ŠVP č.j. 284/09-4 - Gymnázium Nové Strašecí

Transkript

Školní vzdělávací program
pro
Gymnázium J. A. Komenského,
Nové Strašecí,
zpracovaný podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia
Motto ŠVP:
„Vzdělání je to, co člověku zůstane tehdy,
když zapomene, co se naučil.“
J. A. Komenský
Platnost dokumentu: od 1. 9. 2014
č. j.: 284/09-4
1. Identifikační údaje
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro Gymnázium J. A. Komenského Nové Strašecí
Vzdělávací program: čtyřletý vzdělávací program, KKOV: 79–41-K/41 Gymnázium
Forma vzdělávání: denní
Předkladatel:
Název školy: Gymnázium J. A. Komenského, Nové Strašecí, Komenského náměstí 209
Adresa školy: Komenského nám. 209, 271 80 Nové Strašecí
Jméno ředitele školy: Mgr. Richard Spiegl
Kontakty: tel: +420313572402
mobil: +420 736 752 288
e-mail: [email protected]
Zřizovatel školy:
Název: Středočeský kraj
Adresa: Zborovská 11, 150 21 Praha 5
Kontakty: tel: +420257 280 111
fax: +420257 280 203
e-mail: [email protected]
Platnost dokumentu: od 1. 9. 2014
Projednáno ve školské radě: 25. 8. 2014
Další údaje:
Motto ŠVP: „Vzdělání je to, co člověku zůstane tehdy, když zapomene, co se naučil.“ J. A. Komenský
IČO: 470 19 697
IZO: 000068969
RED-IZO: 600007961
Jméno koordinátora tvorby ŠVP: Mgr Petr Bouška
Webové stránky školy: www.gymnnovstra.cz
..............................................
razítko a podpis ředitele školy
2
2. Charakteristika školy
2.1.Úvod
Gymnázium Nové Strašecí, Komenského nám. 209 bylo založené roku 1954. Svou tradicí a úspěchy, kterých při výchově a vzdělávání
v minulých letech dosáhlo, patří k významným středním školám v regionu.
2.2.Velikost školy
Škola poskytuje vzdělání v čtyřletém vzdělávacím programu celkem v 8 třídách (2 třídy v každém ročníku). Povolená kapacita školy činila
k 1. 9. 2014 245 žáků.
2.3.Vybavení školy
Materiální vybavení školy didaktickou technikou i pomůckami umožňuje realizovat výukové cíle školního vzdělávacího programu. Systematicky dochází k průběžnému zlepšování materiálních podmínek pro výuku.
Vlastníkem budovy, ve které výuka probíhá, je město Nové Strašecí. Prostorové podmínky školy odpovídají povolené kapacitě 245 žáků
a umožňují zajistit řádnou výuku včetně dělených hodin. Ve škole je v současnosti celkem 7 učeben pro 30 – 33 žáků, 8 učeben menších pro 16 –
24 žáků, z toho 2 odborné učebny (chemická laboratoř, učebna IVT). Škola nemá vlastní tělocvičnu, k výuce tělesné výchovy využívá halu BIOS, která je ve vlastnictví města Nové Strašecí.
Technické vybavení školy odpovídá hygienickým požadavkům. Učebny jsou průběžně doplňovány novým nábytkem a moderní didaktickou
technikou. Na dobré úrovni jsou sociální zařízení. Studenti mohou o přestávkách nakupovat ve školním obchodě s potravinami. Obědvat je možné ve školní jídelně, která je společná se ZŠ a je umístěna mimo budovu školy.
2.4.Charakteristika pedagogického sboru
Všichni pedagogičtí pracovníci vyučující ve škole jsou odborně kvalifikovaní k výuce ve středních školách, což je nezbytný předpoklad pro
úspěšnou realizaci výchovných a vzdělávacích cílů ŠVP. Tradicí je poměrně velké zastoupením mužů a vysoká stabilita sboru. K 1. 9. 2014 pracovalo ve škole na plný úvazek 12 a na částečný úvazek 6 pedagogů. Externě pomáhali se zajištěním výuky dalších 7 učitelů.
V rámci dalšího vzdělávání se pedagogičtí pracovníci zúčastňují nejrůznějších vzdělávacích akcí dle potřeb, zaměření a cílů školy, které se
týkají např. využívání moderní vyučovací techniky, aplikace alternativních vyučovacích metod a forem práce, prohlubování odbornosti ve vyučovaném předmětu atd.
2.5.Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce
Z hlediska dlouhodobých záměrů škola využívá možnosti tvorby projektů a jejich přihlašování do vypisovaných grantů MŠMT a dalšími institucemi, a v neposlední řadě zřizovatelem, tj. Středočeským krajem (například do Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost).
Střednědobou prioritou školy je navázání kontaktů s partnerskou školou v zahraničí. V tomto směru byla podniknuta celá řada aktivit (mezinárodní konference o spolupráci škol v partnerských regionech Středočeského kraje, osobní návštěva zahraničních škol, spolupráce se zřizovatelem
školy).
2.6.Spolupráce s rodiči a jinými subjekty
Rodiče a zákonní zástupci žáků jsou informováni o záležitostech týkajících se studia žáků prostřednictvím studijních průkazů a na pravidelných třídních schůzkách. Důležité informace naleznou také na webových stránkách školy. Tak mohou získat aktuální přehled o výsledcích studia
3
svých dětí a dění ve škole. Další spolupráce s rodiči nebo se zákonnými zástupci probíhá formou osobních konzultací a prostřednictvím výboru
SRPDŠ.
Školská rada byla ustavena v roce 2005 dle § 167 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Školská rada je významným partnerem školy, který v rámci vymezených kompetencí
dlouhodobě významně přispívá k zajištění optimálního chodu školy ve všech oblastech. Školská rada se skládá z jednoho zástupce zřizovatele,
jednoho zástupce pedagogických pracovníků a jednoho zástupce zletilých žáků nebo zákonného zástupce nezletilých žáků.
Škola aktivně využívá služeb školských poradenských zařízení. Výchovný poradce školy zajišťuje kontakt s pedagogicko – psychologickou
poradnou zejména v souvislosti s diagnostikováním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i žáků s mimořádným nadáním.
Škola aktivně spolupracuje s Městským úřadem Nové Strašecí. Tato spolupráce má např. podobu pomoci při zajištění nejrůznějších akcí školy (slavnostní imatrikulace žáků 1. ročníků, slavnostní předávání maturitního vysvědčení atd.). Výsledkem vzájemné spolupráce je i nabídka a
realizace vzdělávacích akcí a kurzů pro veřejnost, které zajišťuje gymnázium. Tradičně škola spolupracuje s folklorním souborem Čtyřlístek a
celou řadou dalších subjektů na poli sportovním, kulturním atd.).
Další údaje
Umístění školy na pomezí bývalých okresů Kladno a Rakovník umožňuje vzhledem k dobré dopravní obslužnosti uspokojit zájem žáků
o studium z obou těchto regionů. Škola je umístěna v části budovy, která je majetkem města Nové Strašecí, v dalších částech jsou učebny základní školy. Její poloha v centru města zajišťuje snadnou dostupnost pro žáky z Nového Strašecí.
Relativně vyrovnaný je podíl žáků s trvalým bydlištěm na venkově a ve městě. Struktura žáků dle pohlaví je stabilní a pohybuje se dlouhodobě okolo 40 % chlapců, 60 % dívek.
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1.Zaměření školy
Škola je všeobecně zaměřená a připravuje žáky na vysokoškolské studium v přírodovědných i humanitních oborech. Cílem výuky je podpora
všestranného rozvoje žáka, motivace k celoživotnímu učení, výchova k tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů. Tomu odpovídá školní vzdělávací strategie i skladba a hodinové dotace vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů, rovněž pak volitelné vzdělávací aktivity i systém nepovinných předmětů. Cíle jsou stanoveny v souladu se zájmem vytvořit z naší školy centrum vzdělávání a zájmových aktivit, které
by odpovídalo nárokům současné doby a požadavkům veřejnosti. ŠVP je zpracován dle RVP GV.
Naše základní požadavky a cíle jsou:
 rozvíjet tradici, dobré jméno školy, udržet kvalitní žáky (výběr)
 vycházet z požadavků moderní doby – spoluvytvářet demokratické hodnoty a zodpovědné občanství, klást důraz na zpracování
a vyhodnocování informací
 zachovat všeobecné zaměření (jsme přesvědčeni o poslání gymnázií obecně, souvisí i s poptávkou ze strany rodičů a žáků, respektování
tradice)
 ztotožnit se v ŠVP s cíli a pojetím RVP, které jsou podle nás zárukou změny dosavadního sytému vzdělávání a výchovy
 garantovat, že gymnázium reprezentuje odborně kvalifikovaný pedagogický sbor
4
Požadavky a cíle chce škola naplnit těmito konkrétními kroky:
 ve vyšších ročnících umožnit větší specializaci nabídkou široké škály volitelných předmětů
 vytvořit systém seminářů, jejichž rozměr uvádějí učební plány
 v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků se zaměřit na problematiku vztahů a interakce žák – žák, žák – učitel, žák – rodič, učitel –
rodič
 vytvořit prostor pro vznik nepovinných předmětů tak, aby byly uspokojeny zájmové aktivity žáků mimo vyučovací proces – výukové,
sportovní, umělecké apod.
 umožnit žákům prezentovat své vědomosti, názory a postoje s použitím moderní komunikační techniky
 naučit žáky argumentovat, vyjadřovat své názory prostřednictvím školního parlamentu
 používat vyučovací metody vedoucí k rozvoji osobnosti mladého člověka tak, aby žák získal pozitivní mravní a duchovní hodnoty
pro vlastní osobní a občanský život
3.2.Profil absolventa
Absolvent našeho gymnázia:
 samostatně pracuje s informacemi a jejich zdroji, aplikuje informace při řešení problémů
 efektivně získává poznatky, třídí je a hodnotí
 využívá individuálních schopností, vědomostí a dovedností při samostatném řešení problémů
 orientuje se v nově vzniklých situacích a pružně na ně reaguje
 efektivně se učí a je si vědom potřeby celoživotně se vzdělávat
 ovládá pokročilé komunikační dovednosti
 prezentuje své vědomosti, názory a postoje, a to i s použitím moderní komunikační techniky
 při prezentaci argumentuje a naslouchá názorům a argumentům jiných lidí
 je schopen kvalitního soužití s ostatními i sám se sebou
 zodpovědně a tvořivě přistupuje k plnění svých povinností a úkolů
 vnímá, přijímá, vytváří a rozvíjí etické, kulturní a duchovní hodnoty, které nespočívají pouze v materiálním uspokojení lidských potřeb
 posuzuje své reálné fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe, odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších
situacích
 je si vědom, že v demokratické společnosti každý jedinec nese spoluzodpovědnost za kvalitu svého života i života druhých lidí ve svém
okolí
3.3.Organizace přijímacího řízení
Přijímací řízení je organizováno v souladu s platnou legislativou (školský zákon a příslušná prováděcí vyhláška o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách v platném znění).
5
Koncepční záměr rozvoje školy počítá se zachováním tradičního počtu osmi tříd ve škole, tedy otevřít v prvním ročníku vždy dvě třídy,
tj. přijmout maximálně 60 uchazečů o studium. Ředitel gymnázia zveřejní na webových stránkách školy a na přístupném místě v budově školy
nejpozději do konce ledna počet přijímaných žáků.
Nejpozději do konce března zveřejní ředitel školy kritéria přijímacího řízení včetně upřesnění formy přijímacího řízení. Při přijímacím řízení
jsou vždy zohledněny výsledky uchazečů v předchozím studiu na základní škole (v osmém a v pololetí devátého ročníku) a jejich úspěšná účast
v regionálních, krajských i celostátních olympiádách a znalostních soutěžích.
3.4.Organizace maturitní zkoušky
Organizace maturitní zkoušky je vedením školy organizována dle legislativních norem platných pro danou dobu konání maturitní zkoušky, tj.
školským zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou.
Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá úplné střední vzdělání, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní
zkoušky. Společná část se skládá ze tří zkoušek (český jazyk a literatura, cizí jazyk a volitelný předmět). Škola zajistí přípravu žáků podle svého
vzdělávacího programu na všechny druhy volitelných zkoušek. Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze tří povinných zkoušek. Ředitel školy určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek včetně formy, témat a termínů konání těchto zkoušek nejpozději 12 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.
3.5.Výchovné a vzdělávací strategie
Výchovné a vzdělávací strategie, které mají podobu společných postupů uplatňovaných ve výuce i mimo ni na úrovni školy, vycházejí
z klíčových kompetencí, které stanovuje rámcový vzdělávací program. Níže uvedený popis školní vzdělávací strategie je vázán a strukturován
dle způsobu naplňování jednotlivých kompetencí. Tím získávají naši žáci velmi dobrý vklad nejen pro orientaci v současném světě a společnosti,
ale i významný stimul a motivaci k nezbytnému celoživotní učení.
Základem je interakce učitel – žák, která je ve výuce realizována především prostřednictvím výukových metod. Jde o vzájemnou spolupráci,
v níž učitel akceptuje psychologické, sociální a somatické zvláštnosti jednotlivého žáka a žák se na základě svých osobních svobodných aktivit
ztotožňuje se stanoveným výukovým cílem. Na základě těchto předpokladů oba subjekty společně pracují ve výuce na naplnění tohoto cíle. Žák
získává tím více informací a schopností, čím aktivněji je zapojen do procesu učení. Využívána je pestrá paleta výukovým metod a forem práce
(např. informačně receptivní metoda, reproduktivní metoda, metoda problémového učení, heuristická metoda, výzkumná metoda, individuální a
skupinová výuka atd.).
Kompetence k učení
Vedeme žáky k vědomé reflexi procesu efektivního učení. Žáci poznávají učení jako vícefázový proces, seznamují se s různými přístupy
k učení, s různými technikami učení a jsou vedeni k tomu, aby si tyto techniky mohli osvojit.
Vedeme žáky k získání dovedností nutných pro efektivní učení – zpracovávat zápis různými způsoby, plánovat proces učení v různých časových horizontech, stanovovat celkové i dílčí cíle, vybírat vhodné postupy řešení.
Žáci se učí hodnotit proces i výsledek svého učení a z hodnocení vyvozovat závěry pro další postup, vše na základě kritérií předem stanovených učitelem, hodnocení probíhá v rámci společné diskuse (olympiády, soutěže, komerční testy, jazykové pobyty aj.).
6
Kompetence k řešení problémů
Rozvíjíme u žáků schopnost vyhledávat informace z různých zdrojů, zpracovávat a hodnotit informace a využívat je k řešení úkolů
a problémů (matematický Klokan, olympiády, SOČ).
Žáci se ve škole setkávají s takovými úkoly a problémy, k jejichž řešení musejí sami navrhovat postup a tento postup s využitím svých znalostí, schopností a dovedností realizovat (miniprojekty, školní parlament, případně školní časopis).
Systematicky žáky vedeme k tomu, aby svá řešení uměli obhajovat a důstojně a přesvědčivě prezentovat, a to ve formě písemné, mluvené
i kombinované. Žáci řeší problémy ve spolupráci s vyučujícím, samostatně i ve skupinách. Učitelé zařazují do hodin prvky skupinové práce,
se žáky jejich průběh a výsledky po skončení úkolů zhodnotí (divadlo, miniprojekty v rámci adaptačního kurzu, sportovní kurz, projekty, sportovní a kulturní školní akce, projektové dny).
Vedeme žáky k tomu, aby sami uměli kriticky hodnotit postup i výsledek samostatné i skupinové práce a aby z hodnocení uměli vyvozovat
závěry pro další postup – prezentací skupinových prací ve třídě, analýzou a rozborem.
Kompetence komunikativní
Žáci poznávají různé druhy komunikace a postupně si osvojují různé komunikační strategie a techniky tak, aby si z nich dokázali vědomě vybírat vzhledem k funkci a okolnostem.
Žáci při komunikaci využívají informační a komunikační technologie – textový editor, grafické a tabulkové zpracování, programy pro vytváření elektronických prezentací, internet.
Vedeme žáky k tomu, aby rozvíjeli své komunikativní dovednosti v různých formách – besedy, debaty, diskuze s hosty z veřejného života,
vlastní divadelní představení školního divadla. Žáci rozvíjejí své komunikační schopnosti v rámci styku školy s jinými školami a s veřejností –
prostřednictvím účasti ve studentských soutěžích (olympiády, SOČ …), spoluprací s městem, publikací v tisku.
Žáci se učí hodnotit své vlastní komunikační projevy i projevy jiných lidí – formou prezentací a analýzou ve třídě.
Kompetence sociální a personální
Sociální kompetence vyvozujeme z týmové práce a kooperace ve skupině, mezi skupinami v rámci tříd, napříč třídami i formou miniprojektů.
Žáci si sami a ve spolupráci s učiteli organizují akce pro sebe, pro ostatní žáky i akce prezentující školu na veřejnosti – výlet, exkurze, divadelní
představení, sportovní den.
Nabídkou volitelných předmětů motivujeme žáky ke stanovení studijních cílů a stanovení priorit v rámci vlastního vzdělávání.
Podporujeme akce, při kterých se kromě jiného rozvíjejí mezilidské vztahy v rámci skupiny, kolektivu třídy, školy – adaptační kurz pro žáky
1. ročníku, lyžařský výcvik, sportovní kurz, výlet, poznávací pobyty.
Žáci se spolupodílejí na tvorbě norem chování ve škole prostřednictvím svých zástupců ve školním parlamentu. Jsou vedeni k uplatňování
svých práv a plnění povinností uvedených ve školním a klasifikačním řádu.
Kompetence občanské
Žáci se aktivně zapojují do činnosti školní samosprávy (školní parlament, třídní samospráva).
Žáky vedeme k účasti v projektech zaměřených na různé oblasti společenského života. Jedná se o:
 projekty orientované na humanitární činnost, na rozvoj občanské společnosti, na integraci sociálně a zdravotně znevýhodněných skupin
do společnosti a na pomoc těmto skupinám (Bílá pastelka, Srdíčkový den, adopce na dálku aj.)
7
 projekty ekologické (třídění odpadu)
Žáci jsou schopni sami přiměřeně svému věku a schopnostem projekty různého zaměření navrhnout, připravit, řídit a vyhodnotit (SOČ,
miniprojekty, aj.).
Kompetence k podnikavosti
Žáky vedeme k uplatňování aktivního přístupu rozvoje jejich osobního i odborného potenciálu, aby byli schopni rozpoznávat a využívat příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě.
Žákům jsou nabízeny aktivity, které podporují jejich schopnost samostatně o něčem rozhodovat, plánovat, připravovat a realizovat nějaké aktivity (např. školní exkurze, celoškolní kulturní vystoupení, Majáles, maturitní ples, prezentace v rámci vyučovacích předmětů, autorské večery,
výstavy žákovských prací). Žáci se učí chápat podstatu a principy podnikání, zvažovat jeho možná rizika, posuzovat příležitosti k uskutečnění
podnikatelského záměru vzhledem k realitě tržního prostředí. Učitel do výuky zařazuje aktivity, které seznamují žáky s pracovními příležitostmi.
Nabídkou volitelných předmětů motivujeme žáky ke stanovení studijních cílů a priorit v rámci vlastního vzdělávání.
3.6.Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Vzdělávání těchto žáků probíhá na naší škole formou individuální integrace do běžných tříd. Při jejich vzdělávání se uplatňují metody používané při vzdělávání žáků bez těchto potřeb, mohou však být modifikovány podle individuálních potřeb žáka.
Výchovný poradce se v případě potřeby obrací na pedagogicko-psychologickou poradnu nebo individuálního psychologa (vždy se souhlasem
rodičů).
Pracovní klima ve škole, v poradně i u individuálního psychologa je dostatečně vstřícné a otevřené, takže nedochází k problémům při integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Školní vzdělávací plán naší školy nezahrnuje speciální vyučovací předměty ani předměty speciální pedagogické péče.
Škola pracuje s těmito žáky tak, že uplatňuje princip diferenciace a individualizace:
 každý žák je veden v evidenci výchovné poradkyně, která mu věnuje individuální péči, identifikuje jeho problémy, spolupracuje
s vyučujícím i s třídním učitelem a ve zvýšené míře s rodiči nebo jinými zákonnými zástupci (vých. poradkyně pomáhá utvářet vhodné
a přiměřené začlenění žáka do kolektivu třídy – výběr vhodné třídy, výběr spolužáků,kteří budou ochotni a schopni s takovým žákem spolupracovat, popř. může pomoci s výběrem a používáním různých kompenzačních pomůcek brýle ,naslouchadlo, speciální psací potřeby,
tzv. dvojí učebnice atd.,
 výchovná poradkyně navštěvuje i výuku, kde jsou přítomni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, pozoruje je a v případě potřeby
provádí další individuální opatření – od např. přesazení ve třídě až po eventuální zajištění osobního asistenta,
 výchovná poradkyně v komplikovanějších případech spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, s individuálním psychologem a dalšími organizacemi a institucemi – např. odbor sociálních věcí, lékař apod. Výchovná poradkyně vyplňuje žádanku pro psychologické vyšetření, kde uvádí údaje, které jsou podkladem pro vyšetření, např. specifikuje konkrétní problémy žáka, jeho chování ve škole
i mimo školu, pokud je jí známo, specifikuje i žákovo rodinné prostředí,
8
 výchovná poradkyně intenzivně spolupracuje s individuální psycholožkou, která v případě potřeby dojíždí do školy a provádí individuální
vstupní vyšetření ve škole, po vstupním vyšetření žák dochází za psycholožkou do poradny,
 výchovná poradkyně je v intenzivním kontaktu s rodiči žáka, telefonickém i osobním, v případě potřeby sjednává individuální doprovod
těchto žáků,
 výchovná poradkyně v případě potřeby sjednává individuální jazykovou péči žákům s jiným než českým mateřským jazykem (péče je poskytována i žákům – cizincům na delší stáži na naší škole).
Škola, bohužel, není schopna zajistit bezbariérový přístup do budovy, výuka probíhá v 1. a 2. patře, žákům je alespoň umožněn bezbariérový
vstup do některých tříd.
3.7.Zabezpečení výuky mimořádně nadaných žáků
Při vzdělávání žáků mimořádně nadaných se uplatňují metody používané při vzdělávání žáků běžné populace, mohou však být podle potřeby
individuálně modifikovány.
Naše škola zabezpečuje pro úspěšné vzdělávání žáků mimořádně nadaných tyto podmínky:
 uplatnění principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu jak při organizaci činností souvisejících s výukou, tak při stanovení obsahu, forem a metod výchovně vzdělávací práce i hodnotících kritérií,
 účast při výuce v seminářích, praktických cvičeních, jazykových konverzačních hodinách pro starší žáky (vyšších ročníků),
 vedení a konzultace při zpracování seminárních prací a prací SOČ,
 podpora účasti žáků v soutěžích a olympiádách,
 žákům s mimořádným jazykovým nadáním umožňujeme účast na výměnných zahraničních pobytech, dlouhodobější jazykové pobyty
v zahraničí,
 žákům s mimořádným uměleckým nadáním umožňujeme individuální péči v rámci předmětu dramatická výchova, dále doporučujeme
vystupovat na akcích školy i města, moderovat společenské akce školy i mimo školu – podpora v předmětu mediální výchova, podílet se
na tvorbě propagačních materiálů školy a podílet se na zkulturňování prostředí školy,
 žákům s mimořádným sportovním nadáním umožňujeme výuku dle individuálního studijního plánu.
9
3.8.Začlenění průřezových témat
Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova
Tematický okruh
Ročník / Vyučovací předmět
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
Poznávání a rozvoj vlastní ANJ, DEJ, BIO, CHE,
ANJ, BIO, CHE, TEV,
TEV, BIO, CHE, ZSV,
ANJ, TEV, BIO, CHE,
osobnosti
TEV, HUV, VYV, RET,
HUV, VYV, ZSV, ČJL,
ČJL, DEJ, PŘP
ČJL, DEJ, ZSV
FRJ, ZSV, ČJL, PŘP
DEJ, PŘP
Seberegulace, organizační MAT, FYZ, CHE, BIO,
ANJ, MAT, ZEM, CHE,
ČJL, ANJ, MAT, ZSV,
ANJ, MAT, BIO, CHE,
dovednosti a efektivní řeTEV, HUV, IVT, ZSV,
BIO, HUV, FYZ, ZSV,
ZEM, CHE, BIO, TEV,
FYZ, ČJL, DEJ, ZEM,
šení problémů
ČJL, DEJ, ANJ, PŘP
DEJ, PŘP, IVT
FYZ, DEJ, PŘP, IVT
ZSV
Sociální komunikace
ČJL, ANJ, NEJ, FRJ, RUJ, ANJ, NEJ, RUJ, ZSV,
ANJ, NEJ, RUJ, ZEM,
ČJL, ANJ, NEJ, RUJ,
RET, DEJ, MAT, FYZ,
DEJ, MAT, FYZ, ZEM,
MAT, FYZ, CHE, BIO,
ZSV, MAT, FYZ, TEV,
CHE, BIO, HUV, VYV,
CHE, BIO, TEV, HUV,
TEV, FRJ, ČJL, ZSV,
FRJ, BIO, CHE, ZEM,
IVT, ZSV, PŘP
VYV, FRJ, PŘP, IVT
DEJ, PŘP, IVT
DEJ
Morálka všedního dne
ANJ, NEJ, RUJ, BIO,
ANJ, NEJ, RUJ, BIO,
ANJ, NEJ, RUJ, ZSV,
ANJ, NEJ, RUJ, TEV,
CHE, TEV, HUV, IVT,
CHE, TEV, HUV, FRJ,
CHE, BIO, TEV, FRJ,
FRJ, BIO, CHE, ČJL,
FRJ, ZSV, ČJL, DEJ, PŘP ZSV, DEJ, PŘP, IVT
ČJL, DEJ, PŘP, IVT
DEJ, ZEM, ZSV
Spolupráce a soutěž
ČJL, NEJ, RUJ, MAT,
NEJ, RUJ, MAT, FYZ,
NEJ, ANJ, RUJ, MAT,
NEJ, ANJ, RUJ, MAT,
FYZ, CHE, BIO, HUV,
CHE, BIO, TEV, FRJ,
FYZ, CHE, BIO, TEV,
FYZ, ZSV, TEV, FRJ,
IVT, RET, FRJ, ZSV,
DEJ, PŘP, IVT
FRJ, ČJL, DEJ, ZSV,
BIO, ČJL, DEJ
DEJ, PŘP
PŘP, IVT
Tématické okruhy tohoto tématu budou realizovány těmito formami: jako součást vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů (viz
tabulka), jako součást činností na adaptačním kurzu, jako součást činností na školních výletech, využíváním návštěv vhodných výstav, divadelních představení, hudebních představení, besed a přednášek odborníků z praxe.
Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Tematický okruh
1. ročník
2. ročník
Globalizační a rozvojové
DEJ, BIO, CHE, PŘP
DEJ, BIO, CHE, ZSV,
procesy
PŘP
Globální problémy, jejich NEJ, DEJ, RUJ, FRJ, BIO, NEJ, RUJ, DEJ, BIO,
příčiny a důsledky
CHE, ANJ, PŘP
CHE, FRJ, ZSV, PŘP
Humanitární pomoc
a mezinárodní rozvojová
ZEM, BIO
ANJ, ZEM, BIO, CHE
3. ročník
DEJ, BIO, CHE, ZSV,
PŘP
NEJ, RUJ, BIO, CHE,
ZSV, DEJ, ZEM, FRJ,
PŘP
ZSV, DEJ, ZEM, BIO,
CHE
4. ročník
ANJ, BIO, CHE, ČJL,
DEJ, ZEM, ZSV
ANJ, RUJ, NEJ, FRJ, BIO,
CHE, ČJL, DEJ, ZEM,
ZSV
BIO, ČJL, DEJ, ZEM
10
spolupráce
Žijeme v Evropě
ANJ, NEJ, RUJ, BIO, DEJ
ZEM, CHE, TEV, VYV,
FRJ, ČJL, PŘP
DEJ, ZEM, BIO, CHE,
TEV, VYV, FRJ, ZSV,
PŘP
ANJ, NEJ, RUJ, FRJ
ZSV, CHE, DEJ, ZEM,
TEV, FRJ, BIO, PŘP
ČJL, NEJ, RUJ, ZSV,
TEV, FRJ, BIO, CHE,
DEJ, ZEM
Vzdělávání v Evropě a ve NEJ, RUJ, ANJ, FRJ
NEJ, RUJ, ANJ, FRJ, ČJL NEJ, RUJ, ZSV, FRJ,
světě
ANJ, ČJL, DEJ
tabulka), využíváním návštěv vhodných výstav, besed a přednášek odborníků z praxe a exkurzemi.
Průřezové téma: Multikulturní výchova
Tematický okruh
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
Základní problémy socio- ANJ, NEJ, RUJ, DEJ,
NEJ, RUJ, ZSV, DEJ,
ANJ, NEJ, RUJ, DEJ FRJ, ANJ, NEJ, RUJ, FRJ,
kulturních rozdílů
VYV, FRJ, ZSV, ČJL
HUV, VYV, FRJ, ANJ,
ZSV, BIO, CHE, ČJL,
ZSV, ČJL, DEJ, ZEM
ČJL
PŘP
Psychosociální aspekty
ZSV
BIO, PŘP
ZSV
interkulturality
Vztah k multilingvní situ- NEJ, ANJ, RUJ, FRJ, ČJL, ANJ, NEJ, RUJ, FRJ,
ANJ, NEJ, RUJ, FRJ,
ANJ, NEJ, RUJ, FRJ, ČJL,
aci a ke spolupráci mezi
DEJ
ZSV, DEJ
BIO, ČJL, DEJ, PŘP
DEJ, ZSV
lidmi z různého kulturního
prostředí
tabulka), jako součást činností na adaptačním kurzu, využíváním návštěv vhodných besed a přednášek odborníků z praxe.
Průřezové téma: Environmentální výchova
Tematický okruh
1. ročník
2. ročník
Problematika vztahů orga- CHE, BIO, ZSV, DEJ,
BIO, CHE, PŘP
nismu a prostředí
PŘP
Člověk a životní prostředí NEJ, FRJ, RUJ, ZEM,
ANJ, NEJ, RUJ, DEJ,
CHE, BIO, TEV, VYV,
ZEM, FYZ, BIO, CHE,
FYZ, ČJL, DEJ, PŘP, IVT TEV, VYV, FRJ, ZSV,
ČJL, PŘP, IVT
Životní prostředí ČR
NEJ, RUJ, CHE, BIO,
NEJ, RUJ, BIO, ZEM,
3. ročník
CHE, BIO, PŘP
4. ročník
BIO, CHE
NEJ, RUJ, DEJ, ZEM,
FYZ, CHE, BIO, TEV,
FRJ, ČJL, ZSV, PŘP
ANJ, NEJ, RUJ, TEV,
DEJ, ZEM, FYZ, ZSV
NEJ, RUJ, DEJ, CHE,
NEJ, RUJ, ANJ, ČJL,
11
ČJL, DEJ, PŘP
ČJL, DEJ, CHE, PŘP
ČJL, ZSV, BIO, PŘP
DEJ, ZEM, BIO, CHE
tabulka), v každém ročníku jedním projektovým dnem (první ročník – odpady, 2. ročník – biodiverzita, 3. ročník – člověk a příroda, 4. ročník –
globální problémy lidstva) využíváním návštěv vhodných výstav, besed a přednášek odborníků z praxe.
Průřezové téma: Mediální výchova
Tematický okruh
1. ročník
2. ročník
Média a mediální produk- NEJ, RUJ, VYV, IVT,
NEJ, RUJ, FRJ, VYV,
ce
HUV, IVT, BIO, CHE,
DEJ, PŘP, RET
ZSV, ČJL, DEJ, PŘP
Mediální produkty a jejich
význam
NEJ, RUJ, HUV, VYV,
BIO, CHE, ČJL, DEJ,
PŘP
NEJ, RUJ, HUV, VYV,
ANJ, PŘP
NEJ, RUJ, BIO, CHE,
HUV, VYV, PŘP
3. ročník
ČJL, NEJ, RUJ, FYZ,
TEV, FRJ, ANJ, BIO,
CHE, ZSV, DEJ, PŘP,
IVT
ANJ, NEJ, RUJ, BIO,
CHE, FRJ, ČJL, DEJ,
ZSV, PŘP
ANJ, PŘP, NEJ, RUJ,
FRJ, ČJL
NEJ, RUJ, FRJ, ANJ,
BIO, CHE, ČJL, DEJ,
ZSV, PŘP
ČJL, NEJ, ANJ, RUJ,
DEJ, FRJ, BIO, CHE, PŘP
4. ročník
ANJ, NEJ, RUJ, ČJL, FRJ,
BIO, CHE, DEJ, ZEM,
ZSV
ČJL, NEJ, RUJ, BIO,
ANJ, NEJ, RUJ, FRJ, ČJL,
CHE, HUV, VYV, FRJ,
DEJ, TEV, ZSV
DEJ, PŘP
Uživatelé
ANJ, NEJ, RUJ, HUV,
NEJ, RUJ, ANJ, FRJ, ČJL,
VYV, FRJ, PŘP
DEJ
Účinky mediální produkce
NEJ, RUJ, HUV, VYV,
a vliv médií
ANJ, FRJ, BIO, CHE,
ZSV, FRJ, BIO, CHE,
DEJ, PŘP
DEJ
Role médií v moderních
NEJ, RUJ, DEJ, VYV,
NEJ, RUJ, DEJ, VYV,
dějinách
IVT, BIO, PŘP
FRJ, ANJ, BIO, CHE,
ZSV, FRJ, BIO, DEJ
PŘP
tabulka), jako součást činností na adaptačním kurzu a cykloturistickém kurzu, využíváním návštěv vhodných besed a přednášek odborníků
z praxe.
12
4. Učební plán
Vyučovací předmět
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura
Cizí jazyk – anglický
Další cizí jazyk
Rétorika
Člověk a společnost
Základy společenských věd
Dějepis
Člověk a příroda
Fyzika
Chemie
Biologie
Zeměpis
Přírodovědná praktika
Matematika a její aplikace
Matematika
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
Výchova ke zdraví
Umění a kultura
Hudební / výtvarná výchova
Informatika a ICT
Informatika a výp. technika
Volitelné vzdělávací aktivity
1. volitelný předmět
Člověk a svět práce
Průřezová témata
Celkem
Hodinová dotace v ročnících
1. roč.
2. roč.
3. roč.
4. roč.
P
P
P
P
4(1)
3(1)
3(1)
4(1)
3(3)
3(3)
4(4)
4(4)
3(3)
3(3)
3(3)
3(3)
1
P
P
V
V
1
1
2
2
2
2
2
2
P
P
V
V
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
1
2(2/2)
2(2/2)
2(2/2)
P
P
P
V
4(1)
4(1)
4(1)
3(1)
P
P
P
P
2(2)
2(2)
2(2)
2(2)
<-------------------------------------------------------------------->
P
P
V
V
2(2)
2(2)
V
V
V
V
2(2)
2(2)
1(1)
V
V
P
P
2(2)
2(2)
2(2)
2(2)
<-------------------------------------------------------------------->
<-------------------------------------------------------------------->
34
32
33
33
Celková dotace
14/14/12
14
14
12
1
36*
6
8
36*
8
8
8
7
6
10
15
8
8
X
4
5
4
5
8
4
2
2
X
X
132
Poznámky
1)
2)
3)
4)
5)
8)
9)
10)
6)
7)
11)
12)
13)
15)
16)
16)
13
Kurzy
adaptační
ekologický
lyžařský
lyžařský
cykloturistický
jazykový pobyt
17), 18),
19)
20), 21)
Vysvětlivky:
P
vzdělávací obsah oborů dané vzdělávací oblasti musí být zařazen v příslušném ročníku (ročnících)
V
zařazení vzdělávacího obsahu oborů dané vzdělávací oblasti do ročníku stanovuje ŠVP
<----> vzdělávací obsah vzdělávací oblasti (oboru) vymezený v RVP G musí být v průběhu vyznačeného období do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje, v jakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzdělávací obsah realizuje
X
časovou dotaci stanovuje ŠVP
*
celkem za obě oblasti
- čísla uváděná v závorce u jednotlivých předmětů – např. 4 (1) označují, kolik hodin z uvedeného počtu vyučovacích hodin je dělených
Poznámky k učebnímu plánu:
1) Český jazyk a literatura
 ve vyučovacím předmětu je realizován vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura
 v každém ročníku připadá jedna hodina z přidělené dotace na cvičení, třída se dělí na skupiny
 v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova
2) Cizí jazyk
 vyučovacím předmětem realizujícím vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Cizí jazyk je Anglický jazyk
 třídy se dělí na skupiny (nové dělení celého ročníku)
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova
3) Další cizí jazyk
 vyučovacími předměty realizujícími vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk jsou Německý
jazyk, Ruský jazyk, Francouzský jazyk.
 při výběru vyučovacích předmětů žáky bude brán zřetel na organizační možnosti školy
 při sestavování skupin mohou být za účelem uspokojení poptávky ze strany žáků (zájem o určitý jazyk, stupeň pokročilosti) vytvářeny skupiny z obou tříd téhož ročníku
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova
a Mediální výchova
14
4) Základy společenských  vyučovací předmět je vytvořen ze vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ, dále je integrověd
vána část vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví a celá vzdělávací oblast Člověk a svět práce.
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova a Multikulturní výchova.
5) Dějepis
6) Zeměpis
7) Matematika
8) Fyzika
9) Chemie
10) Biologie
11) Tělesná výchova
12) Hudební výchova
12) Výtvarná výchova
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova, Multikulturní výchova
a Environmentální výchova
 ve vyučovacím předmětu jsou realizovány vzdělávací obsahy vzdělávacích oborů Geografie a Geologie
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova
 jedna hodina z přidělené dotace připadá na cvičení, třída se dělí na skupiny
 v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova
 v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Environmentální
výchova, Mediální výchova
 do předmětu je integrována část vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova
 ve vyučovacím předmětu jsou realizovány vzdělávací obsahy vzdělávacích oborů Biologie, Geologie, Výchova ke zdraví
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova
 při výuce se třídy dělí na skupiny, z organizačních důvodů může dojít ke spojování žáků z různých tříd téhož
ročníku nebo dvou sousedních ročníků
k myšlení v evropských a globálních souvislostech Environmentální výchova, Mediální výchova
 v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Mediální výchova
 v 1. ročníku si žáci volí Hudební výchovu nebo Výtvarnou výchovu, ve studiu pokračují i ve 2. ročníku
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova
 v 1. ročníku si žáci volí Hudební výchovu nebo Výtvarnou výchovu, ve studiu pokračují i ve 2. ročníku
15
13) Informatika a výpočetní  při výuce se třídy dělí na skupiny, z organizačních důvodů může dojít ke spojování žáků z různých tříd téhož
technika
ročníku
14) Přírodovědná praktika
 třída se dělí na třetiny, podle počtu žáků lze spojovat žáky z různých tříd téhož ročníku
 v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Environmentální výchova
15) volitelný předmět
 čtyřhodinový seminář pro žáky 3. a 4. ročníku. Umožňuje prohloubení učiva vybraného předmětu.
16)volitelný předmět
 dvouhodinový seminář pro žáky 4. ročníku. Umožňuje prohloubení učiva vybraného předmětu.
17) adaptační kurz
 Kurz je zařazen na počátku 1. ročníku v rozsahu 3 dnů. V rámci kurzu jsou realizovány vzdělávací oblasti
Člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova) a průřezová témata OSV, VMEGS a MKV.
18) ekologický kurz
 2,5 denní kurz
19) cykloturistický kurz
 Kurz je zařazen ve 3. ročníku (nejlépe v období volna před maturitními zkouškami) v rozsahu 5ti dnů.
V rámci kurzu jsou realizovány vzdělávací oblasti Člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova) a
průřezová témata OSV, VMEGS a MKV.
20) lyžařský kurz
 Kurz je pořádán jako nepovinný pro žáky 1. a 2. ročníků (lze doplnit i žáky z vyšších ročníků). Je zaměřen
na zdokonalení technik lyžování a snowboardingu podle materiálních podmínek a zájmu žáků. V rámci kurzu je realizována vzdělávací oblast Člověk a zdraví (první pomoc).
21) jazykový pobyt
 Nabídka nepovinného pobytu v zemi EU podle zájmu a možností žáků, umožní rozvoj komunikace ve vybraném jazyce při styku s rodilými mluvčími
16
5. Učební osnovy
5.1.Český jazyk a literatura
Charakteristika vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího obru Český jazyk a literatura. Vzdělávací obsah se realizuje z oboru
Český jazyk a literatura RVP ZV.
Český jazyk a literatura je povinným maturitním předmětem a je dvousložkový – první složkou je Jazyk a jazyková komunikace, druhou pak
Literární komunikace. Vzdělávací obsah obou složek se ve výuce vzájemně prolíná.
Předmět Český jazyk a literatura přirozeně spolupracuje s dalšími předměty – Dějepis, ZSV, Hudební a Výtvarná výchova, Mediální výchova, ale také např. s cizími jazyky.
Je též vhodný pro realizaci všech průřezových témat. Úzce propojen je především s Osobnostní a sociální výchovou.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura: 4 – 3 – 3 – 4
V každém ročníku se počítá s jednou dělenou vyučovací hodinou na cvičení (2 skupiny).
Hlavním cílem předmětu je zdokonalení ústního a písemného vyjadřování žáků do té míry, aby samostatně řešili jazykové a stylistické úkoly,
aby se pohotově, jazykově a věcně správně vyjadřovali a aby též smysluplně komunikovali. v literární komunikaci si osvojují základy literární
kultury a učí se objektivnímu hodnocení literárních děl.
Výchovné a vzdělávací strategie:
Kompetence k učení:
 učitel uplatňuje aktivizační metody
 učitel používá párové a skupinové vyučování
 učitel umožňuje žákům podílet se tvořivě v literárních soutěžích, vydávání sborníků vlastních textů, účastnit se olympiády v českém jazyce a dalších soutěží dle individuálních potřeb a schopností žáků
 učitel vede žáky k samostatnému vyhledávání informací a používání několika informačních zdrojů při zpracování různých úkolů
Kompetence k řešení problémů:
 žáci spolupracují na různých projektech – oborových i mezioborových
 žáci se učí analýze textu, schopnosti charakterizovat odborný a umělecký text
 žákům jsou nabízeny vedoucí k hlubšímu uvažování o problému (diskuse, kritické myšlení, hledání analogií a dalších souvislostí)
Kompetence komunikativní:
 žáci dostávají prostor pro vyjádření a obhajobu vlastních názorů – ústní i písemnou formou
 žáci jsou vedeni k formulování vlastních myšlenek
 žáci jsou vedeni k adekvátnímu používání terminologie
Kompetence sociální a personální:
17
 při párové i skupinové spolupráci jsou žáci vedeni k účelné spolupráci s druhými, k uplatnění svých schopností a dovedností,
k respektování názoru spolužáků
Kompetence občanské:
 žáci se seznamují se současnými a minulými režimy prostřednictvím uměleckých děl (literárních, hudebních, filmových, divadelních)
a učí se v nich orientovat
 žáci se učí zaujímat adekvátní a poučené postoje k aktuálním otázkám sociálním, kulturním, ekonomickým a ekologickým
Kompetence pracovní:
 žáci jsou vedeni k organizaci své vlastní práce při přípravách na vyučování, dostávají úkoly odpovídající jejich schopnostem
 učitel uplatňuje individuální přístup k žákům
Kompetence k podnikavosti:
 žák je veden k zodpovědnému rozhodování při řešení různých úkolů a modelových literárních situací
 žák je veden k diagnostice vlastních schopností ve směru profesní orientace
Český jazyk 1. ročník
Očekávané výstupy
Žák:
Obecné poučení o jazyku a řeči
Žák:
odlišuje různé varianty národního
jazyka
žák používá různé varianty národního jazyka ve své vlastní komunikaci
Grafická stránka jazyka
uplatňuje znalosti zásad českého
pravopisu
Učivo
Obecné poučení o jazyku a řeči
OSV – jak já mluvím? Co
je pro mě typické?
Grafická a zvuková stránka jazyka
pravopisná cvičení a jejich rozbor
Skladba – opakování ze ZŠ
OSV – Jaké dělám chyby?
Jak se mohu zlepšit?
Slovní zásoba, sémantika, tvoření
slov
uplatňuje znalost zásad české slovotvorby
rozliší slovo českého původu od
Slovní zásoba, sémantika, tvoření slov
OSV – co je typické pro
můj slovní projev?
Poznámky, přesahy, vazby
jazyk a řeč
varianty národního jazyka
jednotky slovní zásoby
tvoření slov v češtině – opak. ze ZŠ
18
slov jiného původu
Tvarosloví
uplatňuje znalost zásad českého
tvarosloví
Tvarosloví
slovní druhy a mluvnické kategorie – diagnostika stavu po přechodu ze ZŠ
Sloh
charakterizuje popis
charakterizuje vypravování
účelně používá prvky popisu
a vypravování v mluvené i psané
komunikaci
Text a styl, slovotvorní činitelé
Sloh
popis
vypravování
Literární komunikace
Základy literární vědy
používá základní pojmy
vyhledává v textu
Metody interpretace textu
popisuje text
vyhledává typické znaky
Způsoby vyjadřování zážitků
z literárních děl
vede si čtenářský a kulturní deník
diskutuje o přečteném
uplatňuje poznatky z literární vědy a interpretace textu
v komunikaci
vyjadřuje zážitek výtvarně
literární teorie, kritika a historie
funkce literatury
tradiční literární formy sledovaných období
témata ve sledovaném období
s přihlédnutím k době a jejich interpretace
EV – popis krajiny
EV – vypravování o stvoření světa
MV – média a med. produkty – prez. Literatury v
médiích
Způsoby vyjadřování zážitků z literárních
děl
čtenářský deník
19
Jazykové, kompoziční a tématické
prostředky literárního díla
používá platnou terminologii
s porozuměním
popisuje prostředky literárního
díla na základě přečteného textu
na úrovni příslušného ročníku
Jazykové, kompoziční a tématické prostředky literárního díla
na vybraných textech sledovaných období
Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury
orientuje se na časové přímce literárního vývoje
rozezná útvary lidové slovesnosti
a popíše je
charakterizuje dobu a literární
útvary
Vývoj literatury v kontextu dobového
myšlení, umění a kultury
OSV – budování vlastního
názoru
ústní lidová slovesnost
EV – mytologie
světová starověká, antická, středověká
literatura
novověká literatura renesanční, barokní,
klasicistní, osvícenská, preromantická
EV – záplavy, sucho, epidemie v literatuře
Velké osobnosti českého národního obrození (Dobrovský, Jungmann, Palacký)
MKV – odlišné literární
kultury starověku, středověku a novověku, evropská
a orientální literární tradice
Učivo
možný projektový den:
obraz potopy světa v různých kulturách (ČJL, DEJ, ZSV, ZEM, MV)
poselství antiky (ČJL, DEJ, ZSV,
ZEM, MV)
středověk (ČJL, DEJ, ZSV, ZEM,
MV)
alžbětinská Anglie (ČJL, DEJ, ZSV,
ZEM)
DEJ – historický vývoj v daných
oblastech, společné motivy (obraz
potopy světa, středověké tradice, zeměpisné objevy)
ZEM – orientace na mapě Evropy
a světa, kulturní oblasti
ZSV – filosofie, křesťanství, judaismus, islám
Žák:
Zvuková stránka jazyka
používá správně zásady spisovné
výslovnosti v komunikaci
vhodně používá zvukové prostředky
vhodně používá neverbální pro-
Zvuková stránka jazyka
základní pravidla ortoepie – prohloubení
verbální a neverbální komunikace –
MV a OSV – veřejné pre20
středky v komunikaci
opak. z rétoriky v 1. roč., praktická cvičení – spojení s rétorikou
Slohová charakteristika výrazových prostředků
popíše výrazové prostředky
v jednotlivých slohových útvarech
Slohová charakteristika výrazových prostředků
typické výrazové prostředky jednotlivých
slohových útvarů
praktická cvičení
Text a styl, slohotvorní činitelé
charakterizuje stylistku
popíše a rozliší jednotlivé činitele
používá
Text a styl, slohotvorní činitelé
stylistika jako věda
slohotvorní činitelé
běžně dorozumívací a umělecký styl prohloubení
Rétorika
používá v komunikaci poznatky
z předmětu rétorika v prvním ročníku
Rétorika
krátké výstupy v hodinách
panelové diskuse
prezentace s využitím PC
spojení v praktických cvičeních se zvukovou stránkou jazyka
Slovní zásoba, sémantika, tvoření slov prohloubení
Slovní zásoba, sémantika, tvoření
slov
uplatňuje znalost zásad české slovotvorby
Tvarosloví
uplatňuje znalost zásad českého
tvarosloví
Sloh
charakterizuje slohový útvar
účelně používá v komunikaci psané i mluvené
charakterizuje a rozpozná
v novinách
Tvarosloví
průběžná opakovací cvičení, prohlubování znalostí
Sloh
charakteristika
fejeton
zentace
MV a OSV – veřejné prezentace
OSV – jak se vidím
EV – fejeton na ekologické
téma
21
napíše v praktických cvičeních
uplatňuje poznatky při rozborech
literárních děl
analyzuje literární text
vyhledává typické znaky, uvádí
do souvislostí literárních
v komunikaci
interpretace textu – způsoby a praktické
využití, při rozborech textu průběžně
prohloubení poznatků z literární teorie
projektové dny dle výběru učitele
OSV – budování vlastního
názoru
s porozuměním
orientuje se na literární časové
přímce
uvědomuje si rozdíly ve vývoji
jednotlivých národních literatur
možnosti projektových dnů:
Němcová a její doba (ČJL, DEJ)
světoví romantici (ČJL, DEJ, ZSV,
ZEM, MV)
industrializace a naturalismus (ČJL,
DEJ, ZSV, ZEM, MV)
DEJ – uvedení literárního dění do
historických souvislostí
19. století v české i světové literatuře
Třetí generace národního obrození (Němcová, Erben, Tyl, Borovský)
22
charakterizuje a v textu najde typické prvky romanismu, kritického realismu, naturalismu
na základě literárního textu charakterizuje jednotlivé klíčové autory
(romantismus, počátky realismu, kritický
realismus, naturalismus – Anglie, Francie, Rusko, severské státy – dle výběru)
EV – obraz člověka
v krajině
Syntax
vyhledá a popíše větné členy
v textu
popíše a určí vztahy mezi větami
v souvětích
používá znalosti v praktických
cvičeních
logicky strukturuje výpověď
Učivo
Syntax
základní skladebná dvojice
větné členy
souvětí souřadná a podřadná
Komunikace psaná a mluvená,
připravená a nepřipravená
účelně používá v komunikaci připravené i nepřipravené projevy
účelně vystaví připravený mluvený projev
Komunikace psaná a mluvená, připravená a nepřipravená
návaznost na rétoriku v prvním a druhém
ročníku
důraz na nepřipravený projev v diskusích
a krátkých výstupech
praktická cvičení průběžně
Komunikační strategie
rozezná
umí se ubránit manipulaci
používá asertivní komunikaci
Komunikační strategie
manipulativní a asertivní komunikace
praktická cvičení, návaznost na rétoriku
v minulých letech, spojení s cvičeními
připraveného a nepřipraveného projevu
praktická cvičení
OSV – nenechám sebou
manipulovat, budování
sebevědomí
23
Monolog a dialog
charakterizuje monolog a dialog
rozezná v textu monolog a dialog
používá v komunikaci
Monolog a dialog
pravidla stavby monologu a dialogu
v literatuře a dramatu
používání v běžné komunikaci
Sloh
prakticky používá v diskusi
charakterizuje slohový útvar
používá úvahový postup
v psaném textu
vyhledává a používá při přípravě
na jiné předměty
literárních děl
vykládá literární text
s pochopením literárního
a historického kontextu
v komunikaci
Sloh
zamyšlení
úvaha
s porozuměním
MV –možnost zpracování
stylizovaného projevu –
monolog a dialog a jeho
záznam na DVD
EV – témata zamyšlení
a úvah – globální problémy a možnosti jejich řešení
různé předměty – práce s odbornými
články
odborný styl a publicistika
projektové dny dle výběru učitele
MKV – výběr textů pro
rozbory s cílem poznat
projevy různých kulturních
okruhů
MV – možnost vyjádření
literárního zážitku stylizovanou formou, obzvláště
v projektových dnech
24
přímce
charakterizuje jednotlivé směry
a rozpozná je v textu
charakterizuje tvorbu a život základních osobností naší a světové
literatury a uvede je do dobových
a literárních souvislostí
EV – verše o krajině
moderní básnické směry přelomu
19. a 20. století
literární avantgarda 1. poloviny
20. století
u nás i v Evropě
klasická meziválečná literatura u nás a ve
světě
česká a světová literatura v době 2. světové války
DEJ – zasazení literárního dění do
historických souvislostí, ekonomické
a historické pozadí
ZSV – vliv ekonomie na kulturní
rozvoj
Nutný projekt propojující ČJL, DEJ,
ZSV, ZEM, MV – ŠOA
MK – výchova proti rasismu
VMEGS – šoa
MV – využití rozhovorů
s pamětníky, role médií ve
2. sv. válce
DEJ – šoa, ČSR – útočiště emigrantů
z Německa a Rakouska, role PEN
klubu
ZSV – rasismus a antisemitismus
ZEM – koncentrační tábory
v Evropě, migrace obyvatelstva před
2. sv. válkou
Text a komunikační situace
popíše v textu a uvede do souvislostí
charakterizuje prostředí
a účastníky komunikace
Učivo
Funkce komunikátů
Funkce komunikátů
Text a komunikační situace
teorie komunikace
uvedení do literárních souvislostí
25
zasadí do souvislostí s rétorikou
a teorií komunikace v minulých
ročnících
běžně používá a uvědomuje si,
popíše
sebevyjádření, apel, přesvědčování, argumentace
Vlastnosti textu, principy výstavby
popíše a charakterizuje
funkčně používá
Vlastnosti textu, principy výstavby
členění textu
koherence textu
(uvedení do souvislostí s předchozími
poznatky, systematizace)
Realizace funkčních stylů v textech
Realizace funkčních stylů
v textech
rozeznává a charakterizuje
běžně používá
Sloh
rozeznává jednotlivé slohové
útvary
funkčně používá
kontakt
přehled funkčních stylů – návaznost na
minulé ročníky
způsoby realizace ve slovní zásobě, syntaktické výstavbě, kompoziční výstavbě
Sloh
opakování typických útvarů s přihlédnutím k praktickému využití
literárních děl
interpretuje literární text na základě vlastní zkušenosti a odborné
poučenosti
26
v komunikaci
prezentuje před spolužáky svůj
pohled na literární text vybraného
autora
projektové dny dle výběru učitele a žáků
s porozuměním
uvádí do souvislostí
přímce
charakterizuje jednotlivé směry
a rozpozná je v textu
charakterizuje tvorbu a život základních osobností naší a světové
literatury a uvede je do dobových
a literárních souvislostí
vybírá si k četbě kvalitní texty
česká a světová literatura druhé poloviny
20. století
česká světová literatura posledních dvaceti let – směry a tendence
MKV – odlišné kulturní
okruhy
VMEGS – bojovníci za
svobodu v literatuře, evropské globální problémy
v literatuře, hledání globálních souvislostí
MV – využití dokumentárních filmů, mediální prezentace
EV – ekologické katastrofy a literatura, předobraz
katastrof ve sci-fi a fantasy
literatuře
OSV – vědomí vlastní
osobnosti a sebeprezentace
ve školních pracích
možnosti projektových dní:
obraz dnešního světa v literatuře
(ČJL, DEJ, ZEM, EV, MV, ZSV)
literaturou za svobodu (ČJL, DEJ,
ZSV, MV)
DEJ – uvádění do souvislostí
s historickým vývojem (zákl. výklad
ukončen třetím ročníkem)
ZEM – literární mapa současného
světa
27
5.2.Anglický jazyk
Vyučovací předmět anglický jazyk je zařazen jako povinný předmět v 1. – 4. ročníku čtyřletého gymnázia. v rámci tohoto předmětu je realizován celý vzdělávací obsah oboru cizí jazyk RVP GV. Vzdělávání v anglickém jazyce na čtyřletém gymnáziu navazuje na úroveň jazykových
znalostí, komunikačních dovedností A2 osvojenou na konci základního vzdělávání a směřuje k dosažení úrovně B2 pro první cizí jazyk. Předmět
anglický jazyk svým vzdělávacím obsahem úzce souvisí především se vzdělávacími obsahy předmětů český jazyk a literatura, základy společenských věd, zeměpis, dějepis, informatika a výpočetní technika. Vzdělávací obsah těchto předmětů prolíná výukou ve všech ročnících.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu anglický jazyk je tato: 3 – 3 – 4 – 4
Vyučovací hodina trvá 45 minut. Výuka probíhá především v jazykových učebnách, studenti jsou děleni do skupin o průměrném počtu 15.
Cílem předmětu je prohlubovat znalosti jazykových prostředků a funkcí, to je znalostí z oblastí fonetiky, pravopisu, gramatiky, lexikologie
a základů syntaxe. Dále rozšiřovat slovní zásobu a především rozvíjet schopnost a sebevědomí žáků dorozumět se tímto jazykem, který není jejich jazykem mateřským, ve všech zásadních situacích.
Rovněž si klade za cíl motivovat žáky a podněcovat jejich zájem o samostudium a o faktografické znalosti týkající se zemí, ve kterých se studovaným jazykem mluví.
Výchovné a vzdělávací strategie
V hodinách anglického jazyka jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí využívány následující postupy:
 žáci pracují samostatně i ve skupinách a jsou vedeni učitelem k sebehodnocení
 žáci jsou motivováni k učení se cizímu jazyku jako nezbytné součásti svého budoucího života
 žáci využívají různé strategie učení: analyzují texty z obsahového hlediska, řeší problémové situace navozené učitelem, sbírají informace na zadané téma
 žáci jsou učitelem vedeni k tomu, aby využívali jazyk jako prostředek sloužící ke komunikaci, k získávání a předávání informací
 žáci si osvojují schopnost kriticky přijímat hodnocení svých výkonů učitelem
 žáci pod vedením učitele opravují gramatické chyby v textu a objasňují je na základě dříve získaných poznatků
 žáci jsou učitelem vedeni k rozvíjení vlastní fantazie, představivosti a kreativního myšlení prostřednictvím rolí, vytvářením fiktivních
příběhů, individuální i týmovou spoluprací a prezentací.
 žáci jsou vedeni učitelem k opakování naučených frází vhodně zvolenými formami (poslech, video atp.).
 žáci si ověřují správnost získaných znalostí a dovedností (v reálných situacích života).
28
 svoje jazykové znalosti žáci prakticky využívají v ústní i písemné komunikaci s cizojazyčnými partnery, mají možnost se účastnit zahraničních zájezdů, různých mezinárodních projektů, korespondují se zahraničními přáteli
 žáci ověřují své schopnosti cizojazyčně reagovat v improvizovaných rozhovorech
 žáci prezentují své výstupy před třídou
Kompetence sociální, personální a kompetence občanské:
 žáci pod vedením učitele získávají a rozvíjejí tyto kompetence v průběhu celého studia zároveň s kompetencemi výše uvedenými prostřednictvím vhodného výběru témat a metod
Postupy a metody získávání klíčových kompetencí jsou učitelem vybírány s ohledem na věk žáků a jejich postupně se rozvíjející jazykové
schopnosti a dovednosti. Kromě klasické vyučovací hodiny studenti získávají kompetence prostřednictvím zájezdů do Velké Británie.
Anglický jazyk 1. ročník
Receptivní řečové dovednosti
Žák
 rozumí hlavním myšlenkám
jednoduchého projevu na běžné a známé téma
 rozliší hlavní informaci
v textu
 rozumí autentickému projevu
mezi dvěma či více účastníky
na známé téma
Produktivní řečové dovednosti
 pochopí hlavní myšlenky ústního i písemného sdělení na
běžné téma
 jednoduše a souvisle strukturuje volný písemný projev
 čte nahlas a srozumitelně kratší i delší texty pro posluchače
za účelem sdělení obsahu in-
Učivo
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY
a FUNKCE
Zvuková stránka: základní poučení o
výslovnosti anglických hlásek
a samohlásek, které se v češtině nevyskytují.
Nácvik pomocí poslechu CD.
Procvičování výslovnosti zkrácených forem, přízvuk ve větě.
Využití znalostí mezinárodních slov
přejatých z anglického jazyka
Metody
Porovnání anglického a českého
gramatického systému
Pravopis: konvence používané
k prezentaci výslovnosti, pravidla
u složitějších slov.
Slovní zásoba: probírané tematické
okruhy a komunikativní situace. Ustálená
větná spojení, jednoduché idiomy, frázová slovesa, ustálená větná spojení.
Gramatika: číslovky 1-100 000, přítomný čas prostý, průběhový, modální slovesa, vztažná zájmena, pořádek slov ve vě-
Propojení s vyučovacím předmětem
ČJL
Propojení s vyučovacími předměty
zeměpis, ZSV a dějepis
OSV
Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
MKV
Základní problémy sociokulturních rozdílů
29
formace
 ve slovníku vyhledává překlad
anglických slov do češtiny
a naopak
Interaktivní řečové dovednosti
 při komunikaci používá osvojených gramatických prostředků a vyjadřuje se foneticky správně na jednoduché
úrovni
 pohovoří o svých zájmech
 navrhuje řešení
 popíše obrázek
 zeptá se na význam neznámých slov
 orientuje se ve městě
Reálie
 popíše jednoduše některé společenské a kulturní reálie dané
jazykové oblasti
 čte texty z anglického časopisu
 má zkušenosti se čtením krátkých literárních ukázek originálních textů
 má základní znalosti o tradicích a zvyklostech v USA
a UK
tě, předpřítomný čas, minulý prostý.
Komunikační situace a komunikativní
funkce jazyka
Společenské a zdvořilostní fráze:
(pozdrav, poděkování). Postoj nebo názor, morální stanovisko, písemný projev,
práce s poslechem. Anglické písně.
Tematické okruhy: lidé a místa, přátelé
a rodina, jídlo a pití, denní rutina, volný
čas, prostředky dopravy, roční období,
země a místa, nakupování a ceny, plánování a zařizování věcí.
Reálie: životní styl a zvyky v různých
státech světa, rozdíly mezi národy. Kulturní poznámky o životě v USA, Anglii.
Metody
Nemoderovaná diskuse na
téma úroveň nakupování
a životní styl v různých
zemích
Krátká prezentace na téma
tradice a zvyklosti v USA
a Británii
VMEGS
Žijeme v Evropě
Metody
Diskuze na téma role anglického jazyka v dnešním
světě v porovnání
s ostatními jazyky
Učivo
a FUNKCE
ČJL
Žák
Zvuková stránka: opakování a důraz na
Překlady z angličtiny do češtiny
30
v textu
 odvodí význam neznámých
slov na základě již osvojené
slovní zásoby a kontextu
správnou výslovnost hlásek a samohlásek
v češtině neexistujících, jako základ
správné výslovnosti. Rozšíření o dvojhlásky. Přízvuk, zkrácené formy, porozumění slyšenému textu.
Pravopis: konvence používané
k prezentaci výslovnosti, pravidla
u složitějších slov.
 jednoduše reprodukuje text
a formuluje svůj názor
s omezenou slovní zásobou
 využívá slovníky
a informativní literaturu při
zpracování kratšího písemného projevu
 popíše lidi a místa ve svém
okolí, své zájmy a činnosti
 při komunikaci používá osvojených gramatických prostředků a vyjadřuje se foneticky správně na jednoduché
úrovni
 reaguje adekvátně v některých
běžných situacích s použitím
osvojených gramatických prostředků
Slovní zásoba: rozšíření slovní zásoby o
minimálně 800 slov v souvislosti
s probíranými tématy. Frázová slovesa,
ustálená rčení, příslovce ve větě, hovorové formy gonna, wanna, gotta, idiomy.
a naopak.
Využití znalosti mezinárodních slov
přejatých z AJ a jiných jazyků
Metody
Porovnávání anglického a českého
OSV
osobnosti
ZEM, ZSV, DEJ, BIO
Metody
Gramatika: základní gramatické časy
a jejich význam v logice anglické gramatiky. Přítomné, minulé, budoucí časy
v prosté a průběhové formě. Vyjádření
množství, slovesné vzory, srovnávání.
Opisy modálních sloves, první a druhý
kondicionál. Časové věty, pasívum.
funkce jazyka
Postoj, názor, stanovisko, emoce, morální postoje. Společenské a zdvořilostní
fráze. Pokyn k činnosti. Vlastní písemný
Reálie
projev (inzerát, úřední žádost, životopis,
 popíše jednoduše společenské
dopis). Poslech a četba s porozuměním.
a kulturní reálie dané jazykové
Práce s poslechem. Převyprávění textu.
oblasti
Písně.
 pracuje s vhodnými referenč-
Vzorové dialogy s výrazy
vyjadřujícími různé emoce
Vyplňování žádosti
Psaní dopisů
VMEGS
Humanitární pomoc
a mezinárodní spolupráce
Vzdělávání v Evropě a ve
světě
Metody
Diskuze na téma práce
humanitárních organizací
a dobrovolníků
Diskuze na téma rozdíly ve
31
ními materiály
 má základní orientaci
v systémech amerického
a anglického školství
a porovnává je s českým
 zná jména některých sportovců z anglicky mluvících zemí
 je schopen porovnat zvyklosti
a životní úroveň lidí
v anglicky mluvících zemích
a ČR
Tematické okruhy: mezilidské vztahy,
životní styl. Plány do budoucna. Příroda
a životní prostředí. Turistická centra.
Vynálezy. Sport. Člověk a společnost.
částech světa, rozdíly mezi národy. Kulturní poznámky o životě v Anglii a USA.
Život v České republice a státech EU.
vzdělávacích systémech
UK, USA a ČR
EV
Člověk a životní prostředí
Metody
Popis obrázků /přírodní
katastrofy, znečišťování/
Diskuze o životním prostředí
MV
Uživatelé
Metody
Vyhledávání informací na
internetu
IVT
Žák
složitějších textů
 rozumí autentickému ústnímu
projevu na známé téma ve
standardním tempu
 odvodí význam slov
 rozlišuje různé názory
a odlišná stanoviska mluvčích
 využívá různé druhy slovníků,
encyklopedie, internet
Učivo
a FUNKCE
Zvuková stránka: procvičování výslovnosti zkrácených forem, přízvučná slova
ve větě, samohlásky, dvojhlásky
a trojhlásky. Fonetické rysy, fonetická
redukce.
Pravopis: zákonitosti vyplývající
z psané podoby jazyka. Pravidla
u složitějších slov, frázování a intonace.
ČJL
Využití znalosti české lingvistické
terminologie a českého gramatického
systému
Metody
Porovnávání gramatických systémů
OSV
Seberegulace, organizační
dovednosti, efektivní řešení problémů, morálky
ZSV, ZEM, DEJ
32
 rozlišuje formální
a neformální text
 srozumitelně reprodukuje přečtený text
 podrobně popíše lidi, místa,
své zájmy, činnosti
 strukturuje volný písemný
projev, formální, neformální
text
 přijímá a předává správně informace
 využívá výkladové
a překladové slovníky
 píše úřední a osobní dopis se
správnou strukturou
 využívá četby autentických
textů k tvorbě vlastních projektů a prezentací
 používá internet
 čte anglické časopisy
 vyjádří a obhájí své názory
a stanoviska
 reaguje adekvátně v běžných
životních situacích
 popíše obrázek na různá témata
 plánuje prázdninový pobyt
a dělá rezervace
 žádá vysvětlení a vysvětluje
Slovní zásoba: ustálená větná spojení,
idiomy, frázová slovesa, odborné výrazy
a fráze na známé téma. Rozšíření slovní
zásoby o minimálně 500 slov
v souvislosti s tématy. Formální
a neformální jazyk.
všedního dne
Gramatika: pomocná slovesa, přítomné
časy, minulé časy, modální slovesa budoucí formy, otázky s like, slovesné vzory, pasivum minulé a přítomné, nepřímá
řeč, členy, nepřímé otázky, vztažné věty.
Průběhové formy gramatických časů.
Rozvité věty vedlejší, transformace časová. Předložky.
VMEGS
Žijeme v Evropě
Komunikační a komunikativní funkce
jazyka
MKV
Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi
prostředí
Převyprávění textu. Anglické písně
a překlad textů. Vyjádření vlastního názoru, rada. Žádost o rezervaci. Vypravování příběhů podle obrázků, popis událostí, eseje na zadané téma. Poslech
a četba s porozuměním.
Metody
Prezentace vlastního názoru na různá témata
Krátké dialogy
Metody
Prezentace vlastního názoru na témata týkající se
životního stylu
Propojení s vyuč. předmětem ČJL
Kultura anglicky mluvících zemí a jejich historie
Metody
Tematické okruhy: volný čas, prázdniPorovnávání reálií anglicny, cestování, člověk a společnost, péče o ky mluvících zemí a jejich
zdraví, věda a technika, problémy ve svě- historie
tě.
MV
státech světa, rozdíly mezi národy. Kulvýznam
turní poznámky o životě v Anglii, USA
Uživatelé
a Austrálii. Literatura – nejvýznamnější
IVT
33
anglicky význam slov
angličtí spisovatelé (W. Shakespeare).
Reálie
 zná některé autory a díla
Metody
Diskuze o vlivu a významu
médií
Vyhledávání informací na
internetu
Žák
složitějších textů
 rozliší základní a rozšiřující
informace, identifikuje strukturu textu, zaznamená specifické a detailní informace
 odvodí význam neznámých
slovní zásoby
 využívá různé druhy slovníků
 rozlišuje různé názory
a stanoviska mluvčích
a vyjadřuje svůj názor
 rozumí složitějším projevům
s odbornou tematikou
 rozlišuje formální
a neformální text
Učivo
a FUNKCE
 reprodukuje přečtený text
 pochopí hlavní myšlenky sdělení či projevu v daném jazyce
 detailně popíše osobu, místo,
předmět, činnost, situaci
Gramatika: průběhové formy
u přítomných, minulých a budoucích časů. Perfektní formy časů v průběhových
formách, první, druhý a třetí kondicionál,
modální slovesa v minulosti, nepřímá
řeč, tázací dovětky, členy, vztažné věty.
Zvuková stránka: fonetika, intonace,
fonetická redukce, fonetické rysy.
Rozvoj porozumění slyšeného textu. Výslovnost samohlásek a jejich rozlišování,
slovní a větný přízvuk.
Využití znalostí mezinárodních slov
přejatých z anglického jazyka
Pravopis: zákonitosti vyplývající
z psané podoby jazyka pro frázování
a intonaci, pravidla u složitějších slov.
Slovní zásoba: ustálená větná spojení,
idiomy, frázová slovesa, odborné výrazy
a fráze na známé téma. Rozšíření slovní
zásoby o minimálně 500 slov
v souvislosti s tématy. Formální
a neformální jazyk.
ČJL
Využití znalosti české lingvistické
terminologie a českého gramatického
systému
Metody
Porovnávání anglického a českého
OSV
osobnosti, seberegulace,
organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů.
Sociální komunikace.
Morálka všedního dne.
ZEM, ZSV, DEJ.
Metody
Prezentace vlastního názoru na různá témata
34
 sestaví souvislý text na dané
téma, vyjádří stanovisko
k aktuálním problémům
 logicky a jasně strukturuje
volný písemný projev, osobní
i úřední dopis, napíše osnovu,
rozvrhne téma, hlavní body
a myšlenky
 využívá výkladové
a překladové slovníky
 píše životopis
 pracuje s internetem
 reaguje adekvátně v běžných
životních situacích, užívá
vhodné výrazy, či je opisným
vyjádřením nahradí
 zapojí se do besedy, klade
otázky a vyjadřuje vlastní názor
 hovoří a diskutuje o slavných
lidech, umění, sportu, životním stylu, vědě a technice
 orientuje se ve světové problematice
 čerpá informace z různých
druhů médií
Reálie
 porovnává základní geografické, kulturní a historické
reálie s reáliemi ČR
 pracuje s vhodnými referenčními materiály, vyhledává
Gerundium ve slovesných vzorech, infinitiv. Základní interpunkce.
Funkce jazyka
Příprava prezentace libovolného tématu,
formální stížnost. Písemný projev – polemika, životopis. Delší písemný projev.
Poslech s porozuměním. Převyprávění
delších a těžších textů. Anglické písně
a překlad textů.
Psaní formální stížnosti
Diskuze na téma charakter
člověka
VMEGS
Globální problémy, jejich
Metody
Úvaha na téma život
v budoucnosti
Diskuze o světových problémech
Tematické okruhy: osobnosti historie
světa. Ten, koho obdivuji. Sportovci
a sportovní události. Bydlení a životní
styl, nakupování a móda. Život
v budoucnosti, životní prostředí. Média.
MKV
Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi
prostředí
Metody
Diskuze
EV
Reálie: historie, geografie, ekonomika
a kultura anglicky mluvících zemí. Evropská unie. Rozdíly mezi britskou
a americkou angličtinou. Američtí spiso-
Metody
Diskuze
35





specifické informace vztahující se k reáliím, kultuře
a životu v AJ zemích
orientuje se v různých globálních problémech
porovnává zvyklosti a životní
styl lidí v AJ zemích a ČR
vytváří si představu o budoucím vývoji lidské společnosti i
sebe sama
rozeznává britskou
a americkou verzi angličtiny
čte anglické časopisy
vatelé a jejich díla. Anglické a americké
časopisy a noviny. Filmy anglicky mluvené s anglickými titulky.
MV
Média jejich produkce
a vliv médií
Metody
Diskuze na téma média
kolem nás
IVT
Prezentace vlastního názoru
Práce s PC, internetem
36
5.3.Německý jazyk
Vyučovací předmět vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk a naplňuje vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělání v Cizím
jazyce navazuje na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností osvojenou na konci základního vzdělávání odpovídající úrovně A2
podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a směřuje k dosažení úrovně odpovídající stupni B2 podle Společného evropského
referenčního rámce pro jazyky.
Cílem předmětu je prohlubovat znalosti jazykových prostředků a funkcí, tj. znalostí z oblasti fonetiky, ortoepie, ortografie, gramatiky, lexikologie a základů syntaxe německého jazyka, dále rozšiřovat slovní zásobu a především rozvíjet schopnost a sebevědomí studentů dorozumět se
německým jazykem ve všech zásadních situacích. Vyučovací předmět rozšiřuje faktografické znalosti o zemích, ve kterých se studovaným jazykem hovoří.
Výuka předmětu probíhá v dělených skupinách v rámci ročníku (15 až 20 žáků v jedné skupině) v odborné jazykové učebně.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Německý jazyk je tato: 1. - 4. ročník čtyřletého gymnázia: 3 – 3 – 3 – 3.
Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni předmětu Německý jazyk






pravidelným ústním procvičováním opakujeme slovní zásobu
poslechem audionahrávek zdokonalujeme výslovnost a porozumění mluvenému slovu
zařazováním práce se slovníky a jinými příručkami vedeme studenty k samostatnému používání informací
studenti se učí užívat gramatické jevy v různých kontextech, obměňují typové věty nebo slovní spojení, sestavují věty z určených prvků
při řešení úkolů a cvičení z učebnice necháváme studentům prostor pro vlastní postup práce a hledání správné formulace
vhodnou volbou úkolů zaměřených na lingvoreálie a dějiny literatury studenti prokáží schopnost spojovat své znalosti z výuky německého jazyka s poznatky především z ČJL, zeměpisu a dějepisu
 ve výuce simulujeme témata běžného života
 používáme pracovní sešity, v nichž studenti individuálně procvičují učivo
 studenti obhajují svůj názor vhodnou argumentací
 rozvoj komunikativní kompetence je obsažen v samé podstatě předmětu
 poslechem audionahrávek vedeme studenty k porozumění mluveného slova a k reprodukci vlastními slovy
 v dialogu s vyučujícím a se spolužáky kultivujeme schopnost vyjádření vlastního názoru, dbáme na plynulost a smysluplnost ústního
projevu
37
 dáváme studentům možnost spolupracovat ve dvojicích či v malých pracovních skupinách, ve kterých se naučí naslouchat názorům jiných, akceptovat je
 vedeme je k utváření hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii
Kompetence občanská:
 zadáváme témata, v nichž studenti vyjadřují své názory a zaujímají stanovisko ke společenským, kulturním a ekologickým otázkám
Německý jazyk 1. ročník
Receptivní řečové dovednosti:
Učivo
Zvuková a grafická stránka:
Žák:
 rozumí jednoduchým sdělením a instrukcím učitele
 čte nahlas a foneticky správně
krátké dialogy a texty
v učebnici
 porozumí jednoduchým textům, dokáže se v nich
 zorientovat se a najít odpovědi
na otázky
 používá slovníček k učebnici,
orientuje se v dvojjazyčném
slovníku
 Základní pravidla německé fonetiky
(slovní přízvuk, intonace, specifické
hlásky) a pravopisu
OSV:
 sociální komunikace
 morálka všedního dne
 spolupráce a soutěž
Produktivní řečové dovednosti ve
formě písemné a ústní:
Žák:
 je schopen napsat pozdrav,
vzkaz, blahopřání, pozvání,
jednoduchý inzerát
 dokáže produktivně začlenit
nově osvojenou slovní zásobu
a pohovořit o své rodině, o
Mluvnice:
 Osobní zájmena
 Časování sloves v přítomném čase
 Pořádek slov ve větě oznamovací
a tázací
 Vykání
 Silné skloňování substantiv
 Zápor
 Adjektivum v přísudku
 Základní číslovky
 Předložky s dativem a akuzativem
 Skloňování osobních zájmen
 Pořadí předmětů
 Přivlastňovací zájmena
 Časování sloves se změnou kmene ve
2. a 3. os. j. č.
 Zvratná slovesa, slovesa
s odlučitelnou a neodlučitelnou předponou
VMEGS:
 Globální problémy,
jejich příčiny
a důsledky
 Žijeme v Evropě
 Vzdělávání v Evropě
a ve světě
 MKV:
 Vztah k multilingvní
situaci a ke spolupráci
mezi lidmi z různého
kulturního prostředí
EV:
 Člověk a životní prostředí
38
svých zájmech, o denním režimu, o stravování, o bydlení,
o Vánocích, o svém školním
rozvrhu, o školních povinnostech, o velikonočních zvycích,
o rekreaci v tuzemsku
a zahraničí, o svých plánech
na prázdniny
 Časové údaje
 Životní prostředí ČR
MV:
 Média a mediální produkce
 Mediální produkty
a jejich význam
 Uživatelé
 Účinky mediální produkce a vliv médií
 Role médií
v moderních dějinách
Interaktivní řečové dovednosti:
Žák:
 komunikuje foneticky správně
s použitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředků na výše uvedené tematické
okru
Žák:
 rozumí cizojazyčným pokynům učitele
 rozumí autentickému ústnímu
a psanému textu, který je přizpůsoben úrovni znalostí
slovní zásoby a probraných
gramatických struktur
Produktivní řečové dovednosti ve
Učivo
Mluvnice:
 Stupňování adjektiv a adverbií
 Zeměpisná jména
 Souřadicí spojky und, aber, oder,
sondern, denn neovlivňující slovosled
 Bezespojkové věty
 Souřadicí spojky deshalb, sonst, trotzdem, außerdem ovlivňující slovosled
 Časování slovesa werden
v přítomném čase
 Préteritum (pravidelná, nepravidelná,
OSV:
DEJ – historický vývoj německy
mluvících zemí
VMEGS:
jejich příčiny
a důsledky
a ve světě
39
Žák:
 formuluje svůj názor spontánně a gramaticky správně
 sestaví písemně souvislý text
ve slohovém útvaru popis
a charakteristika
 využívá překladové slovníky
při zpracování písemného projevu
 dokáže produktivně začlenit
novou slovní zásobu
a pohovořit o zimní a letní rekreaci, komunikovat se zaměstnancem cestovní kanceláře, sdělit základní informace
o Rakousku, o Vídni, o Německu a Švýcarsku, informovat o svém zdravotním stavu (popis lidského těla)
smíšená, pomocná slovesa)
 Zájmeno jemand
 Zápor nichts, niemand, niemals
 Perfektum (pravidelná, nepravidelná,
smíšená, pomocná slovesa) + užití
pomocných sloves haben a sein
 1. budoucí čas
 Slovosled ve větě vedlejší
 Sloveso tun
 MKV:
 Základní problémy sociokulturních rozdílů
EV:
MV:
a jejich význam
 Uživatelé
 Role médií
Žák:
 komunikuje foneticky správně
s použitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředků na výše uvedené tematické
okruhy
DEJ
Zeměpis – střední Evropa
Žák:
Učivo
Mluvnice:
 Vazby sloves, podstatných
OSV:
DEJ – historický vývoj německy
mluvících zemí
40
 porozumí kratším cestopisným pořadům z veřejnoprávních televizních stanic ARD,
ZDF, ORF, 3sat týkajících se
lingvoreálií německy mluvících zemí
 porozumí kratším literárním
textům a odhadne z kontextu
význam neznámých lexikálních jednotek
a přídavných jmen
 Zájmenná příslovce
 Přímý pořádek slov v otázce zjišťovací
 Použití wie a als při překladu českého
jako
 Vzájemné postavení příslovečných
určení
 Typy vedlejších vět
 Skloňování přídavných jmen po členu určitém a neurčitém
Produktivní řečové dovednosti ve  Tázací zájmena
 Neurčitá zájmena
 Zájmena einer, keiner, meiner
Žák:
 Neurčitá zájmena andere, beide, ein
 na základě osvojené slovní
paar, einige, manche, mehrere, viezásoby a znalosti syntakticle,…
kých struktur přednese souvis Příslovce s irgend - / nirgendlý projev na zadané téma vycházející z tematických okru-  Možnosti vyjadřování záporu
v němčině
hů event. reagující na spole
Překlad českého ještě ne, už ne
čenské dění v německy mluvících zemích a České republice
 ze slohových útvarů zvládne
vypravování
 prohlubují se osvojené znalosti lingvoreálií Německa, Rakouska, Švýcarska, poprvé se
studenti seznamují s výkladem
o České republice a Praze
v německém jazyce, dále je
přibírán okruh kultury, módy,
odívání a bydlení
VMEGS:
jejich příčiny
a důsledky
a ve světě

 MKV:
EV:
MV:
a jejich význam
 Uživatelé
 Role médií
41
Žák:
 v ideálním případě komunikuje plynule a foneticky správně
v rozsahu požadované slovní
zásoby a syntaktických struktur
 při setkání s rodilými mluvčími zahájí, vede a zakončí dialog
 vyjádří a obhájí své myšlenky
Žák:
 si osvojí téměř 2000 lexikálních jednotek
z nejdůležitějších okruhů běžné komunikace
 rozumí věcnému obsahu
 výpovědí
 porozumí syntaktickým
 vztahům mezi větnými
 členy a porozumí složitější
 struktuře souvětí
Učivo
Mluvnice:









ve formě písemné a ústní



Žák:
 zvládne plynulý jazykový

Numeralia
Datum
Směrová příslovce
Infinitiv závislý na podstatném
a přídavném jménu
Infinitiv závislý na slovesu
Použití Platz, Stelle, Ort
Vespolné zájmeno einander
Předložky se 2. pádem
Použití Ende /Schluss, endlich/
schließlich
Nepřímé otázky
Vztažné věty
Porušování větného rámce po wie
a als
Stupňování přídavných jmen
v přívlastku
OSV:
DEJ – historický vývoj
německy mluvících zemí
VMEGS:
jejich příčiny
a důsledky
a ve světě
MKV:
42
 projev
 na základě znalosti frazeologismů dokáže vyjádřit emocionální postoj ke skutečnosti
 sestaví písemně souvislý
 text ve slohovém útvaru –
úvaha
 orientuje se v kulturním dědictví německy mluvících zemí
 dokáže vyjádřit svůj názor k
ekonomickým a ekologickým
otázkám
Žák:
 využívá při zahájení rozhovoru konvencializované obraty
 zachovává důsledně
 slovosled podle syntaktických
pravidel
 uvědomuje si úskalí
 interference obou jazyků












Tvary příslovcí na –(e)stens, -st
Použití machen a tun
Sloveso werden
Infinitivní konstrukce s zu, um … zu
Modální částice
Přídavná jména odvozená od geografických názvů
Skloňování zeměpisných názvů
Příčestí přítomné a minulé
Zpodstatnělá přídavná jména
a příčestí
Konjunktiv préterita a opisná forma
würde + infinitiv
Skloňování přídavných jmen po členu nulovém
Zlomky, desetinná čísla, procenta
EV:
MV:
a jejich význam
 Uživatelé
 Role médií
43
5.4.Ruský jazyk
Projekt je orientován na osvojování ruského jazyka na úrovni A1, A2, B1, které jsou vymezeny ve Společném evropském referenčním rámci
pro jazyky.
Rozvíjení komunikativní kompetence žáků je podporován postupným shrnováním jazykových poznatků ve funkčních a systémových souvislostech.
Soustavná pozornost se věnuje motivaci a aktivizaci žáků, reáliím v interkulturních souvislostech a mezipředmětovým vztahům.
Jsou zachovány důležité, osvědčené rysy, zejména soustavný zřetel k mateřštině, sepjetí jazykových poznatků s reáliemi a individualizace
výuky.
V 1. ročníku (úroveň A1-1) je učivo orientováno především na rozvíjení dovednosti poslechu s porozuměním a hovoru ve spojení dovednosti
čtení s porozuměním a psaní.
Především v úvodních hodinách je kladen velký důraz na osvojování zvukové a grafické stránky jazyka.
Jazykové učivo je úzce spjato s poznatky z ruských reálií a částečně i ze světové kultury.
Vzhledem k počáteční etapě výuky jde však spíše o další zajímavosti. Přiměřeným způsobem se uplatňují také české
reálie. Zároveň se průběžně upozorňuje na mezipředmětové vztahy.
Obtížnějším jevům se věnuje zvýšená péče při jejich vysvětlování a hlavně při nácviku.
U žáků se rozvíjejí učební strategie a dovednosti potřebné k samostatnému studiu. Např. dovednost pracovat se slovníky, s gramatickými přehledy, dovednost pracovat s neznámým textem, dovednost odhadovat smysl neznámých slov atd. žáci jsou postupně uváděni do četby autentických textů. Využívá se též pracovní sešit, který slouží především k písemnému výcviku. Kromě toho se využívají zvukové nahrávky vztahující se
k textům v učebnici. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu je v 1. až 4. ročníku: 3 – 3 – 3 – 3.
Ruský jazyk 1. ročník
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
ŽÁK:
Porozumí hlavním myšlenkám
autentického ústního projevu přiměřeného obsahu a rozsahu na
aktuální téma
Identifikuje strukturu textu
a rozliší hlavní a doplňující informace, porozumí orientačním
pokynům
Rozumí obsahu a smyslu textů
Učivo
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY a JEJICH
FUNKCE
Zvuková stránka: základní poučení o výslovnosti a přízvuku, nácvik výslovnosti
jednotlivých ruských hlásek, nácvik výslovnosti na jednotlivých slovech, krátkých slovních spojeních a rozhovorech
Grafická stránka a pravopis: nácvik azbuky, pravopis nově osvojené slovní zásoby
Slovní zásoba: probíráme tématické
okruhy a komunikativní situace
OSV:
 Sociální komunikace
 Morálka všedního dne
 Spolupráce a soutěž
Zeměpis – geografické údaje o Rusku
VMEGS:
jejich příčiny
a důsledky
Latinský jazyk – označení mluvnických kategorií
Český jazyk a literatura – gramatika
44
v učebnici
Užívá různé techniky učení
Odvodí význam neznámých slov
na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu
Používá dvojjazyčný slovník
a svůj vlastní slovníček
Rozliší v mluveném projevu jednotlivě mluvčí, identifikuje různé
styly, citové zabarveně názory
a stanoviska jednotlivých mluvčích, reaguje na ně a využívá je
v řečových situacích a intencích
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
ŽÁK:
Formuluje svůj vlastní názor
Vyjádří (ne)souhlas s opěrným
názorem
Zodpoví dotazy
Reprodukuje jednoduchý přečtený
nebo vyslechnutý autentický text
Popíše své okolí, zájmy a činnosti
ve svém volném čase
S porozuměním přejímá
a srozumitelně předává složitější
informace
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
ŽÁK:
Vyjádří a obhájí své myšlenky,
názory a stanoviska vhodnou písemnou a ústní formou
Reaguje adekvátně v běžných situacích
Mluvnice: Číslovky 1-100, skloňování
podst. jm. v j. č., 1. p. podst. jm.
v oslovení, podst. jm neživ. a život.
v 1.,2. 4.p. mn.č., nesklonná podst.jm.,
1.a 2. časování sloves v přít. Čase, časování zvratných sloves, časování sloves se
změnou kmenových souhlásek, minulý
čas sloves, skloňování osobních zájmen,
přivlastňovací zájmena, vybrané slovesné
vazby
KOMUNIKAČNÍ SITUACE
a KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA
Poslouchej, názor, stanovisko:
Souhlas, nesouhlas, svolení, prosba, odmítnutí, možnost, nemožnost
Emoce
Radost, zklamání, překvapení, zájem,
lhostejnost, představování, pozdravy
Morální postoje a funkce
Omluva, lítost, pozvání, poděkování
TÉMATICKÉ OKRUHY
Úvod do ruského jazyka, první kontakty,
rodina, práce, zájmy, škola
REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA
Význam a postavení studovaného jazyka
v evropském a světovém kontextu, základní informace o životě v Rusku
Základní geografické společensko politické ekonomické kulturní a historické
reálie Ruska ve srovnání s reáliemi České republiky
a ve Světě
MKV:
 Vztah multilingvní situaci a ke spolupráci
EV:

MV:
a jejich význam
 Uživatelé
 Role médií
45
Respektuje zdvořilostní normy při
formulování svých názorů
Reaguje na vyjádřené pocity
Vyzve partnera, aby vyjádřil svůj
názor na konkrétní téma
ŽÁK:
autentického ústního projevu přiměřeného rozsahu a obsahu na
aktuální téma
Identifikuje strukturu textu
a rozliší hlavní a doplňující informace, porozumí orientačním
pokynům
Rozumí obsahu a smyslu textů
v učebnici
Užívá různé techniky čtení
Odvodí význam neznámých slov
na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu
Používá dvojjazyčný slovník
a svůj vlastní slovníček
Rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různé
styly, citové zabarvení, názory
a stanoviska jednotlivých mluvčích, reaguje na ně a využívá je
v řečových situacích a intencích
Učivo
a FUNKCE
Zvuková stránka: opakování výslovnosti
jednotlivých hlásek na tvrdé (ж, ш, ц)
a měkké (ч, щ), samohlásky a na redukci
samohlásek, pohyblivý přízvuk u sloves
a podstatných jmen, intonace vět jednoduchých i souvětí
Grafická stránka a pravopis: upevňování
grafické stránky ruského jazyka na nově
osvojované slovní zásobě, pravopis slabik (ги, ки, хи), psaní adresy
Slovní zásoba: slovní zásoba
z probíraných tematických celků, synonyma, homonyma a antonyma
Mluvnice: řadové číslovky 1-30, skloňování podstatných jmen, další nesklonná
podstatná jména, skloňování tvrdých přídavných jmen, skloňování tázacích zájmen, datum, vykání, min.čas, infinitivní
věty
a KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA
Postoj, názor a stanovisko
Svolení, prosba, odmítnutí, možnost,
nemožnost, nutnost, potřeba, zákaz, pří-
OSV:
Český jazyk a literatura – ruská literatura
VMEGS:
jejich příčiny
a důsledky
a ve Světě
MKV:
Vztah multilingvní situaci
a ke spolupráci mezi lidmi
z různého kulturního prostředí
46
kaz
Emoce
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DORadost, zklamání, překvapení, obava,
VEDNOSTI
vděčnost, sympatie, strach, omluva, poliŽÁK:
tování
Formuluje svůj vlastní názor sro- Morální postoje a funkce
zumitelně, gramaticky správně,
Lítost, odpuštění, odmítnutí
spontánně a plynule
Kratší písemný projev
Vyjádří (ne)souhlas s opěrným
Pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání, ponázorem
zvání, osobní dopis, úřední dopis, žádost,
Zodpoví dotazy
inzerát, vyplňování dotazníku
Reprodukuje jednoduchý přečtený Delší písemný projev
nebo vyslechnutý autentický text
Vypravování, popis
Popíše své okolí, zájmy a činnosti Stručné zaznamenání čteného
konané ve volném čase
a slyšeného textu
S porozuměním přejímá
a srozumitelně a gramaticky
správně předává obsahově složitější informace
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DO- TEMATICKÉ OKRUHY
VEDNOSTI
Móda a odívání, škola, život ve městě,
ŽÁK:
cestování, volný čas, prázdniny, Moskva,
Sankt-Petěrburg, Praha
názory a stanoviska vhodnou píREÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAsemnou i ústní formou
ZYKA
Reaguje adekvátně a gramaticky
Význam studovaného jazyka
správně v běžných situacích
v evropském a světovém kontextu
Při formulování svých názorů,
Základní geografické společenskorespektuje zdvořilostní normy
politické, ekonomické, kulturní
Užívá běžných jazykových proa historické reálie Ruska a srovnání
středků pro formulaci svých ars reáliemi České republiky
gumentů
Základní informace o životě v Rusku
Významné osobnosti a jejich díla
Vyzve partnera, aby vyjádřil svůj a úspěchy
názor na konkrétní téma
Vztahy s ČR
EV:
MV:
a jejich význam
 Uživatelé
 Role médií
47
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOTI
ŽÁK:
autentického ústního projevu složitějšího obsahu a většího rozsahu
na aktuální téma
Vyhledá a shromáždí informace
z různých textů na méně běžné,
konkrétní téma a pracuje se získanými poznatky
Čte s porozuměním literaturu ve
sledovaném jazyce
Užívá různé techniky čtení
Používá dvojjazyčný slovník, výkladový slovník a svůj vlastní
dvojjazyčný slovník
Využívá informativní literaturu,
časopisy, encyklopedie a média
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNORI
ŽÁK.
Formuluje svůj názor srozumitelně, gramaticky správně, spontánně a plynule
Rozumí rozsáhlejším a stylisticky
diferencovanějším textům v ústní
a písemné formě a volně
a srozumitelně je reprodukuje
S porozuměním přijímá
a srozumitelně i gramaticky
správně, předává obsahově složi-
Učivo
FUNKCE
Zvuková stránka:
Opakování výslovnosti jednotlivých hlásek a intonačních konstrukcí ruských vět
Grafická stránka a pravopis:
Upevňování ruského pravopisu na nové
slovní zásobě
Slovní zásoba:
Slovní zásoba jednotlivých tématických
celků a její využití v běžných řečových
situacích
Mluvnice:
Datum, letopočet, hodiny-vyjádření přibližnosti skloňování měkkých přídavných jmen
Číslovky 100-1000, 1 000 000, stupňování přídavných jmen, podmiňovací,
rozkazovací způsob, použití, neurčitá zájmena a příslovce, zpodstatnělá přídavná
jména, vybrané slovesné vazby odlišné
od češtiny
a KOMUNIKATNNÍ FUNKCE JAZYKA
Delší písemný projev:
Vypravování, popis
Stručné zaznamenání čteného
a slyšeného textu:
Informace z médií-tisk, rozhlas, televize,
internet
TEMATICKÉ OKRUHY
OSV:
Zeměpis – geografické údaje o Rusku
VMEGS:
jejich příčiny
a důsledky
a ve Světě
Dějepis – historický kontext Ruska
MKV:
Vztah multilingvní situaci
a ke spolupráci mezi lidmi
z různého kulturního prostředí
EV:
 Člověk a životní pro48
tější informace
Používá bohatou všeobecnou
slovní zásobu k rozvíjení argumentace
Přenese souvislý projev na dané
téma (referát)
Vyhledává a zaznamenává potřebné informace v cizojazyčném
textu nebo souboru dokumentu
ŽÁK:
názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou
správně ve složitějších situacích
Při formulování svých názorů respektuje zdvořilostní normy
Aktivně se zapojuje do rozhovoru
s rodilým mluvčím
Zahájí, vede a ukončí dialog
a zapojí se do živé diskuse na
různá témata
Překládá své argumenty pro
a proti a zdůvodňuje je
názor na diskutované téma
Elementárně tlumočí řeč rodilého
mluvčího
Charakteristika osoby, vlastnosti, počasí
a roční období, příroda a ekologie, ruské
malířství, cestování, jídlo a pití, tradiční
ruská kuchyně, ruská literatura (Puškám,
Gogol, Dostojevskij, Ajtmatov)
Základní geografické společenstvopolitické, ekonomické, kulturní
a historické reálie Ruska a srovnání
s reáliemi České republiky
Významné osobnosti, jejich díla
a úspěchy
Vztahy s ČR
středí
MV:
a jejich význam
 Uživatelé
 Role médií
49
ŽÁK:
autentického ústního projevu složitějšího obsahu a většího rozsahu
na aktuální téma
Vyhledá a shromáždí informace
z různých textů na méně běžné,
konkrétní téma a pracuje se získanými poznatky
Užívá různé techniky učení
Používá dvojjazyčný slovník, výkladový slovník a svůj vlastní
dvojjazyčný slovník
Využívá informativní literaturu,
časopisy, encyklopedie a média
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
ŽÁK:
Formuluje svůj názor srozumitelně, gramaticky správně, spontánně a plynule
Rozumí rozsáhlejším a stylisticky
diferencovanějším textům v ústní
a písemné formě, volně
a srozumitelně je reprodukuje
S porozuměním přijímá
a srozumitelně i gramaticky
správně předává obsahově složitější informace
Používá bohatou všeobecnou
Učivo
FUNKCE
Zvuková stránka jazyka:
Další rozvoj výslovnostních návyků
v oblasti segmentu a suprasegmentu (přízvuk slovní i větný, rytmus, intonace
a melodie)
Grafická stránka a pravopis:
Zvládání složitějších struktur a textových
typů, grafická úprava dokumentů (úřední
dopis, dotazník…)
Slovní zásoba:
Tvoření slov, další synonyma, antonyma
a homonyma, ustálená slovní spojení,
frázová slovesa, idiomy, rozšíření slovní
zásoby prací s textem
Mluvnice:
Slovesné vazby odlišné od češtiny, časování nepravidelných sloves, spojka …..
věty se slovesem …, přechodníky, rozkazovací způsob pro 1. os. mn. č., skloňování přivlastňovacích zájmen, vazby
s infinitivem, příčestí, přídavná jména
slovesná činná, přídavná jména slovesná
trpná, krátké tvary přídavných jmen, záporná zájmena, vidové dvojice, větný
a členský zápor
KOMIKAČNÍ SITUACE
a KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE
Delší písemný projev:
Podrobný životopis, podrobný popis,
úvaha
OSV:
Zeměpis
 geografické údaje o Rusku
 klima a počasí
 ochrana životního prostředí
VMEGS:
jejich příčiny
a důsledky
a ve Světě
MKV:
 Vztah multilingvní si50
slovní zásobu k rozvíjení argumentace
Přednese souvislý projev na dané
téma (referát)
Vyhledává a zaznamenává potřebné informace v cizojazyčném
textu nebo souboru dokumentů
Využívá výkladové a odborné
slovníky
Zformuluje resumé a vypravuje
anotaci cizojazyčného textu
Sestaví souvislý text na širokou
škálu témat a vyjádří své stanovisko
Logicky a jasně strukturuje formální i neformální písemný projev
ŽÁK:
názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou
správně ve složitějších situacích
Při formulování svých názorů respektuje zdvořilostní normy
Aktivně se zapojuje do rozhovoru
s rodilým mluvčím
Zahájí, vede a ukončí dialog
a zapojí se do živé diskuse na
různá témata
Předkládá své argumenty pro
a proti a zdůvodňuje je
Stručné zaznamenání čteného
a slyšeného textu
Informace z médií-tisk, rozhlas, televize,
internet
TÉMATICKÉ OKRUHY
Všední dny, význam ruského jazyka,
bydlení, sport, hospodářství, Rusko
Základní geografické, společenskopolitické, ekonomické, kulturní
a historické reálie Ruska a srovnání
s reáliemi České republiky
Významné osobnosti, jejich díla
a úspěchy
Vztahy s ČR
tuaci a ke spolupráci
EV:
MV:
 Mediální produkty a
jejich význam
 Uživatelé
 Role médií v moderních dějinách
51
názor na diskutované jména
Elementárně tlumočí řeč rodilého
mluvčího
Mluví spontánně a gramaticky
správně v delším složitějším projevu bez většího zaváhání
a hledání slov.
Komunikuje plynule a foneticky
správně na témata abstraktní i
konkrétní v méně běžných i odborných situacích.
52
5.5.Francouzský jazyk
Charakteristika vyučovacího předmětu:
V rámci tohoto předmětu je realizován celý vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk z RVP GV.
Vzdělávání v tomto vyučovacím předmětu vede k osvojení mluvené i psané podoby francouzského jazyka a to od úplných začátků až po pokročilou úroveň znalostí francouzského jazyka a kultury příslušné jazykové oblasti.
Protože se Francouzský jazyk vyučuje jako Další cizí jazyk, je cílem dosažení jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky („Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné vstupní informace týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat
při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.“) a dosažení úrovně požadavků pro získání mezinárodně uznávaných zkoušek DELF, což umožní porovnání jazykových znalostí a dovedností mezi ČR a jednotlivými
evropskými zeměmi.
Učitel používá učebnici, jejíž koncepce je založena na srovnání francouzštiny s češtinou v prostředí mateřského jazyka, kde je francouzština
studována jako další cizí jazyk. Součástí učebnice jsou další materiály – pracovní sešity, gramatika, literatura, reálie. Používaná učebnice tvoří
pouze osu výuky, proto je doplňována dalšími materiály: autentickými materiály různého charakteru, časopisem Quartier libre určeným pro výuku francouzštiny jako cizího jazyka v ČR.
Do obsahu výuky jsou v průběhu celého studia integrovány tematické okruhy průřezových témat – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k
myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Enviromentální výchova, Mediální výchova. Francouzský jazyk svým
vzdělávacím obsahem souvisí zejména se vzdělávacími obsahy předmětů Český jazyk a literatura, Dějepis, Zeměpis, Hudební výchova, Výtvarná
výchova, Základy společenských věd a Informatika a výpočetní technika.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Francouzský jazyk je tato: 3 – 3 – 3 – 3
Žáci se zájmem o Francouzský jazyk mají možnost prohloubit a rozšířit své vědomosti a praktické dovednosti v rámci volitelných předmětů,
které jsou jim nabízeny ve 3. a 4. ročníku čtyřletého studia.
V hodinách Francouzského jazyka jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí využívány následující postupy, které jsou uplatňovány
v průběhu celého studia v závislosti na postupně se rozvíjejících schopnostech žáků:




žáci samostatně zpracovávají zadaná témata a úkoly s využitím různých informačních zdrojů a pramenů
žáci konzultují přípravu náročnějších prací s učitelem a výsledky své činnosti prezentují před spolužáky formou referátů a prezentací
žáci obhájí svou práci, vlastní názory a stanoviska v následných diskusích, reagují na dotazy a připomínky učitele a spolužáků
žáci po konzultaci s učitelem zpracovávají některá témata ve skupinách, konfrontují různé zdroje informací a vytvářejí ucelené výklady,
s nimiž pak seznamují své spolužáky
 žáci jsou vedeni učitelem k tomu, aby efektivně využívali poznatků z různých školních aktivit k doplnění a rozšíření vlastních vědomostí a dovedností v procesu vzdělávání a rovněž k plnění svých osobních cílů
53
 žáci ve spolupráci s učitelem hodnotí svůj pokrok v různých písemných projevech
 žáci pod vedením učitele kriticky analyzují zdroje informací, jejich kvalitu, správně formulují argumenty
 žáci pohotově, jazykově správně a zároveň přirozeně reagují na nově vzniklé situace, jsou vedeni učitelem k procvičování nejběžnějších
komunikačních modelů formou přípravy dialogů podle zadání i na základě jejich vlastní fantazie
 žáci identifikují podstatu náročnějších situací a aktuální situace pohotově řeší
 žáci jsou inspirováni učitelem k tvorbě vlastních textů využitelných ve vyučovací hodině, sami si zkouší připravit část hodiny a vedou ji
z pozice učitele
 žáci jsou podporováni k tvůrčímu využívání jazykových dovedností (vlastní překlady uměleckých textů či jejich tvorba, příprava řízených diskusí, sestavování kvízů apod.)
 žáci jsou vedeni k porozumění slyšenému cizojazyčnému projevu i čtenému textu jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska komunikačního
záměru mluvčího nebo pisatele (cvičení na poslech s porozuměním, formální a obsahová analýza mluveného i psaného textu)
 žáci souvisle hovoří v rámci postupně se rozvíjejících frekventovaných komunikativních situací, srozumitelně vyjádří své vlastní myšlenky a názory (diskuse na polemická témata)
 žáci si prakticky ověřují své jazykové znalosti v komunikaci s rodilými mluvčími (výměnné jazykové pobyty, stáže, mezinárodní studentské projekty, poznávací zájezdy, konverzace se zahraničními lektory)
 žáci jsou motivováni k aktivnímu využívání informací prostřednictvím dostupných médií, používají internet ke komunikaci s okolním
světem
 žáci jsou vedeni k analýze svých vlastních schopností, sebekriticky hodnotí svůj vlastní výkon, vyrovnávají se se slabšími výkony v
oborech, pro něž mají méně předpokladů, maximálně využívají nadání a dovedností v tom oboru, pro nějž mají předpoklady lepší
 žáci posuzují výkony svých spolužáků, kriticky je hodnotí a svá hodnocení zdůvodňují
 žáci jsou připravováni k zvládání zátěžových situací bez nadměrného psychického vypětí či stresu
 žáci jsou motivováni ke spolupráci, toleranci, ohleduplnosti a shovívavosti, zabraňují případným projevům nadřazenosti a vyvyšování se
 žáci jsou v rámci slučování Evropy vedeni k protirasistickým postojům, k soužití s žáky jiné národnosti a ke snaze pochopit odlišnosti v
chování a kultuře jiných národů (vybrané ukázky z umělecké tvorby neevropských národů)
 žáci jsou vedeni k toleranci postojů, které neodpovídají jejich pohledu na svět (polemiky a řízené diskuse na aktuální kontroverzní témata)
 žáci jsou si vědomi příslušnosti k danému národu, orientují se v jeho minulosti i přítomnosti
 žáci jsou motivováni k zapojování se do občanských aktivit, které mají kořeny právě v postoji a vztahu ke škole, uvědomují si příslušnost k dané škole a z toho vyplývající chování, které školu reprezentuje, zapojují se do aktivit školy
54
 žáci si uvědomují svá práva a své povinnosti
 žáci jsou vedeni ke slušnému chování vůči všem, svým chováním neomezují práva ostatních
 žáci sledují společenské události, kriticky je hodnotí a zaujímají vlastní stanoviska (diskuse na témata – ekologie, politika, globalizace
apod.)
 žáci jsou vedeni k systematické práci a přebírají zodpovědnost za své studium
 žáci se odpovědným plněním školních úkolů připravují na pozdější zodpovědný postoj k plnění pracovních povinností
Francouzský jazyk 1. ročník
 vysvětlí gramaticky správně
své názory a stanoviska písemnou i ústní formou a v
krátkém a jednoduchém projevu na téma osobních zájmů
a každodenního života
 rozumí hlavním bodům či
myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu
na známé a běžné téma
 identifikuje strukturu jednoduchého textu a rozliší hlavní
informace
 srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý, méně
náročný autentický text se
slovní zásobou na běžná témata
 rozumí známým každodenním
běžným výrazům, zcela základním frázím, jednoduchým
větám
 reaguje na pokyny ve třídě
 vyslovuje a čte plynule nahlas
Učivo
 pozdrav, poděkování
 představení sebe a své rodiny
 hlavní rysy zvukové podoby francouzštiny
 osobní charakteristika
 podstatná jména, determinanty
 předložky místa (dans, en, à, chez)
 vyjádření podmětu ve francouzské
větě
 otázka
 množné číslo podstatných jmen
 vyjádření vlastnictví (de + podstatné
jméno)
 přítomný čas sloves être, avoir
 zápor u sloves
 rodina
 vyjmenování předmětů ve třídě
 rod a číslo příd. jmen
 číslovky základní 1 – 1000
 přivlastňovací zájmena nesamostatná
 předložka „de“ po výrazech množství
 chanson Frère Jacques
 vyjádření existence výrazem il y a
 OSV
 VMEGS
 Metody, formy, nástroje, pomůcky:
 učebnice, cvičebnice, slovníky,
pracovní sešity, časopisy, noviny,
nástěnné obrazy, francouzské
reálie,
 mapy, literatura, tisk, jazykové
příručky, počítačové programy,
audio, video, CD, DVD, příručky, literární texty, obrazový materiál, projekty, publika,
 encyklopedie,

 VMEGS
55






a foneticky správně jednoduché texty složené ze základní
známé slovní zásoby
rozumí a orientuje se v obsahu
a smyslu jednoduchého textu,
vyhledá potřebnou informaci a
sestaví jednoduchou odpověď
na otázku
používá abecední slovník
učebnice a dvojjazyčný slovník
osvojil si základní poznatky o
frankofonních zemích
osvojí si základní pravidla
komunikace v běžných každodenních situacích
recituje básničky, umí zazpívat některé písně
domov a bydlení
 časování pravidelných sloves na –er
 MV
 nepravidelná slovesa savoir, faire,
aller,
 venir, prendre, écrire
 ukazovací zájmena nesamostatná
 stahování členu určitého le, les s
předložkami à a de
 tázací zájmena nesamostatná
 osobní zájmena samostatná
 adresa, blahopřání, pozdrav a dopis z
 EV
prázdnin, jednoduchá omluva a žádost
 časování pravidelných sloves na –ir
 každodenní život
 vyjadřování data, hodin
 stupňování příd. jmen
 významy que
 témat. okruhy já a moje rodina, škola,  MV
 Francie, svátky
 dva paměťové texty
 reaguje adekvátně a gramaticky správně v běžných a každodenních situacích užitím
jednoduchých vhodných výrazů a frazeologických obratů
 rozliší v mluveném projevu
jednotlivé mluvčí, identifikuje
různé styly a citová zabarvení
promluvy
 odhadne význam neznámých
Učivo
 mezilidské vztahy
 vztažná zájmena
 neurčitá zájmena
 stupňování přídavných jmen a příslovcí
 imparfait, conditionel présent
 podmínková souvětí
 vzdělávání
 trpný rod
 dělivý člen
reálie,
audio, video, CD, DVD, příručky, literární texty, obrazový materiál, projekty, publika, encyklo56
slovní zásoby a kontextu
 formuluje svůj názor ústní i
písemně na jednoduché, běžné
téma srozumitelně, gramaticky správně a stručně
 logicky a jasně strukturuje
středně dlouhý písemný projev, formální i neformální text
na běžné či známé téma
 vyjadřuje se v jednoduchých,
převážně izolovaných spojeních o lidech a místech
 řekne co rád dělá, kde bydlí
 používá časové údaje
 zeptá se na cestu, popíše cestu
(obrázky a podobně)
 orientuje se v číslech, čase,
údajích o množství a ceně
 používá slovníček k učebnici,
orientuje se v dvojjazyčném
slovníku
 umí o sobě napsat (bydliště,
zájmy apod. – různé formy
dopisů)
 umí vyplnit jednoduché formuláře, přihlašovací lístek
 život a tradice, rodina, vzdělávání, národní záliby a zvláštnosti





















souslednost časová
nepravidelná slovesa
volný čas a zábava
sdělení osobních údajů, pozdravy,
informace o členech rodiny, nejlepším
kamarádovi a telefonování
cestování a doprava
fonetika – fonetická redukce, fonetické rysy
pravopis – konvence používané
k prezentaci výslovnosti
prefixy, sufixy, složená souvětí, odvozování
lexikologie – ustálená větná spojení,
frázová slovesa, odborné výrazy
KOMUNIKAČNÍ FUNKCE JAZYKA A TYPY TEXTŮ
postoj, názor, stanoviska – možnost,
nemožnost, potřeba, zákaz, příkaz
emoce – radost, zklamání, sympatie,
lhostejnost, strach
kratší písemný projev – odpověď,
osobní dopis, žádost, inzerát
čtený či slyšený text – texty informační, popisné
samostatný ústní projev – popis, vyprávění, reprodukce textu
interakce – formální i neformální
rozhovor, komunikace prostřednictvím telefonu
informace z médií: tisk, internet, telefon
TÉMATICKÉ OKRUHY A KO-
pedie
 OSV

 VMEGS
 MV
 EV
 MV
57
MUNIKAČNÍ SITUACE
 oblast veřejná – veřejné instituce, vystoupení, soutěže
 oblast vzdělávací – školství v ČR a v
zemích studovaného jazyka
 oblast osobní – společenské vztahy,
blízcí lidé, koníčky
 oblast společenská – příroda, životní
prostředí
 REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO
JAZYKA
 autentické materiály – tisk, rozhlas,
film
 Užívá různé techniky čtení dle
typu čtení a účelu čtení
 s jistou mírou sebedůvěry
komunikuje foneticky správně
s použitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředků
 sestaví ústně a písemně souvislý text na jednoduché téma
jako lineární sled myšlenek
 jednoduše a souvisle popíše
své okolí, své zájmy a činnosti
s nimi související
 čte a překládá na uspokojivé
úrovni
 rozumí textům z každodenního osobního a pracovního ži-
Učivo
 souslednost časová
 OSV
 zdraví a hygiena
 další nepravidelná slovesa
 subjonctiv – úvod
 přechodníky
 stravování
 přechodníky
 přivlastňovací zájmena
 literární osobnosti Francie
 nakupování
 zařízení bytu (můj sen)
 narozeniny (oslava)
 pohovor o osobnostech každodenního
života
 práce a povolání
 JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A
FUNKCE
reálie, mapy,
 literatura, tisk, jazykové příručky,
počítačové programy, audio, video, CD, DVD, příručky, literární
texty, obrazový materiál, projekty, publika, encyklopedie
58
vota
proneseným spisovně, i krátkým vyprávěním
 vyjadřuje své názory a myšlenky
 zapojí se do hovoru bez předešlé přípravy
 reaguje na většinu situací
 zná některé francouzské osobnosti (např. spisovatele, vědce
apod.)
 fonetika – fonetické rysy – pokr.
 pravopis – zákonitosti vyplývající z
psané
 podoby jazyka pro frázování a intonaci
 gramatika – složitá souvětí, transformace
 lexikologie – odborné výrazy a fráze
na
 známá témata
 KOMUNIKAČNÍ FUNKCE JAZYKA A TYPY TEXTŮ
 postoj, názor, stanovisko – prosba,
odmítnutí, příkaz
 emoce – obava, strach
 morální postoje a funkce – přiznání,
odsouzení
 kratší písemný projev – úřední dopis,
blahopřání, pozvání, inzerát, strukturovaný životopis
 delší písemný projev – vypravování,
odborný popis
 čtený či slyšený text – informační
popisné texty
 interakce – náhodné situace v osobním i profesním životě
 TÉMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
 oblast veřejná – veřejná oznámení,
úřední dopisy, hlavní politické strany
a orgány
 oblast pracovní – firmy, průmysl,
zemědělství, pracovní smlouva, obchodní dopis
 VMEGS
 MV
 EV
 MV
59
 oblast vzdělávací – profesní instituce,
povolání a tituly
 oblast osobní – cizí domov, krajina,
společenské vztahy, zdraví, nehody,
životní styl
 oblast osobnostní – způsob vnímání
sebe sama, světonázor
 oblast společenská – věda, technika,
pokrok
JAZYKA
 vztahy a ČR
 literatura, významná díla, autoři
 věda, technika, sport, umění
 média a jejich účinky na jednotlivce a
společnost
 Využívá různé druhy slovníků
při čtení nekomplikovaných
faktografických textů
 shrne a ústně i písemně sdělí
běžné, obsahově jednoduché
informace
 využívá překladové slovníky
při zpracování písemného projevu na méně běžné téma
 zapojí se, případně s menšími
obtížemi do rozhovoru s rodilými mluvčími na známé a
běžné téma v předvídatelných
každodenních situacích
Učivo
 subjonctiv – pokračování
 předminulý čas
 conditionel passé
 služby
 vztažná zájmena
 inverze
 společnost
 moje plány do budoucna
 Praha, Paříž a jejich pozoruhodnosti
 reálie – „Svět frankofonie“
 život a práce ve Francii
 zeměpis a příroda
 JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A
FUNKCE
reálie,
audio, video, CD, DVD, příručky, literární texty, obrazový materiál, projekty, publika,
 encyklopedie,
60
 zvládá probrané učivo za čtyři
roky výuky
 přeloží bez slovníku krátký
text
 reprodukuje význam vysloveného sdělení
 spojuje samostatné fráze v
jednoduchý popis
 vyměňuje si názory
 používá známé zdvořilostní
fráze
 získává a ověřuje si informace
z internetu a časopisů
 vyhledá v neznámém textu
odpověď na danou otázku
 vztahující se k oblastem osobním,
vzdělávacím, pracovním a veřejným,
se kterými se žák setkává běžně i
méně často nebo jen ve specifických
kruzích viz 1. - 3. ročník.
 KOMUNIKAČNÍ FUNKCE JAZYKA A TYPY TEXTŮ
 emoce – vděčnost, sympatie, lhostejnost
 delší písemný projev – podrobný popis, úvaha, esej
 čtený či slyšený text – faktografické,
 dokumentární i umělecké texty
 informace z médií – TV, internet,
film
 TÉMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
 oblast veřejná – veřejná jednání, veřejné služby
 oblast pracovní – průmysl, zemědělství, méně časté profese, bezpečnost
práce
 oblast vzdělávací – naučné společnosti a kluby, studentské shromáždění, debaty a diskuse
 oblast osobní – netradiční dovolená,
koníčky, recepty, časopisy
JAZYKA
 politické a ekonomické postavení ve
světě
 jazykové zvláštnosti a odlišnosti
 aktuální události a dění většího významu
 VMEGS
 MV
 OSV
 EV
61
5.6.Základy společenských věd
Vyučovací předmět v 1. – 4. ročníku čtyřletého gymnázia realizuje vzdělávací obsah oborů psychologie, sociologie, stát a právo, politologie,
ekonomie (v jejím rámci i část vzdělávací oblasti Člověk a svět práce) a filosofie a religionistika (v jejím rámci i základní orientaci v etice a neformální logice).
Dále jsou v tomto vyučovacím předmětu realizována průřezová témata, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmemtální výchova a Mediální výchova.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Základy společenských věd je tato: 1. – 4. ročník čtyřletého gymnázia: 1–1– 2 – 2.
Ve výuce se třídy nedělí na skupiny. Výuka je podle aktuální situace a možností doplněna exkursemi, výstavami a besedami.
Základní realizační formou předmětu je vyučovací hodina. Dalšími možnými formami jsou exkurse, semináře, volitelné předměty a kursy nabízené školou a a realizované dle zájmu žáků.
V předmětu se objevují části tematických okruhů všech stanovených průřezových témat. Jsou to: Osobnostní a sociální výchova (OSV); Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS); Mediální výchova (MV); Multikulturní výchova (MKV) a Environmentální
výchova (EV).
Předmět svými specifickými cestami rozvíjí strategie vytyčené Školním vzdělávacím programem.
Prostřednictvím rozpracovaných problémů se nejčastěji prolíná s předměty dějepis, český jazyk a literatura, zeměpis, ale i biologie a cizí jazyky.
V hodinách Základů společenských věd jsou pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí využívány následující postupy:
 učitel vede žáky k tomu, aby si (přiměřeně svému věku a zkušenostem) samostatně vyhledávali vhodné zdroje informací a vybraná témata a aby zpracovávali formou individuálních i skupinových projektů;
 učitel vede žáky k plánování jejich činnosti tím, že je vede k vytvoření časového harmonogramu práce na zadaných projektech a jeho
plnění průběžně kontroluje s důrazem na závěrečné výstupy;
 učitel vede žáky k tomu, aby u veškerých použitých informací náležitě uváděli jejich prameny a zdroje v souladu s příslušnými normami.
 učitel podněcuje žáky k tomu, aby v řízené diskusi navrhovali různé reálné možnosti řešení aktuálních lokálních a regionálních problémů a tato řešení podepřená důkazy a dokládaná zdrojem pramenů a informací jasně a srozumitelně formulovali před třídou.
 učitel vytváří modelové situace, v nichž žáci uplatňují naučené komunikační dovednosti, učí se respektovat názor druhých (simulace
různých reálných situací);
62
 učitel vede žáky k tomu, aby byli schopni formou uceleného výkladu jasně, srozumitelně a věcně prezentovat své názory na aktuální
problém;
 učitel v řízené diskusi vede žáky k tomu, aby se učili souvisle vyjadřovat k vybraným tématům a přijímat oprávněnou kritiku.
 učitel vytváří simulace reálných situací, v nichž žáci formou hraní rolí poznávají vlastní osobnost a učí se orientovat v psychosociálních
potřebách svých i v potřebách druhých lidí;
 učitel seznamuje žáky s metodami řešení konfliktů a vede je k tomu, aby tyto Metody uplatnili jak v modelových situacích, tak
i v reálném životě.
 učitel na jednoduchých dokumentech (školní řád, obecní a městské vyhlášky a nařízení) seznamuje žáky s demokratickými principy
fungování společnosti, zejména s vyvážeností práv a povinností;
 učitel vede žáky k účasti ve školním parlamentu a k účasti na akcích školy a podněcuje v nich vědomí spoluzodpovědnosti přiměřené jejich zkušenostem a schopnostem;
 učitel zadává témata k řízené diskusi, při níž žáci porovnávají své názory, obhajují vhodnou formou svá stanoviska a učí se argumentovat;
 učitel podle aktuálních možností organizuje besedy s významnými osobnostmi veřejného života a vede studenty ke kritickému naslouchání při těchto příležitostech.
Základy společenských věd 1. ročník
Žák
 vyjmenuje kladné i záporné
charakterové vlastnosti; rozpozná jejich projevy u sebe i
u druhých lidí; přiměřeně věku a zkušenostem hodnotí
a koriguje své chování;
 srovná vlivy konkrétních
osobních vlastností na dosahování individuálních
a společných cílů, doloží toto
srovnání konkrétními příklady
Učivo
Člověk jako jedinec
Podstata lidské psychiky
Vědomí, psychické jevy, procesy, stavy
a vlastnosti
Osobnost člověka
Charakteristika osobnosti, její typologie;
vývoj a formování osobnosti
v jednotlivých etapách lidského života;
význam celoživotního učení
a sebevýchovy
Psychologie v každodenním životě
Rozhodování o životních otázkách; zása-
OSV: Poznávání a rozvoj
sociální komunikace, morálka všedního dne, organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů.
EV – vztah organismu a
prostředí
MKV: kulturní diference –
jedinečnost člověka a jeho
indicie. Zvláštností formou
ČJL
Biologie
ČJL
63
ze své osobní zkušenosti;
dy duševní hygieny, náročné životní situace, systém psychologického poradenství
 vysvětlí, jak lze kultivovat
vlastní osobnost, zejména charakterové a volní vlastnosti;
 objasní, co znamená pojem
zdravá sebedůvěra;
 obhájí názor, že realističtější
poznání a hodnocení sebe sama pozitivně působí na kvalitu života jedince, na vztahy
s jinými a usnadňuje správné
rozhodování
samostatné práce na téma
Každý jsme jedinečná
a neopakovatelná osobnost
OSV: rozvoj schopností
poznávání. Sebepoznání
a sebepojetí. Hodnoty, postoje, praktická etika – samostatná práce Můj žebříček hodnot a moje životní
plány.
EV: Biologická podstata
člověka; vliv přírodního
prostředí na psychiku člověka.
Učivo
Žák
 vysvětlí, proč je nutná spolupráce lidí při řešení různých
úkolů;
 prakticky uplatňuje vhodné
způsoby komunikace, vhodným a adekvátním způsobem
řeší konflikty a neshody;
 zdůvodní nepřijatelnost vandalismu, uvede důvody jeho
neakceptovatelnosti;
 objasní nezbytnost kooperace
a vzájemné pomoci v rodině,
ve škole a v obci;
 specifikuje projevy vlastenec-
Člověk ve společnosti
Společenská podstata člověka
Význam začlenění jedince do sociálních
vazeb, proces socializace; mezilidská
komunikace, problémy v mezilidských
vztazích
Sociální struktury společnosti
Sociální útvary, společenské instituce;
sociální nerovnost, sociální mobilita;
skupina primární a sekundární; dav; jedinec ve skupině – vztahy, role, normy,
chování;
Sociální fenomény a procesy
Rodina, práce, hromadné sdělovací pro-
sociální komunikace, morálka všedního dne
ČJL Zola: Rougon Macquartové
MKV: Lidské vztahy –
modelová situace zaměřená na rozpoznání předsudků a stereotypií.
Mediální výchova, rétorika
ČJL Ed. Bass: Cirkus Humberto
OSV: Občanská společnost ČJL I. Olbracht: O zlých samotářích;
a škola – žákovský parlaO smutných očích Hany Karadžičové
ment, zapojení žáků do
ČJL Kalina: Signum laudis
akcí školy.
MV – Média a mediální
Tém. celek 5.5: Člověk a svět práce
64






tví, nacionalismu, šovinismu
středky, životní prostředí; sociální deviaa xenofobie, objasní pojem
ce, sociální problémy – nezaměstnanost,
extremismus, uvede jeho pro- kriminalita, extremismus
jevy;
vysvětlí, co je sociálně patologické chování a zaujímá
k němu odmítavé postoje;
identifikuje sociální předsudky a stereotypy a další chyby
v sociálním poznání;
rozpozná netolerantní, rasistické a xenofobií projevy chování; aktivně je odsuzuje;
objasní podstatu pojmu solidarita, vysvětlí význam solidárního chování;
popíše vlastní možnosti, jak
může pomáhat lidem v nouzi;
respektuje názorové a jiné
rozdíly
 charakterizuje základní typy
a formy státu, porovná shody
a rozdíly na vybraných příkladech;
 zná státní symboliku ČR
a dovede ji vyložit i
z historického hlediska;
 objasní význam ochrany lidských práv a svobod, vysvětlí,
proč je nutné respektovat práva a zájmy druhých lidí, přiměřeně uplatňuje svá práva;
Občan ve státě
Stát
Znaky, funkce a formy státu, právní stát,
Ústava ČR – přehled základních ustanovení; státní symbolika.
Demokracie
Principy a podoby; občanská práva
a povinnosti, podstata občanské společnosti a její instituce; politické subjekty,
politický život ve státě; volby a volební
systémy
Ideologie
Znaky a funkce, přehled vybraných ideo-
produkce
MVK: Multikulturalita –
aktuální problémy multikulturní společnosti formou řízené diskuse
OSV: Sociální komunikace
– konflikt a jeho řešení.
MKV: Základní sociokulturní rozdíly – postavení
ženy ve společnosti, spolupráce mezi lidmi z různého kulturního prostředí,
EV: Člověk jako bytost
přírodní a společenská.
EV: Přírodní prostředí
a jeho působení na společenský vývoj člověka.
EV: Vliv přírodního prostředí na sociální i vertikální mobilitu.
VMEGS: Globalizační a
rozvojové procesy, globální problémy, žijeme v Ev- D: typy států v historii a jejich znaky
ropě
VMEGS: Výchova demokratického občana, principy demokracie jako formy
vlády a způsobu rozhodování.
ČJL Karel Čapek: Zoon politikon
Exkurse do Parlamentu ČR
VMEGS: Občan, občanská
společnost a stát – přijímá- Dějepis
ní odpovědnosti angažovat ČJL
se v zájmu celku (účast na
65
 uvede jednotlivé složky státní
moci v ČR, objasní jejich
funkce, vysvětlí funkce jednotlivých státních institucí,
objasní práci institucí, které se
podílejí na správě obcí, krajů
a státu;
 vysvětlí výhody demokratického způsobu řízení státu pro
každodenní život občanů;
logií
akcích školy).
VMEGS: Formy participace občanů v politickém
životě – smysl a význam
voleb všech úrovní jako
téma řízené diskuse.
Žák:
 vysvětlí funkce jednotlivých
státních institucí, objasní práci
institucí, které se podílejí na
správě obcí, krajů a státu;
 vysvětlí výhody demokratického způsobu řízení státu pro
každodenní život občanů;
 vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů;
 objasní systém práva;
 popíše stručně znaky právních
systémů v historii;
 objasní význam právní úpravy
důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství;
 provádí jednoduché právní
Učivo
Občan ve státě
Lidská práva, právní stát a ústava, státní
symboly, občanská práva a povinnosti,
podstata občanské společnosti a její instituce; úřady.
VMEGS: Principy demokracie jako formy vlády
a způsobu rozhodování –
skupinová práce.
D: typy států v historii a jejich znaky
ČJL Karel Čapek: Zoon politikon
Občan a právo
Právo a spravedlnost
Smysl a účel práva, morálka a právo
Právo v každodenním životě
Právní subjektivita, způsobilost
k právním úkonům; právní řád ČR – jeho
uspořádání; systém právních odvětví,
druhy právních norem; smlouvy, jejich
VMEGS: Občan, občanská
společnost a stát – přijímá- Exkurse do Parlamentu ČR
ní odpovědnosti angažovat
se v zájmu celku (účast na
akcích školy).
OSV
Dějepis
VMEGS: Formy participa- ČJL
ce občanů v politickém
životě – smysl a význam
voleb všech úrovní jako
téma řízené diskuse.
VMEGS: Žijeme ve společné Evropě – společné
kořeny (srovnání vývoje
66
úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých
občanských smluv;
 rozlišuje a porovná úkoly orgánů právní ochrany občanů,
uvede příklady jejich činnosti
a spolupráce při postihování
trestných činů;
 rozpozná protiprávní jednání,
uvede rozdíly mezi přestupky
a trestnými činy (s konkrétními příklady).
význam a obsah, všeobecné podmínky
smluv
Orgány právní ochrany
Funkce a úkoly, právnické profese; účel
a průběh občanského soudního řízení,
jeho úkoly; systém právního poradenství,
činnosti a úkoly občanských poraden
Žák:
 uvede příklady různých forem
vlastnictví, porovná jejich
přednosti a nedostatky
 objasní podstatu fungování
trhu, vysvětlí vztah mezi kupujícím a prodávajícím, uvede
základní znaky podnikání;
 porovná úlohu výroby, obchodu a služeb a vysvětlí na
konkrétních příkladech jejich
součinnost;
 vysvětlí potřebu dodržování
zásad ochrany duševního
vlastnictví, objasní rozdíl mezi duševním a hmotným vlastnictvím;
 objasní nezbytnost hospodárnosti na základě vlastní praktické zkušenosti, popíše hospodárné zacházení s penězi
a s majetkem;
Občan a ekonomika
Zbožní výroba; ekonomická koordinace;
základní zdroje tržní ekonomiky; akumulace kapitálu; tržní mechanismus a jeho
subjekty; zákon nabídky a poptávky
a jeho fungování; náklady, produkce
a výnosy, zisk, rentabilita; HDP; nezaměstnanost; stabilita měny; finančnictví,
bankovnictví; mzda; platební bilance;
hospodářský cyklus; hospodářská politika vlády
evropských států v určité
vybrané historické etapě
formou skupinové práce
nebo referátu.
Návštěva soudu; beseda se soudcem
EV: Globální problémy
současného světa, trvale
udržitelný rozvoj.
ČJL E. M. Remarque: Černý obelisk
D: Integrace v historii.
VMEGS: Jsme Evropané –
jednotná měna jako téma
referátu a řízené diskuse.
MV: Účinky mediální produkce a vliv médií – vliv
reklamy na ekonomickou
úspěšnost výrobce
a prodejce, reklama jako
prostředek manipulace.
67
 vysvětlí, v čem spočívají rizika nehospodárného zacházení
s majetkem svým i svěřeným
a s penězi;
 objasní funkci bank, uvede
základní služby, které nabízejí
občanům;
 objasní zdroje státních příjmů,
vysvětlí, kam směřují výdaje
státu;
 uvede přehled základních sociálních dávek a příspěvků;
 posoudí své možnosti při rozhodování o vlastním profesním uplatnění;
 popíše vliv začlenění ČR do
EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů v ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování;
 uvede významné mezinárodní
organizace a společenství,
k nimž má vztah ČR, posoudí
jejich význam ve světovém
dění a popíše význam spolupráce mezi státy;
 uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na
ně svůj osobní názor a popíše
možné důsledky pro život lidstva;
 objasní souvislosti globálních
a lokálních problémů, uvede
příklady možných projevů
Mezinárodní vztahy, globální svět
Evropská integrace
Podstata a význam; Evropská unie – význam; proces integrace; orgány EU; jednotná evropská měna
Mezinárodní spolupráce
Důvody, význam a výhody; významné
mezinárodní organizace a společenství;
RE; NATO; OSN, jejich účel a náplň
VMEGS: Globální problémy a jejich důsledky –
rozpracování globálního
problému formou referátu
a následné řízené diskuse.
68
a způsobů řešení globálních
problémů na lokální úrovni;
 uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady zápory
 uvede příklady mezinárodního
terorismu a uvede vlastní postoj ke způsobům jeho potírání
Žák:
 si uvědomuje vztah filosofie
k mýtu a k ostatním formám
společenského vědomí;
 se zamýšlí nad základní filosofickou otázkou a způsoby
jejího řešení;
 postihne rozdíl a vzájemné
vazby mezi materialismem
a idealismem;
 uvede princip metafyzického
a dialektickému přístupu ke
světu, zamyslí se nad jejich
přednostmi i nedostatky;
 porovná různá pojetí svobody
a determinace a zamýšlí se
nad nimi;
 zamýšlí se nad étosem práce
a étosem povolání;
 chápe, jak a čím jednotlivé
filosofické směry a osobnosti
ovlivnily a ovlivňují sociologii, politiku a umění;
Učivo
Úvod do filosofie a religionistiky
Podstata filosofie
Základní filosofické otázky; vztah filosofie k mýtu, k náboženství, k vědě a
k umění;
Etika, etická norma, svědomí.
Argumentace a její zásady, manipulativní
strategie.
Filosofie v dějinách
Klíčové etapy a směry filosofického
myšlení
 antická filosofie
 scholastika a patristika
 renesance
MV: Role médií
v moderních dějinách –
hromadné sdělovací proDějepis
středky a jejich vliv na
ČJL
člověka – analýza vybraných produktů masové
komunikace.
– praktická etika
v komunikačním procesu.
Filosofie v dějinách
Klíčové etapy a filosofického myšlení
 noetická filosofie 17. a 18. stol., empirismus, racionalismus, osvícenství;
VEGS: Žijeme v Evropě –
přínos české filosofie formou interpretace textu.
Dějepis
ČJL
69
 chápe podstatu náboženství
a jeho význam v dějinách lidstva;
 orientuje se v hlavních náboženstvích současnosti;
 objasní pojem náboženský
extremismus a sektářství, dokáže je rozpoznat
v každodenním životě a čelit
jejich nebezpečí;
 rozpozná etickou argumentaci
a manipulativní strategie
 postihne etický rozměr globálních problémů současného
světa.
 německá klasická filosofie;
 vybrané směry 19. a 20. století;
 česká filosofie v evropském kontextu
Víra v lidském životě
Podoby víry, znaky náboženské víry,
církve; sekty
Neformální logika
 logické prostředky
 pojem a představa, pojem a slovo,
obsah a rozsah pojmů
 vztahy mezi srovnatelnými pojmy
 způsoby objasňování pojmů
 základní zákony logického myšlení
 soud, úsudek, důkaz, argumentace
EV: Osvícenství, J. J.
Rousseau – návrat
k přírodě.
EV: Existencialismus –
svoboda a odpovědnost.
EV: Pozitivismus – H.
Spencer.
EV: Pragmatismus – američtí filosofové
a sociologové.
EV: Ekonomické aspekty
filosofických směrů.
70
5.7.Dějepis
Ve vyučovacím předmětu Dějepis je žák veden k pochopení dějinných procesů. Důraz je kladen na rozvoj historického vědomí. Studium
předmětu pomáhá mladému člověku v obraně proti manipulaci a dezinterpretaci historických faktů, ve schopnosti třídit a komparativně hodnotit
události, čelit zjednodušování a jednostrannosti ve výkladu historických dějů. Žák si utváří ucelený obraz minulosti lidstva z rozdílných úhlů pohledu. Hledá souvislosti a nachází vlastní cestu ke kladnému vztahu k dějinám, a tím pádem i současnosti svého regionu, státu a celé lidské civilizaci vůbec.
Ve vyučovacím předmětu je realizován obsah oboru Dějepis z RVP GV, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Předmět je
určen žákům prvního až třetího ročníku čtyřletého gymnázia v rozsahu dvou hodin týdně. Důraz je kladen na dějiny 19. a 20. století.
Základní realizační formou předmětu je vyučovací hodina. Dalšími možnými formami jsou exkurze, semináře, volitelné předměty a kurzy
nabízené školou a realizované dle zájmu žáků. Ve volitelných předmětech je důraz kladen na regionální a národní dějiny.
V předmětu se objevují části tematických okruhů všech stanovených průřezových témat. U čtyřletého gymnázia jsou to Osobnostní a sociální
výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova, Multikulturní výchova a Environmentální výchova.
Předmět svými specifickými cestami rozvíjí strategie vytyčené ŠVP.
Prostřednictvím rozpracovávaných problémů se nejvíce prolíná s předměty ZSV, ZEM, VV, HUV, CJL a na škole vyučovanými cizími jazyky.
Cílem hodnocení je zejména schopnost využít získaných dovedností při řešení problémů a realizovat úkoly samostatně i při práci ve skupině.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Dějepis je 2 – 2 – 2 – 2.
V hodinách dějepisu jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí využívány následující postupy, které jsou uplatňovány v průběhu celého studia v závislosti na věku a postupně se rozvíjejících schopnostech a dovednostech žáků.
 žáci jsou vedeni k samostatnému a kritickému vyhledávání informací z různých historických pramenů a jejich kritickému hodnocení
 žáci pracují s odbornou literaturou i moderními informačními technologiemi
 žáci teoretické poznatky aplikují v praktických činnostech – referáty, prezentace, seminární práce
 do výuky zařazujeme školní aktivity (exkurze, výstavy atp.), které žákům umožní rozšířit jejich znalosti
 žáci se účastní školních a meziškolních projektů a spolupracují na nich
 žáci se učí analýze historického a odborného textu, oddělují obecné a jednotlivé
 žákům jsou předkládány úkoly, které je nutí užívat metody logického uvažování (induktivní a deduktivní soudy atp.)
 učí se vést diskusi, skládat argument a správně argumentovat
 žáci jsou vedeni, aby vystihovali a popisovali podstatu konfliktních situací, hledali různá řešení a navzájem je hodnotili
71
 žáci jsou vedeni v písemných i mluvených projevech k využívání příslušné odborné terminologie
 formou samostatných výstupů formulují své postoje, hodnocení a požadavky
 žáci si navzájem hodnotí prezentace, snaží se identifikovat chybnou a nepřesnou formu komunikace a vyhnout se jí
 žáci organizují a hodnotí práci jednotlivce i skupiny
 v rámci spolupráce při skupinové práci má žák možnost a prostor uplatňovat svoje individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti
 žáci vytvářejí pracovní plán, časový harmonogram a jsou schopni ho upravovat v závislosti na svých potřebách a výsledcích práce
 zadáváním skupinových úkolů se žáci učí hledat konsensus mezi individuální a kolektivní potřebou
 žáci se prostřednictvím filmů, knih atd. učí toleranci v multikulturním prostředí, otevřenosti a toleranci k odlišnostem
 při výuce poukazujeme na záporné znaky totalitní společnosti, tím si žáci posilují svůj vztah ke kladným občanským hodnotám
a občanské společnosti vůbec
 rozborem historických dokumentů se žáci učí sledovat a kriticky hodnotit události kolem sebe, nepodléhat falešně jednoduchým řešením
Kompetence pracovní
 při přípravě individuálních i skupinových prezentací se žáci učí systematické práci, plánování činností a přebírání osobní odpovědnosti
za své výsledky ve studiu i v životě
Dějepis 1. ročník
Úvod do studia historie
Učivo
Úvod do studia historie
Žák:
 charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu
jako poznání neuzavřeného
a proměnlivého
 rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich
interpretace
 hodnotí význam studia historie pro svůj vlastní profesní
a osobnostní rozvoj

 význam historického poznání pro
současnost
 práce historika, typy historických informací, prameny, jejich spolehlivost
a využití
 výzkumné metody, historické vědy,
instituce
 periodizace dějin
vlastní osobnosti
ZSV: základy teorie vědy
ZSV: osobnost člověka
72
 zamýšlí se nad příčinami rozdílné interpretace historických
událostí a dokládá je konkrétními příklady
Pravěk
Pravěk
Žák:
 objasní ve shodě s aktuálními
vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku
 charakterizuje pojem archeologická kultura
 formuluje hlavní teorie vzniku
člověka
 porovnává různé přístupy
k periodizaci pravěku
 uvádí příklady duchovního
rozvoje člověka
 popisuje proces osídlení kontinentů
 vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné
činnosti
 zařadí časově a prostorově
hlavní archeologické kultury
pravěku
 hledá souvislosti mezi proměnami přírodních podmínek
a vývojem člověka
 hodnotí důsledky neolitické
antropogeneze
doba kamenná, bronzová, železná
a římská (germánská)
archeologie, archeologická naleziště
u nás a ve světě
EV: kalendář v krajině
(Carnac, Stonehenge,
Kounov, menhiry)
Biologie (obecná) – vznik a vývoj
člověka
ZSV: přírodní národy a jejich náboženství
73
revoluce a užívání kovů
 hledá důležitá archeologická
naleziště, časově porovnává
civilizační úroveň různých oblastí
Starověk
Žák:
 zdůvodní civilizační přínos
vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství
jako základních fenoménů,
z nichž vyrůstá evropská civilizace
 porovnává znaky různých typů starověkých států
 popisuje podobu starověkých
sídlišť, vysvětluje význam
a účel jejich částí
 srovnává civilizační úroveň
různých oblastí světa, vysvětluje rozdíly, hledá příčiny
a důsledky rozdílů
 objasní židovství, vazbu mezi
židovstvím a křesťanstvím,
další neevropské náboženské
a kulturní systémy
 dokládá tradice starověké kultury v současné evropské kultuře
 popíše určující procesy
a události, uvede významné
osobnosti starověkých dějin
Starověk
Mezopotámie
Egypt
Indie
Čína
Palestina, Chetité, Féničané
 antické Řecko: Kréta, Mykény, řecká
polis, velká kolonizace, Sparta, Athény, řecko-perské války, Théby, Makedonie, Alexandr makedonský, helénistické říše, kultura starověkého
Řecka
 Antický Řím: Etruskové, římská republika, Kartágo, Caesar, 1. a 2. triumvirát, císařství, principát
a dominát, významní císařové, křesťanství, kultura a odkaz starověkého
Říma
 periodizace starověku
 typy starověkých států
MKV: Základní problémy
sociokulturních rozdílů
EV: využití přírodních
zdrojů, zpracování kovů,
hlíny, výroba skla, první
kanalizační systémy, využití dřeva, cílené pěstování
plodin, zavlažovací systémy, nilské záplavy a jejich
využití
EV: spásání trávy v Řecku
a ekologický dopad
EV: vynález betonu
Zeměpis: regiony, kartografie
VV: antická kultura
ČJL: antická literatura
ZSV: stát, demokracie, filozofie
ZSV: nejstarší filozofie vysvětlující
vznik světa a hmoty
74
Středověk
Žák:
 objasní proces christianizace
a její vliv na konstituování raně středověkých států
v Evropě, vysvětlí podstatu
vztahu mezi světskou
a církevní mocí v západním
a východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství
a církve ve středověké společnosti
 objasní podmínky vzniku raně
středověkých států
 vysvětlí proměnu vzájemného
postavení světské a církevní
moci

 charakterizuje zlomové události a klíčové osobnosti středověkých států
 zhodnotí znaky a projevy
středověké kultury
 definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5.12. století a jeho specifické
projevy ve vybraných státních
celcích
 definuje pojem feudalismus
a popisuje feudální vztahy
 charakterizuje podobu středověkých sídlišť, rozeznává jejich základní typy, vysvětluje
význam a účel jejich hlavních
Středověk
Utváření středověké Evropy: stěhování
národů, barbarské říše jako dědicové Říma, Byzantská říše, říše Franků, staří
Slované (říše Sámova, Velkomoravská),
Avaři, Arabové, Vikingové
VMEGS: Žijeme v Evropě
ZSV – náboženské systémy
VV
HUV
ZSV: mezinárodní vztahy
křesťanství, císařství, papežství
a kacířství: křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, boj o investituru
kultura středověku, sloh románský a
gotický
venkov a zemědělství, kolonizace
rozvoj řemesel, obchodu, vzdělanosti
urbanizace, středověká vesnice a město
učení o trojím lidu
Počátky národních evropských států,
zejména Anglie, Francie, Německa, Itálie, Polska, Uher, Kyjevské Rusi; Anglie
a Francie, stoletá válka, vývoj ve vybraných evropských státech na sklonku středověku – dle skladby a zájmů studentů
EV: kolonizace, stavba
měst, dvojpolní a trojpolní
systém v zemědělství, hygienické podmínky sídel,
morové epidemie, lékařství
75
částí
 objasní proces kolonizace
 vymezí specifika středověké
společenské struktury
 charakterizuje základní rysy
vývoje na našem území
 vymezí specifika islámské oblasti
 objasní proces vzniku islámu
a muslimských států
 charakterizuje jejich specifika
a posoudí odlišnosti ve vztahu
k Evropě
 zhodnotí způsoby a výsledky
střetávání se křesťanského
světa a islámu
islám a arabská říše
křížové výpravy
MV: dobové informace o
křížových taženích
Učivo
Středověk
Vrcholný feudalismus
Středověk
 - definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 12..15. století specifické projevy
ve vybraných státních celcích
 - charakterizuje základní rysy
vývoje na našem území
 - popíše proces vývoje českého státu
 - zhodnotí jeho zápas o mezinárodní postavení
 - posoudí jeho vztahy
k evropskému Východu
a Západu
ZEM
ZSV
FY – astronomie
Počátky českého státu
Poslední Přemyslovci
Český stát za Lucemburků
Husitství, Jagellovci
MV: Obraz středověké
společnosti ve výtvarném
umění
ZSV, cizí jazyky, VV
76
 definuje specifické projevy ve
vybraných státních celcích
Vrcholně středověká Evropa (Anglie,
Francie, Rusko – dle skladby a zájmu
studentů)
Novověk
Žák:
 rozpozná nové filozofické
a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17.
století; zhodnotí jejich praktické dopady
 objasňuje rozdíly mezi středověkým a renesančním pojetím
člověka a státu
 porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly
k podstatným hospodářským i
mocensko-politickým změnám v Evropě
 posuzuje předpoklady států
k objevným plavbám a jejich
využití
 uvádí klady a zápory vzniku
prvních koloniálních říší
 popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí
důsledky pro další evropský
a světový vývoj
 porovnává požadavky reformačních proudů a jejich naplňování a hodnotí reakce protireformačních sil
 posuzuje metody náboženského zápasu reformačních
a protireformačních sil
Novověk
renesance a humanismus
zámořské objevy, vznik Španělska
první koloniální říše
reformace a protireformace
náboženské a politické konflikty
v evropských státech raného novověku
absolutismus a stavovství
rivalita a kooperace evropských velmocí
v raném novověku
vývoj v Evropě před třicetiletou válkou
(Nizozemí, alžbětinská Anglie, Francie,
Rusko Ivana Hrozného, dle skladby
a zájmů studentů)
střední Evropa pod nadvládou Habsburků, nástup Habsburků na český trůn, Rudolf II. a Praha, manýrismus
VMGES, EV: Globalizační a rozvojové procesy,
globální problémy, jejich
EV: kácení lesů, obchod se
dřevem
MV: Role médií v dějinách
77
Učivo
 popíše základní znaky stavovství a absolutismu; uvede
konkrétní projevy
v jednotlivých zemích
a příklady střetů
 provádí rozbor vnitřního vývoje vybraných států Evropy
a vyvozuje obecné závěry
 posoudí postavení českého
státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní
sociální, politické a kulturní
poměry
 srovnává vývoj v českém státě
s evropskými událostmi
 specifikuje podstatu barokního myšlení
Osvícenství, revoluce a idea
svobody, modernizace společnosti
Žák:
 určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství,
rozpozná jejich uplatnění
v revolucích 18. a 19. století
 ilustruje souvislost proměn
duchovní a hmotné kultury
 vysvětluje příčiny a podmínky
revoluční situace
v příslušných zemích
 analyzuje shodné a rozdílné
znaky revolucí a zdůvodňuje
Český stát před třicetiletou válkou, stavovské povstání
třicetiletá válka, její důsledky, poválečný
stav a vývoj v Evropě, rekatolizace
anglická revoluce
baroko
EV: populační hledisko
třicetileté války
EV: barokní krajina, poutní místa, náboženská symbolika v krajině, umístění
kostelů, aleje (úmyslná
krajinotvorba), barokní
areál Kuks
Osvícenství, revoluce a idea svobody,
modernizace společnosti
osvícenství
svět v 18. století (Francie, Prusko, Rusko, vznik USA, rozsah a zaměření dle
skladby a zájmu studentů)
české země za Marie Terezie a Josefa II.
průmyslová revoluce a její důsledky
velká francouzská revoluce, napoleonské
války, důsledky
 rok 1848 u nás a za hranicemi
 revoluční vlny
EV: Člověk a životní prostředí, růst manufaktur
a továren, vypouštění od-
FYZ, BIO, ZSV
78
proměnu revolučních cílů
 na konkrétních příkladech
jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik
a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských
struktur o jejich udržení
 posoudí význam ústavy
a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů
 ilustruje projevy osvícenství
v českém prostředí
 vysvětlí emancipační hnutí
národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu
včetně jeho specifických rysů
 charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická; určí základní příčiny
asymetrického vývoje Evropy
a světa v důsledku rozdílného
tempa modernizace
 ilustruje na konkrétních příkladech projevy modernizace
v českém prostředí
 uvádí vztahy mezi hospodářským a společenskopolitickým vývojem
 analyzuje cíle české politiky
 vývoj USA v 19. století
 národní obrození
 proměny agrární společnosti ve společnost průmyslovou
 TVR
 hospodářské a společenské proměny
českých zemí ve 2. polovině 19. století
 česká politika ve 2. polovině 19. století
padů do vody a ovzduší
(přesah do 20. století),
sklárny
ČJL
MV: Role médií v dějinách
EV: Člověk a životní prostředí
ZEM
79
v 2. polovině 19. století
 vysvětlí expanzivní záměry
velmocí v okrajových částech
Evropy a v mimoevropském
světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného
období
 dokáže vyhledat a popsat kolonie evropských států, provede rozbor důsledků koloniální
expanze pro jednotlivé kontinenty
politické proudy 19. století (nacionalismus, liberalismus, konzervativismus, socialismus)
sjednocení Itálie a Německa
občanská válka v USA
situace ve světě v druhé polovině 19. století (Británie, Francie, Rusko, USA, Japonsko, Čína, kolonie – dle skladby
a zájmu studentů)
předpoklady a projevy imperiální politiky velmocí, koloniální expanze
*životní styl, společnost a kultura 19./20.
století
Učivo
Moderní doba. Léta 1914 – 1945
Moderní doba. Léta 1914 – 1945
Žák:
 charakterizuje dvě světové
války, dokumentuje sociální,
hospodářské a politické důsledky
 srovnává cíle válčících států,
provádí kritiku cílů vyhlašovaných a skutečných
 rozlišuje klíčové události
a období ve válečném vývoji
 vybírá významné osobnosti
a zdůvodňuje svůj výběr
 vysvětluje postavení českých
zemí, kategorizuje postoj
obyvatelstva k válečným kon-
1. světová válka, české země v době války, 1. čs. Odboj
versailleský systém a jeho vnitřní rozpory
revoluce v Rusku, vznik SSSR
MV: Role médií
ZSV, CHE, ZEM, CJL, cizí jazyky
OSV: soc. komunikace
seberegulace
Vznik ČSR
80
fliktům
 provádí rozbor podmínek
a příčin vzniku Československa
 uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu
světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských
velmocí, vzestupem USA
a nastolením bolševické moci
v Rusku
 objasňuje příčiny dynamiky
meziválečného vývoje
 srovnává vývoj
v Československu a ostatním
světě
 uvádí klady a zápory systému
První republiky na příkladech
z politického, hospodářského
a kulturního života
 vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií
a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnost možných
obětí čelit jim
 vysvětlí souvislosti mezi světovou hospodářskou krizí
a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny
radikalizací pravicových i levicových protidemokratických
sil
 popíše a zhodnotí život
ZSV, ZEM, CJL, cizí jazyky, FYZ,
BIO
ČSR mezi válkami
EV: 1. a 2. světová válka
(populační křivka), válkou
zničená krajina; využití
ropy, zemního plynu; plasty a syntetické materiály,
havárie na moři a souši,
Hirošima, Černobyl
situace za hranicemi před 2. světovou
válkou, vnitropolitický vývoj velmocí
Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová
hospodářská krize
upevňování bolševické moci v Rusku,
italský fašismus, nacismus v Německu
kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury,
sport)
81
v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury
 ilustruje projevy životního
stylu a kultury na konkrétních
příkladech
Moderní doba. Soudobé dějiny
Žák:
 charakterizuje vznik, vývoj
a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická
a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy, nejvýznamnější
konflikty
 kriticky posuzuje cíle supervelmocí a metody vedoucí
k jejich naplnění
 zdůvodňuje postoj Československa k supervelmocím
a posuzuje jeho možnosti
 vysvětlí základní problémy
vývoje zemí západního
a východního bloku; zejména
se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných
vztahů supervelmocí USA,
SSSR a na situaci ve střední
Evropě a Československu
 porovná a vysvětlí způsob života a chování
v nedemokratických společnostech a v demokraciích
 rozčleňuje poválečný vývoj
Československa do klíčových
fází, hledá příčiny proměn vý-
Mnichov a jeho důsledky
2. světová válka (globální a hospodářský
charakter války, věda a technika jako
prostředky vedení války, holocaust)
protektorát, odboj
Moderní doba. Soudobé dějiny
situace za hranicemi po 2. světové válce
USA a SSSR jako supervelmoci
OSN, NATO
sovětský blok, RVHP, varšavská smlouva
železná opona, životní podmínky na
obou jejích stranách (každodennost, kultura)
MV: Role médií
Československo v letech 1945-1948,
1968-1989
VMEGS: Globalizační
a rozvojové procesy, Žijeme v Evropě
Krize sovětského bloku 1956
EV: životní podmínky ve
třetím světě
VMEGS: Humanitární
pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky
EV: Životní prostředí
a člověk, Životní prostředí
ČR
82







voje, prokazuje schopnost
aplikovat znalosti problémů
světových dějin na domácí
prostředí
vybírá ohlasy historických
událostí v projevech lidské
kultury, např. literatury, výtvarného umění, filmu atp.
popíše mechanismy
a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí
lidská práva v souvislosti
s evropskou kulturní tradicí
zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu
a fungování
diskutuje nad realitou vztahu
českého prostředí k procesu
evropského sjednocování
objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam
islámské a některé další neevropské kultury v moderním
světě
analyzuje proces rozpadu
Československa a objasňuje
problémy spojené s počátky
existence samostatné ČR
vymezí základní problémy
soudobého světa a možnosti
dalšího vývoje
EV: průmyslová krajina,
globální myšlení
„Třetí svět“, dekolonizace
Válečné konflikty 2. poloviny 20. století
(korejská válka, karibská krize, arabskoizraelské střety, vietnamská válka, IrákIrán-Kuvajt; dle skladby a zájmu studentů)
pád komunistických režimů a jeho důsledky
vývoj u nás po listopadu 1989
euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie
sjednocující se Evropa a její místo
v globálním světě
Problémy moderní společnosti, globalizace, terorismus
83
5.8.Zeměpis
V rámci předmětu je realizován vzdělávací obsah oboru zeměpis RVP GV a část vzdělávacího oboru geologie z RVP GV. Integruje také
okruhy průřezových témat výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, enviromentální výchova
a osobnostní a sociální výchova. v rámci mezipředmětových vztahů spolupracuje hlavně s vyučovacíma předměty biologie, fyzika, dějepis a
ZSV.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu zeměpis je tato: 2 – 2 – 2 – 1.
Žákům je dále nabídnut volitelný předmět „ zeměpisný seminář“ s dotací dvou hodin ve 3. a 4. ročníku.
Výuka zeměpisu rozšiřuje celkový vzdělanostní rozhled žáků uvedením do hlavních přírodních, sociálních a do hospodářských podmínek života lidí v místním regionu, na území České republiky, v Evropě i v dalších kontinentech. Umožňuje žákům orientovat se v současném světě a
v problémech lidstva, uvědomovat si civilizační rizika i vlastní spoluzodpovědnost za kvalitu života na Zemi a vztahů lidí k přírodnímu i společenskému prostředí. Takto získané informace dále rozvíjí s důrazem na syntézu poznatků a hledání hlubších souvislostí.
Z oboru geologie je v rámci výuky litosféry naplňován vzdělávací obsah – složení a struktura Země a geologické procesy v litosféře.
Výuka probíhá v učebně zeměpisu, která je vybavena audiovizuální technikou.
Žáci využívají školní a tématické atlasy, encyklopedie, tématické časopisy, internet.
Pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí učitelé využívají tyto postupy, metody a formy práce:
 učitel zadává žákům úkoly, k nimž žáci vyhledávají, zpracovávají, třídí a hodnotí informace a data z různých informačních zdrojů
 učitel učí žáky kriticky přistupovat k různým zdrojům informací, hodnotit jejich věrohodnost a následně je využívat v praxi
 učitel získané poznatky propojuje se znalostmi dalších vzdělávacích oblastí, žáci si tak vytvářejí ucelenější představy o vztazích mezi
přírodním a společenským prostředím
 učitel do výuky zařazuje různé metody, jako například skupinová práce, řízená diskuze, projekty
Kompetence k řešení problému
 učitel připravuje úkoly, které vedou k samostatnému a tvůrčímu řešení na základě poznatků nejen zeměpisných, ale i z jiných předmětů
 učitel vytváří s žáky na základě pozorování, osvojených znalostí a dosavadních zkušeností určité hypotézy k úkolům, žáci je ověřují
praktickou činností a kladou otázky s geografickou tematikou a formulují správná řešení problémů
 učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů
 učitel při všech formách projevu žáků je vede k jazykově správnému a logickému vyjadřování myšlenek
 učitel žákům poskytuje příležitost k obhajobě svého vlastního názoru a postupu
 učitel učí žáky naslouchat promluvám druhých lidí, porozumět jim, vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuse
84
 učitel při práci v týmu podporuje uplatňování individuálních schopností a dovedností a dosahování společných stanovených cílů
 učitel podporuje kooperativní učení
 učitel vysvětluje žákům etnická, národní, náboženská specifika a podporuje lidskou solidaritu a porozumění
Zeměpis 1. ročník
Učivo
 porovná postavení Země ve
vesmíru, sluneční soustavě
Země jako vesmírné těleso
OSV: osobnost, seberegulace, sociální komunikace,
morálka všedního dne,
soutěž a spolupráce
FYZIKA:
využívá poznatky
 Zákony o pohybu planet
 sluneční soustava
 slapové jevy
 popíše pohyby Země
a vysvětlí důsledky z toho vyplývající
 tvar a pohyby Země
 důsledky pohybů
 střídání dne a noci, střídání ročních
období
 čas
Geografická kartografie a topografie
 určí zem. šířku a délku místa
na mapě, podle zem. souřadnic určí místo
 rozliší mapy dle měřítka
a obsahu
 zeměpisné souřadnice
 mapa, měřítko mapy, obsah mapy
druhy map, kartografické zobr. způsoby, vznik mapy
 kartografické symboly
Fyzickogeografická sféra
vzájemné vazby a souvislosti, důsledky
pro životní prostředí
ATMOSFÉRA
 stavba a složení
 počasí a podnebí
- Jak člověk ovlivňuje ŽP
od počátku existence po
současnost
85
 vysvětlí pojmy stavba
a složení atmosféry, počasí
a podnebí, vyjmenuje faktory,
které to ovlivňují, vysvětlí
a popíše schéma VOA
 klimatogeografičtí činit. a meteor.
prvky
 VOA
 podnebné pásy Země
 vysvětlí pojem místní větry
a uvede příklady
 rozliší podnebné pásy
objasní malý a velký oběh
rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich fci v krajině
rozliší jednotlivé celky světového
oceánu
provede klasifikaci řek, jezer, rozliší umělé vodní plochy, vodu
podpovrchovou, ledovce – dovede
uvést příklady a ukázat v mapě
HYDROSFÉRA
 vysvětlí základy deskové tektoniky, pohyb litosférických
desek
 objasní sopečnou. činnost, horotvornou č. a zemětřesení
 rozezná typy a složení zemské
kůry,
 objasní vliv vnitřních
a vnějších činitelů na tvářnost
LITOSFÉRA a GEORELIÉF
 oběh vody na Zemi
 světový oceán a moře, vlastnosti
mořské vody
 voda pevnin
 stavba a složení Země
 litosféra – členění – teorie pohybu
litosférických desek
 zemská kůra
 horninotvorný cyklus
 georeliéf – členění
 endogenní, exogenní, antropogenní
 Jakým způsobem člověk využívá vodní
zdroje a jaké jsou nejčastější příčiny jejího
znečištění
EV:Člověk a životní prostředí
 Jaké zdroje energie
člověk na Zemi využívá a jaké z toho pro něj
vyplývají důsledky
BIOLOGIE:
 energetická bilance Země
 procesy v litosféře
86
georeliéfu
 rozliší členění georeliéfu
činitelé tvářící georeliéf
PEDOSFÉRA
 objasní dělení půd na půdní
druhy a půdní typy
 vysvětlí princip půdotvorného
procesu
 půdní druhy – velikost půdního zrna
 půdní typy – půdotvorný proces a
půdotvorní činitelé
EV: Člověk a ŽP
Rychlý růst populace
vliv na ŽP, krajinu – změny
BIOSFÉRA
 rozliší hlavní biomy světa
 pojmenuje a na mapě ukáže
bioklimatické pásy
 pojmenuje a na mapě ukáže
výškové stupně
 objasní význam biosféry pro
člověka (odstranění lesů, eroze půdy, povodně)
 vysvětlí na konkrétních příkladech (globální i lokální
případy)
 bioklimatická šířková pásma
a výškové stupně
 objasní členění obyvatelstva
dle kritérií, objasní pohyb
obyvatelstva (přiroz.
a mechanický), rozmístění
a vývoj
 na mapě ukáže hlavní seskupení obyvatelstva na Zemi
 rozdělí typy sídel dle funkce
a ukáže na mapě
Socioekonomická sféra
OBYVATELSTVO
 základní geografické, demografické,
hospodářské charakteristiky
 pojmy hustota, pohyb, rozmístění
 sídla – typy, fce
 pojmy aglomerace, konurbace, mega-
BIOLOGIE:
 rozšíření rostlinstva a živočišstva
na planetě
 ohrožené druhy
VMEGS: glob. problémy
Humanitární pomoc
Žijeme v Epropě
MKV:
 psychosociální aspekty
interkulturality
87
 vysvětlí pojmy – jádro x periferie, aglomerace, konurbace,
megalopolis a ukáže příklady
na mapě
 určí základní předpoklady
rozvoje světového hospodářství
 objasní pojmy bohatý S
a chudý J
 Třetí a Čtvrtý svět, Draci,
HNP, HDP
 rozdělí světové hospodářství
na základní typy
 popíše hlavní lokalizační faktory průmyslové výroby
 na mapě ukáže a zhodnotí oblasti těžby nerostných surovin
 vysvětlí energetické zdroje –
minulé, současné
a alternativní
 popíše a zhodnotí strukturu
průmyslových odvětví dle
stupně rozvoje společnosti,
ukáže příklady na mapě
 rozdělí energetické a zpracovatelské obory a na mapě ukáže nejvýznamnější regiony
 charakterizuje přír. a soc.ek.
faktory rozmístění zem. výroby
lopolis
SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
 lokalizační předpoklady a faktory
 sektorová a odvětvová struktura
 územní dělba práce
 ukazatelé hospodářské a životní
úrovně
VMEGS: globální problémy
PRŮMYSL
 rozmístění surovinových a energetických zdrojů
 lokalizační faktory
 těžební průmysl
 energetika
 zpracovatelské obory
ZEMĚDĚLSTVÍ
 přírodní a soc.ek. faktory podmiňující
zemědělskou výrobu
 živočišná výroba
88
 charakterizuje zemědělskou
 rostlinná výroba
výrobu vyspělých
a rozvojových států
 zhodnotí produkci hlavních
plodin pěstovaných na světě –
ukáže na mapě
 zhodnotí chov hovězího, vepřového dobytka, drůbeže
a dalších složek živočišné
produkce – porovná produkci
vyspělého a rozvojového světa
 objasní problémy výživy rozvojového světa
DOPRAVA
 popíše jednotlivé typy dopra-  základní ukazatele – hustota, objem,
výkon
vy
 pevninská doprava
 charakterizuje dle objemu,
 vodní doprava
výkonu, intenzity
 vzdušná
 na mapě vymezí hlavní trasy
a uzly jednotlivých typů dopravy
 rozdělí služby a jejich rozmístění
 určí základní předpoklady pro
rozvoj cestovního ruchu a na
mapě ukáže nejvýznamnější
regiony
OBSLUŽNÁ SFÉRA, MEZINÁRODNÍ
OBCHOD, CESTOVNÍ RUCH
MV: média, produkty, význam, účinky, role
89
Učivo
 vymezí a na mapě ukáže regiony Ameriky – FG a SOE
 porovná základní demografické údaje, kolonizace
 zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské
poměry, vzájemně porovná
 nejvyspělejší ekonomiky S.
Ameriky x problémy rozvojových zemí L. Ameriky
Regionální geografie
fyzickogeografická a
socioekonomická charakteristika
MAKROREGIONU SVĚTA
OSV:
 Organizační dovednosti
 Efektivní řešení problémů
 Soc. komunikace
 Spolupráce, soutěž
DĚJEPIS, ZSV:
 občan ve státě
 mezinárodní vztahy
 globální svět
 územní vývoj států
 vymezí a na mapě ukáže FG
a SOE regiony Afriky
 porovná základní demografické údaje
poměry, vzájemně porovná
 popíše problémy kolonizace,
hlavní sociální a zdravotní
problémy
AFRIKA
a SOE regiony Asie
poměry
SEVERNÍ a LATINSKÁ AMERIKA
Kanada
USA
Mexiko
Střední Amerika
Jižní Amerika
- Severní Afrika
 Sahel
 Západní Afrika
 Střední Afrika
 Východní Afrika
 Jižní Afrika
ASIE
 Jihozápadní Asie
 Jižní Asie
 Jihovýchodní Asie
 Východní Asie
VMEGS:
 Globální problémy
 Humanitární pomoc
MKV:
 Sociokulturní rozdíly
 Splol. – interkulturalistika
EV:
90
 porovná vyspělé ekonomiky
Japonsko a Izrael x Draci x
nejchudší státy Asie
 popíše rozpad SSSR
 současné dělení, politická
a ekonomická situace, problémy
 SNS a Pobaltí
a SOE regiony
poměry
AUSTRÁLIE a OCEÁNIE
 Austrálie
 Nový Zéland
 Oceánie
 vymezí a na mapě ukáže oblasti, vymezí ostrovní skupiny
zhodnotí význam A. a A.
 uvede významné badatele –
polárníky
POLÁRNÍ OBLASTI
 Arktida
 Antarktida
MV:
 Média, produkty, význam, využití
Učivo
Regionální geografie
fyzicko geografická a socioekonomická
charakteristika MAKROREGIONU
SVĚTA
VMEGS:
DĚJEPIS, ZSV:
 občan ve státě
 mezinárodní vztahy
 globální svět
 územní vývoj států
91
 zhodnotí polohu, přírodní poměry a postavení Evropy ve
světě
 objasní význam integrace evropských států, vznik EU
a její hlavní cíle
 vymezí a na mapě ukáže geomorfologické celky, hydrografické, klimatické oblasti
 popíše přírodní a surovinové
zdroje
 vymezí jádrové oblasti
a periferie
 hlavní průmyslové, zemědělské regiony
 popíše rozpad soc. bloku,
RVHP
 objasní soc. a pol. problémy
rozpadu soc. bloku
 objasní pojmy inflace, privatizace, centrálně řízená ekonomika, tržní ekonomika, demokracie
 určí geografickou polohu ČR,
zhodnotí její význam v rámci
Evropy
 rozliší průběh hranic
 porovná rozlohu s ostatními
státy Evropy
 objasní a na mapě ukáže geo-
EVROPA
 Západní Evropa
 Severní Evropa
 Jižní Evropa
 Střední Evropa
 Jihovýchodní Evropa
 Východní Evropa
 Evropský integrační
proces
 Mezinárodní spolupráce a humanitární pomoc
ČESKÁ REPUBLIKA
OSV:
 Organizační dovednosti
 Efektivní řešení problémů
 Spolupráce, soutěž
Fyzickogeografická a socioekonomická
charakteristika
Politické postavení ČR v Evropě a ve
světě
FYZICKOGEOGR.CHAR:
 poloha, rozloha, hranice, vznik státu
EV:
 Člověk a ŽP
DĚJEPIS, ZSV:
občan ve státě
právo a spravedlnost
moderní doba a soudobé dějiny
územní vývoj státu
92
logický a geomorfologický
vývoj
 zhodnotí rozmanitost reliéfu
a rozliší dvě základní geomorfologické jednotky – Český
masív a Karpaty
 zařadí území ČR k úmořím
 pojmenuje hlavní vodní toky,
jezera, umělé vodní plochy –
zařadí dle klasifikace
a vyhledá na mapě
 geologická stavba a vývoj
 geomorfologické členění
VMEGS:
 vodstvo
MKV:
BIOLOGIE:
 příčiny vnitřních a vnějších geologických procesů
vyjmenuje hlavní činitele ovlivňující podnebí ČR
 podnebí
zhodnotí vlivy (oc. x kont.)
 rozlišuje mezi půdními druhy
a typy na území ČR
 popíše hlavní vegetační stupně, typy krajiny, uvede příklady zástupců rostlin
a živočichů
 uvede NP a někt. chráněná
území a umí ukázat na mapě
 zhodnotí vývoj osídlení, hustotu
 uvede strukturu obyv. (národ.,
věk, rasa, nábož., zaměstnan)
 uvádí příklady sídel a jejich
 půdní typy a druhy
 rozšíření půd
 rostlinstvo a živočišstvo
 ochrana přírody a životního prostředí
BIOLOGIE:
 rozšíření rostlin a živočichů
 obyvatelstvo
 sídla
EV:
 Člověk a ŽP
 ŽP České republiky
93
funkce
 zhodnotí surovinovou základnu ČR
 člení hosp. do jednotlivých
sektorů
 analyzuje proces transformace
centrálně řízené ekonomiky
k tržnímu hosp.
 popíše a na mapě ukáže průmyslová centra – jejich zaměření, vazbu na EU
 zhodnotí podmínky ČR (klima, půdní fond, terén)
 vysvětlí transformaci zeměd.
v ČR
 zhodnotí živoč. a rostl. výrobu
v ČR – hlavní produkční oblasti
 porovná úroveň dopravy
s ostatními státy EU
 vymezí hlavní dopravní tahy
na mapě
 zhodnotí úroveň služeb
 pojmenuje podstatné podmínky atraktivity pro rozvoj cestovního ruchu, vymezí hlavní
oblasti c. ruchu v ČR
 rozlišuje zákl. správní katego-
HOSPODÁŘSTVÍ
 přírodní zdroje, nerostné suroviny
 transformační procesy
 průmyslová odvětví
MKV:
 Psychosociální aspekty
interkulturality
 zemědělství




doprava
cestovní ruch
vývoj regionální struktury
zapojení ČR do jednotlivých struktur
EU
 politické a hospodářské mezinárodní
organizace
VMEGS:
a mezinárodní rozvojová spolupráce
94
 vývoj regionální struktury
 kraje
 NUTS
a jejich příčiny
Srovná s ostatními kraji ČR dle
vybraných kritérií /přír.podm.,
obyv,hosp. charak./
Zhodnotí význam v rámci ČR
Mapy, grafy
Rakovnicko, Kladensko
Učivo
MÍSTNÍ REGION
Středočeský kraj – podrobná fyzická a
socioekonomická charakteristika kraje
v porovnání s ostatními kraji ČR
MKV-sociální aspekty interkulturality
MV-zjišťování údajů
OSV-práce ve skupině
MKV
Rozdělí státy dle různých kritérií
 dle rozlohy, počtu obyvatel
 dle vyspělosti
 dle politického systému
 dle formy vlády
 dle územní organizace
 dle mezinárodněprávního postavení
Umí vysvětlit pojmy HDP, HNP,
HDI….
POLITICKÁ MAPA SVĚTA
 členění států dle různých kritérií
VMEGS
MV
Vysvětlí nutnost vzniku mezinárodních integrací v důsledku existence svět. Hospodářství
 mezinárodní integrace
rie v územním členění ČR
 srovná jednotlivé regiony
s důrazem na MÍSTNÍ region
dle vybraných kritérií (přír.
podm., obyv., hosp. charakt.)
 zhodnotí postavení ČR
v rámci EU a ostatních mezinárodních integrací
MV:
 Média, produkty
 role
95
Typy integrací
Orientuje se v dostatečně v současné politické a ekonomické situaci světa
Umí vyjmenovat a vysvětlit hlavní globální problémy Země a subjektivně hodnotí jejich řešení
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ZEMĚ
VMEGS-humanitární pomoc, mazinár. spolupráce
EV – člověk a životní prostředí, globální problémy
Země
96
5.9.Matematika
Vyučovací předmět Matematika je zařazen jako povinný 1. – 4. ročníku čtyřletého gymnázia. v rámci tohoto předmětu je realizován celý
vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika RVP GV. Do předmětu je v průběhu celého studia integrován tematický okruh průřezového
tématu – Osobnostní a sociální výchova. Svým vzdělávacím obsahem úzce souvisí především se vzdělávacími obsahy předmětů Fyzika, Chemie
a Informatika a výpočetní technika.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Matematika je tato:
1. – 4. ročník čtyřletého gymnázia: 4 – 4 – 4 – 3. Ve všech ročnících gymnázia je jedna hodina věnována praktickým cvičením a třída dělena
na poloviny. Během studia nabízí škola pro zájemce a talentované studenty i další aktivity mimo vyučování: Matematická olympiáda (v kategoriích, A, B, C), mezinárodní matematická soutěž Klokan, korespondenční semináře.
V nabídce tématických seminářů zařazujeme ve třetím ročníku seminář Soustavy rovnic a ve čtvrtém ročníku seminář Základy diferenciálního a integrálního počtu a Maturita a příprava na VŠ.
Předmět Matematika vede studenta k rozvíjení logického myšlení a abstrakci. Klade důraz na srozumitelnou a věcnou argumentaci
a schopnost správně pracovat s různými informačními zdroji. Využívá matematické modelování při řešení problémů. Vybavuje studenta povědomím o možnostech uplatnění v různých oblastech praxe a připravuje k dalšímu studiu.
V hodinách Matematiky jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí využívány následující postupy:
 učitel zadává žákům různá témata na zpracování s použitím dostupných zdrojů informací; žáci sami kriticky přistupují k těmto zdrojům
 žáci porovnávají své výkony s výkony ostatních vrstevníků řešením úloh a testů dostupných z různých zdrojů (SCIO, maturitní testy),
tyto výkony porovnávají a hledají příčiny případných rozdílných výsledků
 učitel předkládá žákům k řešení úlohy různé obtížnosti, jejichž řešení vyžaduje různé stupně osvojení vědomostí, dovedností
a samostatnosti. Řešením těchto úloh žák získává informaci o dosaženém pokroku
 žáci se vytvářením matematických modelů učí abstrahovat a uvědomovat si rozdíly mezi modelem a reálnou situací, vyhodnocují výsledky vzhledem k podmínkám
 žák si vytváří zásobu matematických algoritmů a metod řešení, které lze aplikovat
 učitel postupuje od jednodušších problémů ke složitějším, podporuje různé postupy řešení v problémových úlohách, vysvětluje induktivní a deduktivní pojetí řešení problému, zadává různé stupně obtížnosti úloh
 učitel rozebírá příčiny vzniku chyb v postupu řešení, žák pracuje s chybou
 pomocí vhodných úkolů, otázek vede učitel žáka k rozboru problému, plánu postupu řešení, odhadu výsledku, řešení a pak kritickému
zhodnocení všech kroků
 žák využívá zkušeností z praxe a navazuje na ně
97
 učitel vede žáky ke kritickému přijímání informací
 učitel podněcuje žáky k diskusi ve skupině, správné interpretaci získaných výsledků, a argumentaci při obhajobě vlastního řešení úloh
 žák prezentuje výsledky své činnosti s využitím digitálních technologií
 učitel zadává úkoly vyžadující týmovou spolupráci (kooperace, spolupráce při řešení problému, obhajoba svého názoru a zvoleného postupu, prosazení se ve skupině, soutěž, uplatnění individuálních schopností, vědomostí, dovedností)
 učitel vede žáky tomu, aby posuzovali kriticky vědecké informace
 žák je veden k zodpovědnosti za plnění svých úkolů
Matematika 1. ročník
Učivo
 číselné obory (přirozená, celá, racionální, iracionální, reálná čísla)
 operace v číselných oborech
OSV (práce v kolektivu)
ČÍSLO a PROMĚNNÁ
Žák:
 zvládá operace v číselných
oborech, třídí číselné obory,
třídí čísla
 znázorňuje obraz čísla na číselné ose
OSV
 rozkládá přirozená čísla na
 prvočísla, čísla složená, prvočíselný
součin mocnin prvočísel
rozklad, nejmenší společný násobek,
největší společný dělitel, kritéria děli užívá kritéria dělitelnosti při
telnosti
řešení úloh
 užívá nejmenší společný násobek a největší společný dělitel při řešení slovních úloh
 užívá vlastnosti dělitelnosti
přirozených čísel, zdůvodňuje
své postupy
98
 provádí operace s mocninami
a odmocninami, upravuje výrazy s nimi (číselné i
s proměnnými)
 odhaduje výsledky numerických výpočtů
 efektivně provádí numerické
výpočty, účelně využívá kalkulátor
 mocniny s přirozeným a celým exponentem, druhé odmocniny
 pravidla pro počítání s mocninami
a odmocninami, výrazy s nimi
OSV
 upravuje efektivně výrazy
s proměnnými
 rozkládá mnohočleny na součin (užívá vytýkání, vzorce,
dělení mnohočlenu mnohočlenem)
 určuje definiční obor výrazu

 zjednodušuje výrazy
s absolutní hodnotou
 aplikuje geometrický význam
abs. hodnoty při řešení rovnic
a nerovnic
 operuje s intervaly, užívá
symbolický jazyk matematiky
 mnohočleny, lomené výrazy a jejich
úpravy
OSV
ARGUMENTACE
a OVĚŘOVÁNÍ
 čte a zapisuje tvrzení
v symbolickém jazyce matematiky
 užívá správně logické spojky
(pro konjunkci, alternativu,
 definiční obor výrazu
 absolutní hodnota, její geometrický
význam, rovnice a nerovnice
s absolutní hodnotou
 výroková logika
 výrok, složený výrok, negace, operace s výroky
 pravdivostní tabulky
OSV
99
implikaci, ekvivalenci)
a kvantifikátory (obecný
a existenční)
 neguje složené výroky
a výroky s údaji o počtu
 používá pravdivostní tabulky
k řešení slovních úloh
GEOMETRIE
 používá geometrické pojmy
a vztahy k řešení úloh konstrukčních i praktických
 rozliší definici a větu, předpoklad a tvrzení věty
 neguje složené výroky
a výroky s kvantifikátory
 pracuje s obrácenou
a obměnou implikací
a s negací implikace
 vytváří hypotézy, zdůvodňuje
a dokazuje jejich pravdivost či
nepravdivost
 vybere typ důkazu a provede
ho u úloh na dělitelnost
 rozliší správný a nesprávný
úsudek
 zdůvodňuje svůj postup
a ověřuje správnost řešení
problému
ČÍSLO a PROMĚNNÁ
 řeší lineární rovnice
a nerovnice, diskutuje řešitel-
 trojúhelník
 pravoúhlý trojúhelník, Pythagorova
věta, Euklidovy věty, podobnost trojúhelníků, goniometrické funkce
v pravoúhlém trojúhelníku
 logická stavba matematiky (axiom,
definice, věta, důkaz)
 kvantifikovaný výrok, negace
OSV
OSV
 důkaz přímý, nepřímý, sporem
 lineární rovnice a nerovnice a jejich
soustavy
100
nost
 využívá soustav rovnic
k řešení slovních úloh, sestavuje soustavy dle daných
podmínek
OSV
 aplikuje definici absolutní
hodnoty, řeší náročnější úlohy
 rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou
 řeší kvadratickou rovnici, diskutuje počet řešení
v závislosti na diskriminantu
 rozkládá kvadratický trojčlen
na součin kořenových činitelů
 řeší kvadratickou nerovnici
početně i graficky
 aplikuje vztahy mezi kořeny
a koeficienty
 upraví rovnice a nerovnice na
součinový tvar a řeší je
 kvadratická rovnice a nerovnice
 vlastnosti kořenů kvadratické rovnice
 rovnice nerovnice v součinovém
a podílovém tvaru
 rovnice s neznámou pod odmocninou
 rozlišuje ekvivalentní
a neekvivalentní úpravy
 provádí zkoušku, je-li to nutné
 řeší iracionální rovnice
 vhodnou metodou řeší rovnice
vyšších řádů
OSV
OSV
 rovnice vyšších řádů
 soustavy lineárních a kvadratických
 řeší soustavy rovnic
rovnic a nerovnic, grafické řešení
a nerovnic, graficky znázorňuje řešení
 analyzuje a řeší problémy
v nichž aplikuje soustavy rovnic
101
 zdůvodňuje svůj postup
a ověřuje správnost řešení
 provádí řešení rovnic
s parametrem, diskuzi všech
možností, zdůvodňuje správnost řešení
 lineární a kvadratické rovnice s parametrem
OSV
Učivo
ZÁVISLOSTI a FUNKČNÍ
VZTAHY
Žák:
 pracuje se základními funkčními pojmy
 formuluje, zdůvodňuje
a dokazuje vlastnosti funkcí
 načrtne grafy funkcí, určí význačné body grafu v soustavě
souřadnic
 zpracovává informace kvalitativního i kvantitativního charakteru obsažené v grafu
 určí předpis funkce
 aplikuje poznatky o funkcích
v úlohách z praxe
 obecné poznatky o funkcích (Kartézský součin, zobrazení, funkce, definiční obor, obor hodnot, graf funkce)
 vlastnosti funkcí (monotónní, prostá,
sudá a lichá, omezená, maximum
a minimum, periodická, složená, inverzní)
 elementární funkce: lineární, kvadratická, mocninné, lineární lomená, absolutní hodnota, odmocnina, exponenciální, logaritmická, goniometrické
 rovnice a nerovnice exponenciální,
 využívá poznatky o funkcích
logaritmické, goniometrické
při řešení rovnic a nerovnic
 počítání s logaritmy
 aplikuje vztahy mezi hodno orientovaný úhel, vztahy mezi gonitami logaritmických a expoometrickými funkcemi, goniometricnenciálních a goniometrických
ké vzorce, úpravy výrazů
funkcí
OSV
OSV
102
 načrtne i složitější grafy goni-  trojúhelník
om. funkcí
 sinová a kosinová věta
 využívá efektivně kalkulátor
 modeluje reálné děje pomocí
známých funkcí, řeší aplikační
úlohy
 řeší praktické úlohy, využívá
náčrt, rozbor situace, diskutuje
o možnostech řešení
 používá geometrické pojmy,
polohové a metrické vztahy
trojúhelníků
OSV
GEOMETRIE
 rovinné útvary (mnohoúhelníky,
kružnice, přímky)
na základě vlastností třídí
 úhly v kružnici
útvary, popíše a využívá jejich  množiny bodů dané vlastnosti
vlastnosti
řeší planimetrické úlohy moti-  shodná zobrazení (osová a středová
vované praxí
souměrnost, posunutí, otočení)
řeší polohové a nepolohové
 podobná zobrazení, stejnolehlost
konstrukční úlohy užitím
konstrukční úlohy
všech bodů dané vlastnosti,
pomocí shodných
a podobných zobrazení
využívá náčrt
provádí zápisy s užitím matematických symbolů
ověřuje řešení úloh, diskutuje
řešitelnost v závislosti na
vstupních údajích
volí efektivní metodu, obhajuje svůj postup
Žák:







OSV
OSV
103
 řeší praktické úlohy, využívá
náčrt, rozbor situace, diskutuje
o možnostech řešení
 na základě vlastností třídí
útvary, popíše a využívá jejich
vlastnosti
 řeší planimetrické úlohy motivované praxí
 řeší polohové a nepolohové
konstrukční úlohy užitím
všech bodů dané vlastnosti,
pomocí shodných
a podobných zobrazení
 využívá náčrt
 provádí zápisy s užitím matematických symbolů
 ověřuje řešení úloh, diskutuje
řešitelnost v závislosti na
vstupních údajích
 volí efektivní metodu, obhajuje svůj postup
STEREOMETRIE
Žák:
 využívá náčrt při řešení prostorového problému
 používá geometrické pojmy
a symboliku
 zobrazí ve volné rovnoběžné
projekci hranol a jehlan
Učivo
 polohové a metrické pojmy a vztahy
(přímka, rovina, vzájemné polohy,
odchylky, vzdálenosti)
 volné rovnoběžné promítání, řezy
hranolu a jehlanu, průsečnice rovin,
průnik přímky s tělesem
OSV
104
a jejich řez
 využívá vlastností geometrických útvarů v prostoru
a zdůvodňuje je
ANALYTICKÁ GEOMETRIE
 ovládá základní pojmy, správně používá symboliku
 provádí operace s vektory,
aplikuje v geometrických úlohách
 řeší polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech
v rovině, užívá různé způsoby
analytického vyjádření útvarů
 užívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určení
analytického vyjádření a naopak
 řeší úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky
 soustava souřadnic
 vektor, souřadnice, velikost, operace
s vektory, odchylka dvou vektorů
 rovnice přímky (parametrická, obecná, směrnicový tvar)
 rovnice polopřímky, úsečky
 vzájemná poloha přímek
 rovnice roviny (parametrická, obecná)
 vzájemná poloha přímek a rovin
 metrické vztahy přímek, rovin a bodů
(odchylky, vzdálenosti)
 analytické vyjádření kuželoseček
(kružnice, elipsa, hyperbola, parabola)
 základní vlastnosti kuželoseček, konstrukce
 vzájemná poloha přímky
a kuželosečky, tečna, sečna, nesečna
OSV
OSV
OSV
Učivo
105
STEREOMETRIE
OSV
 využívá vlastností geometrických
útvarů v prostoru a zdůvodňuje je
 řeší stereometrické problémy motivované praxí
 charakterizuje jednotlivá tělesa
 aplikuje funkční vztahy, trigo
 nometrii a úpravy výrazů
 aplikuje poznatky z planimetrie
 povrchy a objemy těles (hranol, jehlan,
kužel, válec, koule, komolý kužel a jehlan)
KOMPLEXNÍ ČÍSLA
 pracuje s různými způsoby vyjádření komplexního čísla, provádí
operace s komplexními čísly, znázorní v Gaussově rovině
 řeší rovnice v oboru C i rovnice
vyšších řádů
ZÁVISLOSTI a FUNKČNÍ
VZTAHY
Žák:
 formuluje a zdůvodňuje vlastnosti
studovaných posloupností
 řeší aplikační úlohy
 aplikuje exponenciální funkci
a geometrickou posloupnost ve finanční matematice
 rozliší správný a nesprávný úsudek
 obor komplexních čísel
 operace s komplexními čísli v algebraickém, složkovém, goniometrickém tvaru
 absolutní hodnota, mocnina, odmocnina
kompl. čísla
 rovnice v oboru kompl. čísel
 binomická rovnice




určení a vlastnosti posloupnosti
limita posloupnosti
aritmetická posloupnost
geometrická posloupnost, užití ve finanční
matematice
 nekonečná geometrická řada
 matematická indukce
OSV
OSV
PRÁCE S DATY, KOMBINATO106
RIKA a PRAVDĚPODOBNOST
 upravuje výrazy s faktoriály
a kombinačními čísly, řeší rovnice
a nerovnice s nimi
 řeší problémy s kombinatorickým
podtextem, rozliší kombinatorické
skupiny a určí jejich počet
 vytvoří binomický rozvoj, pracuje
s jeho členy, aplikuje poznatky
s Pascalova trojúhelníka
 využívá kombinatorické postupy
při výpočtu pravděpodobnosti
 diskutuje a hodnotí statistické informace
 reprezentuje graficky soubory dat,
čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy
 faktoriál, kombinační číslo a jeho vlastnos- OSV
ti
 Pascalův trojúhelník
 variace, permutace, kombinace bez opakování
 binomická věta
OSV
 náhodný jev a jeho pravděpodobnost
 pravděpodobnost sjednocení, průniku jevů,
 nezávislost jevů, Bernoulliovo schéma
 statistický soubor a jeho charakteristiky
(vážený aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka
 analýza a zpracování dat
107
5.10.
Fyzika
Vyučovací předmět fyzika je zařazen jako povinný předmět v 1. – 4. ročníku čtyřletého gymnázia.
V rámci tohoto předmětu je realizován celý vzdělávací obsah vzdělávacího oboru fyzika z RVP GV. v tomto vyučovacím předmětu jsou dále
realizovány tématické okruhy průřezových témat – Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova. Svým vzdělávacím obsahem úzce
souvisí především se vzdělávacími obsahy předmětů Matematika, Informatika a výpočetní technika, Chemie.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu fyzika je tato: 1. – 4. ročník 2 – 2 – 2 – 2.
Při výuce celé třídy jsou především využívány kmenové učebny.
Žáci se zájmem o fyziku mají možnost prohloubit a rozšířit své vědomosti a praktické dovednosti v rámci volitelných předmětů.
Pro talentované žáky je ve škole organizována Fyzikální olympiáda pro kategorii A, B, C, D a je jim poskytována odborná pomoc při účasti
v soutěži.
Výchovné a vzdělávací strategie.
V hodinách fyziky jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí učitelem využívány následující postupy:




Učitel zadává žákům různá témata na zpracování s použitím dostupných zdrojů informací
Žáci volí vhodné zdroje, splňují kritéria dostatečné odbornosti a vědeckého přístupu a využívají je pro zpracování zadaného úkolu
Žáci sami kriticky přistupují k těmto zdrojům, které podávají pseudovědecký a vědeckými postupy nepodložený výklad
Řešením úloh a testů dostupných z různých zdrojů si porovnávají své výkony s výkony ostatních a hledají příčiny případných rozdílných
výsledků
 Učitel předkládá žákům k řešení úlohy různé obtížnosti, jejichž řešení vyžaduje různé stupně osvojení vědomostí, experimentálních dovedností a samostatnosti. Řešením úloh žák získává informaci o dosaženém pokroku.
 Žáci při řešení fyzikálních úloh posuzují, zda zadaná úloha má pouze jeden postup vedoucí k řešení, a dokáží vymezit podmínky, za kterých daná úloha má řešení
 Při řešení fyzikálních úloh jsou učitelem vybírány takové úlohy, které rozvíjejí užívání matematických metod s použitím správné symboliky
 Žáci vypracují ukázková řešení úloh a referáty v takové formě, aby je bylo možné prezentovat s použitím moderních komunikačních
technologií (prezentace na počítači, umístění na web, dataprojektor, interaktivní tabule)
 Učitel zadává žákům úkoly vyžadující týmovou spolupráci a dělbu práce a posiluje tak pocit zodpovědnosti za výsledek skupinové práce
108
 Žáci jsou seznámeni s riziky spojenými s prací s radioaktivním materiálem, chemickým zamořením a vědí jak se zachovat v případě nebezpečných situací
 Učitel vede žáky k tomu, aby posuzovali vědecké objevy i z hlediska jejich dalšího vyžití pro vývoj společnosti
 v návaznosti na události v minulosti žáci dokáží posoudit, kdy byly vědecké objevy zneužity proti lidstvu
Fyzika 1. ročník
Žák měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření.
Rozliší skalární a vektorové veličiny a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh.
Učivo
Fyzikální veličiny a jednotky, soustava
SI
Relativní a absolutní odchylka měření
Užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o
pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených nebo zpomalených.
Určí v konkrétních situacích síly
a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil.
Užívá Newtonovy pohybové zákony k předvídání pohybu těles.
Užívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh.
Kinematika pohybu – vztažná soustava,
poloha a změna polohy tělesa, jeho rychlost a zrychlení
OSV
Matematika – dosazování do vzorců,
odvozování, matematické funkce –
v průběhu všech ročníků
EV –
Doprava, škodlivé látky,
Dynamika pohybu – hmotnost a síla,
Newtonovy pohybové zákony, inerciální
soustava, hybnost tělesa, tlaková síla,
tlak, třecí síla, pružnost, gravitační
OSV
a tíhová síla, gravitační pole, moment
síly, práce, energie, výkon, souvislost
změny mechanické energie s prací, zákon
zachování hmotnosti, hybnosti a energie.
Z – Sluneční soustava
Fyzika 2. ročník
Objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství
Učivo
Kinetická teorie látek – charakter pohybu
a vzájemných interakcí částic v látkách
různých skupenství.
Chemie – stavba látek
109
a jejich vnitřní strukturu.
Aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh.
Využívá stavovou rovnici ideálnímu plynu stálé hmotnosti při
předvídání stavových změn plynu.
Analyzuje vznik a průběh procesu
pružné deformace pevných těles.
Porovnává zákonitosti teplotní
roztažnosti pevných těles
a kapalin a využívá je k řešení
praktických problémů.
Objasní procesy vzniku, šíření,
odrazu a interference mechanického vlnění
Termodynamika – termodynamická teplota, vnitřní energie a její změna, teplo,
termodynamické zákony, měrná tepelná
kapacita, různé způsoby přenosu vnitřní
energie v rozličných předmětech
Vlastnosti látek – normálové napětí, Hookův zákon, povrchové napětí kapaliny,
kapilární jevy, součinitel teplotní roztažnosti pevných látek a kapalin, skupenské
teplo a měrné skupenské teplo
EV – energetické úspory,
zdroje energie, znečišťování ovzduší, energetická
náročnost výrob
Tepelné stroje, čerpadlo,
vytápění, tepelné ztráty,
nízkoenergetický a pasivní
dům
OSV
Mechanické vlnění a kmitání – kmitání
mechanického oscilátoru, jeho perioda
a frekvence, postupné a stojaté vlnění,
vlnová délka rychlost vlnění, zvuk jeho
hlasitost, intenzita a barva.
OSV
Učivo
Elektrický náboj a elektrické pole – elektrický náboj a jeho zachování, intenzita
elektrického pole, elektrické napětí, kondenzátor
Elektrický proud v látkách – proud jako
veličina, Ohmův zákon
Elektrický odpor, elektrická energie
a výkon stejnosměrného proudu, polovodičová dioda.
Fyzika 3. ročník
Porovnává účinky elektrického
pole na vodiče a izolant.
Využívá Ohmův zákon při řešení
Aplikuje poznatky o mechanizmech vedení elektrického
proudu v kovech, polovodičích,
kapalinách a plynech při analýze
chování těles z těchto látek
OSV
110
v elektrických obvodech.
Využívá zákon elektromagnetické
indukce k řešení problémů a
k objasnění funkce elektrických
zařízení.
Magnetické pole – pole magnetů
a vodičů s proudem, magnetická indukce,
indukované napětí.
Střídavý proud – harmonické střídavé
napětí a proud, jejich kmitočet, výkon
střídavého proudu, alternátor,
elektromotor, transformátor.
EV – výroba el. Energie,
elektrárny, druhy, dopady
na ovzduší a přírodu, alternativní a obnovitelné
zdroje
Elektromagnetické záření – elektromagnetická vlna, spektrum elektromagnetického záření.
Přenos informací, získávání informací o okolním světě, elektronový mikroskop
Fyzika 4. ročník
Porovnává šíření různých druhů
elektromagnetického vlnění v rozličných prostředích.
Využívá zákony šíření světla
v prostředí k určování vlastností
zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy
Využívá poznatky o kvantování
energie záření a mikročástic
k řešení fyzikálních problémů.
Posoudí jadernou přeměnu
z hlediska vstupních a výstupních
částic a energetické bilance.
Využívá zákon radioaktivní pře-
Učivo
Vlnové vlastnosti světla – šíření
a rychlost světla v různých prostředích,
stálost rychlosti světla v inerciálních soustavách a některé důsledky této zákonitosti, zákony odrazu a lomu světla, index
lomu, optické spektrum, interference
světla.
Optické zobrazování – zobrazení odrazem na rovinném a kulovém zrcadle,
zobrazení lomem na tenkých čočkách,
zorný úhel, oko jako optický systém, lupa.
OSV
OSV
Optické soustavy, pozorován, přínos
pro chápání přírodních jevů
a zákonitostí mikro a makro objektů
Kvanta a vlny – foton a jeho energie, částicově vlnová povaha záření mikročástic.
Atomy – kvantování energie elektronů
v atomu, spontánní a stimulovaná emise, EV – nové zdroje energie
laser, jaderná energie, syntéza a štěpení
jader atomů, řetězová reakce, jaderný
Radioaktivní látky, škodlivost záření
Způsoby využití jaderné energie: výhody – nevýhody
111
měny k předvídání chování radio- reaktor.
aktivních látek.
Navrhne možné způsoby ochrany
člověka před nebezpečnými druhy
záření.
Žák užívá fyzikální veličiny
prostor, čas, hmotnost
v inerciálních vztažných soustavách-Galileiho transformace.
Prostor a čas v klasické mechaniceGalileiho princip relativity
OSV
Po rozboru Michelsonova pokusu Speciální teorie relativity
žák chápe nutnost vzniku STR pro
inerciální vztažné soustavy.
Objasní důsledky 1. a 2. postulátu
A. Einsteina
Důsledky speciální teorie relativity
OSV
112
5.11.
Chemie
Vyučovací předmět Chemie vede žáky k poznání chemických látek, k objasnění zákonitostí chemických dějů v živé a neživé přírodě a
k vytváření kladného vztahu k praktickým činnostem. v 1. – 4. ročníku čtyřletého gymnázia je realizován vzdělávací obsah vzdělávací oblasti
Člověk a příroda vzdělávacího oboru chemie podle RVP G. V tomto vyučovacím předmětu jsou dále realizovány tématické okruhy průřezových
témat – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Chemie je tato: 1.- 4. ročník: 2 – 2 – 2 – 2.
V prvním až třetím ročníku jsou společně s fyzikou a biologií vyučována praktika, zaměřená především na práci v chemické laboratoři.
v průběhu praktik jsou rozvíjeny kompetence komunikativní, sociální a personální. Prováděním jednoduchých chemických experimentů žáky
v průběhu praktik jsou rozvíjeny kompetence pracovní.
Při výuce celé třídy jsou především využívány kmenové učebny. Součástí výuky jsou exkurze.
Žáci se zájmem o chemii mají možnost prohloubit a rozšířit své vědomosti a praktické dovednosti v rámci volitelných předmětů. Talentovaní
žáci mají možnost se zapojit do Chemické olympiády pro kategorii A, B, C, D a je jim poskytována odborná pomoc formou konzultací.
V hodinách Chemie jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí učitelem využívány následující postupy:
 učitel realizuje metody rozhovoru, diskuse a zadáváním samostatné práce v hodinách
 učitel objektivně hodnotí výkony žáků
 učitel vede ke kritickému přístupu ke zdroji informací
 učitel zadáváním referátů vede žáky k vyhledávání informací z dostupných zdrojů (odborná literatura, časopisy, internet)
 učitel v laboratorních cvičeních, vypracováním laboratorních protokolů, zapojením do soutěží vede žáky k hledání postupů, k utřídění
získaných údajů a vyvození správných závěrů
 učitel klade důraz na správnou terminologii, interpretaci zadaných úkolů (referáty, olympiády)
 učitel podporuje řízenou diskusi k daným tématům a prezentování řešených úloh používáním moderních komunikačních a informačních
technologií
 učitel umožňuje prezentaci práce žáků před spolužáky, publikem
 učitel využívá skupinovou práci při laboratorních cvičeních
 učitel vede žáky k dodržování bezpečnostních předpisů a zásad první pomoci, k zodpovědnému vztahu k zdraví vlastnímu i druhých
113
 učitel podporuje prezentaci žáků a rozvoj mezilidských vztahů (exkurze, soutěže)
 učitel vede žáky zodpovědnému plnění povinností kontrolou zadaných úkolů
 učitel uváděním informací o vlastnostech a účincích látek vede žáky k vytváření odmítavého postoje k drogám, zneužívání léků
a kladného vztahu k ochraně zdraví, přírody a životního prostředí
 učitel vede k zodpovědnému chování v krizových a mimořádných situacích a k poskytování pomoci druhým
 učitel rozvíjí osobní potenciál žáků pro uplatnění v osobním i profesním životě
 učitel vede k kritickému hodnocení rizik souvisejících s rozhodováním v reálných životních situacích a připravenosti rizika svého rozhodnutí nést
Chemie 1. ročník
Žák:
 uvede, čím se chemie zabývá,
pojmenuje chemické discipliny
 vysvětlí, co je chemický děj,
děj fyzikální a uvede příklady
 vyjmenuje příklady chemických výrob
 posoudí surovinové zdroje
Učivo
Obecná chemie:
 chemie – přírodní věda, její vlastnosti
a členění
 vymezení předmětu
 chemické discipliny
 chemický průmysl
VMEGS: technologie
v chemii, lékařství, průmyslové technologie
OSV: vztah chemie k ŽP
MV: kritický odstup od
modelů životního stylu
nabízejících se v mediích,
vyhodnocovat kvalitu
a význam informačních
zdrojů, využití forem
Látky a soustavy látek
 dokáže porovnat fyzikální
a chemické vlastnosti látek
 vlastnosti látek
 chápe rozdíly mezi pojmy:
 směsi a roztoky – dělení směsí
fyzikální děj, chemická reakce, směs, chemicky čistá látka,
prvek, chemická sloučenina,
atom, molekula, ion, roztok
látek a využívá tyto pojmy při
vysvětlování chemických dějů
 popíše základní metody oddělování složek ze směsí
OSV: vztah k ŽP, zodpovědnost v rámci skupiny.
EV: směsi v praktickém
životě, voda, vzduch,
prach
114
 určí názvy a značky chemických prvků
 tvoří chemické vzorce a názvy
vybraných anorganických
sloučenin
 využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin
Chemické názvosloví
 používá základní veličiny charakterizující látky a uvede jejich jednotky – m, V, n
 používá pojmu: Ar, Mr, m, M,
Vm, n
 řeší samostatně výpočty Mr,
M, n
 řeší jednoduché úkoly – výpočty chemických rovnic, zachování hmoty
Veličiny a výpočty v chemii
 definuje atom
 popíše stavbu atomu
 vysvětlí kvantová čísla
a jejich důležitost
 zakreslí elektronové uspořádání atomů
 definuje protonové
a nukleonové číslo
 vysvětlí pojem izotop a nuklid
 popíše a orientuje se v PSP,
dokáže srovnat její původní
a současný tvar
 vysvětlí pojmy perioda, sku-
Stavba atomu, PSP
 Částicové složení látek – atom, molekula, ion
 Atom a jeho elementární částice, el.
obal, orbitaly, kvantová čísla
EV: atomové jádro: využití
 Struktura elektronového obalu důleži- jako zdroje energie, jadertých prvků, způsoby znázornění
ná energetika, (Černobyl),
výzkum, zneužití – jaderné
zbraně, nebezpečnost zá Periodický zákon a periodická souření.
stava prvků.
 Chemické prvky – značky, názvy
 Chemická symbolika, pojem oxidační
číslo prvku
 Chemické sloučeniny – názvy
a vzorce vybraných binárních
a ternárních sloučenin
 Způsoby vyjadřování množství látek
 Hmotnost (jednotky, atomová relativní hmotnost, atomová hmotnostní
jednotka, molekulová relativní hmotnost, molární hmotnost)
 Objem, molární objem
 Látkové množství, mol, Avogadrova
konstanta
OSV: seberegulace, efektivní řešení problémů, spolupráce a soutěž, skupinová práce, zodpovědnost.
EV: využití výpočtových
úloh a chemických rovnic
s problematikou vzniku
škodlivin, odstraňování
škodlivin apod.
115
pina a význam hodnoty čísla
skupiny a periody
 zná osobnost D. I. Mendělejeva
 vysvětlí obecně platné zákonitosti vyplývající z PSP
a periodického zákona
Chemická vazba a vlastnosti látek.
 popíše stavbu atomu a vznik
vazby, vysvětlí podstatu chemické vazby
 znázorní chemickou vazbu
pomocí elektronového uspořádání atomů
 vysvětlí pojem elektronegativita, dokáže s hodnotami elektronegativit pracovat a určit
typ vazby
 umí vysvětlit vliv typu vazby
na vlastnosti látek a uvést jednoduché příklady
Chemický děj.
 na základě vzniku a zániku
vazby vysvětlí podstatu chemického děje, dokáže popsat
faktory ovlivňující jeho průběh
 používá pojmy reaktanty
a produkty
 sestaví chemickou rovnici
a vyčíslí její stechiometrické
koeficienty
 využívá chemickou terminologii k popisu a vysvětlování
chemických dějů
 využívá znalostí o PSP
VMEGS: Mendělejev,
Brauner
116
a částicovém složení látek
k předvídání některých fyzikálních vlastností a jejich
chování v chemických reakcích
 dokáže určit typy chemických
reakcí a popsat je
 chápe důležitost chemických
reakcí v běžném životě
Anorganická chemie
 uvede vlastnosti, přípravu,
výrobu a použití vodíku a jeho Vodík a jeho sloučeniny
sloučenin
 uvede vlastnosti, přípravu,
výrobu a použití kyslíku
a jeho sloučenin
 vysvětlí pojem biogenní prvek
 charakterizuje vodu jako chemickou sloučeninu, zhodnotí
jako surovinu, její důležitost
pro život
 uvede hlavní příčiny znečištění vod a uvede způsoby řešení
 charakterizuje vzduch, jeho
složení, zhodnotí jako surovinu, a část ekosystému
 uvede hlavní příčiny znečištění vzduchu a uvede způsoby
řešení
 vysvětlí pojmy emise, imise,
smog, inverze, skleníkový
efekt
 popíše charakteristické vlast-
Kyslík a jeho sloučeniny
Voda
Vzduch
s-prvky a jejich sloučeniny
(alkalické kovy sodík a draslík, kovy al-
EV: voda a vzduch: ozonosféra, suroviny, význam
pro život, výroba pitné vody, nutnost úspor, nedostatek vody ve světě, znečišťování vzduchu: zdroje,
příčiny, důsledky
EV: prvky jako součást
117
nosti nekovů a kovů a jejich
umístění v PSP
 zhodnotí jejich surovinové
zdroje a jejich vliv na životní
prostředí
 dokáže popsat význam důležitých prvků v jednotlivých
skupinách v běžném životě
 zhodnotí význam v praxi důležitých sloučenin




charakterizuje kovy
uvede způsoby výroby kovů
uvede slitiny kovů
popíše reaktivitu kovů podle
jejich postavení v elektrochemické řadě
 napíše vzorce koordinačních
sloučenin, vysvětlí stavbu jejich molekul
kalických zemin: hořčík a vápník)
p-prvky a jejich sloučeniny
(vzácné plyny, halogeny, chalkogeny,
dusík a fosfor, uhlík a křemík, bór)
kovové p-prvky (hliník, cín, olovo)
d-prvky a a jejich sloučeniny
společné vlastnosti, surovinové zdroje
a výroba kovů, slitiny, vliv na životní
prostředí
(chrom, mangan, železo, stříbro, zlato,
zinek, měď, rtuť)
koordinační sloučeniny
f-prvky
(uran, jaderné reakce a jejich využití)
sloučenin znečišťujících
prostředí: oxidy síry, (kyselé deště, důsledky: překyselování půdy, rozklad
rostlinných barviv, odlesňování, eroze, ničení památek, způsoby řešení –
technologie), oxidy dusíku
(motorismus), oxidy uhlíku (spalování fosilních paliv, skleníkový efekt), těžké kovy v prostředí,
význam prvků a sloučenin
ve výživě (např. jod, vápník, hořčík apod.),
surovinové zdroje významných prvků, úspory,
nutnost třídění odpadu a
recyklace, náhrada materiálů, ekologičnost výrob –
technologie
OSV: efektivní řešení problémů, morálka všedního
dne
VMEGS: technologie, UR
EV: jaderná energetika,
výzkum, využití, zneužití –
jaderné zbraně, nebezpečnost záření
ochrana proti účinkům jaderného záření
118
Chemie 2. ročník
Učivo
 definuje pojem organická
chemie
 zhodnotí postavení atomu C
v PSP a jeho význam pro
strukturu jako základu organické chemie z hlediska počtu
a vlastností organických sloučenin
 zakreslí vaznost nejdůležitějších prvků v organických
sloučeninách (C, H, N, O, halogeny, S, P)
 charakterizuje vlastnosti organických sloučenin
 je schopen rozlišit tři druhy
vzorců v organické chemii
 chápe a dokáže vysvětlit pojem izomerie
 dokáže popsat reakce
a rozdělení organických sloučenin
 aplikuje pravidla systematického názvosloví organické
chemie s možností využívat
triviálního nebo dvousložkového názvosloví pro sloučeniny, pro něž se takové názvosloví často používá
organická chemie
 charakterizuje uhlovodíky
a rozdělí je do základních
Uhlík – základ organické chemie, ostatní
prvky a jejich vaznost
Vlastnosti organických sloučeninsrovnání s anorganickými
Vazby v organické chemii a jejich pevnost
Typy vzorců organických sloučenin
Druhy uhlíkových řetězců, izomerie
Druhy reakcí v organické chemii
Klasifikace organických sloučenin (řetězce, vazby, chemické složení)
Práce s modelovou stavebnicí
Uhlovodíky a jejich klasifikace
Uhlovodíky, základní binární organické
119
skupin
 vytvoří základní typy vzorců
 chápe a umí vysvětlit rozdíly
mezi acyklickými
a cyklickými uhlovodíky
 charakterizuje rozdělení acyklických uhlovodíků, pojmy
nasycená a nenasycená sloučenina (alkany, alkeny, alkyny, alkadieny)
 umí vytvořit a pojmenovat
acyklické uhlovodíky
s rozvětvenými řetězci
 charakterizuje areny, rozdělí
je a pojmenuje zástupce
 vysvětlí vznik přírodních
zdrojů uhlovodíků a jejich využitelnost pro společnost
 zpracuje kvalitně domácí práci
na předchozí téma
 chápe a dokáže vysvětlit rozdíl mezi derivátem uhlovodíku
a uhlovodíkem
 odvozuje vzorce derivátů, zná
důležité charakteristické skupiny a druhy derivátů
 dovede posoudit význam důležitých derivátů v běžném životě
 zná zástupce jednotlivých
skupin a dovede zhodnotit jejich význam a případná rizika
při jejich zneužívání
sloučeniny a jejich rozdělení
Acyklické uhlovodíky, názvosloví, tvorba vzorců z názvů, základní vlastnosti,
reakce, významní zástupci jednotlivých
skupin
Cyklické uhlovodíky, názvosloví, rozdělení, areny a jejich význam
Přírodní zdroje uhlovodíků (využití)
Ropa – důležitá surovina pro dnešní svět,
její zpracování a využitelnost, petrochemie
EV: fosilní zdroje energie,
paliva a pohonné hmoty,
šetrnost, neobnovitelnost,
automobilismus, produkty
spalování, doprava, využití
biomasy
Deriváty uhlovodíků a jejich klasifikace
EV: účinek na organismy
karcinogenní, mutagenní,
teratogenní, kumulace
v potravních řetězcích: halogenderiváty: DDT, freony, PCB, dioxiny, rozpouštědla, BCHL, Organokovové sloučeniny: znečištění moří, minamatská nemoc, Nitrosloučeniny,
aromatické aminy, diazoniové soli, azosloučeniny.
Odvození vzorců derivátů uhlovodíků –
funkční skupiny.
Halogenderiváty – deriváty metanu, plasty, freony.
Nitroderiváty – nitrace, výbušniny, osobnost A. Nobela.
Aminy.
Hydroxyderiváty – alkoholy, rozdělení,
fenoly
120
 dokáže naznačit oxidaci primárních, sekundárních
a terciárních alkoholů





Oxidační produkty jednosytných alkoholů – primárních, sekundárních
a terciárních
Aldehydy, vzorce, zástupci
Ketony, vzorce, zástupci
popíše vlastnosti vybraných
Karboxylové kyseliny
zástupců aldehydů a ketonů
Funkční a substituční deriváty karboxyposoudí vlastnosti a význam
karboxylových kyselin a jejich lových kyselin
rozdělení
dovede odvodit vzorce karboxylových kyselin
dovede odvodit vzorce funkčních a substitučních derivátů
a vysvětlit rozdíl
uvede význam substitučních
derivátů karboxylových kyselin, zejména aminokyselin
a hydroxykyselin
 vysvětlí pojem léčiva
 rozdělí léčiva podle jejich
účinku a jejich působení
 objasní pojem drogy a jejich
působení na organismus
 uvede rozdělení drog
a příklady látek zneužívaných
jako drogy
 vysvětlí pojem tenzid a detergent a jejich působení
 posoudí vliv tenzidů a detergentů na životní prostředí
 vysvětlí pojem pesticid
 rozdělí pesticidy podle účinku
Chemie v praxi
Léčiva.
Detergenty.
Alkoholy (etanol x metanol, pojem alkoholismus,
drogová závislost, zdravý
životní styl
Biotechnologie – výroba
potravin, léčiv.
VMEGS: A. Nobel, znečištění životního prostředí
MEDV: kritický odstup od
vyhodnocovat kvalitu
a význam informačních
zdrojů
EV: zdravý životní styl,
třídění odpadu: zpětný odběr nevyužitých léčiv, antibiotika, zásady při užívání léčiv
VMEGS: Fleming
EV: vliv na ŽP, biologická
odbouratelnost, vodní
eutrofizace, vliv na vodní
ekosystémy
EV: účinky pesticidů, kumulace reziduí
zásady při používání, vliv
121
 posoudí vliv pesticidů a na
rovnováhu v přírodě, na životní prostředí a zdraví člověka
 vysvětlí pojem barevnost
 uvede skupiny barviv a jejich
význam v přírodě i v praxi
člověka
 posoudí vliv barviv na životní
prostředí
na ŽP
Pesticidy.
Barviva a pigmenty.
 vysvětlí možné účinky látek
zneužitelných jako zbraně
Otravné látky jako hrozba
 uvede příklady, kdy již byly
tyto látky zneužity člověkem a (aktuálně k problému terorismu).
uvede důsledky
EV: význam přírodních
barviv ve fotosyntéze, význam primárních producentů, vliv syntetických
barviv na ŽP
OSV, EV, VMEGS: úcta
k životu, ochrana zdraví
člověka, kritický pohled
k informacím, technologie
a jejich zneužití, účinky
látek na životní prostředí,
otázka etiky
Chemie 3. ročník
 charakterizuje polymeraci,
polykondenzaci a polyadici
a napíše jejich rovnice
 rozdělí syntetické makromolekulární látky podle různých
hledisek
 uvede příklady plastů
a syntetických vláken a jejich
použití v praxi
 porovná přednosti a nevýhody
syntetických makromolekulárních látek s materiály přírodními
 zhodnotí vliv syntetických
Učivo
Syntetické makromolekulární látky
OSV: vztah k ŽP, zodpovědnost,
efektivní řešení problémů
VMEG: technologie v chemii,
lékařství, průmyslové technologie
MEDV: kritický odstup od modelů životního stylu nabízejících se
v mediích, vyhodnocovat kvalitu
a význam informačních zdrojů a
využití jejich forem
EV: výhody a nevýhody, biolo122
makromolekulárních látek na
životní prostředí, orientuje se
v třídění odpadů
 vysvětlí pojem recyklace a
vysvětlí její důležitost
gická neodbouratelnost, nutnost
třídění a recyklace.
EV: zdravý životní styl, výživa
 definuje obor biochemie
 vyjmenuje přírodní
a biologicky významné přírodní látky a uvede jejich význam v živé soustavě
Biochemie. Přírodní látky.
 popíše stavbu a strukturu hete- Heterocyklické sloučeniny
rocyklických sloučenin
 uvede rozdělení heterocyklických sloučenin
 popíše a vysvětlí vlastnosti
vybraných heterocyklických
sloučenin
 posoudí význam heterocyklických sloučenin jako součást
biologicky významných látek
 posoudí pozitivní a negativní
význam heterocyklických
sloučenin v praxi
 v návaznosti na heterocyklické sloučeniny popíše vlastnosti a význam alkaloidů
Alkaloidy  uvede příklady nejdůležitějších a nejznámějších alkaloidů
 vysvětlí pojem drogová závislost a uvede příklady
 vysvětlí chemické složení li-
EV: toxicita, aflatoxiny, lékařství
(antibiotika), význam pro život
(báze NK a mutace), mutagenita,
teratogenita, kancerogenita.
EV, OSV: Alkaloidy (zdravý životní styl – fyziologická účinnost: toxicita x léčivé, drogová
závislost, rostlinné využívány
odpradávna, domorodci – kácení
pralesů).
123




pidů a jejich vlastnosti
a rozdělení
uvede význam lipidů jako
součásti živé soustavy a jejich
využití člověkem v praxi
uvede chemický základ izoprenoidů
rozdělí izoprenoidy podle
struktury
uvede příklady izoprenoidů a
jejich význam
Lipidy
EV: zdravý životní styl, význam
lipidů ve výživě, obezita, bulimie
a mentální anorexie, hypervitaminosa vitaminů rozpustných
v tucích, kumulace reziduí
EV: makromolekulární látky
(kaučuk), ochrana přírody
Izoprenoidy - rozdělení a význam
 objasní složení, strukturu
a rozdělení sacharidů
 zapíše vybrané sacharidy různými typy strukturních vzorců
Sacharidy
 popíše vlastnosti sacharidů
 klasifikuje sacharidy podle
různých hledisek
 uvede význam sacharidů
v živých soustavách a jejich
využití člověkem v praxi
 na příkladu vysvětlí pojmy
optická izomerie a aktivita
a objasní její význam
 rozliší redukující
a neredukující disacharidy
 vyjmenuje vybrané polysacharidy a vysvětlí jejich význam
 vyjmenuje sacharidy obsažené
v nukleotidech
EV: zdravý životní styl, význam
sacharidů ve výživě, význam zelených rostlin – fotosyntéza,
diabetes
.
 charakterizuje aminokyseliny,
uvede příklady a napíše sché124
ma vzniku peptidické vazby
 vysvětlí strukturu bílkovinných makromolekul
 vysvětlí význam peptidů
a proteinů v živých soustavách
Peptidy a proteiny
(primární, sekundární, terciární
a kvartérní struktura)
 popíše složení nukleových
kyselin a jejich strukturu, vysvětlí pojem nukleotid
 rozliší DNA a RNA a uvede
jejich význam v živých soustavách
 charakterizuje enzymy jako
biokatalyzátory
 vysvětlí stavbu
a mechanismus působení enzymů
 vysvětlí pojmy substrátová a
účinková specifita
 roztřídí enzymy podle jejich
funkce
 objasní podmínky enzymové
aktivity a regulace
 uvede příklady využití enzymů v praxi
 charakterizuje vitaminy
 rozdělí vitaminy na rozpustné
ve vodě a v tucích a uvede jejich zdroje
 vysvětlí vztah vitaminů
a enzymů a objasní význam
vitaminů pro živé soustavy
Nukleové kyseliny
Enzymy
EV: zdravý životní styl, zdravá
výživa (esenciální a neesenciální
aminokyseliny), mutace
a mutageny, škodlivé vlivy prostředí
VMEG: technologie v chemii,
lékařství, biotechnologie
OSV: zdraví
OSV: stavba a význam NK v organismech, mutace, využití NK
v kriminalistice, genetice, lékařství, etické problémy
VMEG: technologie v biochemii,
lékařství, genetice
VMEG: technologie v biochemii,
lékařství, genetice, zdraví člověka
125
 vysvětlí pojem hypovitaminosa, hypervitaminosa, avitaminosa
 definuje hormony
 vyjmenuje žlázy s vnitřní sekrecí
 charakterizuje hormony
z hlediska jejich chemického
složení
 vysvětlí význam hormonů
v živé soustavě
 uvede příklady fytohormonů
a zoohormonů a jejich funkce
Vitaminy
Hormony
výživa
výživa, technologie v biochemii,
lékařství, genetice, zdraví člověka
Chemie 4. ročník
 charakterizuje živé soustavy,
uvede jejich společné vlastnosti
 vysvětlí a používá pojem metabolismus
 podle schématu popíše základní metabolické procesy,
Učivo
Základy biochemie
Chemické znaky živých soustav. Biogenní prvky.
Biogenní sloučeniny.
Enzymový charakter chemických dějů.
Difúze a osmóza, aktivní transport. Koloidní roztoky a jejich vlastnosti. Biologické membrány.
OSV: úcta k životu, porozumění
vlastnímu organismu
126
jejich propojení a význam
 vysvětlí základní termochemické pojmy a zákony
 rozliší exotermickou
a endotermickou reakci – uvede příklad
 definuje rychlost chemické
reakce a chemickou rovnováhu
 uvede činitele, které ovlivňují
rychlost a rovnováhu reakce
 uvede význam ovlivňování
rychlosti a rovnováhy v praxi
 vysvětlí průběh chemické reakce a klasifikuje chemické
reakce z různých hledisek
Metabolismus
(látkový a energetický, anabolismus a
katabolismus, intermediární metabolismus).
Biokatalyzátory (enzymy, vitamíny).
Biotechnologie.
Makroergické sloučeniny.
Metabolismus sacharidů, lipidů a bílkovin. Propojení dějů.
Citrátový cyklus, dýchací řetězec, zisk a
výdej energie.
Zákonitosti přeměn výchozích látek
v produkty.
Termochemie a termochemické zákony.
Reakční kinetika, rychlost chemických
reakcí (srážková teorie a teorie aktivovaného komplexu, katalyzátory).
Chemická rovnováha – definice rovnovážného stavu, rovnovážná konstanta.
Posunutí rovnováhy – zákon akce a reakce.
Reakce protolytické – Brönstedova teorie
kyselin a zásad, iontový součin vody.
Reakce redoxní.
Reakce srážecí a komplexotvorné – součin rozpustnosti, konstanta stálosti komplexu.
 vysvětlí podstatu periodického
zákona a vysvětlí zákonitosti
Periodický zákon jako sjednocující čiuváděné PSP
nitel poznání mezi strukturou a vlast uvede význam objevu perionostmi anorganických sloučenin
dického zákona pro vývoj
EV: zdravý životní styl, výživa,
význam biotechnologií
MEDV: kritický odstup od modelů životního stylu nabízejících
se v mediích, vyhodnocovat
kvalitu a význam informačních
zdrojů a využití jejich forem
OSV: vztah k ŽP, zodpovědnost
jednotlivce i v rámci skupiny,
efektivní řešení
VMEGS: technologie v chemii,
lékařství, průmyslové technologie
EV: ovlivňování průběhu reakcí: úspory energie a surovin,
využití chemických reakcí
v technologiích v praxi,
k likvidaci znečištění životního
prostředí, v diagnostice a léčbě
chorob
VMEGS: Mendělejev, jeho přínos, přínos českých osobností
chemické vědy ve vývoji chemie
127
chemie
 podle výběru vyhledá, zpracuje a prezentuje informace o
znečištění životního prostředí,
prevenci a možnostech řešení
Chemie v praxi
Znečisťující látky v prostředí. Problematika odpadu.
Možnosti řešení.
Globální problémy lidstva (a chemie).
MEDV: kritický odstup od modelů životního stylu nabízejících
se v mediích, vyhodnocovat
kvalitu a význam informačních
zdrojů a využití jejich forem
OSV, EV: vztah k ŽP, zodpovědnost, efektivní možnosti řešení problémů. UR
128
5.12.
Biologie
Vyučovací předmět Biologie je zařazen jako povinný předmět v 1. – 4. ročníku čtyřletého gymnázia. v předmětu je realizován vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda podle RVP G, část vzdělávacího oboru Člověk a zdraví z RVP G, dále prostřednictvím praktických cvičení část vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. v průběhu celého studia jsou integrovány tématické okruhy průřezových témat, a to Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Mediální
výchova. Vzděláváním obsahem souvisí především se vzdělávacími obsahy předmětů Chemie, Zeměpis, Fyzika, Tělesná výchova.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Biologie je v 1.- 4. ročníku: 2 – 2 – 2 – 2. V 1. – 3. ročníku jsou v třítýdenních cyklech společně s chemií a fyzikou vyučována praktika, zaměřená především na laboratorní práce a praktické činnosti v laboratoři. v průběhu praktik jsou
rozvíjeny kompetence komunikativní, sociální a personální. Prováděním manuálních dovedností v průběhu praktik jsou rozvíjeny kompetence
pracovní, zpracováním výsledků také kompetence k řešení problémů.
Při výuce celé třídy jsou především využívány kmenové učebny, pro praktická cvičení je k dispozici chemická a biologická laboratoř, třída se
při nich dělí na skupiny.
Základní výukovou formou je výklad kombinovaný s frontální diskusí, referáty a prezentacemi, dále projektová výuka, vycházky, exkurze
a kurzy.
Žáci se zájmem o biologii mají možnost prohloubit a rozšířit své vědomosti a praktické dovednosti v rámci volitelných předmětů, z kterých si
mohou vybrat od .
Pro talentované žáky je ve škole organizována Biologická olympiáda pro kategorii A, B a je jim umožněna účast v dalších biologických
a ekologických soutěžích (organizovaných např. DDM apod.). Také je jim poskytována pomoc formou konzultací.
V hodinách Biologie jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí učitelem využívány následující postupy:
 učitel zpracování témata, která přibližují biologii, ukazuje její význam pro společnost a seznamuje s významnými vědci rozvoj biologie i
společnosti
 učitel předkládáním úkolů k pozorování a samostatné práci vede žáky k plánování a rozvržení učiva, pomáhá jim v třídění informací
a formulací závěrů
 učitel realizuje metody rozhovoru, diskuse
 učitel vede žáky k vyhledávání informací z různých zdrojů (časopisy, odborná literatura, internet), ke kritickému posouzení zdrojů,
k tvořivému zpracování a třídění informací a k jejich využívání k osobnímu rozšíření vědomostí a seberealizaci
 učitel objektivně hodnotí výkony žáků a pomáhá žákům v sebehodnocení pokroku jejich učení
 učitel žákům poskytuje možnost rozšířit si vědomosti účastí v biologických a ekologických soutěžích, poskytuje jim konzultací pomoc
při přípravě
 řešením testů a úloh (SCIO, maturitní testy) si žáci porovnávají své výkony s výkony vrstevníků
129
 učitel činnostmi v laboratorních cvičeních, vypracováním laboratorních protokolů, vede žáky k hledání postupů, k utřídění získaných
údajů a vyvození správných závěrů
 učitel pomáhá s vyhledáváním společných a rozdílných znaků, umožňuje nahlížet problém z různých úhlů, umožňuje využívat myšlení
analytické, kritické i tvořivé
 učitel pomáhá žákům s interpretací výsledků, umožňuje žákům nacházet a využívat argumenty a důkazy, obhajovat podložené závěry
 učitel vede žáky k zvážení kladů a záporů jednotlivých variant řešení a posouzení jejich rizik a důsledků
 učitel klade důraz na správnou terminologii, symbolická a grafická vyjádření informací
 učitel podporuje řízenou diskusi k daným tématům a prezentování řešených úloh používáním moderních komunikačních technologií
 učitel vede žáky k přiměřenému výstižnému a srozumitelnému projevu v mluvených i psaných projevech
 učitel vede žáky k vhodnému způsobu prezentace a interpretace práce před
 učitel vede žáky k dodržování bezpečnostních předpisů a zásad první pomoci
 učitel podporuje prezentaci žáků a rozvoj mezilidských vztahů (exkurze, soutěže)
 učitel vede žáky plnění povinností kontrolou zadaných úkolů
 učitel rozvíjí osobní potenciál žáků pro uplatnění v osobním i profesním životě, podporuje iniciativu a tvořivost
Biologie 1. ročník
žák:
Učivo
obecná biologie I.:
 odliší živé soustavy od neživých na základě charakteristických vlastností
Vznik a vývoj živých soustav
[Organismus, obecné vlastnosti organismů. Hierarchie uspořádání organismů.
OSV: úcta k životu, rozmanitost projevů života,
spolupráce a soutěž
EV: úcta k životu, vztahy
na různých úrovních
130
 vysvětlí vlastnosti společné
živým organismům
 rozdělí živé soustavy podle
složitosti
 vysvětlí význam diferenciace
a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy
 používá rozdělení organismů
do taxonomických nadříší
Prokaryota a Eukaryota
 určí společné a odlišné znaky
prokaryotní a eukaryotní buňky
 objasní stavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních
a eukaryotních buněk
 srovná (podle nákresu) stavbu
buňky rostlinné, živočišné
a hub
 podle nákresu popíše způsoby
dělení buňky
 vysvětlí stavbu viru
 odvodí zařazení virů do nebuněčných organismů
 zdůvodní nutnost vazby viru
na hostitelskou buňku
 zhodnotí pozitivní a negativní
význam virů
 zhodnotí způsoby ochrany
proti virovým onemocněním
a metody jejich léčby
Klasifikace organismů.
Biologie a její význam.]
Buňka, stavba a funkce
[Buňka prokaryotní, eukaryotní (rostlinná, živočišná, hub), struktury a organely.
Metabolismus a rozmnožování buněk.
biologie virů
Stavba a funkce virů
[Viry rostlinné, živočišné, virové choroby člověka.]
MEDV: udržování kritického odstupu od modelů
životního stylu nabízející
se v masových mediích
EV: virová onemocnění,
léčba, imunita, epidemie,
pandemie, HIV, onkogenní
viry
131
 používá rozdělení organismů
na Prokaryota a Eukaryota
 popíše stavbu prokarytní buňky (podle obr)
 charakterizuje pozitivní i negativní význam bakterií
 posoudí bakterie
z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska
 zhodnotí způsoby ochrany
proti bakteriálním onemocněním a metody jejich léčby
 vysvětlí význam sinic při
vzniku kyslíkaté atmosféry
 charakterizuje sinice
z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska
Biologie bakterií a sinic
Stavba a funkce bakterií a sinic
[Vlastnosti a význam prokaryotních organismů. Eubacteria a Archebacteria.
Choroby člověka způsobené bakteriemi.]
OSV: rozmanitost projevů
života
EV: úloha bakterií
v koloběhu látek, ve vodě,
v půdě, vodní eutrofizace,
fixace dusíku, zelené hnojení, patogenní bakterie
(hygiena, léčba, antibiotika)
(Základní ekologické pojmy: ekologický kurs v 2. ročníku)
OSV: výroba vitaminů,
biotechnologie
 charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a
hospodářského hlediska
 popíše (a odliší) buňku hub od
ostatních eukaryotických buněk
 pozná a pojmenuje významné
(vybrané) zástupce hub
 uvede pozitivní a negativní
(ekologický, zdravotnický,
hospodářský) význam hub
132
 vysvětlí stavbu lišejníku
a funkce obou jeho složek
 pozná a pojmenuje vybrané
zástupce lišejníků
 posoudí význam lišejníků
(ekologický, zdravotnický,
hospodářský)
 popíše (a odliší) rostlinnou
buňku od ostatních eukaryotických buněk
 popíše stavbu těla rostlin
 vysvětlí pojmy diferenciace
a specializace buněk
 uvede druhy pletiv a jejich
funkce v rostlinném těle
 popíše stavbu a funkci rostlinných orgánů
 objasní způsoby rozmnožování rostlin a s využitím schémat
objasní princip životních cyklů rostlin
 vysvětlí princip základních
fyziologických procesů rostlin
a možnosti jejich využití
v praxi
 zhodnotí význam rostlin při
udržování obsahu kyslíku
v atmosféře a koloběhu látek
v přírodě
biologie protist
Stavba a funkce Protist
biologie hub
Stavba a funkce hub
[Hlenky. Chytridiomycety. Oomycety.
Eumycety (Zygomycety. Endomycety.
Askomycety. Basidiomycety)]
EV: postavení hub
v ekosystému, krása
v přírodním prostředí, toxicita hub, sekundární toxicita
Význam lišejníků – sukcese, v tvorbě půd, potrava
jiných, v prostředí
života
Stavba a funkce lišejníků
biologie rostlin
Morfologie a anatomie rostlin
[Rostlinná pletiva. Vegetativní orgány
rostlin (kořen, stonek, list) a generativní
orgány rostlin (květ, plod).]
EV: význam fotosyntézy,
vznik fosilních zdrojů
energie, skleníkový efekt,
jeho příčiny, důsledky význam rostlin pro člověka:
potrava, zdroj vitaminů
a fyziologicky účinných
133
 porovná společné a rozdílné
vlastnosti stélkatých
a cévnatých rostlin
(vybrané) zástupce jednotlivých taxonomických skupin
rostlin
 používá základní ekologické
pojmy
 objasňuje základní ekologické
vztahy
 zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy
 uvede podmínky života rostlin
a posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla
 uvede možnosti využití rostlin
v různých odvětvích lidské
činnosti
 zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů
a možnosti jejich ochrany
 uvede příklady chráněných
rostlin a lokality chráněných
rostlin v okolí bydliště
Fyziologie rostlin
[Vodní režim rostlin. Látkový
a energetický metabolismus rostlin. Růst,
celistvost rostlin. Rozmnožování rostlin.]
Systém a evoluce rostlin
[Nižší (stélkaté) rostliny: řasy červené,
hnědé a zelené.
Vyšší rostliny: (výtrusné:) Mechorosty.
Kapraďorosty.
(semenné:) Nahosemenné. Krytosemenné
(Dvouděložné a jednoděložné).]
látek, hospodářské plodiny, monokultury, půda
a její ochrana, dodatková
energie
Rostliny jako materiál využitelný v různých odvětvích lidské činnosti, obnovitelný zdroj energie, kácení tropických lesů, znečištění moří – fytoplankton, ohrožené rostlinné
druhy, možnosti ochrany,
šíření invazních druhů,
zdroj inspirace.
života, efektivní řešení
problémů
VMEGS: technologie, UR,
hledat a nacházet řešení
problémů v globálních
souvislostech
Rostliny a prostředí, ekologie
[rostlinné populace, rostlinné společenstvo, ekosystém, rozšíření rostlin]
134
 popíše (a odliší) živočišnou
buňku od ostatních eukaryotických buněk
 popíše stavbu těla živočichů
 uvede druhy tkání a jejich
funkce
 s využitím obrázků popíše
evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav
 objasní principy základních
způsobů rozmnožování
a vývoje živočichů
 charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů
a jejich významné zástupce
(vybrané) živočišné druhy
 používá základní ekologické
pojmy
 objasňuje základní ekologické
vztahy
 vysvětlí potravní vztahy mezi
organismy
 uvede podmínky života živočichů a posoudí vliv životních
podmínek na stavbu a funkci
Učivo
biologie živočichů
Morfologie a anatomie živočichů
Fyziologie živočichů
[Živočišné tkáně, orgány, orgánové soustavy]
Systém a evoluce živočichů
[Prvoci.
Prvoústí: Diblastika: Houby. Žahavci.
Triblastika: Schizocoela – Ploštěnci.
Pseudocoela – Hlísti. Coelomata –
Kroužkovci. Měkkýši. Členovci (Trojlaločnatci. Klepítkatci. Žabernatí. Vzdušnicovci.)
Druhoústí: Ostnokožci. Polostrunatci.
Strunatci.(Pláštěnci. Bezlebeční. Obratlovci: Kruhoústí. Paryby. Ryby. Obojživelníci. Plazi. Ptáci. Savci)]
OSV: úcta k životu, rozmanitost projevů života
EV: význam živočichů
v přírodě, z hlediska člověka, příčiny úbytku druhů, pozitivní a negativní
působení živočichů na lidskou populaci, zvířata
v našich domácnostech,
problematika“škůdců“,
chorob přenosných na člověka, invaze nepůvodních
druhů, nezákonný obchod
se zvířaty, využívání zvířat
k výzkumu, nadměrný rybolov, chování živočichů,
problematika ohrožených
druhů, člověkem vyhubené
druhy živočichů, způsoby
ochrany, význam zoologických zahrad
Inspirace člověka.
OSV: zdravý životní styl,
péče o vlastní zdraví, zodpovědnost za vlastní zdraví
života, efektivní řešení
problémů
VMEGS: UR, hledat
135
těla
 vysvětlí postavení vybraných
zástupců živočichů
v potravních řetězcích
 posoudí význam živočichů
v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti
 charakterizuje pozitivní
a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci
 zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů
a možnosti jejich ochrany
 uvede příklady chráněných
živočichů
 charakterizuje základní typy
chování živočichů
Živočichové a prostředí, ekologie
[populace živočichů, živočišná společenstva, ekosystém, rozšíření živočichů]
a nacházet řešení problémů
v globálních souvislostech
(Základní ekologické pojmy: ekologický kurs s 2. ročníku)
Etologie živočichů
 podle schématu popíše
a vysvětlí evoluci člověka
 vysvětlí význam orgánových
soustav
 podle obrázku, schématu, modelu popíše stavbu tělních
soustav a vysvětlí jejich funkce
 využívá znalostí o orgánových
Učivo
biologie člověka
Evoluce člověka
EV: člověk jako součást
přírody, jako součást živočišné říše, jako společenská bytost: evoluce člověka, inspirace – umění
Biologie člověka:
Opěrná a pohybová soustava
Soustavy látkové přeměny
Tělesné tekutiny. Krev. Imunita Oběhová
soustava.
Dýchací soustava.
Trávicí soustava, metabolismus, výživa.
OSV: poznávání a rozvoj
vlastní osobnosti: jak rozumím vlastnímu tělesnému, psychickému
a sociálnímu vývoji, jaký
mám vztah k vlastnímu
136
soustavách pro pochopení
vztahů mezi procesy probíhajícími v lidském těle
 charakterizuje individuální
vývoj člověka a posoudí faktory ovlivňující jej
v pozitivním a negativním
směru
 posoudí, které vlivy prostředí
ohrožují zdraví člověka
Tělesná teplota a její řízení. Vylučovací
soustava.
Soustavy regulační
Nervová soustava, smyslové orgány.
Hormonální regulace, soustava endokrinních žláz.
Soustavy rozmnožovací.
Vývoj jedince, období života člověka.
Zdraví člověka.
tělu a psychice, rozvoj
etických předpokladů pro
život ve společenství lidí
MV: lidská bytost jako nedílná jednota tělesné
a duševní stránky osobnosti, součást etnika, neslučitelnost rasové intolerance s
demokracií
VMEG, MV: vnímavost ke
kulturním rozdílnostem,
bránit se proti násilí, teroru
a dalším vlivům, etnická
jazyková, náboženská
rozmanitost, spolupráce,
prolínání kultur, konflikty
jako důsledek globalizace,
Fair Trade
OSV: zdravý životní styl,
péče o vlastní zdraví, zodpovědnost za vlastní zdraví
OSV: faktory ovlivňující
duševní energii
a kreativitu, vztah k vlastní
psychice, péče o psychosomatické zdraví, předcházení zátěžovým situacím,
relaxace
se v masových mediích
OSV: výchova
k rodičovství – vytváření
kladných mezilidských
137
vztahů, vědomí si závazků,
zodpovědnosti v rámci
skupiny a závazků druhých
EV: Opěrná a pohybová
soustava – význam pohybových aktivit jako součást
zdravého životního stylu,
první pomoc při úrazech.
Oběhová soustava – civilizační choroby, leukémie,
(první pomoc součástí
arterioskleróza, vysoký
kurzů: lyžařský, zdravotnický)
krevní tlak,
infarkt myokardu, mozková mrtvice.
Dýchací soustava – škodlivé látky v ovzduší, kouření, alergie, astma.
Trávicí soustava – škodlivé látky v potravinách, biopotraviny, zdravá výživa,
stravovací návyky, „diety“,
bulimie, mentální anorexie, obezita, alkohol.
Vylučovací soustava – význam pitného režimu.
Kožní soustava – nadměrné opalování – rakovina
kůže, tvorba vitamínu D.
Nervová soustava – duševní hygiena, aktivní odpočinek, spánek, smysly –
hluk, ochrana zraku, sluchu.
Pohlavní soustava – vý138
 podle obrázku či schématu
vysvětlí vybrané základní
pojmy genetiky a dokáže je
využít k řešení jednoduchých
příkladů
 využívá znalostí o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů
 zhodnotí význam a přínos J.
G. Mendela
 vysvětlí rozdíly v genetických
vlastnostech prokaryotní
a eukaryotní buňky
 podle nákresu popíše stavbu
chromozomů, karyotyp na
příkladě člověka
 podle obrázku popíše procesy
při buněčném dělení
 vysvětlí podstatu chromozomového určení pohlaví a uvede příklad gonozomální dědičnosti
 dokáže řešit základní příklady
na autozomální a gonozomální
dědičnost
genetika
Genetika klasická (základní pojmy,
Mendelovy zákony)
chova k plánovanému rodičovství, úcta k životu,
odpovědnost ve vztazích,
pohlavní choroby, AIDS.
EV, OSV: mutace
a mutageny v prostředí,
etické aspekty genetiky,
genetické inženýrství, geneticky modifikované potraviny,
OSV: úcta k životu, péče o
zdraví, zdravý životní styl,
zodpovědnost ve vztazích,
etické problémy genetiky
VMEGS: přínos J.G.
Mendela, Watsona, Cricka
pro rozvoj genetiky a jejího praktického uplatnění
v lékařské praxi
Genetika buňky (cytogenetika).
Chromozomové určení pohlaví.
139
 podle modelu (nákresu) vysvětlí stavbu nukleové kyseliny
 podle schématu popíše procesy replikace DNA, transkripce, translace jako součást proteosyntézy
 vysvětlí podstatu mutací
 vyvodí význam dědičnosti pro
šlechtitelství a plemenitbu
 vysvětlí význam mutací
v evoluci a v životě živých organismů
Molekulární základy dědičnosti.
Nukleové kyseliny, exprese genu, proteosyntéza.
 popíše metody výzkumu gene- Genetika člověka
tiky člověka
 analyzuje možnosti využití
znalostí z oblasti genetiky
v běžném životě
 uvede rozdíly mezi dědičnými
chorobami a dědičnými dispozicemi k chorobám
 uvede příklady různých typů
genetických chorob
 vysvětlí mechanismus
a praktický význam dědičnosti
krevních skupin
 posoudí etický problém klonování
140
 porovná významné hypotézy o
vzniku a evoluci živých soustav na Zemi
 odvodí hierarchii recentních
organismů ze znalostí o jejich
evoluci
 porovná významné hypotézy o
vzniku a evoluci živých soustav na Zemi
 objasní stavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních
a eukaryotních buněk
 srovná (podle nákresu) stavbu
buňky rostlinné, živočišné
a hub
 podle nákresu popíše způsoby
dělení buňky
 podle schematu vysvětlí význam a průběh vybraných metabolických dějů v buňce
 vysvětlí rozdíly mezi genetikou kvalitativních a kvantitativních znaků
 vysvětlí podstatu a význam
mutací
 na příkladu vysvětlí strukturu
genofondu populace
 klasifikuje populace
Učivo
obecná biologie II.
Vznik a vývoj živých soustav, jejich
evoluce, význam organizace v evoluci
Evoluce
OSV, EV: úcta k životu,
hierarchie uspořádání organismů, buňka, různé
úrovně systému, porozumění souvislosti stavby a
funkce živých organismů a
Buněčná biologie
jejich částí, význam metaBiologie virů a prokaryot.
bolických procesů, vztahy
Buňka jako základní stavební a funkční
mezi organismy a jejich
jednotka živých organismů.
prostředím, vztah člověka
Buněčný cyklus. Buněčná dělení, regula- k přírodě a prostředí, přece rozmnožování.
bírání zodpovědnosti
Základní děje na buněčné úrovni.
VMEG, EV: uvažovat
Metabolismus.
Bioenergetika, buněčné dýchání, kvašení. ŽP s hledem na region EvFotosyntéza.
ropa, další části světa
Proteosyntéza.
(mysli globálně – jednej
lokálně), UR
se v masových mediích,
vyhodnocení kvality
a významu informačních
Dědičnost a proměnlivost.
zdrojů
Genetika kvantitativních znaků.
EV, OSV: mutace
Genetika populací. Mutace. Variabilita
genetické inženýrství, geneticky modifikované potraviny, genetika populací
141
z hlediska velikosti a rozmnožování a vysvětlí pravděpodobný vývoj populace
 vysvětlí význam selekce výhodných znaků pro vývoj populace
 zhodnotí význam udržení početnosti populace pro přežití
druhů
 uvede příklady problémů, které souvisejí s možností využití
genetických poznatků
v lékařství a dalších odvětvích
lidské činnosti
 vysvětlí význam ekologie jako
vědy
 objasní a používá správně základní ekologické pojmy
 uvede podmínky života a základní znaky života
 objasní základní ekologické
vztahy v populacích, společenstvech a v ekosystému
 vysvětlí tok látek a energie
v ekosystému, potravní řetězce a potravní pyramidu
 objasní postavení a vliv člověka v ekosystémech Země
 shrne poznatky z biologie a
zeměpisu k charakteristice biomů
 na základě informací z růz-
– ochrana biodiverzity,
lidská populace, zodpovědnost za její vývoj
Genetické inženýrství. (Etické problémy
genetiky)
Ekologie
Organismus a prostředí, abiotické a biotické faktory
Ekologie populací
Ekologie společenstva
Ekosystém
Biosféra
(Základní ekologické pojmy: ekologický kurs s 2. ročníku)
EV: prostředí a organismy,
vztahy, populace, společenstva, ekosystémy, biosféra, lidská populace, postavení člověka, vliv člověka na ekosystémy a biosféru, globální problémy,
prognózy vývoje, zásady
TUR, zdraví člověka, příčiny x důsledky, instituce
zabývající se problematikou životního prostředí
v ČR a EU, příklady le142
ných zdrojů uvede globální
ekologické problémy, jejich
příčiny a navrhne možné způsoby řešení
gislativních opatření v této
oblasti
Antropoekologie
OSV: úcta k životu, vztah
člověka k přírodě
a prostředí, přebírání zodpovědnosti
VMEG: uvažovat
ŽP s ohledem na Evropu,
region, další části světa
(mysli globálně – jednej
lokálně), UR
se v masových mediích,
vyhodnocení kvality
a významu informačních
zdrojů
143
5.13.
Přírodovědná praktika
Vyučovací předmět Přírodovědná praktika je zařazen jako povinný předmět v 1. – 3. ročníku čtyřletého gymnázia. Formou praktických cvičení doplňuje obsahy předmětů Chemie, Biologie, Fyzika. V předmětu se promítají vzdělávací oblasti Člověk a příroda podle RVP G, část vzdělávacího oboru Člověk a zdraví z RVP G, prostřednictvím praktických cvičení část vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. V tomto vyučovacím
předmětu jsou dále realizovány tématické okruhy průřezových témat – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova. V průběhu praktik jsou rozvíjeny zejména kompetence komunikativní,
sociální a personální. Prováděním jednoduchých chemických experimentů a při fyzikálních měřeních jsou rozvíjeny kompetence pracovní, zpracováním výsledků také kompetence k řešení problémů. Výuka je zaměřena především na vytváření praktických dovedností v chemické laboratoři a na procvičení učiva a činností, ve kterých žáci pracují v malých skupinách.
V průběhu praktik je také prohlubováno a procvičováno probrané učivo. Praktika jsou vyučována v odborně zaměřené učebně.
V hodinách jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí učitelem využívány následující postupy:
 učitel předkládáním úkolů k pozorování a samostatné práci vede žáky k plánování a rozvržení učiva, pomáhá jim v třídění informací
a formulací závěrů
 učitel realizuje metody rozhovoru, diskuse
 učitel vede žáky k vyhledávání informací z různých zdrojů (časopisy, odborná literatura, internet), ke kritickému posouzení zdrojů,
k tvořivému zpracování a třídění informací a k jejich využívání k osobnímu rozšíření vědomostí a seberealizaci
 učitel objektivně hodnotí výkony žáků a pomáhá žákům v sebehodnocení pokroku jejich učení.
 učitel činnostmi v laboratorních cvičeních, vypracováním laboratorních protokolů, vede žáky k hledání postupů, k utřídění získaných
údajů a vyvození správných závěrů
 učitel pomáhá s vyhledáváním společných a rozdílných znaků, umožňuje nahlížet problém z různých úhlů, umožňuje využívat myšlení
analytické, kritické i tvořivé
 učitel pomáhá žákům s interpretací výsledků, umožňuje žákům nacházet a využívat argumenty a důkazy, obhajovat podložené závěry
 učitel vede žáky k zvážení kladů a záporů jednotlivých variant řešení a posouzení jejich rizik a důsledků
 žáci při řešení fyzikálních úloh a při vypracování laboratorních měření posuzují, zda zadaná úloha má pouze jeden postup vedoucí
k řešení, a dokáží vymezit podmínky, za kterých daná úloha má řešení
 při řešení fyzikálních úloh jsou učitelem vybírány takové úlohy, které rozvíjejí užívání matematických metod s použitím správné symboliky
144




učitel klade důraz na správnou terminologii, symbolická a grafická vyjádření informací
učitel podporuje řízenou diskusi k daným tématům a prezentování řešených úloh používáním moderních komunikačních technologií
učitel vede žáky k přiměřenému výstižnému a srozumitelnému projevu v mluvených i psaných projevech
učitel vede žáky k vhodnému způsobu prezentace a interpretace práce před spolužáky Žáci vypracují ukázková řešení úloh, závěry laboratorních prací a referáty v takové formě, aby je bylo možné prezentovat s použitím moderních komunikačních technologií (prezentace
na počítači, umístění na web, dataprojektor, interaktivní tabule)
 učitel vede žáky k dodržování bezpečnostních předpisů a zásad první pomoci
 učitel podporuje prezentaci žáků a rozvoj mezilidských vztahů
 učitel vede žáky plnění povinností kontrolou zadaných úkolů
 učitel vede k zodpovědnému chování v krizových a mimořádných situacích a k poskytování pomoci druhým
 žáci jsou seznámeni s riziky spojenými s prací s radioaktivním materiálem, chemickým zamořením a vědí jak se zachovat v případě nebezpečných situací
 učitel vede žáky k tomu, aby posuzovali vědecké objevy i z hlediska jejich dalšího vyžití pro vývoj společnosti
 v návaznosti na události v minulosti žáci dokáží posoudit, kdy byly vědecké objevy zneužity proti lidstvu
 učitel rozvíjí osobní potenciál žáků pro uplatnění
145
1. ročník
Okruh Biologie
Žák:
 uvede základní zásady bezpečnosti práce a hygieny při
práce s biologickým materiálem
 popíše stavbu mikroskopu a
zásady bezpečné práce při mikroskopování
 dokáže zhotovit jednoduchý
mikroskopický preparát podle
návodu
 vypracuje protokol, zakreslí
pozorování a formuluje závěr
 vyhledá informace v učebnici
(odborné literatuře, na internetu) k vysvětlení podstaty vybraných sledovaných jevů
 podle zadání vypracuje jednoduchý herbář
zástupce rostlin
Učivo
Bezpečnost práce. Práce s mikroskopem.
Mikroskopování rostlinných buněk.
Mikroskopování rostlinných pletiv.
Stavba rostlinných orgánů (srovnávací
morfologie.
Fyziologie rostlin: pohyby, fotosyntéza.
Mikroskopování a poznávání mechorostů
a kapraďorostů.
Mikroskopování a poznávání jehličnanů.
Znaky krytosemenných.
Stavba květu krytosemenných - květní
vzorec a diagram.
Seminární práce přes léto - herbář.
OSV: Bezpečnost práce,
první pomoc, hygiena, úcta
k životu a jeho formám
Učivo
Práce v chemické laboratoři. Bezpečnost
práce.
Chemické nádobí.
Základní laboratorní techniky: nácvik
požární prevence, první
pomoc
VMEGS: technologie
EV: úcta k životu, biodiverzita, vztahy na různých
úrovních, význam rostlin
v ekosystémech, adaptace
rostlin na prostředí, ochrana složek ekosystémů, půdy, UR, regionální příroda
MeV: udržování kritického
odstupu od modelů životního stylu nabízející se
v masových mediích
Okruh chemie
Žák:
 uvede základní zásady bezpečnosti práce a hygieny
v chemické laboratoři
 dokáže podle označení uvést
146










látky podle nebezpečnosti a
vysvětlit, čím jsou nebezpečné
vysvětlí a dodržuje základní
zásady bezpečnosti práce při
manipulaci s látkami (hořlavinami, žíravinami)
zná hlavní zásady první pomoci při poranění, která mohou v laboratoři (nebo při manipulaci s chemickými látkami) nastat
zná důležitá telefonní čísla a
ví kdy a jak je použít
umí pojmenovat nádobí, které
se v laboratoři používá a ví,
jak jej použít
zvládá základní laboratorní
činnosti jako odměření hmotnosti, objemu, zahřívání látek
provede jednoduchý pokus
podle návodu
vypracuje protokol, zapíše
vyhledá informace v učebnici
(odborné literatuře, atlase, klíči, časopise, na internetu)
k vysvětlení podstaty vybraných sledovaných jevů
podle zadání vypracuje prezentaci, referát na vybrané
téma
popíše vybrané metody oddělování složek ze směsí
 určí názvy a značky chemic-
základních laboratorních dovedností.
Dělení směsí.
.
Chemické názvosloví.
Základní chemické výpočty v chemii
 Způsoby vyjadřování množství látek
v chemii, lékařství, průmyslové technologie,
Mendělejev, Brauner
MeV: kritický odstup od
význam hodnocení kvality
informačních zdrojů a jejich využití
OSV: vztah k ŽP, zodpovědnost jednotlivce i
v rámci skupiny.
EV: chemické látky a směsi v praktickém životě, voda, vzduch, prach, apod.,
důležitost znalosti vlastností látek pro jejich využití i z hlediska zdraví člověka
OSV: seberegulace, efektivní řešení problémů, spolupráce a soutěž, skupinová práce, zodpovědnost,
morálka všedního dne
v souvislosti
s problematikou vzniku
škodlivin, odstraňování
škodlivin apod.
EV: voda a vzduch: ozonosféra, suroviny, význam
pro život, výroba pitné vody, nutnost úspor, nedosta147
kých prvků
vybraných anorganických
sloučenin
 využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin a při zápisu chemických
rovnic
 Hmotnost (jednotky, atomová relativní hmotnost, atomová hmotnostní
jednotka, molekulová relativní hmotnost, molární hmotnost)
 Objem, molární objem
 Látkové množství, mol, Avogadrova
konstanta
 Roztoky
 používá základní veličiny (m,
V, n) charakterizující látky
Chemická vazba, vlastnosti látek.
a uvede jejich jednotky
 používá pojmy: Ar, Mr, m, M,
Vm, n
 řeší samostatně výpočty Mr,
M, n
 řeší vybrané výpočtové úlohy
na hmotnost, objem, látkové
Chemické reakce
množství, výpočty z chemických rovnic a složení roztoků
pomocí hmotnostního a objemového zlomku a koncentrace
tek vody ve světě, znečišťování vody a vzduchu,
zdroje, příčiny, důsledky,
surovinové zdroje, úspory,
technologie, UR
OSV: seberegulace: odborná chemická terminologie, chemické rovnice,
správná interpretace výsledků, forma zápisu protokolů
 umí vysvětlit vliv typu vazby
na vlastnosti látek a uvést jednoduché příklady
 praktickým pokusem ověří
vliv typu chemické vazby na
vlastnosti látek
 na základě vzniku a zániku
vazby vysvětlí podstatu chemického děje, dokáže popsat
faktory ovlivňující jeho průběh
148
 používá pojmy reaktanty
a produkty
 sestaví chemickou rovnici
a vyčíslí její stechiometrické
koeficienty
 využívá chemickou terminologii k popisu a vysvětlování
chemických dějů
 dokáže určit typy chemických
reakcí a popsat je
Okruh fyziky
Rozliší skalární a vektorové veličiny a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh.
Učivo
Fyzikální veličiny a jednotky, soustava
SI
Užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o
pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených nebo zpomalených.
Určí v konkrétních situacích síly
a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil.
Užívá Newtonovy pohybové zákony k předvídání pohybu těles.
Kinematika pohybu – vztažná soustava,
poloha a změna polohy tělesa, jeho rychlost a zrychlení
EV –
Doprava, škodlivé látky,
vlivy
Dynamika pohybu – hmotnost a síla,
Newtonovy pohybové zákony, inerciální
soustava, hybnost tělesa, tlaková síla,
tlak, třecí síla, pružnost, gravitační
a tíhová síla, gravitační pole, moment
odvozování, matematické funkce
Z – Sluneční soustava
OSV: seberegulace, efektivní řešení problémů, spo149
Užívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh.
síly, práce, energie, výkon, souvislost
lupráce a soutěž, skupinozměny mechanické energie s prací, zákon vá práce, zodpovědnost,
zachování hmotnosti, hybnosti a energie morálka všedního dne
2. ročník
Okruh Biologie
Žák:
 popíše stavbu stereolupy, mikroskopu a zásady bezpečné
práce při mikroskopování a
při práci se stereolupou, oba
přístroje srovná
 dokáže zhotovit jednoduchý
mikroskopický preparát podle
návodu
 respektuje zásady mikroskopování trvalých preparátů
 vypracuje protokol, zakreslí
k vysvětlení podstaty vybraných sledovaných jevů a
téma
Učivo
Bezpečnost práce. Práce se stereolupou.
Houbové organismy, lišejníky.
Prvoci: mikroskopování (nálevníci).
Bezobratlí: poznávání a mikroskopování
trvalých preparátů bezobratlých.
Hmyz: stavba těla, adaptace.
Mikroskopování živočišných tkání (trvalé preparáty).
Obratlovci:
Ryby: stavba těla, mikroskopování rybí
šupiny, poznávání.
Obojživelníci a plazi, stavba těla, poznávání.
Ptáci: pozorování ptačího pera a rozbor
ptačího vejce, poznávání.
Chování a hlasy zvířat.
první pomoc, hygiena, úcta
k životu a jeho formám
EV: úcta k životu, biodiverzita, vztahy na různých
úrovních, význam houbových organismů a živočichů v ekosystémech, adaptace organismů na prostředí, ochrana složek ekosystémů, UR, regionální příroda
MeV: udržování kritického
odstupu od modelů životního stylu nabízející se
v masových mediích
VMEGS: regionální příroda, migrace organismů,
změny areálů, spolupráce
zemí na ochraně přírody
150
zástupce houbových organismů a rostlin
Poznávání schránek měkkýšů
Okruh chemie
Žák:
 vysvětlí a dodržuje základní
 zná hlavní zásady první pomoci při poranění, která mohou v laboratoři (nebo při manipulaci s chemickými látkami) nastat
 zná důležitá telefonní čísla a
 umí pojmenovat nádobí, které
jak jej použít
 zvládá základní laboratorní
činnosti jako odměření hmotnosti, objemu, zahřívání látek
 provede jednoduchý pokus
Učivo
práce.
Důkazy prvků v organických sloučeninách, význam.
Práce s modely
Základní chemické výpočty v chemii.
Chemické reakce derivátů.
pomoc
VMEGS: technologie
v chemii, lékařství, průmyslové technologie, Nobel, globální problémy
v rámci skupiny.
EV: organické látky a
v praktickém životě, význam struktury pro vlastnosti látek, důležitost znalosti vlastností látek pro
jejich využití i z hlediska
zdraví člověka, globální
problémy způsobené člo151
podle návodu
vybraných organických sloučenin
 zná různé typy chemických
vzorců používaných
v organické chemii a používá
je
 vytvoří model organické sloučeniny (kuličkový, trubičkový, kalotový) podle strukturního vzorce
 dokáže pojmenovat organickou sloučeninu na základě jejího modelu
 vysvětlí pojem izomerie
 využívá názvosloví organické
chemie při popisu sloučenin a
při zápisu chemických schémat nebo rovnic
 používá základní veličiny (m,
 používá pojmy: Ar, Mr, m, M,
Vm, n
 řeší vybrané výpočtové úlohy
z organické chemie s využitím
hmotnosti, objemu, látkového
množství, výpočty z chemických rovnic
 provede jednoduchý pokus
podle návodu
 vypracuje protokol, zapíše
věkem nepředvídaným
účinkem organických
sloučenin
v souvislosti
s problematikou životního
prostředí, zdraví člověka,
technologie, UR
OSV: seberegulace: odborná chemická terminologie, chemické rovnice,
správná interpretace výsledků, forma zápisu protokolů
152
téma
Okruh fyziky
Objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství
a jejich vnitřní strukturu.
Aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh.
Využívá stavovou rovnici ideálnímu plynu stálé hmotnosti při
předvídání stavových změn plynu.
Analyzuje vznik a průběh procesu
pružné deformace pevných těles.
Porovnává zákonitosti teplotní
roztažnosti pevných těles
a kapalin a využívá je k řešení
Objasní procesy vzniku, šíření,
Učivo
Kinetická teorie látek – charakter pohybu
a vzájemných interakcí částic v látkách
různých skupenství.
Chemie – stavba látek
Termodynamika – termodynamická teplota, vnitřní energie a její změna, teplo,
termodynamické zákony, měrná tepelná
kapacita, různé způsoby přenosu vnitřní
energie v rozličných předmětech
EV – energetické úspory,
zdroje energie, znečišťování ovzduší, energetická
náročnost výrob
Tepelné stroje, čerpadlo,
vytápění, tepelné ztráty,
nízkoenergetický a pasivní
dům
Vlastnosti látek – normálové napětí, Hookův zákon, povrchové napětí kapaliny,
kapilární jevy, součinitel teplotní roztažnosti pevných látek a kapalin, skupenské
teplo a měrné skupenské teplo
Mechanické vlnění a kmitání – kmitání
mechanického oscilátoru, jeho perioda
a frekvence, postupné a stojaté vlnění,
153
odrazu a interference mechanického vlnění
vlnová délka rychlost vlnění, zvuk jeho
hlasitost, intenzita a barva.
3. ročník
Okruh Biologie
Žák:

 podle obrázku či schématu
vysvětlí vybrané základní
pojmy genetiky a dokáže je
využít k řešení jednoduchých
příkladů
 využívá znalostí o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů
 zhodnotí význam a přínos J.
G. Mendela
 vysvětlí rozdíly v genetických
vlastnostech prokaryotní
a eukaryotní buňky
 podle nákresu popíše stavbu
chromozomů, karyotyp na
příkladě člověka
Učivo
Bezpečnost práce.
Úvod do genetiky.
Buněčná dělení.
Základní pojmy z klasické genetiky .
J. G. Mendel.
Mendelovy zákony.
Řešení úloh: autozomální dědičnost, monohybridismus s úplnou dominancí. monohybridismus s neúplnou dominancí.
Dihybridismus.
Genetické určení pohlaví: gonozomální
dědičnost, řešení úloh.
Genetika člověka.
Molekulární genetika.
Cytogenetika.
OSV: bezpečnost práce,
zdraví člověka
EV, OSV: mutace
genetické inženýrství, geneticky modifikované potraviny,
OSV: úcta k životu, péče o
zdraví, zdravý životní styl,
zodpovědnost ve vztazích,
etické problémy genetiky
VMEGS: přínos J. G.
Mendela, Watsona, Cricka
pro rozvoj genetiky a jejího praktického uplatnění
v lékařské praxi
154
 podle obrázku popíše procesy
při buněčném dělení
 vysvětlí podstatu chromozomového určení pohlaví a uvede příklad gonozomální dědičnosti
 dokáže řešit základní příklady
na autozomální a gonozomální
dědičnost
 podle modelu (nákresu) vysvětlí stavbu nukleové kyseliny
 podle schématu popíše procesy replikace DNA, transkripce, translace jako součást proteosyntézy
 vysvětlí podstatu mutací
 vyvodí význam dědičnosti pro
šlechtitelství a plemenitbu
 vysvětlí význam mutací
v evoluci a v životě živých organismů
 popíše metody výzkumu genetiky člověka
 analyzuje možnosti využití
znalostí z oblasti genetiky
v běžném životě
 uvede rozdíly mezi dědičnými
chorobami a dědičnými dispozicemi k chorobám
 uvede příklady různých typů
genetických chorob
 vysvětlí mechanismus
a praktický význam dědičnosti
krevních skupin
155
 posoudí etické problémy související s genetikou člověka
Okruh chemie
Žák:
 vysvětlí a dodržuje základní
 zná hlavní zásady první pomoci při poranění, která mohou v laboratoři (nebo při manipulaci s chemickými látkami) nastat
 zná důležitá telefonní čísla a
 umí pojmenovat nádobí, které
jak jej použít
 zvládá základní laboratorní
činnosti
vybraných organických sloučenin
 zná různé typy chemických
vzorců používaných
Učivo
práce.
Chemické výpočty.
Práce s modely. (izomerie, polyreakce,
vznik makromolekul, peptidická vazba,
proteosyntéza)
Makromolekulární látky: vlastnosti a použití.
Přírodní látky: izolace rostlinných silic.
Důkazy a vlastnosti sacharidů.
Důkazy a vlastnosti lipidů.
Důkazy a vlastnosti bílkovin, enzymy a
vitaminy.
pomoc
VMEGS: technologie
v chemii, lékařství, potravinářství, farmacii průmyslové technologie, Fleming,
Wichterle
v rámci skupiny.
EV: přírodní i syntetické
látky v praktickém životě,
výživa, zdravý životní styl,
důležitost znalosti vlastností látek a předvídání
jejich možných účinků,
zásady TUR
OSV: seberegulace, efektivní řešení problémů, spolupráce a soutěž, skupino156











v organické chemii a používá
je
vytvoří model organické sloučeniny (kuličkový, trubičkový, kalotový) podle strukturního vzorce
dokáže pojmenovat organickou sloučeninu na základě jejího modelu
vysvětlí pojem izomerie a rozliší různé typy izomerie
dokáže modelovat průběh vybraných chemických procesů
využívá názvosloví organické
chemie při popisu sloučenin a
při zápisu chemických schémat nebo rovnic
používá základní veličiny (m,
používá pojmy: Ar, Mr, m, M,
Vm, n
řeší vybrané výpočtové úlohy
z organické chemie a biochemie
provede jednoduchý pokus
podle návodu
vypracuje protokol, zapíše
vyhledá informace v učebnici
podle zadání vypracuje pre-
vá práce, zodpovědnost,
v souvislosti
s problematikou životního
prostředí, zdraví člověka,
technologie, globální problémy, UR
OSV: seberegulace: odborná chemická terminologie, správná interpretace
výsledků, forma zápisu
protokolů
157
zentaci, referát na vybrané
téma
Okruh fyziky
Porovnává účinky elektrického
pole na vodiče a izolant.
Využívá Ohmův zákon při řešení
Aplikuje poznatky o mechanizmech vedení elektrického
proudu v kovech, polovodičích,
kapalinách a plynech při analýze
chování těles z těchto látek
v elektrických obvodech.
Využívá zákon elektromagnetické
indukce k řešení problémů a
k objasnění funkce elektrických
zařízení.
Učivo
Elektrický náboj a elektrické pole – elektrický náboj a jeho zachování, intenzita
elektrického pole, elektrické napětí, kondenzátor
Elektrický proud v látkách – proud jako
veličina, Ohmův zákon
Elektrický odpor, elektrická energie
a výkon stejnosměrného proudu, polovodičová dioda.
Magnetické pole – pole magnetů
a vodičů s proudem, magnetická indukce,
indukované napětí.
Střídavý proud – harmonické střídavé
napětí a proud, jejich kmitočet, výkon
střídavého proudu, alternátor,
elektromotor, transformátor.
Elektromagnetické záření – elektromagnetická vlna, spektrum elektromagnetického záření.
EV – výroba el. Energie,
elektrárny, druhy, dopady
na ovzduší a přírodu, alternativní a obnovitelné
zdroje
Přenos informací, získávání informací
o okolním světě, elektronový mikroskop
158
5.14.
Tělesná výchova
Vyučovací předmět Tělesná výchova je zaměřen na osvojení a rozvoj nových pohybových dovedností potřebných k využívání různého sportovního náčiní a nářadí, k seznámení s návody na korekci jednostranného zatížení nebo zdravotního oslabení. Tělesná výchova vede žáky
k poznávání vlastních pohybových možností a zájmů, k poznání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální
pohodu. v Tělesné výchově si žáci zvykají na rozličné sociální role, které vyžadují spolupráci, tvořivost, překonávání zábran, objektivnost, rychlé
rozhodování, organizační schopnosti, dodržování pravidel fair play i nutnou míru odpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních.
V rámci předmětu jsou na nižším stupni gymnázia realizována průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova.
Jsou realizována průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova. Prostřednictvím těchto průřezových témat, přesahů a vazeb komunikuje Tělesná výchova s dalšími předměty, zejména s Biologií, Občanskou naukou a Výchovou ke zdraví.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Tělesná výchova je tato: 2 – 2 – 2 – 2.
Výuka je až na výjimky organizována v oddělených skupinkách chlapců i dívek, z organizačních důvodů může dojít ke spojování žáků z různých tříd téhož ročníku nebo dvou sousedních ročníků a na nižším gymnáziu může z organizačních důvodů dojít ke spojování žáků ze dvou po
sobě jdoucích ročníků.
Výuka Tělesné výchovy probíhá v jedné tělocvičně – hala BIOS, v posilovně, na školním hřišti (atletický ovál, sektory, víceúčelové hřiště)
a v přilehlém okolí školy. Součástí výuky Tělesné výchovy je i lyžařský kurz 1. ročníků a sportovní kurz 3. ročníků.
Tělesná výchova 1. - 4. ročník
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ
Ročník: 1. ročník,
Žák:
 zvládá základní způsoby rozcvičení
a přípravu organismu na pohybové zatížení

Žák:
 zvládá základní způsoby rozcvičení
a přípravu organismu na pohybové zatížení, připraví a samostatně vede rozcvičení
Učivo
rozcvička, různé způsoby zahřátí
a přípravy
pohybového systému, strečink a jiné
druhy
protahovacích cvičení, speciální běžecká
cvičení
OSV
Poznávání a rozvoj
vlastní osobnosti
Morálka všedního dne
Spolupráce, soutěž
159
Ročník: 3. a 4. ročník,
Žák:
 připraví a samostatně vede tématické rozcvičení s ohledem na následující pohybové zatížení
Ročník: 2. ročník
 zvládá základní testy zdravotně orientované zdatnosti (ZOZ) a svalové nerovnováhy (SN),
 rozumí, proč se testy provádějí a co naměřené hodnoty znamenají
testy běžecké rychlosti, vytrvalosti, síly,
pohyblivosti páteře, testy svalové nerovnováhy,
testy flexibility
Provádění testů pravidelných
intervalech.
Žák:
 posuzuje a hodnotí ZOZ a SN jednotlivými testy ve spolupráci se spolužáky i
samostatně
Žák:
 zvládá vhodná vyrovnávací cvičení
s ohledem na druh oslabení či jednostranného zatížení
Žák:
 vybere vhodná vyrovnávací cvičení zaměřená na kompenzaci jednostranného
zatížení, na prevenci a korekci svalové
nerovnováhy a samostatně je upraví pro
vlastní použití
Žák:
praktické využití testů, měření tloušťky
podkožního tuku – BMI
vyrovnávací a zdravotně změřená cvičení pro
předcházení a vyrovnávání svalových
a jiných
oslabení, kompenzační cvičení po statické a
jednostranné zátěži
OSV: Poznávání
a rozvoj vlastní osobnosti
BIO – fyziologie člověka.
Zařazováno průběžně,
aplikace v denním režimu.
160
 vybere vhodná vyrovnávací cvičení zaměřená na kompenzaci jednostranného
zatížení, na prevenci a korekci svalové
nerovnováhy a samostatně je upraví pro
vlastní použití
 organizuje svůj pohybový režim
a využívá v souladu s pohybovými předpoklady, zájmy a zdravotními potřebami
vhodné a dostupné pohybové činnosti
OSV: Poznávání
a rozvoj
vlastní osobnosti
Ročník: 1., 2. ročník
Žák:
 zvládá základní cvičení a pohybové aktivity na rozvoj pohybových schopností
EV:
Člověk a životní prostředí (sport a životní
prostředí)
Ročník: 3., 4. ročník
Žák:
 usiluje o optimální rozvoj pohybových
schopností
 zvládá základní cvičení a pohybové aktivity na rozvoj pohybových schopností
Žák:
 vybere vhodný způsob ošetření různých
zranění v modelových situacích úrazů,
zvládá základní postupy při poskytování
PP, zvládá základní obvazové techniky,
poskytne první pomoc i v nestandardních
podmínkách (VKZ)
Žák:
 rozhodne, jak se odpovědně chovat při
konkrétní mimořádné události
organismus a pohybová zátěž, individuální pohybový režim: rychlostně silová
cvičení v anaerobní a laktátové zóně,
vytrvalostní cvičení v aerobní zóně, cvičení pro rozvoj kloubní pohyblivosti
postupy při poskytování PP, resuscitace,
polohování a transport, obvazy, úrazy,
krvácení, druhy poranění
OSV: Seberegulace,
a efektivní řešení problémů
161
 prokáže osvojené praktické znalosti
a dovednosti související s přípravou na
mimořádné události a aktivně se zapojuje
do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel (VKZ)
 uplatňuje účelné a bezpečné chování při
pohybových aktivitách i v neznámém
prostředí
vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné
události, živelní pohromy, sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí
Seznamovací kurs prvních
ročníků, výuka
v koedukovaných
skupinách D + CH.
BIO – anatomie,
fyziologie člověka.
Seznamovací kurs prvních
ročníků, výuka
v koedukovaných
skupinách D + CH.
ZSV
Žák:
 zvládá uvolňovací cvičení a základní cviky strečinku
Žák:
 orientuje se v základních způsobech relaxace, podle charakteru zátěže vybere
vhodné regenerační cvičení, popřípadě
navrhne vhodný způsob regenerace, zvládá uvolňovací cvičení a základní cviky
strečinku
Ročník: 3. a 4. ročník
Žák:
 orientuje se v základních způsobech relaxace, podle charakteru zátěže vybere
vhodné regenerační cvičení, popřípadě
navrhne vhodný způsob regenerace, zvládá uvolňovací cvičení a základní cviky
strečinku, v zátěžových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace (VKZ)
regenerace a relaxace, uvolňovací
a strečinková cvičení, komunikace
v zátěžových a stresových situacích, pohyb jako relaxace
OSV: Seberegulace,
a efektivní řešení problémů
vlastní osobnosti
162
POHYBOVÉ DOVEDNOSTI
Žák:
 zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností
Žák:
 zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností
 na základě výkladu s ukázkami pohybových dovedností vytváří vlastní pohybové
vzorce, postupy a pokroky v osvojování
pohybových dovedností konzultuje s učitelem
 na základě osvojených pohybových dovedností a schopností navrhuje postupy
a řešení zadaného úkolu, spolupracuje s
pohybové hry pro zdokonalování pohyostatními studenty v týmu
bových dovedností, rozvoj kondičních
a koordinačních schopností, hry soutěRočník: 3. ročník
živé a bojové
Žák:
cvičení, komunikace
v zátěžových a stresových situacích, pohyb
jako relaxace
VMEG:
Žijeme v Evropě, OH,
ME, MS
 posoudí úroveň osvojovaných pohybových dovedností, vytyčí další cíle
v osvojení pohybových dovedností
gymnastika – nácvik základních pohybových dovedností: akrobacie, přeskoky
(koza, bedna) a cvičení na nářadí –
hrazda, kladina, kruhy, cvičení s náčiRočník: 4. ročník
ním, šplh, skoky na trampolínce
 posoudí kvalitu stěžejních částí pohybu,
aerobic – aerobní cvičení bez náčiní,
označí zjevné příčiny nedostatků
kondiční a estetické formy cvičení s
a uplatní konkrétní osvojované postupy
hudbou
vedoucí k potřebné změně
atletika – sprinty, vytrvalost, skok vy respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní
a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou soký, daleký, vrh koulí, štafetový běh
sportovní hry – volejbal, basketbal, kopohybovou činnost dané skladbě sportu-
Lyžařský kurs 1. ročníků,
výuka v koedukovaných skupinách D + CH.
163
jících
ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ
UČENÍ
Ročník: 1., 2. ročník,
Žák:
 užívá různé komunikační prostředky při
spolupráci v týmu, zná základní tělocvičné pojmy
Ročník: 3., 4.,
Žák:
 užívá různé signály a jiné komunikační
prostředky při spolupráci v týmu, takové
signály a sdělení zpracovává a rozhoduje
se, rozeznává a respektuje gestikulaci
rozhodčího, reaguje na ni
Ročník: 1., 2., 3., 4. ročník,
Žák:
 respektuje pravidla osvojovaných sportů
Ročník: 3., 4.,
Žák:
 rozhoduje třídní nebo školní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech
Ročník: 1., 2., 3., 4. ročník
Žák:
 podle druhu sportovních činností vybere
odpovídající a vhodnou sportovní výzbroj
a výstroj, správně používá tělocvič. nářadí, náčiní, výstroj a výzbroj
paná, házená, floorbal – herní kombinace a herní činnost jednotlivce, utkání
lyžování – běžecké, sjezdové, snowboarding, carving, výstroj a výzbroj, mazání lyží, bezpečnost a orientace v zimní
krajině, horská túra na lyžích
MKV:
Lidé z různých kulturních prostředí
Průběžně, Seznamovací
kurs 1. ročníků.
úpoly: úpolové hry
rozšiřující učivo: pohybové dobrodružné hry, týmové hry další moderní
a netradiční pohybové hry, softball,
frisbee
pohybové hry
gymnastika – rozšířené pohybové dovednosti
aerobic
atletika – rozšířený nácvik pohybových
dovedností
sportovní hry – herní systémy
úpoly – úpolové hry, základy sebeobrany
turistika a pobyt v přírodě – orientace
v méně přehledné krajině, orientační
běh, příprava a likvidace tábořiště
Sportovní kurz 3. ročníků,
výuka v koedukovaných skupinách D + CH.
Sportovní kurz 3. ročníků +
průběžně.
rozšiřující učivo: pohybové dobrodružné hry, týmové hry další moderní
a netradiční pohybové hry, softball,
frisbee další sportovní hry komunikace
a spolupráce v týmu, komunikace při
sportovních a jiných pohybových hrách
164
Žák:
 změří výkony v různých sportovních disciplínách
 sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsledky, činnosti související s pohybem a zdravím
Žák:
 změří výkony v různých sportovních disciplínách podle naměřených dat, posoudí
úroveň svých dosažených výkonů i výkonů spolužáků
Žák:
úroveň svých dosažených výkonů i výkonů spolužáků, tyto pak porovná s výkony běžné populace
 zpracuje naměřená data, vyhodnotí je a
výsledky různou formou prezentuje
Žák:
úroveň svých dosažených výkonů i vý-
rozšiřující učivo: komunikace při týmových, dobrodružných hrách
Průběžně – podle druhu osvojovaných pohybových dovedností.
sportovní pravidla
S příslušnými sportovními
bloky a průběžně.
rozhodování utkání, organizace soutěže
závodu, sportovní role
S příslušnými sportovními
bloky a průběžně.
165
konů spolužáků, tyto pak porovná s výkony běžné populace, zpracuje naměřená
data, vyhodnotí je a výsledky různou
formou prezentuje
Žák:
 se orientuje v základních historických
faktech týkajících se úspěchů českého
sportu v historii i současnosti
Žák:
 aktivně naplňuje olympijské myšlenky
jako projev obecné kulturnosti
 respektuje dodržování pravidel fair play,
identifikuje nesprávné chování a zákroky
a jedná podle pravidel různých sportů i
podle pravidel společenského chování
historicky významné úspěchy českých
sportovců, aktuální výsledky českých i
zahraničních sportovců olympijské zásady, pravidla fair play,
MV:
Média a sport
vliv
role
pravidla společenského chování, odmítání podpůrných látek, sport a ochrana
přírody
používání sportovního vybavení, cvičení
na nářadí a s náčiním, používání výstroje a výzbroje, používání tělocvič.
a sportovních pomůcek
Žák:
 připraví (ve spolupráci s ostatními žáky)
třídní či školní turnaj, soutěž, turistickou
akci a podílí se na její realizaci
Ročník: 2., 3., 4. ročník,
Žák:
respektuje práva a povinnosti vyplývající z
různých sportovních rolí – jedná na úrovni
dané role; spolupracuje ve prospěch družstva
měření sportovních výkonů
měřitelné a hodnotitelné údaje
166
5.15.
Hudební výchova
Charakteristika předmětu
Předmět hudební výchova vychází z Hudebního oboru v RVP G v rámci vzdělávací oblasti Umění a kultura. Předmět se vyučuje v prvním
a druhém ročníku čtyřletého gymnázia.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Hudební výchova: 2 – 2 – 0 – 0.
Předmět je vyučován ve specializované učebně, ve které je k dispozici odpovídající didaktická technika a hudební nástroje, které doplňují výuku. Podle možností a nabídky uměleckých agentur výuku doplňují návštěvy koncertů nebo komponovaných pořadů z oblasti hudební kultury.
Hudební výchova na gymnáziu navazuje na hudební výchovu na základní škole. Prohlubuje znalosti a rozvíjí dovednosti pomocí činností ve
třech vzájemně provázaných a podmíněných okruzích:
produkce (1. vokální, 2. instrumentální a 3. hudebně pohybové činnosti),
recepce,
reflexe.
Cílem předmětu Hudební výchova je v rámci výše uvedených okruhů činností:
rozvíjet hudební schopnosti žáků, vést je k samostatnému „muzicírování“, při kterém mohou využít a uplatnit osvojené poznatky z hudební
teorie (produkce),
vést žáka ke schopnosti koncentrovaného a uvědomělého poslechu hudebních ukázek, ke schopnosti přijímat i takovou hudbu, která neodpovídá jejich hudebnímu vkusu, vést žáka k porozumění hudebnímu umění (recepce),
podněcovat žáka ke kritickému hodnocení hudby, ke schopnosti hovořit o hudbě, k přemýšlení o hudbě, např. nad významem a poselstvím
hudebních děl (reflexe).
 rozhovorem vedeme žáky ke schopnosti efektivně se učit
 formou samostatných referátů vedeme žáky ke schopnosti vyhledávat, třídit a zpracovávat informace z různých zdrojů
 formou různých úkolů v hodinách vedeme žáka ke schopnosti samostatně pracovat s literaturou
 při individuální i skupinové práci vedeme žáky ke schopnosti porozumět danému úkolu (problému), navrhnout vhodný postup jeho řešení a dospět k jeho řešení
 prostřednictvím hudebních ukázek vedeme žáky ke schopnosti hudbu charakterizovat a hodnotit, na základě svých teoretických znalostí
analyzovat
 formou prezentace referátů v hodinách vedeme žáky k samostatnému slovnímu projevu na odpovídající stylistické úrovni
 formou diskuze vedeme žáky ke schopnosti srozumitelně a jasně vyjádřit svůj názor opřený o konkrétní argumenty a odborné pojmy
z hudební teorie
167
 formou vědomostních her a soutěží podněcujeme žáky ke schopnosti srozumitelně a odborně správně formulovat odpovědi na položené
otázky
 formou skupinové práce vedeme žáky ke schopnosti bezproblémové komunikace a spolupráce s ostatními, k respektování druhých lidí
a jejich názorů, včetně jejich hudebního zaměření
 formou příležitostných exkurzí a návštěv koncertů, divadel apod. seznamujeme žáky s pravidly společenské etikety
Kompetence občanská
 prostřednictvím hudebních děl seznamujeme žáky se současnými a minulými režimy a učí se v nich orientovat
 vedeme žáky ke sledování aktuálního dění v hudebním světě a v oblastech, které s hudbou souvisí
 vedeme žáky k participaci na průběhu hodin
 vedeme žáky k organizaci své vlastní práce při přípravě na vyučování
 při produktivních činnostech vedeme žáky k vlastní tvořivosti a kreativitě
Hudební výchova 1. ročník
Produktivní dovednosti:
1. vokální činnosti
Žák:
 zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně
jednohlasé písně, správně artikuluje, při mluvním projevu
vede svůj hlas zněle
a přirozeně, logicky člení větu
 reprodukuje zpívaný vzor na
základě svých schopností
 dodržuje správné pěvecké návyky a hlasovou hygienu,
uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě
 rytmizuje jednoduché texty
Učivo
Vokální činnosti:
 kultivace pěveckého a hlasového projevu
 sborový zpěv
 rytmický výcvik
Hudební nauka:
 notopis (hodnoty a tvary not, notová
osnova, jména not, klíč houslový
a basový, pomlky, posuvky)
 takt a rytmus
OSV – poznávání a rozvoj
vlastní osobnosti, organizační dovednosti a řešení
problémů, schopnost spolupráce, sociální komunikace, budování vlastního
názoru, morálka všedního
dne
ZE – hudební mapa Evropy
DE – charakteristika jednotlivých
epoch vývoje hudby
TV – pohybové činnosti na hudební
doprovod
ČJL – autoři operních libret, divadelních her, jež se staly předlohou oper,
textů písní atd.
Instrumentální činnosti:
 hra a tvorba jednoduchých doprovo168
2. instrumentální činnosti
Žák:
 používá rytmické a melodické
nástroje Orffovy školy
k doprovodu písní
 umí doprovodit píseň vhodně
zvoleným rytmickým doprovodem
 na základě svých hudebních
schopností a dovedností reprodukuje motivy a kratší témata
3. hudebně pohybové činnosti
Žák:
 orientuje se v taktování dvou,
tří a čtyřdobého taktu
Receptivní dovednosti:
Žák:
 rozpozná rozdíly v druzích
melodie, rytmu, tempa, dynamiky a barev hudby
 rozliší tóniny dur a moll
 je schopen soustředěného
a uvědomělého poslechu hudební ukázky
Produktivní dovednosti:
1. vokální činnosti
Žák:
 zpívá písně s výrazem, tzn. do
svého hlasového projevu promítne náladu písně
dů (rytmicko – melodické doprovody)
Hudební formy:
 concerto grosso
 fuga
 cyklická sonátová forma (symfonie,
koncert, sonáta)
 sonátová forma
MV:
význam, uživatelé, účinky,
mediální produkce a vliv
médií
Dějiny hudby:
1. Periodizace dějin evropské hudby
2. Baroko
 významné osobnosti evropské barokní hudby (A. Vivaldi, G. F. Händel, J.
S. Bach)
 české baroko (A. M. z Otradovic, P.
J. Vejvanovský, J. D. Zelenka, B. M.
Černohorský)
3. Klasicismus
 tzv. vídeňský klasicismus (J. Haydn,
W. A. Mozart, L. v. Beethoven)
 Ch. W. Gluck
 český klasicismus (J. J. Ryba, skladatelé v emigraci)
Vokální činnosti:
 intonační a rytmický výcvik
 sólový zpěv
 orientace v notovém zápisu písní
169
 rozšiřuje hlasový rozsah
2. instrumentální činnosti
Žák:
 používá rytmické a melodické
nástroje Orffovy školy
k doprovodu písní
 umí doprovodit píseň základními basovými tóny akordů na
základě akordických značek
 hraje dle svých možností na
jednoduché hudební nástroje,
používá je jako prostředek
sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a představ
 orientuje se v notovém zápise
jednoduchých vokálních
a instrumentálních skladeb, na
základě svých individuálních
hudebních schopností tyto
skladby realizuje
3. hudebně pohybové činnosti
Žák:
 reaguje na hudbu pohybem
 rozpozná některé druhy lidových a společenských tanců
a umí je zatančit
Receptivní dovednosti:
Žák:
 rozliší zvuk vybraných hu-
Hudební nauka:
 stupnice (durové stupnice s křížky
a béčky)
 akordy (durové kvintakordy a jejich
akordické značky)
Instrumentální činnosti:
 orientace v notovém zápise jednoduchých instrumentálních kompozic
Hudební formy:
 opera (X kantáta X oratorium)
 symfonická báseň
Dějiny hudby:
1. Romantismus
 raný romantismus (C. M. v. Weber,
F. Schubert, R. Schumann, F. Mendelssohn - Bartholdy)
 novoromantismus (H. Berlioz, F.
Liszt, R. Wagner)
 klasicko – romantická syntéza (J.
Brahms)
 opera v době romantismu (G. Verdi,
R. Wagner)
 ruský romantismus (M. I. Glinka, A.
P. Borodin, M. P. Musorgskij, N.
Rimskij - Korzakov, P. I. Čajkovskij)
 polský romantismus (F. Chopin)
 český romantismus (B. Smetana, A.
Dvořák)
170
debních nástrojů, dovede je
pojmenovat a popsat
 orientuje se ve vybraných hudebních slozích, uvede hlavní představitele
 na základě svých schopností
zařadí hudbu do stylového
období
 rozliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu
a funkce, rozpozná vhodnost
či nevhodnost využití určité
hudby v konkrétních situacích
Hudební výchova 2. ročník
Vokální činnosti
Žák:
 uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě
 využívá svých dispozic při
zpěvu a mluveném projevu
 reprodukuje zpívaný vzor na
základě svých schopností
 dotváří hudební melodie, nebo
vytváří vlastní, na základě
svých schopností vytváří jednoduchou hudební improvizaci
Instrumentální činnosti
Učivo
 hlasová výchova – správné dýchání,
hlasová hygiena, rozezpívání, artikulace, využití jazykolamů
 zpěv – jednohlasé písně lidové
a umělé, kánony, dvojhlasé písně
 intonace – zpěv hudebních motivů,
imitace, intonační nácvik
 zhudebnění vlastních jednoduchých
motivů nebo skladeb
 základní a složené intervaly
OSV:
Poznávání a rozvoj
vlastní osobnosti, soc. komunikace
Spolupráce a soutěž,
Seberegulace, organizační
dovednosti a efektivní
řešení problémů
rozhovorem vedeme studenty
k získání dovedností nutných pro
efektivní učení, aby si osvojili důležité poznatky a poznávali význam
a přínos hudební výchovy
formou samostatných referátů vedeme studenty k schopnosti vyhledávat,
třídit informace z různých zdrojů,
vybírat správné postupy při přípravě
této formy prezentace
využíváme hru na jednoduché hudební nástroje k tomu, aby si studenti
osvojili jejich správné používání
a začlenění do hudebního celku
171
 používá rytmické nástroje
Orffovy školy k doprovodu
písní
 používá některé melodické
nástroje při individuálních i
skupinových činnostech dle
svých schopností
 orientuje se v notovém zápise
jednoduchých vokálních
a instrumentálních skladeb
 rytmizace textů a písní rytmickými
nástroji
 tvorba instrumentálních doprovodů –
jednoduchá aranžmá
 hudební nástroje – přehled, využití
instrumentální hudbě
 stupnice a tónina – kvintový a kvartový Kruh
Hudebně pohybové činnosti
 reaguje na hudbu pohybem,
ztvárňuje ji dle svých dispozic
a schopností
 tanec – pohyb na hudbu, polka, valčík, rock and roll, Walz, tango, atd.
Recepce a reflexe
 vyděluje podstatné znaky z
proudu znějící hudby, rozpozná hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla
a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku
 popíše a na příkladech ukáže
důležité znaky tvorby a interpretace hudebního díla, vysvětlí, v čem tkví přínos skladatele a interpreta
 orientuje se ve vývoji hudebního umění, v rozdílnosti hudebního myšlení
MV:
 základní atributy hudby – využití melodie, harmonie, rytmu, tempa a dynamiky v hudbě 19. a 20. století
 formy hudebního díla ve vývoji hudby symfonie, symfonické básně, novoromantická a moderní opera
 úloha skladatele a interpreta v hudbě,
vztah tvůrce a příjemce uměleckého
díla
 skladatelé 19. a 20. století
 vývoj hudby – přelom 18. a 19. století
MV:
Média a mediální produkce, uživatelé, mediální
produkty a jejich význam
a vliv médií
používáme hudební ukázky
a následné diskuse k tomu, aby student poznával žánrové oblasti
a výrazové prostředky v hudbě
a analyzoval je.
formou diskuse vedeme studenty
k tomu, aby byli schopni srozumitelně a jasně vyjádřit svůj názor, opřený
o konkrétní argumenty a odborné
pojmy z oblasti hudební teorie využíváme skupinovou práci při přípravě
a realizací hudebních objektů.
formou dialogu vedeme studenty
k přijímání názorů ostatních a
k respektování jejich hudebního zaměření
vedeme žáky k přijímání pravidel
společenské etikety především formou příležitostných exkurzí, návštěv
koncertů a komponovaných pořadů
pro školu.
 vývoj hudby v 19. a 20. století do
172
 na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše podmínky a
okolnosti vzniku hudebního
díla
 odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu
a funkce, rozpozná vhodnost
či nevhodnost využití určité
hudby v konkrétních situacích
současnosti – hudba artificiální
 hudební žánry
 blues, swing, jazz, country, rock
 pojem kýč, hudba jako zboží, komerce v hudební kultuře, hudba na objednávku
formou referátů vedeme žáky ke sledování aktuálního dění v hudebním
světě a v oblastech, které s hudbou
souvisí.
 hudební proudy, žánry a styly 20. století
 rock, beat, muzikál, folk, country,
jazz
 problematika vydávání a šíření hu interpretuje a kriticky hodnotí
debního díla, problematika pirátských
hudbu, na základě svých
nahrávek
schopností a zkušeností vytvá-  porovnání hudby z hlediska módnosti
ří vlastní soudy a preference,
 dostupnost hudebních děl v médiích,
které dokáže v diskusi obhájit
možnosti zneužití hudby
 přistupuje k hudebnímu dílu
jako k autorově reflexi světa
využití hudby – muzikály, festivaly, dia na základě svých zkušeností vadla, nahrávání hudby, mediální kultura
a toto poselství interpretuje
současnosti, reklamy protestsongy, metal
a jeho podoby
uvědomuje si rozdílnost přístupu
k hudbě a k hudební tvorbě, při
vnímání hudby si vytváří vlastní
postoje a hodnoty, na jejichž základě je schopen se s hudbou ztotožnit nebo ji odmítnout
173
5.16.
Výtvarný výchova
Vyučovací předmět výtvarná výchova absolvují žáci prvního a druhého ročníku, kteří si ho volí ze dvou možných:Hudební výchovy
a Výtvarné výchovy. Výuka probíhá v odborné pracovně. Výtvarná výchova je zaměřená na tvůrčí činnost žáka, která je úzce provázána
s komunikačními a interpretačními účinky vizuálně obrazných a obrazových vyjádření. Základní realizační formou výuky je vyučovací hodina,
dvouhodina.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího je tato: 2 – 2 – 0 – 0.
Dalšími možnými formami jsou exkurze, návštěvy výstav a návštěvy NG v Praze. Ve výuce jsou uplatňovány různé metody práce jako například samostatná práce, práce ve dvojici nebo ve skupině.
Každý rok vystavují žáci své práce v Městském muzeu v Novém Strašecí. Žák je veden k samostatnému řešení problémů, využití experimentu ve vlastní tvorbě a umění komunikovat s uměním a okolím pomoci vlastních výrazových prostředků.
 rozhovorem vedeme žáky ke schopnosti efektivně se učit
 formou samostatných referátů vedeme žáky ke schopnosti vyhledávat, třídit a zpracovávat informace z různých zdrojů
 formou různých úkolů v hodinách vedeme žáka ke schopnosti samostatně pracovat s literaturou
 při individuální i skupinové práci vedeme žáky ke schopnosti porozumět danému úkolu (problému), navrhnout vhodný postup jeho řešení a dospět k jeho řešení
 prostřednictvím výtvarných ukázek vedeme žáky ke schopnosti výtvarné umění charakterizovat a hodnotit, na základě svých teoretických znalostí analyzovat
 formou prezentace referátů v hodinách vedeme žáky k samostatnému slovnímu projevu na odpovídající stylistické úrovni
 formou diskuze vedeme žáky ke schopnosti srozumitelně a jasně vyjádřit svůj názor opřený o konkrétní argumenty a odborné pojmy
z výtvarné teorie
 formou vědomostních her a soutěží podněcujeme žáky ke schopnosti srozumitelně a odborně správně formulovat odpovědi na položené
otázky
 formou skupinové práce vedeme žáky ke schopnosti bezproblémové komunikace a spolupráce s ostatními, k respektování druhých lidí
a jejich názorů.
 formou příležitostných exkurzí a návštěv výstav apod. seznamujeme žáky s pravidly společenské etikety
Kompetence občanská
 prostřednictvím výtvarných děl seznamujeme žáky se současnými a minulými režimy a učí se v nich orientovat
174
 vedeme žáky ke sledování aktuálního dění ve výtvarném světě a v oblastech, které s ním souvisí
 vedeme žáky k participaci na průběhu hodin
 vedeme žáky k organizaci své vlastní práce při přípravě na vyučování
 při produktivních činnostech vedeme žáky k vlastní tvořivosti a kreativitě
Výtvarná výchova 1. ročník
Seznámení s impresionistickou
malbou, barevná skvrna, impresionističtí malíři.
Učivo
Barevné variace, IMPRESIONISMUS
EV – Člověk a příroda
HV
Románské umění
EV – Člověk ve 12. století
DEJ
Seznámení se základními znaky
románského umění a časové zařazení.
OSV
Lidové zvyky tradice tvorba ozdob novoročenek výzdoba
Lidové tradice advent
Základní znaky gotiky – vznik
měst návrh, gotického okna
(kružba, vitráž, lomený oblouk)
Gotika (architektura, sochařství, malba)
Význam písma ke komunikaci.
Využití písma v užité grafice
Tvorba grafických listů linoryt
Kubistický portrét
Písmo, užitá grafika
Základní znaky renesance, seznámení s renesančními osobnostmi (malíři, sochaři, architekti)
Renesance, zlatý řez obrazu + barva,
světlo, perspektiva
Tvorba grafických listů linoryt
Kubistický portrét
EV – estetické cítění lidových tvůrců
DEJ, HV, CJL
DEJ
MKV, MV:
Vývoj písma v různých
civilizacích
EV-jiný pohled na svět,
hlavní představitelé kubismu
VMEGS
EV-člověk v renesanční
době
DEJ, Z
EV-jiný pohled na svět, hlavní představitelé kubismu
HV
175
Tvorba s různým materiálem,
kombinovaná s malbou
Koláž, jiný výtvarný prostředek
EV-člověk a životná prostředí, využití odpadového
Exkurze Pražského hradu a návštěva NG- materiálu
evropské umění
BIO
Práce s barvou, význam barvy
v uměleckém díle (žhavé léto, barevný podzim), malba
s netradičními materiály (hřeben,
kámen, dřívko)
Učivo
Výrazový prostředek – barva, malba
(Fauvismus, Futurismus)
Odlišný pohled na svět.
osobnosti
OSV, VMEGS
BIO, HV
Pochopení dalšího uměleckého
směru, návrh barokního okna
Baroko (architektura, sochařství, malba)
Politický vliv na umění
v 17. a 18. st.
DEJ, CJL
Využívání znalostí aktuálních
způsobů vyjadřování
a technických možností zvoleného
média pro vyjádření své představy
Vyjádření svých pocitů výtvarnou
formou
Komiks, ilustrace, fotografie, reklamadochází k poznání vlivu a možností jednotlivých médií
DEJ, ZSV
Na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů
a objasní širší a filozofické okolnosti uměleckých děl.
Vývoj výtvarného umění od Klasicismu
do současnosti
MV-účinky mediální produkce a vliv médií.
význam.
Poznání a rozvoj vlastní
osobnosti (city, vlastnosti,
činnosti…)
MKV:
Seznámení s nejstarším evropským uměním
HV, DEJ
Výtvarná výchova 2. ročník
Vysvětlí předpoklady ke vzniku
uměleckého díla, dokáže rozpoznat rysy v současném umění, objasní proces vzniku obecného
vkusu a estetických norem.
Prostorová práce, koláž. Veselé a smutné
krabičky
Úloha komunikace v uměleckém procesu
EV:
Návštěva NG v Praze
(moderní umění)
CJL
DEJ
HV, CJL
176
5.17.
Informatika a výpočetní technika
Ve vyučovacím předmětu je realizován vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie z RVP GV.
Cílem tohoto předmětu je rozvíjet schopnosti žáků vyhledávat, zpracovávat, prezentovat informace a kreativně využívat možnosti výpočetní,
komunikační techniky a prezentační techniky v běžném životě a při studiu. V rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata Osobnostní
a sociální výchova, Mediální výchova. Svým vzdělávacím obsahem úzce souvisí především se vzdělávacími obsahy předmětů Matematika a Fyzika.
Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Informatika a výpočetní technika je tato: 2 – 2 – 1 – 0.
Při výuce se třída dělí na skupiny, předmět je vyučován ve dvou učebnách výpočetní techniky. Učebny jsou připojeny k internetu.
Výuka Informatiky a výpočetní techniky může být doplněna volitelnými předměty, které nabízíme žákům ve 3. a 4. ročníku.
V hodinách Informatika a výpočetní technika jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí využívány následující postupy:
 učitel zadává žákům ke zpracování taková témata, která ukazují význam informatiky a výpočetní techniky pro společnost a její další
rozvoj
 žáci samostatně vyhledávají informace k jednotlivým pojmům z oblasti ICT a za pomoci učitele se snaží pochopit jejich význam
 žáci ve skupinách nebo samostatně řeší úlohy zadávané učitelem tak, aby k jejich vypracování bylo třeba vyhledat a zpracovat další informace. Takto zpracované úlohy jsou předkládány učiteli a s výsledky jsou seznámeni i ostatní žáci
 při výuce je učitelem preferováno porozumění základním pojmům, které mohou být vyhledány z různých zdrojů informací; žáci se současně učí, jak tyto informace získat, ověřit a své vědomosti rozšířit
 žákům je poskytnuta možnost účastnit se soutěží a formou konzultací s vyučujícím informatiky a výpočetní techniky se na tyto soutěže
připravit
 žáci jsou motivováni úlohami z běžného života a praxe, využíváním výpočetní techniky k řešení úloh z ostatních předmětů a jsou vedeni
k využívání základních postupů algoritmizace řešení problémů
 v rámci zadaných úloh žáci navrhují postup řešení, vyhledávají, třídí a vyhodnotí vyhledané informace
 žáci jsou vedeni k prezentaci svých názorů, postupů řešení úloh a jejich obhajobě, při obhajobě volí vhodné argumenty, které čerpají z
exaktních a přírodních věd
 učitel zadává žákům k vypracování úlohy, které vyžadují týmovou spolupráci s dělbou práce, žáci si rozdělují mezi sebe dílčí úlohy tak,
aby uplatnili své individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti
177
 v rámci výuky jsou žáci seznámeni s pravidly bezpečnosti práce s elektrickým zařízením a poskytnutím první pomoci při úrazu elektrickým proudem. U žáků jsou upevňovány návyky pro bezpečnou práci s elektrickým zařízením a správnou obsluhu výpočetní a multimediální techniky.
 dodržujeme zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s dlouhodobým využíváním výpočetní techniky
 respektujeme ochranu práv k duševnímu vlastnictví, copyright, informační etiku
 v rámci řešených úloh žáci získávají základní dovednosti při využívání výpočetní a multimediální techniky
 při praktických činnostech žáci dodržují stanovené postupy, pravidla bezpečnosti práce a řád učebny
 žáci manipulují pod dohledem učitele, v souladu s návodem pro použití a pracovním řádem učebny se zařízeními učebny a se svěřenou
technikou tak, aby nedošlo k jejímu poškození
Informatika a výpočetní technika 1. ročník
Digitální technologie
žák
 ovládá, propojuje a aplikuje
postupné prostředky ICT
 využívá teoretické i praktické
poznatky o funkci jednotlivých složek hardwaru
a softwaru k tvůrčímu
a efektivnímu řešení úloh
 organizuje účelně data
a chrání je proti poškození či
zneužití
 orientuje se v možnostech
uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání
a praxe
Učivo
Informatika – vymezení teoretické
a aplikované informatiky
Hardware – funkce prostředků ICT, jejích částí a periferií, technologická inovace, digitalizace a reprezentace dat
Software – funkce operačních systémů
a programových aplikací, uživatelské
prostředí
Informační sítě – typologie, intranet, síťové služby a protokoly, přenosy dat
Údržba a ochrana dat – správa souborů
a složek, komprese, antivirová ochrana,
firewall, zálohování dat
Ergonometrie, hygiena a bezpečnost práce s ICT – ochrana zdraví, možnosti využití prostředků ICT handicapovanými
osobami
EV
Matematika
 algoritmizace,
 vzorce (tabulkový procesor)
 grafika
 dvojková soustava
Fyzika
 výpočty (tabulkový procesor)
 základní principy fungování
hardwaru
Český jazyk
 textový editor
MV
Cizí jazyky
 vyhledávání informací na internetu
ostatní předměty
178
zdroje a vyhledávání informací,
komunikace
žák
 užívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k
vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci
 využívá nabídku informačních
a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází
a výukových programů
 posuzuje tvůrčím způsobem
aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů
a informací
 využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky
Zpracování a prezentace informací
žák
 zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím
pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních
technologií a internetu
 aplikuje algoritmický přístup
k řešení problémů
Internet – globální charakteristika internetu, multikulturní a jazykové aspekty,
služby na internetu
Informace – data a informace, relevance,
věrohodnost informace, odborná terminologie, informační zdroje, informační
procesy, informační systémy
Informační etika, legislativa – ochrana
autorských práv a osobních údajů
Publikování – formy dokumentů a jejich
struktura, zásady grafické a typografické
úpravy dokumentu, estetické zásady publikování, návyky při tvorbě textů
Aplikační software pro práci s informacemi – textové editory, tabulkové kalkulátory, prezentační software, html editory
OSV:

 zpracování seminárních prací
 vyhledávání informací
 prezentace dat
MV
179
žák
zneužití
a praxe
Učivo
Hardware – funkce prostředků ICT, jejích částí a periferií, technologická inovace, digitalizace a reprezentace dat
Software – funkce operačních systémů
a programových aplikací, uživatelské
prostředí
Informační sítě – síťové služby
a protokoly, přenosy dat
Ergonometrie, hygiena a bezpečnost práce s ICT – ochrana zdraví
EV
OSV:
Matematika
 algoritmizace,
 grafika
 dvojková soustava
Fyzika
 základní principy fungování
hardwaru
Český jazyk
 textový editor
Cizí jazyky
ostatní předměty
 prezentace dat
komunikace
žák
 užívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci,
k vlastnímu vzdělávání
a týmové spolupráci
Internet – služby na internetu
Informace – relevance, věrohodnost informace, informační zdroje
OSV:
180
aktuálnost, relevanci
a věrohodnost informačních
zdrojů a informací
 využívá informační
a komunikační služby
v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky
žák
Aplikační software pro práci
s informacemi databáze
Algoritmizace úloh – algoritmus, zápis
algoritmu, úvod do programování
OSV:
 efektivní řešení problémů
žák
Učivo
úpravy dokumentu, estetické zásady publikování
MV:
Cizí jazyky
ostatní předměty
 prezentace dat
181
zneužití
a praxe
komunikace
žák
 užívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci,
k vlastnímu vzdělávání
a týmové spolupráci
aktuálnost, relevanci
a věrohodnost informačních
zdrojů a informací
 využívá informační
a komunikační služby
v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky
Internet – služby na internetu
Informace – relevance, věrohodnost informace, informační zdroje
MV
OSV
182
žák
úpravy dokumentu, estetické zásady publikování
Aplikační software pro práci
s informacemi – grafické editory, multimédia, modelování a simulace, export
a import dat
183
5.18.
Rétorika
Vyučovací předmět Rétorika vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Vzdělávací obsah se realizuje z oboru Český jazyk
a literatura RVP ZV.
Rétorika je povinným předmětem v prvním ročníku s týdenní časovou dotací 1 hodina. Jeho obsah vychází z vzdělávacího obsahu součásti
předmětu Český jazyk a literatura a jeho složky Jazyk a jazyková komunikace.
Přirozeně spolupracuje s předmětem Český jazyk a literatura a dovednosti získané jeho absolvováním jsou využitelné ve všech dalších předmětech. Dalšími souvisejícím předmětem je také Mediální výchova
Hlavním cílem předmětu je zdokonalení ústního vyjadřování žáků. Tento předmět přináší základy teorie mluveného projevu, ale především
trénuje schopnost přirozené komunikace. Zaměřuje se na diagnostiku počátečního stavu mluvní úrovně studentů (technické nedbalosti, vady řeči)
a vede k rozvíjení schopnosti komunikovat formou připraveného a nepřipraveného monologu a dialogu. Dává důraz na výstavbu mluveného projevu a na komunikační strategie. Ukazuje základy asertivního jednání a chování v různých situacích. Rozšiřuje slovní zásobu.
Výchovné a vzdělávací strategie:
 učitel uplatňuje aktivizační metody
 učitel používá individuální (diagnostika), párové a skupinové vyučování
 učitel umožňuje žákům tvořivě spolupracovat při nejrůznějších veřejných příležitostech
 učitel vede žáky k samostatnému vyhledávání informací
 žáci dostávají prostor pro vyjádření a obhajobu vlastních názorů – ústní i písemnou formou
 žáci jsou vedeni k formulování vlastních myšlenek
 žáci jsou vedeni k adekvátnímu používání terminologie
 při párové i skupinové spolupráci jsou žáci vedeni k účelné spolupráci s druhými, k uplatnění svých schopností a dovedností,
k respektování názoru spolužáků
 žáci jsou vedeni k organizaci své vlastní práce při přípravách na vyučování, dostávají úkoly odpovídající jejich schopnostem
 učitel uplatňuje individuální přístup k žákům
Kompetence k podnikavosti:
 žák je veden k zodpovědnému rozhodování při řešení různých úkolů
 žák je veden k diagnostice vlastních schopností ve směru profesní orientace, možnost individuální práce na uměleckém přednesu
184
rétorika 1. ročník
Obecné poučení o rétorice
Žák:
dokáže definovat pojem
Učivo
Obecné poučení o rétorice
ČJL – obsah učiva 1. ročníku – propojení
Praktické dovednosti
Žák:
zná své schopnosti
Obecné poučení – počátky rétoriky, vývoj
Monolog, dialog
Typy rétorických útvarů, příklady
z minulosti i současnosti
Praktické dovednosti
Diagnostika řečových schopností
a dovedností
dokáže se technicky připravit na
krátké veřejné vystoupení
Hlasová rozcvička
Naladění těla pro vystoupení
účelně pracuje s mimikou, gestikou, posturikou
Mimika
Gestika
Posturika
Neverbální komunikace, body sculturing,
asertivita
rozpozná rétorické útvary
dokáže použít pravidla neverbální
komunikace ve svůj prospěch při
komunikaci
dokáže účelně komunikovat monologickou a dialogickou formou
Umělecký přednes
Dokáže přečíst a interpretovat text
a veřejně ho přednést před spolužáky
a nebo
Řečnický proslov
Dokáže připravit a realizovat (viz
výše)
OSV – jak já mluvím? Co
je pro mě typické?
OSV – sociální komunikace
Praktická cvičení dle schopností
a možností celé skupiny
OSV – spolupráce a soutěž
Umělecký přednes – seznámení
s principy práce s textem, realizace jednoho vystoupení v rámci třídy
MV – mediální produkce
Proslov – viz výše
185
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy
Právní normou, ze které vychází vlastní hodnocení školy je prováděcí vyhláška MŠMT, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů,
výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.
6.1.Hodnocení žáků
a) zaměřené na individuální pokrok každého žáka
 zkoušení ústní s klasifikací
 zkoušení písemné s klasifikací
 různé druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) praktické činnosti hodnocené slovně i písemně
 písemné kontrolní práce
b) zaměřené na posilování vnitřní motivace
 ústní pochvala
 ústní podpora schopností žáka
 vlastní sebehodnocení žáka
 poskytnutí možnosti žákovi vyjádřit svůj názor a zeptat se na nejasné záležitosti
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
A. Zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení
1. Žák je klasifikován v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, odpovídající prováděcí vyhláškou
o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění, a školním řádem.
2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků
 Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.
 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu
hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
 Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí
odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka.
 Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.
 Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za
první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním
termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
 Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za
druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
186

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí
nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do
konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.
 Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel
školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
 Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,
může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad.
Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
 V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné střední
škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
3. Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Ve vyučovacím předmětu, v němž vyučuje více učitelů,
určí stupeň prospěchu žáka za klasifikační období po vzájemné dohodě. Při určení výsledného stupně klasifikace učitel vychází z podkladů,
které získává v průběhu celého klasifikačního období:
 Soustavným sledováním připravenosti na výuku a výkonů žáka.
 Různými druhy zkoušek (ústní, písemné, grafické, praktické, pohybové) podle odlišností jednotlivých vyučovacích předmětů. Termín písemných prací menšího rozsahu oznamuje učitel alespoň 1 den předem, v jednom dni je povoleno psát nejvýše dvě takové práce (to neplatí
pro krátké písemné zkoušky nepřesahující 15 minut).
 Kontrolními písemnými pracemi čtvrtletními, pololetními či souhrnnými předepsanými osnovami předmětu. Počet těchto prací trvajících jednu vyučovací hodinu nebo déle oznámí vyučující na začátku klasifikačního období, termín jejich vypracování alespoň týden
předem. V jednom dni je povoleno psát nejvýše jednu práci tohoto charakteru. Počet kontrolních písemných prací stanoví vzdělávací
obsah příslušných vyučovacích předmětů.
 Ústním zkoušením před kolektivem třídy – učitel vždy klasifikaci žákovi oznámí a odůvodní
 Analýzou výsledku různých činností žáka (aktivita, pozornost, zájem o obor, domácí úkoly, písemné zpracování laboratorních protokolů, grafické práce apod.).
4. Učitel opraví všechny písemné práce menšího rozsahu do 7 dní od jejich napsání (práce čtvrtletní, pololetní či souhrnné práce většího rozsahu
do 15 dní), seznámí žáky s klasifikací a umožní jim do opravených prací nahlédnout.
5. Učitel u žáka s prokázanou SPU při jeho výuce i klasifikaci přihlédne k charakteru poruchy, respektuje doporučení odborného pracoviště.
Volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci. Klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.
6. Má-li žák v daném předmětu absenci vyšší než 25 %, může příslušný vyučující navrhnout dodatečnou zkoušku před komisí. Komisi jmenuje
ředitel školy a je tříčlenná. O výsledku dodatečné zkoušky se pořizuje protokol, který archivuje zástupce ředitele ředitel školy. Obsah zkoušky před komisí odpovídá obsahu učiva za dané pololetí. Zkoušející nebo třídní učitel oznámí žákovi termín konání zkoušky i její rozsah, při187
čemž zkouška je konána zpravidla do dvou měsíců od termínu řádné klasifikace. Komise může po žákovi požadovat předložení písemných
prací (domácích úkolů, grafických prací, protokolů, slohových prací apod.). Klasifikace této zkoušky je pouze doplňující známkou k ostatní
klasifikaci za celé příslušné pololetí, její váhu pro celkovou klasifikaci stanoví zkušební komise.
7. Zpravidla k 15. listopadu a k 15. dubnu se projednávají v pedagogické radě případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování.
Dojde-li k zásadnímu zhoršení prospěchu žáka, informuje vyučující neprodleně zákonné zástupce žáka a třídního učitele. Současně sdělí řediteli školy přijatá opatření. Ve spolupráci s VP a TU vyhodnocuje účinnost přijatých opatření a v případě přetrvávajících problémů včas informuje zástupce ředitele a ředitele.
8. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných vyučovacích předmětů výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu. Vyučující není povinen sdělit žákovi klasifikaci před termínem vydání vysvědčení.
9. Zákonný zástupce žáka je průběžně informován o prospěchu a chování žáka vhodným způsobem, zejména:
 třídním učitelem a učiteli jednotlivých vyučovacích předmětů na třídních schůzkách SRPDŠ
 třídním učitelem nebo učitelem příslušného předmětu, jestliže o to zákonný zástupce žáka požádá
 prostřednictvím studentského průkazu
10. Za správnost a objektivnost klasifikace zodpovídá v první řadě vyučující, který má povinnost vést řádnou evidenci hodnocení a klasifikace
během celého klasifikačního období.
11. Žák musí být z předmětu s jednohodinovou týdenní dotací vyzkoušen ústně nejméně jednou za každé pololetí a nejméně dvakrát písemně za
každé pololetí (celkem získá minimálně 3 známky za pololetí. U předmětů s více než jednohodinovou týdenní dotací platí stejná pravidla
s tím, že celkem za pololetí získá žák nejméně 4 známky.
12. Klasifikaci žáků provádějí vyučující průběžně tak, aby byla dle konkrétních možností co nejvíce rovnoměrně rozdělena do obou čtvrtletí tak,
aby bylo zajištěno dostatek podkladů pro sledování průběžných výsledků žáka (např. ve čtvrtletí).
13. Termín písemné zkoušky, která je rozvržena na celou vyučovací hodinu, oznámí učitel žákům včas a plánovanou zkoušku zapíše v třídní knize. V jednom dni mohou žáci psát jen jednu celohodinovou písemnou práci.
14. Celkové hodnocení žáka vyjadřuje výsledky klasifikace v povinných a volitelných předmětech a v chování:
 prospěl s vyznamenáním: není-li v žádném předmětu hodnocen horším stupněm než chvalitebný, průměr není horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré
 prospěl: není-li v žádném předmětu hodnocen stupněm nedostatečný
 neprospěl: je-li v některém předmětu hodnocen stupněm nedostatečný
B. Kritéria stupňů prospěchu
1. Prospěch žáka v jednotlivých předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný
188
2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření:
Stupeň 1:
Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně chápe vztahy mezi nimi.
Pohotově vykonává požadované myšlenkové i motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení
teoretických a praktických úkolů, při popisu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost
a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky.
Stupeň 2:
Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované myšlenkové a motorické činnosti. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při popisu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika
a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez
podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností.
Stupeň 3:
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované myšlenkové a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí
podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti.
Stupeň 4:
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných myšlenkových a
motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby.
Při využití poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo
tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, jeho grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit.
Stupeň 5:
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované
myšlenkové a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v
myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a vý-
189
stižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedokáže pravit ani s pomocí
učitele. Tento stupeň klasifikace je možno udělit i tehdy, pokud si žák při zkoušení, písemné práci, domácí práci apod. počíná nečestně.
3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech charakteru výchov:
Stupeň 1:
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá svých osobních předpokladů a velmi úspěšně je podle požadavků učebních osnov rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky
aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje aktivní vztah k nim. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2:
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků učebních osnov. Převážně tvořivě aplikuje osvojené vědomosti,
dovednosti a návyky. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. V požadované míře svůj estetický vkus i tělesnou zdatnost rozvíjí.
Stupeň 3:
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností. Jeho projev je málo působivý,
dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti, dovednosti a návyky mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost nerozvíjí důsledněji.
Stupeň 4:
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své
minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj
estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5:
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu.
Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedokáže aplikovat. Neprojevuje zájem o činnosti a nevyvíjí potřebné úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Tento stupeň klasifikace je možno udělit i tehdy, pokud si žák při zkoušení, písemné práci, domácí práci apod.
počíná nečestně.
190
4. Klasifikace chování:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé
Stupeň 1:
Žák dodržuje ustanovení vyhlášky o střední škole a školního řádu. Má kladný vztah ke škole, k učitelům a spolužákům. Ojediněle se může
dopustit méně závažných přestupků proti ustanovení vyhlášky o střední škole a školním řádu. Je vždy přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2:
Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními vyhlášky o střední škole a školního řádu. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se
opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením těchto předpisů.
Stupeň 3:
Žák se dopustí závažného přestupku proti vyhlášce o střední škole nebo školnímu řádu nebo se dopustí takových závažných provinění, že je
jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků.
Do hodnocení chování se promítají zejména:
 pozdní příchody do školy
 neomluvené hodiny nebo problémy s omlouváním absencí
 opakované neplnění studijních povinností včetně domácích úkolů
 neoznámení plánované absence třídnímu učiteli
 požívání a přechovávání zdraví škodlivých látek v areálu školy
 podvádění (opisování při písemných pracích, neoprávněné využívání informací z internetu)
 nevhodné chování na školních akcích (kurzy, výlety, exkurze)
Výchovná opatření
1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel.
2) Ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním
řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví
ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební
191
lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení
rozhodnout o jeho vyloučení.
3) Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem.
4) O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle
zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák nebo student přestává být žákem nebo studentem
školy nebo školského zařízení dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
5) Podmínečným vyloučením až na dobu jednoho roku (resp. vyloučením ze studia) se trestají zejména případy zvláště hrubých slovních a úmyslných fyzických útoků žáka vůči pracovníkům školy, dále distribuce a požívání drog, účast ve výuce pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, konzumace alkoholu ve škole a na akcích pořádaných a spolupořádaných školou zletilými i nezletilými žáky, vnášení zbraní do
školy, spáchání trestného činu v době výuky nebo v rámci školou organizovaných aktivit, šikana, projevy rasismu a xenofobie atd. Podmínečným vyloučením může být také potrestána opakovaná vysoká neomluvená absence a svévolné ničení zařízení školy.
6) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické nebo fyzické osoby udělit žákovi pochvalu nebo
jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti občanské nebo školní iniciativy (úspěšná účast v dalších kolech olympiád a soutěží – mimořádně
záslužný nebo statečný čin – dlouhodobou úspěšnou práci.
7) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
8) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a. napomenutí třídního učitele
b. důtku třídního učitele
c. důtku ředitele školy
9) Napomenutí třídního učitele se ukládá za drobné opakované přestupky proti školnímu řádu a menší přestupky proti školnímu řádu (např.
pozdní příchod, nedoložení důvodu absence v souladu se ŠŘ, zapomínání pomůcek, nepřezutí atd.)
10) Důtka třídního učitele se ukládá, nedojde-li k nápravě chování po uložení napomenutí a za opakované a soustavné přestupky proti školnímu
řádu. Uložení důtky navrhne třídní učitel po projednání s výchovným poradcem a zástupcem ředitele a oznámí neprodleně řediteli školy.
Třídní důtku uděluje třídní učitel za vážnější přestupky (např. za nevhodné chování vůči spolužákům nebo zaměstnancům školy, opouštění areálu
školy o přestávkách, neplnění povinností služeb, za neomluvenou absenci menšího rozsahu, ztrátu studijního průkazu atd.)
11) Důtka ředitele školy se ukládá, nedojde-li k nápravě po uložení důtky třídního učitele a dále za přestupek proti školnímu řádu vážného charakteru. Důtka ředitele školy je udělována v případě, že i nadále žák nerespektuje ustanovení školního řádu. Důtkou ředitele školy může být potrestána neomluvená absence většího rozsahu, kouření ve škole nebo na akcích pořádaných či spolupořádaných školou, vážné prohřešky proti zásadám slušného chování, poškozování majetku a vybavení školy atd. Udělení důtky ředitele není podmíněno předchozím udělením důtky třídního
učitele.
192
12) Informace o udělení kázeňského opatření s výjimkou napomenutí třídního učitele jsou zasílána doporučeným dopisem rodičům žáka. Návrh
na podmínečné vyloučení musí být vždy projednán v pedagogické radě. Podmínečné vyloučení a vyloučení ze studia je správním rozhodnutím a řídí se správním řádem.
13) Snížená klasifikace chování není kázeňským opatřením. Hodnotí se jí chování žáka v průběhu celého pololetí.
C. Podrobnosti o komisionálních zkouškách
 Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
o koná-li opravnou zkoušku
o koná-li komisionální přezkoušení
 Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.
 Opravnou zkoušku může žák ve 2. pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku
 Podrobnosti týkající se komisionální zkoušky včetně složení komise, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného
zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole.
D. Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu:
 Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími
potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu z jiných závažných
důvodů.
 V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při
zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.
 Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle IVP a termíny zkoušek. IPV zpracuje
třídní učitel ve spolupráci s výchovnou poradkyní a předloží ke schválení řediteli školy. IVP podepsaný ředitelem školy, žákem
a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.
193
7. Autoevaluace školy
Autoevaluace školy a probíhá ve sledovaných oblastech uvedených v níže zpracovaných tabulkách s příslušnými cíli, kritérii, nástroji a časovým rozvržením. Průběžně získávané výsledky jsou využívány nejen pro zpracování vlastního hodnocení, výroční zprávy, ale i pro stálou aktualizaci a inovaci vzdělávání v jednotlivých oblastech, oborech a předmětech.
a) podmínky ke vzdělávání
Cíl
stanovit demografické podmínky
v regionu
materiální podmínky školy počet
technické vybavení školy
kulturní a studijní podmínky
b) průběh vzdělávání
Cíl
plnění učebních osnov ŠVP
Kritérium
počet absolventů základních škol
učeben a jejich vybavení, sportovní vybavení školy
vybavení školy prezentační a výpočetní technikou (počet PC, prezentační technika, software)
činnost knihovny, počet kulturních akcí organizovaných školou,
možnost přístupu k internetu
a jeho využití při výuce
hodnocení práce předmětových
komisí
Kritérium
soulad výuky s učebními osnovami dle ŠVP
soulad osnov a třídních knih
plnění úkolů zadaných předmětovým komisím
hodnocení metodické práce učitelů
stav používaných metod a forem
práce ve výuce
vyhodnocení průběhu vzdělávání
žáky, rodiči, učiteli
výstupy z dotazníků
Nástroj
informace ze setkání se zástupci
základních škol
sběr dat a jejich vyhodnocení
Časové rozvržení
1x za rok – září
sběr dat a jejich vyhodnocení
1x za 2 roky
údaje o počtu výpůjček ze školní
knihovny, vyhodnocení množství
dat přenesených po internetu, dotazník pro učitele
1x za 2 roky
Nástroj
hospitační činnost – vedení školy,
předsedové předmětových komisí,
učitelé ve svých předmětech
čtvrtletní zprávy předsedů předmětových komisí o činnosti
předmětové komise a roční hodnotící zpráva
hospitační činnost – vedení školy
říjen – červen
vyhodnocení na konci I. a II. pololetí
září – červen
vyhodnocení na konci I. a II pololetí
1x za 2 roky
říjen – červen
vyhodnocení na konci I a II pololetí
dotazníky pro žáky, rodiče, učitele 1x za 2 roky
194
c) podpora školy žákům, spolupráce s rodiči
Cíl
Kritérium
vyhodnocení konzultační činnosti nabídka konzultační činnosti peučitelů a vedení školy
dagogického sboru a její využití
podpora volnočasových aktivit
nabídka zájmových útvarů z kvantitativního hlediska, účast žáků
rozšíření komunikace s rodiči
účast rodičů na rodičovských
prostřednictvím rodičovských
schůzkách
schůzek
d) výsledky vzdělávání žáků
Cíl
úspěšnost žáků při přijímacím řízení na VŠ
vysoká úspěšnost žáků v testování
(komerční testy, srovnávací testy,…)
výsledky maturitní zkoušky
výsledky žáků v odborných
a sportovních soutěží, olympiádách, SOČ
Kritérium
počet přijatých žáků VŠ
porovnání žáků s ostatními, porovnání školy s ostatními
výsledek ve společné části maturitní zkoušky
účast žáků a jejich umístění
Nástroj
nabídka konzultací
třídní knihy zájmových útvarů
září – červen
vyhodnocení – červen
1x ročně – červen
prezenční listiny
listopad, duben
vyhodnocení – pololetně
Nástroj
přehled o počtu přijatých žáků na
VŠ
srovnávací testy
1x za rok – říjen
maturitní zkoušky – společná část
1 x za rok
zprávy o účasti na soutěžích od
vedoucích učitelů a výsledkové
listiny
1x za rok
e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
Cíl
Kritérium
Nástroj
kvalifikovanost učitelů školy
podíl kvalifikovaných učitelů v
dokumentace školy (osobní spisy)
pedagogickém sboru
stabilita pedagogického sboru
změny ve složení pedagogického dokumentace školy
sboru
vyvážený podíl mužů a žen
podíl mužů a žen v pedagogickém dokumentace školy
v pedagogickém sboru, věkové
sboru školy, věková vyváženost,
složení sboru
délka praxe
kvalita dalšího vzdělávání pedazvyšování kvalifikace, prohlubopřehled o dalším vzdělávání jedgogických pracovníků
vání odbornosti, získávání monotlivých pedagogů, osobní spisy,
derních metodických postupů,
vystavené certifikáty a doklady o
1x za rok
1x za dva roky
1x za dva roky
1x za dva roky
1x za rok
195
vyváženost politiky v mzdové oblasti ve vztahu k mužům a ženám
kvalita řízení školy posouzená
pedagogickým sborem a vedením
školy
zapojení učitelů všech vzdělávacích předmětů
porovnání průměrného platu
mužů a žen v pedagogickém sboru
výstupy z dotazníků
studiu
platové výměry, osobní spisy
1x za dva roky
dotazníky pro učitele a vedení
školy
1x za dva roky
f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům
Cíl
Kritérium
Nástroj
kvalita školy hodnocená rodiči
spokojenost rodičů a členů školdotazníky pro rodiče a členy škola členy školního parlamentu
ního parlamentu s prací školy
ního parlamentu
výše nákladů připadající na jedprovozní výdaje a mzdové nákla- zpráva o hospodaření školy
noho žáka školy
dy připadající na jednoho žáka
prezentace školy na veřejnosti
četnost zpráv v tisku a dalších
články v tisku, zprávy ve sdělovazpráv ve sdělovacích prostředcích cích prostředcích
o činnosti školy
mimořádné výsledky práce žáků
podpora rozvoje nadání žáků ško- průběžné sledování výsledků žáků
ve sportovní, umělecké a odborné lou
školy
činnosti
rozvoj mezinárodní i tuzemské
počet projektů, zapojení učitelů
hodnotící zprávy vedoucích prospolupráce, účast v projektech
a žáků
jektů (závěrečné, průběžné)
1x za dva roky
1x za rok
1x za rok
1x za rok
1x za rok
196
8. Seznam použitých zkratek
UP
–
PT
–
KK
–
RVP GV
OSV –
VDO –
VMEGS
MKV –
EV
–
MV
–
CJL
–
ANJ –
NEJ –
FRJ
–
RUJ –
ZSV –
DEJ –
ZEM –
MAT –
FYZ –
CHE –
BIO –
TEV –
HUV –
VYV –
IVT
–
DGT –
VKZ –
KOA –
CHP –
FYP –
BIP
–
RET –
učební plán
průřezová témata
klíčové kompetence
–
Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávaní
Osobnostní a sociální výchova
Výchova demokratického občana
–
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Multikulturní výchova
Environmentální výchova
Mediální výchova
Český jazyk a literatura
Anglický jazyk
Německý jazyk
Francouzský jazyk
Ruský jazyk
Základy společenských věd
Dějepis
Zeměpis
Matematika
Fyzika
Chemie
Biologie
Tělesná výchova
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Informatika a výpočetní technika
Výchova ke zdraví
Konverzace anglický jazyk
Chemická praktika
Fyzikální praktika
Biologická praktika
Rétorika
197
9. Obsah
1.
2.
Identifikační údaje................................................................................................................................................................................................ 2
Charakteristika školy............................................................................................................................................................................................ 3
2.1. Úvod............................................................................................................................................................................................................... 3
2.2. Velikost školy ................................................................................................................................................................................................ 3
2.3. Vybavení školy .............................................................................................................................................................................................. 3
2.4. Charakteristika pedagogického sboru ............................................................................................................................................................ 3
2.5. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ............................................................................................................................................. 3
2.6. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty ............................................................................................................................................................ 3
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu ................................................................................................................................................ 4
3.1. Zaměření školy............................................................................................................................................................................................... 4
3.2. Profil absolventa............................................................................................................................................................................................. 5
3.3. Organizace přijímacího řízení ........................................................................................................................................................................ 5
3.4. Organizace maturitní zkoušky........................................................................................................................................................................ 6
3.5. Výchovné a vzdělávací strategie.................................................................................................................................................................... 6
3.6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami................................................................................................................. 8
3.7. Zabezpečení výuky mimořádně nadaných žáků ............................................................................................................................................ 9
3.8. Začlenění průřezových témat ....................................................................................................................................................................... 10
4. Učební plán ........................................................................................................................................................................................................ 13
5. Učební osnovy.................................................................................................................................................................................................... 17
5.1. Český jazyk a literatura................................................................................................................................................................................ 17
5.2. Anglický jazyk ............................................................................................................................................................................................. 28
5.3. Německý jazyk............................................................................................................................................................................................. 37
5.4. Ruský jazyk.................................................................................................................................................................................................. 44
5.5. Francouzský jazyk........................................................................................................................................................................................ 53
5.6. Základy společenských věd.......................................................................................................................................................................... 62
5.7. Dějepis.......................................................................................................................................................................................................... 71
5.8. Zeměpis ........................................................................................................................................................................................................ 84
5.9. Matematika................................................................................................................................................................................................... 97
5.10.
Fyzika .................................................................................................................................................................................................... 108
5.11.
Chemie................................................................................................................................................................................................... 113
5.12.
Biologie ................................................................................................................................................................................................. 129
5.13.
Přírodovědná praktika ........................................................................................................................................................................... 144
5.14.
Tělesná výchova .................................................................................................................................................................................... 159
5.15.
Hudební výchova................................................................................................................................................................................... 167
198
5.16.
Výtvarný výchova ................................................................................................................................................................................. 174
5.17.
Informatika a výpočetní technika .......................................................................................................................................................... 177
5.18.
Rétorika ................................................................................................................................................................................................. 184
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy ............................................................................................................................................................. 186
6.1. Hodnocení žáků.......................................................................................................................................................................................... 186
7. Autoevaluace školy .......................................................................................................................................................................................... 194
8. Seznam použitých zkratek................................................................................................................................................................................ 197
9. Obsah................................................................................................................................................................................................................ 198
199

ŠVP č.j. 284/09-4 - Gymnázium Nové Strašecí

Transkript

Podobné dokumenty

Seznam maturitních témat pro profilovou (školní) část maturit

Petra Borková, Tomáš Jurček, Jiří Drábek

Instrukce k akreditaci a program SO

Turnerův syndrom

Úvod do obecné genetiky

Zeměpis NG - První české gymnázium v Karlových Varech

MEP 10-Mgmt_a_sitova_analyza

na cestě - Gymnázium Rumburk

Školní vzdělávací program - Gymnázium, Český Krumlov

školní vzdělávací program - Základní škola TG Masaryka Český

Historie chemie

cvičebnice (formát pdf)

Školní vzdělávací program

Stavová rovnice ideálních plynů - Odbor termomechaniky a techniky

Učební osnovy předmětu ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

ŠVP pro 4leté studium (2.58 MB, 14.10.2015)

Na cestě poznání - Gymnázium pro zrakově postižené a Střední

ZDE - Základní škola a Mateřská škola Pilníkov

charakteristika školy