celý program 09-10 - Fakulta architektury VUT v Brně

Transkript

obsah
informace o Vysokém učení technickém v Brně _________________ 2
akademičtí funkcionáři VUT v Brně __________________________________________ 3
rektorát a centrální pracoviště VUT v Brně ____________________________________ 3
akademický senát fakulty VUT v Brně ________________________________________ 3
vědecká rada VUT v Brně _________________________________________________ 4
fakulty VUT v Brně_______________________________________________________ 5
informace o Fakultě architektury VUT v Brně ___________________ 6
akademičtí funkcionáři fakulty architektury ____________________________________ 7
děkanát fakulty architektury ________________________________________________ 7
vědecko umělecká rada fakulty architektury ___________________________________ 8
rada studijního programu fakulty architektury __________________________________ 8
oborové rady fakulty architektury____________________________________________ 8
centra fakulty architektury _________________________________________________ 9
ústavy fakulty architektury _________________________________________________ 9
seznam učitelů fakulty architektury _________________________________________ 12
informace o studiu na Fakultě architektury VUT v Brně __________ 14
STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VUT__________________________________17
směrnice děkana č. 1_______________________________________________ 37
příloha č. 1 časový plán akademického roku 2009/2010 ___________________________________________________44
příloha č. 2 strukturovaný seznam předmětů v BSP a MSP _________________________________________________46
příloha č. 3 pravidla pro odbornou praxi_______________________________________________________________ _53
příloha č. 4 pravidla odevzdávání ateliérových a vysokoškolských kvalifikačních prací____________________________54
příloha č. 5 pravidla zahraniční výměny studentů _________________________________________________________56
příloha č. 6 jednací řád zkušebních komisí v BSP a MSP___________________________________________________63
směrnice děkana č. 2_______________________________________________65
příloha č. 1 bodové hodnocení doktorského studia_______________________________________________________ 73
STIPENDIJNÍ ŘÁD VUT___________________________________________76
směrnice děkana č. 3_______________________________________________81
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VUT________________________________________ 82
informace o CESA VUT v Brně
________________________________ 84
1
informace o Vysokém učení technickém v Brně
HISTORIE
Historie vzniku Vysokého učení technického v Brně má svůj začátek v roce 1849, kdy bylo
v Brně založeno technické učiliště jako německo-český utrakvistický ústav. V roce 1899
byla otevřena Česká vysoká škola technická, nejprve s jedním stavebním oborem, po
kterém byly postupně otevřeny obory strojního inženýrství, zeměměřičský kurs, oddělení
elektrotechnického inženýrství, obor kulturního inženýrství a obor chemického inženýrství.
Po první světové válce byl založen i odbor architektury. V roce 1939 byla Česká vysoká
škola technická násilně uzavřena. Nový rozvoj školy nastal až po skončení druhé světové
války v roce 1945, kdy byly opětně otevřeny obory stavební, strojní, elektrotechnický,
chemicko-technologický a obor architektury a pozemního stavitelství. Tato etapa,
vyznačující se velkým počtem studentů, kterým bylo znemožněno za války studovat, však
netrvala dlouho. V roce 1951 byla Vysoká škola technická tehdejším režimem opětně
zrušena a na jejím místě vznikla Vojenská technická akademie jako jeden z důsledků
politiky tehdejšího systému. Obětavostí některých učitelů se v roce 1951 podařilo založit
Vysokou školu stavitelství v Brně a v roce 1956 obnovit VUT v Brně, které se po
mnohaletém úsilí zkonstituovalo v roce 1961 do své dnešní podoby. VUT se člení na
fakulty. V současné době jsou to fakulty stavební, strojní, elektrotechniky a informatiky,
podnikatelskou, chemickou, architektury a výtvarných umění.
Po 17. listopadu 1989 došlo k prudkému rozvoji kontaktů a spolupráce s vysokými školami,
zejména Velké Británie, Francie, SRN, Rakouska a dalších zemí.
Vysoké učení technické v Brně je vysokou školou s dlouholetou tradicí, která v současné
době rozvíjí samostatně a svobodně vzdělávací, inženýrskou, vědeckou, uměleckou i
hospodářskou činnost.
2
akademičtí funkcionáři VUT v Brně
rektor:
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA
54114 5200
[email protected]
prorektor pro tvůrčí rozvoj:
prof. RNDr. Michal Kotoul, DrSc.
54114 5209
[email protected]
prorektor pro studijní záležitosti: doc. RNDr. Miloslav Švec, CSc.
54114 5210
[email protected]
prorektor pro vnější vztahy:
54114 5117
[email protected]
prorektor pro strategický rozvoj: prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.
54114 5222
[email protected]
prorektor pro informační a
komunikační technologie:
54114 5232
[email protected]
prof. Ing. Jaroslav Fiala, CSc.
prof. Ing. Pavel Jura, CSc.
rektorát a centrální pracoviště VUT v Brně
adresa:
kvestor
tisková mluvčí
referát rektora
Ing. Vladimír Kotek
PhDr. Jitka Vanýsková
Jana Kalužová
Marie Kocichová
zaměstnanecký odbor
Ing. Pavel Suchánek
ekonomický odbor
Iveta Šiková
odbor investic a majetku
Ing. Vojtěch Gren
správní odbor
Mgr. Josef Sobotka
ústřední knihovna
Ing. Martin Fasura
nakladatelství VUTIUM
PhDr. Karel Blažek
institut celoživotního vzdělávání PhDr. Petra Navrátilová
CVIS
Ing. Jaromír Marušinec, Ph.D.,MBA
CESA
PaedDr. Jaroslav Bogdálek
koleje a menzy
Ing. Vladimír Kotek – pověřen řízením
dopravní oddělení
Lubomír Macků
spojovatelka
54114 5555
54114 5503
54114 5201
54114 5202
54114 5216
54114 5318
54114 5344
54114 5324
54114 5127
54114 5350
54114 8810
54114 5420
54114 2282
54164 2902
54114 8650
54114 1111
Antonínská 548/1, 601 90 Brno
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
akademický senát VUT v Brně
předseda:
komora akademických
pracovníků
předseda:
doc. Dr. Ing. Petr Hanáček-FIT
54114 5205
doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D.-FAST
doc. Dr. Ing. Jan Černocký-FAST
doc. Ing. Eva Gescheidtová, CSc.-FEKT
Ing. Helena Hanušová, CSc.-FP
PhDr. Kaliopi Chamonikolasová,Ph.D.-FAVU
doc. Ing. Aleš Krejčí, CSc.- FAST
RNDr. Vlasta Krupková, CSc.-FEKT
RNDr. Hana Lepková-CESA
doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc.-FA
doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.-FA
doc. Ing. Jiřina Omelková,CSc. -FCH
RNDr. Pavel Popela, Ph.D.-FSI
Ing. Jan Roupec, Ph.D.-FSI
Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D.
Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.-FP
prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.-FCH
Prof.PhDr. Hana Vykopalová. CSc.-USI
3
studentská komora
předseda:
Bc.Tomáš Krejbich – stud. DSP FP
Bc.Stanislava Dermeková–stud.DSP FAST
Bc. Patrik Halfar – stud. DSP FIT
Marián Maslak. – stud.FEKT
Ing. Martin Moos – stud.DSP FCH
Bc. Petra Nováčková-- stud.FIT
Bc. Viktor Odstrčilík – stud.FA
Ing. Vladimír Panáček-stud.DSP USI
Samuel Paučo-stud.FAVU
vědecká rada VUT v Brně
předseda:
členové:
prof. RNDr. Vladimír Aubrecht, CSc.
prof. Ing. Vladimír Báleš, DrSc.
Ing. Aleš Bartůněk
prof. Ing. Jan Bujňák, CSc.
prof. RNDr. Milan Češka, CSc.
Ing. Jaroslav Doležal, CSc.
prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc.
prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc.
prof. Ing. Jaroslav Fiala, CSc.
prof. Ing. Jan M. Honzík, CSc.
Mgr. Tomáš Hruda
prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc.
prof. RNDr. Josef Jančář, CSc.
prof. Ing. Pavel Jura, CSc.
RNDr. Petr Kantor
prof. Ing. Jiří Kazelle, CSc.
Mgr. Rostislav Koryčánek
prof. RNDr. Michal Kotoul, CSc.
prof. Ing. Vladimír Kučera, DrSc.
prof. RNDr. Miroslav Liška, DrSc.
doc. RNDr. Petr Lukáš, CSc.
Doc. Ing. Lubomír Mikš, CSc.
prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc.
Prof. Ing. Drahomír Novák, CSc.
prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.
prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc.
prof. Ing. Emanuel Ondráček, CSc.
prof. Ing. Petr Sáha, CSc.
prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc.
prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc.
prof.Ing. Vladimír Smejkal, CSc.
prof. Ing. Jana Stávková, CSc.
prof. Ing. Petr Stehlík, CSc.
prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc.
prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc.
prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc.
prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.
prof. RNDr. Ing. Jan Vrbka, DrSc.dr.h.c.
4
fakulty VUT v Brně
Fakulta architektury
Poříčí 273/5, 639 00 Brno
54114 6600
fax: 54114 6605
Fakulta elektrotechniky a
komunikačních technologií
Údolní 244/53
54114 1111
fax: 54114 6110
Fakulta informačních
technologií
Božetěchova 1/2
54114 1145
fax: 54114 1270
Fakulta chemická
Purkyňova 464/118, 612 00 Brno
54114 9357-8
fax: 54121 1697
Fakulta podnikatelská
Kolejní 2906/4, 616 69 Brno
54114 1111
fax: 54121 2458
Fakulta stavební
Veveří 331/95, 662 37 Brno
54114 1111
fax: 54924 5147
Fakulta strojního inženýrství
Technická 2896/2, 616 69 Brno
54114 1111
fax: 54121 1994
Fakulta výtvarných umění
Rybářská 125/13/15, 603 00 Brno
54114 6850
fax: 54321 2670
5
informace o Fakultě architektury VUT v Brně
HISTORIE
Česká škola architektury v Brně byla ustavena po vzniku československého státu, v roce 1919, kdy se naplnily dlouholeté snahy
o zřízení odboru architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně. Ve školním roce 1919/1920 byl
otevřen první ročník studia a děkanem byl jmenován architekt prof. Karel Hugo Kepka.
Nový odbor se vytvářel postupně. Zpočátku zajišťovali výuku někteří učitelé odboru inženýrského stavitelství, avšak brzy
přicházeli učitelé noví. Prvními profesory byli architekti prof. Karel Hugo Kepka a prof. Emil Králík. Po nich byli postupně
jmenováni prof. Adolf Liebscher, prof. Vladimír Fischer, prof. Jiří Kroha a prof. Jaroslav Syřiště. Ve 30.letech byl ještě
povolán prof. Bohumil Babánek. Prostorové umístění odboru architektury a pozemního stavitelství nebylo dobré. Teoretické
předměty byly umístěny v hlavní budově české techniky, odborné ústavy byly umístěny v neutěšených prostorách v najatých
bytech činžovních domů. K výstavbě samostatného pavilónu pro odbor architektury a pozemního stavitelství, plánovaného od
poloviny dvacátých let, nedošlo a odbor byl z nájemních budov přestěhován až v roce 1934 do strojnického pavilónu a do třetího
patra tehdejší novostavby právnické fakulty na ulici Veveří.
Za hospodářské krize hrozilo též brněnské škole architektury nebezpečí, že zanikne. Zrušení školy bylo však díky úsilí
profesorského sboru, studentů a podpoře veřejnosti zažehnáno.
Přestože se nepodařilo v období první republiky plně dobudovat odbor architektury a pozemního stavitelství na České vysoké
škole technické v Brně, vykonal se za dvacet let trvání ve svízelných podmínkách velký kus práce. Brněnská škola architektury
se v tomto období rozvinula ve výraznou školu, kde bylo architektonické studium pozvednuto na evropskou úroveň. Škola se
stala jedním ze středisek teoretické a tvůrčí práce, z něhož čerpala česká pokroková avantgarda.
V době nacistické okupace se četní učitelé a studenti odboru architektury a pozemního stavitelství aktivně zúčastnili národního
odboje a řada z nich byla vězněna i v koncentračních táborech. Zahynuli Vladimír Krondl, Jaroslav Poledník, Hugo Foltýn,
Vladimír Neumann a další.
V roce 1945 došlo k obnově brněnské techniky se samostatným odborem architektury a pozemního stavitelství. Muselo se
vynaložit mnoho úsilí k zajištění prostorového vybavení, nahrazení osobních ztrát v učitelském sboru a ke zvládnutí velkého
počtu studentů, kteří chtěli v co nejkratší době dohnat to, co okupací zameškali. Prvním děkanem po válce byl prof. Jiří Kroha.
Odbor architektury a pozemního stavitelství byl v poválečných letech doplněn o prof. Bohuslava Fuchse, prof. Bedřicha
Rozehnala, prof. Vincence Makovského, prof. Miloslava Kopřivu, prof. Antonína Kuriala, prof. Aloise Krále a na krátkou
dobu až do své emigrace po únoru 1948 o mimořádného prof. Jaromíra Krejcara. Posledním předválečným rektorem před
uzavřením českých vysokých škol a prvním poválečným rektorem České vysoké školy technické v Brně byl zvolen architekt
prof.Jaroslav Syřiště.
Nový zákon o vysokých školách z května 1950 zavedl fakultní zřízení a začlenil příbuzné ústavy do kateder jako základních
pracovišť. Původní odbory byly povýšeny na fakulty. Na Fakultě architektury a pozemního stavitelství vzniklo z někdejších 11
ústavů 5 kateder. Na fakultách byly vytvořeny nově organizované děkanáty, došlo k ustavení fakultních rad (později vědeckých
rad) a fakulty začaly pracovat na novém základě.
Díky vlivu osobnosti prof. Bohuslava Fuchse, který byl celkem třikrát děkanem, nedošlo ke zrušení fakulty a jejímu začlenění
do tehdejší Vojenské akademie, ale k 1. září 1956 byla obnovena brněnská technika v téměř celém původním rozsahu s novým
názvem Vysoké učení technické v Brně. V čele školy byl od roku 1958 architekt doc. Vladimír Meduna. V roce 1960 byla
Fakulta architektury a pozemního stavitelství sloučena s Fakultou inženýrského stavitelství v nově ustavenou Fakultu stavební.
Prvním děkanem Fakulty stavební byl architekt prof. Zdeněk Alexa.
V polovině sedmdesátých let byla zvažována prospěšnost studia architektury v rámci jednotné Fakulty stavební. Sloučením
fakult nebylo dosaženo očekávaného zkvalitnění výuky oboru architektury a stavby měst, neboť nebyly dostatečně respektovány
specifické potřeby výchovy architektů. Proto byla v roce 1976 vyčleněním ze stavení fakulty ustanovena samostatná Fakulta
architektury se studijním oborem architektura a územní plánování. Prvním děkanem fakulty byl jmenován doc. František
Bartek. V průběhu konce sedmdesátých a v osmdesátých letech byla jmenována řada dalších profesorů fakulty. Od roku 1987
byl děkanem prof. Miroslav Martinek, jeden z posledních asistentů prof. B.Fuchse a dlouholetý ředitel Agroprojektu.
Po listopadu 1989 byl zvolen novým děkanem Fakulty architektury prof. Ivan Ruller. Začala cesta zásadní reorganizace. Byla
přijata nová koncepce studia architektury a změněna struktura fakulty. Z původních kateder byly vytvořeny ústavy a zaveden
nový dvoustupňový model studia - bakalářský a magisterský. V roce 1994 stanul v čele fakulty děkan prof. Alois Nový. Podařilo
se více otevřít školu odborné veřejnosti a navázat kontakty s domácími i zahraničními spolupracovníky. Od roku 2000 vedl
fakultu doc. Josef Chybík. V roce 2000 došlo k další reorganizaci školy, kdy vznikla nová pracoviště - ateliéry, ústavy a centra.
Od roku 2006 stojí v čele školy prof. Vladimír Šlapeta. Během prvního roku nového vedení byla provedena restrukturalizace
pedagogicko-výzkumných pracovišť, aby lépe vyhovovala mezinárodním zvyklostem.
6
akademičtí funkcionáři fakulty architektury
děkan:
54114 6601
[email protected]
proděkanka pro studium:
doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D.
54114 6657
[email protected]
proděkanka pro tvůrčí rozvoj:
doc. Ing. arch. Hana Urbášková , Ph.D.
54114 6679
[email protected]
proděkan pro vnější a vnitřní
vztahy:
Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.
54114 6673
[email protected]
54114 6726
[email protected]
proděkan pro strategický rozvoj,
statutární zástupce děkana:
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
děkanát fakulty architektury
adresa:
tajemník fakulty:
sekretářka děkana a tajemníka:
oddělení studijní:
vedoucí:
sam.referentka:
sam.referentka:
oddělení personální,
práce, mezd a rozvoje:
vedoucí:
věda a výzkum:
oddělení ekonomické:
vedoucí:
pokladna-sam.referentka:
fakturace-referentka:
majetek–sam.referentka:
oddělení technicko-provozní,
správa budov:
BOZ, PO, podatelna:
spojovatelka:
Mgr. Filip Havlíček
Jana Illková
54114 6602
54114 6603
Poříčí 273/5, 639 00 Brno
[email protected]
[email protected]
Helena Létalová
Anna Horáková
Jitka Juránková
54114 6620
54114 6621
54114 6622
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Ing. Eva Bucharová
Milada Odvárková
54114 6604
54114 6615
[email protected]
[email protected]
Bc. Miroslava Hrušková
Jana Pátková
Hana Hrušecká
Františka Papírníková
54114 6630
54114 6631
54114 6632
54114 6634
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Pavel Chlubný
Martin Troják
Antonín Klouda
54114 6610
54114 6610
54114 6610
Jaroslava Labusová
54114 6633
54114 6600
[email protected]
7
vědecko umělecká rada fakulty architektury
předseda:
interní členové:
prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc., děkan FA
prof. Ing. arch. Ivan Ruller
prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.
prof. Ing. arch. Petr Pelčák
doc. Ing. Josef Chybík, CSc.
doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.
externí členové:
čestní členové:
prof. Ing. arch. Jan Bočan
prof. PhDr. Pavel Zatloukal
Ing. arch. Aleš Burian
Ing. Miroslav Najdekr, CSc.
prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, Ph.D.
Ing. arch. Vlasta Loutocká
Ing. arch. Růžena Žertová
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, rektor VUT
prof. RNDr Ing. Petr Štěpánek, CSc., děkan FAST VUT
rada studijního programu fakulty architektury
předsedkyně:
členové:
doc. Ing. arch. Hana Urbášková , Ph.D.
Ing. arch. Zbyněk Pech
proděkanka pro studium
oborová rada fakulty architektury-obor architektura
členové interní:
člen externí:
doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský
doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc.
doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc.
doc. Ing. arch. Josef.Hrabec, CSc.
doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.
Ing. arch. Martin Zedníček, MMB
oborová rada fakulty architektury-obor urbanismus
členové interní:
členové externí:
prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.
doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik
doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc.
doc. Ing. arch. Karel Havliš
doc. Ing. arch. Jiří Löw, architekt Brno
Ing. arch. Zdeňka Hladišová, CSc., ÚÚR Brno
8
centra fakulty architektury
knihovna:
vedoucí: Anna Hošťálková
Jitka Pavlíková
Martin Barák DiS.
54114 6640
54114 6618
modelové centrum:
[email protected]
[email protected]
54114 6609
vedoucí: Rostislav Karpíšek
– pověřený vedením
modelář: Martin Králík
výpočetní centrum:
vedoucí:
OA:
sam.technik:
technik:
54114 6770
54114 6771
54114 6773
54114 6775
doc. Ing. Jan Viktorin, CSc.
RNDr. Hana Koutná, Ph.D.
Ing. Rostislav Košťál
Miroslav Blümel
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
ústavy fakulty architektury
ústav zobrazování UZ
vedoucí ústavu:
učitelé:
modelář:
Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D.
Ing. arch. Jan Kratochvíl
MgA. Jan Šebánek
Leoš Boček
ústav teorie UT
vedoucí ústavu:
učitelé:
interní doktorandi:
doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc.
doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
Ing. arch. Kateřina Dokoupilová
Ing. arch. Petra Gajdová
Ing. Denisa Hrubanová
Ing.arch.Jan Kristek
Ing. Julie Křeháčková
Ing. arch. Irena Mikulíková
Mgr.Najeh Mohamed Mohamed
Ing.arch.Ladislav Mohelník, Ph.D.
Ing. arch. Barbora Šimonová
9
ústav stavitelství US
vedoucí ústavu:
učitelé:
prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc.
doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc.
Ing. Monika Petříčková, Ph.D.
Ing. Petr Suchánek, Ph.D.
Ing. arch. Pavla Čechová
Ing. Vít Mikulík
Ing. Jiří Svoboda
Ing. Jaroslav Štikar
Ing.arch.Tomáš Hlavsa
Ing. arch. Magda Holá
Ing.arch.Lucie Holopírková
Ing. arch. Eva Kabourková
Ing. arch. Pavel Koláček
Mgr. Alžběta Korčáková
Ing. arch. David Křeček
Ing.Jiří Svoboda
Ing. arch. Kateřina Šmardová
ústav navrhování UN1
vedoucí ústavu:
učitelé:
Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D.
Ing. arch. Jan Foretník
Ing. arch. Marcela Nahorniaková
Ing. arch.Lukáš Pecka
vedoucí ústavu:
učitelé:
Ing. Vítězslav Nový
Ing. arch. Pavel Jura
Ing. arch. David Mikulášek
Ing. arch. Jan Sochor
vedoucí ústavu:
učitelé:
prof . Ing. arch. Petr Pelčák
Ing. arch. Eva Beránková
Ing. arch. Bohumila Hybská
Ing. Petra Nováková
10
vedoucí ústavu:
učitelé:
Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.
Ing.arch.Markéta Březovská
Ing. arch. Jan Chladil
Fernando Hugo Valdez Jarandilla
Ing.arch.Václav Navrátil
Ing. arch. Petr Novák
Ing. arch. Lucie Pohanková
vedoucí ústavu:
učitelé:
prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc.
Ing. arch. Petra Žalmanová, Ph.D.
Ing. arch. Ivo Boháč
Ing. arch. Jiří Marek
Ing. arch. Jan Mléčka
Ing.arch.Miron Mutyaba
Ing.arch.Tomáš Rabl
11
seznam učitelů fakulty architektury
profesoři:
UT
UN3
UN2
UT
UN6
UT
US
UN6
prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc.
54114 6740
54114 6671
54114 6662
54114 6800
54114 6700
54114 6601
54114 6750
54114 6680
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
54111 6721
54114 6650
54114 6690
54114 6681
54114 6726
54114 6762
54114 6693
54114 6751
54114 6711
54114 6752
54114 6657
54114 6679
54114 6770
54114 6732
54114 6754
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
54114 6683
54114 6694
54114 6771
54114 6764
54114 6712
54114 6661
54114 6673
54114 6686
54114 6652
54114 6763
54114 6760
54114 6702
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
externí profesoři: UN1 prof. Ing. arch. Ivan Koleček
UN6 prof. Ing. arch. akad. arch. Ivan Petelen, PhD.
docenti:
UT
UN1
UN5
UT
UT
US
UN5
US
UZ
US
UN1
UN5
VC
UT
US
doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc.
doc. Ing. Jan Viktorin, CSc.
doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc.
externí docenti:
UN5
US
UT
UN1
UN5
UN3
UT
doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc.
doc. Ing. Jan Lojda, CSc.,MBA
doc. Ing. arch. Jiří Löw
doc. Ing. arch. Jiří Oplatek
doc. Ing. Jan Pavlíček, CSc.
doc. Ing. arch. Tomáš Rusín
doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.
odborní asistenti: UN6
UN5
VC
US
UZ
UN2
UN3
US
UN1
US
US
UN6
Ing. arch. Ivo Boháč
Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.
RNDr. Hana Koutná, Ph.D.
Ing. Vít Mikulík
Ing. Vítězslav Nový
Ing. Monika Petříčková, Ph.D.
Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D.
Ing. Petr Suchánek, Ph.D.
Ing. Jaroslav Štikar
Ing. arch. Petra Žalmanová, Ph.D.
12
asistenti:
UN3
UN1
UN3
UN3
UN2
UZ
UN6
UN2
UN6
UN2
UZ
Ing. arch. Jan Foretník
Ing. arch. Eva Beránková
Ing. arch. Bohumila Hybská
Ing. arch. Pavel Jura
Ing. arch. Jan Kratochvíl
Ing. arch. Jiří Marek
Ing. arch. David Mikulášek
Ing. arch. Jan Mléčka
Ing. arch. Jan Sochor
MgA. Jan Šebánek
UN5
UT
US
US
US
UT
UN5
UN5
UT
US
US
US
UT
US
UT
UT
UT
UN6
UN1
UN5
UN5
UN3
UN1
UN5
UN6
US
UT
US
Ing. arch. Markéta Březovská
Ing. arch. Petra Gajdová
Ing. arch. Tomáš Hlavsa
Ing. arch. Magda Holá
Ing. arch. Lucie Holopírková
Ing. Denisa Hrubanová
Ing. arch. Jan Chladil
Fernando Hugo Valdez Jarandilla
Ing. Julie Křeháčková
Ing. arch. Eva Kabourková
Ing. arch. Pavel Koláček
Mgr. Alžběta Korčáková
Ing. arch. Jan Kristek
Ing. arch. David Křeček
Ing. arch. Irena Mikulíková
Mgr. Najeh Mohamed Mohamed
Ing. arch. Ladislav Mohelník, Ph.D.
Ing. arch. Miron Mutyaba
Ing. arch. Marcela Nahorniaková
Ing. arch. Václav Navrátil
Ing. arch. Petr Novák
Ing. Petra Nováková
Ing. arch. Lukáš Pecka
Ing. arch. Lucie Pohanková
Ing. arch. Tomáš Rabl
Ing. Jiří Svoboda
Ing. arch. Barbora Šimonová
Ing. arch. Kateřina Šmardová
US
UT
UT
UN6
UT
UT
UT
UN3
Ing. Karel Cejpek
Ing. Stanislav Prokeš
Mgr. Jiří Randall
PhDr. Karel Rechlík
JUDr. Eva Řehořková
Ing. arch. Zdeňka Umlášková
RNDr. Antonín Vaishar
Ing. arch. Ivan Wahla
54114 6742
54114 6655
54114 6742
54114 6742
54114 6661
54114 6713
54114 6703
54114 6661
54114 6743
54114 6661
54114 6713
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
mikuláš[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
interní
doktorandi:
externí učitelé:
13
informace o studiu
na Fakultě architektury VUT v Brně
ÚVOD
Pro studium na FA platí zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (dále zákon o vysokých školách), příslušné vnitřní předpisy VUT
doplněné směrnicemi děkana FA a vnitřní předpisy FA.
Vnitřními předpisy VUT, které se vztahují ke studiu na FA jsou :
•
Statut VUT,
•
Studijní a zkušební řád VUT,
•
Stipendijní řád VUT,
•
Disciplinární řád VUT.
Vnitřními předpisy FA jsou :
•
Statut FA VUT
•
Směrnice 1 - směrnice děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském
studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část první a druhou),
•
Směrnice 2 - směrnice děkana FA pro studium v doktorském studijním programu
(doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část třetí),
•
Směrnice 3 - směrnice děkana FA pro udělování stipendií
(doplňuje Stipendijní řád VUT).
14
kód
studijního
programu
B3501
N3501
P3501
název studijního programu a studijní obory
délka
prez.
komb.
titul
pozn.
Bc.
Architektura a urbanismus
Architektura
4
-
Architektura
2
-
Architektura
Urbanismus
3
3
5
5
Ing.arch.
EN
Ph.D.
Studium na Fakultě architektury nabízí vzdělání v oblasti umění, stavitelství, architektury, urbanismu a designu. Poskytuje
specializované vzdělání pro vysoce kvalifikované architekty v oblasti architektonického a urbanistického navrhování, interiéru a
výstavnictví, rekonstrukcí a památkové péče, územního plánování a teorie architektury.
Strukturované studium bylo na Fakultě architektury zavedeno v akademickém roce 1990/1991.
Bakalářský studijní program - prezenční forma 4letého studia, zakončeného titulem Bc.
Cílem studia je výchova univerzálního odborníka v oblasti architektury a projektanta-architekta. Bakalář je připravován pro
činnost v architektonicko-stavebních projektových kancelářích a dalších institucích v oblasti výstavby a architektury. Je schopen
řešit základní úlohy navrhování staveb obytných, občanských, výrobních, včetně rekonstrukcí památek, a to od širších vazeb až
po technický detail.
Předpokládá se, že absolvent bakalářského studijního programu bude mít statut zaměstnance. Dlouhodobější praxí, jejíž limit
stanoví Česká komora architektů, se autorizačním procesem může změnit ve statut autorizované osoby.
V průběhu bakalářského studia student zpracovává úkoly dané studijním programem, které jsou zakončené zápočtem,
klasifikovaným zápočtem nebo semestrální zkouškou. V posledním 8. semestru studia zpracovává bakalářskou práci, jejíž
obhajoba je součástí státní závěrečné zkoušky obsahující ústní část ze tří profilových předmětů..
Magisterský studijní program - prezenční forma 2letého studia, zakončeného titulem Ing. arch.
Cílem studia je příprava absolventa - architekta, jako odborníka - tvůrčího pracovníka, který v celém komplexu své profese
zvládne projekční a řídící činnost v procesu investiční výstavby. Současně mu jeho kvalifikace umožní vykonávání činností
v orgánech státní správy. Důsledně je dbáno toho, aby získané vzdělání vytvořilo základní předpoklady k činnostem, které
budou splňovat všechny atributy optimální tvorby životního prostředí a principů trvale udržitelného rozvoje.
Cílem studijního programu je také zajistit takový stupeň absolventovy vzdělanosti, aby v rámci jeho odborné způsobilosti v
procesu autorizace - při vstupu do České komory architektů, prokázal požadované znalosti a dovednosti.
V rámci prvních tří semestrů studia student absolvuje vždy 4 předměty: specializovaný ateliér, povinné a povinně volitelné
předměty.
Specializovaný ateliér, jehož vypisovatelem je tzv.Modul, si student volí dle zaměření pro celé studium. Tento předmět je
strukturován do návrhové části a do teoretické, která díky časové dotaci dává možnost začlenit přednášky, exkurze, analýzy,
speciální konzultace související s tématem specializace. Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem.
Povinné předměty plošně vyučované pro celý ročník představují obsahově základní disciplíny pro vzdělání architekta. Jsou
zakončeny zkouškou a svým obsahem vyústí ve 2 souhrnné státní závěrečné zkoušky v semestru 4.
Povinně volitelné předměty představují obměnitelný soubor předmětů dále rozšiřujících znalosti budoucího architekta. Předměty
jsou zakončeny klasifikovaným zápočtem.
Ve 4. semestru magisterského studia jsou zadávány diplomové práce.
Státní závěrečná zkouška v magisterském studijním programu se člení na dvě části, které se vzájemně prolínají a doplňují. První
částí je to zkouška z teorie architektury a urbanismu, z legislativy a práva v architektonické praxi, ve druhé části se jedná o
obhajobu diplomové práce. Student má tak za úkol prokázat vědomosti a schopnosti, jež ho mohou opravňovat k samostatné
tvůrčí činnosti.
15
Doktorský studijní program - prezenční forma 3letého studia, kombinovaná forma 5letého studia zakončeného titulem Ph.D.
Cílem studia je pěstování schopnosti vědecké práce na problému, který si student zvolí z nabídky témat doktorského studia
každoročně znovu vypisovaných. Při jeho řešení prokazuje samostatnost, zvládnutí metodiky vědecké práce, zejména analýzu
problému a syntézu získaných poznatků a jejich tvůrčí aplikaci do navrhovaného řešení. Student je připravován pro dráhu
vědeckého a pedagogického pracovníka.
Studium se člení na obory: architektura, urbanismus. V prvních třech semestrech zahrnuje studium přednáškové kursy a
zkoušky podle individuálního studijního plánu - celkem 6 zkoušek z odborných předmětů (3 povinné a 3 volitelné) a zkoušku
z neslovanského jazyka.
Doktorandi – absolventi magisterského studia příbuzného oboru absolvují 5 zkoušek z volitelných předmětů, celkem tedy 8
zkoušek z odborných předmětů. Při práci na tématu disertace zpracuje student v průběhu 1.semestru studia osnovu disertační
práce, ve které vymezí téma a jeho návaznosti, prameny, metody a cíle řešení. V rámci vědecké přípravy se podílí na řešení
konkrétního vědeckého výzkumného úkolu.Splnění studijní části individuálního programu prokáže student vykonáním dílčích
zkoušek, vykonáním státní doktorské zkoušky a s předložením „Pojednání ke státní doktorské zkoušce“.
Studium se ukončuje veřejnou obhajobou disertační práce, kterou má student prokázat schopnost samostatně vědecky
pracovat.
Fakulta nabízí stadium v bakalářském, magisterském i doktorském studijním programu pro zahraniční studenty, v českém
jazyce. Magisterský studijní program nabízí akreditované studium v jazyce anglickém.
16
STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD
Vysokého učení technického v Brně
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, dne 22. srpna 2006 pod čj. 16 396/2006-30 Studijní a zkušební řád
Vysokého učení technického v Brně Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně byly registrovány podle § 36 odst. 2
a 5 zákona o vysokých školách dne 25. srpna 2009
pod čj. 18 896/2009-30.
Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o
vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto
Studijním a zkušebním řádu
Vysokého učení technického v Brně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
ČLÁNEK 1
Úvodní ustanovení
•
1. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (dále jen "VUT") je podle § 17 odst. 1 písm. f)
zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
(dále jen "zákon") vnitřním předpisem VUT a obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a
doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT.
•
2. Pravidla upravující uskutečňování studijního programu obsahuje vnitřní norma VUT vydaná podle čl. 4 odst.
4 Statutu VUT, jež rovněž vymezí kmenovou fakultu, na níž jsou studenti bakalářského nebo magisterského
studijního programu (dále jen "studenti") nebo studenti doktorského studijního programu (dále jen
"doktorandi") zapsáni.
•
3. Pro účely tohoto řádu se za fakultu považuje také vysokoškolský ústav podílející se na uskutečňování
studijního programu. Úkony, které podle tohoto řádu koná děkan, koná v případě studentů zapsaných na VUT
rektor nebo osoba jím zmocněná.
ČLÁNEK 2
Akademický rok a časové členění studia
1. Akademický rok se člení na zimní a letní semestr.
2. V každém semestru je zpravidla 13 týdnů výuky a zpravidla 5 týdnů zkouškového období.
3. Výuka je organizována v prezenční formě studia zpravidla podle týdenních rozvrhů, v distanční a
kombinované formě zpravidla podle semestrálních rozvrhů.
4. Pro výuku mohou být studenti rozděleni do přednáškových a studijních skupin. Způsob jejich vytváření
stanoví směrnice fakulty.
5. Rektor každoročně spolu se stanovením začátku akademického roku stanoví začátek výuky v každém
semestru.
6. Děkan následně vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán akademického roku
stanovuje zejména:
a) začátek a konec zkouškového období a prázdnin v jednotlivých semestrech,
b) konečný termín pro vykonání zkoušek v akademickém roce,
c) termíny pro kontrolu studia,
d) období, v němž se konají státní zkoušky, a termíny pro podávání přihlášek ke státním zkouškám.
17
ČÁST DRUHÁ
Ustanovení pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech
DÍL 1
Organizace studia
ČLÁNEK 3
Studijní plány
1. Základním výukovým modulem studijního plánu bakalářského nebo magisterského studijního programu je
jednosemestrální studijní předmět (dále jen "předmět").
2. Ucelená soustava předmětů tvoří blok předmětů.
1)
3. Před zahájením uskutečňování studijního programu kmenová fakulta zveřejní strukturovaný seznam
předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu. Tento seznam je
strukturován takto:
a) seskupuje předměty do semestrů a ročníků, případně stupňů studia,
b) vymezuje podmínky návaznosti předmětů,
c) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné.
Každý předmět uvedený v tomto seznamu má dokumentaci podle čl. 8.
Takto strukturovaný seznam spolu s dokumentací předmětů tvoří studijní plán studijního oboru (dále jen
„obor“) studijního programu.
4. Studijní plán oboru studijního programu je základem pro vytváření studijního plánu studenta bakalářského
nebo magisterského studijního programu.
5. Ve výjimečných případech může děkan studentovi na jeho písemnou žádost udělit výjimku z obecných
pravidel pro sestavování studijního plánu. Při zachování obsahové části studijního programu lze upravit průběh
studia a termíny kontroly studia studentům, kteří chtějí absolvovat část studia na jiné vysoké škole, zejména v
zahraničí, nebo si chtějí rozšířit své poznatky stáží nebo jinou podobnou aktivitou. Při rozhodování děkan
přihlédne zejména k dosaženým studijním výsledkům studenta a charakteru plánovaných aktivit. Důvodem pro
udělení výjimky mohou být i jiné závažné, zejména zdravotní důvody. Na postup při rozhodování v této věci se
vztahuje § 68 zákona.
1
) Čl. 4 odst. 4 písm. a) Statutu VUT.
ČLÁNEK 4
Rady studijního programu
1. Děkan kmenové fakulty jmenuje rady studijních programů pro bakalářské a magisterské studijní programy.
Úkolem rad je:
a) navrhovat studijní plány oborů studijního programu, včetně obsahu státní závěrečné zkoušky, a změny ve
struktuře předmětů.
b) sledovat a hodnotit studium příslušného studijního programu.
2. Strukturu rad, jejich pravomoci, funkční období jejich členů a podrobnou náplň jejich činnosti stanoví děkan.
18
ČLÁNEK 5
Kreditový systém
1. Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních programech
2)
uskutečňovaných na VUT se užívá jednotný kreditový systém:
a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia,
b) každému předmětu v rámci daného studijního programu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje
relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu v
c) zakončením předmětu předepsaným podle čl. 6 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu,
d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají,
e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu studia.
f) pro řádné ukončení studia ve studijním programu je nutné získat počet kreditů rovnající se alespoň
šedesátinásobku standardní doby studia v předepsané skladbě předmětů.
ČLÁNEK 6
Způsob zakončení studia předmětu
1. Předmět je zakončen buď:
a) udělením zápočtu nebo
b) udělením klasifikovaného zápočtu nebo
c) vykonáním kolokvia nebo
d) vykonáním zkoušky nebo
e) vykonáním zkoušky po předchozím udělení zápočtu nebo
f) vykonáním klauzurní zkoušky
2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student získá předmětu přiřazený počet kreditů v souladu s
ECTS.
3. Předmět, jehož absolvování je ve studijním plánu oboru povinné a který student nezakončil, si musí zapsat
znovu. Předmět lze znovu zapsat jednou. Předmět, který student již zakončil, si nesmí znovu zapsat.
2
) Kompatibilní s ECTS, umožňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů.
ČLÁNEK 7
Způsoby výuky a její zabezpečení
1. Způsoby výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, řízené konzultace,
odborné praxe a exkurze.
2. Způsoby výuky uvedené v odstavci 1 jsou charakterizovány takto:
a) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů
a jejich vzorových řešení.
b) Semináře, ateliéry a projekty jsou způsoby výuky, kde je akcentována samostatná práce
studentů. Významnou součástí této výuky je prezentace výsledků vlastní práce a kritické diskuse.
c) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k
samostatnému nastudování za aktivní účasti studentů.
d) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k
samostatnému zpracování. Tento způsob výuky je dominantní v distanční formě studia.
19
e) Odborné praxe slouží k prohloubení znalostí a dovedností získaných studiem a k ověření jejich
aplikace v praxi. Slouží též k doplnění znalostí a k seznámení se s metodami práce zejména v
mimoškolních institucích.
f) Exkurze slouží zejména k tomu, aby se studenti seznamovali s metodami práce zejména v
mimoškolních institucích.
3. Individuální konzultace doplňují výuku. Rozsah a způsob jejich poskytování upravuje směrnice fakulty.
4. Nedílnou součástí studijních činností studenta je zadávaná a vlastní samostatná práce.
5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatní výuce je kontrolovaná. Stupeň a způsoby kontroly
jsou dány v dokumentaci předmětu podle čl. 8.
6. Personální zabezpečení výuky.
a) Přednášky vedou profesoři a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky děkan
pověřit i jiného akademického pracovníka.
b) S pověřením děkana mohou specifické typy přednášek vést odborníci z praxe.
c) Na cvičeních a laboratorních cvičeních se mohou podílet i doktorandi.
7. Vedoucí zaměstnanec ústavu nebo katedry (dále jen "vedoucí zaměstnanec ústavu") je povinen sledovat
výuku zabezpečovanou daným ústavem a dbát o její úroveň. Podkladem pro hodnocení výuky jsou rovněž
výsledky plynoucí z hodnocení výuky studenty.
ČLÁNEK 8
Dokumentace předmětu
1. Dokumentace předmětu je v českém a anglickém jazyce a obsahuje zejména:
a)
název předmětu,
b) kód předmětu a typ,
c)
vyučovací jazyk,
d) příslušnost k typu studijního programu (bakalářský, magisterský, doktorský),
e)
ročník studia,
f)
semestr,
g) rozsah předmětu (počet hodin v týdnu nebo semestru s rozdělením podle způsobu výuky),
h) počet kreditů,
i)
jméno garanta,
j)
název ústavu (katedry) zabezpečujícího výuku předmětu,
k) učební cíle (popis kompetencí, schopností, znalostí a dovedností, kterých dosáhne student
absolvováním studijního předmětu),
l)
prerekvizity (výčet vstupních znalostí),
m) obsah předmětu (anotace, osnova),
n) literatura,
o) způsoby výuky (např. přednáška, cvičení apod.),
p) pravidla hodnocení a ukončení předmětu (způsoby průběžné kontroly studia, podmínky pro
udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, forma zkoušek a způsob a pravidla výsledné
klasifikace předmětu).
2. Dokumentace předmětu je zveřejněna prostřednictvím informačního systému VUT, nesmí být měněna
v průběhu semestru a student je povinen se s ní seznámit.
20
ČLÁNEK 9
Studijní poradenství
1. Fakulta poskytuje studentovi informace nutné pro jeho studium, zejména zajišťuje poradenství pro vytváření
jeho studijního plánu.
2. Pro zabezpečení činností uvedených v odstavci 1 fakulta vytváří poradenskou a informační strukturu, která
je vymezena směrnicí fakulty.
DÍL 2
Ověřování a hodnocení studijních výsledků
ČLÁNEK 10
Ověřování studijních výsledků
Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem, klasifikovaným
zápočtem, kolokviem nebo zkouškou.
ČLÁNEK 11
Zápočet a klasifikovaný zápočet
1. Zápočtem se potvrzuje, že se student aktivně účastnil na práci během semestru a splnil požadavky, jimiž bylo
udělení zápočtu na začátku výuky předmětu podmíněno, případně prokázal odbornou způsobilost rozpravou při
kolokviu.
2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň požadovaných aktivit hodnotí klasifikačním stupněm.
3. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci
udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu.
Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan.
4. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, v
němž byl předmět vyučován. Ve výjimečných případech může tuto lhůtu na žádost studenta doporučenou
příslušným učitelem prodloužit vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu,
rozhodne s konečnou platností děkan.
5. Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní
program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b)
zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
6. Udělení nebo neudělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50)
příznakem udělení nebo neudělení zápočtu, datem a identifikací učitele. V případě klasifikovaného zápočtu se
uvádí klasifikační stupeň ECTS a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.
7. Neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.
ČLÁNEK 12
Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška
1. Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, případně vypracováním
písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu. Kolokvium se hodnotí slovy „prospěl“ nebo
„neprospěl“.
2. Klauzurní zkouškou se rozumí zakončení předmětu na základě klauzurní práce a je specifikována vnitřním
předpisem FaVU. Klauzurní zkouška je hodnocena klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením
(čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.
3. Zkouškou se zjišťuje komplexní zvládnutí látky vymezené v dokumentaci předmětu prezentované ve výuce
na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnosti získané poznatky samostatně a tvůrčím způsobem
21
aplikovat. Míru zvládnutí problematiky a plnění průběžných požadavků hodnotí učitel klasifikačním stupněm
ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.
4. Zkoušky jsou:
a) písemné,
b) ústní,
c) kombinované.
5. Termíny a místa zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a způsob stanovení zkoušejících, musí být
s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny. Podrobnosti o organizaci zkoušek a lhůty pro
jejich vykonání v akademickém roce stanoví směrnice fakulty.
6. Student, který byl klasifikován stupněm „F“, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou dva.
Podrobnosti o opakování zkoušek stanoví směrnice fakulty.
7. Na žádost studenta nebo z vlastního podnětu může vedoucí zaměstnanec ústavu rozhodnout o konání
zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, o konání zkoušky před
komisí rozhoduje a komisi jmenuje děkan.
8. Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a
který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při
rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
9. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Součástí zápisu do dokumentace o studiu
je klasifikační stupeň ECTS, datum konání zkoušky, nebo datum konání její poslední části a identifikace
zkoušejícího, a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.
10. Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Student, který se od
zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Odstoupí-li student od zkoušky po
jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se
známkou „F”. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů, omluvit i dodatečně, nejpozději do
pátého dne od určeného termínu pro konání zkoušky. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností vedoucí
zaměstnanec ústavu. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan.
11. Pokud student u zkoušky porušil závažným způsobem její řádný průběh je klasifikován stupněm „F“.
Hrubé porušení pravidel může být považováno za disciplinární přestupek.
ČLÁNEK 13
Klasifikační stupnice
Při hodnocení studia se užívá klasifikační stupnice ECTS:
KLASIFIKAČNÍ
STUPEŇ ECTS
BODOVÉ
HODNOCENÍ
ČÍSELNÁ
KLASIFIKACE
A
100 – 90
1
Excellent
výborně
výborně (1)
B
89 - 80
1,5
very good
velmi dobře
velmi dobře
(2)
C
79 - 70
2
Good
dobře
D
69 - 60
2,5
satisfactory
uspokojivě
E
59 - 50
3
Sufficient
dostatečně
F
49 - 0
4
Failed
nevyhovující
POZNÁMKA
Dobře (3)
nevyhovující
(4)
22
ČLÁNEK 14
Průměrná klasifikace studenta
1. Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném celku studia je vyjádřena váženým studijním průměrem
definovaným vztahem:
SUMA ( K . Z )
p
p
VP = ---------------------------- ,
SUMA ( K )
p
kde K je počet získaných kreditů za předmět p zakončený zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, Z je
p
p
číselná klasifikace zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem zakončeného předmětu p, a kde se sčítá přes
všechny předměty absolvované studentem v daném celku studia zakončené zkouškou nebo klasifikovaným
zápočtem. (čl. 55 odst. 2). Vážený studijní průměr lze rovněž určit jako vážené průměrné bodové hodnocení.
2. Vážený studijní průměr se užívá zejména pro:
a) přiznání prospěchového stipendia,
b) pro stanovení celkového hodnocení studia (čl. 26).
DÍL 3
Průběh studia
Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu
ČLÁNEK 15
1. V každém akademickém roce je ve stanovených termínech kontrolováno, zda student získal v dané části
studia počet kreditů v předepsané struktuře stanovené studijním programem. Pokud tuto podmínku nesplní, je
mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje §
68 zákona.
2. Ve výjimečných a odůvodněných případech, zejména z důvodů zdravotních, může děkan studentovi na jeho
písemnou žádost splnění některé z podmínek stanovených pro pokračování ve studiu prominout. Současně
stanoví podmínky pro další průběh studia.
ČLÁNEK 16
Pro potřebu evidence studentů je možné v průběhu prvního semestru studia provádět kontrolu účasti studentů na
cvičeních, seminářích a na výuce v atelierech. Opakovaná neomluvená neúčast ve výuce s kontrolovanou účastí
může být důvodem pro ukončení studia pro neplnění studijních povinností. Pravidla pro provádění kontroly
studia během prvního semestru studia stanoví směrnice fakulty.
ČLÁNEK 17
Zápis do dalšího roku studia
1. Student, který splnil podmínky pro pokračování ve studiu, nebo mu bylo povolena výjimka podle čl. 15 odst.
2, má právo se zapsat do dalšího roku studia.
2. Při zápisu do studia si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly příslušného
studijního programu a studijního plánu.
23
3. Vyučuje-li určitý předmět více učitelů, má student právo výběru z nich. Způsob a termíny výběru upraví
směrnice fakulty.
4. Zápisy do studia se konají v termínech stanovených děkanem.
5. Pokud se student bez omluvy nezapíše do studia ve stanoveném termínu, nebo není-li jeho omluva přijata,
jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává děkanovi. Na postup při
ČLÁNEK 18
Přerušení studia
1. Na základě písemné žádosti studenta děkan stanoví dobu přerušení studia tak, aby byly dodrženy všechny zásady
studijního a zkušebního řádu v souladu s příslušným studijním programem.
2. Přerušení studia v době, kdy je předpoklad pro nesplnění studijních povinností, nelze povolit.
3. Děkan přeruší studentovi studium z vlastního podnětu v případě, že student neuhradí splatný peněžní závazek
vůči VUT, zejména poplatek za studium vyměřený v souladu s § 58 odst. 3 a 4 zákona. Studium bude přerušeno
na dobu dvou let.
4. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné pouze ve výjimečných případech, zejména z důvodů
zdravotních.
5. Přerušení studia se zpravidla ukončuje k začátku semestru.
6. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Výjimky, zejména z důvodů zdravotních, může povolit
děkan.
7. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit polovinu standardní doby studia
v příslušném studijním programu.
8. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 1, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i
před uplynutím povolené doby jeho přerušení a stanovit další průběh studia. Pominou-li důvody přerušení studia
podle odstavce 3, rozhodne děkan i před uplynutím doby přerušení studia o ukončení tohoto přerušení.“.
9. Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné fakultě a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost,
doporučenou vedoucím zaměstnancem ústavu, zajišťujícím odpovídající předmět na fakultě, děkan uznat
odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě se stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování
v této věci se vztahuje § 68 zákona.
10. Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem, přičemž dnem ukončení přerušení studia jí vzniká právo
opětovného zápisu do studia. Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí lhůty stanovené pro
přerušení studia bez omluvy nedostaví k zápisu, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do
studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan.
11. Studium může být přerušeno studentovi, který nevykonal státní závěrečnou zkoušku, až do doby jejího
opakování.
ČLÁNEK 19
Zanechání studia
Rozhodne-li se student studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi.
ČLÁNEK 20
Uznání části studia
1. Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského regionu
podporuje akademickou mobilitu. Při uznávání části studií se postupuje podle zásad uvedených v odstavcích 2
až 6.
24
2. Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním
programu na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované
části studia nebo jednotlivé zkoušky. Povinností studenta, který žádá o uznání části studia, je doložit potvrzení
o absolvování studia nebo předmětu, o získaném počtu kreditů a klasifikaci, a dále potvrzenou anotaci
absolvovaných předmětů. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho
části, na kreditové hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního programu, na prospěch při
studiu a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia, a je respektována dohoda o studiu v rámci
mobility.
3. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.
4. Uznané části studia nebo jednotlivým uznaným zkouškám se přiřadí kreditové hodnocení odpovídající
danému studijnímu programu v souladu s dohodou o studiu v rámci mobility.
5. Studentům, kterým byla uznána část studia, se do doby studia započte počet roků odpovídající celkovému
kreditovému hodnocení uznané části studia. Přitom se vychází z tempa studia předpokládající jeho řádné
ukončení ve studijním programu za dobu rovnou standardní době.
6. O uznávání částí studia rozhoduje děkan.
DÍL 4
Řádné ukončení studia
ČLÁNEK 21
1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Student studium
absolvuje, pokud získá počet kreditů v předepsané skladbě rovný minimálně šedesátinásobku počtu roků
standardní doby studia a vykoná státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí v bakalářském studijním programu je
zpravidla obhajoba bakalářské práce, v magisterském studijním programu obhajoba diplomové práce.
2. Dnem řádného ukončení studia je podle § 55 odst. 1 zákona den, kdy byla vykonána státní závěrečná
zkouška nebo její poslední část.
ČLÁNEK 22
Státní závěrečná zkouška
1. Členění státní závěrečné zkoušky na části a jejich obsah určuje studijní program. Pravidla pro organizaci a
průběh státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice fakulty.
2. Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoli její část lze jednou opakovat.
3. Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl klasifikován stupněm „F“.
4. Poslední část státní závěrečné zkoušky lze konat nejpozději v roce, v němž od zápisu studenta do studijního
programu uplynula doba rovná dvojnásobku standardní doby studia. Pokud student do této doby nevykoná
státní závěrečnou zkoušku, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování
v této věci se řídí § 68 zákona.
5. O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se uvádí průběh a hodnocení obhajoby
diplomové nebo bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné zkoušky a celková klasifikace státní
závěrečné zkoušky podle čl. 25. Přílohou zápisu je posudek oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské nebo
diplomové práce. Formu protokolu stanoví směrnice rektora.
ČLÁNEK 23
Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky
1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh rady
studijního programu děkan v souladu s § 53 odst. 2.
2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná.
25
3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví
směrnice fakulty.
4. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.
ČLÁNEK 24
Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba
1. Bakalářskou nebo diplomovou prací student prokazuje, že je schopen řešit a ústně a písemně prezentovat
zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. Bakalářská a diplomová práce se vzájemně liší
charakterem zadaných problémů a rozsahem a hloubkou jejich zpracování. Bakalářská práce se vypracovává,
je-li součástí studijního plánu. Vypracování diplomové práce je součástí studijního plánu.
2. Termíny a způsob zveřejnění témat a výběru bakalářské nebo diplomové práce studentem stanoví směrnice
fakulty.
3. Zadání bakalářské nebo diplomové práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu,
cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny, jméno vedoucího diplomové práce a termín jejího
odevzdání. Vedoucím bakalářské nebo diplomové práce může být i odborník z praxe.
4. Bakalářskou nebo diplomovou práci lze se souhlasem vedoucího práce předložit v cizím jazyce. V tomto
případě musí práce obsahovat rozšířený abstrakt v českém jazyku.
5. Vedoucí bakalářské nebo diplomové práce a její oponent nebo oponenti, které jmenuje vedoucí zaměstnanec
ústavu, vypracují posudky k této práci. Student musí být s nimi seznámen nejpozději tři dny před konáním její
obhajoby.
6. Při obhajobě bakalářské nebo diplomové práce student nejprve uvede hlavní výsledky své práce a poté se
vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení vedoucího práce a v posudku nebo posudcích oponenta nebo
oponentů. Dále následuje diskuse.
7. Pokud student bakalářskou nebo diplomovou práci neobhájí, komise rozhodne, zda tuto práci doplní, či zcela
přepracuje nebo vypracuje práci s jiným zadáním. Zdůvodnění svého rozhodnutí uvede komise do protokolu o
státní závěrečné zkoušce.
8. Pokud student ve stanoveném termínu bez omluvy bakalářskou nebo diplomovou práci neodevzdá, nebo jeho
omluva není přijata, je klasifikován stupněm „F (nevyhovující)“. Omluva se podává děkanovi, který o jejím
přijetí s konečnou platností rozhodne.
ČLÁNEK 25
Hodnocení státní závěrečné zkoušky
1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se klasifikují samostatně. O klasifikaci státní závěrečné zkoušky a
jejích částí se komise usnáší na neveřejném zasedání. Pro klasifikaci se užívá klasifikační stupnice ECTS podle
čl. 13. Návrh na klasifikaci je přijat, získá-li většinu hlasů přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů
rozhoduje předseda.
2. Celková klasifikace státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikací jejích jednotlivých částí, přičemž:
a) pokud je jedna část státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm „F“, celkový výsledek je „F“,
b) celkový výsledek státní závěrečné zkoušky je klasifikován stupněm „A“, právě když jsou všechny její
části klasifikovány stupněm „A“.
c) v ostatních případech o celkové klasifikaci B, C, D a E rozhoduje komise.
3. Pokud je student klasifikován stupněm „F“, komise se usnese na odůvodnění, které uvede do protokolu o
státní závěrečné zkoušce a se kterým je student seznámen.
4. Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posuzuje
se, jako by u státní závěrečné zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou
platností rozhodne.
26
ČLÁNEK 26
Celkové hodnocení studia
1. Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je:
a) prospěl s vyznamenáním,
b) prospěl velmi dobře,
c) prospěl.
2. Student, který prospěl s vyznamenáním, obdrží vysokoškolský diplom s vyznamenáním.
3. Vysokoškolský diplom „s vyznamenáním“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce
klasifikován stupněm „A“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání
vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval vynikající studijní výsledky. Vynikající
studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 1,50. Vysokoškolský
diplom „prospěl velmi dobře“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce hodnocen alespoň
stupněm „C“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání
a udělení akademického titulu dosahoval velmi dobré studijní výsledky. Velmi dobré studijní výsledky jsou
vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 2,00.
ČÁST TŘETÍ
Ustanovení pro studium v doktorských studijních programech
DÍL 1
Organizace a uskutečňování doktorského studijního programu
Oborová rada
ČLÁNEK 27
1. Oborová rada vymezená § 47 odst 6 zákona má nejméně 5 členů, které jmenuje a odvolává po projednání v
příslušné vědecké nebo umělecké radě (dále jen "vědecká rada") v souladu s vnitřní normou VUT podle čl. 4
odst. 4 Statutu VUT děkan kmenové fakulty. Děkan rovněž stanoví počet členů oborové rady a jejich funkční
období.
2. Ve své činnosti se oborová rada řídí jednacím řádem, který stanoví rovněž způsob volby jejího předsedy.
Jednací řád vydá po projednání s oborovou radou děkan.
3. Způsob vytvoření společné oborové rady podle § 47 odst. 6 zákona stanoví příslušná dohoda.
ČLÁNEK 28
Oborová rada zejména:
a) vyjadřuje se k návrhům na školitele,
b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné
teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění pro příslušný studijní program, předložené školiteli (dále
jen " téma doktorského studia"), a návrhy témat dizertačních prací,
c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného studijního
programu,
d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu,
e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí uchazečů o
studium,
f) vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést,
g) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům doktorandů a k jejich případným změnám,
h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli,
27
i) doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda pro neplnění studijních povinností, k projednání
je přizván doktorand se školitelem,
j) hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi,
k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování studijního programu a závěry předkládá
děkanovi kmenové fakulty, respektive děkanům dalších fakult nebo statutárním zástupcům
právnických osob, které se na uskutečňování studijního programu podílejí,
l) iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace,
m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky,
n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby dizertačních prací.
ČLÁNEK 29
Školitel
1. Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké zaměření studijního programu rozhodující pro personální
zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k
doktorandovi.
2. Školitelem může být profesor nebo docent a po schválení vědeckou radou fakulty významný odborník v
oblasti, která tvoří zaměření studijního programu. Školitele ustanovuje a odvolává děkan, který vymezí jeho
funkční období.
3. Témata doktorského studia, která školitel navrhuje, jsou zejména v souladu s jeho vlastní výzkumnou
činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož je začleněn doktorand (dále jen
"školicí pracoviště").
ČLÁNEK 30
Individuální studijní plán
1. Individuální studijní plán, podle něhož studium ve studijním programu probíhá, stanoví doktorandovi
zejména:
a) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné
teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění a jeho vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na
oborovou specializaci a téma dizertační práce,
b) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat,
c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích, účast na
konferencích, seminářích, letních školách,
d) jeho pedagogické působení v souladu se směrnicí fakulty,
e) časové rozvržení studia.
2. Formu zpracování individuálního studijního plánu stanoví směrnice fakulty.
3. Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel, který jej po vyjádření
vedoucího zaměstnance školícího pracoviště předkládá oborové radě k vyjádření. Individuální studijní plán a
jeho změny schvaluje děkan.
ČLÁNEK 31
Studijní předměty doktorského studijního programu
1. Studijní předměty doktorského studijního programu jsou stanoveny tak, aby doktorand ve spolupráci s
učitelem získal dostatečnou základnu odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření
disertační práce.
2. Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v příslušných oblastech.
28
3. Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou, která je ústní a zpravidla vychází z doktorandem předložené
tematické práce.
4. Studijní předměty mají dokumentaci, která obsahuje zejména:
a) název předmětu,
b) rozsah předmětu,
c) jména učitelů předmětu,
d) obsahovou anotaci předmětu,
e) osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky,
f) literaturu, na níž je předmět vystavěn, a literaturu doporučenou studentům.
Dokumentace předmětu je zveřejněna zejména prostřednictvím informačního systému VUT.
5. Výuka studijního předmětu je založena v závislosti na počtu doktorandů, kteří tento předmět studují, buď na
přednáškách organizovaných pro skupinu studentů, jejíž minimální počet stanoví děkan, seminářích nebo na
řízeném samostatném studiu s konzultacemi.
ČLÁNEK 32
Zkouška ze studijního předmětu doktorského studijního programu
1. Termín zkoušky stanoví zkoušející po dohodě s doktorandem. O konání zkoušky je vždy informován
školitel.
2. Zkouška je veřejná a může mít formu kolokvia.
3. Pro hodnocení zkoušky se užívá klasifikační stupnice výborně, velmi dobře, dobře, nevyhovující, v případě
kolokvia prospěl, neprospěl.
4. Doktorand, který byl klasifikován stupněm nevyhovující nebo neprospěl, má právo konat opravnou zkoušku.
Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí. Komisi z podnětu školitele jmenuje
příslušná oborová rada. Předsedou komise je zpravidla člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a
učitel daného předmětu. Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky rozhoduje komise
na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných členů komise. O
zkoušce konané před komisí je veden zápis.
5. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Ve výkazu o studiu se uvádí slovní
vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky a podpis zkoušejícího, v případě konání zkoušky před
komisí podpis předsedy. Klasifikační stupeň nevyhovující nebo neprospěl se do výkazu o studiu neuvádí.
6. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním plánem před komisí
podle odst. 4 je mu studium ukončeno podle § 58 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této
věci se vztahuje § 68 zákona.
7. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se stupněm
nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností předseda příslušné oborové rady.
ČLÁNEK 33
Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu
1. Doktorand zpravidla jednou za rok referuje na školícím pracovišti o svém studiu, výsledcích řešení tvůrčích
úkolů a o přípravě disertační práce.
2. Doktorand každoročně v termínu stanoveném fakultou vypracuje písemnou zprávu o výsledcích své činnosti,
která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem.
3. Školitel pravidelně hodnotí plnění studijních povinností doktoranda a hodnocení předkládá příslušné oborové
radě. Období hodnocení doktorandů stanoví směrnice fakulty.
4. Při nevyhovujícím hodnocení doktoranda navrhne školitel po vyjádření vedoucího zaměstnance školícího
pracoviště příslušné oborové radě projednání návrhu na ukončení studia doktoranda podle § 56 odst. 1 písm. b)
29
zákona. Tento postup může iniciovat též vedoucí školícího pracoviště nebo oborová rada. Na postup při
ČLÁNEK 34
Přerušení studia v doktorském studijním programu
1. Na základě písemné žádosti doktoranda doporučené jeho školitelem může děkan studium přerušit.
2. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba
přerušení studia nesmí překročit dva roky. Výjimky, z důvodů zejména zdravotních, může povolit děkan.
3. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia ukončit i před
uplynutím povolené doby jeho přerušení.
4. Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval na jiné fakultě nebo vysoké škole a konal tam zkoušky,
může mu na jeho žádost, doporučenou školitelem a oborovou radou, děkan uznat odpovídající zkoušku
vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole.
5. Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí doby přerušení studia bez omluvy nedostaví
k opětovnému zápisu do studia, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O
přijetí omluvy rozhoduje děkan.
ČLÁNEK 35
Zanechání studia v doktorském studijním programu
Rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi. Pokud doktorand v rámci
studia přijal závazky vyplývající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové činnosti definované smluvním vztahem,
je povinen tento smluvní vztah řádně ukončit.
ČLÁNEK 36
Uznání částí studia v doktorském studijním programu
1. Doktorandovi, který absolvoval studijní program nebo jeho část nebo studuje jiný studijní program na
vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia
nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho
části, na prospěch při studiu, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení
předchozího studia.
2. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.
3. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan.
DÍL 2 Státní doktorská zkouška
ČLÁNEK 37
1. Při státní doktorské zkoušce má student prokázat hluboké teoretické vědomosti v oboru dizertační práce a
získání požadovaných vědomostí a znalostí z oblasti studia, včetně metodologických východisek vědecké
práce. Její obsah vychází zejména z tématu doktorského studijního programu a individuálního studijního plánu
doktoranda.
2. Součástí státní doktorské zkoušky je diskuse o souvislostech s tématem dizertační práce na základě
pojednání předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání v
oblasti tématu dizertační práce, vymezení předpokládaných cílů dizertační práce a charakteristiky zvolených
metod řešení. Rozsah pojednání určí oborová rada.
30
3. Státní doktorskou zkoušku lze jednou opakovat.
4. O průběhu státní doktorské zkoušky je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice rektora.
ČLÁNEK 38
Přihlašování ke státní doktorské zkoušce
1. Ke státní doktorské zkoušce se doktorand může přihlásit po vykonání zkoušek ze všech studijních předmětů
předepsaných jeho individuálním studijním plánem.
2. Spolu s přihláškou předloží doktorand přehled aktivit vykonaných během svého studia v doktorském
studijním programu a pojednání podle čl. 37 odst. 2, včetně přehledu uveřejněných prací, respektive
vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl.
3. Způsob přihlašování ke státní doktorské zkoušce a dokládání náležitostí podle odstavce 2 stanoví směrnice
fakulty.
ČLÁNEK 39
Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky
1. Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí. Komise je stálá nebo je jmenována "ad hoc".
Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan v souladu s § 53 odst. 2 a 3 zákona. Členem
komise je rovněž školitel doktoranda.
2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná.
3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví
směrnice fakulty.
4. Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů s výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a
přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko k doktorandem předloženému pojednáni.
5. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.
ČLÁNEK 40
Hodnocení státní doktorské zkoušky
1. Státní doktorská zkouška je klasifikována stupni prospěl nebo neprospěl.
2. Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh státní doktorské zkoušky a rozhodne hlasováním o
její klasifikaci.
3. K dosažení klasifikace "prospěl" je zapotřebí většiny hlasů všech členů zkušební komise.
4. Pokud je doktorand při státní doktorské zkoušce klasifikován stupněm "neprospěl", uvede se do protokolu
odůvodnění, které je sděleno doktorandovi.
5. Pokud se doktorand bez omluvy ke státní doktorské zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata,
posuzuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi fakulty, který o jejím přijetí s konečnou
platností rozhodne.
6. Nevykoná-li doktorand státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno podle §
56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.
31
DÍL 3
Dizertační práce a její obhajoba
ČLÁNEK 41
Dizertační práce
1. Dizertační práce je buď:
a) samostatná práce, zpracovaná podle odstavce 2, obsahující výsledky řešení vědeckého úkolu, nebo
b) tematicky uspořádaný soubor uveřejněných prací.
2. Dizertační práce se člení zejména na tyto části:
a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem dizertační práce,
b) cíl dizertační práce,
c) výsledky dizertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýzu a jejich význam pro realizaci v
praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru,
d) seznam použité literatury,
e) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu dizertační práce.
Součástí dizertační práce může být rovněž dokumentace inženýrských nebo uměleckých děl. Její součástí je
vždy souhrn v českém a anglickém jazyce, zpravidla v rozsahu jedné strany.
3. Dizertační práce se předkládá zpravidla v jazyce českém nebo anglickém.
4. Formální úpravu dizertační práce stanoví směrnice rektora.
5. Jsou-li v souboru uveřejněných prací podle odstavce 1 písm. b) práce, jichž je doktorand spoluautorem, musí
být vymezen podíl doktoranda a doložen prohlášením spoluautorů o jeho přínosu k jednotlivým pracím.
ČLÁNEK 42
Řízení o obhajobě dizertační práce
1. K obhajobě dizertační práce se může doktorand přihlásit po vykonání státní doktorské zkoušky.
2. Spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce doktorand předkládá:
a) dizertační práci v počtu stanoveném fakultou,
b) teze dizertační práce v počtu stanoveném fakultou,
c) přehled aktivit vykonaných během jeho studia v doktorském studijním programu, včetně
seznamu publikovaných prací a prací k publikaci přijatých, respektive seznamu vytvořených
inženýrských nebo uměleckých děl, a ohlasy těchto prací a děl,
d) uveřejněné práce nebo rukopisy prací, které jsou k uveřejnění přijaty, spolu s doklady o jejich
přijetí k uveřejnění,
e) stanovisko školitele doktoranda k dizertační práci.
3. Způsob podávání přihlášek k obhajobě dizertační práce stanoví směrnice fakulty.
4. Řízení o obhajobě dizertační práce je zahájeno doručením přihlášky.
5. Pokud přihláška k obhajobě dizertační práce splňuje náležitosti podle odstavce 2, je postoupena oborové
radě k dalšímu řízení.
6. Nesplňuje-li přihláška k obhajobě dizertační práce náležitosti podle odstavce 2, děkan řízení přeruší a vyzve
doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, jinak řízení zastaví.
32
ČLÁNEK 43
Teze dizertační práce
1. Teze dizertační práce obsahují ve stručné formě základní myšlenky, metody, výsledky a závěry dizertační
práce ve struktuře stejné jako u dizertační práce. Rozsah stanoví směrnice rektora.
2. Teze dizertační práce, které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce, obdrží
všichni členové komise pro obhajobu dizertační práce a oponenti.
3. Po úspěšné obhajobě dizertační práce jsou teze dizertační práce se zapracovanými připomínkami
formulovanými v závěrech komise pro obhajobu dizertační práce publikovány v souladu se směrnicí rektora.
ČLÁNEK 44
Komise pro obhajobu dizertační práce
1. Obhajoba dizertační práce se koná před komisí pro obhajobu dizertační práce, která je stálá, nebo je
jmenována "ad hoc". Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan.
2. Komise pro obhajobu dizertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové komise jsou osoby jiné
než členové Akademické obce VUT.
3. Jednání komise pro obhajobu dizertační práce svolává a řídí její předseda.
4. Komise pro obhajobu dizertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři čtvrtiny jejích členů.
Pro přijetí návrhu je nutná většina hlasů všech členů komise.
ČLÁNEK 45
Oponenti dizertační práce a jejich posudky
1. Komise pro obhajobu dizertační práce jmenuje nejméně dva oponenty dizertační práce, z nichž nejvýše
jeden může být z fakulty nebo instituce, kde práce vznikla. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý
nadřízený nebo podřízený doktoranda.
2. Oponent vypracuje na dizertační práci písemný posudek.
3. Oponent se v posudku vyjádří zejména:
a) k aktuálnosti tématu dizertační práce,
b) zda disertace splnila stanovený cíl,
c) k postupu řešení problému a k výsledkům disertace s uvedením konkrétního přínosu
doktoranda,
d) k významu pro praxi nebo rozvoj vědního oboru,
e) vyjádření k formální úpravě dizertační práce a její jazykové úrovni.
f) zda dizertační práce splňuje podmínky uvedené v § 47 odst. 4 zákona.
4. Pokud oponent nevypracuje posudek nejpozději do 2 měsíců ode dne jmenování, může komise pro obhajobu
dizertační práce jmenovat jiného oponenta.
5. Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle odstavce 3, vyzve komise pro obhajobu dizertační práce oponenta,
aby posudek doplnil nebo přepracoval. Pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, komise jmenuje jiného oponenta.
6. Oponentní posudky musí být zaslány všem členům komise pro obhajobu dizertační práce a doktorandovi
alespoň 15 dnů před konáním obhajoby.
33
ČLÁNEK 46
V případě, že některý z oponentů nedoporučí dizertační práci k obhajobě, může doktorand požádat o přerušení řízení
o obhajobě dizertační práce, aby mohl svou práci doplnit nebo přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě
doporučení komise pro obhajobu dizertační práce a příslušné oborové rady s konečnou platností děkan.
Obhajoba dizertační práce
ČLÁNEK 47
1. Obhajoba dizertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty, členy komise pro obhajobu
dizertační práce a ostatními účastníky obhajoby.
2. Obhajoba dizertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na úřední desce příslušné
fakulty alespoň dva týdny předem.
3. Obhajoba dizertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba přerušení řízení se do
této doby nepočítá.
4. Pokud dizertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve za rok. Není-li dizertační
práce obhájena ani napodruhé, studium doktoranda se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při
5. Dizertační práci je nutné obhájit nejpozději do 7 let ode dne zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand
neobhájí, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se
vztahuje § 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda, doporučené školitelem a příslušnou oborovou radou,
může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.
ČLÁNEK 48
1. Komise pro obhajobu dizertační práce dbá o to, aby se obhajoba konala do 30 dnů po doručení posudků od
všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování (čl. 45 odst. 5). O překročení lhůty je nutno
vyrozumět děkana, který ji může přiměřeně k důvodům prodloužit.
2. Obhajoba dizertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý z nich nemůže obhajoby
zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek. V tomto případě
se posudek nepřítomného oponenta čte.
3. Obhajobu řídí předseda komise pro obhajobu dizertační práce, výjimečně z jeho pověření jiný člen komise.
4. Při obhajobě dizertační práce se postupuje zpravidla takto:
a) předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma dizertační práce a seznámí
komisi pro obhajobu dizertační práce s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp.jím
vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl,
b) doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své dizertační práce,
c) školitel seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce se svým stanoviskem k práci doktoranda
a k obhajované dizertační práci,
d) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků,
e) doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a
dotazům,
f) předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní.
5. Obhajoba zpravidla netrvá déle než 2 hodiny.
6. V neveřejném zasedání zhodnotí komise pro obhajobu dizertační práce za účasti oponentů a školitele
obhajobu dizertační práce a v tajném hlasování rozhodne o jejím výsledku. K úspěšné obhajobě dizertační
34
práce je zapotřebí většiny hlasů všech členů komise. Po rozhodnutí ve věci se komise usnáší většinou hlasů na
odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho odůvodněním je doktorand seznámen.
7. O obhajobě dizertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky oponentů. Závěry komise pro
obhajobu dizertační práce obsahují rovněž stanovisko k tezím dizertační práce a případné požadavky na úpravy
pro jejich publikaci. Formu protokolu stanoví směrnice rektora.
8. O obhajobě dizertační práce informuje předseda komise pro obhajobu dizertační práce příslušnou oborovou
radu a děkana.
DÍL 4
Řádné ukončení studia v doktorském studijním programu
ČLÁNEK 49
Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena dizertační práce.
ČÁST ČTVRTÁ
Společná ustanovení
ČLÁNEK 50
Dokumentace o studiu
1. Dokumentace o studiu slouží k zápisu, uchovávání a zpracování údajů související se studiem jednotlivých
studentů a doktorandů.
2. Dokumentace o studiu je součástí informačního systému VUT v Brně. Podrobnosti o vedení studijní
dokumentace stanoví směrnice fakulty.
3. Součástí dokumentace o studiu je závěrečná práce.
4. Bakalářské, diplomové a dizertační práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být nejméně pět pracovních
dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem školy nebo
není-li tak určeno, v místě pracoviště školy, kde se má konat obhajoba práce. V případě uměleckých prací lze
práci zpřístupnit veřejnosti prezentací na místě určeném fakultou. V případě prací řešících citlivá zadání,
pracujících s konkrétními daty podléhajícími jistému stupni utajení ze strany externího zadavatele závěrečné
práce je možno zveřejňovat pouze jejich rozšířená abstrakta podle smlouvy se zadavatelem. Pořizování výpisů,
opisů nebo rozmnoženin ze zveřejněné práce je umožněno pouze prezenčně za podmínek a na místě určeném
příslušnou fakultou.
ČLÁNEK 51
Styk studenta s fakultou
V jednáních o studijních záležitostech může být student zastupován svým zplnomocněným zástupcem.
ČLÁNEK 52
Student je povinen nejpozději ke dni ukončení studia odevzdat potvrzený a podepsaný výstupní list jako doklad o
vypořádání všech vzájemných závazků mezi ním a VUT či fakultou.
ČLÁNEK 53
Způsob náhradního doručování
Rozhodnutí ve věcech:
a) udělení výjimky z pravidel pro stanovení studijního plánu podle čl. 3 odst. 5,
b) přerušení studia podle čl. 18 nebo čl. 34,
35
c) uznávání částí studia nebo zkoušek podle čl. 20 nebo čl. 36,
d) ukončení studia podle čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 7, čl. 15 odst. 1, čl. 17 odst.5, čl. 22 odst. 4, čl. 32 odst.
6, čl. 40 odst. 6 a čl. 47 odst. 4,
lze studentům a doktorandům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí
je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště.
Nepodaří-li se rozhodnutí podle písm. a) až c) doručit je vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení
je dnem jeho doručení.
ČLÁNEK 54
Pochvaly a ocenění
1. Podle § 43 odst. 4 Statutu VUT uděluje rektor jako ocenění mimořádných výsledků studenta nebo
doktoranda během jeho studia Cenu rektora.
2. Ocenění za výsledky studia udělované fakultou určuje směrnice fakulty.
ČÁST PÁTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
Přechodná ustanovení
ČLÁNEK 55
1. V případě kolize ustanovení tohoto řádu s důsledky dosavadních studijních předpisů se postupuje tak, aby student
nebo doktorand v přechodovém období neutrpěl újmu.
2. Vážený průměr podle čl. 14 v části studia hodnoceném slovním vyjádřením výborně, velmi dobře, dobře a
nevyhovující se počítá s čísly uvedenými v závorce ve sloupci Poznámka (viz čl. 13), vážený průměr v části studia
hodnoceném klasifikační stupnicí ECTS se počítá s čísly Číselné klasifikace (viz čl. 13).
3. Doba přerušení studia před 1. lednem 1999 se do doby studia nezapočítává.
ČLÁNEK 56
Závěrečná ustanovení
1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně zaregistrovaný Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy dne 2. července 2004 pod č.j. 21 214/2004-30.
2. Tento řád byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 30. května 2006.
3. Tento řád v souladu s § 36 odst. 4 zákona nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy.
4. Tento řád nabývá účinnosti dnem zahájení akademického roku 2006/2007.
***
Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b)
zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve
znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysokého učení technického v Brně dne 2. a 27. června 2009.
Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají platnosti podle § 36 odst. 4
zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají účinnosti dnem nabytí platnosti
(dodatek č. 1).
doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, v. r.
předseda Akademického senátu
rektor
36
směrnice č. 1
SMĚRNICE DĚKANA FAKULTY ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ
PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.1
1.
Směrnice č.1 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu (dále
jen směrnice) doplňuje Studijní a zkušební řád VUT v Brně ( s výjimkou části třetí) jako vnitřní předpis k organizaci a
uskutečňování bakalářského a magisterského studijního programu na Fakultě architektury VUT v Brně.
2.
Standardní délka studia bakalářského studijního programu (dále BSP) na FA VUT v Brně je 8 semestrů. Přesáhne-li však
délka studia 10 semestrů, platí student dle §58 odst. 3 zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.
3.
Standardní délka studia magisterského studijního programu (dále MSP) na FA VUT v Brně jsou 4 semestry. Přesáhne-li
však délka studia 6 semestrů, platí student dle §58 odst. 3 zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.
_____________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.2
Akademický rok a časové členění studia
1.
Přednáškovou skupinu tvoří studenti jednoho ročníku.
2.
Studijní skupinu tvoří přibližně jedna pětina studentů ročníku. Velikost studijní skupiny se pohybuje od 20 do 25 studentů.
Rozdělení do studijních skupin se uplatňuje ve výuce plošné.
3.
Rozvrhovou skupinu tvoří studenti, kteří jsou přihlášeni do jednotlivých předmětů tam, kde je to možné. Jsou to především
ateliéry a povinně volitelné předměty v BSP a volitelné semináře v MSP.
4.
Studijní plán BSP je standardně strukturován do 1. až 4. ročníku. Poslední (8.) semestr je vymezen pro práci na bakalářské
práci.
5.
Studijní plán MSP je standardně strukturován do 1. až 2. ročníku. Poslední (4.) semestr je vymezen pro práci na diplomové
práci.
6.
Z časového hlediska probíhá výuka v rocích studia, které udávají dobu, během níž student postupně absolvuje předepsané
předměty studijního plánu.
7.
Časový plán akademického roku je přílohou č.1 této Směrnice.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.3
Studijní plány
1.
Strukturovaný seznam předmětů studia je přílohou č.2 této Směrnice.
2.
Zápisy a absolvování předmětů povinných a povinně volitelných jsou povinné. Zápisy a absolvování předmětů volitelných
jsou dobrovolné. Za volitelné předměty se rovněž považují všechny povinné a povinně volitelné předměty absolvované
dobrovolně nad rámec studijního plánu.
3.
Součástí magisterského studijního programu zahájeného v ak. roce 2008/2009 je v prvním ročníku řízená odborná praxe
organizovaná dle pravidel, která jsou přílohou č.3 této Směrnice.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.4
Rada studijního programu
1.
Rada studijního programu (dále jen Rada) je sestavena z děkanem jmenovaných akademických pracovníků FA VUT v Brně
a proděkana pro studium.
2.
Jednotliví členové jsou jmenováni na funkční období jednoho akademického roku.
3.
Členství v Radě je nezastupitelné.
4.
Předsedou Rady je proděkan pro studium.
5.
Rada je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
6.
Rozhodnutí Rady je platné, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů Rady.
37
7.
Pro revokaci usnesení Rady musí hlasovat nadpoloviční většina členů Rady.
8.
Rada může hlasovat veřejně nebo tajně. O způsobu hlasování rozhoduje předseda Rady.
9.
Do náplně činnosti Rady patří kromě činností vyjmenovaných v článku 4, odst.1) Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně
ještě posoudit otevření povinně volitelných předmětů v bakalářském studijním programu a volitelných seminářů
v magisterském studijním programu,
12. Rada vydává doporučení děkanovi ve věcech vyjmenovaných v článku 4, odst.1) Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně
a oddílu 4, odst.9 této Směrnice.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.5.
Kreditový systém
1.
Každému předmětu studijního plánu zakončenému zkouškou, zápočtem, nebo klasifikovaným zápočtem je zpravidla
přiřazen počet kreditů, který odpovídá počtu hodin výuky týdně v jednom semestru. Předměty studijního plánu jednoho
ročníku představují hodnotu 60 kreditů při stanoveném počtu 30 výukových hodin týdně v jednom semestru.
2.
Kredity je hodnocena také odborná praxe v MSP zahájeném v ak. roce 2008/2009. Za absolvování praxe podle pravidel
uvedených v příloze č.3 této směrnice získá student 56 kreditů.
3.
Kredity jsou přiřazeny předmětům povinným a povinně volitelným, nikoliv předmětům volitelným nebo absolvovaným
dobrovolně nad rámec studijního plánu.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.6.
Způsob výuky a její zabezpečování
1.
Těžištěm výuky na FA VUT v Brně je ateliérová tvorba.
2.
Ateliérovou výuku v BSP vedou interní a externí učitelé pověření vedoucím Ústavu navrhování.
3.
Způsob a forma zpracování a odevzdání projektu je dána zadáním vedoucího práce v souladu s časovým plánem
akademického roku, příloha č.1 a č.4 této Směrnice.
4.
V ateliérové výuce si mohou studenti zvolit učitele a téma práce registrací přes Intranet FA VUT. Učitelé pak určí počet
studentů, které budou učit, při snaze o to, aby jejich pedagogická kapacita byla naplněna.
5.
Studenti se přihlásí do ateliérové výuky příslušného Ústavu navrhování v termínu vyhlášeném děkanem, zpravidla v závěru
předcházejícího semestru.
6.
Studenti mají v rámci BSP za povinnost absolvovat jednou ateliérovou výuku v rozsahu měřítka :
• ateliér malé stavby – DŮM,
• ateliér velké stavby – DŮM A MÍSTO,
• ateliér souboru staveb – MĚSTO A MÍSTO;
a dvakrát volné téma.
6.
Studenti BSP si volí s přihlédnutím k omezení, která jsou uvedena v následující tabulce, posloupnost plnění povinnosti
vypracovat ateliérový projekt v rozsahu měřítka i volného zadání:
1.semestr
7.
1. ročník
2.semestr
základy
architektonického
navrhování
2.ročník
3.semestr
4.semestr
ateliér malé
ateliér velké
stavby
stavby
ateliér malé
ateliér velké
stavby
stavby
3.ročník
5.semestr
6.semestr
ateliér souboru
volné zadání
staveb
volné zadání
ateliér souboru
staveb
4.ročník
7.semestr
8.semestr
volné zadání
bakalářská
práce
volné zadání
ateliér malé
stavby
volné zadání
ateliér velké
stavby
volné zadání
ateliér souboru
staveb
volné zadání
ateliér malé
stavby
ateliér velké
stavby
ateliér souboru
staveb
volné zadání
volné zadání
ateliér malé
stavby
ateliér velké
stavby
volné zadání
ateliér souboru
staveb
volné zadání
ateliér malé
stavby
volné zadání
ateliér velké
stavby
ateliér souboru
staveb
volné zadání
volné zadání
ateliér malé
stavby
ateliér velké
stavby
ateliér souboru
staveb
Nepřihlásí-li se student ve stanoveném termínu do ateliérové tvorby, ztrácí nárok na volbu učitele a tématu. Termíny a
postup při vypisování témat a přihlašování studentů stanoví vyhláška děkana.
38
8.
Studenti BSP jsou povinni přijít k první konzultaci zadání atelierů, cvičení a seminářů do 14 dnů od začátku semestru. Ti,
kteří si bez omluvy zadání v určeném termínu nevyzvednou, musí si předmět opakovaně zapsat v dalším roce studia.
9.
Studenti BSP mají za povinnost absolvovat ve 3. ročníku (letní semestr) jeden povinně volitelný předmět a ve 4. ročníku
(zimní semestr) dva povinně volitelné předměty. Student si vybírá z celkové nabídky povinně volitelných předmětů pro oba
ročníky BSP. Nezapíše-li se student ve stanoveném termínu, ztrácí nárok na volbu tohoto předmětu. Každý povinně
volitelný předmět je možno otevřít v případě alespoň 5 přihlášených studentů.
10. Povinný předmět stavební projekt si registrují studenti IV.ročníku BSP za obdobných podmínek jako předmět ateliérová
tvorba, tj.volí si učitele a téma.
11. Studium v MSP je organizováno do modulů. Moduly odpovídají odbornému zaměření specializovaných ateliérů. Studijní
plán modulu sestává z přednášek společných pro všechny studenty ročníku, individuálně vybraného specializovaného
ateliéru a výběru z nabídky volitelných seminářů.
12. Ateliérovou výuku v MSP vedou akademičtí pracovníci FA se souhlasem vedoucího příslušného pracoviště.
13. Student zapsaný v akademickém roce 2009/2010 do 1. ročníku MSP a student zapsaný v akademickém roce 2009/2010 do
2. ročníku MSP si volí modul a specializovaný ateliér.
14. Student se přihlašuje do modulů a specializovaných ateliérů registrací přes Intranet FA VUT ve stanoveném termínu.
15. Vedoucí ateliéru má právo vybrat si ze studentů přihlášených v prvním kole, pokud je jejich počet nadměrný. Z důvodu
vysokého počtu uchazečů, či z důvodu nepřijatelných předchozích výsledků studia je v pravomoci vedoucího
specializovaného ateliéru uchazeče odmítnout.
16. Studenti MSP budou zařazeni do modulů s přihlédnutím k jejich zájmu a výběru učitelů. Konečné rozdělení bude
zveřejněno nejpozději týden před zahájením výuky. V týdnu po zveřejnění je možno reagovat na případné závažné
důvody ke změně zařazení studenta do modulu nebo specializovaného ateliéru. Studenti, kteří nevyužili možnosti volby
budou do ateliérů zařazeni proděkanem.
17. Dnem zahájení výuky na FA vstoupí rozdělení studentů do modulů v platnost a je závazné pro celé studium v MSP.
Vzhledem k charakteru ateliérové tvorby, nelze zapsané moduly či ateliéry v průběhu MSP měnit.
18. Modulové semináře ve 2. ročníku MSP jsou vázány na výběr modulu a jsou studentům zapisovány současně s výběrem
specializovaného ateliéru.
19. Modulové semináře mohou být po přednostním zapsání příslušných studentů nabídnuty studentům z jiných modulů jako
volitelné.
Oddíl č.7
Studijní poradenství
1.
Informace poskytuje studentovi fakulta prostřednictvím studijního oddělení ve věcech organizačních. Ve věcech individuální
skladby studijního plánu pak proděkan pro studium.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.8
Ověřování studijních výsledků
1.
Účast na průběžných kontrolách studia (kritiky, kontrolní testy, domácí práce, klauzurní práce apod.) v plánovaných
termínech je povinná a je nedílnou součástí závěrečného hodnocení výsledků studia.
2.
V rámci ateliérové tvorby se v průběhu každého semestru uskuteční nejméně tři kritiky.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.9
Zápočet a klasifikovaný zápočet
1.
Studentovi, který získal zápočet z předmětu zakončeného zápočtem a zkouškou a neukončil tento předmět vykonáním
zkoušky do konce příslušného akademického roku, je při opakovaném zápisu předmětu tento zápočet uznán, nezmění-li se
podmínky udělení zápočtu.
2.
Podmínky pro udělení zápočtu a klasifikovaného zápočtu zveřejní Ústavy před zahájením výuky na Intranetu FA.
3.
Ateliérové práce se odevzdávají tak, aby mohly být vystaveny v příslušných ateliérech včetně klasifikace vedoucích učitelů,
a to ve třetím týdnu zkouškového období probíhajícího semestru (viz příloha 1 Časový plán). Přesný termín odevzdání a
podmínky pro získání klasifikace stanoví vedoucí ateliérů a zveřejní ho na začátku semestru.
39
4.
Pokud student neodevzdá kompletní práci ve stanoveném termínu a řádně se neomluví, nebo jeho omluvu vedoucí Ústavu
neuzná, hodnotí se klasifikačním stupněm F (nevyhovující). Student, jehož ateliérová práce byla hodnocena známkou F,
nemůže získat klasifikovaný zápočet v náhradním termínu. Řádně omluvenému studentovi může vedoucí Ústavu určit
náhradní termín odevzdání práce. Hodnocení práce odevzdané v náhradním termínu je stejné jako u práce odevzdané
v termínu řádném.
_____________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.10
Zkouška
1.
Zkoušky na FA jsou ústní, písemné nebo kombinované (písemné a ústní).
2.
O druhu zkoušky (ústní, písemné, kombinované) rozhoduje vedoucí Ústavu. U kombinované zkoušky je konání druhé části
zkoušky (ústní) podmíněno úspěšným absolvováním první (písemné) části zkoušky.
3.
Zkušební testy písemných zkoušek připravují a opravují přednášející učitelé. Ústní zkoušku koná student zpravidla
u přednášejícího učitele. Výjimečně může vedoucí Ústavu pověřit zkoušením i jiného učitele.
4.
Zkoušky konají studenti zejména ve zkouškovém období. Zkoušky musí být vykonány do konce akademického roku (31.
srpna ).
5.
Řádné termíny a místa konání zkoušek v bakalářském studijním programu jsou zveřejněny formou rozvrhu zkoušek
nejpozději týden před začátkem zkouškového období na Intranetu.
6.
Řádné termíny a místa zkoušek v magisterském studijním programu zveřejní vedoucí Ústavu nejpozději týden před
začátkem zkouškového období.
7.
Pokud se student nedostaví ke zkoušce v řádném termínu, nebo od ní odstoupí nebo byl klasifikován známkou F
(nevyhovující), může vykonat zkoušku ve dvou opravných termínech. Termíny určí a zveřejní v dostatečném předstihu
vedoucí Ústavu. Řádně omluvenému studentovi dle článku 12, odst.10) Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně určí
vedoucí Ústavu náhradní termín konání zkoušky. V tomto případě je tento termín považován za první ze tří možných.
8.
Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V tomto případě již vyčerpal jeden ze tří možných termínů zkoušky.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.11
Klasifikační stupnice
1.
Pro hodnocení úrovně požadovaných aktivit klasifikovaným zápočtem a úrovně znalosti problematiky předmětu zkouškou
se pro zápis do výkazu o studiu a do informačního systému na Fakultě architektury používá klasifikační stupnice ECTS.
2.
Klasifikace se do výkazu o studiu zapisuje ve formě - písmeno / odpovídající počet celých bodů (např. A/95).
3.
Pro potřebu centrální evidence jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvedenými v tabulce článku 13 Studijního a
zkušebního řádu VUT.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.12
Průměrná klasifikace studenta
1.
Pro výpočet váženého studijního průměru jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvedenými v tabulce článku 14,
odst.2) Studijního a zkušebního řádu VUT.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.13
Zápis do dalšího roku studia
1.
Zápisy se konají v termínech stanovených děkanem v souladu s vyhlášeným časovým plánem akademického roku.
2.
Student si zapisuje povinné a povinně volitelné předměty studijního plánu příslušného ročníku a předměty nižšího ročníku,
které neabsolvoval. Může si zapsat předměty vyššího ročníku, které chce studovat s předstihem a volitelné předměty.
3.
Řádně absolvované předměty nelze znovu zapsat. Povinné a povinně volitelné předměty si může student opakovaně
zapsat pouze jednou (viz SZŘ VUT, článek 6, odst.3).
4.
Do prvního roku studia si student zapíše všechny předměty studijního plánu 1. ročníku BSP.
40
5.
Do dalšího roku studia se student může zapsat při dodržení zásad stanovených SZŘ VUT a těchto podmínek :
a)
minimální součet kreditů, které student získal za všechny předchozí roky studia musí v BSP odpovídat uvedeným
hodnotám :
zápis do roku studia BSP
požadovaný počet dosažených kreditů
2. rok studia
45 kreditů
3. rok studia
95 kreditů
4. rok studia
135 kreditů
zápis do roku studia MSP
požadovaný počet dosažených kreditů
2. rok studia
56 – splněná praxe
b)
vážený studijní průměr (VP) za všechny předchozí roky studia nesmí přesáhnout hodnotu 2,5.
c)
úspěšné absolvování minimálně jednoho ateliéru v předchozím roce studia.
6.
Do 2. ročníku studia MSP zahájeného v ak. roce 2008/2009 se může zapsat student, který předloží do 31. srpna roku
zápisu doklad o vykonání odborné praxe absolvované podle pravidel uvedených v příloze č.3 této směrnice a získá tak 56
kreditů.
7.
Do 2. ročníku studia MSP se může zapsat také student, který byl v 1. ročníku na zahraniční stáži v rámci mezinárodních
programů, do kterých je škola zapojena.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.14
Přerušení studia
1.
Celková přípustná doba přerušení studia v BSP je 2 roky.
2.
Celková přípustná doba přerušení studia v MSP je 1 rok. Student však musí požádat děkana fakulty o stanovení podmínek
pro další pokračování studia v MSP vzhledem k zahájení rozšířeného MSP od ak.roku 2009/2010.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.15
1.
Student, který absolvoval část předchozího studia na stejné nebo jiné vysoké škole příbuzného zaměření, může požádat
o uznání jednotlivých předmětů nebo celých ročníků s ohledem na obsah příslušného ročníku studijního programu. Uznány
jsou zpravidla předměty hodnocené A,B,C s datem absolvování ne starším 5 let ke dni zápisu.
3.
Uznávání části studia absolvovaného v zahraničí podléhá ustanovením článku 20, odst.2) - 6) Studijního a zkušebního řádu
VUT. V případě studia v délce jednoho nebo více semestrů dle pravidel obsažených v příloze č.5 této Směrnice je
studentovi uznáno studium jako celek za každý jednotlivý semestr včetně příslušného počtu kreditů .
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.16
Řádné ukončení studia
K řádnému ukončení studia v musí student získat 240 (210+30 za bakalářský projekt) kreditů v bakalářském studijním programu
a 120 (90+30 za diplomní projekt) kreditů v magisterském studijním programu.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.17
Státní závěrečná zkouška
1.
Studium BSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v bakalářském studijním programu.
2.
Studium MSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v magisterském studijním programu.
3.
Státní závěrečná zkouška v BSP se koná v 8. semestru a člení se na tyto čtyři části :
a) ústní zkouška z Navrhování staveb,
b) ústní zkouška ze Stavitelství,
c) ústní zkouška z Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu,
d) obhajoba bakalářské práce.
4.
Státní závěrečná zkouška v MSP se člení na tyto dvě části:
4.1. ústní zkouška z Plánování rozvoje města a regionu (3. semestr MSP),
4.2. ústní zkouška ze Stavebního práva a předpisů (3. semestr MSP),
4.3. obhajoba diplomové práce.
41
5.
Obhajoby bakalářské práce jsou organizovány příslušnými Ústavy navrhování.
6.
Ústní zkouška, která je součástí státní závěrečné zkoušky se v MSP koná odděleně. Ústavy vypisují dostatečný počet
termínů konání ústní závěrečné zkoušky v akademickém roce. Zkušební termíny jsou uvedeny v příloze č.1.- Časový plán
akademického roku této Směrnice.
7.
Zařazení studentů do jednotlivých termínů bude zveřejněno nejpozději do konce zimního semestru. Pokud se student
nedostaví nebo od zkoušky odstoupí, ztrácí nárok na první termín. Omluvu přijímá pouze děkan FA nejpozději 3 dny před
konáním zkoušky. Za organizaci ústních závěrečných zkoušek jsou, při dodržení této směrnice, odpovědni garanti určení
děkanem.
8.
Obhajoby diplomové práce jsou organizovány příslušnými Ústavy navrhování.
9.
Obhajoba diplomové práce je poslední částí státní závěrečné zkoušky v MSP a může se uskutečnit po vykonání ústní
zkoušky.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.18
Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky
1.
Jednací řád zkušebních komisí je přílohou č.6. této Směrnice.
2.
Za svolání komise pro státní závěrečné zkoušky odpovídají vedoucí příslušných Ústavů.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.19
Bakalářská nebo diplomová práce
1.
Bakalářská nebo diplomová práce jsou vysokoškolské kvalifikační práce BSP a MSP obhajované před státní závěrečnou
komisí jmenovanou děkanem fakulty. Jejich zpracování a odevzdání probíhá dle zadání vedoucího práce v souladu
s časovým plánem akademického roku, příloha č.1 a č.4 této Směrnice, a dle Směrnice rektora č.2/2009.
2.
Téma bakalářské práce je jednotné. Vypisují jej vedoucí Ústavů navrhování po projednání v Radě studijního programu.
Zadání je zveřejněno vyhláškou děkana současně s podklady v informační síti fakulty.
3.
Témata diplomových prací vypisují vedoucí Ústavů navrhování po projednání v Radě studijního programu. Zadání
diplomové práce obdrží studenti 2. ročníků MSP od svých učitelů.
4.
Rada studijního programu může vyslovit souhlas s tématem bakalářské nebo diplomové práce, které jí v dostatečném
časovém předstihu předloží k projednání student.
5.
Vedoucího bakalářské práce určí vedoucí Ústavu navrhování.
6.
Diplomovou práci vedou akademičtí pracovníci FA a významní externí odborníci.
7.
Student, který úspěšně splnil studijní povinnosti magisterského studijního programu a získal 90 kreditů při dosažení
váženého studijního průměru do hodnoty 2,5 obdrží písemné zadání diplomové práce v posledním týdnu zimního
semestru 2. ročníku MSP.
8.
Bakalářská i diplomová práce je výhradně prací jednotlivce.
9.
Termín odevzdání bakalářské i diplomové práce je uveden v Časovém plánu akademického roku.
10. Ve výjimečných případech může děkan určit náhradní termín odevzdání řádně omluvenému studentovi, který neodevzdal
včas bakalářskou nebo diplomovou práci.
11. Student, který úspěšně splnil všechny studijní povinnosti bakalářského studijního programu a získal 210 kreditů, obdrží
písemné zadání bakalářské práce dle Časového plánu akademického roku.
12. Student, který odevzdá bakalářskou práci ve stanoveném termínu a práce je posouzena nezávislou porotou, vedoucím
práce a oponentem, může dokončit studium v BSP státní závěrečnou zkouškou v řádném termínu.
13. Student, který neodevzdá bakalářskou práci v řádném termínu, takže jeho práce není posouzena nezávislou porotou, může
zpracovat a obhájit práci s novým zadáním v řádném termínu v následujícím akademickém roce.
14. Rozhodne-li komise pro státní závěrečné zkoušky v BSP, že student jehož bakalářská práce je hodnocena známkou F,
může práci doplnit, zcela přepracovat nebo vypracovat s novým zadáním, určí děkan náhradní termín obhajoby, nejpozději
však v nejbližším řádném termínu v následujícím akademickém roce.
15. Rozhodne-li komise pro státní závěrečné zkoušky v MSP, že student jehož diplomová práce je hodnocena známkou F,
může práci doplnit, zcela přepracovat nebo vypracovat s novým zadáním, určí děkan náhradní termín obhajoby, nejpozději
však v nejbližším řádném termínu v následujícím akademickém roce.
42
_____________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.20
Hodnocení státní závěrečné zkoušky
1.
Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky v BSP hodnotí bakalářskou práci na základě obhajoby studenta
s přihlédnutím k hodnocení vedoucího práce a návrhu klasifikace oponenta se znalostí hodnocení nezávislé poroty
jmenované děkanem. Do celkového hodnocení státní závěrečné zkoušky promítne zkušební komise klasifikace ústních
částí zkoušky. Celkový výsledek studia je pak výsledným hodnocením. Viz příloha č.6 Jednací řád zkušebních komisí
v BSP.
2.
Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky v MSP hodnotí diplomovou práci na základě obhajoby studenta
s přihlédnutím k hodnocení vedoucího práce a k návrhu klasifikace oponenta. Do celkového hodnocení státní závěrečné
zkoušky promítne zkušební komise klasifikace ústních částí zkoušky. Celkový výsledek studia je pak výsledným
hodnocením. Viz příloha č.6 Jednací řád zkušebních komisí v MSP.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 21
Závěrečné ustanovení
1.
Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2009.
2.
Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magisterském studijním
programu ze dne 1. září 2008.
děkan Fakulty architektury VUT v Brně
43
příloha č. 1
doplňující směrnici děkana FA pro studium
v bakalářském a magisterském studijním programu
ČASOVÝ PLÁN BAKALÁŘSKÉHO STUDIA V AKADEMICKÉM ROCE 2009/2010
21.9.2009
26.6.2009
1.9.2009
14.9.2009
7.9.2009
8.9.2009
září 2009*
1.,2.,3. ROČNÍK BSP
21.9.-18.12.2009
21.12.2009 - 3.1.2010
4.1.- 5.2.2010
18.1.- 29.1.2010
8.2.-7.5.2010
5.4.2010
10.5.-11.6.2010*
24.5.- 4.6.2010
2.ROČNÍK BSP
červen - červenec 2010
4.ROČNÍK BSP
21.9.-18.12.2009
21.12.2009 - 3.1.2010
4.1.- 22.1.2010*
18.1.- 29.1.2010
25. .- 29.1.2010
5.2.2010
zahájení výuky 1.- 4. ročníku BSP
zápisy studentů 1. ročníku BSP
zápisy studentů po přerušení studia a přijatých do BSP na odvolání
zápisy studentů do 2. ročníku BSP
imatrikulace studentů 1. ročníku
13 týdnů výuky zimního semestru
vánoční prázdniny
5 týdnů zkouškové období
výstava ateliérových prací
13 týdnů výuky letního semestru
velikonoční prázdniny
kreslířská praxe
3 týdny zkouškové období
1 týden termíny pro opravné zkoušky
kontrola ukončení studia v BSP
ŘÁDNÉ UKONČENÍ BAKALÁŘSKÉHO STUDIA
15.2.- 7.5.2010
5.4.2010
10.5.2010
11.5.2010
12 týdnů bakalářská práce
odevzdání bakalářské práce
zasedání nezávislé poroty
státní zkoušky
- ústní z Navrhování staveb, Stavitelství a Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu
- obhajoba bakalářského projektu
11.6.2010
promoce bakalářů
*/přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou
24. a 25.5.2010*
44
ČASOVÝ PLÁN MAGISTERSKÉHO STUDIA V AKADEMICKÉM ROCE 2009/2010
21.9.2009
4.9.2009
9.9.2009*
zahájení výuky 1.- 2. ročníku MSP
zápisy studentů 1. ročníku MSP
zápisy studentů do 2. ročníku MSP
1. ROČNÍK MSP
21.9.-18.12.2009
21.12.2009 - 3.1.2010
4.1.- 5.2.2010
18.1.- 29.1.2010
8.2.-7.5.2010
5.4.2010
10.5.-11.6.2010*
24.5.- 4.6.2010
13 týdnů výuky letního semestru
2. ROČNÍK MSP
21.9.-18.12.2009
21.12.2009 - 3.1.2010
4.- 15.1.2010*
18.- 22.1.2010
2 týdny zkouškové období
1 týden termíny pro opravné zkoušky
5.2.2010
kontrola ukončení studia
ŘÁDNÉ UKONČENÍ MAGISTERSKÉHO STUDIA
termíny konání ústní částí státní zkoušky
25.1.- 5.2.2010*
řádné termíny
konání ústních zkoušek z Územního plánování, Stavebního práva a předpisů
8.- 10.2010
opravný termín
22.2.-14.5.2009
12 týdnů diplomová práce
31.5 a 1.6.2010*
závěrečná část státní zkoušky - obhajoba diplomové práce
18.6.2010
promoce inženýrů
*/přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou
45
příloha č. 2
STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ
BAKALÁŘSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU 2009/2010
zkratka 1. ročník
TY1
TY2
ZAR
DR1
MAT
1M1
PS1
GAM
VT1
VY1
TY3
ZAN
typologie I - obytné stavby
typologie II - veřejné stavby
základy architektury
dějiny architektury I
matematika
stavební mechanika I
pozemní stavitelství I
geologie a materiály
výtvarná tvorba I - kresba
výpočetní techniky I - základy
typologie III - veřejné stavby
základy architektonického navrhování
DR2
U11
DES
SM2
PS2
GEK
VT2
VY2
BA1
dějiny architektury II
urbanismus I - základy a vývoj
deskriptiva
stavební mechanika II
pozemní stavitelství II
geodézie a kartografie
výtvarná tvorba II - barva
výpočetní techniky II – 2D poč.grafika
angličtina
hodin týdně
počet zkoušek
zimní
semestr
2/1z,zk
2/1 z
2/3 zk
2/0 zk
2/1,klz
2/1 z,zk
2/2 z,zk
2/1 klz
0/2 klz
0/2 klz
letní
semestr
2/1z,zk
0/5 klz
30
5
2/0 zk
2/1 z,zk
2/2 klz
1/2 z,zk
2/2 z,zk
1/1 z
0/2 klz
0/2 klz
0/2 z
32
6
pracoviště
UT
UT
US
US
US
US
UZ
VC
UT
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
UT
UT
US
US
US
US
UZ
VC
FAST
garant
doc.Glosová
Ing.Nový
doc.Drápal
doc. Hrubý
Ing.Mikulík
Ing.Petříčková
Ing.Suchánek
doc.Chybík
Ing.arch.Navrátil
doc.Viktorin
Ing.Nový
prod.studium
doc Hrubý
prof.Koutný
Ing.Mikulík
Ing.Petříčková
Ing.Suchánek
Ing.Štikar
Ing.arch.Navrátil
RNDr.Koutná
prod.studium
počet
kreditů
3
3
5
2
3
3
4
3
2
2
3
5
2
3
4
3
4
2
2
2
1
61
46
zkratka 2. ročník
AT1
AT2
AT3
AT4
AT5
DR3
U22
TY4
TY5
NK1
PS3
VT3
VY3
BA2
ateliér malé stavby - DŮM
ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO
ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO
ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I
ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II
dějiny architektury III
urbanismus II - stavba měst
typologie IV-průmyslové stavby
typologie V-zemědělské stavby
nosné konstrukce I
pozemní stavitelství III
výtvarná tvorba III - barva
výpočetní techniky III – 3D poč. grafika
angličtina
AT1
AT2
AT3
AT4
AT5
ORP
IAV
DR4
U23
NK2
PS4
VT4
2KP
VY4
BA3
obnova a rekonstrukce památek
interiér a výstavnictví
dějiny architektury IV
urbanismus III - soudobá města a osídlení
nosné konstrukce II
pozemní stavitelství IV
výtvarná tvorba IV - kresba
kreslířská praxe
výpočetní techniky IV- 3D modelování
angličtina
hodin týdně
počet zkoušek
zimní
semestr
0/8 klz
letní
semestr
2/0 zk
2/3 klz
1/0 zk
1/0 zk
2/1 z,zk
2/2 z,zk
0/2 klz
0/2 klz
0/2 z
0/8 klz
31
5
2/1 z,zk
2/1 z,zk
2/0 zk
2/1 zk
2/2 z,zk
2/2 z,zk
0/2 klz
z
0/2 klz
0/2 z
33
6
pracoviště
garant
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
prod.studium
počet
kreditů
8
UT
UT
UT
UT
US
US
UZ
VC
FAST
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
doc Hrubý
doc.Wittmann
prof.Zemánková
doc.Urbášková
Ing.Petříčková
doc.Chybík
Ing.arch.Navrátil
RNDr.Koutná
prod.studium
prod.studium
2
5
2
2
3
4
2
2
1
8
UT
UT
UT
UT
US
US
UZ
UZ
VC
FAST
doc Hrabec
prof.Šindlar
doc. Hrubý
prof.Koutný
doc.Žabičková
doc.Chybík
Ing.arch.Navrátil
doc.Makovský
doc.Viktorin
prod.studium
3
3
2
3
4
4
2
0
1
1
62
47
zkratka 3. ročník
AT1
AT2
AT3
AT4
AT5
DR5
KOA
APE
SOC
NK3
TZ1
SF1
VT5
VY5
BA4
dějiny architektury V
kompozice architektury
aplikovaná ekologie
sociologie
nosné konstrukce III
TZB I
stavební fyzika I
výtvarná tvorba V - tvar 1
výpočetní techniky V – rastrové editory
angličtina
AT1
AT2
AT3
AT4
AT5
SAB
TEA
U34
soudobá architektura I
teorie a estetika architektury
urbanismus IV –
tvorba urbánního a krajinného prostředí
TZB II
ekonomika staveb
stavební fyzika II
výtvarná tvorba VI – design v architektuře
modelové techniky II
* povinně volitelný předmět
hodin týdně
počet zkoušek
TZ2
EKS
SF2
VT6
MT2
zkratka 3.ročník
*nabídka volitelných předmětů
(studenti si vybírají jeden předmět)
FO1
fotografie a architektura I
RIO
rekonverze uvolněných industriálních objektů
ISA
inženýrské stavby v architektuře
KOV
prostor a tvar
ATV
architektonické tvarosloví
FIG
figurální kresba
VY6
výpočetní techniky VI – special.CAD
zimní
semestr
0/8 klz
letní
semestr
2/0 zk
2/1 zk
2/1 z,zk
2/0 zk
2/2 z,zk
2/2 z,zk
1/1 klz
0/2 klz
0/2 klz
0/2 zk
0/8 klz
33
7
pracoviště
garant
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
prod.studium
počet
kreditů
8
UT
doc. Hrubý
UT
doc.Drápal
UT
prof.Koutný
UT
prof.Koutný
US
doc.Žabičková
US
doc.Lhotáková
US
prof.Vaverka
UZ
MgA.Šebánek
UZ Ing.arch.Kratochvíl
FAST
prod.studium
UN1
prod.studium
UN2
UN3
UN5
UN6
2
2
3
2
4
4
2
2
1
3
8
2/0 zk
2/1 z,zk
2/1 zk
UT
UT
UT
prof.Šlapeta
doc.Drápal
doc.Wittmann
2
3
2
2/2 z,zk
2/0 zk
1/1 z,zk
0/2 klz
0/2 klz
2 klz
30
6
US
doc.Lhotáková
US
doc.Lojda
US
prof.Vaverka
UZ Ing.arch.Kratochvíl
UZ
MgA.Šebánek
4
2
2
2
2
2
63
semestr
letní
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
pracoviště
garant
počet
kreditů
UN1
UN6
US
UT
UT
UZ
UZ
arch.Ponešová
prof.Zemánková
Ing. Petříčková
arch.Palacký
doc.Hrubý
MgA.Šebánek
arch.Kratochvíl
2
2
2
2
2
2
2
48
zkratka 4. ročník
AT1
AT2
AT3
AT4
AT5
DV1
UR5
SP1
SPR
VT7
NSU
STV
TVD
BP1
BP2
BP3
BP5
BP7
dějiny výtvarného umění I
urbanismus V - územní plánování
stavební právo I
stavební projekt
výtvarná tvorba VII
navrhování staveb
stavitelství
teorie, vývoj a dějiny architektury a urbanismu
bakalářský projekt A1-4b
hodin týdně
počet zkoušek
zimní
semestr
0/8 klz
letní
semestr
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
2/0 zk
2/1 z,zk
2/0 zk
0/5 klz
0/4 klz
2 klz
2 klz
UT
UT
US
US
UZ
SZZ
SZZ
SZZ
30 SZZ
26
3
zkratka 4.ročník
(studenti si vybírají dva předměty)
NEM
neviděné město
TNB2 teorie navrhování B2
NES
zásady navrhování ekologických staveb
EPM
microstation v urbanismu
DJ2
umělecká řemesla – design II
ATP1
aplikovaná teorie tvorby architektonického prostoru
AAP
aktuální architektura vnitřního prostoru – design 1
EUS
materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného
stavitelství
TIN
technická infrastruktura
VM1
vědomá modernizace obytných budov I
RPP
rekonstrukce památek v praxi
SMA1 prostor v moderní architektuře
PSA
prostor a světlo v architektuře
DIE
digital environment
pracoviště
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
garant
počet
kreditů
prod.studium
8
prof.Sedlák
prof.Koutný
Ing.arch.Umlášková
doc. Meixner
doc.Makovský
prod.studium
prod.studium
prod.studium
doc.Poslušná
prof.Ruller
prof.Pelčák
doc.Havliš
prof.Šindlar
30
semestr
zimní
2
3
2
5
4
2
2
30
60
pracoviště
garant
počet
kreditů
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
UN1
UN3
UN5
UN5
UN6
UN6
UN6
US
arch.Foretník
prof .Pelčák
doc.Urbášková
Ing.arch. Františák
prof. Šindlar
prof. Šindlar
prof. Šindlar
doc. Chybík
2
2
2
2
2
2
2
2
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
US
US
UT
UT
UT
UZ
doc. Lhotáková
doc.Meixner
doc. Hrabec
prof.Šlapeta
arch.Palacký
arch.Kratochvíl
2
2
2
2
2
2
49
STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ
MAGISTERSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU 2009/2010
SEZNAM MODULŮ
modul
Název
pracoviště
garant
modul M1
architektura města
UN1
doc.Poslušná
modul M2
mezi městem a domem
UN2
prof.Ruller
modul M3
stavba, prostor, město
UN3
prof.Pelčák
modul M5
postindustriální město a postagrární krajina
UN5
doc. Havliš
modul M7
architektonický prostor - interiér
UN6
prof.Šindlar
50
zkratka 1. ročník
A1Z
SAU
TEU
A1L
SPZ
modulový specializovaný ateliér M1
M2
M3
M5
M7
soudobá architektura a urbanismus
teorie architektury a urbanismu
volitelný předmět*
M2
M3
M5
M7
stavební právo a předpisy
hodin týdně
počet zkoušek
zkratka 1.ročník
(studenti si vybírají celkem tři předměty)
FO2
TMD
TNM
KDT
KST
APR
AST
APS
TAD
AVS
SEI
TIU
PUS
PSS
FES
PAK
DPS
DVU
MVU
PRM
GRT
DSP
VYM1
VYM2
fotografie a architektura
typologie města,typologie domu
teorie navrhování
kulturní dědictví a tvorba architekta
konverze staveb
architektonický prostor
aktuální stavební techniky
akustika prostoru koncertních a sakrálních
staveb
tepelná technika a akustika dřevostaveb
akustika veřejných staveb
stavitelství a environmentální inženýrství
technická infrastruktura v urbanizovaném
území
proces trvale udržitelného stavitelství
poruchy a sanace staveb
Feng Shui – alternativní přístupy v architektuře
pravděpodobnostní analýza konstrukcí
diagnostika prostředí staveb
dějiny výtvarného umění
moderní vývoj a teorie urbanismu
plánování rozvoje města a regionu
grafické techniky
design stavebních prvků
architektonické vizualizace
pokročilé architektonické vizualizace a
animace
zimní
semestr
0/15 klz
letní
semestr
pracoviště
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
UT
UT
3/0 zk
3/0 zk
1/2 klz
0/15 klz
3/0 zk
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
US
1/2 klz
1/2 klz
24
1
24
2
zimní
semestr
letní
semestr
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
počet
kreditů
doc.Poslušná,
18
prof.Ruller,
prof.Pelčák,
doc.Havliš,
prof.Šindlar
prof.Šlapeta
4
prof.Šlapeta
4
4
doc.Poslušná,
18
prof.Ruller,
prof.Pelčák,
doc.Havliš,
prof.Šindlar
JUDr.
4
Řehořková
4
4
60
pracoviště
garant
počet
kreditů
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
UN1
UN1
UN3
UN6
UN6
UN6
US
US
arch.Ponešová
doc.Glosová
prof.Pelčák
prof.Zemánková
prof.Zemánková
prof.Šindlar
doc.Meixner
prof.Vaverka
4
4
4
4
4
4
4
4
4 klz
4 klz
4 klz
US
US
US
US
prof.Vaverka
prof.Vaverka
doc.Chybík
doc.Lhotáková
4
4 klz
4 klz
4 klz
US
US
US
US
US
UT
UT
UT
UZ
UZ
VC
VC
doc.Žabičková
doc.Žabičková
doc.Žabičková
Ing.Mikulík
Ing.Suchánek
prof.Sedlák
prof.Koutný
prof.Koutný
arch.Navrátil
doc.Makovský
doc.Viktorin
doc.Viktorin
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
garant
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4 klz
4
4
51
zkratka 2. ročník
SAR
PRM
SPZ
AST
RES
TMD
MMD
TNM
MVU
APR
A1Z
A2Z
A3Z
A5Z
A7Z
DP1
DP2
DP3
DP5
DP7
soudobá architektura
plánování rozvoje města a regionu
stavební právo a předpisy
aktuální stavební techniky
realizace staveb, podnikání a finance
modulový seminář M1 – M5,M7
typologie města,typologie domu
teorie navrhování M
moder.vývoj a teorie urbanismu
M2
M3
M5
M7
*povinně volitelný předmět
*povinně volitelný předmět
diplomová práce M1
M2
M3
M5
M7
hodin týdně
počet zkoušek
zimní
semestr
2/0 zk
2/0 SZZ
2/0 SZZ
2/0 zk
4/0 zk
1/1 klz
letní
semestr
0/12 klz
pracoviště
garant
UT
UT
US
US
US
prof.Šlapeta
prof.Koutný
JUDr.Řehořková
doc.Meixner
doc.Lojda
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
doc.Glosová,
prof.Ruller,
prof.Pelčák,
doc.Havliš,
prof.Šindlar
doc.Poslušná,
prof.Ruller,
prof.Pelčák,
doc.Havliš,
prof.Šindlar
0/2 klz
0/2 klz
zkratka 2.ročník
(studenti si vybírají dva předměty)
TMD
typologie města, typologie domu
FO2
fotografie a architektura
MMD
TNM
teorie navrhování M
MVU
moder.vývoj a teorie urbanismu
APR
KDT
kulturní dědictví a tvorba architekta
KST
konverze staveb
ATP2
aplikovaná teorie tvorby architektonického prostoru
AAP2 aktuální architektura vnitřního prostoru - design
VMB
vědomá modernizace obytných objektů II
MMI
manažerské minimum pro majitele arch. kanceláře
EFK
efektivní komunikace
MPA
marketing pro architekty
ROS
rekonstrukce a obnova sídel
DVU
dějiny výtvarného umění
GRT
grafické techniky
DSP
design stavebních prvků
12
2
2
0/30 SZZ
30
3
počet
kreditů
2
2
2
2
4
2
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
doc.Poslušná,
prof.Ruller,
prof.Pelčák,
doc.Havliš,
prof.Šindlar
30
60
zimní pracoviště
semestr
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
2 klz
UN1
UN1
UN2
UN3
UN5
UN6
UN6
UN6
UN6
UN6
US
US
US
US
UT
UT
UZ
UZ
garant
počet
kreditů
doc.Glosová
arch.Ponešová
prof.Ruller
prof.Pelčák
doc.Havliš
prof.Šindlar
prof.Zemánková
prof.Zemánková
prof.Šindlar
prof.Šindlar
doc.Meixner
doc.Lojda
doc.Lojda
doc.Lojda
prof.Koutný
prof.Sedlák
arch.Navrátil
doc.Makovský
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
52
příloha č. 3
PRAVIDLA PRO ODBORNOU PRAXI
V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU FA VUT V BRNĚ
platná pro studium zahájené v ak.roce 2008/2009
A. Základní ustanovení
Odborná praxe je významnou součástí plného akademického vzdělání na Fakultě architektury VUT v Brně. K cílům této praxe,
získané konkrétní činností uchazeče o profesní zařazení v oboru architektura a urbanismus patří:
a) základní znalost hospodářských, procedurálních a právních vztahů profesionálního prostředí architektonickourbanistické praxe,
b) základní praktické zkušenosti s pravidly, jak právními, tak etickými, vyplývajícími ze vztahu mezi architektem a
zákazníkem a mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
c) přímý kontakt s povinnostmi a profesionální zodpovědností jako nezbytnými součástmi kvalifikace v oboru.
B. Zásady absolvování praxe
1.
Minimální délka trvání praxe je 10 měsíců. Praxe je součástí magisterského studijního programu.
a) Uznáno bude období v trvání minimálně 5 měsíců u jedné autorizované architektonicko-urbanistické projekční
kanceláře. Tato část praxe může být nastoupena až po ukončení bakalářského studia. Zbývajících 5 měsíců může být
absolvováno u různých subjektů, avšak v obdobích ne kratších jak 2 měsíce.
b) Praxi na částečný úvazek v rozsahu menším než 40 hodin týdně nelze uznat.
2.
Nejvíce 5 měsíců praxe může být absolvováno v příbuzných profesích za předpokladu, že budou splněny cíle uvedené
v Základním ustanovení. V tomto případě není dotčena povinnost absolvovat 5 průběžných měsíců v architektonickourbanistické projekční kanceláři.
3.
Maximálně 5 měsíců praxe z 10 povinných může být absolvováno ve výzkumu nebo vývoji za předpokladu, že:
a) práce je takové povahy a kvality, že odpovídá cílům Základního ustanovení,
b) praxe je konána pod dohledem renomovaného odborníka v oboru, osobně angažovaného na daném úkole.
Praxe se musí odbývat v uznávané organizaci s odpovídajícím výzkumným programem.
4.
Praxe absolvovaná v zahraničí je uznána za podmínek platných pro praxi v naší republice v plném rozsahu, pokud tato
splňuje cíle uvedené v Základním ustanovení. Viz příloha č.5 této Směrnice.
5.
Průběh praxe musí být zaznamenáván ve výkazech práce vydaných Fakultou architektury. Výkaz práce musí být
potvrzován 1x měsíčně zaměstnavatelem (i v případě zahraniční praxe) a minimálně dvakrát v průběhu 5 měsíců
zástupcem fakulty (s výjimkou zahraniční praxe). Jako podklad pro vedení výkazu práce slouží pracovní deník, který si
student vede po celou dobu praxe s přehledem odpracovaných hodin.
6.
Absolvování odborné praxe podle shora uvedených pravidel je součástí studia v magisterském studijním programu na
Fakultě architektury VUT v Brně.
Pokud by si student nebyl jist, zda praxe konaná u určité instituce odpovídá Základnímu ustanovení, obrátí se neprodleně
na zástupce fakulty o posouzení jejího uznání.
7.
Student získá zápočet ve zkouškovém období zimního i letního semestru, doloží-li absolvování vždy 5 měsíců praxe
předložením pracovního deníku a výkazu práce.
8.
Horní hranice trvání praxe není stanovena. Praxe delší než 3 roky absolvovaná po ukončení studia v bakalářském studijním
programu bude automaticky uznána.
53
příloha č. 4
PRAVIDLA ODEVZDÁVÁNÍ ATELIÉROVÝCH
A VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ
A. ODEVZDÁVÁNÍ ATELIÉROVÝCH PRACÍ
Výstupy předmětu ateliérová tvorba v BSP a MSP jsou odevzdávány dle zadání vedoucího práce a v souladu s časovým plánem
akademického roku v rozsahu daném dokumentací předmětu AT1, AT2, AT3, AT4-5; A1-7Z.
1. Termíny odevzdání:
zimní semestr 2009/2010
letní semestr 2009/2010
17.1.2010 do 24.00 hod.
23.5.2010 do 24.00 hod.
2. Formy odevzdání :
A - elektronická - Intranet FA
- úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 pixelů)
- 5 obrazových příloh dokumentujících ateliérovou práci, formát .jpg (1600x1200 pixelů)
(obrázky jsou určeny pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty)
- textová část (anotace ateliérového projektu), formát .doc (max 200 slov)
B - listinná – vedoucímu práce
- textová
- výkresová – viz dokumentace příslušného předmětu
- prezentační panel – struktura obsahu odpovídá dokumentaci projektu
- model
3. Zveřejnění práce:
V termínech daných Časovým plánem ak.roku (příloha č.1 této Směrnice) a dle zadání vedoucího práce student vystaví
v určených prostorách prezentační panel své práce včetně hodnocení.
zimní semestr 2009/2010
18.1. - 29.1.2010
letní semestr 2009/2010
24.5. - 4.6.2010
54
B. ODEVZDÁVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ - VŠKP
- rozumí se bakalářské, diplomové a disertační práce
1. VŠKP práce budou odevzdávány dle zadání vedoucího práce a v souladu s časovým plánem příslušného akademického roku
v rozsahu daném studijní dokumentací. Způsob odevzdávání prací se řídí „Směrnicí rektora č.2/2009“ , která stanoví jejich
předepsanou strukturu, formální úpravu, způsob odevzdávání, zveřejňování a uchovávání.
2. Termíny odevzdání:
bakalářská práce 2009/2010
diplomová práce 2009/2010
10.5.2010
14.5.2010
3. Formy odevzdání :
Student fakulty odevzdává úplnou verzi práce (kompletní dle zadání), předepsaná forma obsahově shodná:
A – elektronická (použije systém StudIS VUT, modul MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE)
Elektronická podoba obsahuje pouze jeden soubor ve formátu .pdf (hlavní část práce, max. velikost 50MB) a pouze jeden
soubor ve formátu .zip (přílohy, max. velikost 30MB).
Aktivity studenta související s odevzdáváním VŠKP a realizované ve StudisIS, v modulu MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE:
vloží požadovaná data – anotaci a klíčová slova (česky a anglicky)
společně s vedoucím vyplní „Licenční smlouvu“
vloží elektronickou verzi své VŠKP (Hlavní dokument - formát pdf a Přílohu – formát zip)
potvrdí vložené údaje (odsouhlaseno studentem)
vytiskne „Licenční smlouvu“ a „Prohlášení studenta o shodě“ a oba podepsané dokumenty vloží do listinné formy
VŠKP.
B – listinná (odevzdává vedoucímu práce)
Listinná verze musí obsahovat vlastní projekt (situace, půdorysy, řezy, pohledy, 3D model, perspektivy, průvodní zprávu,
prezentační panel ve formátu B1, seznam příloh, doporučené přílohy).
4. Zveřejnění práce:
Student odevzdává prezentační panel formátu B1 podlepený kapadeskou, umístěný pro vystavení nejpozději 5 dní před
obhajobou práce.
dokumentace projektu
(situace, půdorysy, řezy,
pohledy, vizualizace, text)
*
*volný pruh v šířce 7cm pro umístění jednotného označení práce připravené na vlepení Modelovým centrem FA
Pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty jsou určeny obrázky odevzdané přes Intranet FA – menu – odevzdání projektu
- úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 pixelů)
- 5 obrazových příloh dokumentujících odevzdávanou práci, formát .jpg (1600x1200 pixelů)
- anotace projektu, formát .doc (max. 3500 znaků) – kopie anotace (česky a anglicky) v modulu „Moje závěrečná práce“
5. Posudky vedoucího a oponenta kvalifikační práce:
Termín dodání na [email protected] + podepsané na studijní odd. pro následné vložení do systému a zveřejnění:
bakalářská práce 17.5.2010
diplomová práce 21.5.2010
disertační práce nejpozději 5 dní před obhajobou
6. Zveřejnění hodnocení státní závěrečné zkoušky:
Následující den po obhajobě - poslední části SZZ provede studijní oddělení.
55
příloha č. 5
PRAVIDLA ZAHRANIČNÍ VÝMĚNY STUDENTŮ FA VUT V BRNĚ
1. Tato pravidla upravují podmínky realizace studijních pobytů na zahraničních vysokých školách architektonického
zaměření a pracovních stáží u renomovaných zahraničních architektonických firem na základě platných smluv a dohod o
spolupráci, a jsou platná pro studenty FA VUT v Brně v akademickém roce 2009/2010.
2. FA VUT v Brně podporuje i další mezinárodní aktivity: konference, výstavy, workshopy, apod.
3. Zajištění kvalitního průběhu oboustranné spolupráce mezi školami, včetně supervize studentů v průběhu jejich studijní
mobility v zahraničí, přebírají kontaktní osoby pro zahraniční oblasti partnerské spolupráce – vybraní pedagogové Fakulty
architektury VUT v Brně podle oblasti partnerské výměny (viz. tabulka níže). Koordinace, metodické pokyny, výběr a souhlas
s uzavíranými bilaterálními smlouvami a další dílčí rozhodnutí podléhají na úrovni Fakulty proděkanovi pro zahraničí, na
úrovni Rektorátu VUT rektorovi VUT v Brně.
Kontaktní osoby FA VUT v Brně
doc. Ing.arch. Karel Havliš
Oblasti partnerské spolupráce
TU Graz
PT Milano, Uni Padova
Fachhochschule Münster, TU Wien, Uni Stuttgart, Engineering
College Tallin, UP Madrid, UP Valencia, Uni de Alcalá, ENSA
Rennes, ENSA Nancy, ENSA Montpellier, TU Tampere, Uni
Anadolu Eskisehir, Uni Bolton, Uni Brighton, KTH Stockholm,
Univerza v Ljubljani, Uni Lusiada Lisboa
TU Bratislava
TU Yildiz Istanbul
HTW Saarbrücken, UBO Brest, ESTA Tomar, Uni Strathclyde
Glasgow
Ing.arch. Jan Foretník
Wenk Brussels/Ghent/Sint-Lucas
doc.Ing.arch. Iva Poslušná, Ph.D.
UACEG Sofia, Fachhoschule Bern
* aktuální seznam viz. www.fa.vutbr.cz/home/international/IOFA/PARTNERS.html
4. Finanční podmínky zahraniční výměny upravují směrnice Rektorátu VUT, Útvaru vnějších vztahů. Výši grantů pro jednotlivé
země v daném akademickém roce stanovuje Národní agentura pro evropské vzdělávací programy www.naep.cz.
Vyjíždějící se zavazuje splnit podmínky rektorátu, upravené patřičnými smlouvami a dohodami. Vyjíždějící se rovněž
zavazuje splnit podmínky mu uložené Fakultou architektury, formulované proděkanem pro vnější a vnitřní vztahy.
Výše poskytovaných finančních příspěvků má pokrýt jen základní potřeby vyjíždějících studentů. S účinností od 1.8.2006
mohou sociálně slabí studenti požádat o navýšení stipendia programu LLP/Erasmus – viz. Rozhodnutí Řídícího výboru
programu Socrates. S účinností od 1.6.2008 jsou studijní a pracovní stáže zahraničních studentů programu LLP/Erasmus,
kteří vyjedou v rámci této mobility do země svého původu, povolovány jako pobyty s nulovým grantem (tj. student neobdrží
stipendium). Student má jinak práva a povinnosti jako ostatní LLP/Erasmus studenti – viz. Rozhodnutí Rektora č.10/2008.
S účinností od 1.8.2008 v souvislosti se studijními a pracovními stážemi mobilitního programu LLP/Erasmus platí rovněž
následující nařízení Rektora; Student ukončí stáž a neodkladně vrátí poměrnou část stipendia LLP/Erasmus, dojde-li
v průběhu zahraničního pobytu k ukončení jeho studia na VUT v Brně, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení
studia na VUT v Brně nebo ke dni ukončení studia ze zákona č.111/1998 Sb., zákon o vysokých školách v platném znění. –
viz. Rozhodnutí Rektora č.15/2008.
5. Zahraniční stáž je třeba chápat především jako doplňkovou součást studia v bakalářském, magisterském, či doktorském
programu. Jejím smyslem je především rozšíření a obohacení okruhu znalostí a dovedností nad vlastní rámec studia na
domovské fakultě. V této souvislosti je omezena maximální délka zahraniční stáže v rámci řádného studia na dobu 1
roku bez přerušení.
56
6. Studenti fakulty mají možnost během studia vycestovat:
6.1. na základě uzavřených bilaterálních smluv v rámci programů evropské spolupráce (např. LLP/Erasmus) a to na studijní a
pracovní stáže,
6.2. v rámci programů spolupráce s ostatními univerzitami (tj. těch, s nimiž mají VUT, nebo FA VUT uzavřené dohody
o spolupráci i mimo rámec výše uvedených programů, např. v rámci programu Leonardo da Vinci (pracovní stáže
absolventů), nebo prostřednictvím rozvojových programů MŠMT jako Free Movers),
6.3. nad rámec uzavřených dohod a výše uvedených výměnných programů, na základě individuálního výběru a vlastního
financování studentem (i formou Free Movers nebo prostřednictvím RP MŠMT) a potvrzení přijetí ke studiu na zahraniční
instituci, následně po odsouhlasení proděkanem pro studium.
7. Obecné podmínky realizace studentských mobilit programu LLP/Erasmus stanovuje Útvar vnějších vztahů Rektorátu VUT.
8. Výběr studentů, se zájmem o studium v zahraničí v rámci bodů 6.1. a 6.2. je v kompetenci Fakulty architektury, která musí
při výběru respektovat Obecné podmínky realizace studentských mobilit. Proděkan pro zahraničí zajistí, aby výběr probíhal
nestranně, transparentně a koordinovaně. Všichni studenti, kteří splňují Kvalifikační podmínky pro mobilitu studentů, musí
být informováni o možnosti přihlásit se do výběrového řízení. Proděkan pro zahraničí zajistí rovný přístup ke všem
studentům splňujícím Obecné podmínky realizace studentských mobilit.
9. Vysílající instituce uchová seznam všech studentů a učitelů, kteří se přihlásili do výběrového řízení, a rovněž záznam
o průběhu tohoto výběrového řízení a jeho výsledcích, a to po dobu pěti let.
9.1. Účelem výběrového řízení je vybrat vhodné posluchače pro studium v zahraničí – na základě předem daných kritérií. Tato
kritéria jsou volena tak, aby byly poskytnuté rovné šance uchazečům, splňujícím podmínky uvedené v bodě 13., bez
rozdílu pohlaví, národnosti, rasy a stávajícího ročníku studia na VUT. Součástí výběrového řízení je posouzení portfolia,
studijních výsledků, předpokladů jazykových a komunikačních schopností.
9.2. Přihláška pro studium v zahraničí obsahuje:
• vážený studijní průměr za dobu vysokoškolského studia (váhami jsou počty udělených kreditů za daný předmět)
• potvrzení o jazykových zkouškách
• životopis
• portfolio maximálně formátu A3, obsahující soubor vlastních a původních prací, zpracovaných nejen během studia na FA.
9.3. Uchazeči, kteří byli vybráni pro studium v zahraničí, podepisují studijní plán - „Learning Agreement“ – dokument,
obsahující informace o délce a obsahu studia na zahraniční universitě. Doporučuje se zapsat si ateliérový projekt
(ARCHITECTURE STUDIO – 30ECTS/semestr) a maximum zahraničních předmětů, které jsou kompatibilní s předměty
vyučovanými na FA. Před výjezdem je student povinentento studijní plán projednat s proděkanem pro studium (pro
podrobnosti o nabízených předmětech se uchazeči obracejí na kontaktní osobu příslušné oblasti partnerské spolupráce FA
VUT v Brně). Bez schváleného studijního plánu nelze výjezd do zahraničí realizovat.
9.4. Studenti, kteří byli vybráni ke studiu na partnerské univerzitě, požádají zahraniční univerzitu o přijetí ke studiu
(vyplní tzv. International Student Application Form, dokument bývá zpravidla k dispozici na webových stránkách
příslušné univerzity) v termínu do 31. května ke studiu v zimním semestru a do 30 .listopadu ke studiu v letním
semestru. Zahraniční oddělení FA bude informovat zahraniční univerzity o vybraných uchazečích.
9.5. Studenti, kteří byli vybráni ke stáži v rámci programu LLP/Erasmus a nemohou nastoupit ke studiu/práci v zahraničí, musí
tuto skutečnost neprodleně oznámit zahraničnímu oddělení FA VUT v Brně.
9.6. Student oznámí datum svého nástupu ke studiu na zahraniční univerzitě do 14 dnů na zahraniční oddělení FA VUT v Brně.
9.7. Po návratu z partnerské zahraniční univerzity je student povinen provést finanční vyúčtování na zahraničním oddělení
Rektorátu VUT v Brně a rovněž je povinen informovat zahraniční oddělení FA VUT v Brně o svém návratu. Proděkan pro
zahraničí poté přistoupí k uznávání zahraničních stáží (k uznání zápočtů a zkoušek, které student absolvoval na zahraniční
univerzitě, viz.oddíl č.11 a 12.).
9.8. V případě odřeknutí stáže v zahraničí ze strany studenta, budou možnosti nově uvolněných studentských mobilit oznámeny
pro případný nástup náhradníka.
10. Zájemci o zahraniční pracovní stáž v rámci bodu 6.2. budou vybíráni s přihlédnutím k volnému počtu míst a na základě
předložení jimi uzavřených pracovních smluv se zahraničními firmami proděkanu pro vnější a vnitřní vztahy FA VUT v Brně.
Termín pro předkládání uzavřených, nebo předjednaných pracovních smluv není pevně stanoven, avšak předpokládá se
časové krytí zahájení stáže se zahájením semestru. Další pokyny stran uzavření patřičných smluv jsou k dispozici na
zahraničním oddělení FA.
57
58
11.
Akademické uznávání
11.1.
Před odjezdem studenta do zahraničí si student sestaví konkrétní program studia (studijní plán – Learning Agreement)
pro studium na přijímací instituci, který v písemné podobě předloží ke schválení na zahraničním oddělení FA VUT v Brně,
případě po předchozí konzultaci s přijímající institucí (příslušným koordinátorem). Learning Agreement představuje studijní
smlouvu, závaznou pro vysílající i přijímající instituci a pro studenta. Ve studijní smlouvě musí vysílající instituce stanovit
minimální požadavky, které jsou nutné pro splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímající instituci.
11.2.
Podpisem smlouvy vysílající instituce prohlašuje, že:
• souhlasí se zvoleným programem studia (studijním plánem) studenta na přijímající instituci,
• zvolený program studia (studijní plán) není v rozporu s osnovami studijního programu studenta na vysílající instituci,
• zajistí plné uznání studia absolvovaného na přijímající instituci jako řádné součásti studia na vysílající instituci.
11.3.
•
•
splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímací instituci, tzn. splnění minimálních požadavků
stanovených ve studijní smlouvě,
aby všechny změny ve studijní smlouvě byly písemně odsouhlaseny jak přijímající, tak vysílající institucí, a to ihned jakmile
nastanou.
11.4.
•
•
•
•
Povinností studenta je zajistit:
Po skončení studijního pobytu se student zavazuje předložit fakultě architektury tyto základní potvrzení:
potvrzení o délce studijního pobytu (Potvrzení o studiu na zahraniční škole),
přehled dosažených výsledků (tj. Transcript of Records – podle předepsaného vzoru), systém hodnocení ECTS,
anotace absolvovaných předmětu v anglickém jazyce,
a další uvedené v tabulce „Vyřídit před návratem”.
11.5. Pokud se přehled dosažených výsledků neshoduje se schváleným programem studia (studijním plánem) na
přijímající instituci a student nesplní minimální požadavky stanovené ve studijní smlouvě (absolvování min.jednoho
ateliérového projektu za semestr je podmínkou), posoudí vysílající instituce celkový přínos studijního pobytu a
případně stanoví sankce (např. vrácení části nebo celé přidělené finanční podpory).
11.6. Uznání studia na přijímající instituci může být odmítnuto pouze tehdy, když student nesplní požadavky stanovené
přijímající institucí nebo jiným způsobem nesplní podmínky požadované účastnickými institucemi pro plné uznání.
V takovýchto případech může být student požádán o vrácení přidělené finanční podpory. Toto ustanovení neplatí tehdy,
pokud studentovi ve splnění požadovaných studijních povinností zabránily takové okolnosti, které nemohl ovlivnit a které
oznámil proděkanu pro zahraničí na vysílající instituci a se kterými byla zároveň vyrozuměna Národní agentura. Ta také
musí písemně potvrdit svůj souhlas.
59
12.
Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského regionu probíhá v souladu
s čl.20, odst.2-6 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně.
13.
Podmínky účasti ve výběrovém řízení na zahraniční stáže
Souhrnné výběrové řízení na studijní a pracovní stáže v rámci programu LLP/Erasmus je určeno pro studenty Fakulty
architektury VUT v Brně, řádně zapsané ke studiu v některém ze studijních programů BSP, MSP a DSP a dále pro studenty
4. ročníku BSP, kteří se předběžně budou ucházet o zahraniční stáž v průběhu 1. roku MSP. Zájemce o zahraniční stáž
musí mít splněny veškeré studijní povinnosti, tj. vykonány veškeré zkoušky a zápočty za předchozí ročník nebo semestr
studia. Vyjíždějící studenti musejí mít řádně ukončen minimálně 2.semestr BSP.
60
13.1.
Podmínky pro studenty v bakalářském studijním programu:
studenti mohou vycestovat na studijní nebo pracovní stáže za těchto podmínek:
a) stávající studenti 1. a 2. ročníku BSP
mohou vycestovat na jeden semestr (zimní nebo letní) nebo na celý školní rok.
b) stávající studenti 3. ročníku BSP
mohou vycestovat na jeden semestr (zimní nebo letní) nebo na celý školní rok, přičemž státní závěrečnou zkoušku
(obhajoba+ústní část) vykonají na FA VUT v Brně. Bakalářská práce bude vypracována a obhájena na FA. Před zahájením
bakalářského projektu k datu 15. 2. 2010 musejí předat Transcript of Records studijnímu oddělení FA (paní J.Juránkové),
datem obhajoby přestávají být studenty, musejí mít proto k tomuto datu ukončenu i stáž v zahraničí, někteří mimobrněnští
studenti přicházejí o ubytovací stipendium, pokud studují déle než 4+1 roky a platí poplatek za studium (upřesnění u
J.Juránkové).
Poznámka k bodu a) a b): maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia BSP bez přerušení je stanovena na
1 rok.
c) stávající studenti 1., 2.,3. ročníku BSP a studenti 4.ročníku, kteří nebudou v akademickém roce 2009/10 zpracovávat
bakalářskou práci mohou vycestovat na pracovní stáž do zahraničí v průběhu prázdnin (např. červen až září 2009) za
předpokladu, že bude dodržena podmínka minimální délky stáže 3 měsíce.
13.2.
Podmínky pro studenty v magisterském studijním programu:
studenti mohou vycestovat na studijní a pracovní stáže za těchto podmínek:
a) stávající studenti 4. ročníku BSP - studijní stáž
mohou vycestovat na jeden semestr (zimní nebo letní) nebo na celý rok. Ve výběrovém řízení budou vybráni předběžně,
vycestovat mohou až po zápisu do MSP, který proběhne v první polovině září 2009.
Poznámky: Studenti MSP budou mít možnost vycestovat na studium ještě ve 3. semestru MSP. Pro studenty ve 4. semestru
MSP platí - diplomová práce bude vypracována a obhájena na FA VUT v Brně. Studenti mohou vycestovat pouze na
některou z partnerských škol. Studenti se před výjezdem musí zapsat do modulu MSP a svůj výjezd konzultovat (před jeho
započetím) s vedoucím příslušného modulu. Studentům bude následně po doručení (ke konci příslušného semestru)
dokumentů Learning Agreement, Confirmation of Attendance a Transcript of Records studijnímu oddělení FA (paní
J.Juránkové) uznána studijní stáž v plném rozsahu (30 ECTS/semestr).
b) stávající studenti 4. ročníku BSP - pracovní stáž
mohou vycestovat pouze na jeden semestr (zimní nebo letní). Ve výběrovém řízení budou vybráni předběžně, vycestovat mohou
až po zápise do MSP, který proběhne v první polovině září 2009.
Poznámky: Studenti mohou vycestovat pouze na základě předložení (proděkanovi J.Palackému) dokumentu „Trainning
Agreement and Quality Commitment” potvrzeném renomovanou zahraniční architektonickou kanceláří (zpravidla získaného
na základě osobního pohovoru se zástupcem architektonické firmy s uchazečem). Výjezd bude umožněn nejdříve v říjnu
2009. Studenti se před výjezdem musí zapsat do modulu MSP a svůj výjezd konzultovat s vedoucím příslušného modulu.
Studentům bude následně na základě elektronického doručování měsíčních výkazů práce (proděkanovi J.Palackému) a po
doručení (v požadovaném termínu) dokumentu „Certificate of Erasmus Training Period” na studijní oddělení FA (paní
J.Juránkové) uznána pracovní stáž v plném rozsahu (30 ECTS/semestr).
c) stávající studenti 1. ročníku MSP
mohou vycestovat pouze na studijní stáž na maximálně jeden semestr (zimní).
Poznámky k bodu c): Pro studenty ve 4. semestru MSP platí - diplomová práce bude vypracována a obhájena na FA VUT
v Brně. Studenti mohou vycestovat pouze na některou z partnerských škol. Studenti před výjezdem musí svůj výjezd
konzultovat (před jeho započetím) s vedoucím příslušného modulu. Studentům bude následně po doručení (ke konci
příslušného semestru) dokumentů Learning Agreement, Confirmation of Attendance a Transcript of Records studijnímu
oddělení FA (paní J.Juránkové) uznána studijní stáž v plném rozsahu (30 ECTS/semestr).
Poznámka k bodům a), b) a c): maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia MSP bez přerušení je
stanovena na 1 rok.
13.3.
Podmínky pro studenty v doktorském studijním programu:
studenti mohou vycestovat na studijní a pracovní stáže za těchto podmínek:
Vztahuje se na studenty v prezenční a v kombinované formě studia DSP na FA VUT v Brně.
61
Poznámka: Student může vycestovat na studijní a pracovní stáž (Erasmus, Free-movers apod.) na doporučení svého školitele a
po odevzdání Pojednání disertační práce. Maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia DSP bez
přerušení je stanovena na 1 rok.
14.
Předmět činnosti kontaktních osob pro zahraniční oblasti partnerské spolupráce
(seznam viz tabulka v bodě č.3):
•
•
•
•
•
•
•
Zajištění a udržování aktivních kontaktů se zahraničními institucemi.
Udržení reciproční mobility studentů a učitelů.
Podpora a účast v učitelských mobilitách.
Zajištění přehledu nabízených předmětů na zahraničních školách.
Součinnost při sestavení a plnění individuálního studijního plánu (Learning Agreementu) s vyjíždějícími studenty.
Dohled na průběh výuky českých studentů v zahraničí, účast na zahraničních kritikách – v rámci učitelských mobilit.
Podpora přijíždějícím zahraničním studentům.
NABÍDKA POVINNĚ VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ VYUČOVANÝCH V ANGLICKÉM JAZYCE
zkratka nabídka aktuálních předmětů
(předmět nemusí být pro malý
počet zájemců v daném semestru
otevřen)
VE4
Výpočetní techniky IV - 3D
modelování
EFC
efektivní komunikace
MFA
marketing pro architekty
SCA
statika stavebních konstrukcí
ST1
ST2
TCP
Technologie stavebních procesů a
poruchy staveb
UTP
urbanismus V - územní plánování
6X8
ZAA
4M6
konverze staveb
zahradní architektura
realizace staveb, podnikání a
finance
management a valorizace
kulturního dědictví
soudobá architektura
Výtvarná tvorba
plánování města a regionu
2M6
1M6
VT8
3M6
ZAE
PMA
MME
BPE
BRO
9M6
BUS
Základy ekonomiky
Project management
manažerské minimum pro majitele
architektonické kanceláře
bakalářský projekt
brownfields v zemích EU
diplomní projekt modul M6
Stavební konstrukce, prostředí a
energie
název anglicky
Computer Technologies IV 3D modelling and visualization
Effective communication
marketing for architects
Structural calculations
studio - FREE ASSIGNMENT I
studio - FREE ASSIGNMENT
II
Technology of construction
processes and defects in
constructions
Urbanism V - territorial
planning
Conversion of buildings
Landscape architecture
Realization of buildings,
business and finances
Management and valorize of
cultural heritage
Contemporary architecture
Graphic techniques
Development planning of the
city and region
Principles of economics
Project management
Managment basics for owner
of architectural design office
Bachelor project
Brownfields in EU countries
diploma project - module M6
Building Structures,
environment and Energy
jazyk ústav
výuky
garant
počet
kreditů
en
VC
doc. Viktorin
4
en
en
en
en
en
US
US
US
UN3
UN3
doc.Lojda
doc.Lojda
doc.Žabičková
Ing.arch.Palacký
Ing.arch.Palacký
2
2
2
16
16
en
US
doc.Lojda
2
en
UT Ing.arch.Wittmann
4
en
en
en
UN6
prof.Zemánková
UT Ing.arch.Wittmann
US
doc.Lojda
2
3
4
en
UN6
prof.Zemánková
2
en
en
en
UT Ing.arch.Vrabelová
UZ
Ing.arch.Navrátil
UT
prof.Koutný
2
2
2
en
en
en
US
US
US
doc.Lojda
doc.Lojda
doc.Lojda
2
2
2
en
en
en
en
UN3
UN3
UN3
US
Ing.arch.Palacký
Ing.arch.Palacký
Ing.arch.Palacký
Ing. Suchánek
30
4
30
2
15. studijní plán a získat doporučení ke stáži od školitele v ČR a na zahraniční instituci. Absolventi (v případě programu
Leonardo) musejí mít ukončeno studium v MSP. Vyjíždějící studenti musejí mít řádně ukončen minimálně 2.semestr BSP.
62
příloha č. 6
JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ V BSP
1.
Komise je tajemníkem seznámena s profilem studenta (studijní průměr), poté případně vedoucím práce s předloženým
projektem, hodnocením vedoucího práce, návrhem klasifikace oponenta a hodnocením nezávislé poroty.
2. Tajemník pozve a představí studenta.
3. Student obhájí svou práci a odpoví na případné připomínky v oponentském posudku, reaguje na dotazy členů komise.
4. Následně přistoupí komise k ústní části státní závěrečné zkoušky - delegovaní členové zkušební komise kladou otázky
z předmětů Navrhování staveb, Stavitelství a z Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu.
5. Po odchodu studenta se komise poradí, pak je student zavolán a předseda oznámí zda uspěl či ne.
6. Každý člen komise navrhuje své hodnocení bakalářského projektu a jeho obhajoby1), ústní části a komise se dohodne na
hodnocení s respektováním pravidel uvedených v čl. 26 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně.
7. Studentovi, který neobhájí závěrečný bakalářský projekt určí komise, zda práci přepracuje, doplní nebo vypracuje projekt
s novým zadáním (viz čl.24, odst.7 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a podmínky pro opakování obhajoby zapíše
tajemník do protokolu o státní závěrečné zkoušce v BSP.
8. Student, který neuspěje v některé z ústních zkoušek, je oznámena možnost konání opravné zkoušky v termínu vyhlášeném
děkanem fakulty.
9. Tajemník zaznamená průběh obhajoby a ústních zkoušek včetně hodnocení do protokolu, komise se dohodne na
hodnocení státní závěrečné zkoušky2) (viz čl.25 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a celkovém hodnocení studia3)
(viz čl.26 Studijního a zkušebního řádu VUT), předseda komise a její členové podepíší protokol.
(Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení obhajob referentce studijního oddělení děkanátu).
10. Komise navrhne bakalářské práce k ocenění Cenou a odměnami děkana, navrhne projekty na Cenu Nadání Hlávkových,
příp. další ceny.
11. Jsou zavoláni všichni studenti, předseda zhodnotí zkoušky, oznámí výsledky, rozloučí se se studenty před vstupem do
praxe.
12. Tajemník upozorní studenty, že mají na studijním oddělení děkanátu potvrdit svoji účast na promoci.
1) Hodnocení bakalářského projektu a jeho obhajoby:
výborně / A
velmi dobře / B
dobře / C
90 - 100 bodů
80 - 89 bodů
70 - 79 bodů
1
1,5
2
uspokojivě / D
60 - 69 bodů
2,5
dostatečně / E
50 - 59 bodů
3
nevyhovující / F
0 - 49 bodů
4
2) Celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky
vychází z klasifikace všech částí státní závěrečné zkoušky.
• Pokud jsou všechny části státní závěrečné zkoušky ( tři ústní zkoušky a obhajoba bakalářského projektu) hodnoceny výborně A, je výsledné hodnocení
výborně A.
• Pokud je obhajoba hodnocena jako nevyhovující F, celkový výsledek je „nevyhovující“ a komise stanoví podmínky pro její opakování.
• V ostatních případech se komise dohodne na hodnocení s přihlédnutím k průměru bodů získaných klasifikací všech částí státní závěrečné zkoušky a
tomu odpovídající známky.
Příklad:
hodnocení ústních zkoušek : B/82, C/74, B/80,
hodnocení obhajoby A/90
průměr 82+74+80+90= 326 : 4 = 82 bodů
celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky = B
výborně / A
velmi dobře / B
dobře / C
uspokojivě / D
90 - 100 bodů
80 - 89 bodů
70 - 79 bodů
60 - 69 bodů
1
1,5
2
2,5
V případě, že komise o hodnocení hlasuje a výsledek je nerozhodný, rozhoduje o klasifikaci předseda komise.
dostatečně / E
50 - 59 bodů
3
nevyhovující / F
0 - 49 bodů
4
3) Celkový výsledek studia:
prospěl s vyznamenáním
prospěl velmi dobře
prospěl
neprospěl
Hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ získává pouze student, který dosáhl v bakalářském programu studia váženého studijního průměru do hodnoty 1,50 a
celkového výsledku hodnocení státní zkoušky „výborně“.
Hodnocení „prospěl velmi dobře“ získává pouze student, který dosáhl v bakalářském programu studia váženého studijního průměru do hodnoty 2,0 a
celkového výsledku hodnocení státní zkoušky alespoň „dobře“.
63
JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ V MSP
1.
2.
Komise se seznámí s profilem diplomanta (studijní průměr, hodnocení ústních částí státní zkoušky).
Komise je tajemníkem, případně vedoucím práce seznámena s předloženým projektem, hodnocením vedoucího práce a
návrhem klasifikace oponenta .
3. Tajemník pozve a představí diplomanta.
4. Diplomant obhájí svou práci, odpoví na případné připomínky v oponentském posudku a v rozpravě reaguje na dotazy členů
komise.
5. Po odchodu diplomanta a hostů se komise poradí, pak je diplomant zavolán a předseda oznámí zda uspěl či ne.
6. Každý člen komise navrhuje své hodnocení diplomního projektu a jeho obhajoby, komise se dohodne na hodnocení
s respektováním pravidel uvedených v čl. 25 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně.
7. Diplomantovi, který neobhájí závěrečný diplomní projekt určí komise, zda práci přepracuje, doplní nebo vypracuje projekt
s novým zadáním (viz čl.24, odst.7 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a podmínky pro opakování obhajoby zapíše
tajemník do protokolu o státní závěrečné zkoušce v MSP.
8. Tajemník zaznamená průběh obhajoby a hodnocení do protokolu, komise se dohodne na hodnocení státní závěrečné
zkoušky1) (viz.čl.25 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a celkovém hodnocení studia2) (viz.čl. 26 Studijního a
zkušebního řádu VUT v Brně), předseda i členové podepíší protokoly.
(Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení obhajob referentce studijního oddělení děkanátu.)
9. Komise navrhne diplomové práce k ocenění Cenou a odměnami děkana, navrhne projekty na Cenu Nadání Hlávkových,
příp. další ceny, doporučí práce, které by měly být zaslány do Přehlídky diplomních prací.
10. Jsou zavoláni všichni studenti, předseda zhodnotí zkoušky, oznámí výsledky, rozloučí se se studenty. Tajemník upozorní
studenty, že mají na studijním oddělení děkanátu potvrdit svoji účast na promoci.
1) Hodnocení diplomové práce a její obhajoby:
výborně / A
velmi dobře / B
90 - 100 bodů
80 - 89 bodů
1
1,5
dobře / C
70 - 79 bodů
2
uspokojivě / D
60 - 69 bodů
2,5
dostatečně / E
50 - 59 bodů
3
nevyhovující / F
0 - 49 bodů
4
2) Celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky
vychází z klasifikace všech částí státní závěrečné zkoušky.
• Pokud jsou všechny části státní závěrečné zkoušky (jedna ústní zkouška a obhajoba diplomové práce) hodnoceny výborně A, je výsledné hodnocení
výborně A.
• Pokud je obhajoba hodnocena jako nevyhovující F, celkový výsledek je „nevyhovující“ a komise stanoví podmínky pro její opakování.
• V ostatních případech se komise dohodne na hodnocení s přihlédnutím k průměru bodů získaných klasifikací všech částí státní závěrečné zkoušky a
tomu odpovídající známky.
Příklad:
hodnocení ústní zkoušky : B/82
hodnocení obhajoby A/90
průměr 82+90= 172 : 2 = 86 bodů
celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky = B
výborně / A
90 - 100 bodů
1
velmi dobře / B
80 - 89 bodů
1,5
dobře / C
70 - 79 bodů
2
uspokojivě / D
60 - 69 bodů
2,5
dostatečně / E
50 - 59 bodů
3
nevyhovující / F
0 - 49 bodů
4
2) Celkový výsledek studia:
prospěl s vyznamenáním
prospěl velmi dobře
prospěl
neprospěl
Hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ získává pouze student, který dosáhl v bakalářském i magisterském programu studia váženého studijního průměru do
hodnoty 1,50 a celkového výsledku hodnocení státní zkoušky „výborně“.
Hodnocení „prospěl velmi dobře“ získává pouze student, který dosáhl v magisterském programu studia váženého studijního průměru do hodnoty 2,0 a
celkového výsledku hodnocení státní zkoušky alespoň „dobře“.
64
směrnice č. 2
PRO STUDIUM V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
_____________________________________________________________________________________________
Oddíl č.1
1. Směrnice č.2 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v doktorském studijním programu (dále jen směrnice)
doplňuje Studijní a zkušební řád VUT v Brně (s výjimkou části první a druhé) jako vnitřní předpis k organizaci a
uskutečňování doktorského studijního programu na Fakultě architektury VUT v Brně.
2. Doba studia v doktorském studijním programu (dále jen DSP) je stanovena pro prezenční formu studia na 3 roky, pro
kombinovanou formu studia na 5 roků.
3. Podmínkou přijetí ke studiu v DSP na Fakultě architektury VUT v Brně je řádné ukončení magisterského studia v oboru
architektura a příbuzných oborů na vysokých školách v ČR a na školách architektury v zahraničí a úspěšné absolvování
přijímacího řízení, ve kterém uchazeč prokazuje zájem i odborné předpoklady pro vědeckou práci. Přijatí uchazeči,
absolventi magisterského studia příbuzného oboru jsou povinni absolvovat navíc dva volitelné předměty podle oddílu 10,
odst. 3 této Směrnice. Vhodnost vypsaných mezioborových témat posoudí příslušné oborové rady a VUR FA.
4. DSP obsahuje přednáškové kurzy a semináře povinných a povinně volitelných předmětů a zkoušky. Ukončuje se státní
doktorskou zkouškou (SDZ) a obhajobou disertační práce.
5. Maximální počet doktorandů vedených jedním školitelem byl omezen na 5 studentů. O výjimce rozhoduje děkan.
6. Témata disertačních prací vypisují školitelé a projednávají a schvalují oborové rady a vedení fakulty. Schválená témata bere
na vědomí vědecká rada fakulty. Na jedno téma se může přihlásit více uchazečů. V takovém případě školitel garantuje
možnost rozdělení tématu tak, že každý doktorand zpracovává tematicky samostatnou práci.
___________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 2
Obory DSP
1. Podle oprávnění Akreditační komise organizuje Fakulta architektury VUT v Brně DSP ve studijních oborech:
a) architektura 3501V002
b) urbanismus 3501V009
2. DSP tématicky zaměřený na oblast konstrukcí pozemních staveb je realizován v rámci oboru architektura.
3.
Změnu oborů uvedených v odst. 1. navrhuje děkan fakulty po schválení vědecko uměleckou radou fakulty Akreditační
komisi, která navržené obory zřizuje.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.3
Školící pracoviště, školitelé a učitelé
1. Fakulta architektury VUT v Brně realizuje doktorský studijní program v oborech uvedených ve čl. 2. Školícími pracovišti jsou
Ústavy fakulty, pokud na nich působí školitelé akreditovaných oborů doktorského studijního programu.
2. Učiteli DSP jsou osobnosti podle oddílu 12 a školiteli osobnosti podle oddílu 13 této směrnice.
_____________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.4
Přijímací řízení
1. Podmínky přijetí do DSP stanoví děkan fakulty a schvaluje akademický senát fakulty.
2. Přijímací řízení je organizováno a vyhlašuje se veřejně děkanem fakulty. Informace o přijímacím řízení do DSP jsou
každoročně zveřejněny v zákonné lhůtě na úřední desce fakulty. V informacích se uvedou zejména:
a) obory DSP, do nichž se uchazeči přijímají,
b) podmínky stanovené pro přijetí,
c) rámcová témata prací DSP a jména školitelů, kteří témata vypisují,
d) místo podání přihlášek,
e) lhůta pro podání přihlášky.
65
3. K přihlášce do DSP je třeba doložit následující doklady:
a) životopis,
b) notářsky ověřený doklad u ukončeném vysokoškolském vzdělání (netýká se absolventů FA VUT v Brně v daném
akademickém roce),
c)soupis publikovaných i nepublikovaných prací,
d) textovou zprávu, kde se vyjádří uchazeč ke zvolenému tématu a prokáže svoji odbornou způsobilost v dané problematice.
4. Má-li přihláška formální nedostatky nebo nejsou-li některé údaje řádně doloženy, vyzve fakulta uchazeče, aby tyto
nedostatky odstranil. Zároveň stanoví k jejich odstranění přiměřenou lhůtu. Přihlášky, které jsou doručeny po uplynutí
stanoveného termínu, budou z dalšího řízení vyloučeny.
5. Uchazeče, který splňuje podmínky stanovené pro přijetí k DSP, pozve děkan písemně k přijímací zkoušce, a to nejméně 14
dnů před jejím konáním.
6. Při přijímací zkoušce musí uchazeč prokázat zájem i odborné předpoklady pro vědeckou práci a prokázat, že je seznámen
se Směrnicí č.2 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v doktorském studijním programu.
7. Přijímací komise, jmenovaná na doporučení oborových rad děkanem, je minimálně tříčlenná a v jejím čele je předseda. Je
vytvořena především z učitelů - profesorů a docentů fakulty, členem komise je zpravidla školitel.
8. O výsledku přijímací zkoušky se pořídí zápis.
9. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do DSP; ten je zpravidla stanoven na první pátek měsíce září v zahájeném
akademickém roce.
___________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.5.
Formy DSP
1. DSP se uskutečňuje na Fakultě architektury VUT v Brně těmito formami:
a) presenční
b) kombinovanou
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 6
Presenční DSP
1. Presenční DSP je forma studia, v níž hlavní činností doktoranda je organizovaná příprava k vědecké práci, vykonávaná na
školícím pracovišti.
2. Doba studia presenčního DSP na Fakultě architektury VUT v Brně je stanovena bez přerušení na 3 roky od zápisu včetně
obhájení disertační práce (zákon 111/98 Sb.). Nejzazší termín podání žádosti o obhajobu disertační práce se stanovuje na
dva roky a devět měsíců od zápisu do studia v DSP.
3. Ve výjimečných případech může děkan na základě žádosti doktoranda podpořené školitelem a vedoucím Ústavu, po
projednání v příslušné oborové radě, převést doktoranda na kombinovanou formu studia. Ve zcela mimořádných a
odůvodněných případech může prodloužit presenční formu o úměrnou část, ne však více jak o 1 rok. Studentovi nemůže být
udělena výjimka a nemůže být převeden na kombinovanou formu studia, pokud nemá složenou doktorskou státní zkoušku.
4. Součástí DSP je pedagogická činnost v rozsahu 4 rozvrhových hodin týdně od 2. ročníku studia a zapojení do výzkumné
činnosti ústavu. Nevztahuje se na doktorandy v kombinované formě studia. Povinná pedagogická praxe není finančně
odměňována.
5. Od 1. ročníku se doktorand zapojuje do tvůrčí činnosti Ústavu.
6. Studenti v prezenční formě studia pobírají stipendium, jehož výše je každý rok stanovena vyhláškou děkana.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 7
Kombinovaná forma studia DSP
1. Tato forma je kombinací presenční a distanční formy v oblasti průběhu vzdělávacího procesu. Způsob plnění studijních
požadavků a časové rozvržení jednotlivých etap stanoví individuální plán studia. Nejzazší termín pro podání žádosti o obhajobu
disertační práce je v průběhu 9. semestru studia. Pokud tak nemůže učinit, kontaktuje svého školitele a studijní oddělení.
U studentů převedených z prezenční formy studia do kombinované má děkan právo lhůtu pro odevzdání disertační práce
přiměřeně zkrátit.
2.Vzhledem k době studia a z ní vyplývajícímu nižšímu zatížení se úvazek školitele v této formě studia DSP násobí koeficientem
0,6.
3. Doktorandi v kombinované formě DSP nepobírají stipendium.
66
___________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.8
Obsahová náplň studia DSP
Studijní část:
a) 3 povinné předměty ukončené zkouškami,
b) 3 povinně volitelné předměty ukončené zkouškami,
c) 5 volitelných předmětů pro doktorandy, kteří jsou absolventy magisterského studia příbuzného oboru ve smyslu oddíl č.1,
odst. 3,
d) zkouška z 1 světového neslovanského jazyka.
2. Vědecká příprava:
a) účast na řešení konkrétního vědeckého výzkumného úkolu,
b) státní doktorská zkouška,
c) obhajoba disertační práce.
3. V rámci práce na tématu disertace zpracuje doktorand v průběhu 1. semestru studia osnovu disertační práce (v rozsahu 3 –
5 stran), ve které vymezí především téma a jeho návaznosti, prameny podkladů, metody a cíle řešení. Ve 2. semestru
vypracuje doktorand analýzu současného stavu řešené problematiky.
4. Splnění studijní části individuálního programu prokáže student DSP vykonáním dílčích zkoušek a státní doktorské zkoušky.
Zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období následujícím po ukončení přednášek.
_____________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 9
Individuální studijní plán
1. Individuální studijní plán (ISP) zpracovává školitel s doktorandem na předepsaném formuláři. ISP je závazný dokument,
podle kterého je realizována věcně i časově výuka a aktivity doktoranda. Musí být zpracován do jednoho měsíce od zápisu
do studia.
2. Individuální studijní plán je projednáván po vyjádření vedoucího školícího pracoviště v příslušné oborové radě. Na její
doporučení ho schvaluje děkan fakulty. Případné změny, úpravy a aktualizace v ISP jsou projednávány obdobným
způsobem.
3. Individuální studijní plán obsahuje:
a) osobní údaje,
b) výběr volitelných předmětů,
c) zaměření, téma a název disertační práce,
d) začlenění práce do výzkumných aktivit fakulty, školy nebo jiné instituce, odborné a vědecké činnosti, studijní pobyty a
jejich program jakož i další odborné aktivity související s prací na zadaném tématu v rámci doktorského studijního
programu,
e) časový harmonogram postupu studia:
- ukončení zkoušek z povinných a volitelných předmětů a zkoušky z jazyka,
- vykonání státní doktorské zkoušky,
- odevzdání disertační práce.
_____________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 10
Studijní předměty doktorského studijního programu
1. Povinné předměty DSP pro všechny obory studia, které doktorandi absolvují v 1. roce studia:
•
Metodika vědecké práce, 1. ročník, zimní semestr
•
Teorie a vývoj urbanismu, 1. ročník, zimní semestr
•
Teorie a vývoj architektury, 1. ročník, letní semestr
Do konce 1. ročníku je doktorand povinen složit zkoušku z cizího jazyka.
2. Povinně volitelné předměty DSP, z nichž je doktorand povinen absolvovat nejméně tři, z toho nejméně jeden předmět
v letním semestru 1. ročníku a zbývající v zimním semestru 2. ročníku:
a) obor architektura :
architektonická typologie,
ochrana a obnova památek,
interiér a výstavnictví,
konstrukce v architektuře,
výtvarné dílo v architektuře,
67
výpočetní technika v architektuře,
prostředí v architektuře,
stavitelství v architektuře.
b) obor urbanismus :
rozvoj měst a regionů,
prognózování, plánování a řízení urbanistického rozvoje,
tvorba a ochrana krajiny,
rozvoj a koordinace technické infrastruktury,
koncepce rozvoje měst,
problémy městských center,
počítačová podpora v urbanistické tvorbě.
Možnost studia uvedených předmětů v semestrech je uvedena v IS APOLLO a bude průběžně aktualizována.
3. Dva volitelné předměty navíc (podle odd. 1, odst. 3) jsou povinni absolvovat ti doktorandi, kteří nejsou absolventy
magisterského studia v oboru architektura nebo urbanismus. Tyto předměty určí příslušná oborová rada z volitelných
předmětů příslušného oboru DSP na Fakultě architektury VUT v Brně. Absolvování těchto předmětů bude zařazeno
v průběhu 2. a 3. semestru studia obdobně jako ostatní volitelné předměty.
4. Doktorandi mají možnost výběru povinně volitelných předmětů z oborů Architektura i Urbanismus a to tak, že si mohou
zapsat 1(2) povinně volitelný předmět z druhého oboru.
_____________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 11
Hodnocení a kontrola doktorského studijního programu
1. Provádí se ročníková kontrola studia. Doktorand 1. ročníku musí splnit své studijní povinnosti do 31.8. příslušného roku.
Dalšími termíny kontroly jsou odevzdání přihlášky ke státní doktorské zkoušce a odevzdání přihlášky k obhajobě disertační
práce. Splněním studijních povinností se rozumí získání minimálního počtu bodů ve studijní oblasti, v oblasti pedagogické
praxe a vědecké a odborné činnosti pro odpovídající termín kontroly. Minimální počty bodů jsou uvedeny v příloze Bodové
hodnocení DS. Pracovní vytížení doktorandů v presenční formě studia je koordinováno v souladu s požadavky školícího
pracoviště a v souladu s požadavky vedení fakulty.
2. Bodové hodnocení do IS APOLLO (elektronického indexu doktoranda) vkládá školitel, případně po dohodě se školitelem
pracovník studijního oddělení. Za úplnost a správnost těchto údajů odpovídá školitel.
3. Doktorand je povinen každoročně veřejně presentovat výsledky a postup svých prací a toto dokladovat. Pokud tuto
presentaci bez závažného důvodu neprovede, je to hrubým porušením studijního plánu doktoranda, s negativním dopadem
pro jeho hodnocení školitelem a dalšími postihy stanovenými Směrnicí.
4. Pro hodnocení a kontrolu studia doktoranda platí ustanovení čl. 33 Studijního a zkušebního řádu VUT, s tím, že hodnocení
doktoranda podle odst. 3 předkládá školitel příslušné oborové radě nejpozději do závěru akademického roku, tj. do 31.8.
5. Jestliže student DSP nesplní požadavky studijního plánu stanovené v oddílu č.11 této Směrnice, proděkan spolu se
školitelem doktoranda mohou navrhnout snížení stipendia, odebrání stipendia nebo ukončení studia.
_______________________________________________________________________________________________
Oddíl č.12
Učitelé DSP
1. Učiteli v DSP mohou být profesoři a docenti nebo ve zvláštním případě všeobecně uznávaní externí odborníci.
2. Jednotlivé předměty DSP zajišťují jejich garanti, které na návrh oborové rady po schválení ve vědecko umělecké radě fakulty
jmenuje děkan. V jednotlivých předmětech DSP mohou působit po projednání v příslušné oborové radě další učitelé
školícího pracoviště s vědeckou hodností nebo akademickým titulem Ph.D. nebo akademicko-vědeckým titulem mu na roveň
postaveným. Garanti předmětů DSP zpracovávají předepsanou pedagogickou dokumentaci jednotlivých předmětů DSP.
3. Činnost učitele v DSP je započítávána do jeho pedagogického úvazku podle zvláštního předpisu děkana.
Oddíl č.13
Školitel
1.
Školitel je osobnost v oblasti vědeckého zaměření studijního programu. Je rozhodující pro personální zabezpečení
studijního programu z hlediska jeho akreditace a z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi. Školitel je
interním učitelem FA VUT v Brně. Ve výjimečných případech může děkan fakulty po schválení oborovou a vědecko
uměleckou radou udělit výjimku.
68
Školitele, kterým může být profesor, docent nebo významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření studijního programu,
ustanovuje a odvolává po schválení vědecko uměleckou radou děkan. Výjimečně může být školitelem odborný asistent
s vědeckou hodností Ph.D. nebo CSc. O výjimce rozhodne po projednání ve vědecko umělecké radě děkan.
Oddíl č.14
Přerušení a změna DSP
1. Děkan fakulty může ze závažných důvodů studium DSP přerušit. Přerušení studia DSP upravuje čl. 34 Studijního a
zkušebního řádu VUT v Brně.
Oddíl č. 15
Student, který absolvoval část studia doktorského studijního programu na FA VUT v Brně může při novém přijetí požádat
o uznání jednotlivých absolvovaných předmětů. Uznány mohou být předměty s datem absolvování ne starším 5 let
k datu opětovného přijetí.
Oddíl č.16
Sociální zabezpečení studentů DSP v presenční formě studia
1. Doktorand v presenční formě studia může souběžně působit jako učitel, a to na doporučení a se souhlasem školitele.
Maximální rozsah úvazku stanoví zvláštní předpis děkana.
2. Bez přerušení studia může doktorand absolvovat stáž na zahraniční vysoké škole, pokud její zaměření souvisí s jeho
doktorským studiem. Stipendium je doktorandovi přiznáno v plné výši v případě, že doba trvání stáže nepřekročí 6 měsíců.
Při stážích nad 6 měsíců doktorand po celou dobu stáže stipendium nepobírá. V případech, kdy pobyt nesouvisí
s doktorským studiem, je doktorand povinen studium přerušit. Stáž na zahraniční vysoké škole může být uskutečněna pouze
na doporučení školitele a se souhlasem oborové rady.
3. Všeobecné zdravotní pojištění doktoranda upravují příslušné předpisy.
4. Doktorandi v prezenční formě studia mají stejná práva jako studenti bakalářského a magisterského studijního programu.
___________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 17
Státní doktorská zkouška
1. Základní náležitosti, způsob a forma přihlašování ke zkoušce a hodnocení státní doktorské zkoušky (dále SDZ) jsou
obsaženy v dílu 2. Státní doktorská zkouška Studijního a zkušebního řádu VUT (čl.37 – 40).
2. Termín konání SDZ je stanoven individuálním studijním plánem doktoranda, nejpozději však 2 roky od zápisu do studia
u doktorandů v presenční formě studia a 3 roky u doktorandů v kombinované formě studia. Podání přihlášky ke SDZ musí
předcházet nejméně 2 měsíce před plánovaným termínem jejího konání.
Pokud student presenční formy studia nesloží SDZ do konce 6 semestru studia bude mu studium ukončeno pro nesplnění
studijních povinností vyplývajících z jeho ISP.
Pokud student kombinované formy studia nesloží SDZ do konce 7 semestru studia bude mu studium ukončeno pro
neplnění studijních povinností vyplývajících z jeho ISP.
3. Žádost o povolení státní doktorské zkoušky podá doktorand děkanovi na předepsaném formuláři. Ve smyslu čl.38, odst. 2
Studijního a zkušebního řádu VUT předloží doktorand spolu s přihláškou přehled aktivit vykonaných během svého studia
v doktorském studijním programu. Dále předloží ve dvou vyhotoveních pojednání, včetně přehledu uveřejněných prací, resp.
vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl včetně ohlasů. Pojednání k SZZ lze předložit v jazyce českém, slovenském
nebo anglickém.
4. Pojednání se předkládá v rozsahu 20 stran strojopisu a obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání tématu disertační
práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení (čl.37 odst.2 Studijního a
zkušebního řádu VUT).
Pojednání ke státní doktorské zkoušce musí mít tyto náležitosti:
- název disertační práce – česky a anglicky
- cíl práce – česky a anglicky
- popis úkolu – česky a anglicky
- použitou literaturu - česky
5. SDZ se koná před zkušební komisí, která je jmenována „ad hoc“ děkanem podle ustanovení § 53 zákona o vysokých školách
č. 111/1998 Sb. a čl. 40 Studijního a zkušebního řádu VUT. Při sestavování zkušební komise se přihlíží i k odborným oblastem,
daným individuálním plánem doktoranda. Děkan na návrh příslušné oborové rady fakulty jmenuje zkušební komisi (včetně
termínu a místa konání), a to nejpozději 4 týdny před konáním SDZ. Jednoho člena zkušební komise přitom pověří předseda
69
komise vypracováním posudku písemného pojednání doktoranda. Posudek nesmí zpracovávat předseda komise nebo školitel.
Předsedou určený člen komise je pověřen pořízením zápisu ze SDZ. Zkouška trvá nejvýše 2 hodiny a je veřejná.
6. SDZ se skládá ze dvou částí:
a) z ústní zkoušky ze širšího vědního základu,
b) z obhajoby písemného pojednání.
7. Ústní zkouška ze širšího vědního základu má prokázat celkový přehled, znalosti a tvůrčí předpoklady doktoranda ve
studovaném oboru včetně osvojení základních metod vědecké práce. Rozsah zkoušené problematiky je rámcově vymezen
absolvovanými povinnými a volitelnými odbornými předměty a je upřesněn předsedou zkušební komise před zahájením
zkoušky.
8. Písemné pojednání obsahuje zhodnocení problematiky dané oblasti, formulaci východisek, cílů a záměrů disertace.
Obhajoba pojednání (dále obhajoba) má prokázat připravenost doktoranda ke zpracování disertační práce. V úvodu
obhajoby seznámí doktorand komisi s obsahem předloženého písemného materiálu. Po přednesení posudku odpoví
doktorand na vznesené dotazy a připomínky. Součástí obhajoby je odborná rozprava k předmětu disertace, ve které
doktorand zodpoví dotazy členů komise. V rámci obhajoby pojednání je možno dále precizovat název a obsah disertační
práce.
9. Obě části SDZ se hodnotí samostatně. Hodnocení SDZ je provedeno hlasováním v neveřejné části zasedání státní
doktorské komise (klasifikační stupně „prospěl“ a „neprospěl“) podle čl.41 Studijního a zkušebního řádu VUT. Pro celkové
hodnocení státní doktorské zkoušky klasifikačním stupněm „prospěl“ musí být obě části zkoušky hodnoceny stupněm
„prospěl“.
10. O průběhu a výsledcích SDZ je pořízen zápis na předepsaném formuláři. Ve formuláři je uvedeno datum zkoušky, základní
údaje doktoranda, složení zkušení komise, předměty absolvované doktorandem, název pojednání a jméno člena komise,
pověřeného zpracováním posudku. V průběhu zkoušky jsou v zápise doplněny otázky ústní zkoušky, průběh rozpravy, je
stanoven název disertační práce, dílčí a celkové hodnocení SDZ. Zápis podepíší všichni členové komise.
____________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 18
Disertační práce
1. V disertační práci předkládá doktorand původní výsledky řešení vědeckého problému, ke kterým samostatně dospěl
v průběhu studia. Disertační práce musí obsahovat doktorandem uveřejněné (nebo přijaté k uveřejnění) výsledky (§47,
odst.4 zákona č.111/1998 Sb.) Náležitosti disertační práce upravuje čl.41 Studijního a zkušebního řádu VUT. Disertační
práci lze předložit v jazyce českém, slovenském nebo anglickém.
2. Podmínkami přijetí disertační práce je splnění všech studijních povinností daných individuálním plánem studia a složení
SDZ.
___________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 19
Obhajoba disertační práce
1. Náležitosti řízení o obhajobě disertační práce upravují čl.42 - 48 Studijního a zkušebního řádu VUT.
Při zpracování a odevzdání disertační práce je nutno se řídit Směrnicí rektora č. 2/2009 – Úprava, odevzdávání,
zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací.
Náležitosti a uspořádání textové části disertační práce:
a) Titulní list
b) Zadání VŠKP
c) Abstrakt v českém a anglickém jazyce, klíčová slova v českém a anglickém jazyce
d) Bibliografická citace VŠKP dle ČSN ISO 690
e) Prohlášení autora o původnosti práce, podpis autora
f) Poděkování (nepovinné)
g) Obsah
h) Úvod
i) Vlastní text práce
- přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce
- cíl disertační práce
- výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýzu a jejich význam pro realizaci
v praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru
- seznam vlastních praxí vztahujících se k tématu disertační práce
j) závěr – přínos práce
k) seznam použitých zdrojů
l) seznam použitých zkratek a symbolů
70
m) seznam příloh
n) přílohy
2. Na základě doporučení obou oborových rad FA VUT v Brně doktorand odevzdává koncept disertační práce 1x svázaný
v kroužkové vazbě k revizi pověřenému členu oborové rady. Ten prozkoumá formální správnost předložené disertační práce.
O revizi je pořízen zápis.
3. Žádost o povolení obhajoby disertační práce předkládá doktorand děkanovi fakulty na předepsaném formuláři. K žádosti
Připojí:
- 4x konečnou verzi disertační práce,
- 20x teze disertační práce v rozsahu do 30 stran formátu A5,
- stručný životopis,
- přehled aktivit vykonaných během studia v doktorském studijním programu, zejména seznam publikovaných a
k publikaci přijatých prací, resp. vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl včetně ohlasů,
- samotné práce nebo rukopisy vztahující se k disertační práci nebo s ní související, které jsou přijaty k uveřejnění,
spolu s doklady o jejich přijetí k uveřejnění,
- stanovisko školitele
- 1x prezentační panel ve formátu B1
4. Termín podání žádosti o obhajobu disertační práce upravuje čl. 6 a 7 této Směrnice.
Komisi pro obhajobu disertační práce (čl.44 Studijního a zkušebního řádu VUT) jmenuje na návrh příslušné oborové rady
děkan fakulty. Komise je vždy jmenována „ad hoc". Pro ustanovení oponentů platí čl.45 odst. 1 Studijního a zkušebního řádu
VUT s tím, že počet oponentů upravuje na tři. Pouze jeden ze tří oponentů může být členem komise. Účast školitele na
obhajobě je nutná a lze ji omluvit jen z vážných důvodů. Školitel není členem komise. Dále komise pro obhajobu jmenuje
odborného zapisovatele.Zapisovatel není členem komise.
5. Předseda komise určí datum konání obhajoby, a to nejméně 15 dnů před jejím konáním.
6. Při obhajobě disertační práce je účast oponentů povinná. Jestliže se nemůže jeden a pouze jeden z nich z vážných důvodů
obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat pouze za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek.
7. Obhajoba disertační práce trvá maximálně dvě hodiny a má následující průběh:
a) předseda komise zahájí obhajobu disertační práce, představí doktoranda, sdělí komisi téma disertační práce, seznámí
komisi s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp. jím vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl,
b) doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své disertační práce,
c) školitel seznámí komisi se svým stanoviskem k práci doktoranda a k obhajované disertační práci,
d) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, za nepřítomného oponenta přečte posudek předseda komise nebo
jiný, jím pověřený člen komise,
e) doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům,
f) předseda zahájí diskusi k disertační práci a jejím širším souvislostem, které se mohou zúčastnit všichni přítomní členové
komise, oponenti a hosté. Diskuse se vztahuje k tématu disertace.
g) po ukončení diskuse, vyčerpání všech dotazů a připomínek pokračuje komise v neveřejném jednání v nepřítomnosti
doktoranda a hostů.
8. Ve smyslu čl.48 odst 8 Studijního a zkušebního řádu VUT informuje předseda komise příslušnou oborovou radu a děkana
fakulty..
9. Pokud není disertace úspěšně obhájena, k nové obhajobě je možno se přihlásit nejdříve za rok po neúspěšné obhajobě (čl.
47 Studijního a zkušebního řádu VUT).
K nové obhajobě je možno se přihlásit nejpozději do 3 roků po neúspěšné obhajobě.
_____________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 20
Vydání diplomu
Doktorand, který vykonal SDZ a obhájil disertační práci, je absolventem DSP. Absolventu DSP náleží doklad o ukončení studia,
tj. vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu..
_________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 21
Dokumentace o studiu
1. Dokumentace o studiu je vedena v písemné i elektronické formě. V písemné formě je uchovávána nejméně 20 let.
2. K základní dokumentaci patří materiály z přijímacího řízení, individuální studijní plán, zápisy ze zkoušek ze studijních
předmětů, protokol o státní doktorské zkoušce a obhajobě disertační práce, případně další materiály spadající do matriky
studentů ve smyslu §88 zákona č.111/1998 Sb. z 22. dubna 1998 o vysokých školách.
71
_____________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.22
Pochvaly a ocenění
Za vynikající výsledky ve vědeckovýzkumné, odborné a tvůrčí činnosti během studia může děkan studentovi udělit mimořádnou
odměnu.
___________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 23
Hospodaření s finanční podporou studentů DSP
1. Podmínkou pro přiznání finanční podpory studentu DSP je:
a) řádné plnění individuálního studijního plánu,
b) účast na vědecké konferenci doktorandů v příslušném akademickém roce.
2. Finanční podpora je určena ke studijním účelům a jsou z ní hrazeny zejména:
a) účast doktoranda na tuzemských i zahraničních sympoziích, seminářích, konferencích a dalších odborně zaměřených
akcích,
b) zahraniční a tuzemské studijní cesty,
c) další doplnění vzdělání (jazykové kursy apod.),
d) odborná literatura a studijní materiály (odborná literatura je evidována a zůstává v majetku FA),
e) náklady na dokončení a prezentaci disertační práce.
Čerpání finanční podpory se řídí aktuálními předpisy VUT, se kterými je školitel povinen se seznámit.
3. S finančními prostředky může doktorand disponovat jen po dohodě se školitelem.
_________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 24
Související předpisy
1. Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb. z 22. dubna 1998.
2. Statut Vysokého učení technického v Brně s účinností od 1. září 2006.
3. Statut Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, schválený AS VUT v Brně 29.6.1999.
4. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně s účinností od 1. září 2006.
5. Jednací řád oborových rad Doktorského studijního programu Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, platný
od 1.11.2006.
________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.25
1. Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2009.
2. Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v doktorském studijním programu ze dne
1. září 2008.
3. Dosažení požadovaných bodových úrovní v jednotlivých kategoriích je nezávazné pro studenty, kteří zahájili studium
v akademickém roce 2005/2006 a dříve.
72
příloha č. 1
v doktorském studijním programu
BODOVÉ HODNOCENÍ STUDIA V DSP
A) STUDIJNÍ OBLAST
položka
předmět DS1 úspěšně zakončený zkouškou
předmět DS absolvovaný na zahraniční stáži2 a úspěšně zakončený
odbornou rozpravou na FA
zahraniční stáž3 (u jednoho subjektu)
cizí jazyk4 úspěšně zakončený zkouškou
pojednání o disertační práce5
rozpracovaná disertační práce6
body
4
6
termínované požadavky
minimální počet bodů za absolvované předměty a stáže ke konci
prvého ročníku studia v DSP
minimální počet bodů za absolvované předměty, stáž a cizí jazyk
k termínu přihlášky ke státní doktorské zkoušce
minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované disertační
práce
∗ čísla v závorce platí pro kombinovanou formu studia DSP
body
5
4
4
0-4
20
28(36)∗
32(40)
Pozn.: Body za cizí jazyk, za pojednání o disertační práci a za rozpracovanou disertační práci jsou nezaměnitelné
(nemohou být nahrazeny jinou aktivitou v dané oblasti).
1* Počet předmětů, které jsou absolvovány formou individuálních konzultací, není limitován. Doktorand musí absolvovat minimálně 6 (8)
předmětů doktorského studia.
2* Nejvýše tři předměty mohou být absolvovány na zahraniční vysoké škole. Doktorand předloží osnovu absolvovaného předmětu školiteli,
který vybere specialistu z FA, jehož odborné zaměření odpovídá absolvovanému předmětu. Specialista pak povede odbornou rozpravu
s doktorandem a protokolárně zapíše výsledek rozpravy jako zkoušku (i do IS APOLLO).
3* Za zahraniční stáž lze získat maximálně 10 bodů. U stáží kratších nežli dva měsíce získává student poměrný počet bodů (7 až 13 dnů = 1
bod, 14 až 30 dnů = 2 body, 31 až 44 dny = 3 body, 45 až 59 dnů = 4 body, 60 a více dnů = 5 bodů).
4* Zkouška z cizího jazyka musí být složena do konce 1.ročníku studia.
5* Pojednání o disertační práci musí být odevzdáno společně s přihláškou ke státní doktorské zkoušce. Body za pojednání jsou započteny po
jeho úspěšném obhájení v rámci státní doktorské zkoušky.
6* Rozpracovanou disertační práci musí student DSP předložit svému školiteli do konce zkouškového období v zimním semestru 3.ročníku DS
(studenti v kombinovaném studiu předkládají rozpracovanou disertační práci do konce 4.ročníku DS). Školitel zapíše hodnocení rozpracované
práce (0 – 4 body) do IS APOLLO. Student musí za práci získat alespoň 1 bod.
73
B) PEDAGOGICKÁ PRAXE
položka
výuka (jedna vyučovací hodina týdně v semestru)
asistence při vedení ročníkového projektu7
učební pomůcky, příprava výuky8
aktivní účast při talent. zkouškách, aktivní účast při zajišťování pís. a státních zkoušek v BSP a
MSP 9
minimální počet bodů za pedagogickou praxi k termínu přihlášky
ke státní doktorské zkoušce
minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované
disertační práce9
body
2
4
2
1
body
16(0)
28(0)
7*Za asistenci při vedení projektů (ročníkový projekt) lze udělit maximálně 8 bodů (celkem jeden rok vedení 2 projektů).
8*Napsání minimálně 20 stran výukového textu (příručka do výuky, participace na napsání skripta či učebnic), vytvoření výukového programu,
zpracování mapových podkladů, rešerše literatury, skenování apod.lze udělit max. 4 body.
9*za aktivní účast při zajišťování státních zkoušek v BSP a MSP apod., kterou je student pověřen vedením fakulty, lze udělit za jednotlivé akce
po 1 bodě.
C) VĚDECKÁ A ODBORNÁ ČINNOST
položka
analýza současného stavu řešené problematiky10
původní článek v zahraničním11 časopise nebo knize
původní příspěvek na mezinárodní12 konferenci
původní článek v domácím13 časopise nebo knize
původní příspěvek na domácí konferenci
podání domácího grantu
získání domácího grantu14
původní příspěvek na semináři publikovaný ve sborníku akce15
přípravné a organizační práce pro vědecké konference a semináře pořádané fakultou16
body
1-4
24
10
10
4
2
5
4
2
minimální počet bodů za vědeckou a odbornou činnost ke konci
prvého ročníku DS
minimální počet bodů za vědeckou a odbornou činnost k termínu
přihlášky ke státní doktorské zkoušce
minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované
disertační práce
minimální počet bodů k termínu obhajoby disertační práce14
body
8(18)
20(30)
30(50)
40(60)
10* V rámci práce na tématu disertace zpracuje doktorand v průběhu 2. semestru studia analýzu současného stavu řešené
problematiky (prameny podkladů, rešerše odborné literatury a citace, metody a cíle řešení v rozsahu 5-10 stran), kterou musí předložit svému
školiteli do konce zkouškového období v letním semestru 1. ročníku DSP. Student musí za práci získat alespoň 1 bod.
11* Zahraniční odbornou publikaci rozumíme recenzovanou publikaci, doložitelně garantovanou zahraničním subjektem. Text publikace musí
být v angličtině. Tištěná a elektronická publikace jsou brány jako rovnocenné, musí mít přiděleno ISSN nebo ISBN.
12* Mezinárodní konferencí rozumíme konferenci, deklarovanou jako mezinárodní akce a s recenzovanými příspěvky v angličtině. Mezinárodní
konference tedy může být splnění předchozích podmínek pořádána i na území České republiky nebo Slovenské republiky.
13* Domácí odbornou publikací rozumíme recenzovanou publikaci, zveřejněnou domácím subjektem (se sídlem na území České republiky
nebo Slovenské republiky). Tištěná a elektronická publikace jsou brány jako rovnocenné, musí mít přiděleno ISSN a ISBN.
14* Je-li grant získán, obdrží doktorand tedy v součtu sedm bodů (dva dříve za podání, pět později za získání).
15* Publikace může být v libovolném jazyce. Tištěná a elektronická publikace jsou brány jako rovnocenné, publikační medium musí mít
přiděleno ISBN a ISSN.
74
16* Za přípravné a organizační práce pro vědecké konference a semináře pořádané fakultou (příprava sborníku, moderování, překladatelská
činnost, tlumočení atd.) lze získat za jednotlivé akce po2 bodech.
D) CELKOVÝ POČET BODŮ, ZÍSKANÝ BĚHEM STUDIA17
celkový minimální počet bodů ke konci prvého ročníku DS
celkový minimální počet bodů k termínu přihlášky ke státní
doktorské zkoušce
celkový minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované
disertační práce
celkový minimální počet bodů k termínu obhajoby disertační práce
a úspěšného dokončení DSP
body
28(38)
64(68)
90(90)
100(100)
17* alespoň jedna práce musí mít charakter původního článku v zahraničním časopise (knize) nebo původního příspěvku na mezinárodní
konferenci.
Body, převyšující součet minimálních počtů, mohou být získány za mimořádnou aktivitu ve studijní oblasti (zahraniční stáž,
absolvování předmětů na zahraniční škole), za mimořádnou pedagogickou aktivitu (za asistenci při vedení ročníkových projektů,
příprava pomůcek) a za mimořádnou publikační aktivitu (publikace nad požadované minimum).
75
STIPENDIJNÍ ŘÁD
Vnitřní předpisy Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č.
111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 22. srpna 2006 pod čj. 16 396/2006-30
Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně.
Změny Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně byly registrovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 36 odst. 2
a 5 zákona o vysokých školách dne 25. března 2008 pod čj. 3 436/2008-30 a dne 11. května 2009 pod čj. 10 720/2009-30.
II.
ÚPLNÉ ZNĚNÍ
STIPENDIJNÍHO ŘÁDU
VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ
ze dne 11. května 2009
Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. g) zákona č.
111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění
pozdějších předpisů, usnesl na tomto Stipendijním řádu Vysokého učení technického v Brně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Tento Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně je podle § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb., o
vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon“), vnitřním předpisem Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“) a obsahuje pravidla
pro přiznávání stipendií studentům v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech
uskutečňovaných na VUT.
Článek 2
(1) Studentům se přiznávají tato stipendia:
a) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. a) zákona (dále jen „prospěchové stipendium“),
b) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. b) až d) a § 91 odst. 3 písm. a) zákona (dále jen „mimořádné stipendium“),
c) stipendium podle § 91 odst. 4 písm. c) zákona (dále jen „doktorské stipendium“),
d) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. d) zákona (dále jen „ubytovací stipendium“), nebo
e) stipendium podle § 91 odst. 3 zákona (dále jen „sociální stipendium“).
(2) O stipendiích podle čl. 3 až 7 rozhoduje děkan fakulty, která zajišťuje organizační a právní stránku
uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni (dále jen „kmenová
fakulta“). Přiznává stipendium prospěchové, mimořádné nebo stipendium doktorské.
(3) O ubytovacím stipendiu rozhoduje a přiznává je podle § 91 odst. 2 písm. d) z pověření rektora prorektor pro
studium a záležitosti studentů; organizační stránku zajišťuje Centrum výpočetních a informačních služeb VUT, za
právní stránku odpovídá útvar pro vzdělávání, tvůrčí a strategický rozvoj.
(4) Rozhodnutí o stipendiích lze studentům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou.
Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení
na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho
doručení.
ČÁST DRUHÁ
STIPENDIA PRO STUDENTY
BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ
Článek 3
Prospěchové stipendium
(1) Studentovi bakalářského nebo magisterského studijního programu, který v předcházejícím akademickém roce
nebo ve stanovené etapě studia dosáhl vynikajících studijních výsledků, bude přiznáno prospěchové stipendium.
76
Výši prospěchového stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro prospěchové
stipendium a kterým bylo prospěchové stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků.
Prospěchové stipendium se stanovuje na základě váženého studijního průměru (čl. 14 Studijního
a zkušebního řádu VUT). Podrobnosti stanoví směrnice děkana.
(2) Prospěchové stipendium se vyplácí po dobu akademického roku, nestanoví-li směrnice děkana jinak. Termíny
vyplácení stipendia stanoví rektor.
(3) Prospěchové stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém:
a) student přerušil nebo ukončil studium,
b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti,
c) nabylo právní moci rozhodnutí o uložení sankce za disciplinární přestupek.
Článek 4
Mimořádné stipendium
(1) Mimořádné stipendium je stipendium jednorázové, které lze přiznat zejména:
a) za vynikající studijní výsledky během celého studia,
b) za práci a významné vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky,
c) za vynikající sportovní výsledky, zejména v souvislosti s reprezentací VUT,
d) za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce,¨
e) jako výpomoc v mimořádné tíživé sociální situaci.
(2) Mimořádné stipendium může být přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci
programu podporovaného VUT.
(3) Mimořádné stipendium se zpravidla přiznává na žádost studenta nebo na návrh vedoucího zaměstnance příslušné
katedry nebo ústavu.
(4) Mimořádné stipendium lze přiznat i opakovaně.
(5) Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné
stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků.
ČÁST TŘETÍ
STIPENDIA PRO STUDENTY DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ
Článek 5
Doktorské stipendium
(1) Studentovi v prezenční formě studia v doktorském studijním programu lze přiznat doktorské stipendium.
(2) Na návrh školitele a po souhlasu příslušné oborové rady může děkan výjimečně přiznat doktorské stipendium ve
čtvrtém akademickém roce studia.
(3) Výši doktorského stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro doktorské stipendium
a kterým bylo doktorské stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků s přihlédnutím
zejména k:
a) dosaženým studijním výsledkům,
b) dosaženým výsledkům vědecké, umělecké nebo další tvůrčí činnosti studenta a jejich prezentace,
c) délce předchozí odborné praxe,
d) pedagogickým a dalším aktivitám na VUT.
Výši stipendia lze měnit i během akademického roku.
(4) Doktorské stipendium se vyplácí po dobu akademického roku. Termíny výplaty stanoví rektor.
(5) Doktorské stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém:
a) student přerušil nebo ukončil studium,
b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti,
c) nabylo právní moci rozhodnutí po uložení sankce za disciplinární přestupek.
Článek 6
77
(1) Studentům doktorských studijních programů lze za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a
akademické obce nebo za vynikající studijní výsledky a výsledky v jejich vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké
nebo další tvůrčí činnosti přiznat jednorázově nebo opakovaně mimořádné stipendium.
(2) Studentům doktorských studijních programů může být přiznáno mimořádné stipendium určené na podporu
studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT.
(3) Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné
stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků.
ČÁST ČTVRTÁ
MIMOŘÁDNÁ STIPENDIAVYPLÝVAJÍCÍ ZE SMLUV
NA ŘEŠENÍ ÚKOLŮ VÝZKUMU A VÝVOJE
Článek 7
Studentům zejména doktorských studijních programů lze přiznat jako mimořádné stipendium též stipendium
vyplývající ze smluv uzavřených mezi VUT a právnickou osobou poskytující účelové prostředky na řešení úkolů
výzkumu a vývoje.
ČÁST PÁTÁ
MIMOŘÁDNÉ STIPENDIUM PŘIZNANÉ REKTOREM
Článek 8
(1) Za významnou činnost konanou ve prospěch VUT nebo jako součást ceny rektora může rektor přiznat studentům
jednorázové stipendium. Výši tohoto stipendia stanoví rektor podle počtu přiznaných stipendií a podle objemu
finančních prostředků.
(2) Rektor může přiznat studentům stipendium v případě výrazného oslabení nebo ztráty schopností studenta nebo
jeho rodiny pokrýt náklady spojené s jeho studiem nebo plnit studijní povinnosti z důvodu náhlých a významných
změn v životě studenta nebo jeho rodiny. Výši stipendia a kritéria stanoví vnitřní norma VUT.
ČÁST ŠESTÁ
UBYTOVACÍ STIPENDIUM
Článek 9
(1) Ubytovací stipendium může být přiznáno studentovi, který:
a) je studentem bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu v prezenční formě studia,
b) studuje v prvním studijním programu nebo ve studijním programu na něj navazujícím, nebo přestoupil z jednoho
studijního programu do jiného a předchozí studium mu bylo uznáno, nebo studijní program předcházející
aktuálnímu studijnímu programu ukončil zanecháním tohoto studia písemným ohlášením do 31. října téhož roku,
kdy se do něho zapsal; v případě souběžně studovaných programů je studentovi přiznáno nejvýše jednou, a to v tom
studijním programu, ve kterém byl do studia zapsán dříve,
c) nepřekročil standardní dobu studia ani v žádném ze souběžně studovaných studijních programů,
d) je státním občanem České republiky nebo je osobou, která má na území České republiky povolený trvalý pobyt,
nebo je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském
hospodářském prostoru (Islandu, Norska, Lichtenštejnska) nebo Švýcarské konfederace,
e) není studentem studujícím v rámci:
− zahraniční rozvojové pomoci (vládní stipendista) a mezinárodních smluv,
− programu AKTION a CEEPUS,
f) nemá místo trvalého pobytu v okresech Brno-město a Brno-venkov.
(2) Ubytovací stipendium může být přiznáno z dalších důvodů zvláštního zřetele hodných
i v případě, že student nesplňuje jednu nebo více podmínek uvedených v odstavci 1.
78
Článek 10
(1) Podkladem pro přiznání ubytovacího stipendia jsou údaje zjištěné z Matriky studentů.
(2) Ubytovací stipendium se přiznává na základě žádosti studenta; termín, formu a způsob podávání žádosti stanoví
rektor směrnicí pro příslušný akademický rok.
Článek 11
(1) Výši ubytovacího stipendia stanovuje rektor. Výše ubytovacího stipendia je dána poměrem objemu finančních
prostředků na ubytovací stipendia a počtem studentů, kterým bylo podle čl. 9 ubytovací stipendium přiznáno.
(2) Výplaty ubytovacích stipendií jsou prováděny zpětně ve čtyřměsíčních intervalech.
ČÁST SEDMÁ
SOCIÁLNÍ STIPENDIUM
Článek 12
(1) Sociální stipendium se přiznává studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995
Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro
účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1
620 Kč se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce.
(2) Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální
podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v
potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia
platí po dobu 21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student
uplatnit za určité časové období pouze jednou.
(3) Žádost o sociální stipendium student podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne zápisu do studia, pokud mu
nebyl přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.
přiznán po zápisu do studia; v tomto případě může podat žádost kdykoliv v průběhu akademického roku.
(4) Nezbytnou náležitostí žádosti o sociální stipendium je závazek studenta informovat neprodleně studijní oddělení
fakulty o případné změně v přiznání přídavku na dítě.
(5) Termíny vyplácení sociálního stipendia stanovuje směrnice rektora.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 13
Výplaty stipendií jsou prováděny bezhotovostně. Student je povinen pro tento účel uvést do informačního systému
své bankovní spojení. Pro výplatu všech typů stipendií je student povinen užívat pouze jeden bankovní účet. Za
správnost bankovního účtu v informačním systému VUT, na který jsou vyplácena stipendia studenta, je plně
odpovědný příslušný student.
Článek 14
(1) Zrušuje se Stipendijní řád VUT registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. srpna 2005
pod čj. 25 464/2005-30, ve znění pozdějších změn.
(2) Tento řád byl podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 30. května 2006 a dne
13. června 2006.
(3) Tento řád podle § 36 odst. 4 zákona nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy.
(4) Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 2006/2007.
79
***
Změny Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona
č.111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění
pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysokého učení technického v Brně dne 12. února 2008 a dne 7. dubna
2009.
Změny Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona
o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Změny Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají účinnosti dnem platnosti.
Doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r.
Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r.
rektor
80
směrnice č. 3
PRO UDĚLOVÁNÍ STIPENDIÍ
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č.1
Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro udělování stipendií (dále jen směrnice) doplňuje Stipendijní řád Vysokého
učení technického v Brně jako vnitřní předpis k udělování stipendia na Fakultě architektury VUT v Brně.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 2
Prospěchové stipendium
1. Prospěchové stipendium se na FA studentům BSP a MSP neuděluje.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 3
1. Mimořádné stipendium se na FA studentům v BSP a MSP uděluje v případech, které uvádí Stipendijní řád VUT v Brně (část
druhá, čl. 4)
2. Formou mimořádného stipendia se na FA pravidelně odměňují studenti za:
∗ nejlepší bakalářské práce - Cena a odměny děkana FA,
∗ nejlepší bakalářské práce - Cena Bedřicha Rozehnala
∗ nejlepší diplomní práce - Cena a odměny děkana FA,
∗ nejlepší práce oceněné v soutěži studentských prací o Cenu Bohuslava Fuchse.
3. Mimořádné stipendium může být rovněž přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného FA VUT
v Brně.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 4
Doktorské stipendium
1. Doktorské stipendium se na FA studentům v DSP přiznává v souladu se Stipendijním řádem VUT v Brně
(část třetí, čl.5 a 6).
2. Termíny výplaty doktorského stipendia jsou stanoveny na začátku každého akademického roku a jsou zveřejněny na
nástěnce děkanátu FA.
3. Studentům DSP může být přiznáno mimořádné stipendium určené na podporu studia v zahraničí v rámci programu
podporovaného FA VUT v Brně.
4. Mimořádné stipendium může být přiznáno studentům DSP v případě, že jejich pedagogické aktivity přesahují stanovenou
míru, při vzorném plnění všech předpokládaných studijních povinností.
______________________________________________________________________________________________________
Oddíl č. 5
1. Tato Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2009.
2. Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury pro udělování stipendií na FA VUT v Brně ze dne 1.září 2008.
81
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY
Vnitřní předpisy Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 zákona č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),ve znění pozdějších předpisů, dne 23. května 2008 pod čj. 10
254/2008-30 Disciplinární řád pro studenty Vysokého učení technického v Brně.
doc. Ing. V. Vinš, CSc., v. r. ředitel odboru vysokých škol
Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. h) zákona č.
111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění
pozdějších předpisů, usnesl na tomto Disciplinárním řádu pro studenty Vysokého učení technického v Brně:
Článek 1
(1) Tento Disciplinární řád pro studenty Vysokého učení technického v Brně (dále jen „Disciplinární řád“) je podle
§ 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon
o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) vnitřním předpisem Vysokého učení
technického v Brně (dále jen „VUT“).
(2) Disciplinárním přestupkem je podle § 64 zákona zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy
nebo vnitřními předpisy VUT a jeho součástí.
Článek 2
Projednávání disciplinárního přestupku
(1) Disciplinární přestupek studenta projednává disciplinární komise fakulty, na níž je student zapsán; disciplinární
přestupek studenta, který není zapsán na žádné fakultě, projednává Disciplinární komise VUT (dále jen
„disciplinární komise“).
(2) Disciplinární komise je šestičlenná a funkční období jejích členů je dvouleté. Členství je nezastupitelné.
(3) Osoba oprávněná jmenovat členy disciplinární komise jmenuje zároveň předsedu disciplinární komise a
tajemníka. Tajemník vykonává organizační a administrativní úkony nutné pro zabezpečení činnosti disciplinární
komise. Tajemník zejména vykovává funkci pořizovatele zápisu z jednání disciplinární komise.
(4) Jednání disciplinární komise svolává písemně nejpozději 7 dní předem její předseda. Disciplinární komise
zasedá podle potřeby. Disciplinární komise je usnášeníschopná, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina jejích
členů.
(5) Část jednání disciplinární komise, kdy je zjišťován skutkový stav věci, je veřejná.
(6) Studentovi, jehož disciplinární přestupek má být projednán, musí být předvolání doručeno do vlastních rukou
alespoň se čtrnáctidenním předstihem. Předvolání lze studentovi do vlastních rukou doručovat
a) přímo na fakultě, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou
studenti tohoto studijního programu zapsáni, nebo
b) přímo na vysokoškolském ústavu podílejícím se na uskutečňování studijního programu, nebo
c) poštou.
Předvolání je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení
na poště. Nepodaří-li se předvolání doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty a v případě, že student není zapsán
na žádné fakultě, na úřední desce VUT. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.
(7) O návrhu sankce rozhoduje disciplinární komise hlasováním. Návrh je přijat, získá-li většinu hlasů všech členů
disciplinární komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(8) O jednání disciplinární komise pořizuje tajemník zápis, do kterého se zaznamenávají skutečnosti relevantní pro
rozhodnutí o uložení sankce. Přítomný student se má právo k nim vyjádřit. Zápis podepisuje předseda disciplinární
komise a tajemník, který odpovídá za jeho úplnost a správnost.
82
Článek 3
(1) Zrušuje se Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy dne 22. srpna 2006 pod č.j. 16 396/2006-30.
(2) Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen
Akademickým senátem VUT dne 6. května 2008.
(3) Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
(4) Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá účinnosti dnem nabytí platnosti.
doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r.
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r.
rektor
83
informace o CESA VUT v Brně
Centrum sportovních aktivit
CESA VUT v Brně je celoškolským pracovištěm, které zabezpečuje tělesnou výchovu a sport pro studenty VUT
v Brně na všech fakultách. Kromě odborného a organizačního zabezpečení tělovýchovných a sportovních aktivit
zajišťuje také péči o tělovýchovná a sportovní zařízení VUT v Brně.
C í l e m
práce CESA VUT v Brně je kvalitní tělovýchovný proces a rovnocenný přístup studentů k
tělovýchovným a sportovním aktivitám.
P ř e d m ě t t ě l e s n á v ý c h o v a je zařazen do studijních programů jednotlivých fakult ve studiu
bakalářském i magisterském jako nepovinný předmět a je zpřístupněn i studentům z doktorandských programů.
Semestrální výuka tělesné výchovy (TV) a týdenní kurzy sportovních specializací probíhají společně pro všechny
studenty bez rozdílu ročníků. Ve výukových programech jednotlivých sportů jsou vytvářeny skupiny studentů podle
výkonnosti od začátečníků až po výkonnostní sportovce a reprezentační výběry VUT v Brně. Své nezastupitelné
místo ve výukovém programu TV má zdravotní a rekondiční tělesná výchova.
Z á p i s do nepovinného předmětu tělesná výchova probíhá e l e k t r o n i c k o u f o r m o u vždy v prvním
výukovém týdnu zimního a letního semestru. Informace o nabídce jednotlivých sportovních specializacích a kurzech
včetně anotací, jsou na www.cesa.vutbr.cz .
V ý c v i k o v é k u r z y a kurzy sportovních specializací navazují na semestrální předmět tělesná výchova a svojí
náplní se rozdělují na zimní a letní. Nabízejí jednak výukové programy pro úplné začátečníky nebo pokročilé v dané
sportovní specializaci, jednak kombinované sportovní programy s cílem relaxace a pestrého sportovního
vyžití. Propozice kurzů včetně pokynů pro elektronický zápis v prvním výukovém týdnu zimního a letního semestru
jsou zveřejněny na www.cesa.vutbr.cz .
Nad rámec studijních programů organizuje CESA VUT v Brně pro studenty P r o g r a m r e k r e a č n í c h a
s p o r t o v n í c h a k t i v i t v době zkouškového období a prázdnin ( leden - únor, květen – červen, červenec září) a připravuje bohatý celoroční K a l e n d á ř s p o r t o v n í c h t u r n a j ů a s o u t ě ž í . Podrobné
informace o všech těchto akcích jsou k dispozici na www.cesa.vutbr.cz včetně kontaktů na garanty a organizátory.
Součástí sportovního života vysokoškoláků jsou v y s o k o š k o l s k é s p o r t o v n í p ř e b o r y (oblastní
přebory, akademická mistrovství, České akademické hry, Světové univerziády). CESA VUT v Brně vytváří
podmínky pro přípravu silných reprezentačních celků i jednotlivců a ročně vysílá nejlepší sportovce reprezentovat
VUT v Brně ve více než 45 sportech. Medailisté z vrcholných akademických soutěží získávají každoročně
mimořádná stipendia za sportovní reprezentaci. Registrace sportovců probíhá při zápisu studentů do 1. ročníku.
Bližší informace na www.cesa.vutbr.cz nebo [email protected].
V d a l š í m v z d ě l á v á n í s t u d e n t ů v oblasti tělesné výchovy a sportu mimo studijní programy pořádá
CESA VUT v Brně v z d ě l á v a c í k u r z y s akreditací MŠMT pro aerobik, kondiční posilování, lyžování a
stacionární kola, základní stupně
š k o l e n í a s e m i n á ř e pro aerobik, bouldering, cardiofitness, indoorcycling, indoor rowing, kondiční
posilování, lyžování, nordik walking a plavání. Na oblibě získávají specializované besedy, kulaté stoly a
workshopy.Vyškolení instruktoři a lektoři mají možnost zapojit se do trenérské, cvičitelské a manažerské práce
v oblasti TV a sportu nejen na VUT v Brně.
CESA VUT v Brně vytváří podmínky pro pořádání studentských sportovních akcí a pro p r o n á j m y školních
sportovišť studentům mimo výuku TV a o víkendech a prázdninách. Informace na www.cesa.vutbr.cz nebo
[email protected].
Vedení CESA VUT v Brně velice úzce spolupracuje s Vysokoškolským sportovním klubem Vysokého učení
technického v Brně (VSK VUT BRNO). Sportovní klub vytváří podmínky pro zájemce o celoroční intenzivní
sportovní i rekreační činnost.Členskou základnu tvoří převážně studenti a zaměstnanci VUT v Brně. Každoročně
vznikají nové sportovní oddíly a činnost sportovního klubu se rozrůstá podle zájmu a potřeb jeho členů, v současné
době sdružuje VSK VUT Brno 1 802 sportovců.Řada oddílů reprezentuje VUT v Brně v nejvyšších svazových
soutěžích (americký fotbal, korfbal, sportovní aerobik, lyžování). Dokladem pestré činnosti jsou webové stránky
jednotlivých oddílů na www.cesa.vutbr.cz., na kterých lze získat veškeré informace o sportovní činnosti včetně
kontaktů na trenéry a cvičitele.
RNDr. Hana Lepková
vedoucí pedagogické sekce
CESA VUT v Brně
PaedDr. Jaroslav Bogdálek
ředitel
CESA VUT v Brně
84

celý program 09-10 - Fakulta architektury VUT v Brně

Transkript

Podobné dokumenty

Netradiční metoda studia „Poradce pro výživu a