166 (13.-27.9.) - Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou

neděle 13. 9. 2015 - neděle 27. 9. 2015
Kříži věrný,
ze všech stromů
vzácný strome jediný,
žádný se ti nevyrovná
listím, květem, ovocem.
Blahé dřevo, blahým hřebem
blahé drží břemeno.
Opěvujte, ústa, vavřín
v slavném boji získaný,
o skvělém vítězství kříže
pějte slavný chvalozpěv:
kterak Vykupitel světa
obětován zvítězil.
S prarodiči svedenými
Tvůrce soucit projevil:
zakázaný plod když snědli,
a tak smrti propadli,
naznačil, že jiné dřevo
vzniklou škodu napraví.
Svatý kříži, ty jsi nesl
za hřích lidstva smírný dar,
stal ses novou archou spásy
světu, který ztroskotal,
z tebe stéká k spáse světa
Beránkova svatá krev.
HYMNUS ze svátku Povýšení svatého Kříže
Kalendář:
13.9. sbírka na podporu aktivit
děkanství
14.9. v 9 hod. setkání MM na mateřské
dovolené
15.9. v 19 hod. v LD setkání Modliteb
matek
18.9. v 19 30 hod. setkání biřmovanců
23.9. v 18 30 hod. v LD setkání MM
babiček
Mimo naši farnost:
13.9. od 14 30 hod. farní den v Třebíči
U Kostelíčka
17.9. v 19 hod. v aule KG v Třebíči
přednáška MUDr. Jaromíra Matějka
„Jak o sobě rozhodnout, když už se
rozhodnout jako pacient nemohu?“
27.9. ve 14 hod. Slavnostní odhalení
památníku sv. Zdislavy v Křižanově
4.10. od 14 30 hod. Větrání kostela
a varhan v Lidéřovicích
26.-31.10. v Hrotovicích Duchovní
cvičení vede P. George Biju VC
Stránka 2
Milí farníci,
všechny vás zdravím pokojem Kristovým. V prvních čtrnácti dnech měsíce
září si připomínáme milé mariánské svátky, kdy na mnohých poutních místech,
jako jsou Žarošice, nedaleké Přibyslavice a dalších, si v kostelích připomínáme
svátek Narození Panny Marie a památku Jména Panny Marie.
V polovině tohoto měsíce k nám mohou promlouvat pro sekulární společnost možná ne tak sympatické svátky, které ale pro křesťany mají závažný důsledek pro vztah ke Kristu a Panně Marii. Zvláště ten první má význam teologický i mystický. Povýšení svatého kříže je svátek výlučně a eminentně křesťanský. Představuje nám Krista Vykupitele, trpícího a umírajícího pro spásu světa
na kříži, který posvěcuje nástroj umučení na oltář. Současně dřevo kříže nás vede k zamyšlení nad bolestí. Kdosi „Cítíš-li se slabý,
zaznamenal: „Řekni, jaký je tvůj poměr k bolesti a já ti
malátný
řeknu, jaký jsi“. Bolest je příležitostí k přemýšlení, je zdroa nešťastný,
jem hlubšího života, je možností setkání s Bohem.
začni děkovat
Velké množství zobrazení Ukřižovaného vystihuje
velkou bolest Ježíšovu, nad kterou se už dnes málokdo
a hned se ti
pozastaví a zachvěje. Známe však světce, kteří plakali ze
povede líp.“
soucitu a lítosti, když rozjímali o utrpení našeho Vykupitele. Snad nejznámější jsou zobrazení Ukřižovaného, nad Albert Schweitzer
nimiž plakával sv. František z Assisi. Dojímala ho zloba
těch, kteří tuto bolest zapříčinili. Na kříž můžeme pohlédnout bez účasti –
vždyť jsme si už dávno zvykli, nebo rozjímat a modlit se a prosit o milost pochopení. Tak umírá Spravedlivý za nás hříšníky. Bez kříže by nebylo vykoupení
lidstva. Proto tajemství vykoupení Ježíšovým utrpením na kříži a jeho bolestnou
smrtí zasahuje každého člověka, má platnost v každé době, v každém národě
a jako znamení spásy kříž spojuje celé lidstvo. Kristus na kříži je blízký každému, kdo trpí a vlévá naději na vzkříšení, které leží za horizontem utrpení. Tak
člověk může nacházet v Pánu Ježíši novou sílu ve vlastních křížích a souženích.
Víra v Krista, Božího Syna a Vykupitele nám otevírá cestu k věčné spáse a nabízí útěchu, kterou potřebuje a stále hledá. Podobně bychom se mohli zamýšlet či
rozjímat nad obrazem P. Marie, která stojí pod křížem, či drží v náručí svého
jediného syna. I ona – Mater dolorosa – přes velkou bolest nese v sobě perspektivu velikonočního rána a konečného vítězství lásky.
Tyto obrazy jsou modernímu člověku velmi často vzdálené. Vždyť utrpení,
bolest a smrt se považují za největší nepřátele lidstva. Většina konzumního světa
přemýšlí, jak si nejvíc zpříjemnit život – nejlépe nepracovat, dopřát tělu, co si
Stránka 3
žádá po všech stránkách. Tak tento styl
života přechází na budoucí generace,
kde bývá v opovržení sebezápor, oběť,
soucit. Trend, aby děti, které nedokážou
rozlišit, co jim prospívá, ať už v jídle,
zábavě bez ohledu na jejich tělesný či
duchovní život, nese záhy své plody.
Odříct si něco, držet půst se dnes nenosí. Tím vším se pokolení připravuje na
nepřipravenost na různé zkoušky, utrpení, konfrontace s odpovědností za
sebe i bližní.
Vyprosme si, aby nám pohled na
kříž nikdy nezevšedněl, ale aby byl vždy
znamením, nad kterým žasneme a za
který děkujeme.
Liturgické texty
24. neděle v mezidobí
1. čtení: Iz 50,5-9a
2. čtení: Jak 2,14-18
Evangelium: Mk 8,27-35
25. neděle v mezidobí
1. čtení: Mdr 2,12a.17-20
2. čtení: Jak 3, 16-4, 3
Evangelium: Mk 9, 30-37
26. neděle v mezidobí
1. čtení: Nm 11, 25-29
2. čtení: Jak 5, 1-6
Evangelium: Mk 9,38-43.45.47-48
Ptáme se...
… našeho rodáka, P. Pavla Kosmáka SDB.
Jak těžké bylo rozhodnutí vstoupit do řádu salesiánů a co bylo impulsem?
K vážnému rozhodování došlo vlastně až na vojně. Ale od začátku: u nás
v Jaroměřicích byla vhodná půda – byli tu dobří kaplani, fungovalo společenství
a velkým obohacením byl P. Pekárek, který dokázal opravdu přiblížit Boha.
A taky chaloupky, kam jsem začal jezdit a poznávat jiný svět. Chaloupky měly
rodinného ducha na rozdíl od pionýrského tábora, kde jsem jednou byl a vůbec
mě neoslovil. Na chaloupkách lidé dokázali zprostředkovat setkání s živým
Kristem. Když jsem byl na učňovské škole, moc věřících kluků tam nebylo
a o víře se vůbec nemluvilo. V té době jsem začal jezdit jako animátor a tam
jsem poznával lidi z podzemní církve, to pro mě bylo hodně silné.
Když jsem jel vlakem do Brna na vojnu, modlil jsem se růženec za to, abych
potkal někoho s podobným názorem. Pak jsem uviděl kluka, který měl na prstě
prstýnek – růženec. Nakonec to dopadlo tak, že nás s Jurajem dali spolu. V té
době se rodilo moje rozhodnutí. Měl jsem ale jen učňovskou školu, nikdy jsem
netoužil studovat a nyní mi to chybělo. Maturitu jsem udělal na Biskupském
gymnáziu v Brně a později pokračoval ve studiu teologie v Českých Budějovicích.
(Pokračování na stránce 4)
Stránka 4
(Pokračování ze stránky 3)
O hodně později jsem potkal jeho bratra,
salesiána a ten mi řekl, že Juraj je taky knězem.
Jak se pracuje s romskými dětmi?
Jde o každodenní hledání. My v Ostravě
jsme Středisko volného času a je to vlastně
školské zařízení. Máme také zaměstnance a je
štěstí, že jsou věřící, za to jsem rád. Bez víry
by byla naše práce běh na dlouhou trať. Pro
romské děti je pravidelnost velkým problémem. Děti žijí ve velmi těžkých podmínkách
a jsme rádi, když se k nám vrací. Občas vidíme i malý výsledek. My, křesťané,
máme individuální vztah s Bohem. Je ale problém, kam vzít ty děti. Pozvat je do
kostela není nejlepší řešení, protože ony vůbec netuší, co se tam při mši děje, to
není prostor pro osobní setkání. Proto jsem rád, že blízko Ostravy je vesnička
Hať, kde působí misijní tým tří lidí a my tam každý měsíc jezdíme. Probíhaly tam
kurzy Alfa, různé akce pro děti, konají se večery chval, rozhovory, promítání
s texty a v kostele se setkávají mladí i staří. Příjemné je, že místní dobře přijímají
i ty „naše“ děti a že je tam vidět proměna.
Říká se, že kněz, než se dá na kněžskou službu, by měl být zamilovaný.
Co ty na to?
Člověk by měl být zamilovaný furt. Já jsem neprošel žádným vážným vztahem,
nestihl jsem to, ale zamilovaný jsem taky byl, to je normální. Jsem omilostněný
hříšník, jak říká papež František. Neměli bychom mít předsudky. Bůh nás přijímá
a uschopňuje k životu.
Jaký máš osobní vztah k Panně Marii, jakou roli hraje v tvém životě?
Pro mě růženec a díky němu třeba seznámení se s kamarádem na vojně. Navíc
salesiáni – don Bosko na růženci stál.
Na druhou stranu je pro nevěřící modlitba růžence těžká. „Romáky“ na Slovensku růženec neučí ani řeckokatolíci.
Kde, kdo nebo co ti „dobíjí baterky“?
V tom jsem za Ostravu rád. Ve Fryštáku to bylo pěkné, jezdil jsem na vodu,
lezl po skalách, byly to silné věci. Ale skrze ty „Romáky“ mi to víc pomáhá
k prožívání, hledání autentičnosti, člověk je překvapen, naráží na svoje hranice,
snad to vede k nějaké větší vydanosti Bohu. Takže moje baterky dobíjí ty změny.
Žít tady a teď s vírou v Boží milosrdenství. Teď v Brně na konferenci jsem viděl
(Pokračování na stránce 8)
Stránka 5
Rozjímání „Otče náš ….“ pokračování.
Za svého pobytu v Beskydech jsem šel jeden
den pomoci místnímu faráři. Cesta dolů, celý den
namáhavá práce a večer cesta nahoru mě dost
vyčerpala. Druhý den jsem se rozhodl odpočívat.
Od rána jsem se snažil pokračovat
v rozjímání Otčenáše - prosbu - Přijď království tvé. Ten den se mně moc nedařilo. Únava
z předešlého dne a roztržitosti všeho druhu mě
rušily od rozjímání.
Přijď království tvé - kde je Boží království,
tam je láska, pokoj, mír, svoboda. Snažil jsem se
myslet na země, kde je válka, pronásledování
a nepokoje. Na lidi v Nigérii, Severní Koreji, Svaté zemi, Sýrii, Iráku, Ukrajině a jinde ve světě.
Modlil jsem se za ně, i když jsem si uvědomoval, že moje modlitba je jen nepatrná
kapka v moři bolesti. Také jsem si uvědomil, že i v bohatých západních zemích je
Boží království rafinovaně a systematicky vytěsňováno ze života lidí.
Přijď království tvé - v mé hlavě bylo všechno, jen ne Boží království. A v té
chvíli mně to došlo. Do svého okolí je můžu vnášet jen částečně, protože to záleží
i na ostatních. Jestli je v této chvíli Boží království v mém srdci, to záleží jen na
mně. Tady není kompromis, buďto ho teď v této chvíli přijmu, nebo dám přednost něčemu jinému. Buď se budu rozhodovat podle Boží vůle, nebo na ni nebudu brát zřetel. Buď se rozhodnu pro ně, nebo je odmítnu. To nemůže být jen na
půl.
Dal jsem si předsevzetí, že při zpytování svědomí budu svůj den hodnotit,
jestli jsem při svém rozhodování, řečech a myšlenkách dbal na to, jestli je v mém
srdci Boží království.
Pane, prosím tě, aby přišlo tvé království tam, kde je válka a útisk
a přineslo mír a svobodu.
Prosím také, abys vládl tam, kde se všechno podřizuje materialismu,
konzumu, zábavě, falešným ideologiím.
Mně odpusť, že se často při svém rozhodování, jednání a mluvení
mnohdy nezamýšlím, jestli je to podle tvé vůle.
Přijď tvé království prosím také do mého srdce, aby odtud mohlo
přecházet dál. Do rodiny, na pracoviště…., tam kde právě jsem.
J.J.
TAJENKA: Víra je JAKO PEVNÝ DŮM.
Stránka 6
Něco pro děti
ZNÁŠ VYZNÁNÍ VÍRY?
Apoštolské vyznání víry je modlitba, která shrnuje všechno, v co věříme. Její
kořeny sahají až k apoštolům. Vyznání víry je poznávacím a spojovacím znamením všech křesťanů. Odevzdává se z generace na generaci jako vzácný poklad.
Podle starobylé tradice má dvanáct článků.
Náš dům
je postaven
z
dvanácti
v e l k ý c h
„cihel“. Když
je poskládáš
tak, aby vytvořily správný text Apoštolského vyznání víry, tak
písmena
v
pravém
horním rohu
každé cihly
vytvoří tajenku.
TAJENKA: Víra je … _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Výuka náboženství ve školním roce 2015-2016
Začíná se od 14.9. 2015
1. ročník
2. ročník
4.,5.,6. ročník
7.,8. ročník
11 10 - 11 55 hod.
00 -
45
12
12 hod.
15 13
14 00 hod.
14 00 - 14 45 hod.
PONDĚLÍ
třída 1.A
PONDĚLÍ
PONDĚLÍ
PONDĚLÍ
třída 2.B
třída 6.B
třída 6.B
Pořad bohoslužeb
Den
Liturgická oslava
Stránka 7
Čas
7
neděle
13.9.
pondělí
14.9.
úterý
15.9.
středa
16.9.
čtvrtek
17.9.
pátek
18.9.
sobota
19.9.
30
pondělí
21.9.
úterý
22.9.
středa
23.9.
čtvrtek
24.9.
pátek
25.9.
sobota
26.9.
za živou a zemřelou rodinu Dvořákovu,
Svobodovu a Nečesalovu
19 00
za Antonína Heraleckého
Povýšení svatého kříže
19 00
za Bohumila Krátkého, bratra a rodiče
Panna Maria Bolestná
7 30
za živou a zemřelou rodinu Šimečkovu
sv. Ludmila
17 30
za rodiče Salákovy, dceru,
zetě a snachu
sv. Kornélius a Cyprián/
sv. Robert Bellarmin
19 00
za kněžská a řeholní povolání
sv. Josef Kupertinský
19 00
za rodinu Tomanovu, Chocholoušovu
a Reslovu
sv. Januárius
19 00
za Ludmilu Hlochovu a vnuka
25. neděle v mezidobí
sv. Matouš
za farníky z Popovic
11 00
za Terezii a Antonína Ryglovy a rodinu
19 00
za rodiče Plíškovy, dceru, syny a vnuky
19 00
na úmysl dárce
7 30
na poděkování za 20 let manželství a za
živé a zemřelé členy rodiny
sv. Konstanc z Ankony/
sv. Pio z Pietrelciny
17 30
za živou a zemřelou rodinu Svobodovu
sv. Gerard (Jaromír)
19 00
za kněžská a řeholní povolání
sv. Kleofáš
19 00
za manžele Bláhovy a živou rodinu
sv. Kosma a Damián
19 00
za Vlastu Tomkovou, rodinu Tomkovu,
Horákovu a Petrů
sv. Mořic a druhové
7 30
neděle
27.9.
za farníky z Dolních Lažan
11 00
24. neděle v mezidobí
7 30
neděle
20.9.
Bohoslužby
26. neděle v mezidobí
za farníky ze Štěpánovic
11 00
za pana děkana P. Václava Küchlera
19 00
za Milana Rivolu
Stránka 8
(Pokračování ze stránky 4)
divadlo jednoho herce o sv. Františku z Assisi. První františkáni byli
vlastně kumpáni z hospody.
Tvé kázání je plné příběhů a vtipů. Kde bereš inspiraci?
Snažím se příběhy hledat. Často dělám jiné věci a někdy mi něco, co
zrovna vidím, navodí nějakou asociaci. Odevzdávám to Bohu. Vše, co
prožívám s Bohem, může přetavit. Poklad víry je v nádobě hliněné. Mám
strašně rád verš žalmu 37 (už jsem o něm tady někdy mluvil): „Raduj se
v Hospodinu a dá ti vše, oč požádá tvé srdce“. Na Slovensku jsem hleděl, jak
jsou Romové mezi sebou rozhádaný, jak si jdou po krku a najednou to tam není, Bůh to uzdravil. Já nemusím něco urvat, stačí odevzdat se. Hlavně nedávat
jen ze sebe, ale z Božích milostí. To je jako s tím džbánem. Když už je prázdný
a není z čeho brát, tak už jsou jen ty úlomky, dávám jen ty střepy …
Katolík, protestant, muslim a žid spolu při večeři diskutují. Katolík: „Mám
takové jmění, že se chystám koupit Citibank!“ Protestant: „Já jsem tak bohatý,
že si koupím General Motors!“ Muslim: „Já jsem pohádkově bohatý princ
a hodlám koupit Microsoft!“ Potom se všichni obrátí na žida. Ten si míchá
kafe, potom opatrně položí lžičku na stůl, upije trochu, podívá se na všechny
a ledabyle prohodí: „Já ale nic z toho neprodávám!“
VĚTRÁNÍ KOSTELA A VARHAN
v kostele sv. Linharta v Lidéřovicích
v neděli 4. října 2015 od 14 30 hodin
bude věnováno básním, které za Protektorátu v roce 1940
napsal jako posilu pro náš národ František Halas
a vydal je ve sbírce nazvané
NAŠE PANÍ BOŽENA NĚMCOVÁ
Verše přednese a průvodním slovem přiblíží Michal Ježek
Varhanní hudbě dá zaznít P. Christian Pšenička, O.Praem.
Přijměte srdečné pozvání!
Informační letáček farnosti Jaroměřice nad Rokytnou
K tomu, co člověk hledá
v kostele,
patří také opora v životních zkouškách
a v těžkých časech.
Rádi bychom v našem
kostele dali zaznít veršům, poukazujícím na
oporu,
která může být společná
věřícím i nevěřícím: slovo,
mateřský jazyk a jeho
krása.
Tisk zajišťuje:
Redakční rada:
P. Jan Kovář, e-mail: [email protected] , tel.: 736523628
Jan Vlček, e-mail: [email protected], telefon: 776303384
Miroslava Prokopová, e-mail: [email protected], telefon: 724510727
Marie Vorlíčková, e-mail: [email protected], telefon: 605720952
Jana Kopečková, e-mail: [email protected], telefon: 777014575
WWW.FARNOSTJAROMERICE.CZ