Verze v PDF ke stažení ZDE

Transkript

Verze v PDF ke stažení ZDE
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
Bulletin č.6
www.zdravotnickeodbory.cz
Poškodily vaše kolegy povodně? Dejte nám vědět!
Výkonná rada Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
ČR schválila, že odborový svaz vyhlásí sbírku na pomoc obětem
letošních povodní i ostatních přírodních živlů.
Pro tyto krizové situace má OS stanovena kritéria finanční pomoci, podle kterých bude i v těchto případech postupovat.
Prosíme o vaše předběžné informace, zda je ve vašem okolí odborář nebo odborářka, které přírodní živly vážně poškodily.
Informace posílejte, prosím, na e-mailovou adresu:
[email protected]
Děkujeme za spolupráci
Stanovisko výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a
sociální péče ČR k prohlášení Shromáždění delegátů
Asociace českých a moravských nemocnic a jednání AČMN
s Českou lékařskou komorou ze dne 27. dubna 2010
1) OSZSP ČR sdílí obavy AČMN o osud regionálních nemocnic.
2) Výkonná rada OS vyzývá Unii zaměstnavatelských svazů k objektivizaci informací týkajících se dopadů úhradové vyhlášky na rok
2010 a zálohování nemocnic pojišťovnami v roce 2010 a ke společnému hledání východisek pro jednotlivé segmenty zdravotní péče
včetně využití orgánů RHSD pro jednání s vládou. To se týká i normativů pro personální zajištění a zjednodušení a ztransparentnění
úhradových mechanismů nemocniční péče.
3) Výkonná rada OS podporuje návrh na zvýšení platby pojistného na
zdravotní pojištění za osoby, za které pojistné platí stát. Výkonná rada OS požaduje navýšení úhrad zdravotní péče, které zajistí současně
poskytování kvalitní zdravotní péče a finanční ohodnocení zaměstnanců.
4) Výkonná rada OS oceňuje, že AČMN vnímá společenskou potřebu
zvýšení ceny práce ve zdravotnictví a odměny zaměstnanců za práci.
5) Výkonná rada OS projednala návrh LOKu na jednotnou právní
normu pro odměňování lékařů, která je formulována jako mandatorní
náklad zaměstnavatele stanovený státem bez řešení finančních souvislostí, a to pouze ve prospěch lékařů. Výkonná rada OS se pozastavuje nad tím, že AČMN takový návrh podpořila.
6) Výkonná rada OS bude nadále prosazovat jednotný systém odměňování všech zaměstnanců ve zdravotnictví a v sociálních službách
jako veřejné služby platem bez ohledu na vlastnictví a právní formu.
Výkonná rada OS současně upozorňuje zaměstnavatele, že odbory, ne
ČLK, jsou jediným legitimním partnerem zaměstnavatelů pro řešení
pracovněprávních záležitostí odměňování nevyjímaje.
7) Výkonná rada OS bude podporovat zjednodušení systému profesního vzdělávání pro lékaře i nelékařské zdravotnické pracovníky,
které povede k lepší ekonomické i místní dostupnosti, ale současně
nesníží kvalitu. Výkonná rada OS vyzývá k dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání lékařů ve výchově a současně se
obrací na mladé lékaře s výzvou ke vstupu do Odborového svazu
zdravotnictví a sociální péče ČR, který je připraven obhajovat jejich
zájmy, stejně jako tak činí i u všech dalších profesních skupin zaměstnanců.
Pavlov dne 20. května 2010
Předseda OSZSP ČR Jiří Schlanger
17. 6. 2010
Flexikurita - zaklínadlo pro cestu z krize,
nebo jen šidítko pro nepřipravené?
V letech 2008 – 2009 jsem měla možnost se
účastnit projektu k flexikuritě. V projektu
byli zástupci zaměstnanců - a pozor - i zaměstnavatelů z Dánska, Nizozemí a Velké
Británie a ČR. V červnu letošního roku jsem
měla možnost s tímto tématem vystoupit
v Jelení Hoře v Polsku. Uvědomila jsem si,
jak postoupila krize, jak bylo téma flexikurity nastaveno v čase, kdy se krize blížila.
Když vyslovíte slovo fleObecná zásada flexikurity: Větší počet a
xikurita, máte
vyšší kvalita pracovních míst prostřednicz některých retvím flexibility a jistoty
akcí pocit, že
jde o vulgarismus, a pokud někdo jen trochu
že jsou zaměstnanci holdingu a
projeví zájem, o souhlasu nemůžou být přehazováni z místa
mluvě, je nepřítelem všech zana místo… A tady je role odboměstnanců… Ale je to tak?
rů: hlásit se o jistoty!
Každý se denně setkáváme s tím,
Zaměstnanci budou například
jak zaměstnavatelé využívají,
přejíždět z místa svého bydliště
zneužívají flexibilní formy
kamsi, ale doba cesty by měla
práce, ale to je jen první část slobýt zohledněna, cestu by měl
va flexikurita.
hradit zaměstnavatel.
Druhá část slova je securita –
Také se může stát, že půjde
ochrana. Odboráři celou svou
o jistotu zaměstnání u jiného zaenergií a silou ochraňují zaměstnavatele. Například z resorměstnance a je bezpodmínečně
tu kultury budou zaměstnanci
nutné, aby při každém jednání,
přecházet do sociálních služeb.
kde se jen mihne slovo flexibilní
V tomto případě je nutná rekvaforma práce, projevili nesouhlas
lifikace. Zaměstnanci s touto
s tímto nahým slovem, které se
flexibilitou můžou souhlasit za
musí zahalit do ochrany.
podmínky, že jim bude zajištěna
Ochrany, jistoty zaměstnanců
ochrana v podobě rekvalifikace.
jsou různé. Je jistota pracovního
Rekvalifikaci by měl hradit stát,
místa – sedím u stejného zapopřípadě zřizovatel.
městnavatele, ve stejném zařízePokud se zaměstnavatelům,
ní, na stejné pracovní pozici, za
zřizovatelům, státu zalíbí prostejným stolem. Moje jistota je
jekt flexikurity, musíme být přiv tom, že až mě zaměstnavatel
pravení a požadovat finanční
propustí kvůli organizační
kompenzace, jinak bude flexikuzměně, získám odstupné.
rita jen nástrojem ke zhoršení
V době krize, různých spojepracovních podmínek zaměstní, holdingů, se více uplatňuje
nanců, našich členů. A to neu jednoho zaměstnavatele jistota
smíme dopustit.
zaměstnání. Už nyní je zaměstIng. Ivana BŘEŇKOVÁ,
nancům do smluv podsouváno,
[email protected]
obsah
Konference sekce nezdravotnických pracovníků
Ing. Petr Popule . . . . . . . . . . .str. 4
Konference
v
Psychiatrické
léčebně Dobřany
Soňa Vytisková . . . . . . . . . . . .str. 5
Porada Brno
MUDr. Pavel Sychra . . . . . . .str. 6
Důvody a důsledky pracovního
násilí
Mgr. Kateřina Hofmannová . .str. 8
Ústecká KR o sociálních službách
Dagmar Žitníková . . . . . . . . .str. 9
Druhé kolo o sociálních službách
Dana Slavíková . . . . . . . . . . .str. 9
Povodňové drama
Zdeněk Sovík . . . . . . . . . . . . .str. 9
Konference Právní minimum pro
výkon
povolání
nelékařského
zdravotnického pracovníka
Dagmar Žitníková . . . . . . . .str. 10
Pojistit lze dnes asi cokoli
JUDr. Zdenko Litavský . . . .str. 11
Setkání orgánů odborových svazů
ČR a SR
PhDr. Jana Veselá . . . . . . . . .str. 12
První evropský summit biologické
bezpečnosti
PhDr. Jana Veselá . . . . . . . . .str. 14
Švédská zkušenost
RNDr. Jiří Schlanger . . . . . .str. 15
Sbírka od 13. 5. do 4. 6. 2010
JUDr. Hana Lisá . . . . . . . . . .str. 15
Připomínáme si dvacáté narozeniny odborového svazu
PhDr. Marie Klírová . . . . . . .str. 16
Perspektivy stárnutí – recenze
Prof. PhDr. RNDr. H. Haškovcová, CSc
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 18
Sjednocení výše výživného na děti
JUDr. Vratislav Tomek . . . . .str. 19
Výsledky uzavřených KS za rok
2009
Ing. Tereza Koňaříková . . . .str. 20
Sdílení práce
JUDr. Vratislav Tomek . . . . .str. 22
Odboroví inspektoři BOZP
v Liptovském Jánu
Věra Moldrzyková . . . . . . . .str. 23
Konference Sociální služby
Dagmar Žitníková . . . . . . . .str. 24
Současné problémy hygienické
služby
Doc. MUDr. Jaroslav Kříž . .str. 26
Projekt „Dobrá práce“ pokračoval setkáním v Jelení Hoře
PhDr. Jana Veselá . . . . . . . . .str. 28
2
Povolební kocovina
Překvapení
pro vítěze,
překvapení
pro poražené.
Tak by se dal
charakterizovat výsledek
voleb. Vítězi
jsou teoreticky sociální
demokraté, skutečně však pouze
teoreticky. Za prvé nedosáhli
předpokládaného výsledku, podlehli iluzi předvolebních průzkumů a chvástali se vítězstvím
týdny před volbami, zapomněli,
že nemusí mít koaličního spojence.
Jednou zásadní chybou ČSSD
bylo, že se v posledních letech
snažila získat podporu voličů,
kteří tíhnou ke KSČM. To se jí
nemohlo povést a nepovedlo.
Naopak tím ztrácela voliče ve
středu, nekonkurovala ani
Zeleným, ani KDU-ČSL a naopak byla snadnou obětí hrátek
Zemanovy party a one girl show
Jany Bobošíkové.
Druhou chybou byl styl. Ten
byl na hony vzdálen kultivované
moderní sociální demokracii
západního světa a kopíroval
skutečnost, že řada současných
lídrů testovala své politické ambice ve straně národních socialistů. Doufejme, že se nad nimi
na nejbližším sjezdu ČSSD
uzavře hrob.
Sociální demokracie v celé
Evropě mají problémy, jak se
originálně vymezit vůči levicově myslícím lidem, ta česká
nad tím moc ani nepřemýšlela.
Zatímco všude v Evropě jsou sociální demokraté podporováni
mladými lidmi, u nás, zvláště
kvůli stylu, tomu bylo právě naopak.
Vítězi každopádně nejsou
občanští demokraté. Strana
zřejmě ještě nedosáhla stability
a její věrchuška se ještě může
rozpadat. Budou odcházet ti neúspěšní z těchto voleb, ale také
ti, kteří nebudou k možnosti
vládnout připuštěni a budou to
cítit úkorně, zejména s ohledem
na osobní úspěch ve volbách.
To, že v ODS vyhráli, ještě neznamená, že vyhráli celkově.
Vyhráli nad kmotry v rámci
ODS, ale mezitím podle médií
kmotři podpořili TOPku a
VVéčka, zejména finančně.
V kuloárech se říká, že co do
ODS nepřinesl Ivan Langr, to
tam zřejmě již před volbami nebylo. A ODS bude pod velkým
tlakem, chce-li zůstat lídrem
pravice, aby se zapojila do všeho, co vlivné lidi z byznysu zajímá. Nelze proto předpokládat,
že by boj proti korupci přestal
být fikcí a začal být realitou.
Halas týkající se korupce a
osudu Řecka, to byly spolu s několika obličeji nejsilnější marketingové tahy šedých eminencí
TOPky a VVéček. Proto se třetina voličů rozhodla, respektive
změnila názor v posledních
dvou týdnech před volbami. Ve
skutečnosti pak tito lidé nevolili
program, ale iluzi, kterou jim
vnutila média a politici v nich.
Proto bude nejspíš řada občanů
překvapena, co se bude na české
politické scéně a v českém vládnutí dále dít.
Každopádně zatím se tři strany, které sepsaly dohodu o pokusu sestavit koalici a vládu,
shodují v máločem. Povede-li
jejich vyjednávání k úspěchu,
bude to cesta trnitá. Podle toho,
jak se výsledek bude lišit od jejich programu, bude se rýsovat
jejich budoucnost v koalici, ale i
ve společnosti. Čím více bude ta
která strana zahnána do kouta
oproti původním představám,
tím bude koalice nestabilnější,
protože nestabilními budou jednotlivé strany. To je velká šance
pro opozici.
Volby semlely strany, které
byly s ODS součástí dřívější
vládní koalice. Ukazuje se, že
paměť na jejich roli z hlav voličů nevyprchala. Zeleným a
KDU-ČSL se nepodařilo voliče
přesvědčit ani tím, že se jako
strany krátce před volbami
očistily.
Zelení se zbavili všech nesourodých součástí a získali reálný
cíl – protikorupční politiku a
zásady udržitelného rozvoje
mírně přibarvené do zelena. Tak
to ostatně u zelených má být.
Proto mají Zelení perspektivu.
Bohužel ale nemají peníze. A
pokud se zase nezavšiví, budou
je složitě shánět. Mohli by na-
úvodník
dále oslovovat mladé lidi, pokud
ČSSD nedostane rozum.
Očistila se i KDU-ČSL, stala
se křesťansko sociální stranou.
Ale pozdě, bez peněz a bez charismatických osobností. Cyril
Svoboda stejně jako Jiří
Paroubek měli z funkcí odejít
před volbami a ne až po volbách.
Co bude výsledek znamenat
pro zemi, pro její občany a jednotlivé skupiny, nás odboráře
nevyjímaje, na to je ještě příliš
brzy. Samozřejmě, že koalice
ODS, TOP a VV má našlápnuto
k reformám k stabilizaci veřejných financí, k uvolnění trhu
včetně toho pracovního. Každá
ze stran na to má jiný názor, jiné
prostředky, jiné lidi a jejich odlišné znalosti a schopnosti. Vše
se bude teprve tříbit v následujících týdnech.
Bylo by pošetilé si myslit, že
odbory budou čekat, jak to dopadne, jako králíček zaskočený
fretkou. Nikoliv. Čas i prostor
pro jednání už tu je. Musí být
využit a také využíván je a bude.
RNDr. Jiří SCHLANGER,
[email protected]
Účinnost katalogu prací opět odsunuta!
Na svazových internetových stránkách i v předchozích vydáních Bulletinu jsme vás již několikrát informovali o účinnosti nového katalogu prací, který by měl nahradit stávající katalog
pod číslem 137/2009 Sb. Účinnost nového katalogu prací byla
několikrát odložena, naposledy na červenec 2010. Avšak podle
nejnovějších informací Ministerstva práce a sociálních věcí by
měla vláda katalog projednávat na svém zasedání dne 14. června
(tj. po uzávěrce tohoto vydání Bulletinu) a ministerstvo doporučilo vládě, aby účinnost katalogu byla odsunuta až na 1. říjen
2010. Nicméně konečné rozhodnutí o účinnosti je na vládě.
Jakmile budeme znát přesné datum účinnosti katalogu prací
včetně jeho znění, budeme vás ihned informovat prostřednictvím
e-mailu a na internetových stránkách odborového svazu
www.zdravotnickeodbory.cz v rubrice Odměňování.
Ing. Tereza KOŇAŘÍKOVÁ, [email protected]
Výkonná rada v květnu
Schůzka výkonné rady se tentokrát konala
výjimečně v jiném termínu a na jiném místě
než obvykle - 19. a 20. května v Pavlově, kde
následovalo také pravidelné každoroční setkání se členy výkonného výboru Slovenského
odborového svazu zdravotnictví a sociálních
služeb (SOZZASS). Zápis výjimečně pořizovala PhDr. Jana Veselá. Jednání začalo informacemi o povodňové situaci v některých regionech. Výkonná rada rozhodla o vyhlášení
sbírky pro postižené. Výkonná rada současně rozhodla, aby bylo
navrženo založení tísňového fondu svazu. Návrh přesných pravidel pro fungování fondu bude předložen sjezdu svazu.
Výkonná rada se opět věnovala
situaci v hygienické službě.
Odpověď z kanceláře Úřadu vlády,
kterou předseda Schlanger dostal na
svůj dopis, považuje výkonná rada
za naprosto nedostačující a neřešící
problém protiprávní transformace
zdravotních ústavů. Vedení svazu se
bude muset této problematice věnovat i nadále, za případné podpory
Českomoravské konfederace odborových svazů.
Diskutovalo se o členských kartách, podrobněji se jimi bude zabývat výkonná rada v červnu.
Čestné prohlášení k užívání SIMkarty bylo některými členy výkonné
rady přijato s značnými rozpaky a
výhradami, na příští jednání
výkonné rady bude přizván vedoucí
hospodářského oddělení JUDr.
Zdenko Litavský a podá k němu doplňující vysvětlení a informace.
Výkonná rada schválila v hlasování prodej rekreačního zařízení ZO
OSZSP ČR Oblastní nemocnice
Rychnov nad Kněžnou v Deštném
v Orlických horách.
Členové výkonné rady podali
zprávu o předvolebních setkáních
krajských rad s politickými stranami a o vývoji situace v jednotlivých
krajích.
Projekt bipartitního sociálního
dialogu (BIDI) byl na Ministerstvu
práce a sociálních věcí schválen, ale
s finančním krácením. Projekt je
plánován na tři roky, takže bude
moci být zahájen, jakmile svaz obdrží oficiální schválení. Finanční
krácení projektů je běžné, obvykle
se jedná o částku kolem 25 % z požadované výše.
Další část jednání byla věnována
přípravě materiálů pro sjezd OSZSP
ČR. Počítá se s postupným vznikem
regionálních organizací svazu, byly
projednávány otázky s tím spojené –
problematika právní subjektivity,
vstup individuálních členů do těchto
organizací atd. Diskutovalo se o budoucí dělbě pravomocí mezi nejvyššími představiteli svazu. Členové
výkonné rady byli seznámeni s klíčem pro stanovení počtu delegátů na
konference a sjezd. Ve svazových
materiálech bude zakotveno opatření, že pokud nebude do výkonné rady zvolen žádný zástupce z některé
sekce svazu, bude zástupce této sekce v určitých pravidelných intervalech přizván na jednání výkonné rady.
Členové výkonné rady dostali
výroční zprávu společnosti Bona
Serva. Zpráva, včetně předem zaslaných připomínek, bude projednávána na valné hromadě Bona
Servy 14. června.
Výkonná rada přijala stanovisko
k prohlášení Shromáždění delegátů
Asociace českých a moravských nemocnic a jednání AČMN s Českou
lékařskou komorou ze dne 27. dubna 2010. Návrh stanoviska předložený výkonné radě byl prodiskutován a bude na základě diskuse patřičně upraven. Především jde o požadavek OSZSP ČR, aby vznikla
jednotná tabulka odměňování pro
všechny zaměstnance ve veřejných
službách. Celé stanovisko přinášíme
na první straně tohoto Bulletinu.
V diskusi se členové výkonné rady opakovaně velmi pochvalně vyjadřovali o konferencích v Hustopečích a v Bratislavě a vysoce ocenili práci obou místopředsedkyň na
jejich přípravě. Především konference v Hustopečích, která se věnovala problematice sociálních služeb,
byla hodnocena velice vysoko.
Podobné konference by se měly
opakovat i v budoucnu, a to ve spolupráci s naším partnerským svazem
na Slovensku.
Na závěr samostatného jednání
české výkonné rady přednesl Ing.
Petr Popule zprávu členů dozorčí rady OSZSP ČR. Žádné zásadní problémy zjištěny nebyly, drobné nedostatky jsou řešeny průběžně.
Následovalo společné jednání se
slovenským výkonným výborem.
PhDr. Jana VESELÁ,
[email protected]
Povolební novinky v Pardubickém kraji
Pardubická krajská rada se sešla
ke svému zasedání těsně po volbách
do Poslanecké sněmovny dne 2.
června 2010. Po sdělení novinek
z ústředí, se kterými nás seznámila
regionální pracovnice Květoslava
Boháčková, jsme se hbitě daly do sice brzkého, ale velmi důležitého
hodnocení situace po volbách.
Záměrně píši ypsilon, neboť tentokrát jsme se sešly pouze v dámském
obsazení. Kolegové se omluvili.
Po volbách u nás došlo k těmto
změnám:
Naše předsedkyně odborové organizace v Pardubické krajské nemocnici MUDr. Štěpánka Fraňková
byla zvolena do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Z časových
důvodů proto abdikovala na funkci
předsedkyně ZO. Místo ní byla zvolena Lenka Háková z výboru ZO,
členka naší krajské rady. Hned se
dala s pilností jí vlastní do práce a
informovala nás o kolektivním vyjednávání, které jistě nebude lehké.
Také informovala, že v nemocnici
byly ihned zavedeny poplatky.
O situaci v sociálních službách
podrobně informovaly členky krajské rady Hana Hýblová a Jarmila
Stejskalová. Situace je stále na
hraně možností pracovníků. Nově
jsou přijímáni na zaškolení lidé doporučení školicí firmou Marlin, což
indikuje další pracovní zatížení
stávajících zaměstnanců, nehledě na
velkou zodpovědnost. Díky jednání
členky krajské rady Jarmily Stejskalové nyní školicí firma alespoň
zajišťuje zdarma školení pro stávající zaměstnance jako protislužbu.
Při dalším jednání jsme si naplánovaly naši činnost v dalším období a uvidíme, co nám dále volby
přinesou.
A jak u vás, milí kolegové z dalších krajských rad?
Tak hodně sil nám všem!
Ivana BUREŠOVÁ,
předsedkyně KR OSZSP ČR
Pardubického kraje
stalo se
12. května
* Konference Právní minimum
pro výkon povolání nelékařského
zdravotnického pracovníka se konala v Domě odborových svazů.
Sál Přítomnost zaplnilo přes sto
účastníků, kteří si se zájmem vyslechli přednášky odborných pracovníků Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.
Konferenci moderovala místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková.
13. května
* Ministerstvo práce a sociálních
věcí uskutečnilo druhé kolo jednání dotační komise. Dotační komise se vyjádřila k rozdělení financí pro poskytovatele sociálních služeb. Členkou komise za
OS je místopředsedkyně OS Ing.
Ivana Břeňková, která se jednání
účastnila.
13. a 14. května
* V Hustopečích u Brna se konala mezinárodní konference
Sociální služby jako výzva 21.
století – sociální dialog v sociálních službách, která se uskutečnila ve spolupráci vedení českého a
slovenského odborového svazu a
za podpory nadace Friedricha
Eberta.
14. května
* Odborová organizace v Psychiatrické léčebně Dobřany uspořádala konferenci Právní minimum pro výkon povolání nelékařského zdravotnického pracovníka. Kulturní sál byl plně zaplněn. Akce měla úspěch díky kvalitním přednášejícím, jimiž již tradičně byli Ing. Tereza Koňaříková, JUDr. Zuzana Chudobová, advokát JUDr. Dominik Brůha,
Ph.D., a expertní spolupracovnice
Mgr. Eva Prošková. Za vedení
odborového svazu se účastnila
místopředsedkyně Ing. Ivana
Břeňková.
17. května
* Dalšího kola kolektivního vyjednávání se v Krajské zdravotní,
a.s., účastnila místopředsedkyně
OS Ing. Ivana Břeňková. Jednání
je proti předchozím obdobím
komplikované z důvodu nedostatku podkladových materiálů ze
strany zaměstnavatele.
18. května
* Odborový svaz projednal se zástupci ZZS hl. m. Prahy a pražských fakultních nemocnic možnosti, které poskytuje výzva magistrátu hl. m. Prahy na podávání
návrhů projektů. Jde o snahu realizovat projekt prevence násilí na
3
stalo se
pracovištích i u pražských zaměstnavatelů, kteří nemají možnost se podílet na projektech financovaných z ESF. Odborový
svaz dal k dispozici veškeré podklady a výstupy z již probíhajícího projektu a nabídl spolupráci při přípravě návrhu projektu
i jeho realizaci.
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
poskytl zástupcům zaměstnavatelů konzultaci k roli a možnostem
vzniku organizace zastupující zájmy pojištěnců.
19. května
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
besedoval s představiteli hesenské organizace německého odborového svazu veřejných služeb
ver.di, kteří byli na návštěvě Českomoravské konfederace odborových svazů.
19. a 20. května
* V Pavlově se uskutečnilo jednání výkonné rady OS a společné
jednání výkonné a dozorčí rady
OS.
20. - 22. května
* V Pavlově se konalo již tradiční
setkání výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a výkonného
výboru Slovenského odborového
svazu zdravotnictví a sociálních
služeb.
21. – 23. května
* Seminář zaměřený na osobnostní potenciál a jeho využití při řešení stresu na pracovišti a k projektu prevence Násilí na pracovištích se uskutečnil v Pavlově.
24. května
* Sérii konferencí sekcí ukončila
akce sekce nezdravotnických pracovníků s názvem Principy spolupráce zdravotnických a nezdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb. Konferenci moderovali Ing. Petr Popule
a místopředsedkyně OS Dagmar
Žitníková.
25. května
* V Nemocnici v Teplicích jednala krajská rada Ústeckého kraje s
radní zodpovědnou za sociální
služby Bc. Janou Ryšánkovou.
Krajská rada seznámila radní
Ryšánkovou s problémy zaměstnanců v sociálních službách a požádala o možnost mít svého zástupce v sociální komisi. Jednání
se jako hosté zúčastnili předseda
regionální rady ČMKOS Jiří
Cingr a místopředsedkyně OS
Dagmar Žitníková.
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
4
Konference sekce nezdravotnických pracovníků se věnovala bezpečné práci
Konferenci pod názvem Principy spolupráce
zdravotnických a nezdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb uspořádala v pondělí
24. května 2010 sekce nezdravotnických pracovníků. Konala se v Praze v Domě odborových svazů za účasti více než 20 zájemců,
zdravotníků i nezdravotníků. Cílem konference bylo zvýšit právní vědomí pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách a na konkrétních příkladech z praxe ukázat, jak
může být spolupráce mezi zdánlivě odlišnými profesemi užitečná
všem zúčastněným.
Program konference byl rozdělen do čtyř tématických okruhů:
V první části vystoupil advokát JUDr. Dominik Brůha,
PhD., s obsáhlou prezentací na
téma: Práva a povinnosti zdravotnických a nezdravotnických
pracovníků při provozování přístrojů a technických zařízení.
V úvodu seznámil přítomné se
Dále JUDr. Brůha podrobně
probral formy zavinění: Úmysl
(přímý/nepřímý) a nedbalost
(vědomou/nevědomou). Tato
klasifikace je velmi důležitá pro
posuzování každého případu a
od ní se odvíjí případný postih.
Stranou tématu nezůstal ani
institut promlčení ve smyslu
zákoníku práce a občanského
zákoníku.
základy právní úpravy této oblasti a se zákony. Podrobně popsal
také navazující legislativu, vyhlášky a nařízení vlády. Z nich
vyplývá právní odpovědnost zaměstnanců, a to tzv. nemajetková
odpovědnost za protiprávní jednání a majetková odpovědnost za
způsobenou škodu. První je v oblasti pracovněprávní, především
ve smyslu odpovědnosti za porušení pracovní kázně nebo odpovědnosti za přestupek, případně za trestný čin. Ta druhá,
majetková odpovědnost za způsobenou škodu, postihuje pracovněprávní odpovědnost pracovníka ve smyslu hmotné odpovědnosti, speciálně ve zdravotnictví a sociální sféře také přímý
vztah majetkové odpovědnosti za
škodu mezi zaměstnancem a pacientem.
Podrobně byly probrány
povinnosti vyplývající z pracovního poměru, základní zásady pracovněprávních vztahů a
z nich vyplývající důsledky, například dohody o náhradě škody.
Sem samozřejmě patří časté
případy odpovědnosti za ztrátu
svěřených předmětů a podmínky
jejího uplatnění vůči zaměstnancům.
Podstatným prvkem k předcházení negativních událostí je
prevence před nimi a znalost
právních předpisů. Vyplývá z toho tedy nutnost vzdělávat se
v oblasti poznatků svého oboru,
sledovat aktuální změny a novinky v legislativě, vést pečlivě
a prokazatelně příslušnou dokumentaci a na vznikající problémy (písemně) upozorňovat vedoucí zaměstnance. A pokud už
k nějaké nepříjemné situaci dojde, je vhodné být na ni připraven a být také proti riziku dobře
pojištěn. Na možnost takového
pro naše členy výhodného pojištění byli účastníci konference
upozorněni.
V závěru svojí prezentace
JUDr. Dominik Brůha seznámil
přítomné s kazuistikou. Uvedl
několik konkrétních zajímavých
příkladů, které se vyskytly v praxi.
Ve druhé části konference vystoupil svazový inspektor
BOZP Zbyněk Moravec s přednáškou na téma bezpečnosti
práce u zdravotnických přístrojů. Vyjmenoval právní předpisy,
které se bezpečností a ochranou
zdraví zabývají, a podrobně se
věnoval roztřídění zdravotnických prostředků. Specifickými
zdravotnickými prostředky jsou
zdravotnické elektrické přístroje
a jejich bezpečné používání.
Podrobně probral stěžejní zákon
č. 123/2000 Sb., zejména s ohledem na podmínky bezpečného
provozování zdravotnických
prostředků, kvalifikaci a znalost
obsluh a bezpečnost pacientů.
Probral také důsledky nedodržování zásad a povinností.
Zbyněk Moravec zdůraznil
nutnost mít u každého zdravotnického prostředku, a u elektrického zvlášť, příslušnou technickou a provozní dokumentaci,
především příslušné návody k obsluze, a to v českém jazyce.
Nezbytná je také odborná instruktáž, prokazatelně zadokumentovaná pro případná šetření
při mimořádných událostech nebo haváriích. Neméně důležitým
aspektem provozování zdravotnických prostředků je pravidelný servis a údržba v předepsaných intervalech. Za to nese
plnou odpovědnost provozovatel zařízení.
Třetí část konference se zabývala podmínkami pro provozování vyhrazených technických zařízení. To jsou ta technická zařízení, která mohou způsobit zvýšené riziko ohrožení života, zdraví a majetku. Jedná se
o tlaková, zdvihací, plynová a
elektrická zařízení. Tato zařízení
se v hojné míře vyskytují i ve
ků, kterou je metrologie. Je to
nauka o měření, měřicích jednotkách, cejchování měřicích přístrojů a ověřování jejich kvality.
Problematiku odprezentoval
Josef Karlík, metrolog Fakultní nemocnice v Plzni.
Seznámil přítomné se zákonem o metrologii, ze kterého vyplývají podnikům, organizacím i
jednotlivým fyzickým osobám
poměrně tvrdé podmínky pro
provozování měřidel, zejména
těch, která se používají pro prodej, ale také pro měření důležitých veličin. A takových je ve
techniky musí mít zaveden tzv.
Metrologický řád a dodržovat
ho. Sankce za jeho porušování
jsou značné a v konečném důsledku mohou dopadnout i na
zaměstnance.
Josef
Karlík
představil
Metrologický řád FN Plzeň a na
několika příkladech okomentoval důležitost metrologie ve
zdravotnictví.
Konference se setkala s příznivým ohlasem přítomných,
o čemž svědčí zajímavé dotazy
i diskuse k daným tématům.
Obsah prezentace jednotlivých
zdravotnictví a sociálních službách. Tam navíc vstupuje kromě
vlastního zařízení a obsluhy další prvek, a tím je pacient nebo
klient. Nastávají vzájemné interakce a potenciální nebezpečí narůstá.
Problematiku těchto vyhrazených technických zařízení
(VTZ) podrobně probral Ing.
Petr Popule, který se tím dlouhá léta profesně zabývá ve
Fakultní nemocnici Plzeň.
Probral postupně všechna VTZ a
uvedl konkrétní příklady zařízení ve zdravotnictví a jejich specifické vlastnosti. Na příkladech
uvedl potenciální hrozby při nesprávné manipulaci, neodborném zacházení nebo nesprávné údržbě. Uvedl podmínky provozování VTZ, a to jak
technické, tak personální. Sem
patří hlavně dodržování kvalifikačních předpokladů u obsluh a
koordinace činností zdravotníků
a nezdravotníků. Na grafickém
znázornění vazeb ukázal, že při
výpadku jednoho článku v systému není výsledek činnosti
použitelný, není-li dokonce nebezpečný.
Poslední část konference se
zabývala specifickou oblastí
použití zdravotnických prostřed-
zdravotnictví mnoho: Každý si
umí představit důležitost měření
krevního tlaku, vážení v laboratořích nebo měření důležitých
fyziologických parametrů. Proto
musí být tyto přístroje pravidelně ověřovány a cejchovány.
Každá organizace zabývající
se činností s využitím měřicí
bloků bude uvedena na webových
stránkách
OS
(www.zdravotnickeodbory.cz)
v rubrice O nás – Sekce – Sekce
nezdravotnických pracovníků.
Ing. Petr POPULE,
garant sekce
nezdravotnických pracovníků
Foto autor
Mezioborová konference pro členy odborové organizace
Psychiatrické léčebny Dobřany
V pátek 14. května 2010 se
uskutečnila v Psychiatrické léčebně Dobřany ve spolupráci s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR meziooborová konference Právní minimum pro
výkon povolání nelékařského
zdravotnického pracovníka. Obsahem této konference byly přednášky JUDr. Dominika Brůhy,
Ph.D., Ing. Terezy Koňaříkové,
JUDr. Zuzany Chudobové a Mgr.
Evy Proškové. Vedení konference
jsme velmi rádi přenechali místopředsedkyni odborového svazu
Ing. Ivaně Břeňkové.
Celkově byl o tuto konferenci
z řad našich členů odborové organizace velký zájem, což potvrzuje i cca 90 zúčastněných.
Přestože jako obvykle nebylo na
místě vzneseno mnoho dotazů,
všechny informace jsou nadále
středem zájmu nyní i všech zaměstnanců. Přestože máme mezi
svými členkami vrchní, staniční
sestry i hlavní sestru, bohužel se
nikdo z těchto pracovníků nezúčastnil. Když říkám bohužel,
tak vím, o čem mluvím. Po konferenci jsem se jim snažila podat
co nejvíce informací, ale reakce
na sdělené informace dosud nebyla žádná. Je samozřejmé, že
to, co jsme na konferenci dozvěděli a v našem zařízení není
v pořádku, se budeme snažit
prosazovat.
Ještě jednou bychom tímto
chtěli poděkovat všem, kteří se
na výše uvedené akci podíleli.
Soňa VYTISKOVÁ,
Odborová organizace
Psychiatrické léčebny Dobřany
stalo se
přijal pozvání na jednání kulatého
stolu o elektronickém zdravotnictví.
* Místopředsedkyně OS Ing.
Ivana Břeňková se účastnila
s předsedkyní odborové organizace Dětského domova Aš Ivanou
Buškovou a regionálním pracovníkem Václavem Matouškem jednání na Krajském úřadě Karlovy
Vary. Vybraní zaměstnanci, sestry, neměly podle odborového svazu přiznánu správnou platovou
třídu. Poté co Ministerstvo práce
a sociálních věcí i Ministerstvo
zdravotnictví potvrdily stanovisko odborového svazu, rozhodl
kraj o nápravě. Zástupci kraje
sdělili, že s tímto krokem není
spojena žádná negativní informace. Pozn.: V současné době ředitel
navrhuje propustit několik zaměstnanců.
26. května
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se zúčastnil jednání tripartitní
pracovní skupiny pro sociální
otázky. Na programu byla příprava informace o realizaci novely
zákona o nemocenském pojištění
pro plénum tripartity. Skupina
pak projednala informaci o přípravě malé novely zákona o sociálních službách a o problémech
při zaměstnávání zdravotně postižených občanů. Na závěr zástupci
sociálních partnerů a náměstek
ministra Marián Hošek podepsali
dohodu o realizaci projektu analýzy sociálních služeb. Podpis za
Asociaci krajů připojil její zástupce v pondělí 31. května.
27. května
* Na pražském magistrátu jednali
místopředsedkyně OS Dagmar
Žitníková, regionální pracovnice
Dagmar Nováková a vedoucího
oddělení ekonomiky sociálních
služeb a zdravotnictví JUDr. Leoš
Kabát. Řešili problematiku sociálních služeb v zařízeních magistrátu.
27. a 28. května
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se zúčastnil dvoudenního zasedání výkonného výboru Evropské
federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU). Nejvíce pozornosti bylo věnováno reakci odborů na dopady hospodářské krize a situaci veřejných rozpočtů
v členských zemích EU. Výkonný
výbor přijal dokument k daňové
politice ve prospěch veřejných
služeb. Výkonný výbor se rovněž
zabýval nekorektně formulovanou iniciativou Evropské komise
5
stalo se
k revizi Směrnice o některých
aspektech pracovní doby a projednal aktivity ve všech odvětvích
veřejných služeb a mandát orgánů
k jednání se zaměstnavateli a
Evropskou komisí v následujícím
půl roce.
28. května
* Výroční schůzi členů základní
organizace OS Zdravotnické
záchranné služby Libereckého
kraje navštívili regionální pracovnice Dagmar Nováková, Miloslav
Toušek z organizačního oddělení
OS a místopředsedkyně OS
Dagmar Žitníková. Jednání se konalo v netradičních prostorách
penzionu Dřevěnka v Provodíně a
odborářům se moc povedlo.
Děkujeme za pozvání.
31. května
* Místopředsedkyně OS Ing.
Ivana Břeňková se účastnila dalšího kola vyjednávání o mzdách
v Krajské zdravotní, a.s.
31. května – 2. června
* V polské Jelení Hoře pokračoval přeshraniční projekt Dobrá
práce. Početnou delegaci OS vedly místopředsedkyně Ing. Ivana
Břeňková a Dagmar Žitníková.
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
zastupoval odborový svaz na regionální schůzce členských svazů
Evropské federace odborových
svazů veřejných služeb (EPSU) a
odborové Internacionály veřejných služeb (PSI) ze Střední a
Jihozápadní Evropy, která se
uskutečnila v Bělehradě. Mimo
jiné byl i koreferujícím k vystoupení zástupce generální tajemnice
EPSU k aktivitám EPSU a práci
stálého výboru EPSU pro zdravotnictví a sociální služby.
Předseda Schlanger rovněž tlumočil nabídku českých členských
svazů podílet se na přípravě a realizaci projektů ve prospěch odborů v zemích bývalé Jugoslávie.
Součástí regionální schůzky byl i
seminář k rozšíření Evropské unie
o země Balkánu, kterého se
zúčastnil velvyslanec EU v Srbsku.
3. června
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se zúčastnil jednání výboru pro
sociální dialog v nemocničním
sektoru EU. Na pořadu bylo projednání společného dokumentu
zaměstnavatelských svazů a evropských odborových odvětvových federací k prevenci násilí na
pracovištích. Tento dokument má
nižší sílu než případná dohoda sociálních partnerů, ale je význam-
6
Porada předsedů odborových organizací se zástupci OS - Brno 22. 3. 2010
Byly připomenuty i další akce, které se chystají, a to konference k sociálnímu dialogu sekce nemocnic - Bratislava, sekce
sociální - Hustopeče, sekce ZZS
- Praha. Sportovní akce - odbíjená Blansko, nohejbal České
Budějovice.
Předseda Schlanger upozornil
slední platná úhradová vyhláška.
Na novelizacích obou zákonů
(tzv. lékařského i nelékařského)
se pracuje.
Stabilizační platová opatření
pro zdravotní sestry a porodní
asistentky se specializací VZP
ponechává i v roce 2010.
Rozdělení těchto peněz v jedno-
ských zdrojů kraje a jednání sociální komise při Radě hospodářské a sociální dohody
Jihomoravského kraje.
Na jihomoravskou krajskou
radu se opakovaně obrátil předseda ZO OSZSP z Nemocnice
Kyjov s žádostí o pomoc při jednání s ředitelem nemocnice.
Podle něj jednání jsou prakticky
nemožná pro nespolupráci a jednoznačně odmítavý postoj ředitele při jednání s odboráři
OSZSP ČR.
Na únorovém jednání krajské
rady byly opět podány informace z jednání tripartity, bylo uloženo, aby zástupci KR ve zdravotních komisích a sociální ko-
na práce spojené s novelizacemi
zákonů č. 95 a 96/2004 Sb., jejichž dosavadní znění je špatné,
některé paragrafy jsou nejen nevyhovující, ale i demotivační,
způsobují odliv zdravotnického
personálu, a to nejen lékařského,
buď mimo zdravotnictví nebo
odchod po ukončení studií mimo republiku. S tím je spojený
někde už kritický nedostatek
personálu ve zdravotnických zařízeních, který již nyní vede ke
snížení nebo omezení zdravotní
péče a její dostupnosti pro obyvatele, což nikdo nehodlá připustit. A k tomu všemu nadále
trvá nedostatek financí určených
pro zdravotnictví a snížení objemu prostředků pro smluvní
zdravotnická zařízení ze strany
zdravotních pojišťoven po přepočtu všech regulačních mechanismů, jak jim to umožňuje po-
tlivých zdravotnických zařízeních záleží na konkrétních kolektivních smlouvách. Zde je
dána velká možnost odborářům
při kolektivním vyjednávání.
V plném proudu je i analýza
sociálních služeb. Byla připomenuta Petice OS ke sjednocení
odměňování pracovníků ve
zdravotnictví a sociálních službách pod jednotný tarifní systém.
Druhý blok jednání byl věnován práci krajské rady. Přehled
její činnosti za rok 2010 nastínil
místopředseda Pavel Sychra.
Na prvním lednovém jednání
krajská rada diskutovala o informacích z jednání tripartity.
Závažný problém je růst počtu
nezaměstnaných v důsledku
uzavírání velkých podniků na
území kraje. Součástí zprávy byly údaje z Rady pro rozvoj lid-
misi požádali o vysvětlení, proč
v návrhu krátkodobých opatření
východiska z krize na velké tripartitě zcela vypadla kapitola
zdravotnictví. Je dobré, že v krátkodobých opatřeních na úrovni
kraje už se v kapitole „D“ zdravotnictví objevilo. Krajská rada
byla informována o koncepci a
realizaci služeb LSPP na území
kraje pro rok 2010. Od vedoucího odboru zdravotnictví Jihomoravského kraje dostala krajská rada dopis o vyvolání jednání mezi vedením Nemocnice
Kyjov a ZO OSZSP ČR v Nemocnici Kyjov na Krajském
úřadě.
Toto jednání se konalo 16. 3.
2010. Dobrým výsledkem by
mohlo být, že se odborům přece
jen podařilo převést jednání
z počáteční konfrontační roviny
ze strany vedení nemocnice na
Po přivítání přítomných předsedů nebo jejich zástupců ze základních organizací OSZSP ČR místopředsedou KR OSZSP
Jihomoravského kraje Pavlem Sychrou a uvítání zástupců vedení
OS informoval o životě odborového svazu jeho předseda Jiří
Schlanger. Připomněl blížící se sjezd, jemuž budou předcházet
krajské konference, na nichž by měli být vybráni a voleni členové
výkonné rady, dal ke zvážení návrh, aby na krajských konferencích byli voleni také kandidáti dozorčí rady, z nichž by potom na
sjezdu bylo vybráno devět členů a pět náhradníků.
rovinu konstruktivní, zazněly i
určité přísliby ředitele pro nadcházející jednání o kolektivní
smlouvě. Radní pro zdravotnictví kraje přislíbil, že bude nadále
situaci sledovat. Na hodnocení
výsledku jednání je zatím brzo.
probíhá vyhodnocování a hledají se možnosti zlepšení sítě zdravotnické záchranné služby, několik zařízení bylo sloučeno pod
nově vzniklé Jihomoravské dětské centrum specializované
zdravotní péče, vedení Jihomo-
Plán rozvoje kraje, kde je jednou
z jeho součástí i zdravotnictví a
sociální péče v kraji. Obsahuje
analýzu za roky 2006-2009, návrhovou část na roky 2010-2013
a implementaci na roky 20102013, včetně alokačních opatře-
Na jednání předsedů zazněly i
další zprávy od členů krajské rady, kteří podali informace o situaci v sociálních službách na území kraje a informace z jednání
zdravotní komise a z jednání sociální komise při RHSD
Jihomoravského kraje a informace z jednání komise zdravot-
ravského kraje založilo organizaci, která vybírá, organizuje a
provádí nákupy pro krajská
zdravotnická zařízení, což by
mělo přinést úspory proti dosavadní praxi, kde si každé zařízení zajišťovalo tuto činnost samo.
Ve spojení s těmito akcemi
nelze vyloučit možnost, že ně-
ní a mechanismů financování.
S tímto dokumentem postupně
seznamuje člen zdravotní komise krajskou radu. Určitě bude řada témat a situací, které budou
mít vliv na život zdravotnických
i nezdravotnických pracovníků,
a to nejen odborářů, v zařízeních
zdravotních a sociálních služeb
ní rady Jihomoravského kraje.
Ve všech třech komisích působí
členové z krajské rady. Ti potom
také pracují na příslušném úseku
a pomáhají při řešení problémů
základních organizací.
Ke každému informačnímu
bloku byl dán účastníkům jednání čas k diskusi.
Z informací o práci obou
zdravotních komisí vyplývá, že
závažné akce jsou zejména tyto:
realizace rozsáhlé rekonstrukce
a dostavby nemocnice Znojmo,
které z nich přinesou i možné
problémy pro zaměstnance krajských zařízení, tím i potažmo
pro členy odborů. Proto byli členové krajské rady, kteří se jednání komisí účastní, zavázáni
k přenášením informací na schůze KR a naopak pověřeni krajskou radou, aby problémy odborářů zmínili i na jednáních krajských komisí.
Na jednání komise zdravotní
rady Jihomoravského kraje byl
předložen delší dobu očekávaný
kraje. Takže lze předpokládat, že
s nastalými problémy bude mít
hodně práce i jihomoravská
krajská rada.
MUDr. Pavel SYCHRA,
místopředseda KR OSZSP
ČR Jihomoravského kraje
[email protected]
Foto Radka Sokolová
Další fotografie najdete u tohoto článku na webu OS
(www.zdravotnickeodbory.cz)
v rubrice O nás – Krajské rady –
KR Jihomoravského kraje
stalo se
ným aktem vyjadřujícím shodu
sociálních partnerů ve věci násilí
a způsobu prevence. Předseda
Schlanger podal návrh, aby sociální partneři ve zdravotnictví pokračovali ve specifikaci metod a
procesů směřujících k prevenci
násilí dále a do větších detailů,
než se povedlo v meziodvětvových jednáních. Projednáván byl
také návrh dokumentu k politice
udržení a získávání zdravotnických profesionálů a návrh plánu
aktivit na léta 2010 až 2012.
Výbor si minutou ticha připomněl
zmařený život 36leté Tamary
Gossens, která se po čtyři roky
účastnila práce výboru v roli tajemnice odborové části výboru.
Tamara podlehla 30. května
zákeřné nemoci.
* Výbor Českomoravské konfederace odborových svazů pro
rovné příležitosti projednával
zásadní otázky svého dalšího angažmá v době po sjezdu ČMKOS
a po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jednání
se účastnila místopředsedkyně
OS Ing. Ivana Břeňková, členka
tohoto výboru, a také Ing. Terezie
Kalfusová s francouzskou stážistkou Elodií Heckmann. Výbor
mladé kolegyně přijal s nadšením.
4. června
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
jednal s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavem Zavadilem o situaci po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a povolebních jednáních mezi odbory a
stranami vyjednávajícími vládní
koalici.
4. – 6. června
* V Českých Budějovicích se konal nohejbalový turnaj, který je
již po léta nedílnou součástí svazových sportovních her.
7. - 11. června
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se zúčastnil sjezdu švédského odborového svazu zaměstnanců veřejné správy a služeb Kommunal
na pozvání jeho předsedkyně Ilvy
Thörn, která je současně předsedkyní celosvětové odborové
Internacionály veřejných služeb
(PSI).
8. června
* V Plzni se konalo jednání výběrové komise, která zahájila výběrové řízení na ředitele Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Odbory na jednání
zastoupila místopředsedkyně OS
Dagmar Žitníková.
7
Důvody a důsledky pracovního násilí
V minulých článcích této rubriky jsme se zabývali tím, co je pracovní násilí. Jak lze rozpoznat jeho formy a jaké máme možnosti řešení této situace. Tentokrát se zaměříme na příčiny a důsledky
vzniku pracovního násilí. Co motivovalo
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR,
aby se začal zabývat problematikou pracovního
násilí? A proč právě v této oblasti nacházíme společné téma se zaměstnavateli? Co znamená pracovní násilí pro oběť a co pro organizaci, kde se vyskytuje?
Ke vzniku násilí v pracovním
prostředí přispívá mnoho faktorů.
Mezi nimi například nízká úroveň
etiky, která pramení především
v lidských povahách a ve vzájemných konkurenčních vztazích
na pracovišti. Velmi častý je stres
z přepracovanosti, kdy jsou zaměstnanci přetěžováni, dostávají
nesrozumitelná těžko splnitelná zadání a jsou přehnaně kontrolováni.
Setkat se ale můžeme i s opačným případem, kdy si zaměstnanec
zajišťuje vlastní potřebnost tím,
že kolegy neinformuje o dění v organizaci, nedeleguje úkoly, nepředává vzkazy, nespolupracuje
s ostatními, zkresluje informace
atd. Ostatní kolegové, kterým tyto
informace scházejí, pak častěji
chybují, mohou si připadat podceňovaní a nevytížení. Dlouho trvající stereotyp a jednotvárnost je
může natolik demotivovat, že začnou podceňovat sami sebe, bát se
okolí a stranit se kolektivu. V obou
případech se jedná o špatnou organizaci práce ze strany nadřízených,
vedoucí k neschopnosti vzájemně
spolupracovat.
Stres na pracovišti vzniká i
v důsledku špatného pracovního prostředí. Jedná se především
o nevyhovující vybavení pracovišť nebo práci s nedostatečnými
zdroji (ať už materiálními, finančními, personálními nebo klientskými). Každý zaměstnavatel by
měl svým zaměstnancům zajistit
dostatek pracovního prostoru, dostatečné vybavení pracovními pomůckami, informovanost, přístup
ke zdrojům a zpětnou vazbu.
Zapomenout bychom neměli ani
na vhodnou teplotu a větratelnost
pracovního prostředí, zajištění základních hygienických potřeb a
možnost občerstvit se.
Jedním z faktorů vzniku konfliktů na pracovišti je i rozdílnost
8
v názorech a způsobu práce. Proto
by vedení společnosti mělo vždy
dobře zvážit, koho pověří vedením
jednotlivých týmů. Mělo by vybrat
takové osoby, které budou odborníky v daném oboru a zároveň
schopni zajistit klidné a bezpečné
pracoviště pro své podřízené. Právě
to je cílem našeho projektu.
Společně se zástupci zaměstnavatelů chceme poskytnout zdravotnickým zařízením i zařízením sociální
péče možnost proškolení zaměstnanců v problematice pracovního
násilí a pomoci omezit vznik násilí
na jejich pracovištích.
Rizikových faktorů pracovního
prostředí můžeme najít mnoho.
V závislosti na společenském
vývoji bohužel neustále přibývají.
Řadíme sem i šíření strachu ze
ztráty zaměstnání potažmo dlouhodobé nezaměstnanosti, snižování
sociálních jistot, zvyšující se tlak
na konkurenceschopnost, efektiv-
nost, výkonnost a prosperitu a bohužel i rozpad tradičních hodnot.
Pracovní násilí nikdy není vyvoláno pouze jedním faktorem, vždy
jde o souběh několika z nich. Jsme
si vědomi, že dlouhodobé působení
pracovního násilí přináší mnoho
negativních dopadů jak oběti, tak
jejímu zaměstnavateli.
Oběť pracovního násilí se stává
uzavřenou, zhoršují se její pracovní
výsledky, často má poškozené nebo
znečištěné věci, stále nějaké věci
postrádá, mění své pracovní návyky, vyhledává důvody absence,
mívá odřeniny, modřiny, škrábance
nebo řezné rány, které omlouvá nedůvěryhodnými historkami. Často
mívá poruchy spánku, proto bývá
často unavená. Objevují se deprese,
poruchy koncentrace, sklon k závislostem, poruchy sebehodnocení,
sebereflexe, sebedestrukce až myšlenky na sebevraždu. Mnoho obětí
nejen pracovního násilí má i posttraumatické stresové poruchy, fobie, zažívací a psychosomatické
potíže. Postupně se dostavuje i sociální izolace, rodinné, finanční a
jiné problémy. Důsledky pracovního násilí může oběť pociťovat i
roky po incidentu. Proto je velmi
důležité, aby včas vyhledala odbornou pomoc a situaci řešila.
Dopady pracovního násilí jsou
nemalé také pro zaměstnavatele.
Mezi nejčastější řadíme klesající
motivaci a vyšší fluktuaci zaměstnanců, potíže udržet si stávající odborníky a potíže spojené
s náborem nových zaměstnanců.
Dále sem patří nárůst nemocnosti
zaměstnanců i nespokojenost a
úbytek klientů. Zaměstnavatel je
nucen zaškolovat nové zaměstnance, řešit zástup zaměstnanců, kteří
jsou v pracovní neschopnosti, dle
znění zákoníku práce zajistit úhradu odškodného poškozeným zaměstnancům a řešit mnoho dalších
problémů spojených s výskytem
násilí na pracovišti. To vše pro zaměstnavatele znamená celkový
nárůst nákladů, snižovaní produktivity práce a celkový ekonomický
propad organizace.
Jak je vidět, bezpečné a přátelské pracovní prostředí je stejně důležité pro zaměstnance i jejich zaměstnavatele. Buďme tedy k sobě i
okolí tolerantní a vytvořme si takové pracovní prostředí, ve kterém
se budeme cítit co nejlépe.
Nadchází období dovolených a
odpočinku. Proto všem přeji, aby si
svou jistě zaslouženou dovolenou
krásně užili a odpočatí se vraceli
mezi kolegy, na které se budou moci těšit. A pokud vám zbude chvilička, rádi vás přivítáme na našich
školeních Prevence pracovního
násilí. Termíny školení brzy naleznete na svazové internetové adrese (www.zdravotnickeodbory.cz)
v rubrice Vzdělávání – projekt
Prevence pracovního násilí.
Mgr. Kateřina HOFMANNOVÁ,
[email protected]
e-mailové úsměvy
☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺
☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺
Když muž griluje a žena odpočívá
Po dlouhých studených měsících konečně přichází léto a
s ním sezóna grilování.
Je proto nesmírně důležité si zopakovat pár pravidel etikety
této specifické outdoorové aktivity, protože je to jediný druh
vaření, kterého se skutečný muž chopí, pravděpodobně proto, že v sobě obsahuje prvek nebezpečí.
Pokud se muž rozhodne grilovat, uvede do pohybu následující sled události:
Běžný postup:
(1) Žena nakoupí všechny potraviny.
(2) Žena připraví salát, očistí zeleninu a připraví dezert.
(3) Zena připraví maso na grilování a uloží ho na podnos se
všemi nástroji a omáčkami a přinese to muži, který pohodlně sedí u grilu s pivem v ruce.
Teď přichází to podstatné:
(4) MUŽ DÁ MASO NA GRIL.
Další běžný postup:
(5) Žena jde dovnitř pro talíře a příbory.
(6) Žena vyjde ven, aby muži oznámila, že maso se pálí. On
jí poděkuje a hned ji požádá, aby mu přinesla další pivo, než
on vyřeší situaci!
Opět to důležité:
(7) MUŽ VYTÁHNE MASO Z GRILU A ODEVZDÁ HO
ŽENĚ.
Další běžný postup:
(8) Žena připraví talíře, salát, chleba, nádobí, ubrousky a
omáčky a přinese je na stůl.
(9) Po jídle žena uklidí ze stolu a umyje nádobí.
A nejdůležitější ze všeho:
(10) Každý POCHVÁLÍ MUŽE a poděkuje mu za jeho
KUCHAŘSKÉ UMĚNÍ.
(11) Muž se zeptá ženy, jak si užila svůj volný večer bez vaření. A po její nevrlé reakci si udělá závěr, že některým ženám prostě nikdy nevyhovíš...
Ústecká krajská rada jednala s radní Ryšánkovou o sociálních službách
Sociální služby jsou v popředí trvalého zájmu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. O sociálních službách svaz
jedná na všech úrovních a jednají o nich všechny orgány odborového svazu. Dne 25. května se konala schůzka krajské rady
Ústeckého kraje s radní pro oblast sociálních věcí Bc. Janou
Ryšánkovou. Odboráři byli na jednání připraveni.
Členka krajské rady Dana
Slavíková zmapovala konkrétní
problémy v zařízeních sociálních služeb a přednesla je paní
radní. Největší problém, na který
upozornila, spočívá v nesprávném zařazení jak pracovníků sociálních služeb, tak v zařazení všeobecných sester. Stále
pokračuje trend snižování počtu
všeobecných sester v zařízení
sociální péče. Dále existují problémy s nedodržování rozpisu
směn, s neproplácením přesčasové práce a v několika případech ve špatné komunikaci vedení některých zařízení a jejich
přístupu k odborům.
Radní Bc. Ryšánková byla velmi dobře zpracovanou zprávou
překvapená. Vzhledem k rozsáhlosti problémů se s odbory dohodla, že se ke konkrétním záležitostem sejdou na krajském úřadu za
účasti vedoucího odboru sociálních věcí a přislíbila jednotlivé
problémy postupně řešit.
Informace Dany Slavíkové
doplnili člen krajské rady
MUDr. Tomáš Zelenka a regionální pracovnice Dagmar Nováková.
Konkrétní příklad ze své praxe uvedl jako o vrchol ledovce
v souvislosti s nedostatkem sester v zařízeních MUDr. Zelenka.
Informoval o případu zanedbání
povinné péče ze strany jednoho
zařízení sociálních služeb, které
zřejmě skončilo úmrtím pacien-
Druhé kolo jednání o sociálních službách v Ústeckém kraji
Jednání o situaci v sociálních zařízeních Ústeckého kraje se konalo ve čtvrtek 3. června 2010 na Krajském úřadu v Ústí nad
Labem. Zúčastnili se radní pro oblast sociálních věcí Ústeckého
kraje Bc. Jana Ryšánková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Ing. Petr Severa, vedoucí oddělení sociálně zdravotní péče odboru sociálních věcí a zdravotnictví
Krajského úřadu Ústeckého kraje Ing. Jitka Pémová a členka
Krajské rady OSZSP ČR Ústeckého kraje Dana Slavíková.
Jednání bylo pokračováním sociálního dialogu ze dne 25. dubna
2010 v teplické nemocnici, kterého se zúčastnila místopředsedkyně odborového svazu Dagmar
Žitníková, regionální pracovnice
Dagmar Nováková a všichni členové krajské rady Ústeckého kraje. Účelem jednání bylo pomoci
vyřešit problémy v sociálních zařízeních, týkající se platového zařazení SZP do 10. platové třídy a
pracovníků PSS přímé péče do 5.
platové třídy. Výhledově bylo dojednáno, že do konce roku 2010
odborový svaz předá Ing. Pémové
podklady od zaměstnanců zařízení, na základě kterých by krajský
úřad přehodnotil pracovní náplně
a skutečně vykonávanou práci zaměstnanců.
V tomto sociálním dialogu odboráři s radní Ryšánkovou vážně
probrali případy, kdy je v sociálních zařízeních podceňována
zdravotní péče a dochází k tomu, že zdravotní sestry nejsou
obsazovány na noční směnu a
slouží pouze pracovník PSS
přímá péče. Členka krajské rady
Dana Slavíková poukázala rovněž na připravované transformace sociálních zařízení a na informovanost zaměstnanců ze strany
krajského úřadu o změnách vyplývajících z této transformace a
o jejich dopadech na zaměstnance zařízení sociální péče.
Dana Slavíková předala radním zprávu o kontrolní činnosti
odborového svazu v zařízeních
Ústeckého kraje za 1. čtvrtletí
2010. Tato zpráva obsahovala
kontrolní zjištění ze sedmi sociálních zařízení v okrese Děčín.
Jednání bylo konstruktivní a
sociální dialog byl známkou zájmu krajského úřadu o spolupráci
s odborovým svazem a KR
OSZSP Ústeckého kraje.
Další jednání je plánováno na
podzim 2010 po schválení nového katalogu prací.
Dana SLAVÍKOVÁ,
členka KR OSZSP ČR
Ústeckého kraje,
předsedkyně MO OSZSP
ČR sociální péče Děčín
ta. Na zařízení je podáno trestní
oznámení.
Na jednání se také diskutovalo o koncepci kraje věnující se
poskytování sociálních služeb a
o procesu transformace. Místopředsedkyně Žitníková upozornila na nedostatečné zpracování
projektů transformace a na nedořešené financování sociálních
služeb.
Další účastník schůzky před-
seda regionální rady Českomoravské konfederace odborových
svazů Jiří Cingr informoval
o možnosti řešení problémů
přes krajskou tripartitu. Jednání
trvalo skoro dvě hodiny a bylo
velmi přínosné. V závěru se odboráři s radní Bc. Ryšánkovou
dohodli na další výměně informací a paní radní zajistí možnost
účasti zástupců zaměstnanců
v sociální komisi.
Dagmar ŽITNÍKOVÁ,
[email protected]
Povodňové drama
Milé kolegyně a kolegové, u nás
v Přerově
teď vyhlásili
2. stupeň, řeka
Bečva
stoupá a všichni s hrůzou vzpomínáme 7. 7. 1997. Zahrádky v okolí
nemocnice Přerov jsou již jedno jezero, v noci jsme poslouchali zpravodajství z Beskyd a Valašského
Meziříčí, dva lidé z Ostravska přišli o život. Dejme si navzájem informace, co se děje zrovna u Vás, a
podpořme se. Nemocnice Přerov –
Zdeněk Sovík
Tento e-mail jsem psal svým
odborářským kolegům v pondělí
17. května tohoto roku na
Sdružení odborových organizací
skupiny AGEL a na výkonnou
radu OSZSP ČR. Bylo zamračené pondělní dopoledne a z městského požárního hlásiče každou
hodinu hlásili stav a průtok
Bečvy. Zprávy šly nejprve od
varování 1. stupně, potom druhého a odpoledne již 3. povodňového stupně. I když byl magistrát města Přerova v pozoru,
přesto nastal v Přerově chaos.
Ředitelé základích škol posílali děti domů, lidé začali obléhat supermarkety a vykupovali
pitnou balenou vodu, pečivo a
uzeniny. Odpoledne za stálého
deště začali řidiči stahovat svá
auta na vyšší místa a daleko od
řeky. Magistrát otevřel volná
vojenská kasárna, které se během dvou hodin staly velkoparkovištěm těchto aut. Večer,
když byl vyhlášen 3. stupeň,
všichni spěchali domů a očekávali věci příští. Bečva se vylila večer a v noci zaplavila již
jednou zkoušenou obec Troubky.
V úterý ráno byla obec evakuo-
vaná a zaplavená. Lidé byli převezeni do haly do Tovačova a
prázdné domy hlídala Městská
policie a hasiči.
Hlavní povodňová vlna přišla
kolem třetí hodiny ranní a voda
vystoupila místy až k 1,7 m.
Byly zaplaveny sklepy garáže a
také obytné části domů. Většina
domů je po zátopě z roku 1997
postavena na vyšších základech.
Přesto měli někde 15 cm, někde
50 cm vody, což poničilo nábytek, koberce a příslušenství.
Ve středu 19. května výkonná
rada odborového svazu vyhlásila
sbírkovou pomoc postiženým
povodněmi na Moravě a Středomoravská nemocniční a.s., která
spravuje také nemocnici Přerov,
přijímá požadavky našich zaměstnanců na finanční pomoc,
kterou by realizovala z podpůrného fondu AGELu.
Pomoc Troubkám přispěchala
nejen od hasičů, záchranářů, ale i
psychologů, Českého červeného
kříže a dalších neziskových organizací.
Pomoc přišla také od cizích lidí v podobě mycích a desinfekčích prostředků, oblečení a balených potravin. Lidem pomáhá
rovněž obec a magistrát, který
zapůjčuje vysoušeče, lidé na sociálních dávkách pomáhájí s odklízením bahna a vyvážením
zničených textilií a nábytku.
Opět se ukázala solidarita a
pomoc druhým, takže i volby 28.
a 29. 5. se mohly v Troubkách
konat. Troubečáci spolu se svým
starostou Mgr. Brázdou budou
určitě iniciovat přes nově zvolené poslance Olomouckého kraje Povodí Moravy k vybudování
ochrany, aby potřetí voda obec
nepřekvapila.
Zdeněk SOVÍK,
Nemocnice Přerov
[email protected]
9
Konference Právní minimum pro výkon povolání nelékařského zdravotnického pracovníka
Více než stovka účastníků
konference Právní minimum pro
výkon povolání nelékařského
zdravotnického pracovníka zaplnila ve středu 12. května sál
Přítomnost Domu odborových
svazů. Nelékaři všech profesí a
z celé republiky se sjeli na přednášky, které se dotýkaly jejich
práce.
JUDr. Zuzana Chudobová informovala přítomné o problémech v oblasti pracovní doby a
náhrad mzdy a platu v době nemoci.
Mgr. Kateřina Hofmannová
hovořila o projektu, který odborový svaz spolu se sociálními
partnery připravuje ke snížení
násilí na pracovištích.
Mgr. Eva Prošková „proběhla“ připravované změny do vyhlášky č. 424/2004 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků.
Ing. Tereza Koňaříková seznámila přítomné s aktuálním
návrhem katalogu prací, který
stále ještě není schválen vládou.
JUDr. Dominik Brůha, Ph.D.,
10
se zaměřil na praktické problémy v oblasti pracovněprávních
vztahů v letošním roce.
Konferencí přítomné provázela místopředsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.
Všechny přednášky sklidily
u účastníků velký ohlas. Sezná-
mit se s nimi lze na webových
stránkách odborového svazu
(www.zdravotnickeodbory.cz)
v rubrice O nás – Sekce – Sekce
nelékařských zdravotnických
pracovníků.
Dagmar ŽITNÍKOVÁ,
[email protected]
Foto Kateřina Hofmannová
Další fotografie najdete u tohoto článku na webu OS
(www.zdravotnickeodbory.cz)
v rubrice O nás – Sekce – Sekce
nelékařských zdravotnických
pracovníků
Pojistit lze dnes asi cokoli aneb Nahradí pojišťovna odbory?
Pojistit lze dnes asi cokoli. V zásadě u pojištění
musí fungovat i určitý systém solidarity mezi
pojištěnými, tedy těmi z nich, kterým se nic nestane, a těmi pojištěnými, kterým se něco přihodí a mají to samozřejmě kryto smluvně sjednanými pojistnými podmínkami, pokud jde o charakter škody a zejména její příčiny. Také v principu platí, čím je to, co pojišťujete, dražší a hodnotnější, a k tomu navíc větší riziko vzniku pojistné události vyšší,
tím je i pojistné, které se pravidelně hradí, adekvátně vyšší.
kolika míst. Dokonce nám byla
Nyní lze pojistit nově i řadu
zaslána z Českomoravské konfeprávních rizik, která vyplývají ze
derace odborových svazů, mimo
života samého. Zdá se, že za jedto ji ústředí odborového svazu ponotnou cenu. Jde o asistenční postoupil jeden člen dozorčí rady
jištění právní asistence, které je
odborového svazu, obrátil se na
zaměřeno na konkrétní oblasti,
mne i předseda velké ZO OS.
včetně té pracovněprávní. Co je
Z uvedených důvodů jsem se inpředmětem a účelem pojištění?
formoval přímo u příslušného
Jak pojištění v této oblasti fungusubjektu, jehož název z důvodu
je? Z prvého pohledu je to velmi
korektnosti neuvádím.
jednoduché. Z druhého pohledu,
Abych se nedopustil nějakých
po zamyšlení, každého napadne,
zásadních nepřesností, podíval
zda nakonec není lepší se pojistit
jsem se na asistenční služby, které
na životní nebo majetkové či jiné
souvisejí s uzavřenými různými
riziko. Pokud jde o pracovněprávpojistkami. Jde vždy o vymezený
ní rizika, je jednoznačně nejlepší
soubor plnění, která pojišťovna
vstoupit do odborů. Zamyšlení
poskytuje s nějakou skutečností.
o pojištění právní asistence je
Například když dojde benzín
potřebné nejen z hlediska vlastní
v autě, tak vám ho dovezou nebo
kapsy, ale i zejména z hlediska jivás odvezou k pumpě, kde si jej
stoty požadovaného a očekávanékoupíte apod.
ho výsledku. O co jde?
Právní asistence v nabízeném
Po odborových organizacích a
pojetí je něčím jiným, navíc tím,
patrně nejen našich začíná „běhat“
co nesouvisí s hlavním charaktenabídka asistenčního pojištění tzv.
rem například majetkového pojišprávní asistence, která má krýt a
těním. Je to služba, která vlastní
zejména hradit náklady na právní
pojištění může podporovat, ale je
pomoc v různých sporech a řešeto služba, která s pojištěním neních, které život může přinést,
musí mít nic společného. Může
které mohou vzniknout zejména
vám pomoci prodat dům, uplatnit
tím, když někdo něco opomene a
záruku, řešit sousedský spor nebo
vznikne škoda nebo se objeví jen
pomoci v jednání s pronajímateurčitý právní problém. Zdůrazlem bytu.
ňuji, že se v tomto případě nejedProtože se jedná o pojištění vyná o pojištění majetku nebo odmezených případů, kde se právní
povědnosti z nějaké činnosti, ale
asistence uplatní, je i v tomto
jde o pojištění, které ve vymezepřípadě, jako u každého pojištění,
ných případech kryje náklady na
třeba se seznámit s výlukami poprávní pomoc poradenstvím pojištění. Výluky v pojištění definumocí poskytnutých informací, adjí vše, co není pojištěním kryto. Je
ministrativních podkladů, přítřeba otevřeně říci, že pro členy
padně na právní pomoc prostředOS pojištění v oblasti pracovněnictvím advokáta, pokud se věc
právní tato právní asistence asi ne„dostane“ před soud nebo se alesmá ten pravý důraz. V tomto ohlepoň tato hrozba začíná rýsovat.
du se bude hledat řešení, jak poPojištění takové asistence není jisílit jiné oblasti a současně jak postě drahé, na druhé straně je
jištění právní asistence i finančně
zřejmé, že právní asistence mne
zvýhodnit tak, aby bylo pro naše
neuchrání od náhrady škody, počleny pro aplikaci v jiných právkud jsem ji zjevně způsobil. Tam
ních odvětvích atraktivní.
mi asi nepomůže ani svěcená voda
Možná, že pro odborové svazy,
kropící tvář, která se může podokteré si o servisu ústředí našeho
bat tváři nevinného dítěte.
OS pro své členy mohou nechat
Nabídka právní asistence šla z ně-
jenom zdát, to je k úvaze, ale i tak
velmi pečlivé. Na druhou stranu
každá služba ve skutečnosti samozřejmě něco stojí. Aniž si to určitě
pojišťovna uvědomuje, je to nechtěný útok na servis odborů, protože v baličku je ona pracovněprávní asistence klíčová a v tomto
ohledu z prvého pohledu bychom
svou právní pomoc mohli zrušit.
To se samozřejmě nestane. Navíc
je třeba jednat i o ceně pojištění,
která by mohla být mnohem nižší.
Vždyť každý člen, který je zaměstnán, přispěje na činnost ústředí odborového svazu formou odvodů ročně (určitě jen) 600 Kč.
Z této částky se však hradí příspěvek ČMKOS, platy zaměstnanců,
odměny za provedenou práci desítkám funkcionářů odborového
svazu a řada dalších věcí, kterých
je plný roční rozpočet. Činnost odborového svazu je velmi bohatá,
rozmanitá a věřím, že pro každého
ze specificky subjektivního hlediska užitečná. Z hlediska financí je
činnost odborového svazu efektivní a troufám si říci i v tomto kontextu také velmi hospodárná.
Navíc, jak už jsem se výše zmínil,
u právní asistence, která je nabízena, jistě nezůstane, protože pojišťovna musí logicky reflektovat
potřeby klienta, kterým by mohli
být naši členové a jejich rodiny.
Zda to tak bude, uvidíme. Při komunikaci se zástupci pojišťovny
jsme se dohodli, že se pokusíme
najít průsečík možností a potřeb a
vytvořit vedle toho pro naše členy
i velmi přijatelnou cenu.
Nic není zcela dokonalé, jako
také není nic zadarmo. Kdo má
problémy nebo očekává problémy
v oblastech mimo pracovní právo,
respektive v oblastech krytých pojištěním právní asistence, tomu se
pojištění určitě vyplatí. Komu jde
například o to mít jistotu v konkrétní oblasti, například pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, tam již působí
související asistence pojišťovny,
která je přirozená, protože pojišťovna bezhlavě nic nebude platit,
ale bude usilovat, aby nezaplatila
ani korunu. A tak je tomu u každého možného dalšího klasického
pojištění, zvláště je-li za přijatelnou cenu.
Společně s pojišťovnou, která
pojištění právní asistence nabízí,
budeme zkoumat, zda a jak tento
produkt uplatnit tak, aby přinesl
našim členům a jejich rodinným
příslušníkům co největší užitek.
Pojištění právní asistence za vás
sice neuhradí žádnou vámi způsobenou škodu, ale zajistí, abyste ji
nehradili neoprávněně. Je třeba
především přesně ujasnit, o co jde
konkrétně a jak to pro nás bude
užitečné a kolik to bude stát.
Budeme vás o vývoji, jednání a
možných řešeních informovat.
JUDr. Zdenko LITAVSKÝ,
vedoucí hospodářského
oddělení ústředí OSZSP ČR
[email protected]
e-mailové úsměvy
☺ ☺ ☺ ☺ ☺
☺ ☺
11
Setkání orgánů odborových svazů zdravotnictví a sociální péče v ČR a SR
práce s posledním nájemcem
končí u soudu.
Slovenská Rada hospodářské
a sociální dohody (RHSD, tripartita), jejímž členem je i předseda Szalay, schválila zavedení
účastníci ale jen obtížně hledají
společnou řeč.
Příkladem může být ujednání
o zdravotních pojišťovnách z roku 2006, které měly být vráceny
do veřejnoprávního systému.
Podle ministerstva zdravotnictví
k tomu došlo, podle odborů ne:
nejsou zastoupeny v žádných orgánech všeobecné a státní pojišťovny, která je největší veřejnoprávní
pojišťovnou
na
Slovensku (3,2 milionu pojištěnců). Stát by měl pojišťovnám
přispívat za své pojištěnce 5 %
ze základu, ale tuto povinnost
Dalším velkým tématem je
odměňování zaměstnanců zdravotnictví a sociální péče.
Koeficienty se odvíjejí od minimální mzdy, takže základy jsou
velmi nízké. Opticky se sice celkový průměrný plat zvýšil, ale
jen díky tomu, že existují velké
individuální rozdíly v platech:
zatímco několik málo lékařů má
velmi vysoké příjmy, velká
většina ostatních zaměstnanců
nedosahuje ani na průměr.
Systémů odměňování je mnoho
a rozdíly stále rostou. SOZZASS chce podepsat komuniké
elektronického zdravotnictví.
Zatím je ale značný problém
s finančním krytím. Existují
rozpory mezi ministerstvem
zdravotnictví, které systém prosazuje, a ministerstvem financí,
které je proti. Konfederace odborových svazů (KOZ) doporučila hledat zdroje financí především v účelnějším využívání
zdrojů. Vláda projekt elektronického zdravotnictví schválila,
bude tedy muset hledat cesty
k jeho realizaci. Zřizovatelé a
provozovatelé nemocnic se obávají zvýšených nákladů spojených se zaváděním nového systému elektronického zdravotnictví, vláda je přesvědčena, že by
o velký nárůst jít nemělo.
Jednání tripartity pokračují,
plnil jen půl roku. V současné
době platí jen 4,7 % a u státních
pojištěnců náklady pojišťoven
na léčbu převyšují příspěvky od
státu. K deficitnímu financování
přispívají také fakultní nemocnice, které neodvádějí pojištění za
své zaměstnance. Vláda slíbila,
že daňovými úlevami a odloženým splácením dluhu podpoří
zařízení, která předloží vhodné
projekty. Podpořeno bylo takto
25 nemocnic. Podle SOZZASS
však nejde o řešení podstaty problému, ale jen o odsunutí dlužných splátek do budoucna.
Nesplněné zůstaly i sliby o podpoře záchranných služeb. Počet
stanovišť byl sice zvýšen z 264
na 272, ale platby z roku 2006 se
nezvýšily.
s ministerstvem zdravotnictví,
ve kterém chce požadovat odměňování vztažené k průměrné
mzdě ve státě. Plat lékaře by tak
v průměru měl být trojnásobkem, plat sestry 1,5násobkem
průměrné mzdy.
Pozitivem v posledním vývoji
byla úprava cen léků. V úvahu je
bráno 6 nejnižších cen léku
v EU a cena na Slovensku nesmí
překročit průměr z těchto 6 cen.
Na Slovensku existují personální normativy, ale nejsou příliš
striktně dodržovány. Průměrný
věk zaměstnanců ve zdravotnictví je 47 let. Věk pro odchod do
důchodu je v současné době 62
let pro ženy i muže, ale má být
zvýšen na 65 let. Sestry se domáhají nižšího věku pro odchod
Letošní pravidelné každoroční setkání členů výkonné a dozorčí
rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a
výkonného výboru Slovenského odborového svazu zdravotnictví
a sociálních služeb (SOZZASS) se konalo na Moravě, v malebné
vinařské vesnici Pavlov. Součástí programu setkání byla tedy samozřejmě i ochutnávka výborných vín místní provenience.
Především ale šlo, jako vždy, o výměnu zkušeností funkcionářů
z obou zemí s vývojem situace v našich resortech a o případných
koordinovaných reakcích na něj.
Na začátku položil předseda
Schlanger slovenskému předsedovi Antonu Szalayovi otázky
týkající se společných československých seminářů a konferencí, změn v odborové práci na
Slovensku a zavádění elektronického zdravotnictví.
Konference v Hustopečích
(Sociální služby jako výzva 21.
století) a v Bratislavě (Sociální
dialog v nemocničním sektoru –
právo a skutečnost), jichž se
zúčastnili odboráři z obou zemí,
hodnotil předseda Szalay velmi
vysoce. Navrhl, aby se podobné
akce opakovaly pravidelně i
v budoucnu, příště třeba na
Slovensku. Skupina AGEL, která působí na Moravě, se rozšiřuje i na Slovensko, takže se nabízejí i další společné okruhy
problematiky.
SOZZASS připravuje svůj
6. sjezd na květen 2011.
Zúčastnit by se mělo na 130 delegátů z osmi slovenských krajů.
Měli by zvolit nové vedení OS,
ve kterém by měl být předseda,
místopředseda, osm členů výkonného výboru zvolených podle krajů a jeden zástupce zařízení sociální péče. Dále sjezd zvolí dva revizory účtů. SOZZASS
nemá dozorčí radu podobnou
české, provádí jen kontrolu financí.
Podobně jako OSZSP ČR potýká se i slovenský partnerský
svaz s úbytkem členů a nedostatkem financí na služby poskytované členům svazu. Rozdělení
financí je zatím takové, že 80 %
zůstává v ZO a 20 % je odváděno do ústředí svazu v Bratislavě.
Projednává se rozdělení v poměru 75 % a 25 %, zatím ale nebylo obecně schváleno. Svaz tak
pracuje v rámci rozpočtu se zvyšujícím se deficitem. K němu
přispívají také náklady na rekreační a školicí zařízení OS
v Dubovici, které se nedaří
výhodně pronajmout tak, aby
neprodukovalo ztráty. Spolu-
12
do důchodu, protože mají
oprávněné obavy, že v novém
předdůchodovém věku nebudou
schopny řádně plnit své povinnosti v péči o pacienty.
Důchodový systém má být podepřen třemi pilíři, na soukromé
a podnikové spoření ale není dostatek financí. Důchody tak zůstávají velmi nízké a naděje na
zlepšení zůstává v nedohlednu.
Vedení českého odborového
svazu pak seznámilo slovenské
kolegy se situací v ČR.
Budoucnost systému IZIP je nejistá – systém si už vyžádal (a
dále vyžaduje) značné náklady,
ale praktické využití stále chybí.
Projevují se problémy s odchodem lékařů do zahraničí. Úhradová vyhláška zůstává beze změny, cena práce zůstává velmi nízká. Ve snaze o její zvýšení hrozí
lékaři hromadnými výpověďmi.
Stanovisko OSZSP ČR je takové,
že je třeba změnit úhradovou vyhlášku a cenu práce zvýšit. Cena
práce by pak měla být stejná ve
všech typech zařízení. Zatím
jsou uplatňovány tři různé platové tabulky – pro THP, úředníky
a zdravotníky. OSZSP ČR prosazuje jednu společnou tarifní tabulku pro všechny zaměstnance
veřejných služeb, a to bez ohledu
na to, zda pracují například ve
státním zařízení nebo v akciové
společnosti.
Předseda Jiří Schlanger upo-
zornil na hrozící novelizaci
směrnice o pracovní době, kdy
by mohlo dojít k další liberalizaci, a tím navyšování počtu odpracovaných hodin s neadekvátní dobou odpočinku.
Ani na Slovensku se nesleduje
celková odpracovaná doba.
Podle zákoníku práce je maximum 56 hodin týdně, ale není
sledováno, v kolika pracovních
poměrech je člověk takto zaměstnáván. Problémem jsou i sami zaměstnanci, kteří ve snaze
dosáhnout vyššího příjmu dobrovolně překračují zdravotně přijatelné maximum práce. Z části
pracovního poměru lékařů se dokonce neodvádí důchodové pojištění, protože by příliš brzy
splnili povinné penzum a mohli
by odejít do důchodu dříve.
V diskusi bylo probráno ještě
několik dalších témat – střední
zdravotnické školy, jejichž absolventi jsou zaměstnáváni jen
jako asistenti, redukce počtu nemocnic, problematika zaměstnanců zprivatizovaných lázeňských zařízení, problematika hygienických služeb atd.
Diskuse by jistě probíhala ještě déle a stále by bylo o čem hovořit. Čas ale neúprosně plynul a
členy orgánů obou OS ještě
čekala exkurze do nemocnice
v Břeclavi.
Ta se konala následující den
dopoledne ke všeobecné spokojenosti. Na dotazy účastníků odpovídal nejen předseda odbo-
rové organizace v nemocnici, ale
i ředitelka a vrchní sestra. Po
skupinkách si pak všichni, každý
podle svého zájmu a zaměření,
prohlédli různá oddělení nemocnice.
Celou návštěvu slovenských
kolegů tak lze považovat za velmi úspěšnou jak z hlediska
výměny informací, tak i udržování osobních kontaktů s kolegy
z partnerského svazu. Poděkování patří všem, kteří se podíleli na jeho průběhu, a Mgr.
Ladislavu Kucharskému za bezchybnou organizaci.
PhDr. Jana VESELÁ,
[email protected]
Foto Ladislav Kucharský
13
První evropský summit biologické bezpečnosti
Setkání vysokých představitelů k tématu biologické bezpečnosti se konalo ve dnech 1. a 2. června
v Madridu, v prostorách Španělské generální rady pro ošetřovatelství. Výstupem ze schůzky je
„Výzva k akci“ pro národní vlády spadající do okruhu rozsahu evropské směrnice o prevenci poranění ostrými předměty.
Právě tato směrnice přijatá na
základě dohody evropských sociálních partnerů HOSPEEM a
EPSU byla předmětem jednání
summitu. Summit vyjádřil uznání
autorům myšlenky prevence poranění ostrými předměty, ať už jde o
zdravotnické nebo nezdravotnické zaměstnance, jimž poranění
ostrými zdravotnickými nástroji
hrozí. Ocenil práci sociálních
partnerů na dohodě, která se stala
základem oficiální evropské
směrnice. (V Bulletinu jsme o přípravách směrnice opakovaně referovali - jedním ze členů jednacího týmu sociálních partnerů za
EPSU byl i předseda Odborového
svazu zdravotnictví a sociální
péče ČR Jiří Schlanger.) Směrnici
summit označil za klíčový krok
vpřed v prevenci poranění ostrými
medicínskými předměty, ale zároveň upozornil, že teprve teď začne
„skutečná práce“ na uvádění
směrnice do života tak, aby se stala skutečně platným nástrojem pro
každodenní praxi zdravotnických
i nezdravotnických pracovníků
ohrožených možností poranění
ostrými předměty.
Vedoucí akademici a představitelé klíčových organizací v rámci působení směrnice zdůraznili
následující hlavní body při zavádění směrnice do praxe:
- nutnost přijetí příslušných školení pro prevenci úrazů ostrými
předměty ve zdravotnickém resortu;
- povědomí o důležitosti kvalitního proškolení a jeho pravidelného opakování;
- nutnost začlenit do proškolení
skutečně všechny ohrožené zaměstnance včetně pomocného
personálu, zaměstnanců na částečný úvazek, na dobu určitou,
agenturních zaměstnanců atd.
Dále byly za velmi důležité a
užitečné uznány části směrnice,
které se týkají:
a) bezpečného pracovního
prostředí a pracovních postupů.
Sem patří hierarchie kontroly a
řízení, vytvoření „neobviňující“
podnikové kultury, provádění
odhadu rizik, zapojení zaměstnanců do vypracovávání zpráv a
protokolů o událostech, a propagace a zavádění bezpečných postupů při zacházení s potenciálně
nebezpečnými nástroji i při jejich likvidaci.
b) používání bezpečnějších
medicínských nástrojů. Především jde o výhradní užívání jednorázových injekčních jehel. Na
summitu byl rozdán návod vydaný nově vytvořenou Evropskou
sítí biologické bezpečnosti
(European Biosafety Network EBN), který definuje dostatečně
bezpečné nástroje. Důležitá bude
spolupráce mezi výrobci zdravotnických nástrojů a jejich uživateli, aby byly vyráběny účelné,
účinné a bezpečné výrobky za
přijatelnou cenu.
c) ochrany ohrožených zaměstnanců a pacientů. Summit zdůraznil, že je nutná i ochrana těch skupin zaměstnanců a klientů, kteří
jsou mimo sektor zdravotnictví,
ale přesto jim poranění ostrými
předměty hrozí. Empirickým výzkumem a analýzou i poučením
z traumatizujících životních zkušeností skutečných obětí je třeba
zjistit a zajistit podmínky pro skutečnou ochranu a prevenci všech
ohrožených skupin. Takto široce
pojatá prevence je spojena se so-
Evropské odbory požadují méně škrtů a více růstu
Méně škrtů, více růstu – tak zní klíčové
motto protestů evropských odborů,
které se konají v jednotlivých členských
zemích EU. V úterý
8. června se uskutečnila například demonstrace
v Dánsku - jde o výjimečnou situaci, protože
v Dánsku se prakticky mnoho let vůbec nedemonstrovalo, na 24. června se chystá velká demonstrace všech odborových ústředen ve Francii, 29. května se konala velká demonstrace v Lisabonu za
účasti 300 000 lidí a portugalské odbory se chystají na generální stávku.
Co je důvodem? Evropská odborová konfederace
důrazně upozorňuje, že nebylo vůbec vyvozeno poučení ze současné krize, nebyla provedena detailní
analýza jejích příčin, nedošlo k rozumné regulaci finančních trhů, a tak naprosto chybějí záruky, že se
věci nebudou opakovat. "Začínáme být svědky zneužívání krize, kdy úsporná opatření nejvíce dopadají na zaměstnance a hrozí nárůst chudoby. Proč by
měli zaměstnanci nést náklady chamtivosti bank?",
uvedl nedávno v Praze John Monks, generální tajemník Evropská odborová konfederace. Evropské
odbory se domnívají, že drastický návrat ke konsoli-
14
daci rozpočtů bez investiční podpory ekonomického
růstu může být kontraproduktivní.
Evropská odborové konfederace organizuje svoji celoevropskou odpověď na 29. září 2010
v Bruselu, kde se na velké demonstraci sejdou zástupci 82 členských odborových centrál z 36 zemí.
V tento evropský akční den se zároveň bude konat
řada odborových akcí v jednotlivých zemích v nejrůznějších podobách. Českomoravská konfederace
odborových svazů, která je členskou organizací
EOK, podpoří tuto akci a vyšle na demonstraci své
zástupce.
O vlastních protestních akcích ČMKOS je zatím
předčasné hovořit. České odbory na nedávném
sjezdu vyzvaly politiky, aby z krize nedělali záminku k bezdůvodnému omezování práv v zaměstnání
a jednoznačně deklarovaly, že využijí všech možností, zákonných prostředků a oprávnění, pokud by
mělo dojít k devastaci pracovního práva v ČR.
Zda těchto prostředků použijí, bude záviset na
tom, s jakou změnou v oblasti pracovního práva
přijde nová rodící se vládní koalice.
ČMKOS znovu upozorňuje, že ČR podle srovnání, která udělala Evropská komise, patří mezi
země s vysokou pružností pracovního trhu a nižší
ochranou zaměstnanců.
Mgr. Jana KAŠPAROVÁ, tisková mluvčí ČMKOS
ciálními a ekonomickými náklady, ale je nutná. Proto ani v současné hospodářské situaci nesmí
být toto téma opomíjeno, protože
z dlouhodobého hlediska ekonomické výhody prevence převažují.
Příští kroky
Druhý (každoroční) evropský
summit se bude konat 1. června
2011 v některém evropském
hlavním městě, aby zhodnotil
pokroky v uplatňování směrnice
o prevenci poranění ostrými
předměty v EU i práci EBN
v plnění svých cílů. Datum je
zvoleno tak, aby se shodovalo
s prvním Evropským dnem biologické bezpečnosti 1. 6. 2011 a
s výročím publikace evropské
směrnice o ostrých předmětech.
Summit se zavázal k vytvoření Evropské sítě biologické bezpečnosti (EBN) - virtuální začleňující sítě, jejímž úkolem bude
šířit informace a nejlepší praxi
uplatňování směrnice o ostrých
předmětech v EU i mimo ni.
Členy sítě by měli být všichni
účastníci letošního summitu a
další organizace sdílející jeho
cíle. Všichni členové sítě by
měli aktivně spolupracovat na
šíření cílů EBN a na jejich plnění, i na rozšiřování samotné
sítě. Důležitým cílem je samozřejmě praktické využívání evropské směrnice o ostrých
předmětech za pomoci všech
klíčových partnerů (jejichž aktivní vyhledávání je také jedním
z úkolů a cílů sítě).
Dalším cílem je také vytvoření Evropské observatoře biologické bezpečnosti (European
Biosafety Observatory.)
Výzva k akci
Výzva adresovaná vládám
všech členských zemí EU obsahuje kroky, které by měly
vlády přijmout pro zdárné uplatňování evropské směrnice o prevenci poranění ostrými předměty ve zdravotnictví. Týká se
národní legislativy, rozšíření
opatření směrnice i na nezdravotnické pracovníky, školení,
bezpečných pracovních praktik,
odhadu rizik, monitorování bezpečnostní situace, zavádění preventivních opatření atd. Více na:
www.europeanbiosafetynetwork.eu.
PhDr. Jana VESELÁ,
[email protected]
Švédská zkušenost varující i inspirující aneb Proč jsem sociální demokratkou
Píši v úterý 8. června ze Stockholmu, kde jsem hostem 27.
Kongresu švédského odborového svazu veřejných zaměstnanců
Kommunal a stého výročí založení tohoto odborového svazu.
Současně se tu loučíme s Ylvou Thürn, která 14 let předsedala tomuto odborovému svazu čítajícímu půl milionu členů a 8 let stála
v čele světové konfederace veřejných služeb Public Services
International (PSI). Ylva odchází do důchodu.
Hned první den kongresu mi
legátů kongresu má kolem sebe
přinesl nezapomenutelný zážimladého absolventa, který je bez
tek. Ve Švédsku bylo v pondělí
práce. Současná vláda to bagate103 dní do voleb do švédského
lizuje, zatímco sociální demokraparlamentu a na kongresu vyté chtějí, aby každý, kdo má chuť
stoupila Mona Sahlin, předsedpracovat, práci nacházel. Nejen
kyně Švédské sociálně demokrapráci ledajakou, ale pokud chce
tické strany a tedy kandidátka na
pracovat na plný úvazek, aby
premiérku Švédska. Delegátům
mohl. Aby práce na částečný
se svěřila, proč je sociální demoúvazek byla určena těm, kterým
kratkou.
to vyhovuje ke sladění pracovZa prvé na ni měl vliv Olaf
ního a soukromého života. Aby
Palme, jedna z největších osobto nebyla nutnost, ale příležitost.
ností evropské a světové politiky
K tomu chce sociální demokracie
minulého stolení. Sociálně demimo jiné posílit rozpočty samomokratický předseda vlády
správ, aby se zlepšila dostupnost
Švédska, který se mimo jiné poa kvalita veřejných služeb, hodlá
dílel na transformaci fašistických
věnovat prostředky na péči o děa vojenských režimů poválečné
ti, aby rodiče získali prostor pro
Evropy (Španělsko, Portugalsko,
pracovní aktivity. K tomu chce
Řecko) v demokracie. Zaplatil za
vrátit zdanění výnosů a důchodů
to životem, když ho při návratu
z kapitálu a ostatních výnosů na
z divadla nočním Stockholmem
úroveň zdanění práce, protože
právě snížením daní současná
zastřelil neznámý vrah.
konzervativní vláda podtrhla rozZa druhé je pro ni práce ve
počty obcí a regionů pochopišvédské sociální demokracii
telně na úkor veřejných služeb.
konkrétním naplněním slova SOTo známe dobře od nás. Také
LIDARITA. Toto své vyznání
u nás vláda snížením daní právdoplnila desaterem, se kterým jenických osob a zastropováním
jí strana jde do parlamentních
pojistného na sociální pojištění
voleb.
způsobila deficit veřejných fiVe Švédsku za pravicové
nancí v řádu desítek miliard kovlády stoupla nezaměstnanost
run. A další způsobila, když nao cca 4 % a blíží se k 10 %. U abplánovala v době zřejmě se rozsolventů škol je nezaměstnanost
víjející krize výdaje státu na
30%. Jak se ukázalo, každý z de-
výnosy z daní při hospodářském
růstu 4,8 %. Realita měla opačné
znaménko a výsledný deficit
zněl 168 miliard. A to byly finance v rukou Miroslava
Kalouska!
Mona Sahlin pak hovořila
o zdravotní péči a péči o stárnoucí populaci. Švédsko díky politice sociálního státu dosáhlo nejvyššího průměrného věku dožití
ve světě. U žen je to 80 a u mužů 78 let. Je úctyhodné, v jaké
svěžesti odcházejí naši kolegové
v 65 letech do důchodu. Aby tomu tak bylo nadále, hodlá sociální demokracie investovat další
prostředky do péče o staré a
zdravotně postižené občany, a to
zejména prostřednictvím zvyšování kvalifikace zaměstnanců institucí, které o ně pečují.
Mona Sahlin se také dotkla ve
Švédsku palčivého problému
dětské zdravotní péče. Konzervativní vláda (křesťanští demokraté) nastavili obsah zdravotní
péče solidárně hrazené ze státního rozpočtu tak, že část péče
o děti přešla do komerčního připojištění. Tím však přišlo o úhradu péče 28 % zdravotně postižených a oslabených dětí. Saturováno, tedy rovnoprávných,
je pouze 62 % dětí. To je
křesťanská politika, to je v souladu s Písmem, ptala se Mona
Sahlin.
Tato otázka je aktuální pro
nás, když všechny politické strany kromě KSČM před volbami
uvedly, že počítají se zavedením
zdravotního připojištění. Co bu-
de u nás součástí balíčku hrazené
péče a kdo půjde s jakými onemocněními z kola ven?
Konkrétní politika pro konkrétní lidi, spolupráce s odbory
na všem, co je zaměstnaným lidem vlastní a co v sobě obsahuje
slovo SOLIDARITA, to je co
spojuje švédskou sociální demokracii s odbory a s odborovým
svazem Kommunal konkrétně.
Švédové vědí, jakou mají volbu.
V mnohém jim můžeme závidět. Ale jen my sami tlakem na
politiky a politické strany od komunální politiky počínaje můžeme stav věcí veřejných měnit a
změnit k obrazu demokracie, jakou má dnes Švédsko.
Mona Sahlin se delegátům
kongresu svěřila, proč je sociální
demokratkou. Možná, že by
mnoho odborářů u nás podobně
jako v odborovém svazu Kommunal bylo členem sociální demokracie, kdyby politika ČSSD
více naplňovala pojem SOLIDARITA, kdyby ČSSD obsahem a stylem navazovala na takové osobnosti evropské sociální
demokracie, jako byl Olaf
Palme. Možná bych byl sociálním demokratem i já.
RNDr. Jiří SCHLANGER,
[email protected]
Přehled právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů
v období od 13. 5. do 4. 6. 2010
(výběr)
135. Nález Ústavního soudu ze dne 23. března
2010 ve věci návrhu na zrušení § 15 zákona
č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
141. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2006
Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
145. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně
některých zákonů
149. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
152. Zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
153. Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
154. Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
157. Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ve znění pozdějších předpisů
162. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
166. Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na
rok 2010
167. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon
č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem
zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, přijatému
Parlamentem dne 13. dubna 2010 a vrácenému prezidentem republiky dne 29.
dubna 2010
170. Vyhláška o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001
Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
177. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů, ve znění vyhlášky č. 405/2008 Sb.
JUDr. Hana LISÁ, advokátka, [email protected]
15
připomínáme si dvacáté narozeniny odborového svazu
Začínalo se s názvem Odborový svaz pracovníků zdravotnictví, sociálních a technickozdravotnických služeb
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se chystá na svůj
VI. sjezd, který se bude konat letos 24. až 26. listopadu.
Poohlédněme se proto do historie svazu, za jeho prvními sjezdy a za
těmi, kdo ve svazu v předcházejících letech ve funkcích pracovali.
I. sjezd - 27. června 1990
Volf. Předsedou revizní komise
Hradec Králové
se stal Miloš Starecký a místoV Hradci Králové na zimním
předsedou Karel Koch.
stadionu se 27. června 1990 koSjezd dále zvolil stočlenou ranal sjezd Odborového svazu
du OS a sedmnáctičlenné předpracovníků zdravotnictví, socisednictvo OS ve složení: RNDr.
álních a technickozdravotnicJiří Schlanger, Jana Dvořáková,
kých služeb. Byl řádným sjezMVDr. Bohumil Volf, Milan
dem delegátů základních organiZaoral, MUDr. Karel Novák,
zací odborového svazu a uložil,
CSc., JUDr. Břetislav Nakládal,
mimo jiné, vypracovat návrh
Miloslava Kočová, MUDr.
nového názvu svazu a zavést ho,
Pavel Barták, MUDr. Ivana
pokud získá podporu nadpoloVondřichová, MUDr. Karel
viční většiny členů rady. A jakHitzger, MUDr. Jiří Ševčík,
koliv se ve svazových mateOldřich Štěpánek, RNDr. Ing.
riálech tento sjezd neoznačuje
Miroslav Rössler, Alena Štěpánžádnou číslicí, šlo o I. sjezd poková, MUDr. Pavel Holub,
listopadového odborového svaMUDr. Helena Janská a MUDr.
zu. Zvolenými uvolněnými
Miroslav Musil.
funkcionáři se stali předseda
Do devítičlenné revizní komiRNDr. Jiří Schlanger, místose byli zvoleni: Miloš Starecký,
předsedkyně Jana Dvořáková a
Karel Koch, MUDr. Alexander
místopředseda MVDr. Bohumil
Kolský, MUDr. Tomáš Roith,
Ing. Marie Klímová, Zdeňka
Kovářová,
Ing.
Jaroslava
Dvořáková, doc. MUDr. Jiří
Ehrmann, CSc., a MUDr.
Jaroslav Tomáš.
Existují-li vůbec nějaké fotografie, zachycující tento první
sjezd, ústředí odborového svazu
je, bohužel, nemá k dispozici.
Zkrátka technika tehdy ještě nebyla příliš pokročilá, zato doba
byla přímo překotná, řešily se
věci zásadní a dokumentování
pro historii přišlo zkrátka.
První informační Bulletin odborového svazu vyšel jako číslo
věnované právě tomuto sjezdu.
Pravidelně vydávaný Bulletin
s číslem 1 se objevil v září 1990
a byl ve formátu A5. V čísle 3
vydaném v listopadu téhož roku
se poprvé objevuje nový název
svazu – Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky, který se bude psát se
zkratkou ČR místo posledních
dvou slov. Jak sděluje úvodník
II. sjezd OSZSP ČR 28. a 29. 5. 1994
II. sjezd OSZSP ČR 28. a 29. 5. 1994
16
předsedy Schlangera, kromě tohoto shodou členů rady přijatého názvu přišly ještě další dva
návrhy – Skalpel a Humanitas.
V tomto Bulletinu se ještě dočteme, že v říjnu byl z funkce místopředsedy svazu uvolněn
MVDr. Bohumil Volf, který „se
z mladické nerozvážnosti ještě
před řádným sjezdem přihlásil
do konkursu, kde mezi 130
uchazeči zvítězil.“ Na listopadovém zasedání předsednictva
OS byl do funkce místopředsedy
svazu tajným hlasování zvolen
Milan Zaoral.
II. sjezd – 28. a 29. května
1994 Brno
II. sjezd Odborového svazu
zdravotnictví a sociální péče se
konal v Brně a jeho delegáti
zvolili znovu do funkce předsedy RNDr. Jiřího Schlangera, místopředsedkyní se znovu stala
Jana Dvořáková a místopředsedou Milan Zaoral.
Sjezd zvolil pětadvacetičlennou výkonnou radu ve složení:
Eva Beranová, Jiří Boháč,
Vladimíra Bučková, Jana Čermáková, Jana Dvořáková, Ing.
Jitka Hájková, Alena Ježková,
Jana Kocábová, Marta Kocmanová, Miloslava Kočová,
II. sjezd OSZSP ČR 28. a 29. 5. 1994
Miroslav Kučera, Iva Merhautová, Stanislav Mišo, Bohumil
Mudra, Milada Petrová, RNDr.
Zdeněk Rozlívka, RNDr. Ing.
Miroslav Rössler, RNDr. Jiří
Schlanger, Dáša Skoumalová,
Roman Soukup, MUDr. Roman
Splítek, Zdeňka Šimonová,
Oldřich
Štěpánek,
MUDr.
Miroslav Tiller a Milan Zaoral.
Sjezd zvolil devítičlennou dozorčí radu ve složení: předseda
Miloš Starecký, místopředsedkyně Zdeňka Kovářová, doc.
MUDr. Jiří Ehrmann, CSc., Jana
Horáková, Jaroslava Kartáková,
MUDr. Alexander Kolský,
MUDr. Emerich Majer, Neklan
Střecha a MUDr. Jaroslav
Tomáš.
Předsednictvo odborového svazu naposledy zasedalo v Brně
před začátkem sjezdu. Výkonná
rada jako nový svazový orgán se
poprvé sešla na jednání 14. června 1994.
V lednu 1996 vychází poprvé
Bulletin ve formátu A4 a už není jen černobílým sešitkem, má i
modrou barvu. Téhož roku vychází i zvláštní číslo Bulletinu
věnované volbám – rozebírá, jak
se jednotlivé strany věnují ve
svých slibech a programech
otázkám zdravotnictví a sociální
a péče a dalším pro odboráře důležitým tématům.
III. sjezd – 29. a 30. května
1998 Žďár nad Sázavou
Na III. Sjezdu odborového
III. sjezd OSZSP ČR 29. a 30. 5. 1998
III. sjezd OSZSP ČR 29. a 30. 5. 1998
svazu se delegáti sešli 29. a 30.
května 1998 ve Žďáru nad
Sázavou. Vedení odborového
svazu se na sjezdu nezměnilo –
předsedou zůstal RNDr. Jiří
Schlanger, místopředsedkyní
Jana Dvořáková a místopředsedou Milan Zaoral.
Spolu s nimi se členy celkem devatenáctičlenné výkonné rady stali:
MUDr. Martin Adamec, Eva
Beranová, Jana Čermáková, doc.
MUDr. Jiří Ehrmann, CSc., MUDr.
Jiří Havlovic, Ing. Jitka Hájková,
Alena Ježková, Marta Kocmanová,
Iva Merhautová, Stanislav Mišo,
Bohumil Mudra, Dáša Skoumalová,
Roman Soukup, MUDr. Roman
Splítek, Oldřich Štěpánek a MUDr.
Miroslav Tiller.
Sjezd zvolil devítičlennou dozorčí radu ve složení: Jana
Horáková, Jiří Ježek, Jaroslava
Kartáková, MUDr. Alexander
Kolský, Zdeňka Kovářová,
MUDr. Emerich Majer, Ing. Petr
Popule, Miloš Starecký a Neklan
Střecha.
PhDr. Marie KLÍROVÁ,
[email protected]
Pokračování v příštím čísle
Bulletinu.
Foto archiv odborového svazu
III. sjezd OSZSP ČR 29. a 30. 5. 1998
III. sjezd OSZSP ČR 29. a 30. 5. 1998
III. sjezd OSZSP ČR 29. a 30. 5. 1998
17
OS státních orgánů a organizací upozorňuje,
že politici neříkají pravdu o počtu úředníků
Některé politické strany prezentují své záměry snížit zaměstnanost
ve státním sektoru, z nichž některé
předpokládají plošné snižování počtu zaměstnanců a jedna z politických stran dokonce uvádí, že stát
zaměstnává cca 450 000 úředníků.
Tyto názory se zjevně neopírají
o věcnou znalost problematiky zaměstnanosti ve státním sektoru.
Z dostupných informací vyplývá, že zaměstnanost ve státním
sektoru postupně klesá. Je zcela
zjevné, že plošné snižování počtu
zaměstnanců již není možné.
Snižování respektive optimalizace
počtu zaměstnanců je možná pouze tam, kde ještě určitý prostor existuje, ten však již po provedených
restrikcích v posledních několika
letech není velký. Je evidentní, že
bez předchozí revize agend a následné změny zákonů již není významnější snížení počtu zaměstnanců možné. Stát zajišťuje vyjma
správy státu také řadu základních
veřejných služeb, které lze vykonávat v patřičném rozsahu a kvalitě jen za předpokladu, že příslušná organizace disponuje odpovída-
jícím počtem zaměstnanců. Totéž
v plném rozsahu platí i o správě
státu.
Podle státního závěrečného účtu
za rok 2009 činil počet zaměstnanců v organizačních složkách státu a
v příspěvkových organizacích
odměňujících podle § 109 odst. 3
zákona č. 262/2006 Sb., zákoník
práce, celkem 436 680 funkčních
míst (skutečnost 2009 - přepočtené
stavy). Z toho v organizačních
složkách státu celkem 201 621
funkčních míst (z toho příslušníci
bezpečnostních sborů 64 544 funkčních míst), v příspěvkových organizacích 235 059 funkčních míst
(z toho regionální školství 196 939
funkčních míst (pedagogičtí pracovníci a obslužný personál)).
Počet zaměstnanců ve státní
správě celkem činil 160 687 funkčních míst. Z toho: a) v organizačních složkách státu státní správy 49
802 funkčních míst, b) v ústředních
orgánech státní správy 17 059
funkčních míst, c) ve složkách
obrany, bezpečnosti, celní a právní
ochrany ( státní zastupitelství, soudy, Vězeňská služba) 93 826
Perspektivy stárnutí z pohledu psychologie celoživotního vývoje
Petr Gruss vyzval ke spolupráci 13 předních, především německých,
vědeckých pracovníků z Institutu Maxe Plancka. Výsledkem je pěkný a přehledný text o stárnutí a stáří s přáním, aby „konstruktivně přispěl k celospolečenské diskuzi na téma stárnutí“.
Po nezbytném úvodu, který napsal editor 11 příspěvků, tedy Peter Gruss,
prezentuje Paul B. Baltes svůj text s názvem Stáří a stárnutí jako oslava rovnováhy mezi pokrokem a důstojností (kapitola 1). Autor nejen rekapituluje
celkem známá demografická data, ale zdůrazňuje i pozitivní stránky stárnoucího lidstva: plasticitu osob třetího věku, možnost osobní odpovědnosti za své
stáří. A osobní postoje ke stáří mohou být přece i optimistické. Neskrývá však
problémy čtvrtého věku, jmenovitě demence a biokulturní nedostatečnost.
Gerd Kempermann v příspěvku Nevydán na milost a nemilost času a světu: plasticita stárnoucího mozku (kapitola 2) prezentuje poslední výzkumy
o procesech stárnutí a všímá si především plasticity mozkové činnosti seniorů.
James W. Vaupel a Kristin G. von Kistowski se zamýšlejí nad plasticitou
průměrné délky života (kapitola 3). Ta se totiž ve vyspělých zemích zvyšuje
průměrně o 1-3 roky za každé desetiletí a je otázkou, zda bude tento trend zachován i v budoucnosti.
Budeme pořád starší a starší? Nejen to zajímá Annete Baudischovou, která pod souhrnným názvem Stárnutí ve světle evoluce (kapitola 4) uvádí jak
klasické teorie stárnutí, tak i úvahy o tom, že „stárnutí a dlouhověkost jsou
dvě strany téže mince“. Jak to ale udělat, abychom žili nejen dlouho (což si
přejeme), ale i „věčně mladí“, předpokládá znalost mechanismů stárnutí,
které jsou studovány z pochopitelných důvodů „na modelových organismech“.
Jak se to vlastně provádí a k čemu vědci už došli, je shrnuto v příspěvku
Adama Antebi. (kapitola 5).
Logicky je pak zařazen příspěvek Floriana Holsboera Stařecká onemocnění: vrozená dispozice nebo způsob života? (kapitola 6). Lidé vždy toužili „zastavit“ proces stárnutí, a proto byly historicky populární nejrůznější elixíry
mládí. I dnes máme jejich moderní varianty (např. doplňky stravy/).
18
funkčních míst, z toho příslušníci
bezpečnostních sborů 64 544
funkčních míst.
V organizačních složkách státní
správy včetně ústředních orgánů
státní správy bylo tedy celkem 66
861 funkčních míst, z nichž část je
nutné pokládat za funkční místa
určená pro obslužné činnosti. To
znamená, že klasická státní správa
bez administrativního a obslužného personálu soudů, státních zastupitelství, celní správy, Vězeňské
služby, Policie ČR, Hasičského
záchranného sboru ČR činila v roce 2009 (skutečnost) pouze 66 861
funkčních míst (včetně funkčních
míst pro obslužný nikoliv úřednický personál).
Podle státního rozpočtu na rok
2010 činí schválený počet zaměstnanců pro rok 2010 v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích odměňujících
podle §109 odst. 3 zákoníku práce
celkem 418 009 funkčních míst
(přepočtené stavy). Z toho v organizačních složkách státu celkem
184 409 funkčních míst (z toho příslušníci bezpečnostních sborů 65
423 funkčních míst), v příspěvkových organizacích 233 600 funkčních míst (z toho ministerstvo škol-
ství 220 470 funkčních míst).
Ze srovnání počtu funkčních
míst schválených ve státním rozpočtu roku 2010 (418 009) se skutečným počtem funkčních míst za
rok 2009 (436 680) vyplývá, že došlo ke snížení počtu funkčních míst
o 18 671 funkčních míst. Výrazný
pokles počtu funkčních míst byl
především ovlivněn Usnesením
vlády z 8. 6. 2009 (snížení o 13 287
funkčních míst), Usnesením vlády
č. 436 k návrhu snižování počtu
funkčních míst ve státní správě do
roku 2010, a to nejméně o 3 % ročně z 25. 4. 2007 a dalším snížením
počtu funkčních míst z jiných důvodů.
Lze důvodně předpokládat, že
skutečný počet funkčních míst
v roce 2010 bude nižší, než je
schválený počet funkčních míst pro
rok 2010, neboť do skutečného stavu počtu funkčních míst v roce
2010 se promítne snížení počtu
funkčních míst o 3 % v roce 2009 a
případně i další vlivy. Skutečný počet funkčních míst v roce 2010 bude znám až ze Státního závěrečného účtu za rok 2010.
Alena VONDROVÁ,
předsedkyně
OS státních orgánů a organizací
naše recenze
F. Holsboer a Hans Schöler se však zabývají Terapií budoucnosti (kapitola
7) a prozrazují čtenářům, do kterých z nich se vkládají naděje (některé hormony, „chytré drogy“, ale třeba i kmenové buňky). Moderní společnost je
charakteristická existencí technických vymožeností. Ty jsou zpravidla seniorům „cizí“.
Ulman Lindenberger ale ukazuje, že technika může také pomáhat, a to
právě tam a tehdy, kdy stárnoucího člověka postihuje ztráta kognitivních
funkcí (kapitola 8).
Vzdělávání a učení po padesátce: plasticita a realita (kapitola 9) je pojednání z pera Ursuly M. Staudingerové a Jürgena Baumerta. Českého čtenáře jistě překvapí výchozí premisa, totiž tvrzení, že „vzdělání a učení po padesátce rozhodně není v Německu pravidlem“. Autoři se ale věnují výhradně profesnímu zdokonalování, nikoliv celoživotnímu vzdělávání a univerzitám
případně akademiím třetího věku, které jsou u nás populární.
Michael Stolleis se ve svém příspěvku Historie a sociální relativita stárnutí (kapitola 10) zamýšlí nejen nad tím, jak jednotlivé dějinné etapy vnímaly
staré lidi, ale především nad tím, co perspektivně udělat pro spokojenost seniorů, která je mj. podmíněna materiálním zajištěním. Stručně lze říci, že se
autor věnuje problematice: kdy a za kolik do důchodu dnes i zítra, a to z pozice právníka.
Jisté je, že se musí mnoho věcí změnit, a proto se nad problematikou
Politiky stárnoucí společnosti: od generační smlouvy ke generačnímu konfliktu (kapitola 11) zamýšlí také Wolfgang Streeck.
Přínosnou publikaci uzavírají poznámky a stručné profesní charakteristiky
autorů. Knihu vřele doporučuji ke studiu, protože její autoři o problematice
stárnutí a stáří uvažují z jiných a mimořádně důležitých úhlů pohledu, než je
u nás zvykem.
Gruss P. (Ed)/: Perspektivy stárnutí z pohledu psychologie celoživotního
vývoje, Praha, Portál 2010, ISBN 978-80-7367-605-6, 220 stran, cena neuvedena
Prof. PhDr. RNDr. Helena HAŠKOVCOVÁ, CSc.
Sjednocení výše výživného na děti
Vzhledem k tomu, že v současné době se vyskytují často dotazy
o výši výživného na děti, podávám v tomto článku stručnou informaci. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová na setkání širší
odborné veřejnosti dne 16. března 2010 představila návrh na sjednocení výše výživného. Jedná se o doporučující tabulku se stanovením poměrných částí platu určených na výživné.
Za velmi přínosné považuje Ministerstvo spravedlnosti vyjádření
podpory ze strany Nejvyššího soudu a vnímá ho jako signál, že se vydalo správným směrem. Odborníci také vyřkli názor, že by navrhovaný díl z platu, který na výživné připadne, měl být vyšší, a tento názor
bude podroben další analýze. Tabulka by pro soudce měla být doporučujícím materiálem při rozhodování, není ale závazná a
soudce vždy může přihlédnout k okolnostem jednotlivých případů.
Rodič, který bude o výživné u soudu žádat, tak bude mít k dispozici důležité vodítko, jak velkou částku od druhého rodiče požadovat. Důležité je, aby se děti podílely na životní úrovni svých rodičů stejně. Soudce však samozřejmě bude řešit každý případ individuálně podle potřeb dítěte. Tabulky se zhruba od května budou moci
začít využívat. Jak jsem již uvedl, tabulka má orientační charakter, konečné rozhodnutí bude vždy v rukou soudce, který především zohlední prospěch dítěte.
Navrhovaná tabulka vypadá následovně:
Věk dítěte
Díl z platu připadající na výživné
0 - 5 let
9 - 13 %, popř. 11 – 15 %
6 - 9 let
11 - 15 %, popř. 13 – 17 %
10 – 14 let
14 - 18 %, popř. 15 – 19 %
15 - 17 let
17 - 21%, popř. 16 – 22 %
18 a více let
20 - 24%, popř. 19 – 25 %
Ministerstvo spravedlnosti doporučuje používat vyššího rozpětí, tj.
rozpětí po slovu popř.
Tabulka vychází z rakouského modelu. Rakousko vybrala pracovní
skupina proto, že tato země má podobný typ rodinného práva jako
Česká republika, mají také podobnou daňovou zátěž obyvatelstva,
téměř shodnou strukturu spotřeby domácností. Rakouský model byl
pak upraven podle českých poměrů. Výhodou postupu podle rakouského vzoru je, že se výživné na dítě stanovuje poměrnou procentuální částkou z čistého příjmu povinného rodiče.
Standardně se soudy řídí § 85 odst. 2 (Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů) a 96 odst.
1 (Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám
oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým
poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez
důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená
majetková rizika) zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a výklady k těmto ustanovením.
K této problematice ještě uvádím, že 27. ledna 2010 postoupil v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR do druhého čtení návrh zákona
poslanců ČSSD, který stanovuje minimální výživné na dítě a zároveň
také navrhuje takzvané náhradní výživné. To by mělo dosáhnout půlky minimálního výživného a týkalo by se rodin, kde jeden z rodičů
dluží na výživném. Podmínkou by bylo, aby rodina měla nárok na
přídavek na dítě. Podle ministryně spravedlnosti přijetí takové novely
povede k tomu, že rodiče se mezi sebou budou domlouvat a výživné
pak požadovat od státu.
Potrestání neplatičů výživného nově upravuje také nový trestní
zákoník, který je účinný od 1. ledna 2010. Neplatiče výživného bude
možné nově odsoudit již po čtyřech měsících neplacení výživného
(místo nyní nejméně po šesti měsících), přičemž pachateli – neplatiči
– bude hrozit v případě recidivy trest až na pět let vězení.
JUDr. Vratislav TOMEK, [email protected]
Rubrika odměňování na svazovém internetu má novou tvář
Odměňování zaměstnanců
naleznete jména a kontakty na osoby, které se
u vybraných zaměstnanců, články týkající se
a vyjednávání o něm na
problematikou odměňování zabývají. Dále
katalogu prací, dotazníková šetření a jejich
všech úrovních věnuje
zde budou uvedeny vždy důležité aktuální in-
výsledky.
Odborový svaz zdravot-
formace z oblasti odměňování, petice apod.
nictví a sociální péče ČR
V záložce Aktuality jsou uvedeny všech-
mimořádnou pozornost.
ny články z našeho Bulletinu týkající se od-
Našim členům i základním organizacím
měňování.
Ve zcela nové záložce Plat versus mzda,
bude uvedena přehledná tabulka srovnávající
příplatky ve mzdové a platové sféře.
Záložky Vývoj zdravotnictví a Vývoj re-
poskytujeme bezplatně odborné konzultace
V záložce Právní předpisy naleznete ak-
sort MPSV byly přejmenovány na Statistika
v oblasti mezd a platů, pomáháme s určením
tuální právní úpravu týkající se odměňování,
zdravotnictví a Statistika sociální služby.
správné platové třídy, podílíme se na přípravě
a to jak v platové, tak i ve mzdové sféře, a
Vedle článků týkající se odměňování a počtu
katalogu prací, sledujeme právní předpisy,
nově se dočtete o minulých či připravova-
zaměstnanců, zde nově naleznete i tabulky
účastníme se kolektivního vyjednávání a při-
ných změnách právních předpisů.
s nejnovějšími dostupnými statistickými úda-
pravujeme statistická šetření z resortu zdravotnictví i sociálních služeb.
Záložka Minimální mzda byla zrušena a
přesunuta do archivu Aktualit.
ji o průměrných platech a mzdách zaměstnanců v daných odvětvích.
Abychom zjednodušili práci výborům od-
Od počátku června byla zavedena nová
borových organizací či jednotlivým zaměst-
záložka Katalog prací. Zde najdete aktuální
Věříme, že nová tvář rubriky Odměňování
nancům, připravili jsme zcela nové pojetí
informace týkající se účinnosti nového kata-
vám přinese spoustu zajímavých informací a
rubriky Odměňování na našich internetových
logu prací, výkladová stanoviska odborového
pomůže vám při vaší práci.
stránkách www.zdravotnickeodbory.cz.
svazu i Ministerstva zdravotnictví. Rovněž je
Ing. Tereza KOŇAŘÍKOVÁ,
zde uvedeno aktuální znění katalogu prací
[email protected]
Na úvodní straně rubriky Odměňování
Záložka Vývoj NH byla zrušena.
19
Výsledky uzavřených kolektivních smluv za rok 2009
Šetření se zaměřuje na ujednání zaměstnavatelů a odborových organizací v oblasti odměňování, pracovní doby a dovolené, pracovních podmínek zaměstnanců a jejich benefitů,
spolupráci smluvních stran
apod. V roce 2009 byly analyzovány vybrané údaje o mzdových
a pracovních podmínkách z celkem 1673 kolektivních smluv
z 24 různých odborových svazů.
V rámci Odborového svazu
zdravotnictví a sociální péče ČR
bylo analyzováno celkem 90 kolektivních smluv, z toho 21 z podnikatelské a 69 z nepodnikatelské sféry.
Odměňování obecně
Mzda zaměstnanců v podnikatelské sféře, tedy v nemocnicích akciových společnostech,
společnostech s ručením omezeným a obecně prospěšných společnostech (dále jen „obchodních společnostech“), může být
buď sjednána v kolektivní
smlouvě nebo jednostranně stanovena zaměstnavatelem ve vnitřním předpise. Ve více než 60 %
případů bylo odměňování zaměstnanců sjednáno v kolektivní smlouvě, ve 38 % jednostranně stanoveno zaměstnavatelem ve vnitřním předpise a
v pouhých 14 % případů byly
mzdy zaměstnanců sjednávány
individuálně prostřednictvím
smluvních mezd. V nepodnikatelské sféře, tj. zejména v příspěvkových organizacích, je
v oblasti odměňování velmi malá možnost pro kolektivní vyjednávání, proto se sleduje zejména
ujednání týkající se zvláštního
způsobu stanovení platového
tarifu. Tento zvláštní způsob
byl sjednán ve 41 % kolektivních smluv pro zaměstnance v 1.
– 5. platové třídě a v 1 % kolektivních smluv pro zaměstnance
ve zdravotnických zařízeních
v 6. a vyšší platové třídě.
20
Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím společnosti Trexima provádí každoročně rozsáhlé šetření kolektivních
smluv, jehož výsledkem je tzv. Informační systém o pracovních
podmínkách, který je dostupný na internetových stránkách
www.kolektivnismlouvy.cz. Účelem tohoto šetření je mapovat a
analyzovat kolektivní vyjednávání v ČR a poskytovat smluvním
partnerům dostatek informací pro uzavření kolektivní smlouvy.
■ Příplatek za práci v soboMzdový vývoj
tu a neděli byl sjednán opět v 81
V celém národním hospo% KS. Průměrná výše příplatku
dářství byl mzdový vývoj sjeddosáhla hodnoty 25,3 % průnán v pouhých 56 % kolektivměrného výdělku.
ních smluv (dále jen „KS“) z cel■ Příplatek za práci ve
kového počtu 1673. Nejčastější
svátek byl sjednán v 81 % KS, a
formou sjednání mzdového
to ve shodné výši, jako stanoví
vývoje bylo zvýšení průměrné
zákoník práce, tj. 100 % průnominální mzdy, a to průměrně
měrného výdělku.
o 4,4 %. Ve zdravotnictví v pod■ Poskytování příplatku za
nikatelské sféře byl mzdový
ztížené pracovní prostředí bylo
vývoj sjednán v 66 % KS, a to
v sjednáno v pouhých 43 % KS,
zejména prostřednictvím zvýšea to ve výši dané zákoníkem, tj.
ní průměrné nominální mzdy
10 % základní sazby minimální
v průměru o 5,1 %. V nepodnimzdy.
katelské sféře ve zdravotnictví a
Nad rámec zákona se v jedné
sociálních službách (tj. zejména
KS sjednal příplatek za směnv příspěvkových organizacích)
nost ve výši 400 Kč za měsíc,
byl nárůst platu sjednán v poudále příplatek za zastupování
hých 10 % KS, a to nejčastěji
ve 24 % KS. V 57 % KS byly
prostřednictvím zvýšení průměrsjednány jiné příplatky, které
ného platu o 2,6 %.
nebyly blíže specifikovány.
Výše nejčastěji používaných
Mimo zákoník práce byly dále
příplatků
sjednávány další složky mzdy.
V příspěvkových organizacích
Nejčastěji se v kolektivních
jsou výše příplatků k platu pevně
smlouvách sjednávala další
stanoveny zákoníkem práce a
mzda při dosažení kladného
nelze je navýšit. Proto se šetření
hospodářského výsledku (ve
v této části zabývá pouze příplat28 % KS) a odměny či prémie
ky ke mzdě zaměstnanců v obv 52 % KS. Za pracovní pohochodních společnostech. Infortovost mimo pracoviště zaměstmační systém o pracovních podnavatele náleží zaměstnanci
mínkách sleduje jak poskytování
odměna ve výši nejméně 10 %
příplatků ke mzdě, jejichž miniprůměrného výdělku. Tato
mální výši stanovuje zákoník
odměna byla sjednána ve 48 %
práce, tak poskytování dalších
KS, a to v průměrné výši 16,7 %.
příplatků a jiných složek mzdy,
Pracovněprávní podmínky
které jsou zaměstnancům poskyUjednání o délce pracovní
továny nad rozsah daný zákodoby obsahuje 86 % KS.
nem.
Pružná pracovní doba byla
■ Příplatek za práci přesčas
sjednána v pouhých 19 % KS.
byl sjednán v 76 % KS. Ve 47 %
Dále Informační systém o praKS byl příplatek za práci přesčas
covních podmínkách sleduje
rozlišen na pracovní dny (ve výši
u obchodních společností zvýše25 %) a soboty a neděle (nejní nároku na dovolenou nad
častěji ve výši 50 %), tedy stejně
rámec 4 týdnů daných zákojako v nepodnikatelské sféře.
níkem práce. V 90 % KS byla
V necelých 30 % KS se pracovdélka dovolené prodloužená o jení dny a soboty a neděle nerozliden týden, takže činila 5 týdnů.
šovaly a za všechny tyto dny byl
Pro srovnání, v celém národním
sjednán příplatek 25 %.
hospodářství byla dovolená pro■ Příplatek za noční práci
dloužena o týden v cca 75 % KS.
byl sjednán v 81 % KS, a to
Délka dovolené v nepodnikatelv průměrné výši 18,9 %, což je
ské sféře se nesleduje, protože je
nejvyšší hodnota příplatku za
pevně stanovena zákoníkem
noční práci v celém národním
práce, a to v délce 5 týdnů.
hospodářství.
V rámci pracovněprávních podmínek bylo rovněž sledováno
navýšení odstupného nad zákonem stanovený trojnásobek
průměrného výdělku. V podnikatelské sféře bylo navýšení odstupného dojednáno ve 14 %
KS, a to o 2 – 3,5 násobek více.
V nepodnikatelské sféře bylo
zvýšení odstupného sjednáno
v 16 % KS a navýšení činí 1 – 3
násobek průměrného výdělku, a
to nejčastěji v závislosti na délce
pracovního poměru.
Péče o zaměstnance –
stravování
V celé ČR obsahuje ujednání
o příspěvku zaměstnavatele na
závodní stravování více než 93 %
KS. Průměrná výše příspěvku
v % z ceny jídla činí 54,7 % a
v korunovém vyjádření činí
příspěvek 33,32 Kč. V rámci Odborového svazu zdravotnictví a
sociální péče ČR v obchodních
společnostech byl příspěvek na závodní stravování sjednán v 86 %
KS. Průměrná výše příspěvku
z nákladů zaměstnavatele v %
z ceny jídla činila 55 % a v korunách průměrně 29 Kč. Ze zisku
přispívali zaměstnavatelé průměrně 6,50 Kč na 1 jídlo. Cenově
zvýhodněné stravování pro
bývalé zaměstnance – důchodce
bylo sjednáno ve 33 % KS.
V příspěvkových organizacích
byl příspěvek na stravování sjednán v 84 % KS. Z rozpočtu zaměstnavatelé přispívali průměrně
26 Kč nebo 55,3 % z ceny jídla.
Z fondu kulturních a sociálních
potřeb (dále jen „FKSP“) přispívali zaměstnavatelé na 1 jídlo
průměrně 12,52 Kč nebo 50 %
z ceny 1 jídla. Příspěvek na stravování bývalým zaměstnancům –
důchodcům byl sjednán ve 49 %
KS.
Péče o zaměstnance –
penzijní připojištění
Stále významnější součástí
KS se stávají ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění. Zatímco v roce 2008
obsahovalo toto ujednání 55 %
KS v celém národním hospodářství, v roce 2009 to bylo již
59,2 % KS, přičemž průměrný
měsíční příspěvek činil 418 Kč.
V rámci Odborového svazu
zdravotnictví a sociální péče ČR
byl příspěvek na penzijní připojištění sjednán v 67 % KS ob-
chodních společností, a to v průměrné výši 294 Kč/měsíc. V příspěvkových organizacích byl
příspěvek sjednán v pouhých
35 % KS, a to v průměrné výši
259 Kč/měsíc.
Péče o zaměstnance –
životní pojištění
Naproti tomu příspěvek na životní pojištění byl v roce 2009
sjednán v pouhých 19,5 % KS
v národním hospodářství a
průměrný měsíční příspěvek činil 472 Kč. V rámci Odborového
svazu zdravotnictví a sociální
péče ČR byl příspěvek na životní pojištění sjednán ve 33 % KS
obchodních společnosti ve výši
388 Kč/měsíc a v příspěvkových
organizacích v pouhých 4 % KS
v průměrné výši 183 Kč/měsíc.
Péče o zaměstnance –
ostatní benefity
Jako další zaměstnanecké
výhody sleduje Informační systém o pracovních podmínkách
příspěvek na přechodné ubytování (ten byl sjednán pouze v 1
KS), příspěvek na dopravu
(v žádné KS), poskytování výrobků či služeb zaměstnavatele za
nižší cenu (ve 29 % KS) – zejména poskytování nadstandardních
pokojů v nemocnicích zaměstnancům. Dále se u obchodních
společností sleduje ujednání
o tvorbě sociálního fondu ze zisku
po zdanění, jehož tvorba byla
sjednána ve 29 % KS.
Péče o zaměstnance - FKSP
K zabezpečování kulturních,
sociálních a dalších potřeb zaměstnanců a jiných osob v příspěvkových organizacích je tvořen ze zákona fond kulturních a
sociálních potřeb. O čerpání prostředků z tohoto fondu spolurozhoduje se zaměstnavatelem odborová organizace. V 78 % KS
byla pravidla pro čerpání FKSP
sjednána v KS a ve 47 % KS byl
rozpočet fondu součástí KS.
Největší část prostředků z FKSP
byla používána na příspěvky na
rekreaci, na závodní stravování a
na penzijní připojištění. Naopak
nejméně se z FKSP přispívá na
sportovní vybavení, na provoz
kulturních, rekreačních či sportovních zařízení a na pracovní
oděvy, obuv a jednotné oblečení.
Překážky v práci
Informační systém o pracovních podmínkách sleduje, zda
byla v KS sjednávána kompenzace za první 3 dny pracovní
neschopnosti, za kterou ze
zákona nenáleží zaměstnanci
žádná náhrada mzdy či platu.
Avšak v rámci našeho odborového svazu nebyla v žádné KS tato
kompenzace sjednána. Nad
rámec zákona mohou být v KS
sjednány další dny pracovního
volna za překážky v práci. V obchodních společnostech bylo
nejčastěji sjednáváno další pracovní volno při úmrtí člena rodiny (1,5 dne navíc). Podobně
tomu bylo i u příspěvkových organizacích, kde bylo sjednáno
při úmrtí člena rodiny 2,8 dne
navíc a dále pracovní volno při
hledání nového zaměstnání 5,3
dnů více.
Podmínky pro činnost
odborových organizací
Výběr členských příspěvků
srážkou ze mzdy byl sjednán
v 90 % KS obchodních společností, v příspěvkových organizacích v 73 % KS. Pro výkon činnosti odborové organizace bylo
v KS sjednáváno zejména používání místností zaměstnavatele (v 90 % KS obchodních společností; 75 % KS příspěvkových organizací). Poskytnutí finančních prostředků od zaměstnavatele bylo v obchodních společnostech sjednáváno
zejména prostřednictvím úhrady
nákladů na potřebné podklady
(33 % KS), příspěvek zaměstnavatele na činnost odborové organizace byl sjednán v pouhých
9 % KS. V příspěvkových organizacích tomu bylo naopak.
Úhrada nákladů na potřebné
podklady byla sjednána v 9 %
KS, zatímco příspěvek na činnost odborové organizace byl
sjednán ve 38 % KS.
Závěr
Ačkoliv jsou výsledky z 90
kolektivních smluv, které se nám
podařilo v loňském roce od odborových organizací získat, zajímavé a mohou být inspirací pro
jiné odborové organizace, pro
větší vypovídací schopnost statistiky o pracovních podmínkách
by bylo zapotřebí větší počet kolektivních smluv. Proto apelujeme na všechny odborové organizace, které doposud nezaslaly
kolektivní smlouvu, aby tak neprodleně učinily a pomohly nám
získat větší přehled o pracovních
a mzdových podmínkách zaměstnanců vyjednaných v kolektivních smlouvách. Děkujeme!
Ing. Tereza KOŇAŘÍKOVÁ,
[email protected]
Odborové svazy veřejných služeb požadují
alternativní reakce na krizi
Tisková zpráva EPSU z 31. května2010
Vedoucí představitelé odborových svazů ve veřejných službách
z celé Evropy se na schůzce v Bruselu shodli na tom, že snižování
platů, počtu pracovních míst a služeb je příliš jednostrannou, neadekvátní a nespravedlivou reakcí na hospodářskou krizi.
Zavázali se ke spolupráci a vzájemné podpoře a k celoevropské
mobilizaci za prosazování kvalitních veřejných služeb, obranu
pracovních míst a důstojných platů a pracovních podmínek pro
zaměstnance veřejných služeb.
Výkonný výbor Evropské federace odborových svazů veřejných
služeb (EPSU) vyslechl informace o tom, jak se zmrazování a
snižování platů šíří po celé
Evropě. Byly podány zprávy ze
17 zemí včetně pěti z Východní
Evropy mimo EU, kde zmrazování a snižování platů, snižování
počtu pracovních míst a nepřijímání nových zaměstnanců je
součástí konsolidační strategie nařízené národními vládami, často
na základě požadavků EU a
Mezinárodního měnového fondu
(MMF).
Generální tajemnice EPSU
Carola Fischbach-Pyttel řekla:
„Veřejné služby jsou dnes mnohem důležitější než kdykoliv předtím. Nejsou jen důležitým stabilizačním mechanismem, ale poskytují i základní podporu milionům
občanů, na které důsledky krize
dopadají nejvíce.“ Uvedla, že EU,
MMF i národní vlády se hluboce
mýlí, jestliže si myslí, že úroveň a
kvalitu veřejných služeb lze
udržet, když se sníží počet pracovních míst a pracovní morálka
zbývajících zaměstnanců bude
podrývána zmrazováním a snižováním platů.
„Máme vážné obavy, že vlády
v celé Evropě podléhají stádní
mentalitě v přijímání těchto útoků
na platy a pracovní podmínky zaměstnanců veřejných služeb. Snižování není řešením a existují jiná
opatření, která je třeba zvažovat.
Je nanejvýš nutné vypořádat se
s daňovými zpronevěrami a úniky
a zvažovat i zvyšování daní.
Progresivní zdanění je základní
způsob, který zajistí spravedlivý
podíl pro financování veřejných
služeb a řešení hospodářské krize.
Velké korporace a bohatí jednotlivci se vyhýbají daním, zaměstnávají armádu poradců, aby našli
skuliny v zákonech, a tento účet
mají zaplatit zaměstnanci.“
Dostatečné financování je v evropských veřejných službách
zásadní pro kvalitní uspokojování
požadavků občanů na daňovou
správu, inspekci práce, zdravotnictví a péči o starší občany, na policii,
hasiče a další akutní služby, na
agentury ochrany životního prostředí a řadu dalších služeb.
Národní zástupci hovořili o tom,
jak některé vlády zcela odsunuly
stranou řádný sociální dialog, aby
mohly provádět restriktivní opatření. Objevily se však i pozitivní
příklady toho, jak odbory úspěšně
ovlivnily vládní rozhodnutí o veřejném financování a přispěly k vyrovnanějším ozdravným programům.
Zástupce generální tajemnice
EPSU Jan Willem Goudriaan zdůraznil, že návrhy Evropské komise na větší hospodářskou koordinaci znamenají, že se debata o fiskální konsolidaci přenesla především na evropskou úroveň. Řekl:
„Chápeme logiku zlepšené koordinace a většího dohledu nad evropskými ekonomikami a veřejným financováním. EPSU se
nicméně velmi obává toho, že zaměření je příliš úzké a nebere
ohled na sociální spravedlnost,
rovnost, investice a základní úlohu veřejných služeb v reakci na
krizi.“
Dodal, že EPSU a její afilace
zajistí, aby sdělení, že existuje alternativní postup, bylo jasně vyjádřeno na národní i evropské
úrovni ještě před schůzkou
Evropské rady 17. června a v říjnu. EPSU podporuje volání po koordinovanějším postupu. Odbory
také přijaly společné prohlášení.
Vedoucí představitelé odborů se
sešli 28. května a svůj postoj sdělí
výkonnému výboru Evropské odborové konfederace (EOK) na
schůzce 1. června.
Více informací:
http://www.epsu.org/r/447
Přeložila PhDr. Jana VESELÁ,
[email protected]
21
Sdílení práce
V současné době se setkáváme s pojmy sdílení
práce („work sharing“) a kurzarbeit („short
time work“). Pojmu kurzarbeit používají i vrcholoví představitelé jednotlivých odborových
svazů a Českomoravské konfederace odborových svazů, a proto v tomto článku tyto pojmy
vysvětlím.
Sdílení práce řeší problémy
vyvolané na trhu práce současnou ekonomickou krizí. Sdílení
práce je součástí oživovacích
strategií nejvyspělejších zemí
světa v oblasti trhu práce s cílem
pomoci zaměstnavatelům zcela
nebo zčásti se vyhnout hromadnému propouštění. Součástí této metody je částečná
náhrada ztraceného pracovního příjmu zaměstnancům,
kteří jsou zapojeni v některé
z forem sdílení práce buď
zvláštní sociální dávkou nebo
podporou v nezaměstnanosti.
Sdílení práce a programy kratší
pracovní doby jsou utvářeny tak,
aby pomohly zaměstnavatelům i
zaměstnancům, kteří čelí dočasnému poklesu poptávky, vyhnout se hromadnému propouštění zaměstnanců. Tato opatření jsou plně dobrovolná a uplatňují se pouze v případech, kdy
se pro to zaměstnavatelé a zaměstnanci (odbory) rozhodnou.
Podstatou těchto opatření je
kompenzace podstatného poklesu mzdy zaměstnanců (typicky
vyššího než 10 % mzdy) postižených zkrácením pracovní doby
(částečnou nezaměstnaností).
Vláda Spolkové republiky
Německo připravila dva balíčky
svých opatření proti krizi: Za
prvé daňovou podporou spotřeby stimulovala výrobu a služby,
a to zejména rodičovským bonusem a šrotovným, za druhé rozšířila možnosti kurzarbeitu, který v zemi existuje od roku 1957.
V současné době v Německu
existují tři formy kurzarbeitu:
1) ekonomická forma, a to pro
všechna odvětví,
2) sezónní forma, využívaná ve
stavebnictví a
3) transformační forma pro
22
případy podnikových restrukturalizací spojených se snižováním
počtů zaměstnanců.
Kurzarbeit je v Německu považován za mimořádně významné opatření proti krizi, jeho využívání se rozšířilo zejména za
krize z počátku 90. let a nyní za
světové hospodářské krize.
Cílem politiky německé vlády a
zaměstnavatelů je udržet zaměstnance v práci. Při kurzarbeitu dostává zaměstnanec od
zaměstnavatele jen 60 % mzdy
a jako kompenzaci poklesu výdělku získává dodatečnou dávku (kurzarbeitgeld). Agentura
práce vyplácí zaměstnavateli 60
%, popř. 67 % (zaměstnanec s dítětem) čistého mzdového rozdílu
ve mzdě zaměstnance postiženého kurzarbeitem.
Od 1. 2. 2009 je podmínkou
pro uplatnění kurzarbeitu pokles
mzdy alespoň jedné třetiny zaměstnanců o 10 %. Za této podmínky náleží zaměstnanci kurzarbeitgeld a stát se podílí i na
úhradě pojistného na sociální pojištění. Pojistné na sociální pojištění je po dobu prvních šesti
měsíců kurzarbeitu hrazeno z poloviny zaměstnavatelem a z poloviny agenturou práce. Za dalších šest měsíců hradí toto pojistné plně agentura práce. V roce
2009 činila maximální doba poskytování kurzarbeitgeldu 24
měsíců, zatímco v roce 2010 činí
již jen 18 měsíců tak, jak se objevují první známky zlepšování situace podniků. Tato možnost se
vztahuje i na zaměstnance pracující na dobu určitou. Zaměstnavatel, který oznámí agentuře
práce dočasný pokles zakázek a
uvede ve své žádosti o povolení
kurzarbeitu též počet zaměstnanců, kterých se tento pokles do-
týká, po schválení agenturou
spočte pro jednotlivé zaměstnance jejich nárok na kurzarbeitgeld
a tuto peněžitou dávku vyplácí
spolu se mzdou v pravidelném
výplatním období.
Také americký příklad je založen na premise, že je vždy
výhodnější než zaměstnance při
přechodných odbytových potížích zaměstnavatele propustit,
zkrátit pracovní dobu, snížit náklady zaměstnavatelů a podporovat příjem takto postižených
zaměstnanců z veřejných zdrojů.
Dávka vyplácená zaměstnancům, podobně jako podpora
v nezaměstnanosti, plní tuto významnou funkci, když pomáhá
udržet příjmovou situaci v rodinách zaměstnanců postižených
kratší pracovní dobou. Podmínkou je, že musí jít o zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou s pracovní dobou
v rozsahu 35 až 40 hodin týdně.
Zaměstnavatel nesmí přijmout
po dobu uplatnění tohoto programu jiné zaměstnance na příslušné pracoviště.
Úřad práce schválí nebo odmítne program pro konkrétního
zaměstnavatele na základě splnění základních podmínek týkajících se zejména prokázání přechodného snížení výroby či
zakázek, které mají příčinu
v běžných výkyvech ekonomického cyklu. Tento program
se považuje za výhodný pro
všechny dotčené strany. Více lidí
má zachovánu práci, stát vynaloží méně peněz na nezaměstnané,
zaměstnavatel sníží své náklady
a udrží zaměstnance, do jejichž
vzdělání často investoval nemalé
prostředky.
Praktické zkušenosti ukazují,
že se ušetří veřejné peníze, šetří i
zaměstnavatel a zaměstnanec
získá kompenzaci svého dočasného poklesu svého výdělku.
Zaměstnavatel musí při podání
žádosti o zapojení do tohoto programu podrobně popsat svoji
ekonomickou situaci. Samotná
administrativní procedura spojená s vyřízením této žádosti je
velmi rychlá, obecně úřad práce
posoudí vše a rozhodne do dvou
týdnů. Dávka se zaměstnancům
poskytuje maximálně na 26 týdnů.
Sdílení práce (kratší pracovní
doba, částečná nezaměstnanost
apod.), je opatřením politiky trhu práce zaměřeným na udržení
pracovních míst v situaci cyklických výkyvů přizpůsobením počtu pracovních hodin současným
zaměstnancům, místo toho, aby
došlo ke snížení počtu zaměstnanců. Spočívá tedy v redukci
pracovní doby a jeho záměrem
je rozdělit snížený objem práce
mezi stejný (podobný) počet
zaměstnanců, aby se bylo možné vyhnout propouštění (například realizuje se 20% snížení
počtu pracovních hodin místo
toho, aby bylo propuštěno 20 %
zaměstnanců). Jde tak o opatření, které rozděluje dopady tíživé
ekonomické situace na zaměstnance mezi zaměstnance, zaměstnavatele a stát.
O sdílení práce se nejedná,
jestliže jde o tzv. „Job Sharing”,
kterým se rozumí takové rozvržení pracovní doby, kdy dvě
osoby pracující na částečný úvazek sdílejí společně odpovědnost
za práci odpovídající plnému
úvazku.
Rakouský „Kurzarbeit“ je
určen firmám, které trpí dočasnými ekonomickými obtížemi
z vnějších příčin. Nejprve musí
tito zaměstnavatelé vyčerpat jiné
možnosti řešení těchto problémů, jako jsou např. konta pracovní doby. Pro předložení
žádosti o kurzarbeit je zapotřebí
dohoda sociálních partnerů.
Zaměstnanci zapojení do tohoto
programu obdrží kompenzaci
přinejmenším ve stejné výši, v
jaké se vyplácí podpora v nezaměstnanosti a přídavek. Podpůrčí doba činí obvykle 6 měsíců, maximálně 24 měsíců.
Tento program zachránil v Rakousku loni celkem cca 8400
pracovních míst.
Podobný systém existuje ve
Francii, kde mohou zaměstna-
vatelé čelící finančním obtížím
dočasně zkrátit délku pracovní
doby s tím, že zaměstnanci,
jichž se toto opatření týká, se
ocitají v tzv. dočasné nezaměstnanosti, při které náleží
částečná kompenzace za neodpracované hodiny. Výše této
kompenzace byla dohodou sociálních partnerů zvýšena od dubna 2009 na 75 %. Tuto kompenzaci vyplácí zaměstnanci přímo
zaměstnavatel spolu s pravidelnou výplatou mzdy. Zaměstnavatel pak obdrží od státu fixní
částku na zaměstnance.
V Nizozemsku existuje program sdílení práce, který je za-
městnavatelům k dispozici pouze v případě velkého poklesu
prodeje. V průběhu krize byly
podmínky tohoto programu nejprve uvolněny a poté byl vytvořen nový, méně restriktivní systém, tj. částečná nezaměstnanost) na těchto principech:
- pracovní doba může být snížena nejvýše na polovinu, a to na
dobu nejvýše 15 měsíců. Za neodpracované pracovní hodiny
dostane zaměstnanec 70 % své
mzdy; tato částka může být v kolektivním vyjednávání zvýšena.
- zaměstnanci zařazení do tohoto
programu se musí zapojit do
vzdělávání.
Sdílení práce představuje
poměrně velmi rozšířený institut
aktivní politiky zaměstnanosti,
u něhož je oceňováno široké
spektrum pozitivních dopadů.
Obecně se vnímá, že je dobré mít
v zemi k dispozici takový program, který je dokladem péče
státu o zaměstnanost, podporu
sociálního dialogu a kolektivního
vyjednávání, a který je výrazem
aktivního přístupu k řešení důsledků krize způsobem, který konec konců občané i podnikatelé
od svého státu očekávají.
Existují důkazy o tom, že
země, které mají rozvinuté tyto
programy, čelí mnohem nižšímu
nárůstu nezaměstnanosti ve
srovnání se zeměmi, které tyto
programy rozvinuty nemají.
Německo je klasickým příkladem tohoto pozitivního efektu
sdílení práce. Již jen z tohoto důvodu je velmi prospěšné programy sdílení práce (kratší pracovní
doby) s poskytováním podpory
zaměstnancům zavádět a udržovat je, a to nikoliv jen jako efektivní protikrizové opatření, ale
též obecně jako standardní nástroj aktivní politiky zaměstnanosti doplňující prorůstová hospodářská opatření státu.
JUDr. Vratislav TOMEK,
[email protected]
Odboroví inspektoři BOZP se setkali v Liptovském Jánu na Slovensku
Ve slovenském Liptovském Jánu se ve dnech 19. až 21. května
2010 konalo setkání členů Sdružení IBP BOZP při Konfederaci
odborových svazů Slovenské republiky (KOZ SR), zástupců NIP
(národní inspektorát práce) a IP (inspektorát práce) včetně generálního ředitele. A přijel i prezident KOZ SR PhDr. Miroslav
Gazdík. Pozvání přijali také zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů v zastoupení Českomoravského odborového
svazu pracovníků školství, OS KOVO, OS UNIOS a Odborového
svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.
První blok ve středu 19. květodbor preventivního pracovního
na odpoledne pojednával hlavně
lékařství. Samotný název napoo předávání informací a o konvídá, že se jednalo o otázky zdratrolní činnosti nad stavem bezvotní péče zaměstnanců, prevenpečnosti a ochrany zdraví při
tivní lékařské prohlídky zaměstpráci z pohledu kontrolních ornanců, dohled nad pracovními
gánů, tedy inspektorů bezpečpodmínkami a podobně.
nosti práce na Slovensku a KOZ
Nejzajímavější však byla inSR. Byli jsme velice překvapeni,
formace o tom, že v nově vyjak perfektně funguje spolupráce
daném zákonu, který je účinný
mezi jednotlivými inspektoráty
od března letošního roku, má
a konfederací. Společně řeší
každý zaměstnavatel, který zaproblémy a nedostatky v bezměstnává zaměstnance pracující
pečnosti práce, spolupracují na
v kategorii 3 a kategorii 4, podle
nových návrzích a návrzích
zařazování prací do kategorií
změn k jednotlivým předpisům,
(u nás vyhláška č. 432/2003 Sb.,
podávají podněty k jejich řešekterou se stanoví podmínky pro
ní. Dozvěděli jsme se, že za pozařazování prací do kategorií, lirušení zákonů mohou být zamitní hodnoty ukazatelů bioloměstnavatelé pokutováni částgických expozičních testů, podkou až do výše 100 000 euro,
mínky odběru biologického macož je částka opravdu velice vyteriálu pro provádění biologicsoká! U nás nejvyšší pokuta dle
kých expozičních testů a náležizákona č. 251/2005 Sb. o inspektost hlášení prací s azbestem a
ci práce, nepřekračuje 2 miliony
biologickými činiteli) povinnost
Kč.
poskytnout těmto zaměstnancům
Příští den, ve čtvrtek, se nám
rekondiční pobyty jednorázově
představila se svou prezentací
v délce dvou týdnů nebo rehabiMUDr. Ludmila
Ondrejková
litační léčbu, v souvislosti s praz Úřadu veřejného zdravotnictví –
cí, v délce 80 hodin. Způsob po-
skytování a seznam těchto zaměstnanců zvolí zaměstnavatel
vždy po dohodě se zástupci zaměstnanců a zástupci odborových organizací.
Účast na těchto pobytech je
povinná a opakuje se vždy po
pěti letech u kategorie 3 a po čtyřech letech u kategorie 4. Tak to
si zaměstnavatel určitě řádně
„provětrá“ svou peněženku.
Nebo má možnost přijmout a realizovat taková opatření, aby
snížil, změnil nebo i zcela odstranil fyzikální chemické a biologické činitele, prach, fyzickou
zátěž, zátěž teplem a chladem,
psychickou a zrakovou zátěž nebo další faktory, které mají vliv
na zdraví jeho zaměstnanců a
kvůli nimž jsou zařazeni do uvedených kategorií 3 nebo 4.
Odpoledne pak byla předsta-
vena „Jednotná metodika pro
výkon odborové kontroly nad
BOZP“, poznatky a zkušenosti.
V tomto směru jsou naše postupy, až na výjimky, téměř totožné.
Na závěr byli oceněni jednotliví
odboroví inspektoři BOZP z odborových svazů
sdružených
v Konfederaci odborových
svazů Slovenské republiky.
Této akce se zúčastnilo asi padesát účastníků. Diskuse byly
věcné a velmi živé. Zapojili se do
nich i naši zástupci z ČMKOS.
Páteční návrat domů byl zakalen
velmi kalnými vodami na československé hranici v okolí
Jablunkova a po celé trase do
Ostravy. A jak jinak – přivítal mne
v Ostravě pořádný liják.
Věra MOLDRZYKOVÁ,
inspektorka BOZP,
[email protected]
23
Konference Sociální služby jako výzva 21. století
Stejně jako zdravotnictví, tak i sociální služby jsou předmětem
trvalého zájmu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
ČR. Ve dnech 13. a 14. května 2010 se v Hustopečích u Brna konala mezinárodní konference Sociální služby jako výzva 21. století. Více než 80 účastníků z České republiky a ze Slovenska si zde
vyslechlo informace o situaci v oblasti sociálních služeb v obou
státech a mělo možnost diskutovat o svých problémech a vedení
sociálního dialogu.
Konferenci zahájili předsedové odborových svazů – za
českou stranu RNDr. Jiří
Schlanger a za slovenskou Mgr.
Anton Szalay. Třetím vystupujícím byla Mgr. Zuzana
Strapatá, která zastupovala
Nadaci Friedricha Eberta, za jejíž finanční podpory konference
probíhala.
Následně se už pilně pracovalo. Všechny bloky přednášek
byly koncipovány paritně.
Témata byla dána shodně a
v přednáškách se k nim vždy
vyjádřili zástupci z obou republik. Přednášky měli téměř všichni přítomní zpracovány v prezentacích, nebo písemně, takže
jejich obsah naleznete na webových stránkách OS v rubrice
Aktuality – Stalo se.
Jako první vystupovali zástupci zaměstnavatelů.
Předsedkyně slovenské Asociace poskytovatelů sociálních
služeb Ing. Milada Dobrotková
hovořila o aktivitách asociace a seznámila přítomné hlavně s problémy neziskových organizací, které
pracují v oblasti sociálních služeb
na Slovensku.
Předseda Asociace poskytovatelů sociálních služeb České
republiky Ing. Jiří Horecký informoval o práci české asociace
a hovořil o prioritách asociace
ve vztahu k novele zákona o sociálních službách.
Místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a
sociální péče ČR Dagmar Žitníková po jeho vystoupení poděkovala asociaci za spolupráci,
ale také připomněla, že ne ve
všech bodech se OS s asociací
shodne. Odbory jsou zásadně
proti vnášení tržních principů do
sociálních služeb a za základní
poskytovatele sociálních služeb
v oblasti pobytových zařízení
považují kraje a obce. Těmto institucím tuto povinnost ukládá
zákon a veřejná správa se nemůže zbavit povinnosti, která jí byla uložena. Žitníková připomně-
24
la negativní zkušenosti z transformace nemocnic a řekla, že
odbory v této situaci s myšlenkou změnit zřizovatele zařízení
zásadně nemohou souhlasit.
Další téma přednášky Orga-
nizace a právní úprava sociálních služeb si za své vzali právníci odborových svazů. Za slovenskou stranu nás jejich zákonem provedla JUDr. Zlata
Saská a český OS zastoupila
Mgr. Ivana Štěpánková.
Problémy s financováním sociálních služeb jsou v obou zemích. Slovenská strana si přizvala k tématu ředitelku odboru Ministerstva sociálních věcí
a rodiny Mgr. Lýdiu Brichtovou. Českou stranu reprezentovala Ing. Terezie Kalfusová
z odborového svazu. Obě přednášky byly velmi zajímavé a
také vzbudily u posluchačů
emoce.
Ve vzrušené diskuzi se zástupci slovenské strany pozastavili nad údajem, který se vztahoval k průměrnému platu zaměstnanců v sociálních službách.
Slovenští zástupci jednomyslně
konstatovali, že ani jeden z nich
nedosahuje uváděného průměru.
Česká strana zase upozornila na
bídné platy zaměstnanců v soci-
álních službách a na neobvyklý
nárůst fluktuace, který souvisí se
změnou spektra zaměstnanců –
snížení počtu zdravotnických
pracovníků a jejich nahrazení
pracovníky v sociálních službách. Do zařízení dnes v mnoha
případech přicházejí zaměstnanci z řad nezaměstnaných, kteří
absolvovali kurz pracovníka
v sociálních službách a neuměli
si představit náročnost této
práce. Zaměstnanci v zařízení
vydrží jen několik dnů, týdnů a
odcházejí, následně přijdou jiní
a kolotoč se opakuje. Práce je
náročná a odměna za ni nízká.
Posledním tématem prvního
dne bylo poskytování zdravotní
péče v sociálních službách.
Informaci o českém systému
přednesla členka výkonné rady
odborového svazu Jana Hnyková, za slovenskou stranu vystoupila PhDr. Margita Kosturiková, předsedkyně ZO
Domova pro seniory v Likavke
a zároveň místopředsedkyně
Slovenské asociace sester.
Obě přednášející byly excelentní. Připomněly spektrum pacientů, které dnes v zařízeních
nacházíme a „macešský“ přístup
obou států k sestrám.
Po vzrušené diskuzi bylo
jednání prvního dne uzavřeno.
K prvnímu dni je nutno zmínit
ještě dvě skutečnosti. Na konferenci přijel předseda Českomoravské konfederace odborových
svazů Jaroslav Zavadil, aby si
vyslechl problémy, se kterými se
sociální služby potýkají a aby
nám mohl pomoci při jejich řešení. Sociální služby bude totiž
zřejmě potenciálně potřebovat
kdokoliv z nás. Druhá skutečnost byla příjemnější. Po večeři
následoval společenský večer,
kde si účastníci mohli v neformálních diskuzích vyměnit své
zkušenosti a mohli se pobavit při
dobré muzice, kterou jim namixoval Ladislav Kucharský.
Druhý den konference začal
blokem informací ke vzdělávání
pracovníků. Český systém představila přítomným Mgr. Ivana
Štěpánková a slovenskou stranu zastoupil předseda OS Mgr.
Anton Szalay.
Oba přednášející se shodli na
tom, že zákonné normy obou
států upravují vzdělávání jako
celoživotní povinnost a dávají
tuto povinnost k tíži zaměstnavateli, což znamená, že náklady
na vzdělávání nese zaměstnavatel a vzdělávání je výkonem
práce, který má mít zaměstnanec
uhrazen jako pracovní směnu.
Praxe je však mnohdy jiná.
Zaměstnanci si vzdělávání platí
sami a o úhradě pracovní doby si
mohou ve většině případů jen
nechat zdát.
V následné diskuzi se ovšem
vyskytly i první vlaštovky. Jak
za slovenskou, tak za českou
stranu se našli dva účastníci,
kteří ostatním sdělili, že jim zaměstnavatel vzdělávání hradí a
dokonce jim hradí i dobu strávenou na vzdělávacích aktivitách
jako dobu pracovní. Jak je vidět,
opět se potvrdilo, že vše je jen
o lidech.
S aktuální situací v sociálních
službách a aktivitami OS seznámili přítomné za českou stranu předseda OS RNDr. Jiří
Schlanger a za slovenskou stranu člen výkonného výboru slovenského OS Stanislav Tichý.
Předseda Schlanger přednesl
informace o postojích odborového svazu k novele zákona o sociálních službách a o zastoupení
odborového svazu v jednotli-
vých komisích. Podrobný výčet
naleznete v předcházejících
Bulletinech a samozřejmě také
na svazových webových stránkách.
Vystoupení Stanislava Tichého se týkalo zákona o sociálních
službách a úskalí jeho zavádění
do praxe na Slovensku a také seznámil posluchače s konkrétním
příkladem ze Žilinského kraje.
Jeho vystoupení je také v plném
znění na webu OS.
Poslední blok přednášek se
zaměřil na sociální dialog a odborovou práci.
Úvodní slovo patřilo předsedovi ČMKOS Jaroslavu Zavadilovi. Začal netradičně, neboť
zřejmě velmi dobře poslouchal
všechny přednášky. Spočítal si,
že k rozvoji sociálních služeb,
které by měly kopírovat stávající systém, chybějí asi čtyři miliardy korun a přenesl ony čtyři
miliardy jako protipól k nákupu
tanků a gripenů. Dodal, že vždy
záleží jen na společnosti, co považuje za svoji prioritu. A pro
občany jsou sociální služby nepochybnou prioritou. Připomněl
výsledky reformy veřejných financí a snížení objemů peněz do
státní kasy z menšího výběru daní, které dnes vede liberální a
pravicové politiky k tvrzení, že
se musí šetřit. Šetřit se musí, ale
ne na potřebných a zaměstnancích. ČMKOS opakovaně upozorňovala na obrovské nebezpečí, které plyne ze špatných rozhodnutí a ekonomicky vede ke
zvyšování počtu chudých a přenášení zátěže na zaměstnance.
V závěru poděkoval přítomným
odborářům za jejich práci a to
jak pro klienty, tak pro zaměstnance. A vyzval je, aby šli k volbám a volili podle programů politických stran. Podle toho, kdo
má program, který je pro zaměstnance příznivý a nechce snižovat jejich jistoty. Vyhazov ze zaměstnání bez udání důvodu, prodlužování pracovní doby, pracovní poměry na dobu určitou
jsou návratem ne do dvacátého,
ale do 19. století.
Další dva příspěvky k sociálnímu dialogu patřily předsedkyním základních organizací. Za
českou stranu vystoupila Marie
Hrdinková a za Slovensko
Emilia Čmaraďová.
Obě kolegyně hovořily o postavení předsedy ZO a o vyjednávání. Marie Hrdinková svoje
vystoupení obohatila o sociální
dialog na úrovni kraje a o svůj
příběh se zajištěním sociálních
služeb pro svoji maminku. Emilia
Čmaraďová zase kolegy seznámila s výsledky vyjednávání
jejich ZO a se sociálními výhodami, které mají jejich zaměstnanci.
Před závěrem konference se
opět rozpoutala bohatá diskuze,
která ukázala, že přednesená té-
mata účastníky zaujala a také, že
stále máme mnoho společného i
přes to, že naše státy již netvoří
jeden celek.
Závěr opět patřil zástupcům
obou svazů a nadace. Mgr.
Zuzana Strapatá hovořila o tom,
že je ráda, že Nadace Friedricha
Eberta může podporovat takováto setkání a že konference
určitě není poslední akcí, kterou
spolu pořádáme. Jiří Schlanger
hovořil o tom, co spojuje jak naše národy, tak oba odborové svazy. Anton Szalay poděkoval
přítomným za jejich práci a popřál jim hodně osobních i pracovních úspěchů. K poděkování
účastníkům i organizátorům se
připojila Dagmar Žitníková, která konferenci moderovala.
Vyjádřila přání, abychom se zase na obdobné akci ve zdraví
všichni sešli i příště.
Dagmar ŽITNÍKOVÁ,
[email protected]
Foto Ladislav Kucharský
Další fotografie najdete u tohoto článku na webu OS
(www.zdravotnickeodbory.cz)
v rubrice Aktuality – Stalo se
25
Současné problémy hygienické služby
Referát na konferenci sekce pracovníků hygienické služby OSZSP ČR 4. května 2010
Výbor Společnosti hygieny a komunitní medicíny ČLS JEP se zabýval situací a změnami v hygienické službě v posledních letech a zpracoval k těmto
otázkám kritickou analýzu, která je
k dispozici na webových stránkách společnosti. Neosobuje si právo, mluvit za
všechny hygieniky, a uvítá proto další
názory a stanoviska na situaci v hygienické službě v rubrice Diskuse na svých
webových stránkách www.spolecnosthygieny.cz. Dnes prezentované sdělení
obsahuje podstatné části citované analýzy, není s ní však totožné.
Nekoncepční a netransparentní
řízení hygienické služby
Jedním z nedostatků, který změny
v hygienické službě doprovází, je nekoncepčnost a malá transparentnost jejich přípravy a řízení ministerstvem
zdravotnictví. Dalším je skutečnost, že
změny neflektují potřeby společnosti,
nevycházejí z odborně fundované přípravy ani z veřejně dostupných analýz
nebo důkazů a výrazně se liší od
schválené koncepce oboru hygiena.
Jednoznačně je v ní uvedeno, že činnost
hygieny zahrnuje ochranu zdraví a
výkon státní správy, podporu zdraví,
výchovu ke zdraví, primární prevenci
nemocí a hodnocení a řízení zdravotních rizik. Aniž by kdykoli byla ministerstvem tato koncepce zpochybněna, je
v praxi hrubě porušována.
Nejde o transformaci, jak jsou tyto
změny nazývány, ale o jednostranné
kroky zaměřené na zúžení působnosti a
kapacity hygienických stanic a zejména
zdravotních ústavů. Ministerstvo začalo
nadměrně preferovat státní dozor, který
sice je v ochraně zdraví nezbytný, stejnou, ne-li vyšší prioritou by dnes měla
být efektivní primární prevence neinfekčních chorob. Hygienická služba pro
ni mohla poskytnout kvalitní infrastrukturu, ale tzv. transformace ji těžce narušila.
Zvláštní kapitolou nekoncepční
práce, doprovázené mnoha manažerskými nedostatky, bylo rozdělení hygienické služby na hygienické stanice a
zdravotní ústavy. Důvody byly bezpochyby hodné zřetele, protože senát požadoval odstranit konflikt zájmů při poskytování placených laboratorních služeb hygienickými stanicemi, ale provedená transformace byla a stále ještě je
chaotická, špatně řízená, neměla předem stanovený a veřejně známý cíl a citelně zasáhla do práce těchto ústavů a
života jejich zaměstnanců. Po svém
zřízení se zdravotní ústavy začaly rozvíjet v nových podmínkách financování,
získávaly personál, prostory a zařízení,
26
po několika letech však přišel zlom, slučování ústavů, nulový příspěvek zřizovatele a další náhlé změny a propouštění pracovníků. Při náležité přípravě a
řízení mohly tyto změny proběhnout jako plánovitý, všem srozumitelný a
cílevědomý proces. Co nakonec přineslo vyčlenění zdravotních ústavů pro řešení citovaného konfliktu zájmů?
Problém vyřešen nebyl: zdravotní ústavy opět poskytují služby jako dřív oběma partnerům – státní správě i soukromému sektoru.
K nešťastným krokům při reorganizacích zdravotních ústavů patřila náhlá
reorganizace, spíše destrukce pracovišť
podpory zdraví, která se, při respektování potřeb péče o zdraví, naopak mohla
stát významným prvkem rozvoje primární prevence i zdravotních ústavů. Na
úseku podpory zdraví by v ČR mělo
pracovat přinejmenším 100 erudovaných pracovníků. Po několika vlnách
trestuhodného propouštění jich zůstává
okolo 20. Jestliže resort ušetřil na
příspěvcích zdravotním ústavům 600
mil. Kč ročně, měly se, alespoň z části
použít pro priority v primární prevenci,
zejména pro realizaci programu vlády
Zdraví 21, včetně zajištění aktivit v podpoře zdraví. Na mnoha místech se
náměstek Šnajdr chlubil těmito ušetřenými stamiliony. Přitom ministerstvo
zdravotnictví ztrácí špatným hospodařením miliardy, např. špatnou politikou
v hospodaření s léky. Významný vzrůst
nákladů na léky je způsoben především
tím, že ministerstvo a SÚKL náležitě
neplní své povinnosti regulátora cen
(Prohlášení ČLK, 28. 4. 2010).
K náměstku Šnajdrovi bych se chtěl
ještě vrátit autentickým výňatkem z jeho projevu v Poslanecké sněmovně 18.
3. 2010. Když poslancům vysvětloval,
co jsou zdravotní ústavy, prohlásil (citace): „Na jedné straně je to čtrnáct krajských hygienických stanic, jejichž jedinou nebo základní činností je vykonávání státní správy a státního zdravotního dozoru…
Pak zde máme Státní zdravotní ústav
jako celorepublikově působící instituci,
jejíž činnost je zaměřena na vědu, výzkum, referenční činnost a prevenci a
podporu zdraví …
Mezi tím bez jakékoliv vazby, souvztažnosti a kooperace zde máme takzvané zdravotní ústavy, jejichž jedinou
činností nebo základní činností je poskytování standardních laboratorních
činností, to znamená chemických laboratoří, hygienických laboratoří, mikrobiologických laboratoří, hlukových laboratoří a podobně.“
Dále Šnajdr říká: „…Je zásadní nedorozumění a hluboká mýlka, že zdravotní ústavy většinou své činnosti nebo
kapacitou své činnosti se zaobírají činnostmi ve prospěch státu, ve prospěch
hygienických stanic či jiných orgánů
státu, respektive Ministerstva zdravotnictví. ***Je to hluboká nepravda a neznalost. Pro vaši informaci, z celkové
kapacity zdravotních ústavů činí činnosti pro krajské hygienické stanice a pro
stát pouhých 7 %, slovy sedm procent
…“
Je to překrucování skutečnosti.
Nebudu opakovat, jaké úkoly stanovuje
zákon o ochraně zdraví zdravotním
ústavům, jen připomenu, že ministerstvo, v rozporu s tímto zákonem, v nich
zrušilo útvary podpory zdraví a dalšími
redukcemi zaměstnanců a rozpočtu je
přimělo zlikvidovat poradny AIDS a podobná pracoviště a teď první náměstek
říká, že se nezaobírají činností ve prospěch státu. V době, kdy se zdravotní
stav obyvatelstva nevyvíjí příliš dobře,
by zdravotní ústavy naopak měly představovat kapacitu daleko víc využívanou pro primární prevenci.
Transformace Státního zdravotního
ústavu v roce 2008 byla dalším příkladem špatně koncipované a neracionální
akce, vyvolané jakýmisi partikulárními
zájmy v zákulisí ministerstva. Na ústav
byl bez výběrového řízení dosazen nový
ředitel, který od ministerstva dostal za
úkol rozdělit osvědčené a dobře fungující uspořádání do oborových center na
dva nové celky, celek laboratorních činností a tzv. odborných činností. Uměle a
bezdůvodně byl k řízení transformace
jmenován krizový štáb, který měl reorganizaci realizovat. Dokument o transformaci, který ředitel vydal, beze vší pochybnosti vznikl v jakési zájmové skupině a explicitně v něm bylo uvedeno,
že z laboratoří má vzniknout SZÚ a.s.,
případně ZÚ ČR a.s. Ze zbytku Státního
zdravotního ústavu by vzniklo nefunkční torso, které by v Evropě nemělo obdoby. Záhy se od toho upustilo, protože
náklady na zřízení takové a.s. by činily
desítky milionů Kč, nehledě na další důsledky. Záměr se z jakéhosi důvodu neuskutečnil, laboratoře však přesto byly
odděleny, takže odborné týmy, které se
skládaly z odborných expertů i laboratorních pracovníků, byly násilím rozděleny. Tehdejší ředitel na racionální
námitky neuměl nikdy odpovědět jinak,
než že plní příkazy ministerstva.
Špatná komunikace ministerstva
s odbornou a laickou veřejností
Legislativní změny, které ministerstvo v uplynulých letech provádělo, postrádaly koncepci a probíhaly netransparentně. Před odbornou veřejností dokonce byly utajovány a příprava probíhala bez dostupného zdůvodnění a
projednání na odborných fórech. Tak
vznikl návrh novely zákona o ochraně
zdraví, v němž jsou rušena ustanovení,
která se týkají krajských hygienických
stanic a jejich aktivit v primární prevenci a zdravotní politice regionů a v podpoře zdraví. Odbory veřejného zdraví,
které se na krajských hygienických stanicích těmto otázkám věnovaly a byly
nositeli pokroku a nových trendů, byly
zrušeny. Takové kroky přináší škody,
které se těžko napravují.
V daleko složitějších společenských
podmínkách na počátku devadesátých
let existovaly dobré zpětné vazby mezi
ministerstvem a hygienickou službou.
Pořádala se všem přístupná diskusní fóra k důležitým otázkám a existovala
Asociace hygienických stanic, která se
byla dobře fungující organizací hájící
zájmy hygienické služby a předkládající
ministerstvu názory na závažné problémy.
Dnes se v úseku hlavního hygienika
naopak projevují prvky autokratického
vystupování a přeceňování direktivních
forem řízení. Pracovníci hygienické
služby mají strach vystoupit s kritickými připomínkami k práci ministerstva, aby nebyli považováni za neloajální státní úředníky a potrestáni.
Také informační aktivita ministerstva
a útvaru hlavního hygienika směrem
k laické veřejnosti je nedostatečná.
Vystoupení jsou jen pasivní reakcí na
popud sdělovacích prostředků k medializovaným, často okrajovým problémům. K důležitým otázkám zdravotního
stavu a jeho vývoje, ke snižování zdravotních rizik jako je kuřáctví či rizika
z nezdravé výživy nebo ze znečistěného
prostředí, představitelé resortu aktivně
nevystupují. Selháním komunikace s ve-
řejností byla problematika pandemické
chřipky H1N1. Nejde jen ekonomické
důsledky, daleko horší je posílení nedůvěry laické a bohužel i odborné veřejnosti v oprávněnost vakcinačních programů. Podobné problémy doprovázely
změnu v distribuci vakcín, která se připravovala bez potřebných informací pro
příslušná pracoviště a nakonec se provedla v rozporu se zákonem, který do
současné doby nebyl odstraněn. Kdyby
se tyto a podobné záležitosti řešily transparentními přípravnými postupy, nedocházelo by k tolika chybám. Další komunikační selhání je zřejmě na spadnutí
v otázkách zvýšení přípustných hladin
hluku nebo automatů na čerstvé mléko.
Nejhrubším porušením komunikace
mezi ministerstvem a pracovníky hygienické služby a hygieny na fakultách a
ústavech, jaké jsem zažil, byl zmanipulovaný seminář 18. 3. 2010 na ministerstvu. Měl být věnován otevřené a neregulované výměně názorů na situaci v hygienické službě a primární prevenci.
Konal se z iniciativy výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny s výslovným přáním, aby byli přizváni i zástupci lékařských fakult a ústavů.
Pozvánku od misterství však nedostali, a
když přesto na seminář přišli, ochranka
je do budovy nepustila, stejně jako jiné
zájemce, např. novináře, nebo zástupce
některých politických stran. Referáty tedy poslouchali jen ředitelé KHS a ZÚ.
Hlavní hygienik měl, podle programu,
přednést sdělení na téma Vize hygienické služby, od kterého jsem si sliboval,
že se konečně dozvím, jaké koncepční
myšlenky vedou ministerstvo při provádění transformací, ale místo toho zazněl
jen přehled dosavadního vývoje hygienické služby. Ředitelka odboru strategie
a řízení hygienické služby měla přednést
referát o transformaci zdravotních ústavů, ale nepřednesla nic. Seminář demonstroval úpadek vedení útvaru hlavního
hygienika a jeho neschopnost stát v čele
tak důležité části resortu, jakou je hygienická služba. Apel na obnovu demokratického stylu práce v ministerstvu
zdravotnictví se ozývá i z jiných stran,
z ČLK a poslední době také z Asociace
českých a moravských nemocnic.
Byrokratizace činnosti a omezování
aktivit v primární prevenci a podpoře
zdraví
V posledních letech se zvýšila tendence orientovat hygienickou službu na
úzce zaměřenou inspekční činnost.
Nedávno ještě platily pokyny ministerstva k vykazování kontrol do nejmenších
podrobností a vedoucí plnění kontrolovali. Když se plán nestíhal plnit, pracovníci se logicky zaměřili na jednodušší
subjekty, aby jich udělali co nejvíc.
Vedlo to k formalizmu a zhoršení pod-
mínek pro kvalitní práci. Dnes už se
snad ty absurdity zmírnily.
Hygienická služba se od jiných inspekcí, které se podílejí na ochraně veřejného zdraví, vždycky lišila schopností hlouběji posoudit zdravotní rizika, nejen stíhat nedodržení předpisů, ale také
radit a pomáhat řešit zdravotní problémy. Při úzké orientaci na úřední povahu
práce, tuto výlučnost hygienická služba
ztratí ke své škodě i ke škodě společnosti. Nejsou ojedinělé názory, že dnešní
hygienickou službu řídí právníci, či jiní
úředníci bez zdravotnické erudice, kteří
neznají jiný způsob práce než kontroly
plnění právních norem. Začíná se ztrácet
rozdíl mezi hygienickou službou a jinými inspekcemi a není divu, že jejich
představitelé přicházejí s myšlenkou hygienickou službu k nim připojit.
Schopnost hygieniků objektivně posoudit zdravotní rizika přitom výrazně
pomohla racionálně vynakládat prostředky na ochranu zdraví a zabránit
plýtvání v důsledku neodůvodněných a
někdy zveličených obav veřejnosti či politiků (např. strach ze zdravotních rizik
TV vysílačů) nebo naopak se podílet na
zvládnutí skutečných zdravotních ohrožení jakým byly povodně v r. 1997 a
2000, účast na mimořádně úspěšném řešení jódového deficitu v české populaci
nebo v minulosti potlačení obrovské epidemie virové hepatitidy A koncem 70.
let. Je na místě připomenout, že hygienická služba velmi přispěla k úspěšnému
řešení čistoty ovzduší v 90. letech svými
výsledky studia zdravotních důsledků
znečistění v období totalitního státu.
Epidemiologické studie zdravotního stavu obyvatelstva, které na dobré úrovni
hygienická služba prováděla ještě před
10 lety, se z jejího pracovního repertoáru
vytratily a monitorování zdravotního
stavu obyvatelstva ve vztahu k prostředí
vedené Státním zdravotním ústavem se
trvale potýká s nedostatkem prostředků
a dnes už i pracovních kapacit na zdravotních ústavech. Stát musí neustále sledovat a vyhodnocovat zdraví populace,
aby řízení péče o zdraví bylo opřeno a
objektivní fakta. Zatím tomu tak není.
Problematická personální politika
ministerstva na úseku hygienické
služby
Vážnou výtku zasluhuje personální
politika ministerstva zdravotnictví a obsazování významných funkcí na úseku
hlavního hygienika i dalších vedoucích
funkcí bez výběrového řízení se stalo se
běžnou praxí. Zakládá to podezření, že
jde o součást kabinetních praktik, kterými se realizují netransparentní skupinové zájmy. Když jsem v r. 2001 rezignoval při odchodu do důchodu na místo
ředitele SZÚ, hlavní hygienik nevypsal
konkurs, ale do místa se obsadil sám. Po
dvou letech zcela nedostatečného plnění
ředitelských funkcí ho vypudila teprve
kritika ve sdělovacích prostředcích. Před
několika lety byl do místa ředitele SZÚ
opět bez konkursu dosazen ředitel s předem vymezeným úkolem ústav rozdělit.
Po dvou letech byl odvolán, když se
ukázalo, že se na funkci nehodí.
Podobné to bylo s náměstkyní pro odbornou činnost, která po roce odešla a
později s ekonomickým náměstkem, který v místě zůstal pouhého čtvrt roku. Ani
ředitelka odboru strategie a řízení hygienické služby na MZ nebyla vybrána konkursem, jestli se nemýlím. Podobné
praktiky se týkají i obsazování funkcí
některých ředitelů zdravotních ústavů
v poslední době. Nejsou ovšem jmenováni, ale pověřeni řízením, takže z právního hlediska není co vytknout.
Zdravotní stav populace a péče o něj
v České republice
Změny působnosti a organizace hygienické služby se odehrávají v době, kdy
řada ukazatelů zdravotního stavu populace se nevyvíjí nijak příznivě. Úmrtnost
na neinfekční choroby je v ČR stále vyšší než v západoevropských zemích (EU
12) a prodlužování střední délky života,
které bylo v 90. letech rychlejší než
západní Evropě, se poslední dekádě
v ČR zpomaluje. Minulý rok se vzestup
v podstatě zastavil: u žen střední délka
života zůstala na úrovni roku 2008 a
u mužů se zvýšila jen o 0,2 roku. Střední
délka života je dnes v ČR na úrovni, kterou měly vyspělé státy západní Evropy
před 17 lety. Výskyt zhoubných nádorů
má stále vzestupný trend a jejich incidence je o čtvrtinu vyšší než např. ve
Spojeném království nebo v Německu.
Prevalence kuřáctví je vyšší než ve vyspělých státech a u dospělé populace se
přestala snižovat, u mladých žen dokonce stoupá a u žen pak logicky stoupá i
výskyt rakoviny plic. Významně se zvyšuje výskyt diabetu II. stupně, mezi roky
2000 a 2007 přibylo 120 tisíc nových nemocných. S každým diabetem stoupá riziko ischemické choroby srdce, cévní
mozkové příhody a dalších závažných
chorob. Roste počet lidí s nadváhou či
obezitou, za posledních pět let se zvýšil
o více než 100 tisíc. V důsledku přidružených metabolických chorob zkracuje
obezita postiženým lidem střední délku
života o 12 – 15 let. Strmě stoupá incidence HIV/AIDS. Výskyt dětských úrazů se v dekádě 1995 – 2005 zvýšil o 25
%. Na řadě míst se znovu objevily nepříznivé dopady znečistěného ovzduší
na zdraví a expozice dopravnímu hluku
se snížila jen na málo místech. Přes tyto
varující trendy se stát, resp. ministerstvo
zdravotnictví, otázkami zdravotního stavu, jeho vývoje a pozitivního ovlivňování účinně nezabývá. Ročně se tím
ztrácí miliardy korun.
Ztráta způsobená kuřáctvím činí okolo 15 mld. Kč/r. Kdyby se zvýšil počet
nekuřáků ze 70 % na 80 %, přineslo by
to do rozpočtu zdravotních pojišťoven
skoro 5 mld. Kč ročně. Je to obsaženo
v cíli č. 12. programu vlády Zdraví 21,
který se ale neplní. Roční ztráty z pracovních úrazů a chorob z povolání jsou
vypočteny na 27 mld. Kč. Kdyby se splnil cíl citovaného programu a úrazy a
choroby se snížily do r. 2020 o polovinu,
přineslo by to 12,5 mld. Kč/r. Náklady
na léčení diabetu a jeho komplikací
představují 28 mld. Kč./r. Diabetes je
preventabilní choroba, u které není nereálné předpokládat snížení alespoň o 5 %
a roční úspory by činily 1,4 mld. Kč. Lze
pokračovat dalšími nemocemi a ekonomickou výhodností jejich prevence.
Američtí ekonomové počítají, že efektivními preventivními programy lze ušetřit okolo 5 % nákladů na zdravotní péči.
Při 240 mld. Kč výdajů na zdravotnictví
v Česku to znamená získat ročně 24 mld.
Kč. Do efektivní prevence se samozřejmě musí investovat, zpravidla se kalkuluje, že náklady tvoří asi 10 %, takže
čistý zisk by byl okolo 22 mld. Kč ročně.
Byl by to zdroj financí podstatně vyšší
než konfliktní regulační poplatky.
Organizační bází pro preventivní programy by mohla být hygienická služba.
Dnešní vedení ministerstva zdravotnictví však něco takového není schopno
zvládnout.
Okruhy otázek, které chce výbor
SHKM projednat s hlavním hygienikem
1. Jak vrátit na všechny zdravotní ústavy
a krajské hygienické stanice činnosti,
které jim ze zákona náležejí,
2. jak revitalizovat podporu zdraví,
3. jak zásadně zlepšit postavení primární
prevence v péči o zdravotní stav populace ČR,
4. jak odstranit formalizmus v plnění
programu ZDRAVÍ 21 a zahájit realizaci
efektivních preventivních programů
podporovaných státem a z dalších zdrojů,
5. jak zajistit, aby se strategická rozhodnutí a legislativní změny připravovaly
v široké odborné a demokratické diskusi,
6. jak zařídit, aby obsazování významných vedoucích funkcí bylo prováděno
transparentně a po výběrovém řízení,
7. jak zvýšit odbornou úroveň činnosti
krajských hygienických stanic a obnovit
jejich úlohu jako poradního orgánu ve
vztahu k samosprávě a veřejnosti v otázkách hygieny a zdravotní politiky.
8. Projednat představu ministerstva zdravotnictví o působnosti a organizaci hygienické služby vč. SZÚ a ZÚ v nejbližším
časovém horizontu 1 – 2 let.
Doc. MUDr. Jaroslav KŘÍŽ
27
Projekt „Dobrá práce“ pokračoval setkáním v Jelení Hoře
Účastníci projektu příhraniční spolupráce z ČR, Polska,
Německa a Rakouska se znovu setkali ve dnech 31. 5. - 2. 6. 2010,
tentokrát v Polsku. Základna, kde se konaly semináře, byla v hotelu „Chata za vsí“ u Jelení Hory. Odtud nás pak autobus dovezl
do Kowar a Jelení Hory na exkurzi do místních zdravotnických
zařízení, na prohlídku muzea miniatur a dokonce na večerní slavnostní koncert Dolnoslezské filharmonie ke 30. výročí založení
odborového svazu Solidarita v kostele sv. Erasma a Pankráce
v Jelení Hoře.
Hlavním tématem setkání byly mzdy a platy ve zdravotnictví
v účastnických zemích projektu.
Úvodní referát přednesla magistra pečovatelských služeb
Alžběta Poznaňská z plicního
sanatoria v Kowarech. Měla
k dispozici oficiální statistické
údaje z roku 2008 svědčící o typických poměrech v odměňování, které trvají dodnes.
Zaměstnanci veřejného sektoru jsou v Polsku odměňováni lépe než zaměstnanci soukromého
sektoru, což neplatí pro nejvyšší
vedení podniků. Tam je situace
opačná. Vyšší úředníci ve veřejných službách dosahují v soukromém sektoru výdělku 246 %
celostátního průměru, ve veřejném sektoru „jen“ 189 %
průměru. Mezi nadprůměrně
placené zaměstnance patří zaměstnanci námořní a letecké dopravy, vyšší úředníci a techničtí
specialisté.
Ve zdravotnictví jsou velké
rozdíly mezi platy odborných lékařů a středního zdravotnického
personálu. Ten se pohybuje
značně pod celostátním průměrem. Sestry vydělávají až pětkrát
méně než lékaři. Projevuje se
také genderový rozdíl v platech,
kdy v celostátním průměru muži
vydělávají o 10 % více než ženy.
28
Ve feminizovaném zdravotnictví
je tento genderový rozdíl zvláště
markantní.
Při požadavcích EU na vyšší
vzdělání sester se projevuje další
problém: polské sestry stárnou
(průměrný věk je 44 let, zatímco
před 25 lety to bylo pouhých 21
let) a nové absolventky zdravotnických škol buď odcházejí do
jiných oborů nebo pokračují ve
studiu a do praxe ve zdravotnictví nenastupují. Začíná se projevovat nedostatek pomocného
zdravotnického personálu.
V regionu Jelení Hora je
průměrný hrubý plat sestry 1300
zlotých (tj. asi 270 euro), což je
částka, která nestačí na důstojné
pokrytí životních nákladů.
Sestry tak poměrně často pracují
v několika pracovních poměrech
v různých zařízeních. To znamená velké pracovní přetížení a
snížení kvality léče o pacienty. I
když povolání zdravotní sestry
má v Polsku stále poměrně vysokou prestiž u veřejnosti, úroveň
odměňování tomu zdaleka neodpovídá.
Vystoupení bylo doplněno
zkušenostmi z ostatních zemí.
Všude jsou lékaři placeni daleko
lépe než sestry, ale například
v Rakousku může mít zkušená
sestra stejný nebo i vyšší plat než
mladý začínající lékař, protože
spadá do stejného nebo i vyššího
tarifního pásma. V průměru mají lékaři dvojnásobný plat než
sestry.
V ČR existuje několik platových tabulek pro různé profese
veřejných služeb. OSZSP ČR
usiluje o zavedení jednotného
systému odměňování pro všechny zaměstnance bez ohledu na
to, zda pracují ve zdravotnickém
či nezdravotnickém zařízení,
v nemocnici či v ústavu sociální
péče, jako „zdravotnický“ či
„technický“ personál atp.
Odpoledne navštívili účastníci
semináře plicní léčebnu v Kowarech. Toto zařízení v krásné
historické budově funguje od roku 1902. Obnova a údržba památkově chráněného objektu je
po všech stránkách velmi náročná. Navštívili jsme nemocniční
muzeum seznamující s historií
tohoto zařízení a moderně vybavené oddělení bronchoskopie.
Dopoledne druhého dne bylo
věnováno problematice odměňování, různým způsobům tvor-
silná vlna protestů, demonstrací
a stávek, které nakonec vedly ke
změně zákona a k možnosti
uvolnění vyšších finančních částek pro zdravotnictví. Daří se
uzavírat lepší kolektivní smlouvy nižší úrovně, a díky tomu se
daří i zastavení poklesu členské
základny odborů. Lidé zřejmě
začínají chápat, že dobrou kolektivní smlouvu může uzavřít
jen odborový svaz, který se může opřít o početně silnou organizaci.
Kolektivní vyjednávání je
všude, nejen v Německu, jedním
z hlavních úkolů odborů. Jejich
vyjednávací pozice je tím silnější, čím více členů mají a čím
více jsou tito členové ochotni se
za prosazování svých zaměstnaneckých práv skutečně postavit.
Přitom je třeba zvážit krátkodobé a dlouhodobé výhody a
cíle. Když zaměstnanci pochopí,
že za cenu ztráty momentální
výhody (např. jednorázového
příplatku na dovolenou) mohou
získat trvale vyšší mzdu, a jsou
ochotni se za své vyjednavače
by mezd a platů a roli odborů
v nich.
Úvodní referát přednesla
Gizela Mende, vedoucí odborné
sekce německého odborového
svazu veřejných služeb ver.di
pro zdravotnictví v regionu
Sasko, Sasko-Anhaltsko a
Duryňsko. V Německu je dlouholetá tradice tvorby mezd v kolektivních smlouvách vyššího
stupně. Při postupující privatizaci a oslabování pozice odborů je
to stále obtížnější. Před dvěma
lety proběhla v Německu velmi
postavit, pak mají velkou šanci
na dobrou dohodu. V Německu
se to podařilo. Proč by to nemělo jít jinde? Vždyť podmínky
jsou dnes ve všech našich
státech podobné.
Ve druhé části dopoledního
programu jsme navštívili nemocnici v Jelení Hoře. Je to nový, teprve deset let fungující
komplex na místě původní staré
nemocnice. Chodby jsou široké,
místnosti veliké, všude plno
světla, ale vzdálenosti mezi odděleními jsou obrovské, stejně
jako náklady na vytápění a
údržbu.
Nemocnice má 22 oddělení,
na kterých pracuje asi 1000 zaměstnanců, z toho 128 lékařů.
Vloni nemocnice ošetřila 68 000
pacientů. Téměř všechna lůžková oddělení mají také své ambulance. Pacient tak může být
ošetřen buď ambulantně, nebo
v případě nutnosti být okamžitě
hospitalizován, přičemž ho ošetřuje stále stejný personál.
V rámci exkurze jsme si prohlédli „podzemní továrnu“ nemocnice – sterilizační oddělení,
a pak ještě oddělení dialýzy (17
lůžek, dvousměnný provoz, 170
pacientů týdně) a oddělení ambulantní rehabilitace.
Odpolední blok patřil zprávě
o dotazníkovém šetření ke studii, kterou přednesla doc. PhDr.
Kateřina Ivanová, Ph.D., přednostka Ústavu sociálního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Velmi podrobně a srozumitelně
shrnula dosavadní etapy práce
na studii o „dobré práci“, která
je hlavním tématem tohoto projektu – vytvoření dotazníku, jeho připomínkování a distribuci.
V současné etapě byly dotazníky
vyplněny ve vybraných nemocnicích v ČR, teď je dotazník vyplňován ve vybraných nemocnicích v Německu a v Rakousku,
do polštiny přeložené dotazníky
k distribuci v Polsku byly předány na tomto semináři.
Všechny dotazníky by měly být
vráceny k dalšímu zpracování
na koordinační schůzce projektových partnerů v Kadani 22. 6.
2010. Další etapou pak bude
statistické zpracování výsledků
z dotazníků a závěrečná zpráva.
Ta bude předložena ve všech jazycích projektu na závěrečné
konferenci v říjnu 2010. V roce
2011 pak budou výsledky dále
publikovány v odborné literatuře, na konferencích a seminářích
a poslouží jako podklad pro diskuse se zaměstnavateli.
Poslední den semináře byl
věnován úpravě minimální
mzdy v účastnických státech
projektu a legislativní úpravě
v oblasti pracovního práva.
V úvodním vystoupení seznámila Ing. Ivana Břeňková
z OSZSP ČR účastníky s průběhem a výsledky mezinárodního
projektu s podporou Evropské
komise k problematice flexikurity. Pojem flexikurita lze stručně popsat jako snahu o vytvoření většího počtu kvalitních pracovních míst prostřednictvím
větší flexibility na jedné straně a
(představitelů svazů zaměstnavatelů a zaměstnanců). Tento
právní rámec by měl splňovat
řadu předpokladů: měl by být
adaptabilní, jednoduchý, transparentní, hájit práva zaměstnan-
pracovní jistoty na straně druhé.
Pro vytvoření patřičné rovnováhy mezi flexibilitou a jistotou
je třeba vytvořit vhodný právní
rámec, a to za účinné spolupráce
příslušných sociálních partnerů
ců, právo na kolektivní vyjednávání a obsahovat i soudní vymahatelnost práva.
Podle sdělení Evropské rady
z března 2009 by opatření
v rámci flexikurity měla na ev-
ropském trhu práce zajistit aktivní začleňování mužů i žen do
pracovního trhu, usnadnit přechody mezi zaměstnáními pomocí prohlubování a rozšiřování
kvalifikace, chránit před nezaměstnaností a bránit předčasným odchodům do důchodu.
K vyhodnocení aplikace zásad
flexikurity do praxe evropského
trhu práce by mělo dojít v Evropské radě v roce 2013.
Referát vyvolal živou diskusi
mezi zastánci a odpůrci způsobů, jakými je flexikurita zaváděna do praxe států, regionů i jednotlivých zařízení, a zazněla i
řada konkrétních příkladů dobré
a špatné praxe především z ČR a
Rakouska.
Wolfgang Anschütz přednesl
referát o zápasu německých odborářů za zavedení oficiální minimální mzdy v Německu. Vidí
v ní prostředek proti dumpingovým mzdám zahraničních zaměstnanců v některých odvětvích (především stavebnictví),
ale i vyrovnání mzdových rozdílů mezi východní a západní
částí Německa, které ani po dvaceti letech po opětovném sjednocení země nebyly zdaleka
překonány. Snaha o zavedení
minimální mzdy zatím nenašla
dostatečnou podporu v Parlamentu, zvláště při silné lobbovací pozici zaměstnavatelů. Odbory však svůj zápas nevzdávají.
Poslední vystoupení projektového setkání patřilo polskému
právníkovi z Wroclavi Kryštofovi Wolkovi Laniewskému, který
účastníky seznámil se stávající
pracovní legislativou v Polsku a
na závěr zodpověděl i řadu dotazů z pléna. Polská úprava pracovní legislativy podle zákoníku
práce je podobná české.
O té v rámci diskuse stručně
poreferovala místopředsedkyně
Odborového svazu zdravotnictví
a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Celé setkání se konalo, jako
už tradičně, ve velmi přátelském
a velmi pracovním duchu, i když
se našel čas i na relaxaci a
návštěvu
kulturních
akcí.
Polským kolegům z regionu
Jelení Hora patří dík za dobrý
výběr místa a výbornou organizaci setkání.
PhDr. Jana VESELÁ,
[email protected]
Foto Ladislav Kucharský
29
pečeme s Helenou Šveřepovou
Maminčin plzeňský závin
35 dkg hladké mouky, 20 dkg tuku - Stela (mléčný,
žlutý), 2 žloutky, špetka soli, 1 polévková lžíce octa, trocha vody - dle potřeby
Zpracujeme vláčné těsto, nemusí odpočívat, ale je
lepší chvilku nechat v chladu.
Falešný listový závin
Helena Šveřepová
35 dkg hladké mouky, 25 dkg tuku – bílý, 1 žlouúčetní
tek, 2 dcl mléka, špetka soli
Zpracujeme vláčné těsto, musí odpočívat v chladu, rozdělíme na 4 díly.
Dia závin
20 dkg hladké mouky, 8 dkg másla (neb žlutý tuk Stela), 1 žloutek
rozkvedlat ve 4 polévkových lžících mléka, 1 polévková lžíce octa,
2 cukeriny, špetka soli
Dobrý a rychlý závin
25 dkg hladké mouky, 25 dkg tuku (žlutý mléčný STELA), 25 dkg
měkkého tvarohu
Levný a rychlý závin
37 dkg polohrubé mouky, 25 dkg tuku (žlutý mléčný STELA), cca 2 dcl
vody (spíš méně než více)
Tažený závin z Okrouhlice
50 dkg hladké mouky, 2 celá vajíčka, 3 polévkové lžíce vody, ořech
sádla, 1 polévková lžíce octa
Vláčné těsto nechat odpočinout pod teplým hrncem.
Jablkový koláč od Míši
Těsto: 200 g mouky (100 g hladké, 100 g polohrubé), špetka soli, 100 g
másla pokojové teploty nakrájeného na kousky, 1 žloutek, 2-3 lžíce studené vody
Náplň: 4-5 jablek (nejlépe Golden Delicious), 3 lžíce přírodního cukru
krupice, 50 g másla, 4-6 lžiček meruňkové zavařeniny, 2 lžíce aromatického alkoholu
Postup: Mouku prosejeme na vál, utvoříme v ní důlek a do něj vložíme
kousky másla se žloutkem a rozmělníme prsty tak, aby směs připomínala míchaná vejce. Spojíme, přelijeme vodou a znovu zpracujeme.
Vytvoříme vláčnou kouli, kterou zabalíme do fólie a dáme na půl hodiny do ledničky. Před další úpravou necháme těsto znovu zvláčnit při
pokojové teplotě.
Troubu předehřejeme na 200°C, horkovzdušnou na 180°C. Formu
o průměru 25 cm vymažeme máslem. Jablka oloupeme, zbavíme
jádřince a nakrájíme na tenké plátky, zbytek na nepravidelné kousky.
Z těsta vyválíme placku a tu přendáme do formy. Pokryjeme ji kousky
jablek a teprve na ně pokládáme po kruhu plátky. Posypeme cukrem a
poházíme kousíčky másla. Pečeme 45 minut, pak přepneme na 5 minut
na gril, ale pozor na něj, ať cukr nezhořkne! Pak troubu vypneme a necháme v ní koláč ještě 5 minut odpočívat. V kastrůlku na mírném ohni
rozmícháme zavařeninu s alkoholem. Směsí potřeme upečený koláč.
Koláče vázané od Hanky
kvásek - 2 kostky droždí rozpustit v 250 ml teplé šlehačky s 5 lžičkami
cukru
1 kg hladké mouky, ½ kg tuku (hera), 3 lžíce cukru, 1 vanilkový cukr,
7 žloutků
Vypracujeme těsto a nenecháváme kynout. Náplně dáme dle zvyku a
chuti. Koláčky buď obalujeme upečené v moučkovém cukru, nebo před
pečením potřeme vajíčkem a namočíme do žmolenky. Jsou křehké a lze
je i zamrazit a i pak jsou moc dobré.
Řezy z listového těsta s pudinkem a ovocem
Listové těsto rozdělíme na dvě poloviny a z každé vyválíme plát velikosti hlubšího plechu. Z 1,3 litru mléka, 4 vanilkových pudinků a 3 vanilkových cukrů uvaříme hustý pudink. Na vymazaný plech dáme jeden plát těsta, na něj rozetřeme chladný pudink, do kterého vmícháme
různé kousky kompotovaného nebo čerstvého ovoce a přikryjeme druhým plátem. Ten pomažeme vejcem a v předehřáté troubě na 180ºC pečeme 35 minut. Horký moučník hned namažeme 1 zakysanou smetanou a posypeme 1 skořicovým cukrem.
30
Biskupský chlebíček
Těsto: 26 dkg cukru krupice, 14 dkg oříšků jemně sekaných, 14 dkg
mouky hrubé, 10 dkg rozinek, 10 dkg kandovaného ovoce rozkrájeného na drobné kousky
Vše smícháme na sucho, opatrně vmícháme tuhý sníh z 8 bílků, nakonec vmícháme 5 dkg rozpuštěného vychladlého másla, 1 lžíci rumu.
Pečeme v dobře vysypané formě (nejlépe strouhankou) v troubě vyhřáté na 200ºC asi 40 minut. Před vyklopením z formy uvolníme okraje, jinak se těsto může utrhnout.
Střecha z Bé bé sušenek
Suroviny: 1 balíček světlých, 1 balíček tmavých Bé bé sušenek, 15 dkg
moučkového cukru, 20 dkg másla, 50 dkg obyčejného jemného tvarohu (ne z vaničky), rum, 2 banány.
Postup přípravy: Utřeme máslo s cukrem, tvarohem a ochutíme rumem
(lze využít ruční šlehač). Na alobal naskládáme jako šachovnici Bé bé
sušenky 3 řady po 7 kusech, střídáme světlou a tmavou barvu. Potřeme
polovinou tvarohového krému. Aby se sušenky nerozjížděly do stran,
lze alobal trochu ohrnout. Tvarohový krém zakryjeme znovu sušenkami Bébé poskládanými jako šachovnice, ale tentokrát na tmavou světlou a obráceně. Rozetřeme zbytek krému a na prostřední řady položíme
oloupané banány. Vezmeme tento alobal a z obou delších stran přiklopíme k sobě tak, že se sušenky nahoře spojí do střechy. Nejsnáze to
uděláme tak, že opatrně podebereme z každé delší strany alobal (pravou rukou pravou stranu, levou rukou levou stranu) a přitiskneme
k sobě do tvaru střechy. Jde to krásně. Po zatuhnutí v lednici rozbalíme,
střechu polijeme čokoládovou polevou a dáme znovu vychladit. Pak už
jen krájíme.
Helena ŠVEŘEPOVÁ, [email protected]
Hotel BONA SERVA ***
nabízí zajímavé ceny při prázdninovém pobytu v Praze
v době od 1. června do 31. července 2010
hotel BONA SERVA nabízí zájemcům o levný pobyt krásný pohled na
letní Prahu při akci „levné prázdniny“ v Praze
Níže uvedené ceny platí pouze při ubytování po dobu letních prázdnin na
tři a více nocí a při platbě předem, není-li s jednatelem společnosti dohodnuto jinak. Zaplacená cena za ubytování je zároveň jedinou rezervací,
není-li s jednatelem společnosti dohodnuto jinak.
Ostatní podmínky ubytování zůstávají ve stejném rozsahu. Pokud klient
bezdůvodně nenastoupí dohodnuté ubytování, je storno ve výši 100 %.
Stornopoplatky je vždy nutno konzultovat s jednatelem společnosti BONA
SERVA spol. s r.o.
Letní velmi nízké ceny ubytování včetně snídaně
v hotelu BONA SERVA***
1 osoba
2 osoby
2 osoby +přistýlka
3 osoby (apartmán)
3 osoby + přistýlka
590 Kč/pokoj a noc
890 Kč/pokoj a noc
1190 Kč/pokoj a noc
1490 Kč/pokoj a noc
1890 Kč/pokoj a noc
Možnost parkování v těsné blízkosti hotelu
Při ubytování na pět a více nocí na pokoj balíček dle vlastního výběru
zdarma.
Za stejných podmínek a při ubytování na sedm nocí a více je JEDNA
NOC PRO CELÝ POKOJ ZDARMA.
Těšíme se na Vás a přejeme příjemný pobyt
Hotel BONA SERVA spol. s r.o., Koněvova 1107/54, 130 00 Praha 3
Ing. Venuše Bečvářová 776 034 889, 222 716 691
GSM: T- Mobile: 605 204 804, Vodafone: 775 230 775, O-2: 722 765 065
www.bona-serva.cz, www.bona-serva.eu , www.bona-serva.com
e-mail: [email protected]
křížovka
Satira je zvláštní druh zrcadla, ... (viz tajenku).
Ochutit
solí
1. část
tajenky
Kůň
orientál.
původu
Evropan
Starší
spojka
Geometr.
útvary
Pracovat
na stavu
Postupně
vadnout
Výhry
za vítězství
Části
hlavy
Rohovina
Anglická
předložka
Luštěniny
Cvičná
skladba
2. část
tajenky
Španěl.
královna
Hrdlo
Plakat
Vojenský
oddíl
Domácky
Otakar
Náš tel.
moderátor
Pře
Pekelník
Kostra
hlavy
Sídlo v
Etiopii
Sarmat
Silné
provazy
Míti
dovoleno
Potlesk
Třpyt
Sport.
zápasy
Ostrovan
Značka
auta
Dužnatá
bylina
Šumivé
víno
Náměty
Nebeský
pokrm
Mužské
jméno
Značka
thulia
Klevetit
Pevný
spoj
Přítok
Dunaje
Základní
číslovka
Jaký
počet
Slůvko
násobení
Demolovat
Alkaloid
v čaji
Ptačí
pera
Domácky
Eva
Vodní
hlodavci
Získat
závětí
Druh
trávy
Pigment.
skvrna
Česká
řeka
Část
ruky
Úder
Gen
(zast.)
Obyvatel
doliny
Náčelník
Lesní
porost
Opak
dlužníka
Přístavní hráze
Typ básnictví
Spojka
Sídlo v
Alžírsku
Student
lékařství
Hlídka
Hmotnost
Vlhčit
Citosl.
syčení
Srbská
čepice
Vybírat
Provdat
Trhavá
nálož
Stepní
pták
Luskovina
Kutálet
Část
lat. mše
Domácky
Adolf
Pádová
otázka
Část úst
Oškubat
Římskými
čísl. 49
Míč
Ludolfovo číslo
Orientál. knížectví
Oslavná
báseň
(řídce)
Mláďata
skotu
Celovati
Pomůcka:
Silet,
Sodo.
Tajenkou je citát, jehož autorem je Jonathan Swift.
Tajenka z minulého čísla: Nahromaděné peníze vládnou nebo slouží.
31
osmisměrka
ohlédnutí
PŘÍSLOVÍ
Lásce jako prstýnku ... (viz tajenku).
A T
E
L
B
U
D
E
R
M
A
T
O
L
O
Ž
K
A
A K
T
A
Š
O
P
I
C
E
S
T
A
T
O
R
N
A
D E
E
Á
K
P
Ř
E
S
T
U
P
K
K
E
Ř
K
S
N L
L
L
O
I
M
C
E
N
V
B
Č
N
I
Č
O
P
A U
I
E
Č
O
R
E
C
N
E
P
A
E
A
T
O
Y
G K
E
C
K
A
R
T
I
Z
R
P
L
V
L
D
N
L
A R
V
A
A
T
E
K
N
I
E
P
O
D
L
A
H
A
P A
L
O
U
K
R
A
J
I
N
S
K
É
Í
U
B
K
O T
Ř
K
N
S
D
O
E
O
I
F
Š
P
M
L
B
O
R I
R
A
N
Ě
M
S
L
P
T
K
O
A
O
A
P
P
P V
B
A
J
R
P
O
O
Ý
A
A
K
R
O
T
U
A
I
N
É
N
K
O
O
R
K
O
Z
R
O
K
M
S
L
K
L O
O
N
N
T
P
R
A
V
D
A
S
E
N
A
E
C
O S
C
Y
A
O
O
S
Ý
P
O
B
Y
T
O
P
C
I
T T S O N M O R K S E Ň V K O U L E
AKCIE,
ANTIKA,
APOKALYPSA,
AUTORKA,
BANKET,
BEZNADĚJNOST, BULVA, CETKA, ELEKTROLÝZA, GULÁŠ, INFORMACE, INTRIKA, KOALA, KOČKA, KOLEJNICE, KORZO, KOULE, KUPEC, LAKOMEC, LUKRATIVNOST, MANÉVR, MOTOR,
OBALEČ, OKLIKA, OPICE, OŠATKA, PALOUK, PARKET, PASTA,
PENCE, PĚNOVKA, PILOT, POBYT, POČIN, PODLAHA,
PODLÉŠKA, POÉMA, PRAVDA, PROPAGANDA, PROPISOVAČKA,
PŘESTUP, PULEC, ROLBA, RORÝS, SKROMNOST, SKŘEK,
SMĚNA, SMOKVOŇ, SPOJAŘ, STATOR, SUVERENITA, SYNOPSE,
TRAKCE, TRAKTOR, VYSOKOŠKOLAČKA.
Po vyškrtání všech uvedených výrazů zbývajících 9 písmen čtených
po řádkách tvoří tajenku
Tajenka z minulého čísla: . . .KAŽDÝ DEN
Dejte vědět, jak jste spokojeni se svou nemocnicí!
V březnu začal již 5. ročník celostátního a
komplexního hodnocení 160 fakultních, krajských a městských nemocnic. Vítězná nemocnice získá nemocniční lůžko v hodnotě 300 000
Kč. Nově se bude hodnotit také přívětivost zdravotníků v nemocnicích tzv. Nejusměvavější nemocnice roku 2010.
Toto komplexní hodnocení probíhá prostřednictvím:
1. průzkumu spokojenosti pacientů nemocnic –
externí hodnocení trhu klienty
2. průzkumu spokojenosti zaměstnanců nemocnic – hodnocení těch, jenž mají kvalitu poskytované péče přímo ve svých rukou a znají úroveň procesů své nemocnice
3. ratingu finanční kondice nemocnic – finanční stabilita nemocnice
Organizátorem tohoto komplexního projektu je nezisková organizace HealthCare
Institute.
Vyplněné dotazníky se sbírají do 31. října 2010.
Pacienti mohou hlasovat pomocí tištěných dotazníků umístěných v prostorách svých
nemocnic nebo formou elektronických dotazníků, které jsou dostupné na internetových
stránkách projektu www.nejlepsi-nemocnice.cz. Na této adrese jsou také k dispozici žebříčky z minulých let. Informace o akci najdete také na webu odborového svazu
(www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice Aktuality – Nezapomeňte.
Tak máme po volbách. Volám hurá – bez ohledu na to, že jejich výsledek mne nepotěšil. V čase
předvolebním trvajícím tentokrát dlouhé měsíce
už ale opravdu šlo o zdraví, zejména psychické.
Před protivnými tvářemi počítačově vylepšených
nebo naopak zironizovaných politiků nebylo úniku ani ve městě, ani na venkově, o čtení novin nemluvě. Tam byly inzeráty korunované vylhanými
hesly informujícími o tom, že svou volbou můžeme zemi připravit řecký osud, či příběhem zubožené ženy, která nutně potřebuje endoprotézu, ale
Paroubek zavinil, že ji nedostane. Podle katastrofických scénářů zručně sepisovaných redaktory pravicově zaměřených listů, což jsou
s výjimkou Práva všechny významné deníky, časopisy i weby, by se rovnou daly točit horory.
Argumenty o levicí chystaném zruinování naší
země útočily na rozum čtenářů, nejrůznější ankety potom na jejich city. A oblíbení známí lidé
v nich unisono odpovídali, že budou volit pravici. Pomyslnou korunku této vybičované atmosféře pokaždé nasadila informace o výzkumu veřejného mínění, podle něhož měla levice své
drtivé vítězství jisté. Eva Pilarová se už chystala
emigrovat. To Dominik Hašek alespoň řekl, že
proti levici nic nemá, ale protože je proti zadlužování, bude volit napravo. MF Dnes měla na
svých stranách v anketě desítky osobností, s výjimkou Kateřiny Brožové, Michala Davida a
Jiřího Krampola všichni další oslovení umělci,
sportovci, lékaři, vědci a ostatní horovali pro
pravici - a ještě v tónu, který přesvědčoval o tom,
že nic jiného, proboha, přece u nich nepřichází
v úvahu. O tom, že mediální masáž byla úspěšná
a vyjádřit veřejně sympatie k levici by v ní mohl
jen úplný idiot, anarchista, bolševik nebo ten,
kdo se chce veřejně zcela znemožnit a zničit svou
pověst, existuje i písemný důkaz. Jeden oslovený
známý člověk na otázku MF DNES odpověděl, že
chce volit ČSSD. Přiznal se manželce, ta mu
hrozně vynadala (ne za to, koho chce volit, ale za
to, že to na sebe řekl), on naléhavě prosil, aby noviny jeho odpověď nevydaly. A ony mu vyhověly.
Máme přece svobodu a demokracii. Nebo zase
tak úplně ne?
PhDr. Marie KLÍROVÁ,
[email protected]
BULLETIN
Odborového svazu zdravotnictví
a sociální péče České republiky
Vydává v Praze OSZSP ČR IČ 225509
v Nakladatelství Květa Dědovská.
Redaktorka PhDr. Marie Klírová
Adresa redakce: OSZSP ČR,
Koněvova 54/1107, 130 00 Praha 3,
telefon: 267 204 316, fax: 222 718 211,
e-mail: [email protected],
internet: www.zdravotnickeodbory.cz
Podávání novinových zásilek povolila
Česká pošta s. p. O. Z. Střední Čechy,
č j. 12901/98 dne 3. 3. 2000.
MK ČR 7493

Podobné dokumenty

Verze v PDF ke stažení ZDE

Verze v PDF ke stažení ZDE Zásadně odmítáme pokračující útoky na postavení odborů v České republice a přijímání legislativních opatření, která mají přímé a zásadní dopady na zaměstnanecké benefity a následně také na průběh a...

Více

Stáhněte si č. 3 v PDF - Česká společnost pro údržbu

Stáhněte si č. 3 v PDF - Česká společnost pro údržbu schopni poučit z minulých chyb. A realistou dnes nezůstává skoro nikdo. Politici stále hledají různá populistická řešení, která mají většinou pouze krátkodobou účinnost. Za časů, kdy vše relativně ...

Více

Bulletin 3-4 2013 - Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Bulletin 3-4 2013 - Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR pracovníků. Odbory dlouhodobě upozorňují na negativní dopady úhradové vyhlášky, která nutí nemocnice a zdravotnická za-

Více

NOS č.7 - Odborový svaz státních orgánů a organizací

NOS č.7 - Odborový svaz státních orgánů a organizací plné úvazky mezi více zaměstnanců za účelem získání státní podpory, než aby vytvářeli nová pracovní místa (z pohledu veřejných financí, jejichž úspory ODS vytrvale požaduje, se i zde jedná o velmi ...

Více

NOS_10_16 - Odborový svaz státních orgánů a organizací

NOS_10_16 - Odborový svaz státních orgánů a organizací Dne 2. května 2016 se uskutečnilo jednání zástupců odborových svazů s předsedy stran vládní koalice Mgr. Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), Ing. Andrejem Babišem (ANO) a MVDr. Pavlem Bělobrádkem Ph. D. MP...

Více

Verze v PDF ke stažení ZDE

Verze v PDF ke stažení ZDE Zdeněk Sovík . . . . . . . . . . . .str. 20 Odměňování ve zdravotnictví 2009 Ing. Tereza Koňaříková . . . . str. 21 Nerovnosti – recenze Prof. PhDr. RNDr. H. Haškovcová, CSc. . . . . . . . . . . . ...

Více

Odborné vzdělávání a příprava v sektoru plynárenství v Evropě

Odborné vzdělávání a příprava v sektoru plynárenství v Evropě V tomto výzkumu jsme se zaměřili zejména na tento poslední prvek systému VET kvůli jeho důležitosti pro aktuální práci sociálních partnerů v oblasti zkoumání potenciálu pro vytvoření sektorové rady...

Více