvá 23
hodin a 56 minut a oběhnutí kolem Slunce jí trvá 365 a čtvrt dne. Je třetí planeta
v pořadí od Slunce.
Stránka 15
Google obrázky
Mars
Mars má pevný povrch. Je nejčastějším cílem kosmických sond. V dávné minulosti se na
Marsu nacházelo velké množství tekoucí vody. Je velice pravděpodobné, že na severní polokouli byl obrovský oceán. Mars se může chlubit zatím nejvyšší objevenou sopkou ve
Vesmíru Olympus Mons. Mars oběhne Slunce přibližně za 1,9 roku. Na Marsu se střídají
roční období a den tam trvám 24 hodin a 37 minut. Kolem Marsu obíhají dva měsíce. Větší Phobos a menší Deimos. Jde o kamenná tělesa nepravidelného tvaru.
Google obrázky
Stránka 16
Jupiter
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy. Nemá pevný povrch a patří tady mezi
plynné planety. Je tvořena převážně z helia a vodíku. Kolem Jupitera obíhá mnoho měsíců. V roce 2007 jich je objeveno 63. Největší čtyři měsíce: Io, Europa, Ganymed a Kallista, které objevil v roce 1670 Galileo Galilei. Proto se nazývají Galileovské měsíce. Jupiter
rotuje rychleji než Země, přestože je podstatně větší. Jedna otočka kolem osy mu trvá 10hodin. Kolem Slunce oběhne za 12 pozemských let.
Google obrázky
Saturn
Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy. Je jen o málo větší, než Jupiter a
stejně jako on je tvořen převážně z vodíku a helia. Saturn si při pozorování dalekohledem nemůžeme s nikým splést, protože Saturn má kolem sebe veliký prstenec, jaký nemá žádná jiná planeta. Saturn má mnoho měsíců například: Titan Rhea, Japetus, Dione,
Tethys,… Doposud je objeveno 23 Saturnových měsíců. Saturnův prstenec můžeme vidět
i ze Země.
Google obrázky
Stránka 17
Uran a Neptun
Uran a Neptun jsou stejně jako Jupiter a Saturn plynné planety. Obě dvě planety mají
namodralou barvu, kterou způsobilo nepatrné množství metanu v jejich atmosféře. O
Uranu, Neptunu a jejich měsících toho víme málo, protože doposud je navštívila pouze
jedna jediná sonda. V roce 2007 známe 27 Uranových měsíců a 13 měsíců u Neptunu.
Uranu rotace trvá 18 hodin a Neptunu 16 hodin. Uran je první objevenou planetou a má
minimálně 5 tenkých prstenců. Neptun je nejvzdálenější planeta od Slunce i od Země. Také má prstence.
Uran
Neptun
Google obrázky
Google obrázky
Stránka 18
Co to jsou Galaxie? Galaxie jsou určitá území, která obsahují například: hvězdy, planety,
planetky komety, supernovy,… I my žijeme v Galaxii. Jsou různé typy galaxií, například: spirální, eliptické,…
Google obrázky
Google obrázky
Stránka 19
Google obrázky
A to je vše. Doufám, že Vás článek bavil a že jste se dozvěděli něco nového o naší Galaxii.
Anna Richterková (7. A)
Stránka 20
Hlas žactva
Pruhované nestvůry
Bůh ví, z jaké galaxie k nám přiletěly, z jaké planety. Je jich
mnoho… moţná i více neţ mnoho. Nejspíše nám chtějí udělat
ze ţivota peklo. Jsou tu! VOSY V 8. A!!! Za okny této třídy se
schovávají ničitelky. Uţ
mají dvě hnízda. Kaţdou hodinu, kaţdou přestávku, kaţdou sekundu našeho ţivota nám chtějí znepříjemnit svým otravným bzučením. Svými
pruhy. Vším, co jen mají. Jejich nálety jsou velmi nebezpečné a taky nepříjemné. Obyčejný člověk proti nim nemá šanci. Ovšem lidé na to
nejsou sami. Přichází jim na pomoc banda
z osmičky.
Uţ mnoho vos bylo pobito vším, co jsme měli zrovna po
ruce. Ať uţ sešitem, houbou na tabuli, svačinou, nebo
vlastní rukou. Jedna z hubitelů neţádoucího hmyzu je
Sára Koryčánková (1.). Vosy nesnáší jako všichni ostatní. Za ní se tvoří hromada pruhovaných nestvůr, které byly zabity její rukou.
Vosy se k nám dostávají přes otevřená okna a potom šplhají po laně jako ninjové (2.).
Nakonec se rozletí po třídě a to je pak ve vyučování alespoň veselo.
Markéta Pátková (8.A)
Stránka 21
Svět stínů
Ty nalevo všichni známe, jsou to lidé a upíři z Twilight ságy. Ve filmech a knížkách jsou to
hlavní hrdinové, ale v mém příběhu je hlavní postava Kim Petterson . Teď už všechny známe,
tak hurá do příběhu.
„To není možný,“ pomyslela si Kim. Právě jí napsala její mladší sestra Katherine, že přijede. Uvědomila
si, že vrčí a že se na ni všichni kolem stolu dívají. Tak se rychle dala zase do kupy. A podívala se na ně s
blesky v očích. Všechny tak donutila odvrátit pohled. ,,Co se stalo? Naštval tě někdo jinej než já?" vtipkoval Emett. A Kim si myslela, že mu tu jeho palici utrhne. Vtom ji vytrhlo vyzvánění jejího mobilu ,,ssségra" polohlasitě se rozeznělo u stolu. A Kim uviděla pochopení v Awrixelových očích (Awrixel
její kluk)už věděl, co ji naštvalo a tak raději zasáhl: ,,Nechte ji radši být, věřte mi!" Už to Katherine nevydržela a Kim zavolala.
Stránka 22
„ Po deseti letech budu mluvit se svojí sestrou!“ pomyslela si a zvedla to. Chvíli poslouchala a pak řekla: ,,Proč? Umíš se o sebe postarat, už ti je skoro 2000 let a zase nic“. Po chvíli vzdychla a potichu odpověděla: ,,Tak jo, ahoj". Položila telefon a znovu vzdychla. ,,Já už musím, ahoj," zvedla se a bez vysvětlení odešla pryč. Když došla na dvůr, uviděla je oba dva, stáli tam tak sami. „Až do mého života
tihle dva vstoupí, už nikdy nic nebude jako dřív,“ pomyslela si a vyšla zpoza keře a kráčela k nim. První
si jí všiml ten druhý, Michael původní upír. Kim ho poznala na první pohled, jako malí se vídali. Katherine vypadala jako tenkrát, když Kim probodla dýkou. ,,Tak co tady chcete?" zeptala se Kim příkře.
Katherine vypadala provinile. ,,Kim, prosím, už mi to nevyčítej." řekla Katherine a přistoupila o krok
blíž k ní. ,,Já nevím, pojď, mám volnou hodinu, promluvíme si o samotě" řekla Kim a popadla sestru
za paži a nasadila nadpřirozenou rychlost a už byly v lese. Vylezly na strom a sedly si na větev. Po
chvíli Kim vysvětlila, že sem chodí přemýšlet a pohrozila jí, že pokud někomu řekne, o jejím tajném
místě, neručí za sebe. Najednou všechna zlost opadla a sestry si povídaly, hádaly se, smály se. A nakonec se usmířily. Pro Kim to byl velký pokrok, 10 let byla na sestru naštvaná a teď ji během jednoho
dne odpustila. Jak se vracely ke škole, už na ně čekali. Awrixel jim asi vyprávěl, jak to mezi nimi je,
protože to byly myšlenky, jako např. To je divný, že ji Kim neurvala hlavu. Nejvíc ji však rozesmály
Emettovy myšlenky: „To je ona, musím ji porazit v tom naštvávání Kim.“
Pokračování příště….
Lucie Stloukalová (6.A)
Katherine
Stránka 23
LÁSKA
Láska je jako voda,
všude je jí mnoho,
ale v rukou ji neudržíš.
Láska je lovec,
žena je laní
a laň se lovci neubrání.
Láska je jako loď,
buď bezpečně dopluje,
nebo ztroskotá.
(blog.idnes.cz )
Sára Koryčánková (8.A)
Stránka 24
Co se děje ve světě….
Nicky Minaj
Na té růţové doslova ulítává!
Nicky si koupila nové Lamborghini a hned si ho nechala nastříkat na růţovo. Poté, co
své staré lamborghini nabourala, koupila si lepší s pohonem 700 koní. Nicky za svou
raperskou kariéru zjevně vydělává dost peněz, proto jedno lamborghini pro ni nic neznamená.
Kate Middleton
Novopečená maminka Kate Middleton má chvíli po porodu zase ploché bříško, které jí
můţeme všichni závidět.
Vévodkyně se ukázala na jedné sportovní události se svým manţelem a novopečeným
tatínkem princem Williamem. Kate si tu zahrála voleyball a omylem při smečování ukázala své úţasné ploché bříško a dokonalou postavu.
Stránka 25
Stránka 26
Top 20 nenáviděných celebrit
Jako první na žebříčku TOP 20 nenáviděných celebrit se umístila celebrita Gwyneth Paltrow.
Druhé místo obsadila Kristen Stewart díky tomu, že naštvala fanoušky Stmívání,
protože podvedla Roberta Pattinsona s ženatým režisérem Rupertem Sandersem.
Jako třetí se umístila Jennifer Lopez, která neustále randí s mladým Casperem
Smartem, kvůli kterému opustila svého manžela Marca Anthonyho a fanouškům se to nelíbí.
Čtvrtou příčku obsadil John Mayer díky tomu, že už podruhé opustil zpěvačku Katy
Perry.
Do TOPu 20 nenáviděných celebrit se překvapivě dostal i miláček mladých teenagerů Justin Bieber. Fanoušky už nejspíš nebaví jeho opilecké excesy!
Na dvacátém místě se umístil Chris Brown. Fanoušci mu totiž ještě neodpustili to,
že před třemi lety zmlátil zpěvačku Rihannu úplně k nepoznání a to s ní v té
době chodil.
Jenže ani příliš milovanou celebritou není ani Angelina Jolie, která se umístila
v žebříčku jako patnáctá. V získání sympatie jí nepomůže ani to, že se bude extrémně věnovat charitě.
Stránka 27
Zde je přehledný ţebříček:
20. Chris Brown
19. Jesse James
18. Taylor Swift
17. Shia LaBeouf
16. Lindsay Lohan
15. Angelina Jolie
14. Jay Leno
13. Ashton Kutcher
12. LeAnn Rimes
10 and 11. Kris Jenner and Kim Kardashian
9. Anne Hathaway
8. Justin Bieber
7. Madonna
6. Matt Lauer
5. Katherine Heigl
4. John Mayer
3. Jennifer Lopez
2. Kristen Stewart
1. Gwyneth Paltrow
Monika Purová, Ivana Pokorná (6.A)
Stránka 28
Sportovní rubrika
ELIÁŠ ZPĚT V AKCI
Patrik Eliáš by se měl v noci ze čtvrtka na pátek opět vrátit do sestavy Devils. Kvůli
zdravotním potíţím musel vynechat dva zápasy. Nejspíše se jednalo o otravu jídlem.
„Nebylo to nic pěkného. Zřejmě šlo o otravu z jídla. V neděli jsem zvracel pět hodin v
kuse. Několik dní po tom jsem měl také horečky. Tělo mám dost bolavé. Samozřejmě
jsem ztratil pár kilo, ale to se dalo očekávat. Poslední dny to pro mě nebylo opravdu nic
moc. Nemohl jsem moc jíst. Spíše to šlo ze mě ven, neţ dovnitř, takţe jsem pochopitelně
ztrácel
sílu
i
váhu,"
popsal
své
trable
Eliáš
pro
server
nj.com.
PŘEJEME PATRIKOVI HODNĚ ZDRAVÍ.
(hokej.cz)
NOVA SE PRÝ VZDÁVÁ PRÁV NA HOKEJOVÝ TURNAJ V SOČI!
Necelé 4 měsíce před zimními Olympijskými hrami stále není jisté, která televizní stanice bude vysílat hokejový turnaj v Soči.
Televize Nova se podle portálu Sport.cz vzdala vysílacích práv a chce je nabídnout České televizi. Vedení Novy podle důvěryhodného zdroje svolalo na čtvrtek interní poradu,
na níţ by mělo redaktorům oznámit, ţe zastavuje práci na olympijském projektu, uvedl
Sport.cz. Na oficiální úrovni Nova informaci nepotvrdila, ale ani nevyvrátila. „Je to čirá
spekulace, kterou nebudeme nijak komentovat," uvedl pro Právo a Sport.cz ředitel PR a
komunikace Josef Koukolíček. Televize Nova má v tomto směru hodně odpůrců. Vzpomeňte si, kdyţ hokej komentoval Václav Tittelbach.
Stránka 29
JSTE S TOUTO ZPRÁVOU SPOKOJENI?
(ahaonline.com)
ROMAN HAMRLÍK KONČÍ SVOU HOKEJOVOU KARIÉRU!
Devětatřicetiletý český obránce se rozhodl ukončit svojí sportovní kariéru. Odchovanec
zlínského hokeje byl jedničkou draftu NHL v roce 1992, kdy si jej vybrala Tampa Bay.
V zámoří působil dále v Calgary, NY Islanders, Edmontonu, Montrealu a NY Rangers.
Odehrál 1395 zápasů, během kterých dal 155 gólů a připsal si 483 asistencí. Je olympijským vítězem z Nagana 1998. Vše chce oznámit na tiskové konferenci v Montrealu, kde
začal a kde chce i skončit.
PŘEJEME ROMANOVI DO DALŠÍ ČÁSTI ŢIVOTA HODNĚ ŠTĚSTÍ.
Michal Nedorostek (9.A)
(sports.nationalpost.com)
Stránka 30
Josef Váňa
(www.google.com)
Slavný ţokej Josef Váňa narozen 20. října 1952 končí s jezdeckou kariérou.
Váňa za svou jezdeckou kariéru vyhrál VELKOU PARDUBICOU celkem 8krát.
Poprvé zvítězil v roce 1987 s koněm Ţelezníkem, se kterým celkově vyhrál 4x, a to
v letech 1988,1989,1991.
Dalších šest let Josef Váňa nevyhrál, ale o rok později prolomil kletbu a vyhrál na svém
koni Vronsky (v roce 1997). Dalších 12 let se mu opět nepodařilo vyhrát Velkou pardubickou. Aţ v roce 2009 vyhrál na svém koni Tiumeni, se kterým se mu podařilo vyhrát
3x po sobě - v roce 2010 a 2011.
Po 2 letech se Josef Váňa rozhodl definitivně ukončit kariéru, ale to říkal i před rokem,
a zase se tento rok ukázal na VELKÉ PARDUBICKÉ. Letos však bohuţel nedojel, spadl těsně před cílem, ale naštěstí se mu nic nestalo.
Toto je Josef Váňa na svém Železníkovi.
(www.google.com)
Velká pardubická
Velká pardubická je kaţdoroční dostih, kterého se účastní ţokejové z celého světa.
První Velká pardubická se běţela 5. listopadu 1874. Na startu bylo 12 koní a tato tradice
zůstala zachována dodnes. Sice v průběhu let bylo pár výjimek, kdy se závod třeba vůbec neběţel, nebo kdy do cíle nedoběhl ţádný kůň.
Cena vstupenek se pohybuje od 150 Kč do 2800 Kč. Tento rok se závod běţel v neděli
13. října. Závodu se zúčastnil i slavný ţokej Josef Váňa, ale spadl těsně před cílem a závod bohuţel taktéţ nedokončil ani Váňův syn Josef.
Marek Tisoň (9.A)
Stránka 31
Něco na zahnání nudy
„Nechci vás strašit, pane učiteli“, říká student pedagogovi,………(viz tajenka)
Stránka 32
Pár slov na závěr
Na závěr bych ještě ráda poděkovala Lucce Linhartové (7.A) za úţasný úvodní obrázek,
který vytvořila pro náš školní časopis (moc děkujeme:-))
Také jménem celé redakce doufám, ţe Vás náš časopis zaujal a ţe si nenecháte ujít jeho
další vydání, které bude zveřejněno koncem listopadu tohoto roku.
Michaela Vyhlídalová (9.A)
Stránka 33
Redakce:
Michaela Vyhlídalová (9.A)
Michal Nedorostek (9.A)
Marek Tisoň (9.A)
Lenka Kremplová (8.A)
Markéta Pátková (8.A)
Sára Koryčánková (8.A)
Marie Škrachová (7.A)
Lucie Linhartová (7.A)
Monika Purová (7.A)
Anna Richterková (7.A)
Ivana Pokorná (7.A)
Lucie Stloukalová (6.A)