Vícestránkový dokument - Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí

Vícestránkový dokument - Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí

Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
1.
Zpráva o výkonu věcné působnosti
1.1
Obecně
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) vykonával svoji činnost jako
orgán-sociálně právní ochrany dětí řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále
jen „MPSV“). Úřad je ústředním orgánem České republiky dle řady
mezinárodněprávních a unijních nástrojů v oblasti ochrany dětí a rodinného práva,
zejména pak v oblasti mezinárodního osvojení, vymáhání výživného, mezinárodních
únosů dětí a spolupráce v oblasti rodičovské zodpovědnosti.
V roce 2013 byl i nadále ředitelem Úřadu Zdeněk Kapitán.
V roce 2013 pokračoval Úřad v práci na projektu financovaném Evropským sociálním
fondem v České republice s názvem Rozvoj partnerství v oblasti mezinárodní
spolupráce na Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Hlavními cíli při realizaci
projektu je zejména přenos dobré praxe. K naplnění těchto cílů je projekt rozdělen do tří
sekcí zaměřených na rozvoj v oblasti zprostředkování mezinárodního osvojení, v oblasti
mezinárodní rodinné mediace a řešení rodinně-právních konfliktů a v nastavení
spolupráce s ústředními orgány některých evropských států.
Počátkem roku 2013 bylo na Úřadu 26 systemizovaných míst. Počet těchto míst byl
v srpnu navýšen o další 4 systemizovaná místa. Na těchto normovaných místech byl
zaměstnán k 31. 12. 2013 celkem 31 zaměstnanec – ředitel, zástupkyně ředitele, 16
právníků, 3 psychologové a 10 administrativních zaměstnanců (vedoucí
administrativního úseku, asistent-řidič, vedoucí sekretariátu, 3 zaměstnankyně
ekonomického úseku, 3 zaměstnankyně spisovny).
Pro zmíněný projekt ESF v ČR (v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost)
byly normovány 4 úvazky, na kterých pracovalo celkem 15 zaměstnanců (jednalo se
pracovních poměry se zkrácenou týdenní pracovní dobou – „zkrácené“ úvazky).
Celkově v činnosti Úřadu došlo k nárůstu agendy, zejména pak došlé a odeslané pošty.
V roce 2013 bylo založeno 1 815 nových spisů ve všech rejstřících, v nichž je
zpracovávána odborná agenda Úřadu. Ke konci roku 2013 evidoval Úřad celkem 6 431
živý spis.
Úřadu došla v roce 2013 celkem 25 723 podání, tj. v průměru 829 na jednoho
zaměstnance a 1 607 na jednoho odborného právnického referenta a odešlo 26 284
dokumentů, tj. v průměru 847 na jednoho zaměstnance a 1 642 na jednoho odborného
referenta. Počet odeslaných a došlých dokumentů na jednoho zaměstnance se tak přes
navýšení počtu zaměstnanců prakticky oproti roku 2012 nezměnil.
Odborní zaměstnanci Úřadu (právníci a psychologové) při vyřizování agendy uskutečnili
8 183 telefonáty – jednalo se o poskytnutí informací a konzultací jak k novým případům,
tak i k případům již vedeným Úřadem. 57 % těchto telefonátů bylo v délce do 5 minut,
36 % v délce 5 až 20 minut a 7 % konzultací bylo delších než 20 minut. Velká část
delších telefonických konzultací byla věnována prevenci a řešení již existujících případů
mezinárodních únosů dětí nebo jiných forem rodičovských sporů.
Podrobnosti včetně srovnání s roky 2010 až 2012 vyplývají z následující tabulky:
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 2/25
Položka
2010
2011
2012
2013
Doručená pošta
18 072
18 092
22 222
25 723
Odeslaná pošta
18 234
15 802
21 770
26 284
6 535
7 005
7 709
8 183
Nové spisy – právní pomoc do ciziny
427
482
568
634
Nové spisy – právní pomoc z ciziny
400
490
549
558
Nové spisy – agenda SPR
662
449
556
501
Nové spisy – evidence dětí pro mezinárodní osvojení
77
44
62
61
Nové spisy – evidence žadatelů o osvojení z ciziny
40
68
94
57
5
5
10
4
Živé spisy – právní pomoc do ciziny
1 435
1767
1 807
2 021
Živé spisy – právní pomoc z ciziny
1 195
1541
1 638
1 751
Živé spisy – agenda SPR
2 008
2322
2 760
2 022
327
371
402
446
79
116
168
175
8
9
12
16
4 638
6 126
6 787
6 431
Výživné vymožené z ciziny (zaokrouhleno na tisíce) Kč
11 958 000
16 057 000
20 791 000
19 046 000
Výživné vymožené do ciziny (zaokrouhleno na tisíce) Kč
7 198 000
9 730 000
10 452 000
9 308 000
Telefonáty
Nové spisy – evidence žadatelů o osvojení z ČR
Živé spisy – evidence dětí pro mezinárodní osvojení
Živé spisy – evidence žadatelů o osvojení z ciziny
Živé spisy – evidence žadatelů o osvojení z ČR
*
Živé spisy celkem
Tab. 1: Srovnání agendy Úřadu 2010 až 2013
Zaměstnanci Úřadu se v průběhu roku 2013 aktivně účastnili jako školitelé na
vzdělávacích akcích pro orgány sociálněprávní ochrany dětí (krajských úřadů i nižších
stupňů), pro Justiční akademii a pro studenty právnických fakult, pro odborná profesní
sdružení (Sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudců, Společnost sociálních
pracovníků) a nestátní neziskové organizace.
Ředitel a zástupkyně ředitele se jako lektoři účastnili pravidelných předvýjezdových
školení konzulárních zaměstnanců na Ministerstvu zahraničních věcí.
Úřad působil jako poskytovatel odborné praxe pro studenty právnických fakult, zejména
právnických fakult Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci.
1.2
Jednotlivé agendy Úřadu
1.2.1 Vymáhání výživného
Právním předpokladem vymáhání výživného je existence mezinárodně-smluvní
(případně unijně-právní) regulace vymáhání výživného, nebo prohlášení vzájemnosti
mezi dotčenými státy a předpokladem faktickým je, že zahraniční orgány také plní
úkoly, které pro ně z uvedených závazků vyplývají.
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 3/25
V roce 2013 Úřad již třetím rokem vykonával činnost jako ústřední orgán České
republiky dle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti,
rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích
povinností, (dále jen „nařízení o výživném“). V rámci spolupráce dle tohoto nařízení
zástupci Úřadu aktivně vystoupili s příspěvky a účastnili se jednání pléna i workshopů
na konferenci o výživném, pořádané v rámci projektu Evropské komise realizovaného
Univerzitou v Aberdeenu, Univerzitou v Heidelbergu a Německým institutem pro pomoc
mládeži a rodinné právo v březnu 2013.
Bohužel ani po dvou a půl letech účinnosti nařízení o výživném se nepodařilo zcela
eliminovat problémy při přípravě dokladů pro vymáhání výživného z ciziny, zejména pak
na straně soudů, které nyní vyhotovují tzv. výtahy ze soudních rozhodnutí. Mnohé
zahraniční orgány velmi důsledně trvají na splnění všech formálních náležitostí dokladů
a mnohdy je třeba již vyhotovené doklady soudům vracet k přepracování. Odborní
referenti Úřadu často poskytují na vyžádání v této problematice soudům odborné
konzultace.
Poměrně vysoká je úspěšnost vymáhací procedury z Německa, Rakouska, Slovenska
a USA. Naopak dlouhodobě je velmi slabá součinnost ze strany Itálie, Španělska a
balkánských států (Srbsko, Černá Hora).
K jednotlivým státům:
Slovenská republika
Agenda vymáhání výživného ve vztahu ke Slovenské republice tvoří nejpočetnější
oblast agendy Úřadu. Stále zde výrazně převažuje a narůstá agenda vymáhání
výživného od povinných žijících v České republice pro oprávněné žijící na Slovensku.
Důvodem je zřejmě skutečnost, že na Slovensku je rodičům, kteří mají dítě v péči,
poskytováno tzv. náhradní zálohové výživné. Rodič ovšem musí doložit, že se pokouší
neplacené výživné vymáhat, i když povinný žije v cizině. V těchto případech Úřad jedná
na základě plné moci oprávněného (resp. jeho zákonného zástupce) v souladu s § 26
odst. 2 občanského soudního řádu.
Problémy s vymáháním běžného i dlužného výživného jsou v mnoha případech stále
stejné a jejich příčinou je nejčastěji dlouhodobá nezaměstnanost povinných, jejich nízké
příjmy, nemajetnost, bezdomovectví, kdy i přes trestní stíhání povinní stále neplní svoji
vyživovací povinnost.
V roce 2013 pokračovaly četné personální změny na slovenském ústředním orgánu
(Centrum pre medzinárodnoprávnu ochranu detí a mládeže). Odborní zaměstnanci
odcházejí ze svého pracovního místa dříve než si vůbec osvojí základní vědomosti,
dovednosti, pracovní strategii a nezbytnou právnickou intuici, které jsou pro výkon této
práce nezbytné. Slovenský ústřední orgán na rozdíl od Úřadu nezastupuje oprávněné
přímo v soudním řízení na základě plné moci, ale věc vymáhání výživného předává
případy exekutorům. Tento způsob práce se jeví pro samotné oprávněné méně
operativní a méně příznivý.
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 4/25
Spolková republika Německo
Agenda vymáhání výživného ze Spolkové republiky Německo stále patří mezi
frekventovanou agendu Úřadu a je rozdělena mezi několik odborných referentů. Ve
všech nových případech spolupracuje Úřad přímo s německým ústředním orgánem
(Bundesamt für Justiz), pouze ve starších případech stále pokračuje, případně se
dokončuje, spolupráce s Německým institutem pro pomoc mládeži a rodinné právo
v Heidelbergu (DIJuF). Spolupráce s touto institucí i s německým ústředním orgánem je
pružná a bezproblémová. Pokud ve spolupráci s uvedenými německými orgány dochází
k nejasnostem, je vždy ochotně poskytnuto vysvětlení německého práva a problematika
tak může být Úřadem lépe vysvětlována českým oprávněným (např. došlo k vyjasnění
problematiky insolvence povinných v Německu, započítávání přídavků na děti tzv.
Kindergeld do příjmu povinného apod.).
Polsko
Většinu případů tvoří vymáhání výživného od povinných polských občanů, kteří žijí a
pracují v České republice, pro jejich děti žijící v Polsku. Vymáhání výživného je
poměrně úspěšné, došlo meziročnímu nárůstu cca o 400 tis. Kč, obdobně jako
v předchozím roce. Ve vztahu k Polsku došlo ke stabilizaci praxe při spolupráci mezi
ústředními orgány podle nařízení o výživném.
V oblasti vymáhání výživného z Polska nápad případů i množství vymoženého
výživného klesá a je třeba počítat s delší dobou vyřízení. V řadě případů současně
s vymáháním výživného probíhá řízení o snížení výživného, kdy je Úřad nápomocen při
zprostředkování komunikace v tomto řízení před polskými soudy.
Rakousko
V zásadě je spolupráce s rakouským ústředním orgánem dobrá, méně pružná je
spolupráce s jednotlivými advokáty, kteří jsou oprávněným pro vymáhání výživného
ustanovováni a zastupují oprávněné. Problematické je hrazení nákladů advokáta –
v Rakousku není upraveno pořadí, podle něhož jsou hrazeny náklady advokáta za
poskytování právní pomoci. V některých případech advokát z vymožených plateb hradí
nejdříve své náklady, až poté platby oprávněným. Dále se objevuje problém s rozsahem
bezplatné právní pomoci – pokud povinný podá námitku proti exekučnímu řízení, jdou
náklady přezkumného řízení k tíži oprávněného (v současnosti se připravuje novela
rakouské právní úpravy).
V Rakousku je poměrně vysoko nastavena nezabavitelná částka z příjmu (stejně jako
v Německu), proto jsou v rámci exekučního řízení exekuovány relativně malé částky,
což je problematické vysvětlit oprávněným.
Francie
Francie spolupracuje standardně velmi dobře, stále je kladen důraz na smírnou fázi
vymáhání výživného, pro zahájení soudní fáze je třeba většinou žádat bezplatnou
právní pomoc.
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 5/25
Švýcarsko
Spolupráce se švýcarským ústředním orgánem není příliš pružná, zejména s ohledem
na fakt, že ústřední orgán předává případy vždy do jednotlivých kantonů a poté někdy
vázne vzájemná komunikace mezi ústředním orgánem a úřadem v příslušném kantonu.
Celý proces vymáhání výživného je velmi zdlouhavý. Jen velmi zřídka partnerský orgán
ve Švýcarsku zahajuje kroky, které by efektivně vedly k výkonu rozhodnutí (exekuci).
Velká Británie
Ve spolupráci s Velkou Británií převažují případy vymáhání výživného od oprávněných
žijících v České republice. Úřad se setkává s poměrně dlouhými lhůtami, ve kterých
jednotlivé ústřední orgány (Anglie a Wales, Skotsko, Severní Irsko) odpovídají na jeho
žádosti. Informace soudů, které vymáhání provádějí, se dostávají k Úřadu
prostřednictvím ústředních orgánů se značným zpožděním. Úřad dále dostává pouze
obecné informace o stavu řízení, nikoli informace o majetkových a příjmových
poměrech povinného. Vymožené částky výživného jsou zasílány do České republiky
výhradně šeky, a to buď na adresu Úřadu anebo na adresu oprávněného, což přináší
jak vyšší náklady na výplatu jednotlivých částek (bankovní poplatky), tak časové
prodlení výplaty částek.
Spojené státy americké
Spolupráce s USA probíhá v rámci prohlášení vzájemnosti mezi Českou republikou a
USA, kdy je na vztah k vymáhání výživného do České republiky aplikován systém
Vzorového zákona o rodinném výživném (Uniform Interstate Family Support Act).
Přístup jednotlivých recipročních orgánů se liší v jednotlivých státech unie, nicméně
systém je vcelku funkční a úspěšnost vymáhání výživného je uspokojivá.
Itálie
Stále pokračuje spolupráce se dvěma ústředními orgány. Ministero dell’Interno se
zabývá žádostmi podanými před 18. 6. 2011 podle Úmluvy o vymáhání výživného
v cizině (New York, 20. 6. 1956, publikována vyhláškou ministra zahraničních věcí
č. 33/1959 Sb.). Spolupráce s tímto orgánem je nadále na velmi špatné úrovni.
Ministero della Giustizia, ústřední orgán dle nařízení o výživném, komunikuje lépe,
nicméně systém vymáhání výživného v Itálii není funkčně nastaven na vnitrostátní
úrovni; koncem roku 2013 stále nebyla žádná z Úřadem podaných žádostí řešena
soudem a výživné tak nedochází.
Základní problém, pokud se vyživovací povinnost zakládá na rozhodnutí vydaném před
vstupem České republiky do Evropské unie, spočívá v tom, že nový ústřední orgán
odmítá tyto žádosti zpracovávat.
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 6/25
Shrnutí
V roce 2013 nedošlo oproti roku 2012 k významné změně ve výši vymoženého
výživného z ciziny. Pro české oprávněné bylo v roce 2013 vymoženo 19 046 tisíc Kč.
Podrobnosti jsou uvedeny v následující tabulce:
Stát
Austrálie
Belgie
Bulharsko
Dánsko
Francie
Holandsko
Itálie
Irsko
Kanada
Litva
Lucembursko
Maďarsko
Maroko
Norsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rusko
Řecko
Slovensko
Spolková republika Německo
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Ukrajina
USA
Velká Británie
Celkem
2012 (v tis. Kč)
312
208
23
1 822
825
436
304
108
218
0
165
17
0
405
537
21
1 497
2
318
3 843
5 474
570
165
760
31
2 108
622
20791
2013 (v tis. Kč)
395
217
2
205
270
488
292
153
425
21
84
10
3
66
210
24
1 874
31
0
2 412
6 185
83
205
852
18
2 943
1578
19046
Tab. 2: Vymožené výživné z ciziny v meziročním srovnání 2012 a 2013
Pro oprávněné v cizině od povinných v České republice Úřad za stejné období vymohl a
do ciziny převedl 9 308 tisíc Kč. Podrobnosti jsou uvedeny v následující tabulce:
Stát
Austrálie
Finsko
Francie
Holandsko
Itálie
Kanada
Litva
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
2012 (v tis. Kč)
38
0
18
285
4
127
18
2013 (v tis. Kč)
3
74
8
273
3
16
12
strana 7/25
Lucembursko
Maďarsko
Mongolsko
Polsko
Rakousko
Slovensko
Spolková republika Německo
Srbsko
Švédsko
Švýcarsko
Turecko
Ukrajina
USA
Celkem
0
0
0
2 213
168
6 152
101
64
5
9
19
108
1 123
10 452
0
0
0
2 519
246
5 539
70
62
37
4
17
43
382
9 308
Tab. 3: Vymožené výživné do ciziny
Pokles objemu vymoženého výživného je podmíněn tím, že opatření učiněná v letech
2011 a 2012 vedla k zefektivnění vymáhání a nárůstu objemu, jednalo se však z velké
části o jednorázové úhrady dlužného (starého) výživného. Objem částek běžného
výživného přitom stagnoval, případně se snížil v důsldku vyššího výskytu případů
nepostižitelných výkonem rozhodnutí.
1.2.2 Návraty protiprávně přemístěných nebo zadržených dětí a zabezpečování
styku s dětmi
Jako ústřední orgán podle haagské Úmluvy o občanskoprávních aspektech
mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (publikována vyhláškou č. 34/1998 Sb., dále jen
„haagská únosová úmluva“) a také jako ústřední orgán podle nařízení Rady (ES)
č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí
ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (dále jen „nařízení
Brusel IIa“) řeší Úřad také případy protiprávních přemístění nebo zadržení dětí a styku
rodičů s dětmi.
Úřad v roce 2013 řešil 42 případů protiprávního přemístění dětí do ciziny nebo jejich
zadržení v cizině. Tyto případy se týkaly 55 dětí. Ze všech evidovaných případů došlo
v 6 případech k dobrovolnému navrácení dětí, ve 4 případech došlo navrácení dítěte
v souladu se soudním rozhodnutím, ve 2 případech bylo třeba přikročit k nucenému
(exekučnímu) navrácení dítěte. V 5 případech došlo k jiné dohodě mezi rodiči.
K nenavrácení dítěte došlo pouze v 2 případech; zbývajících 16 případů je v době
zpracování této zprávy ještě v řešení. V 7 případech došlo ke zpětvzetí žádosti ze
strany navrhovatele nebo k ukončení věci z důvodu jeho nespolupráce. Celkem
3 případy se týkaly států, které nejsou signatáři haagské únosové úmluvy (jednalo se
o Tunisko a Libanon). V těchto případech není možné zahájit řízení o navrácení dítěte,
nicméně se Úřad pokoušel alespoň zjistit nějaké informace o uneseném či zadrženém
dítěti, většinou za pomoci českých zastupitelských úřadů. Všechny uvedené případy
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 8/25
reprezentují situace, kdy byla podána žádost o navrácení dítěte, nikoliv případy únosu
hrozících a případy řešené mimo proceduru navrácení (například v rámci řízení ve
věcech péče o nezletilé či v rámci rodičovského konfliktu neprojednávaného soudně).
Úřad se zabýval také 7 žádostmi o výkon práva styku s dítětem v cizině, z nichž byly
4 případy postoupeny zahraničnímu ústřednímu orgánu. V případech, které nakonec
nebyly postoupeny do ciziny, obvykle došlo buď ke smírnému řešení věci anebo se
žadatel rozhodl nepostupovat právní cestou.
Za stejné období Úřad obdržel z ciziny 20 žádostí o návrat dítěte týkající se 25 dětí
a 3 žádosti o zabezpečení práva styku s dětmi. Z uvedených 20 případů protiprávního
přemístění či zadržení dětí byla v 13 případech podána žaloba na navrácení dětí
k Městskému soudu v Brně. V 7 případech již došlo k vydání konečného rozsudku,
přičemž v 6 případech soud rozhodl o navrácení dítěte a v 1 případu navrácení dítěte
zamítl. Sedm případů v době zpracování zprávy není ukončeno. V roce 2013 nebylo
v uvedených případech provedeno ani jedno odnětí dítěte výkonem rozhodnutí.
Téměř ve všech případech nabízí Úřad rodičům mediaci, ovšem rodiče nabídku ne vždy
využívají.
Úřad obdržel rovněž 3 žádosti o výkon práva styku s dítětem. Případy žádostí o výkon
práva styku s dítětem jsou dlouhodobého charakteru a při rozporných stanoviscích
rodičů mohou být v evidenci i řadu let.
Podrobnosti o geografickém rozdělení případů vyplývají z následující tabulky:
Stát
z ciziny
únos
do ciziny
styk
Austrálie
Belgie
únos
styk
1
1
1
Bělorusko
1
Bulharsko
1
Francie
1
Guatemala
1
Chile
1
Irsko
Itálie
1
2
Kypr
1
1
Libanon
2
Norsko
2
Nový Zéland
1
Polsko
1
Portugalsko
1
Rakousko
1
Rusko
3
3
Řecko
Slovensko
Slovinsko
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
1
1
5
7
1
1
strana 9/25
Spojené království
1
1
7
Spolková republika Německo
Španělsko
1
7
1
1
Švýcarsko
1
Tunisko
1
Ukrajina
2
USA
4
Celkem případů
20
2
3
42
7
Tab. 4: Únosy a realizace práva styku podle států
K jednotlivým státům
Slovensko
Stále přetrvává stav, kdy slovenský ústřední orgán nemá aktuální informace o soudních
řízeních a tyto jsou často poskytovány až na základě vyžádání Úřadu.
Z hlediska systémového lze vyslovit závěr, že slovenské specializované soudy
respektují principy a standardy mezinárodního únosového práva, soudní řízení jsou
rychlejší, přestože nedosahují lhůt stanovených nařízením Brusel IIa. Častěji je
nařízeno navrácení dětí, mnohdy se zárukami uloženými k zajištění efektivního a
složitou sociální situaci rodiny reflektujícího navrácení dítěte s cílem „únosci“ umožnit
bezpečný návrat spolu s dítětem. Otázkou je ovšem výklad splnění uvedených záruk.
Slovenský právní řád stále umožňuje podávání mimořádných opravných prostředků,
což je ze strany „únosců“ hojně využíváno. Pozitivní je, že slovenský ústřední orgán
nabízí možnost mediace mezi účastníky.
Spolková republika Německo
Spolupráce s německým ústředním orgánem na velmi dobré úrovni. Přijetí žádosti
o návrat bývá v podstatě obratem potvrzeno, komunikace je rychlá (nejčastěji
prostřednictvím e-mailu) a pružná. Prověřuje se místo pobytu dítěte a zároveň bývá
provedeno sociálního šetření. Je zřejmá snaha o to, aby o návratu co nejrychleji
rozhodoval příslušný soud. Velmi dobrá spolupráce partnerského orgánu v otázce
přiznání bezplatné právní pomoci rodiči, který se navrácení dítěte domáhá.
Rakousko
Spolupráce je pružná, navrhovatelům je ustanoven advokát, řízení se ale mohou
protáhnout, protože je možné podat mimořádný opravný prostředek.
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 10/25
Španělsko
Španělský ústřední orgán nespolupracuje dobře a nereaguje urychleně a efektivně. Na
žádosti o navrácení dítěte odpovídá i po mnoha měsících a odmítá zahajovat návratová
řízení u soudu.
Ukrajina
Ukrajinský ústřední orgán vcelku dobře komunikuje, ovšem vnitrostátní úprava
nenavazuje na haagskou únosovou úmluvu a neumožňuje efektivní výkon rozhodnutí
o navrácení dětí.
Rusko
Ve věcech únosů došlo k určitému zlepšení, neboť Rusko po svém přistoupení
k haagské únosové úmluvě (2011) postupně zavádí mechanismy, které slouží
k naplnění povinností smluvního státu. Ústřední orgán Ruské federace reaguje relativně
pružně, využívá komunikace e-mailem, předává kontakty na příslušný soud, komunikuje
rusky a anglicky. Návazné kroky v rámci vnitrostátního práva však jsou nepružné a
nesměřují ve výsledku k efektivnímu naplňování závazků z mezinárodního práva.
Velká Británie
Agenda únosů je všemi britskými ústředními orgány řešena velmi dobře. Ústřední
orgány mají jednotný postup. Po obdržení žádosti o návrat dítěte ustanoví žadateli ve
Velké Británii právního zástupce, který žadatele bezplatně zastupuje. Právní zástupce
dále komunikuje jak s Úřadem, tak s žadatelem. Finanční prostředky na právní pomoc
zahrnují jak právní služby, tak služby tlumočníka, případně i náklady na účast
navrhovatele na soudním jednání (např. úhrada letenek, ubytování). Úspěšnost návratu
dítěte zpět do České republiky závisí na okolnostech případu, Úřad však nezaznamenal
formální obstrukce kteréhokoli soudu či jiného orgánu a Velkou Británii lze považovat za
zemi, které efektivně dodržuje své závazky plynoucí z mezinárodního únosového práva.
Shrnutí
Úřad nadále v této oblasti spolupracoval s Ministerstvem spravedlnosti ustanoveným
styčným soudcem ve věcech rodinného práva Lubomírem Ptáčkem. Styčný soudce
velmi účinně pomáhal zprostředkovat komunikaci se zahraničními soudy, byl
nápomocen při objasňování české právní úpravy cizím státním orgánům.
Všichni referenti vyřizující agendu mezinárodních únosů v rámci preventivní činnosti
velmi intenzivně pracovali s rodiči, kteří se cítili ohroženi únosem dítěte nebo naopak
měli v úmyslu vycestovat z místa obvyklého bydliště dítěte do jiného státu. Rodiče byli
vedeni k tomu, aby získali souhlas druhého rodiče s vycestováním anebo požádali soud
o jeho nahrazení ve smyslu ustanovení § 49 zákona č. 94/1963 Sb. o rodině, ve znění
pozdějších předpisů. Rodiče (nejčastěji matky) – čeští občané s obvyklým bydlištěm
v cizině se často na Úřad obracejí a žádají, aby jim byla poskytnuta pomoc při
navrácení s dítětem do České republiky. Argumentují svým státním občanstvím
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 11/25
(případně státním občanstvím dítěte), případně trvalým (nikoli faktickým) bydlištěm
v České republice a žádají Českou republiku o ochranu. Vysvětlení principů únosového
práva, kdy jeden rodič není oprávněn bez souhlasu druhého rodiče přemístit dítě do
jiného státu, vyžaduje mnohdy opakované poskytování konzultací ze strany právníků
i psychologů.
Bohužel v několika případech se Úřad stále i v roce 2013 setkával s ojedinělým
výkladem § 49 zákona o rodině, kdy soud vyslovil právní názor, že rodič, kterému bylo
dítě svěřeno do výchovy, je bez jakéhokoli dalšího souhlasu či vyjádření druhého rodiče
oprávněn je přestěhovat na kterékoli místo světa. To je však v příkrém rozporu
s principy mezinárodního únosového práva a zejména s obsahem rodičovské
zodpovědnosti, která i po rozhodnutí soudu o výchově dítěte náleží oběma rodičům.
V případech únosů i dalších rodičovských konfliktů je nadále hojně využívána
spolupráce právníků s psychology. Účast psychologa na jednání s náročným klientem je
možné označit jako zavedenou praxi. Účast psychologa je odrazem vysokého
standardu aktivit, které Úřad poskytuje osobám, které se na něj obracejí. Přítomnost
psychologa bývá hodnocena jako pozitivní a prospěšná pro všechny zúčastněné strany.
Odbornost psychologa má na jednání člověka, který je schopen pracovat víc než
s právně relevantními fakty a právní úpravou s emocemi a aktuální krizí. Takto je
utvářen prostor pro to, aby právní doporučení či rady byly klientem opravdu slyšeny a
pochopeny.
1.2.3 Agenda mezinárodního osvojení
Úřad působil jako ústřední orgán dle Úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při
mezinárodním osvojení (Haag, 29. 5. 1993, publikována sdělením Ministerstva
zahraničních věcí č. 43/2000 Sb. m. s., dále jen „haagská adopční úmluva“). V agendě
mezinárodního osvojení bylo k 31. 12. 2013 vedeno 446 živých spisů dětí včetně dětí
svěřených do předadopční péče do ciziny a 175 živých spisů žadatelů o osvojení dítěte
z České republiky.
O zařazení do evidence žadatelů vhodných k osvojení dítěte z České republiky
požádalo v roce 2013 celkem 57 žadatelských párů z ciziny; třem žádostem o zařazení
Úřad nevyhověl. Podrobnosti jsou uvedeny v následující tabulce:
Stát
Dánsko
Francie
Itálie
Island
Malta
Německo
Rakousko
Španělsko
Švédsko
Celkem
Žádosti
4
1
7
3
1
17
10
1
13
57
Zařazeni
4
1
6
2
1
15
8
1
13
51
Nezařazeni Neukončeno
1
1
1
1
1
1
3
3
Tab. 5: Původ cizích žadatelů o osvojení a výsledky řízení
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 12/25
Do předadopční péče do ciziny bylo svěřeno 56 dětí. Geografické rozložení svěření dětí
do jednotlivých zemí je v následující tabulce:
Stát
Dánsko
počet dětí
5
Island
Itálie
Německo
Rakousko
Španělsko
Švédsko
USA
4
5
8
3
13
17
1
Celkem
56
Tab. 6: Umístění dětí do předadopční péče v cizině
Od 1. 1. 2013 vstoupila v účinnost novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní
ochraně dětí, kdy náhradní rodinnou péči pro dítě vyhledávají již pouze krajské úřady,
nikoli Ministerstvo práce a sociálních věcí. Bylo tedy třeba v zájmu plynulého
zprostředkování náhradní rodinné péče nově nastavit spolupráci mezi Úřadem a
krajskými úřady.
V roce 2013 se nadále v měsíčních intervalech scházel poradní sbor Úřadu pro
náhradní rodinnou péči. Počet členů poradního sboru Úřadu byl v červnu 2013 navýšen
na 7 členů; došlo k posílení zastoupení krajských úřadů. Nadále jde o multidisciplinární
sbor, v němž jsou v něm zastoupeny profese dětského lékaře, psychologa, sociálního
pracovníka, a to v osobách zaměstnanců ústavních zařízení, nestátních organizací
i nadřízeného Ministerstva práce a sociálních věcí.
Nezávislí odborníci z poradního sboru tak vždy z Úřadem představených žadatelů
vybraných pro konkrétní dítě hlasováním volí nejvhodnější žadatele o osvojení dítěte.
Žadatelé jsou v daném pořadí Úřadem oslovováni s dotazem, zda mají zájem
o seznámení s dítětem.
Pokud žadatelé projeví zájem o seznámení s dítětem, Úřad dohodne termín
a podrobnosti interakce. Ta již v souladu s metodickým doporučením probíhá za účasti
psychologa Úřadu.
V roce 2013 podaly žádost o zařazení do evidence žadatelů o osvojení z ciziny celkem
2 páry a 2 samožadatelky. Došlo k zařazení obou párů do evidence; samožadatelky
s ohledem na nedostatek vhodnosti k osvojení dítěte ze zahraničí do evidence zařazeny
nebyly.
Úřad pokračoval ve svých snahách zprostředkovat osvojení dítěte z ciziny českými
žadateli. V roce 2013 došlo k prvnímu úspěšnému zprostředkování osvojení z Filipín.
Jednalo se o žadatele, kteří byli do evidence Úřadu zařazeni v roce 2009, poté byli
zařazeni do evidence na Filipínách. Ke spárování s konkrétním filipínským dítětem tak
došlo zhruba po třech letech. Po akceptaci osvojení dítěte žadatelé odcestovali na jaře
2013 na Filipíny, kde proběhlo řízení o předání do péče před osvojením. Poté
odcestovali zpět do České republiky, kde bylo dítěti uděleno povolení k trvalému
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 13/25
pobytu. Filipínskému ústřednímu orgánu byly následně zaslány tři zprávy českého
orgánu sociálně-právní ochrany dětí o vývoji dítěte, na základě nichž Úřad obdržel
souhlas s osvojením nezletilé. Poté žadatelé podali k místně příslušnému českému
soudu návrh na osvojení dítěte a řízení dosud probíhá. V průběhu celého procesu
zprostředkování dítěte se ukázalo, že filipínský ústřední orgán velmi dobře spolupracuje
v souladu s haagskou adopční úmluvou a pro další české žadatele bude i do budoucna
možné žádat o osvojení filipínského dítěte.
Zájem žadatelů o osvojení dítěte ze zahraničí do České republiky se projevoval ve
velkém množství dotazů zájemců o osvojení dítěte s ciziny. Po objasnění celého
procesu mnohdy tento zájem ze strany žadatelů opadá, neboť je opřen o často
představy, které v realitě nelze naplnit. Na komunikaci s těmito zájemci se kromě
právníka adopčního oddělení podílí vždy také psycholog Úřadu. Kromě podání
relevantních informací psycholog v diskuzi se žadateli diskutuje mimoprávní aspekty
osvojení, zajímá se o motivaci žadatelů a o jejich psychickou připravenost na
mimořádně náročný proces mezinárodního osvojení. Při osobním setkání psychologové
také otevírají citlivá témata, jako je rasová tolerance a identita vizuálně odlišného dítě
v českém prostředí.
V rámci adopční agendy navštívilo Úřad také několik zástupců zahraničních organizací:
V březnu 2013 Úřad navštívil zástupce ústředního adopčního orgánu ze Španělska
společně se zástupcem Comunidad de Madrid. Účelem setkání bylo seznámení se
s adopčním procesem obou zemí, návštěva ústavního zařízení.
Na konci března a začátkem dubna 2013 Úřad navštívili zástupci dvou pověřených
adopčních organizací z Německa, Eltern-Kinder-Brücke a AdA. Cílem setkání bylo
zlepšení spolupráce, návštěva ústavního zařízení.
V srpnu 2013 Úřad navštívila nizozemská pověřená adopční organice, Nederlandse
Adoptie Stichting, a to za účelem nastavení podmínek budoucí spolupráce.
1.2.4 Další činnosti
V roce 2013 nadále narůstal počet tzv. „repatriací“, tzn. řešení situací, kdy se dítě –
občan členského státu Evropské unie nachází v jiném státě a je třeba je umístit do
ústavního zařízení nebo pěstounské péče v jeho domovském státě. Nejčastěji tyto
případy nastávají ve vztahu ke Slovenské republice. Pokud je třeba dítě „navrátit“, je
nutné postupovat podle článku 56 nařízení Brusel IIa, takže o umístění dítěte do
ústavního zařízení v jiném státě rozhoduje (mezinárodně) příslušný soud v místě, kde
má dítě obvyklé bydliště, případně kde se nachází, a to po konzultaci s ústředním
orgánem státu, do nějž má být dítě umístěno.
Obdobných případů Úřad evidoval nejvíce ve vztahu mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou. Šlo ve všech případech o situace, kdy se uvažovalo
o „navrácení“ dítěte, slovenského občana, na Slovensko. Jednalo se celkem
o 29 případů; z toho 9 dětí bylo „navráceno“ do Slovenské republiky a u 20 dětí soud
rozhodl o jejich ponechání v České republice jakožto ve státě jejich obvyklého bydliště.
Důvodem pro neuskutečnění „repatriace“ byla obvykle skutečnost, že dítě má v České
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 14/25
republice sourozence, jiného příbuzného nebo dokonce rodiče. Tyto děti buď zůstávají
v péči osob žijících v České republice anebo v ústavní výchově a obvykle jsou
v kontaktu se svými příbuznými.
V roce 2013 se Úřad zabýval případy, kdy došlo k odebírání dětí – českých občanů
z rodin, jejichž obvyklé bydliště bylo ve Velké Británii. Úřad evidoval obdobné případy u
16 českých rodin ve Velké Británii; tyto případy se týkaly celkem 41 dítěte. Důvody
odebrání byly rozmanité, většinou však zanedbání péče o děti, podezření z týrání, násilí
vůči dětem, závislost rodičů na alkoholu nebo jiných návykových látkách či jejich pobyt
ve výkonu trestu.
Bohužel Úřad je – vzdor systémovým opatřením a upozorňování na nutnost důsledného
dodržování informační povinnosti plynoucí z čl. 37 Vídeňské konzulární úmluvy –
informován o jednotlivých případech se značným zpožděním, většinou až v poslední
fázi soudního řízení, případně byl informován až poté, co soud ve věci rozhodl. Případy
Úřad podrobně sleduje, aktivně se podílí na vyhledávání příbuzných v České republice,
kteří by byli schopni a ochotni dítě převzít do své péče. Úřad tak nad rámec své
zákonné kompetence poskytuje právní poradentství, zajišťuje komunikaci mezi
ústředním orgánem, místními orgány ve Velké Británii, mezinárodní sociální službou,
velvyslanectvím, rodinou dítěte a orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Úřad dále
asistoval u několika případů, kdy britský soud postoupil věc k projednání vhodněji
umístěnému soudu v České republice, lze ovšem uvést, že tento postup je považován
nařízením Brusel IIa za naprosto výjimečný.
Nadále bylo od Úřadu často požadováno prošetření poměrů dětí v cizině nebo dokonce
zjištění jiných informací, např. zjištění poměrů rodičů či příbuzných žijících v zahraničí.
Pokud žádost byla podána soudem pro potřeby soudního řízení, odkazovaly zahraniční
ústřední orgány obvykle na nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 z 28. května 2001
o spolupráci mezi soudy členských států při zajišťování důkazů ve věcech občanských
a obchodních. Z tohoto důvodu Úřad pečlivě zvažuje, zda žádost zahraničnímu orgánu
postoupit či odkázat na jiný, k tomu určený právní nástroj.
Úřad byl také žádán zahraničními orgány o zjišťování informací v České republice. Zde
Úřad nadále intenzivně spolupracoval s místními orgány sociálně-právní ochrany dětí.
Úřad byl ustanoven ze strany soudů v 247 případech kolizním opatrovníkem podle § 37
odst. 2 zákona o rodině. S ohledem na četnost ústních jednání v uvedených věcech a
vzdálenost jednotlivých soudů od sídla Úřadu nebylo možné, aby se zástupci Úřadu
osobně účastnili všech jednání. Úřad proto v části případů využíval možnosti dané § 62
odst. 2 zákona č. 359/1999. Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, a
žádal o zastoupení při účasti na ústním jednání místní orgány sociálně-právní ochrany
dětí.
V rámci výkonu kolizního opatrovnictví se psychologové Úřadu aktivně zapojili do
zjišťování názoru dítě pro potřeby soudního jednání. Ze zkušenosti Úřadu je zcela
zřejmé, že zjišťování názoru dítěte provedením pohovoru s ním, nebo jeho výslechem
je značným stresorem především s ohledem na skutečnost, že systém stále není
dostatečně připraven a vybaven pro kvalifikované zjišťování názoru dítěte. Díky
znalostem věkových specifik, diagnostických metod, komunikačním dovednostem
a nastavení tzv. sitting (tedy uspořádání prostoru, kde je veden rozhovor) vedou
psychologové pohovor způsobem, který minimalizuje negativní prožívání u dítěte,
případně facilitují komunikaci mezi dítětem a soudcem/soudkyní. Tímto způsobem Úřad
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 15/25
usiluje o větší ochranu nezletilých, což je v souladu s jím zastávanými hodnotami a
přispívá k účinnému naplňování participačních práv dětí podle čl. 12 Úmluvy o právech
dítěte. Nadto informace získané profesionálním postupem jsou také relevantnější a
chrání dítě také negativ formální slyšení přímo před soudem během ústního jednání.
Úřad byl často ustanoven kolizním opatrovníkem dítěte v řízeních, kdy je cizí prvek
z pohledu zákonné působnosti Úřadu nepodstatný. Jedná se například o situace cizích
státních příslušníků, jež však dlouhodobě pobývají na území České republiky a nemají
žádnou vazbu k zahraničí, která by byla relevantní z hlediska výkonu sociálně-právní
ochrany dětí nebo soudní úpravy rodinných poměrů. Počet těchto případů snižuje
efektivitu práce a prostor pro případy, které jsou přeshraniční a vyžadují úkony
mezinárodní justiční spolupráce. Tato problematika byla opakovaně prezentována na
odborných akcích pro orgány sociálně-právní ochrany dětí i pro soudy, nicméně
rozhodnutí o tom, který subjekt bude ustanoven kolizním opatrovníkem dítěte, není
jasně specifikován žádným právním předpisem a záleží na uvážení soudu.
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 16/25
2.
Zpráva o hospodaření
2.1
Údaje o majetku
Úřad evidoval následující majetek: nehmotný majetek – software v celkové hodnotě
255.574,84 Kč, dlouhodobý hmotný majetek v celkové částce 3 560.843,25 Kč (jedná
se o vybavení kanceláří nábytkem a největší podíl na této částce je vybavení Úřadu
výpočetní technikou). Majetek je veden v pořizovacích cenách.
2.2
Rozpočet a jeho čerpání
2.2.1 Obecně
V roce 2013 hospodařil Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí s částkou
24 280 550,-- Kč. Pro rok 2013 byl stanoven Ministerstvem práce a sociálních věcí
v rámci rozpočtové kapitoly č. 313 rozpočet v celkové výši 20 553 000,-- Kč, v průběhu
roku však byl rozpočet Úřadu navýšen nejprve o částku 1 340 350,-- Kč z důvodu
navýšení počtu funkčních míst o čtyři, dále byl rozpočet Úřadu navýšen o částku
2 337 000,-- Kč na krytí běžných provozních výdajů (a to jak v souvislosti s navýšením
počtu funkčních míst, tak k odstranění systémového deficitu rozpočtu). Celkem bylo za
rok 2013 vyčerpáno 22 111 635,37 Kč rozpočtových prostředků, tj. 91 %.
2.2.2 Rozbor čerpání prostředků na platy
Limit prostředků na platy činil v původním rozpočtu částku 10 395.000,--Kč, z toho bylo
určeno 55.000,-- Kč na platby za ostatní osobní náklady.
V měsíci srpnu 2013 byl limit na platy zaměstnanců navýšen o 993.000,-- Kč,
v souvislosti s navýšením počtu zaměstnanců. Konečná výše mzdových prostředků pro
rok 2013 činila 11 388 000,-- Kč.
Na tarifní platy bylo vyčerpáno 7 430.474,--Kč, náhrady za dovolenou činily částku
144.256,--Kč, osobní příplatky a příplatky za vedení částku 1 735.335,-- Kč a na
odměnách bylo vyplaceno celkem 792.775,-- Kč. Na ostatní platby za provedenou práci
bylo vyplaceno 39.960,-- Kč.
Na zahraniční služební cesty bylo v roce 2013 vyčerpáno 82 808,75 Kč. Tato částka
byla vynaložena na akce uvedené v tabulce; do tohoto přehledu nejsou započítány
pracovní cesty, jež byly realizovány v rámci projektu blíže popsaného v kapitole 3:
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 17/25
Počet
zam.
Termín
1
11. až 14. 2.
3
4. až 9. 3.
3
28. 4. až 30. 4.
2
26. až 29. 6.
1
10. až 13. 9.
1
25. až 28. 9.
2
7. až 8. 11.
1
19. až 20. 11.
Destinace
Prešov,
Slovensko
Heidelberg,
Německo
Omšenie,
Slovensko
Dublin,
Irsko
Bratislava,
Slovensko
Trevír,
Německo
Smolenice,
Slovensko
Brusel,
Belgie
Účel
Mezinárodní konference řešení sporů v 21. století
Konference vymáhání výživného v EU a ve světě
Seminář Evropské justiční akademie k mezinárodnímu
rodinnému právu
Jednání ústředních orgánů podle nařízení Brusel IIa
Stáž u slovenského ústředního orgánu
Účast a aktivní vystoupení na
Europäischen Familienrecht 2014
Jahrestagung
zum
Konference o mezinárodních únosech dětí
Zasedání ústředních orgánů v rámci European Judicial
Network
Tab. 7: Zahraniční služební cesty
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 18/25
3.
Realizace
republice
projektu
Evropského
sociálního
fondu
v České
Identifikace projektu
Název:
Rozvoj partnerství v oblasti mezinárodní spolupráce
na Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
Registrační číslo:
CZ.1.04/5.1.00/81.00002
Zdroj podpory:
Evropský sociální fond v České republice – Operační
program Lidské zdroje a zaměstnanost
Termín realizace:
září 2012 až červen 2015
Celkové náklady projektu:
12 999 680,-- Kč
Obecný popis projektu
I v roce 2013 Úřad realizoval uvedený projekt. jeho realizace umožní, aby zaměstnanci
Úřadu kromě své běžné agendy byli schopni získat nové informace a zkušenosti
ze zahraničí a nástroje podpory pro zefektivnění činnosti Úřadu a dalších aktérů
sociálně-právní ochrany dětí. Mezi klíčové činnosti při realizaci projektu patří zejména
výměna zkušeností a přenos dobré praxe ze zahraničí, stejně tak i šíření získaného
know-how a výstupů projektu.
Realizace projektu přispěje k efektivní a transparentní sociálně-právní ochraně dětí
v mezinárodním měřítku, a to tím, že bude zvýšena efektivita činnosti Úřadu pro
mezinárodněprávní ochranu dětí systematickým rozvojem mezinárodních partnerských
sítí a dalším zvýšením kvalifikace zaměstnanců Úřadu. Projekt takto reaguje
na zvyšující se počty klientů Úřadu, a to snahou o zintenzivnění mezinárodní
spolupráce v oblasti rozvoje mezinárodní spolupráce.
K naplnění svých cílů je projekt rozdělen do tří sekcí zaměřených na rozvoj v oblasti
zprostředkování mezinárodního osvojení, v oblasti mezinárodní rodinné mediace
a řešení rodinně-právních konfliktů v rámci tzv. Mnichovského modelu, a v nastavení
spolupráce s ústředními orgány některých evropských států. Cíle budou naplněny také
prostřednictvím stáží zaměstnanců Úřadu na zahraničních ústředních orgánech,
proškolení
zaměstnanců
Úřadu
v mezinárodní
rodinné
mediaci,
účastí
na mezinárodních konferencích v zahraničí, mezinárodní konferencí pořádanou
v České republice a vzdělávacími akcemi pro další aktéry sociálně-právní ochrany dětí.
Zahraničními partnery projektu jsou německý ústřední orgán pro mezinárodní únosy
dětí a rodičovské konflikty a švédská organizace pověřená zprostředkováním
mezinárodního osvojení dětí.
Díky realizaci projektu budou zaměstnanci Úřadu mimo jiné schopni šířit dobrou praxi
ze zahraniční v rámci České republiky. Výstupem z projektu budou i letáky a webový
portál pro potřeby dalších zainteresovaných subjektů.
V roce 2013 proběhly tyto klíčové aktivity v rámci uvedeného projektu:
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 19/25
Základní mediační kurz
V období leden až březen 2013 absolvovalo 7 zaměstnanců Úřadu základní mediační
výcvik v rozsahu 100 hodin. Školili se v komunikačních technikách, teorii konfliktu,
způsobech mediace, prakticky nacvičovali modelové situace a složili závěrečnou
zkoušku. Absolvování kurzu je podmínkou účasti na nadstavbovém mediačním kurzu ve
Spolkové republice Německo.
Počet odborníků na mediaci se tedy na Úřadě navýšil na 10 zaměstnanců. Díky zvýšení
počtu mediátorů může Úřad flexibilně vyjít vstříc časovým možnostem klientů. Aktuálně
má Úřad klientům možnost zdarma nabízet mediaci v českém, slovenském, anglickém,
německém, francouzském a ruském jazyce. V případech, kdy je mezi stranami značná
vzdálenost, provádí Úřad také mediaci prostřednictvím Skype.
Stáž ve Velké Británii
Ve dnech 19. až 22. února 2013 se zaměstnanec Úřadu zpracovávající agendu Velké
Británie zúčastnil stáže na partnerských orgánech v Londýně v oblasti vymáhání
výživného, mezinárodních únosů dětí i další spolupráce v oblasti rodičovské
zodpovědnosti. Při návštěvě Velvyslanectví České republiky v Londýně byla řešena
rovněž problematika odebírání dětí z českých rodin žijících ve Velké Británii.
Konference Child friendly Justice v Belfastu
Ve dnech 7. až 8. března 2013 se tři zaměstnanci Úřadu zúčastnili konference
pořádané Akademií evropského práva s názvem Child friendly Justice: Guaranteeing
children’s rights within the EU legal Framework, která se konala v Belfastu. Důraz byl
kladen zejména na práva nezletilých v trestních i civilních řízeních, specifika a techniky
komunikace s dětmi při výsleších a soudních jednáních a nutnost spolupráce všech
orgánů a osob zapojených do řízení týkajících se dětí. Teoretické znalosti získané
v rámci přednášek byly následně procvičovány a diskutovány na workshopech, kterých
se účastnili jak přednášející odborníci, tak i posluchači.
Stáž v Rakousku
Ve dnech 8. až 11. dubna 2013 se zaměstnanec Úřadu zpracovávající rakouskou
agendu zúčastnil stáže na partnerském orgánu ve Vídni, tj. na Bundesministerium für
Justiz, v oblasti rodičovských únosů dětí, vymáhání výživného a prošetřování poměrů
v rodinách.
Stáž ve Francii
Ve dnech 15. až 19. dubna 2013 se zaměstnanec Úřadu zpracovávající francouzskou
agendu zúčastnil stáže na partnerských orgánech v Paříži.
Proběhlo setkání se zástupci příslušných odborů Ministère de la Justice (ministerstvo
spravedlnosti), Ministère des Affaires étrangères (ministerstvo zahraničí). Byly předány
vzájemné zkušenosti při vymáhání výživného, věcech mezinárodních únosů
a přeshraničních sociálních šetření.
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 20/25
Stáž v Itálii
Ve dnech 15. až 19. dubna 2013 se zaměstnanec Úřadu zpracovávající italskou agendu
zúčastnil stáže na partnerských orgánech v Římě. V rámci stáže proběhlo setkání se
zástupci Ministero della Giustizia (ministerstvo spravedlnosti), které je ústředním
orgánem pro vymáhání výživného a rodičovské únosy. Proběhla rovněž schůzka se
zástupci konzulárního oddělení Velvyslanectví České republiky v Římě.
Neformální setkání ústředních adopčních orgánů
Ve dnech 18. až 19. dubna 2013 proběhlo v Dublinu 18. neformální setkání ústředních
adopčních orgánů, kterého se zúčastnilo 23 zástupců členských států haagské Úmluvy
o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení. Příspěvky přednášejících se
týkaly např. problematiky mezinárodního osvojení a dětí se speciálními potřebami,
mezinárodního osvojení páry stejného pohlaví, dále se týkaly zkušeností s náhradní
rodinnou péčí v Severním Irsku a byla prezentována činnost stálého výboru Haagské
konference mezinárodního práva soukromého za rok 2012 s vyhlídkami do
budoucnosti.
Stáž v Polsku
Ve dnech 23. až 26. dubna 2013 se zaměstnanec Úřadu zpracovávající polskou
agendu zúčastnil stáže na partnerském orgánu ve Varšavě.
V rámci setkání se zástupci Ministerstwa Sprawiedliwosci (ministerstvo spravedlnosti),
které je ústředním orgánem pro spolupráci ve věcech vymáhání výživného,
rodičovských únosů a přeshraničních sociálních šetření, bylo jednáno o zvláštnostech
a odlišnostech postupů ústředních orgánů, jejich kompetencích a odlišnostech
vnitrostátní právní úpravy.
Konference Trevír, Německo, Encouraging Cross-border Mediation
Jednou z aktivit v projektu je účast zaměstnanců na konferencích s tematikou
mezinárodní mediace a Mnichovského modelu. Taková se uskutečnila ve dnech 25. a
26. dubna 2013 v německém Trevíru, kde ji organizovala Akademie evropského práva
pod názvem Encouraging Cross-border Mediation (Podpora přeshraniční mediace).
Stáž v Chorvatsku
Ve dnech 13. až 17. května 2013 se zaměstnanec Úřadu zúčastnil stáže na
partnerském orgánu v Záhřebu. Proběhlo setkání se zástupci Ministarstvo socijalne
politike i mladih (ministerstvo sociálních věcí a mládeže), s chorvatským ústředním
orgánem ve věcech vymáhání výživného i únosů. Diskutovány byly otázky týkající se
stávající praxe v souvislosti se vstupem Chorvatska do Evropské unie. Proběhla rovněž
návštěva Velvyslanectví České republiky v Záhřebu a nevládní neziskové organizace
„Poliklinika pro ochranu dětí města Zagrebu“, která se zabývá pomocí dětem
s traumaty.
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 21/25
Stáž u partnera projektu ve Švédsku
Ve dnech 18. až 25. května 2013 se zaměstnanci oddělení mezinárodního osvojení
a psycholožka Úřadu zúčastnili studijního pobytu ve Švédsku za účelem získání dobré
praxe od zkušeného zahraničního partnera v oblasti mezinárodního osvojení, zejména
z rozvojových zemí. V rámci programu, který zaštiťovala partnerská adopční organizace
Barnen Framför Allt – Adoptioner (BFA), se zaměstnanci Úřadu seznámili s činností
ústředního adopčního orgánu, pověřené adopční organizace, s činností sociálních
pracovníků a soudů v procesu mezinárodního osvojení. Také se setkali s rodinami,
které adoptovali děti z České republiky i z jiných zemí.
Stáž v Dánsku
Ve dnech 28. až 31. května 2013 se zaměstnanec oddělení mezinárodního osvojení
zúčastnil stáže na partnerském orgánu v Dánsku.
V rámci stáže zástupce Úřadu navštívil orgány, se kterými Úřad spolupracuje při
osvojení dětí do zahraničí. Konkrétně se jednalo o Social-og Integrationsministeriet, The
State Administration for Greater Copenhagen a AC International Child Support.
Stáž přispěla ke zrychlení a zefektivnění vzájemné spolupráce.
Stáž ve Španělsku
Ve dnech 27. až 30. května 2013 zaměstnanec Úřadu zpracovávající španělskou
agendu realizoval stáž na spolupracujících orgánech v Madridu. Stáž přispěla
k identifikaci problematických bodů spolupráce, ze strany Úřadu nabídnuta možnost
spolupráce při jejich řešení. Španělská strana však vykazuje poměrně velkou rigiditu
způsobenou zejména personálním poddimenzováním ústředních orgánů.
Stáž na Ukrajině
Ve dnech 3. až 7. června 2013 se zaměstnanec Úřadu uskutečnil stáž na partnerském
ústředním orgánu v Kyjevě.
Proběhlo setkání se zástupci oddělení mezinárodního práva soukromého Ministerstva
spravedlnosti v Kyjevě, které je ústředním orgánem jak pro únosy, tak pro vymáhání
výživného. Předány informace o postupu Úřadu v obou oblastech, řešena možnost
výkonu rozhodnutí ve věcech únosů dětí.
Díky stáži se podařilo zjistit specifika ukrajinské právní úpravy, byl navázán užší kontakt
s ústředním orgánem, byly řešeny konkrétní problematické případy.
Nadstavbový mediační výcvik v Berlíně
Ve dnech 7. až 10. října 2013 proběhl nadstavbový mediační výcvik v Berlíně, kterého
se účastnilo 9 proškolených mediátorů Úřadu. Výcvik byl zaměřen na specifika mediace
rodinných situací s přeshraničním prvkem, tedy např. rodičovských únosů či otázek
styku dítěte s rodičem.
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 22/25
Výcvik vedli zkušení mediátoři z Německa, Rakouska, Nizozemí, Belgie a Velké
Británie. Během 4 dnů školení se zaměstnanci Úřadu blíže seznámili s problematikou
mezinárodních rodin, mezikulturních aspektů komunikace nebo s rolí nezletilého dítěte
v průběhu mediace. Velký prostor byl věnován také procesu separace partnerů, hovořilo
se o dynamice rozvodu a o roli jednotlivých členů rodiny v tomto procesu.
Lektoři nabídli své profesní zkušenosti a představili modely mediace, které se uplatňují
v jejich domovských státech. Velký důraz byl kladen na přípravnou část mediace
a specifika mediace tzv. haagských případů, zejména rodičovských únosů dětí.
Při praktických nácvicích si zaměstnanci Úřadu vyzkoušeli mediaci modelové situace,
kdy sepisovali dohodu o mediaci, zjišťovali potřeby a zájmy stran, ošetřovali jejich
emoce, rozvíjeli možnosti řešení situace a snažili se vést proces k dohodě stran
mediace.
Lektoři pro zaměstnance Úřadu připravili také návštěvu berlínské centrály MiKK, e. V.
(Mediation bei internationalen Kindschaftskonflitken) nebo neformální setkání se
soudkyní specializující se na haagské kauzy s německou styčnou soudkyní.
Stáž na Slovensku
Ve dnech 10. až 13. září 2013 dva zaměstnanci Úřadu uskutečnili stáž na slovenských
spolupracujících orgánech.
Proběhla setkání se zástupci Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej
republiky, Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny, Centra pre medzinárodnoprávnu
ochranu detí a mládeže a Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky.
V rámci setkání byly projednávány obecné otázky právní úpravy v oblasti vymáhání
výživného, rodičovských únosů dětí a prošetřování poměrů. Díky stáži došlo k předání
informací o rozdílech právní úpravy, byl navázán užší kontakt se spolupracujícími
orgány a rovněž byly řešeny konkrétní problematické případy.
Stáž v Německu – Mnichovský model
Ve dnech 30. 7. až 2. 8. 2013 proběhla stáž v Berlíně a Mnichově, kterou organizoval
smluvní partner projektu – Bundesamt für Justiz. Cílem stáže bylo načerpat informace
o Mnichovském modelu, tak aby získané poznatky a kontakty mohly být využity při
zpracování rozsáhlé německé agendy Úřadu.
Mnichovský model je způsob propojení spolupráce zúčastněných subjektů v řízení
o péči o děti. V tomto řízení spolupracují soudy s orgány sociálně-právní ochrany dětí,
advokáty, poradenskými centry, mediátory, opatrovníky, soudními znalci atd. Model
vznikl v Mnichově v roce 2007.
Během první části stáže v Berlíně navštívili čtyři zaměstnanci Úřadu centrálu MiKK,
e. V., absolvovali seminář pro odborníky sdružené modelem spolupráce v rodičovských
konfliktech, setkali se se soudci, kteří rozhodují v řízeních o mezinárodních únosech a s
německým styčným soudcem.
Během druhé části stáže v Mnichově se zaměstnanci účastnili konzultace se sdružením
opatrovníků v Německu, které úzce spolupracuje se soudy a dalšími odborníky
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 23/25
na rodinné právo, setkali se se zakladateli Mnichovského modelu a s advokáty
a mediátory podílejícími se na řešení mezinárodních únosů.
Půldenní kazuistické semináře
V průběhu roku 2013 se konaly čtyři semináře, které tematicky navazovaly na základní
mediační kurz, a umožnily seznámení s mediací a jejími technikami i pro zaměstnance,
kteří nejsou školenými mediátory. Tyto semináře tak přispívají ke celkovému růstu
profesionality celého týmu Úřadu.
Doprovázení delegace Ruské federace
V rámci navazování spolupráce se zahraničními orgány se Úřad podílel na organizaci
programu návštěvy ruské delegace složené z představitelů zastupujících kancelář
prezidenta Ruské federace, ruskou vládu, partnerský ústřední orgán, ombudsmana a
některé nestátní nevládní organizace. Rusko ratifikovalo 28. haagskou úmluvu z roku
1980 a 34. haagskou úmluvu z roku 1996, a proto oslovilo partnery v Evropě s cílem
zajištění přenosu know-how a navázání spolupráce.
Úřad má v agendě několik složitých případů právě s Ruskem, proto bylo pro
zaměstnance Úřadu, kteří s touto agendou pracují, velmi důležité se setkat a nastavit
systém vzájemné spolupráce. Za tím účelem proběhla ve dnech 18. až 20. června 2013
z části v Brně a v z části v Praze řada jednání za spoluúčasti Ústavního soudu,
Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva práce a
sociálních věcí.
Podle vyjádření ruské delegace, která absolvovala obdobné cesty do jiných členských
států Evropské unie, je systém naplňování uvedených haagských úmluv nastaven
v České republice i ve srovnání s jinými navštívenými zeměmi na velmi vysoké úrovni.
Ačkoliv došlo při spolupráci s Ruskem k určitému pozitivnímu vývoji, nenaplnila se
zdaleka všechna očekávání, jež Úřad s návštěvou ruské delegace spojoval.
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 24/25
4.
Závěrečné hodnocení
K posílení kompetencí Úřadu jako ústředního orgánu v oblasti mezinárodněprávní
ochrany dětí přispěly aktivity z realizovaného projektu (kapitola 3.), které zlepšily
komunikaci s partnerskými zahraničními orgány, rozšířily portfolio služeb nabízených
Úřadem v rámci sociálně-právní ochrany dětí (zejména pokud jde o mediaci) a přispěly
k převzetí dobré praxe ze zahraničí (zejména pokud jde o osvojení).
Rok 2013 představoval proces dalšího zlepšování úrovně služeb veřejné správy
poskytovaných občanům a směřování k prohloubení otevřenosti Úřadu a k posílení
klientského přístupu.
Brno 30. červen 2014
JUDr. Ing. Zdeněk K a p i t á n, Ph.D.
ředitel
Zpráva o činnosti úřadu za rok 2013
strana 25/25