STR ´ A ˇ ZN ´ AV ˇ E ˇ Z

8´ ˇ
´ ˇ ˇ
STRAZNAVEZ
´
´
´ ´
´
HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I
ˇ
L zi, ´
´ ´
ktere lidem branı
milovat Boha
1 . LIS TOPADU 201 3
8´ ˇ
´
ˇ ˇ
STRAZNAVEZ
´
´ ´
´
´
HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I
Vol. 134, No. 21
Semimonthly
CZECH
ˇ
´ ˇ ´ ˇ ˇ
TENTO CASOPIS, Strazna vez,
ˇ ´ ˇ´ ˇ
prinası cest Jehovovi Bohu,
´
´
´
panovnıkovi celeho vesmıru.
ˇ ˇ
´
Utesuje lidi dobrou zpravou o tom,
ˇ
ˇ´
´
´
´
ze Bozı nebeske kralovstvı brzy
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
odstranı veskerou spatnost a pretvorı
´
´ ˇ
´ ˇ
´
zemi v raj. Sve ctenare take vede
´ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
k vıre v Jezıse Krista — v to, ze dıky
´
ˇ
ˇ ˇ ´
jeho smrti mame nadeji na vecny
ˇ
ˇ
´ ´
´
zivot a ze nynı vladne jako kral
ˇ´
´
´
ˇ
Bozıho kralovstvı. Tento casopis je
´ ´
ˇ ˇ ˇ
vydavan nepretrzite od roku 1879.
´
ˇ
ˇ´
Je nepoliticky a pevne se drzı Bible
jako autority.
(
´ ´
´
Vych az ı ve 210 jazyc ıch,
´
´
´
˚
v celkovem n akladu 44 978 000 v ytisku.
NOVEMBER 1, 2013
´ ´
HLAVNI T EMA
ˇ
´
´ ´
Lzi, ktere lidem branı
milovat Boha STRANY 3–7
ˇ
˚ ˇ
´ ˇ ˇ ´
Proc muze byt tezke milovat Boha 3
ˇ ˇ
˚
´
´
Lez, ze Buh nema jmeno 4
ˇ ˇ
˚
´
Lez, ze Buh je tajemstvı 5
ˇ ˇ
˚
´
Lez, ze Buh je krut y 6
´
˚ ˇ
Pravda vas muze osvobodit 7
´
´
ˇ´
Mate zajem o dalsı
informace nebo
´
o bezplatne studium
Bible?
ˇ
´
Navstivte stranky
www.jw.org
ˇ
nebo napiste
ˇ´
ˇ
na prıslusnou adresu.
ˇ
´
CESKA REPUBLIKA:
´
ˇ
´
ˇ
Nabozenska spolecnost
ˇ
´
Svedkove Jehovovi
PO BOX 90
198 00 Praha 9
SLOVENSKO:
´
ˇ
´
ˇ
Nabozenska spolocnos
Jehovovi svedkovia
P. O. Box 2
830 04 Bratislava 34
´
´
Uplny seznam adres najdete
na www.jw.org /contact.
ˇ ´ ˇ ´
DAL S I CL ANKY
´
´ ˇ
Prakticke rady pro rodinny zivot –
´
´ ´
´ ˇ
´
Jak mluvit s dospıvaj ıcım d ıtetem a neh adat se 8
ˇ´
Poznejte Bozı osobnost –
ˇ ˇ
´
´
Odme nuje ty, „kdo ho s opravdovostı hledaj ı“ 11
´
Napodobujte jejich vıru –
´ ˇ
Byla „prohl asena za spravedlivou skutky“ 12
ˇ
´
´
Odpovedi na biblicke otazky 16
(s
´
VICE ONLINE www.jw.org
ˇ
´
´
´
´ ´
CAST
ˇ E OT
˚ AZKY T YKAJ
´ ICI SE
SVEDKU JEHOVOV YCH –
ˇ ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
Verıte, ze jedine vase
´
ˇ
´
´
nabozenstvı je to prave?
˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙
´ ˇ
Tato publikace nenı urcena k prodeji.
´
´
ˇ
´
´
Je poskytovana v ramci celosvetove biblicke
ˇ ´
´ ˇ
´
´
vzdelavacı cinnosti, ktera je podporovana
´
´
dobrovolnymi dary. Pokud nenı uvedeno jinak,
´
´
ˇ
´
´
jsou biblicke citaty prevzaty ze Svateho Pısma —
ˇ
´
ˇ
´
Prekladu noveho sveta (se studijnımi
´
poznamkami).
´ ´ ´
Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibelund Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas,
ˇ
´
e. V., Selters/Taunus. Odpovedny redaktor:
Ramon Templeton, Selters/Taunus.
5 2013 Watch Tower Bible and Tract Society
ˇ
´
of Pennsylvania. Vsechna prava vyhrazena.
Printed in Germany.
r
´
ˇ
´
´
(Najdete pod O NAS ˛ CASTE OTAZKY)
8´ ˇ
ˇ
˚
´
CASOPIS´ SI V RUZN
˚ ˇ YCH
´ FORMATECH MUZETE
STAHNOUT Z INTERNETU
´
ˇ ˇ
1 . LIS TOPADU 201 3
STRAZNAVEZ
´
´
´ ´
´
HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I
ˇ
L zi,
´
´ ´
ktere lidem branı
milovat Boha
´ ´
HLAVN I T EMA
ˇ
Nahore: Trojice, Museo Bardini, Florencie;
ˇ
uprostred: peklo, 5 Photononstop/Superstock
ˇ ˚ ˇ
´ ˇ ˇ ´
Proc muze byt tezke
milovat Boha
ˇ
´
„‚Budes milovat Jehovu, sveho Boha,
´
´
ˇ´
celym svym srdcem a celou svou dusı
´
ˇ ˇ´
a celou svou myslı.‘ To je nejvetsı
´ ˇ ´ ´ ´
ˇ´ˇ
a prvnı prikazanı.“ Jezıs Kristus, 33 n. l.1
´
ˇ
´
´
ˇ
´
Milovat Boha nenı pro nektere lidi snadne. Pripada
´
´
ˇ ´
´
ˇ ˇ´
jim zahadny, odtazity, nebo dokonce kruty. Svedcı
´
´ ´ ´
o tom nasledujıcı vyroky:
´
ˇ
„Modlil jsem se k Bohu o pomoc, ale zaroven jsem
ˇ
ˇ
´
´ ˇ
ˇ ´
mel pocit, ze je vzdaleny a ze je skoro nemozne se
ˇ
ˇ ´ˇ
˚
ˇ ˇ
´
k nemu priblızit. Buh byl pro me neco abstraktnıho,
ˇ
´
´
ne nekdo, kdo ma city.“ (Marco, Italie)
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
„Uprımne jsem chtela slouzit Bohu, ale zdal se mi
´
´
ˇ
´ ˇ
vzdaleny. Myslela jsem si, ze je tvrdy a ze lidi jenom
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ ´
tresta. Neverila jsem, ze by mel nejake nezne city.“
(Rosa, Guatemala)
ˇ ˇ
´ ˇ
˚
´ ˇ
ˇ
„Jako dıte jsem byla presvedcena, ze Buh na
´
´
ˇ
´
´
nas hleda chyby a je pripraveny potrestat nas, kdyˇ´
ˇ
ˇ
koli si to zaslouzıme. Pozdeji jsem si myslela, ze si
´
ˇ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
od nas drzı odstup. Byl pro me jako nejaky predse´
´ ˇ´ ´ ´ ˇ
´
da vlady, kter y rıdı zalezitosti naroda, ale o lidi se ve
ˇ
´ ´
skutecnosti nezajıma.“ (Raymonde, Kanada)
´
ˇ ´
Co si myslıte vy? Je nemozne Boha milovat? Tuto
´
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
otazku si kresane kladou po cela staletı. Ve stredoveˇ´
ˇ ˇ
ˇ
´
´
ku se naprıklad vetsina obyvatel kresanskych zemı
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
k vsemohoucımu Bohu nemodlila. Proc? Meli z nej
´
´ ˇ
chorobny strach. Historik Will Durant to vyjadril takˇ
´ ˇ´ˇ ´
´ ˇ
ˇ ´
to: „Jak by se mohl obycejny hrısnık opovazit prijıt
˚
´
˚
´ ˇ ´ ´
s modlitbou k trunu takoveho hruzu nahanejıcıho
ˇ´
´
´
a neprıstupneho panovnıka?“
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
˚
Jak doslo k tomu, ze lide Boha povazujı za „hruzu
´ ˇ ´ ´
ˇ´
´
ˇ
nahanejıcıho a neprıstupneho“? Co o nem doopravˇ´
´
ˇ ˇ´
dy ucı Bible? A bude pro vas snadnejsı ho milovat,
ˇ
ˇ
´
kdyz se o nem dozvıte pravdu?
ˇ
1 Matous 22:37, 38.
1. LISTOPADU 2013
3
ˇ ˇ
ˇ´
´
Kdyz nekdo Bozı jmeno zatajuje nebo nahrazuje,
ˇ´
je to, jako by ho vyrızl z Bible
ˇ ˇ
˚
´
´
Lez, ze Buh nema jmeno
ˇ
´ ˇ ˇ ´
´
˚
˚
CEMU MNOHO LIDI VERI „V otazce, zda vubec mu-
ˇ
´ ´
ˇ´
´
zeme mluvit o konkretnım Bozım jmenu, a po´
´
ˇ
´
kud ano, jak e jm eno by to m elo b yt, jsme
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
nedospeli k zadne shode.“ (Profesor David Cunningham, Theological Studies)
ˇ´
˚ ˇ
´
PRAVDA, KTEROU UCI BIBLE Buh rekl: „Ja jsem Je´
´
´ ˇ
hova. To je me jmeno.“ (Izajas 42:8) Jehova je he´
´
´
´
˚
´ ˇ
brejske jmeno, ktere znamena „pusobı, ze se staˇ´ˇ
´
ˇ
ne“. (1. Mojzısova 2:4, poznamka pod carou)
ˇ
´
ˇ´
Jehova si preje, abychom jeho jmeno pouzıva´
´
´ ´
´
li. „Vzyvejte jeho jmeno,“ vybızı Bible. „Davejte na
ˇ
ˇ
´
´ ´
´
ˇ
vedomı jeho jednanı mezi narody. Zminujte se, ze
´
´ ˇ
´ ˇ
jeho jmeno je vysoko umısteno.“ (Izajas 12:4)
´
ˇ´
´
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ´
Jezıs Bozı jmeno pouzıval. V jedne modlitbe Jeˇ
´
ˇ
´ ˚
´
hovovi rekl: „Dal jsem jim [svym ucednıkum] tve
´
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ ´
jmeno na vedomı a dam je na vedomı.“ Proc daval
ˇ´
´
´
ˇ
´ ˚
ˇ
´
ˇ
Bozı jmeno svym ucednıkum na vedomı? Vysvet´
ˇ
lil: „Aby laska, kterou jsi me miloval, byla v nich,
´
´
a ja ve spojenı s nimi.“ (Jan 17:26)
4
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STR AZNA VEZ
ˇ
˚
ˇ ´ ˇ
ˇ
´
´
PROC JE TO DULEZITE „Clovek, ktery nezna Boha
´
´
ˇ
jmenem, nezna jej ve skutecnosti jako osobu,“
ˇ
´
napsal teolog Walter Lowrie, „a jestlize jej zna jen
´ ´
˚ ˇ
jako neosobnı sılu, nemuze jej milovat.“
ˇ
´
ˇ ´ ´
Muz jmenem Victor chodil kazdy tyden do
ˇ
ˇ
ˇ
kostela, ale mel pocit, ze Boha ve skutecnosti ne´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
ˇ´
´
zna. „Kdyz jsem se dozvedel, ze Bozı jmeno je Je´
ˇ
´ ˇ ˇ
hova, bylo to, jako by nas nekdo oficialne predˇ´ ´
ˇ
ˇ ˇ
stavil,“ rıka. „Pripadalo mi, jako bych se konecne
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
setkal s nekym, o kom jsem uz hodne slysel. Stal
ˇ
ˇ
ˇ
´
se pro me skutecnou osobou a zacal jsem si s nım
´ ˇ
ˇ´
´
vytvaret pratelsky vztah.“
´ ˇ´ ˇ´
´
ˇ
Jehova si zase vytvarı pratelsky vztah k tem,
´
ˇ´ ´
kdo jeho jmeno pouzıvajı. Pokud jde o ty, „kdo
´
´
´
myslı na jeho jmeno“, slibuje: „Projevım jim sou´ ˇ
ˇ
´
cit, prave jako muz projevuje soucit svemu sy´
ˇ´
´ ˇ
´
novi, ktery mu slouzı.“ (Malachias 3:16, 17) Take
ˇ ˇ
´
´
´
ˇ´ ´
odmenuje ty, kdo jeho jmeno vzyvajı. Bible rıka:
ˇ ´
´ ´
´
´
„Kazdy,ˇ kdo vzyva Jehovovo jmeno, bude zachraˇ
´
˚
nen.“ (Rımanum 10:13)
Museo Bardini, Florencie
ˇ ˇ
˚
´
Lez, ze Buh je tajemstvı
ˇ
´ ˇ ˇ ´ ˇ
´ ´ ˇ
´
CEMU MNOHO LIDI VERI Kresanske nabozenstvı
´
ˇ
´
´
´
„ve svych trech hlavnıch formach, kterymi jsou
ˇ´
´
´
´
´
rımsky katolicismus, vychodnı pravoslavı a pro´ ´
ˇ
testantismus, vyznava jednoho Boha ve trech
´
˚
˚
˚
´
osobach: Buh Otec, Buh Syn a Buh Duch svaty.
ˇ
´
´
´ ´
ˇ
V kresanske teologii to nenı chapano tak, ze by
ˇ ˚ ´
´
ˇ
ˇ
byli tri ruznı bohove, ale ze tyto tri osoby jsou
ˇ
´
v podstate jednım Bohem.“ (The New Encyclopædia Britannica)
ˇ´
ˇ´ˇ
ˇ´
PRAVDA, KTEROU UCI BIBLE Jezıs, Bozı Syn, nikdy
ˇ
´
´
ˇ
netvrdil, ze je rovny svˇ emu Otci nebo ze je stej´
ne podstaty jako on. Rekl naopak: „Jdu k Otci,
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ ´
´
protoze Otec je vetsı nez ja.“ (Jan 14:28) Jedne ze
´
´
ˇ
´
svych nasledovnic rekl: „Vystupuji ke svemu Otci
ˇ
´
ˇ
a vasemu Otci a ke svemu Bohu a vasemu Bohu.“
(Jan 20:17)
´
´
ˇ
ˇ
´
Svaty duch nenı osoba. V Bibli cteme, ze prvnı
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
kresane „byli naplneni svatym duchem“ a ze Jeˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
hova rekl: „Vyleji neco ze sveho ducha na telo vse´
´
ho druhu.“ (Skutky 2:1–4, 17) Svaty duch nenı
ˇ´ ˇ
´ ´
ˇ´ ´
castı Trojice. Je to Bozı cinna sıla.
ˇ
˚
ˇ ´
ˇ ´ ˇ
PROC JE TO DULEZITE Katolictı ucenci Karl Rah-
ˇ
´ ˇ
ner a Herbert Vorgrimler vysvetlujı, ze „Trojice je
´
ˇ
´
´
´
tajemstvı . . . , jez nemohlo byt znamo bez zjevenı,
´
˚ ˇ
´
ˇ
a ani po zjevenı se nemuze stat plne srozumitel´
˚ ˇ
ˇ
ˇ ´
nym.“ Muzete milovat nekoho, koho je nemozne
˚
ˇ
poznat nebo pochopit? To je duvod, proc nauka
´ ´
´
o Trojici lidem branı znat Boha a milovat ho.
´
´
´
ˇ ´
´
Marco, citovany v uvodnım clanku, vnımal
ˇ ´ ˇ
Trojici jako takovou prekazku. „Myslel jsem si,
ˇ
˚
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ´ ´
ze Buh prede mnou skryva svou totoznost,“ rıka,
´
ˇ
´
´
´
ˇ´
´
„a tım vıc byl pro me vzdaleny, tajemny a neprı´
˚
´
stupny.“ Ale „Buh nenı Bohem zmatku.“ (1. Ko´ ˇ
˚
ˇ
rinanum 14:33, Ekumenicky preklad) Svou totozˇ
´
´ ´
nost pred nami neskr yva. Chce, abychom ho
ˇ´ˇ ˇ
´ ´
´
znali. Jezıs rekl: „Uctıvame, co zname.“ (Jan 4:22)
ˇ
ˇ
˚
´ ˇ´ ´
„Kdyz jsem zjistil, ze Buh nenı castı Trojice,“
ˇ´ ´
ˇ ˇ
ˇ
rıka Marco, „konecne jsem byl schopen vytvorit
ˇ
´
ˇ
ˇ
si k nemu osobnı vztah.“ Jestlize nepovazujeme
´
ˇ
Jehovu za tajemneho cizince, ale za jasne poznaˇ´
telnou osobu, je daleko snazsı ho milovat. Bible
ˇ´ ´
ˇ
˚
rıka: „Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protoze Buh
´
je laska.“ (1. Jana 4:8)
1. LISTOPADU 2013
5
5 Photononstop/SuperStock
ˇ ˇ
˚
´
Lez, ze Buh je kruty
ˇ
´ ˇ ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ´
´ ´
CEMU MNOHO LIDI VERI „Duse tech, kterı umırajı
´
ˇ´
´
ve stavu smrtelneho hrıchu, sestupujı ihned po
´ ˇ ´
´
ˇ ˇ
smrti do pekla, kde snasejı pekelne tresty, ‚vec´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ´
ny ohen‘.“ (Katechismus katolicke cırkve) Nekterı
´ ˇ´
´ ˇ
´
´
duchovnı rıkajı, ze peklo je stav uplneho odlouˇ ´
cenı od Boha.
ˇ´
ˇ
´ ˇ ˇ´
PRAVDA, KTEROU UCI BIBLE „Duse, ktera hresı –
ˇ
´
ˇ
ta zemre.“ (Ezekiel 18:4) A mrtvı „si neuvedomu´
ˇ
ˇ
ˇ
jı naprosto nic“. (Kazatel 9:5) Jestlize duse zemre
ˇ
ˇ
a potom si nic neuvedomuje, jak by mohla trpet
ˇ ˇ ´
´
ˇ ˇ ´
ve „vecnem ohni“ nebo se trapit ve vecnem odˇ ´
loucenı od Boha?
´
´
ˇ
ˇ ˇ
Biblicka slova, ktera jsou z hebrejstiny a rectiˇ
ˇ
´ ´
ˇ
ny casto prekladana jako „peklo“, se ve skutec´
ˇ ´
nosti vztahujı na spolecny hrob lidstva. Bible se
ˇ´
ˇ
´ ´
´ ´
naprıklad zminuje o tomto proroctvı tykajıcım se
´ ˇ
´
ˇ´ˇ
Jezıse: „Ty mne nenechas mezi mrtvymi [„v pek´
le“, Kralicka bible].“ (Skutky 2:27, Slovo na cestu) Je
´ ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
´ ˇ
ˇ ´
zjevne, ze Jezıs nebyl na nejakem mıste mucenı
ˇ ´
ˇ
ˇ
nebo odloucenı od Boha, ale proste v hrobe, me´
zi mrtvymi.
6
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STR AZNA VEZ
ˇ
˚
ˇ ´
´
´
PROC JE TO DULE ZITE Krutost nenı vlastnostı, kte-
´
´
ˇ
´
ra by nas k Bohu pritahovala. Naopak nas odpuˇ
ˇ ˇ
´
ˇ´
zuje. „Od malicka me ucili o pekelnem ohni,“ rı´
´
´ ˇ
ˇ
´
ka Rocıo, ktera zije v Mexiku. „Mela jsem takovy
ˇ
ˇ
ˇ
˚
strach, ze jsem si nedovedla predstavit, ze by Buh
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
mel nejake dobre vlastnosti. Myslela jsem si, ze
´
´
´
se stale zlobı a je nemilosrdny.“
ˇ
´
´
´
´
Kdyz se Rocıo seznamila s jasnymi biblickymi
´
´
´
˚
vyroky, ktere ukazujı, jak Buh lidi posuzuje a ja´
´
ˇ
´
´
ky je stav mrtvych, zmenila na Boha nazor. „Cıtiˇ
ˇ
la jsem, ze me to osvobodilo. Jako by mi ze srdce
´ ´
ˇ´ ´
´
˚
spadl obrovsky kamen,“ rıka. „Zıskala jsem duˇ
ˇ
˚
´
ˇ
ˇ´
´
ˇ
veru, ze Buh jedna v nasem nejlepsım zajmu, ze
´
ˇ ´
˚ ˇ
nas miluje a ze ja muzu milovat jeho. Je jako otec,
´
´ ˇ
ˇ
ktery vede sve deti za ruku a chce pro ne jen to
ˇ´
´ ˇ
nejlepsı.“ (Izajas 41:13)
´
ˇ´ ˇ´
ˇ ˇ
ˇ
Mnoho lidı se snazı zıt zbozne ze strachu pred
´
ˇ
˚
pekelnym ohnem. Ale Buh nechce, abychom mu
ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ´ˇ
slouzili proto, ze z nej mame hruzu. Jezıs naopak
´
ˇ
´
prohlasil: „Budes milovat Jehovu, sveho Boha.“
ˇ
ˇ
´
ˇ
˚
(Marek 12:29, 30) A kdyz si uvedomıme, ze Buh
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
˚ ˇ
˚ ˇ
jedna spravedlive v dnesnı dobe, muzeme duveˇ
ˇ
rovat tomu, ze tak bude soudit i v budoucnosti.
ˇ
˚
ˇ´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
Stejne jako Jobuv prıtel Elihu muzeme s presvedˇ ´ ˇ´
˚
´
ˇ
ˇ
ˇ
cenım rıct: „Buh vskutku nejedna nicemne a Vse´
ˇ
´
mohoucı neprevracı soud.“ (Job 34:12)
´
˚ ˇ
Pravda vas muze osvobodit
ˇ´ˇ
´ ˇ
´
Jezıs jednou v Jeruzaleme mluvil o svem Otci Jeˇ
ˇ´
´
ˇ
hovovi a odhalil falesnost tehdejsıch nabozen´
ˇ
˚
ˇ ´
skych predstavitelu. (Jan 8:12–30) To, co pri teto
ˇ´ ˇ
´
´
prılezitosti prohlasil, nam ukazuje, jak bychom
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ ˇ ˇ ´
´
´
meli pristupovat kˇ dnesnım bezne prijımanym na˚
ˇ
˚
´
zorum na Boha. Rekl: „Jestlize zustanete v mem
ˇ ˇ
ˇ
´
´
slovu, jste skutecne moji ucednıci a poznate prav´
´
du a pravda vas osvobodı.“ (Jan 8:31, 32)
ˇ´ˇ
˚
´
„Zustanete v mem slovu.“ Jezıs tady stanovil
ˇˇ´
´
ˇ ´
merıtko, podle ktereho lze posoudit, zda urcite
´ ˇ
´ ˇ ´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
nabozenske ucenı je pravdive. Kdyz slysıte neja´
´
ˇ
´
ke tvrzenı o Bohu, polozte si otazku: Je to v soulaˇ´ˇ ´
´
ˇ´
´
du s Jezısovymi slovy a s ostatnımi castmi Pısma?
ˇ
´
ˇ
Napodobujte ty, kdo slyseli vyklad apostola Pavla
ˇ
ˇ ˇ
´
a potom „denne peclive zkoumali Pısma, zda je
tomu tak“. (Skutky 17:11)
ˇ´
´
Marco, Rosa a Raymonde, kterı byli citovani
ˇ ˇ
´
ˇ ´
´
´
v prvnım clanku teto serie, peclive prozkoumali
´ ´ ˇ
´ ´
ˇ
´
sve nabozenske nazory pri studiu Bible, ktere s niˇ
´
mi vedli svedkove Jehovovi. Jak je to ovlivnilo?
ˇ
ˇ
´
Marco: „Kdyz svedek, kter y se mnou Bibli studo´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
val, odpovıdal mojı zene a mne na nejakou otazˇ
ˇ´
´
ˇ
´
ku, vzdycky pouzıval Pısmo. Nase laska k Jeho´
ˇ
´ ´
vovi se dıky tomu zacala prohlubovat a take nas
´ˇ
ˇ
to sblızilo jako manzele.“
ˇ ´
ˇ
Rosa: „Ze zacatku jsem si myslela, ze Bible
´
´
´
ˇ´
je jenom filozoficka kniha, ve ktere se lide snazı
ˇ
´ ˇ
ˇ
vysvetlit sve predstavy o Bohu. Postupne jsem
ˇ
´ ´
ˇ
´
´
ale zjistila, ze Bible dava odpove na me otazˇ
ˇ ´
ˇ
ky. Te je pro me Jehova skutecny. Je to nekdo,
˚ ˇ
˚ ˇ ˇ
komu muzu duverovat.“
Raymonde: „Modlila jsem se k Bohu, aby se mi
´
ˇ
ˇ
dal poznat. Kratce nato jsme s manzelem zacali
ˇ ˇ
´
studovat Bibli. Konecne jsme o Jehovovi poznaˇ
´
ˇ
vali pravdu! Kdyz jsme zjistili, jaky je, meli jsme
obrovskou radost.“
ˇ
´
Bible nejen odhaluje lzi o Bohu, ale take ukazu´
´
je pravdu o jeho nadhernych vlastnostech. Jeho
´
´
´ ´
inspirovane Slovo nam tak pomaha, „abychom
ˇ
´ ´
˚
ˇ
znali veci, ktere nam Buh laskave dal“. (1. Korin˚
anum 2:12) Co kdybyste si sami zjistili, jak Bib´ ´
ˇ ˇ ´
ˇ
´
´
´
le odpovıda na bezne, a pritom zasadnı otazky
´
´ ´
ˇ
ˇ´
tykajıcı se Boha, smyslu zivota a nası budoucnosˇ
ˇ
´
´
´
˚ ˇ
ti? Odpovedi na nektere takove otazky si muzeˇ ˇ´
´
´
´
te precıst na webovych strankach jw.org v sekci
ˇ´ ´
ˇ
´
ˇ
„Co rıka Bible ˛ Odpovedi na otazky“. Prostred´
ˇ
´
˚ ˇ
´
ˇ ´
nictvım techto stranek muzete take pozadat, aby
´
ˇ
˚ ˇ
s vami nekdo studoval Bibli. Muzete o to poprosit
ˇ´
ˇ
ˇ
˚
´
ˇ
i prımo nekoho ze svedku Jehovovych. Jestlize to
ˇ ´
ˇ ˇ
´
ˇ
udelate, urcite zjistıte, ze milovat Boha je snadˇ ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
nejsı, nez jste si kdy umeli predstavit. ˇ
1. LISTOPADU 2013
7
´
´ ˇ
PRAKTICK E RADY PRO RODINN Y ZIVOT
´ ´ ´
Jak
mluvit
s
dosp
ıvaj
ıc
ım
´ ˇ
´
dıtetem a nehadat se
ˇ
´
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
„Kdyz bylo mojı dceri ctrnact, zacala mi odmlouvat. Kdyz jsem jı rekla ‚je cas
ˇ ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
veceret‘, odpovedela: ‚Najım se, az budu chtıt.‘ Kdyz jsem se jı zeptala, jestli uz ma
´
´ ´
´
ˇ
hotove domacı povinnosti, odsekla: ‚Dej mi pokoj.‘ Mnohokrat se stalo, ze jsme
´ˇ
ˇ ˇ
jedna na druhou zvysily hlas a kricely na sebe.“ MAKI, JAPONSKO1
´
´ ´ ´
Pokud mate dospıvajıcıho syna nebo dceru, jsou
´
´
ˇ ˇ´
konflikty mezi vami asi jednım z nejvetsıch pro´ ˚
´
´ ´
ˇ
blemu, s jakymi se setkavate, a jsou zkouskou
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
vası trpelivosti. „Kdyz dcera zpochybnuje moji
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ´ ´
autoritu, dohanı me to k zurivosti,“ rıka Maria
´
´ ´
ˇ ´
z Brazılie, matka 14lete dıvky. „Jsme tak vytocene,
ˇ
ˇ ˇ´
´
ze jedna na druhou kricıme.“ Carmela z Italie se
´ ´
´
´
´
potyka s podobnym problemem. „Hadky se syˇ
´
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
nem jsou vzdycky prudke a koncı tım, ze se zavre
´
ve svem pokoji.“
ˇ
ˇ
ˇ´
´ ´ ´
´
´
Proc jsou nekterı dospıvajıcı tak hadavı? Mo´
ˇ ´
ˇ´ ´ ˇ
hou za to jejich vrstevnıci? Mozna. Bible rıka, ze
´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
´
ti, s kterymi se clovek styka, na nej mohou mıt
´
´
ˇ
´
ˇ´
´
silny vliv – jak dobry, tak spatny. (Prıslovı 13:20;
´
ˇ ´
ˇ ˇ
1 Jmena v tomto clanku byla zmenena.
8
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STR AZNA VEZ
˚
´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´
´
1. Korinanum 15:33) Navıc prevazna cast zabavy,
´
ˇ
´
ˇ
´ ´
´
ktera je urcena mladym, predklada vzpurne a ne´
´ ´
uctive postoje jako normalnı.
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ˇ
ˇ´
Je vsak potreba vzıt v uvahu jeste dalsı faktory –
´
´ ˇ ˇ ´
faktory, se kterymi nenı tezke si poradit, pokud
´
ˇ
´ ´ ´ ´ ˇ
ˇ ´
pochopıte, jak vase dospıvajıcı dıte ovlivnujı. Po´
ˇ
´
dıvejme se na nektere.
´
´ ´
´ ´
´
ˇ
´ ´
DOSPIVAJIC I ROZV IJI LOGICKE UVA ZOVANI
ˇ
´ ˇ
Apostol Pavel napsal: „Dokud jsem byl dıte,
´ ˇ
´ ˇ
ˇ
mluvil jsem jako dıte, myslel jsem jako dıte, mel
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jsem detske nazory; kdyz jsem vsak dospel, s de´
ˇ
ˇ
˚
tinskymi vecmi jsem se rozloucil.“ (1. Korinanum
´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
13:11, Bible21) Z jeho slov vyplyva, ze deti a dospe´ ˇ
´ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ
lı premyslejı odlisne. V cem?
ˇ
´
ˇ
´ ´
ˇ
Deti majı sklon uvazovat v konkretnıch, cerno´ ´
ˇ ´ ˇ
´
bılych pojmech. Naproti tomu dospelı casto dokaˇ
´
´
´
´ˇ
´
zou lepe chapat abstraktnı pojmy a zamyslet se vıc
ˇ ˇ ´ ˇ
´ ´ ˇ
do hloubky, kdyz delajı nejake zavery nebo roz´
ˇ´
ˇ
ˇ ˇ´ ˇ
hodnutı. Je naprıklad pravdepodobnejsı, ze vez´
´ ´
´ ˇ
mou v uvahu moralnı hledisko dane veci a to, jak
´ ´
´
ˇ ´
se jejich jednanı dotkne ostatnıch. Dospelı jsou na
˚
ˇ ´ ´
ˇ ´
´
tento zpusob uvazovanı mozna zvyklı, ale pro do´ ´ ´
ˇ
´
spıvajıcı je to neco noveho.
´
´ ´
´
Bible mlade lidi vybızı, aby rozvıjeli „schopnost
ˇ
´ˇ
ˇ´
´
ˇ ˇ ˇ
´ ´
premyslet“. (Prıslovı 1:4) Po pravde receno, vybızı
ˇ
ˇ
ˇ´
´
vsechnyˇ kresany, aby pouzıvali svou „sılu rozu´
˚
˚
ˇ
mu“. (Rımanum 12:1, 2; Hebrejcum 5:14) Nekdy
˚
ˇ
´ ´ ´ ´ ˇ
ˇ
˚ ˇ
ale zpusob, jak vase dospıvajıcı dıte uvazuje, muze
´
ˇ
´
´ ´
´
ˇ
vest k tomu, ze se s vami hada i o zdanlive ne´ ˇ
ˇ ´
´ ˇ´ ´
´
ˇ
podstatne veci. Mozna vyjadrı nazor, ktery jasne
ˇ´
´
ukazuje na nedostatek soudnosti. (Prıslovı 14:12)
´
´
Jak byste s nım v takove situaci mohli diskutovat,
´
a ne se hadat?
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
VYZKOUSEJTE: Vezmete v uvahu, ze vase dospıva´ ´ ´ ˇ
ˇ ´
ˇ´
jıcı dıte se mozna jenom ucı, jak argumentovat,
ˇ
˚
ˇ
a o vec jako takovou mu vubec nejde. Kdyz chcete
ˇ
´
ˇ´
zjistit, co si vlastne myslı, nejdrıv ho pochvalte za
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
to, ze premyslı. („Lıbı se mi, jak uvazujes, i kdyz se
ˇ
´
´ ˇ
´
vsemi tvymi zavery nesouhlasım.“) Pak mu pomoz˚
ˇ ´ ´
´ˇ
te jeho zpusob uvazovanı prozkoumat. („Myslıs si,
ˇ
´ ˇ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
ze to, co jsi prave rekl, platı v kazde situaci?“) Moz´
ˇ
´
´ ´
ˇ
na budete prekvapenı, jak snadno sve nazory pre´
ˇ´ ´
hodnotı a vytrıbı.
´ ˇ
´ ´
ˇ
´
Zde je na mıste jedno varovanı: Kdyz se svym
´ ´ ´
´ ˇ
ˇ
dospıvajıcım dıtetem diskutujete, nemyslete si, ze
´
´ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
musıte mıt vzdy poslednı slovo. I kdyz vam pripa´ ˇ
´ ´
´
ˇ
´ ˇ
da, ze hazıte hrach na stenu, vas potomek si pravˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
depodobne z rozhovoru odnese vıc, nez predpo´ ´
ˇ
´
ˇ
kladate a nez by on sam byl ochoten pripustit.
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
Nebute prekvapeni, kdyz za nekolik dnı zjistıte,
ˇ
ˇ
ˇ´
´
ˇ ´
ze se ztotoznil s vasım nazorem, a mozna dokon´ ˇ
ˇ´
ce tvrdı, ze si to tak myslel od zacatku.
ˇ
´
ˇ
ˇ´
„Nekdy jsme se se synem hadali o malickosti, naprıˇ
´
´
´
´
klad ze nema tolik utracet nebo si nema dobırat svou
ˇ ˇ ˇ ˇ´
˚ ˇ
´ˇ
ˇ
sestru. Ve vetsine prıpadu vsak nejspıs jen chtel, abych
´ ˇ
ˇ
se ho zeptal, co si myslı, a rekl neco jako ‚Aha, takhle
´ˇ
´ ˇ
to je‘ nebo ‚Tak takhle to teda vidıs‘. Dnes vım, ze kdy-
´
bych mu takhle projevil pochopenı, asi by k mnoha
´ ´
˚
ˇ
ˇ
hadkam vubec nedoslo.“ (Kendzi, Japonsko)
´ ˇ ´
´ ´
VYTVARI SI VLASTN I NAZORY
´ ˇ ´
´
´
´ ´
ˇ´ ´
Velk a c ast v ychovy dosp ıvaj ıc ıho spo c ıv a
ˇ
ˇ
v tom, ze ho pripravujeme, aby jednoho dne mohl
´
ˇ´
ˇ
´
ˇ ´
odejıt z domova a zıt jako zodpovedny dospely.
ˇ´ˇ
´
´
(1. Mojzısova 2:24) S tımto procesem souvisı vy´ ˇ ´
´
ˇ ´
˚
tvarenı vlastnı identity – souboru urcitych rysu,
´
˚
´ ˇ
ˇ
´
nazoru a hodnot, ktere cloveka charakterizujı.
ˇ
´ ´ ´
´ ´
´ ˇ
´
´
Kdyz se dospıvajıcı, ktery ma silne vedomı vlastnı
´
ˇ
ˇ
identity, ocitne pod natlakem, aby jednal spatne,
˚
´
ˇ´
bude nejen myslet na dusledky, ale take si polozı
´
´
ˇ
ˇ
´
´
otazky: Jakym clovekem jsem? Jake mam hodnoˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
ty? Co by clovek, ktery ma takove hodnoty, ude´
lal v me situaci? (2. Petra 3:11)
ˇ´ ˇ
´
ˇ
´
V Bibli je prıbeh Josefa, mladeho muze, ktery
ˇ
´ ˇ
´
´
ˇ
mel silne vedomı vlastnı identity. Kdyz se ho naˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
prıklad Potifarova manzelka snazila primet, aby
´ ˇ
´
ˇ ˇ
s nı mel pohlavnı styk, Josef odpovedel: „Jak bych
´ ˇ
ˇ
se . . . mohl dopustit tak velke spatnosti a skutecˇ ˇ ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ne hresit proti Bohu?“ (1. Mojzısova 39:9) Prestoˇ
´
´
ˇ ˇ ˇ ´
´ ´
ze Izraelite v te dobe jeste zakon zakazujıcı cizoˇ
´
ˇ
ˇ
lozstvı nemeli, Josef si uvedomoval, jak se na tuto
ˇ
´ ´ ˚
vec dıva Buh. A nejen to, slovy „jak bych mohl“
´
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
˚
ˇ´
ukazal, ze Bozı nazor prijal za svuj – za soucast
´
˚
sve identity. (Efezanum 5:1)
ˇ
´ ´ ´ ´ ˇ
ˇ
´
ˇ
I vase dospıvajıcı dıte si ujasnuje, jakym cloˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
vekem chce byt. To je dobre, protoze kdyz bude
´
´
´ ´
˚ ˇ
mıt sve vlastnı nazory, pomuze mu to vyrovnat
´ ˚
ˇ´
ˇ´
´
se s tlakem vrstevnıku a vzeprıt se jim. (Prıslovı
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
1:10–15) Na druhe strane ho vsak prave toto vedo´
´
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
mı vlastnı identity muze vest k tomu, ze se vzepre
´
´
ˇ´
ˇ
˚ ˇ
ˇ
i vam. Co v takovem prıpade muzete udelat?
ˇ
´
´
VYZKOUSEJTE: Mısto abyste se nechali vtahnout
´
´
´ ˇ
do hadky, zkuste stanovisko sveho potomka vyjadrit
´
ˇ
ˇ
vlastnımi slovy. („Chci se ujistit, ze jsem ti rozumel.
ˇ ´ ´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
Rıkas, ze . . .“) Pak mu polozte nejake otazky. („Proc
´ˇ
ˇ
´
´
to tak vidıs?“ nebo „Co te vedlo k takovemu nazo´
´ ˇ
´
ru?“) Rozpovıdejte ho. Nechte ho, aby vyjadril sve
´
´
ˇ´
nazory. Pokud rozdıl mezi jeho a vasım pohledem je
´
ˇ
´ ´ ˇ
jen otazkou toho, cemu kdo dava prednost, a nejde
´
´ ˇ
´
ˇ
´
´ ˇ
o to, co je spravne a spatne, ukazte svemu dıteti,
1. LISTOPADU 2013
9
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
mena ano, vase Ne ne.“ (Matous 5:37) Kdyz dospı´ ´
ˇ ˇ ˇ
˚
´
ˇ´
vajıcı bude vedet, ze jste duslednı, je mensı pravˇ
ˇ
´
depodobnost, ze se s vami bude dohadovat.
´
ˇ
´
ˇ´
´
Bute ale zaroven rozumnı. Naprıklad dospıva´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
jıcımu dejte moznost vysvetlit, proc chce, aby se
´ ´
ˇ´
ˇ
´
˚
ˇ
v konkretnım prıpade mohl vratit domu pozdeji.
´
ˇ´
´
Pokud se rozhodnete vyjıt mu vstrıc, neznamena
´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
to, ze podlehate natlaku, ale proste uplatnujete
ˇ
´
biblickou radu „A se vase rozumnost stane zna˚
mou“. (Filipanum 4:5)
ˇ´
ˇ
´ ˇ ´
´
´
´ ´ ´
Moudrı rodice vytvarejı atmosferu, ve ktere dospıvajıcı
´ ˇ
˚ ˇ
ˇ
´ ˇ
´ ´
dıte muze volne vyjadrit sve nazory
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
´
ze jeho nazor dokazete respektovat, i kdyz s nım
ˇ
´
plne nesouhlasıte.
´ ´
´
´
˚
´
´
Formovanı vlastnı identity a nazoru, ktere k nı
ˇ´
´ ´
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
patrı, je nejen normalnı, ale take uzitecne. Vzdy
ˇ´ ´ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´ ˇ
Bible rıka, ze kresane by nemeli byt jako male de´ ´
´
´ ˇ
ti, „zmıtani jako na vlnach a unaseni sem a tam
ˇ ´
ˇ
ˇ ´
˚
ˇ ˇ
kazdym vetrem ucenı“. (Efezanum 4:14) Umozne´
´ ´ ´
´ ˇ
ˇ
te tedy svemu dospıvajıcımu dıteti, aby si vytvori´
´
´
lo vlastnı identitu a nazory, za kterymi si bude
´
stat, a tento proces podporujte.
ˇ
´
´
ˇ
´
„Kdyz holkam dam najevo, ze si je rada vyslechˇ ˇ´
ˇ
´
´
ˇ
nu, jsou ochotnejsı uvazovat o mych nazorech, i kdyz
ˇ ´
´
´ ´
jsou odlisne od toho, co si myslı ony. Davam si pozor,
˚
˚
ˇ ´ ´
abych jim nevnucovala svuj zpusob uvazovanı, a neˇ
´ ´
ˇ´
´ ´
chavam je, a si vytvorı vlastnı nazory.“ (Ivana, Ces´
ka republika)
ˇ
˚
´
ˇ
´
BUDTE DUSLEDNI, A PRITOM ROZUMNI
ˇ
ˇ´
´ ´ ´
ˇ
´ ˇ
Nekterı dospıvajıcı se podobne jako male deti
´ ´
ˇ ´ ´ ˇ
umı stale znovu vracet k urcite zalezitosti ve sna´
ˇ
´
ˇ ´
ze udolat sve rodice a dosahnout toho, co chtejı.
ˇ´
ˇ ˇ ˇ
ˇ
Pokud se to ve vası rodine deje casto, nepodcenujˇ
´ ´ ´
ˇ
ˇ
te to. Vyhovet dospıvajıcımu sice prinese okamzi´
ˇ´ ˇ ´
˚
tou ulevu, ale on se tak ucı, ze tımto zpusobem
˚ ˇ
´
´
ˇ ˇ ´
muze zıskat to, co chce. Jake je resenı? Jednejte
ˇ
ˇ´ˇ
podle Jezısovy rady: „Jen a vase slovo Ano zna-
10
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STR AZNA VEZ
ˇ
ˇ
´
VYZKOUSEJTE: Udelejte rodinnou poradu, na ktere
ˇ
´
ˇ´
ˇ´
prodiskutujete dobu vecernıho prıchodu a dalsı do´ ´
ˇ
ˇ
´ ´ ´
macı pravidla. Ukazte, ze jste ochotni dospıvajıcımu
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
naslouchat a vzıt v uvahu vsechny faktory, nez ude´
´
´ ´ ´
ˇ
ˇ ˇ
late rozhodnutı. „Dospıvajıcı by mel videt, ze jeho
ˇ
ˇ
rodice jsou ochotni souhlasit s jeho pozadavkem,
´
ˇ ´
´
pokud nenı v rozporu s zadnou biblickou zasadou,“
ˇ
´
´
doporucuje jeden otec z Brazılie, kter y se jmenuje
Roberto.
ˇ ˇ ˇ ´
´
ˇ
´
´
Pochopitelne, ze zadny rodic nenı dokonaly.
ˇ´ ´
ˇ
´
´ ´
Bible rıka: „Vsichni . . . mnohokrat klopytame.“
´
ˇ
´
ˇ
(Jakub 3:2) Pokud zjistıte, ze za hadku prinejmenˇ´ ˇ´
ˇ ˇ
˚ ˇ
´
sım castecne muzete i vy, nezdrahejte se omluvit.
ˇ
ˇ
´
´ ´
´ ´ ´
Kdyz svou chybu priznate, davate dospıvajıcımu
ˇ´
ˇ
˚ ˇ
´
prıklad v pokore a pomuzete mu tım, aby jednal
´
take tak.
ˇ
´ ´
„Kdyz jsem se po jedne hadce uklidnil, omluvil jsem
ˇ
se synovi za to, ze jsem tak vybuchnul. Pomohlo mu
ˇ
ˇ´
to, aby se uklidnil i on, a pak pro nej bylo snazsı mi
ˇ
naslouchat.“ (Kendzi, Japonsko) ˇ
ˇ
´
K ZAMYSLENI
´
˚
ˇ ´ ˇ ´ ´
ˇ Jakym zpusobem mozna prispıvam
´
´
´
´ ´ ´
k hadkam se svym dospıvajıcım
´ ˇ
dıtetem?
´
ˇ
ˇ ´
ˇ Ktere myslenky z tohoto clanku
´
ˇ
mi pomohou, abych mu lepe rozumel?
ˇ
ˇ Co mohu delat pro to, abychom
´ ´ ´
spolu komunikovali bez hadanı?
ˇ ´
POZNEJTE BOZ I OSOBNOST
ˇ ˇ
Odmenuje ty, „kdo
ho
´
´
s opravdovostı hledajı“
´ ˇ´
´ ´ ´
ˇ´
ˇ´ ˇ
Vazı si Jehova usilı lidı, kterı se mu snazı delat raˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
dost? Nekdo mozna rekne, ze ne, a bude tvrdit, ze
´
˚
´ ´
´
´
se o nas Buh nezajıma. Ale takove tvrzenı je na´
ˇ´
´ ´
prosto nepravdive. Bozı Slovo, Bible, to uvadı na
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
pravou mıru. Ujisuje nas, ze Jehova si nasich snah
´
´ ˇ´
´
projevovat vıru velmi vazı. Podıvejme se na slova
ˇ
´
˚
apostola Pavla, ktera najdeme v Hebrejcum 11:6.
´
ˇ
Co je k tomu, aby z nas mel Jehova radost, poˇ ´ ´
ˇ
´
treba? „Bez vıry je . . . nemozne lıbit se mu,“ napsal
ˇ´ ´ ˇ ´
´
Pavel. Pavel tady nerıka, ze lıbit se Bohu by bez vıry
ˇ
ˇ ˇ ´
´ ´ ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ
bylo tezke. Rıka, ze je to nemozne. Jinak receno
ˇ
´
k tomu, abychom mohli Bohu delat radost, je vıra
´
´
ˇ
zakladnım predpokladem.
´
´
´ ´
´
Co zahrnuje vıra, ktera se Jehovovi lıbı? Musı
ˇ
´
´
ˇ ˇ ˇ
zahrnovat dve hlediska. Zaprve musıme „verit, ze
ˇ
´ ˇ
ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ
je“. Nektere preklady Bible rıkajı „verit, ze je skuˇ ´
ˇ ˇ ˇ
´
˚
tecny“ nebo „verit, ze existuje“. Jak by z nas Buh
´
mohl mıt radost, kdybychom pochybovali o jeho
´ ´ˇ
ˇ
ˇ´ ˇ ˇ ˇ
´
existenci? K prave vıre vsak patrı jeste neco vıc,
ˇ
´
ˇ ˇ´ ˇ
protoze i demoni verı, ze Jehova existuje. (Jakub
ˇ
´
ˇ
˚
ˇ ´
´
ˇ
2:19) Nase vıra, ze Buh je skutecny, by nas mela
ˇ
ˇ
´
podnecovat k cinnosti, tedy k tomu, abychom ji da˚
ˇ
´
´ ´
vali najevo zpusobem zivota, kter y se Bohu lıbı. (Jakub 2:20, 26)
´
´
ˇ ˇ ˇ
˚
´
ˇ
Zadruhe musıme verit, ze Buh je „darcem odme´
´
´
ny“. Pokud mame pravou vıru, jsme si naprosto jistı,
ˇ
ˇ ´ ´ ˇ´
˚
´ ˇ ´
ze nase usilı zıt zpusobem, ktery dela Bohu radost,
´
´
˚
nenı marne. (1. Korinanum 15:58) Jak bychom
ˇ
mohli Jehovovi delat radost, kdybychom pochybo´
ˇ
vali o jeho schopnosti nebo
nas odmenit? (Jaˇ touze
ˇ
´
´ ´
kub 1:17; 1. Petra 5:7) Clovek, ktery se domnıva,
ˇ
˚
´ ´
´
ˇ
´
ˇ ˇ ´
ze Buh musı byt necitelny nebo ze nenı vdecny ani
ˇ ˇ ´
ˇ
´
stedry, Boha Bible ve skutecnosti nezna.
´ ´
ˇ
ˇ
Komu Jehova dava odmenu? „Tem, kdo ho
´
´ ˇ´ ´
ˇ´ ˇ
s opravdovostı hledajı,“ rıka Pavel. Jedna prırucka
ˇ
´ ´ ˇ ˇ
´
ˇ
pro prekladatele Bible uvadı, ze recke slovo pre-
ˇ
´
´
´
lozene jako „s opravdovostı hledat“ neznamena
ˇ
´
ˇ
´
„pokouset se ho najıt“, ale „snazit se ho uctıvat“.
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
V jinem odbornem dıle je vysvetleno, ze toto rec´
´
´
ke sloveso je ve tvaru, kter y ukazuje na intenzivnı
ˇ ˇ ´ ´ ´
ˇ ˇ
a soustredene usilı. Ano, Jehova odmenuje ty, kte´
´ ´
ˇ
re vıra podnecuje k tomu, aby ho uctıvali z hlubo´ ´
´
ˇ
ke lasky a s horlivostı. (Matous 22:37)
ˇ
´ ´
ˇ ˇ
Jak Jehova ty, kdo v nej projevujı vıru, odmenu´
ˇ
´
´
je? Do budoucna jim slıbil odmenu, ktera ma neˇ´
´ˇ
´
´
vycıslitelnou hodnotu a z nız je patrne, jak velka je
ˇ ˇ
´
ˇ ˇ ´ ˇ
´
jeho stedrost a laska – vecny zivot v pozemskem
´
´
Jak by z nas mohl Jehova mıt
radost, kdybychom pochybovali
o jeho schopnosti nebo touze
´
ˇ
nas odmenit?
´
´
raji. (Zjevenı 21:3, 4) Ti, kdo Jehovu s opravdovos´
´ ˇ
ˇ´ ´
´
ˇ
´ ´ ˇ
tı hledajı, vsak zazıvajı velke pozehnanı uz dnes.
´
ˇ
´
´
´
Dıky tomu, ze dostavajı pomoc jeho svateho ducha
ˇ
´
ˇ ˇ´
a cerpajı moudrost z jeho Slova,ˇ se tesı z hodnot´
´ ´
ˇ
neho a uspokojujıcıho zivota. (Zalm 144:15; Maˇ
tous 5:3)
ˇ ˇ ´
´
´
Jehova je skutecne laskyplnym Bohem, kter y si
´ ˇ´ ´
ˇ
´
´
˚
ˇ
vazı vıry a sluzby svych oddanych ctitelu. Kdyz si to
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇˇ´
uvedomıte, neprejete si mıt k nemu blizsı vztah?
ˇ
ˇ ˇ ´
˚
Pokud ano, snazte se dozvedet vıc o tom, jak muˇ
´
´
zete posilovat a projevovat ten druh vıry, kter y Jeˇ ˇ ˇ
ˇ ˇ
hova stedre odmenuje. ˇ
ˇ
´ ˇ
´
DOPORUCENE CTENI BIBLE NA LISTOPAD:
Titovi 1–Jakub 5
´
NAPODOBUJTE JEJICH V IRU RAAB
´ ˇ
Byla „prohlasena
za spravedlivou skutky“
´ ´ ´ ´ ´
´ ˇ
AAB se za svıtanı dıva z okna na plan kolem
´ ˇ
´
Jericha. Shromazdila se tam armada doby˚
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
vatelu – izraelske vojsko. Kdyz zacne uz nekoli´ ´
ˇ
´
katy den pochodovat kolem mesta, zvedajı se za
´
ˇ
´
nım oblaka prachu a je slyset pronikavy zvuk
˚
rohu.
´
ˇ
V Jerichu je Raab doma. Zna tam vsechny uliˇ ´ ˇ ˇ ˇ
´
ˇ ˇ ´
´
ce, domy, rusna trziste a kramky. A jeste lepe zna
´
´
´ ´
mıstnı obyvatele. Cıtı, jak den po dni roste jejich
´ ´
´
´
´
strach. Izraelite stale opakujı ten podivny ritual –
ˇ
´
ˇ
jednou denne pochodujı kolem mesta. Zvuk ro˚
´ ´
´ ˇ ´
hu se rozleha ulicemi a namestımi, ale Raab na
´
´
˚
´
´ ´
rozdıl od ostatnıch hruzu ani zoufalstvı necıtı.
´
´
Tento sedmy den Raab sleduje, jak se armada
ˇ
ˇ ´
´ ´
´
casne rano vydava na pochod. Mezi izraelsky´
´
ˇ
ˇ´
´
mi vojaky vidı kneze, kterı troubı na rohy a ne´
´
ˇ ´ ´ ˇ´
sou posvatnou truhlu smlouvy, znazornujıcı prıˇ
tomnost jejich Boha Jehovy. Predstavte si, jak
´
´
´
Raab stojı u okna sveho domu, ktery je na hrad´
´
ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ ˚ ˇ
bach, a ruku ma polozenou na sarlatove snure,
ˇ
´
ˇ ˇ ˚
ˇ
´
jez visı z okna. Tato snura je pro Raab pripomınˇ
´
´
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
kou, ze ona i jejı rodina majı nadeji prezıt znice´
ˇ
´
ˇ
ˇ´
nı mesta. Byla Raab zradkyne? V ocıch Jehovy
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ´
´ ´
urcite ne. Ten ji pokladal za zenu mimoradne vıˇ´
´
ˇ´ ˇ
ry. Vrame se ale na zacatek jejıho prıbehu a po´
´ ˚ ˇ
ˇ
dıvejme se, co se od nı muzeme naucit.
R
PROSTITUTKA RAAB
ˇ
Raab byla prostitutka. Tento fakt byl pro ne´
´
ˇ
´
ktere komentatory Bible v minulosti sokujı-
12
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STR AZNA VEZ
´
ˇ
ˇ
cı, a tak tvrdili, ze pouze mela hostinec. Bible
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
to vsak rıka jasne a fakta neprikrasluje. (Jozue
˚
´
2:1; Hebrejcum 11:31; Jakub 2:25) V kananejske
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
spolecnosti pravdepodobne byla prostituce pri´
ˇ
´ ˇ
jatelnym zdrojem obzivy. Ale kultura nedokaze
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
vzdy potlacit svedomı – vnitrnı cit pro to, co je
´
´
ˇ
´
´ ´
ˇ
spravne a spatne, ktery nam vsem dal Jehova.
ˇ ´
˚
ˇ ´
ˇ
ˇ
(Rımanum 2:14, 15) Raab si mozna jasne uvedoˇ
´
˚
ˇ
ˇ ´ ´
movala, ze jejı zpusob zivota je ponizujıcı. Stejˇ
´
´
ˇ´
´
˚
ˇ ´
ne jako mnozı lide, kterı se tımto zpusobem zivı
´
ˇ
´
dnes, i ona mohla mıt pocit, ze je v pasti a nema
ˇ ´
ˇ
zadnou jinou moznost, jak se postarat o rodinu.
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
Raab nepochybne touzila po lepsım zivote.
´
ˇ
´ ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
Jejı zeme byla plna nasilı a zkazenosti vcetne
´ ´
˚
´ˇ
krvesmilstva a sexualnıch styku se zv ıraty.
ˇ´ˇ
ˇ
(3. Mojzısova 18:3, 6, 21–24) Na tom, ze tyto
ˇ
ˇ´ˇ ´
ˇ
´
´
spatnosti byly tak rozsırene, melo velky podıl
´
ˇ
´
´
´
nabozenstvı. V chramech se podporovala ritual´
´ ´ ´ ´
´
˚
nı prostituce a uctıvanı demonskych bohu, jako
´
´ ´
byl Baal a Molek, kterym byly v posvatnem ohni
´
ˇ ´ ˇ
ˇ
obetovany zive deti.
ˇ
ˇ ˇ
´
Jehova dobre vedel o tom, co se v Kanaanu
ˇ
˚
ˇ ´
˚
deje. Kvuli mnoha zkazenym zvykum Kananej˚
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
cu prohlasil: „Ta zeme [je] necista, a privedu na
´
ˇ ´
ˇ
´
ni trest za jejı provinenı, a ta zeme sve obyvate´ ´
ˇ´ˇ
le vyzvratı.“ (3. Mojzısova 18:25) Co zahrnoval
´
ˇ ´
´ ´
„trest za jejı provinenı“? Vyplyva to ze slibu, kte´ ˚
˚
˚
ˇ ˇ
ry Buh dal Izraeli: „Jehova, tvuj Buh, jiste pred
´
´
ˇ´
ˇ´
tebou tyto narody ponenahlu vytlacı.“ (5. Mojzı-
ˇ ˇ
Raab uverila
v Boha Izraele
ˇ
´ ˇ
´
´
sova 7:22) Staletı predtım Jehova slıbil tuto zemi
˚
´
ˇ
˚
˚
potomkum Abrahama a vıme, ze „Buh . . . nemuˇ
´
ˇ´ˇ
ze lhat“. (Titovi 1:2; 1. Mojzısova 12:7)
ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ´
Jehova vsak take rozhodl, ze nektere narody
´ ´
´
ˇ ´
ˇ
majı byt z teto zeme uplne vyhlazeny. (5. Mojˇ´ˇ
ˇ
´
´
zısova 7:1, 2) Jakozto spravedlivy „Soudce cele
ˇ
´
ˇ´
ˇ ´
ˇ
´
zeme“ dokazal cıst v srdci kazdeho z tech lidı
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
a vedel, jak hluboko v sobe majı zakorenenou niˇ
ˇ
ˇ´ˇ
cemnost a zkazenost. (1. Mojzısova 18:25; 1. Pa´
ˇ´
ralipomenon 28:9) Jake to asi pro Raab bylo zıt
´
ˇ ˇ
´
v tomto odsouzenem meste? Jak se asi cıtila,
ˇ
ˇ
´
ˇ
kdyz se doslechla zpravy o Izraeli? Slysela, ze
˚
´
´
˚
Izraelitum – utiskovanemu narodu otroku – dal
˚ ´
´ ´ ˇ
´
´
jejich Buh uplne vıtezstvı nad egyptskou armaˇ
ˇ ˇ´
ˇ´
ˇ
dou, coz bylo nejmocnejsı vojsko tehdejsıho sve´
´ ˇ
ta. A nynı se Izrael chystal zautocit na Jericho!
´
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ ´
Lide v tomto meste vsak ve svem zkazenem jed´ ´
ˇ
´
ˇ
nanı pokracovali. Nenı divu, ze Bible popisuje
ˇ ˇ
krajany Raab jako ty, „kdo jednali neposlusne“.
˚
(Hebrejcum 11:31)
´
´ ´
ˇ
´ ˇ
Raab byla jina. Cela leta mohla premyslet
ˇ
´ ´
´
o zpravach, ktere slysela o Izraelitech a jejich Boˇ ´
´
˚
hu Jehovovi. Jak odlisny od kananejskych bohu
˚
´
´
Jehova byl! Byl to Buh, ktery se svym lidem neˇ
ˇ
˚
´ ˇ
jednal krute, ale bojoval za nej. Svuj lid moralne
˚
nekazil, ale naopak ho pozvedal. Tento Buh po´
ˇ
´
´
´ ´
kladal zeny za cenne, a ne za pouhe sexualnı ob´
ˇ
´
jekty, ktere lze koupit, prodat a ponizovat v ram´
´ ´ ´
ˇ
ˇ ˇ
ci odporneho uctıvanı. Kdyz se Raab dozvedela,
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
ze Izrael se utaboril za Jordanem a je pripraven
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
zautocit, jiste se desila toho, co to pro jejı lid zna´
ˇ
´
´
mena. Vsiml si Jehova Raab a ocenil jejı dobre
postoje?
´
´
Dnes je mnoho lidı v podobne situaci jako
˚
ˇ
ˇ
Raab. Jejich zpusob zivota je pripravuje o ra˚
´ ˇ ´
´ ´
dost a lidskou dustojnost a oni nevidı zadne vyˇ
´
ˇ
ˇ´ ´
chodisko. Pripada jim, ze si jich nikdo nevsıma
´ ˇ´
ˇ
´
ˇ
a nevazı. Raab je povzbudivou pripomınkou, ze
˚
´
ˇ
´ˇ´
Buh nikoho z nas neprehlızı. Bez ohledu na to,
´
´
´ ´
´
jak bezvyznamnı se cıtıme, on „nenı daleko od
´
´
´
nikoho z nas“. (Skutky 17:27) Je nam nablızku
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
a touzı poskytnout nadeji vsem, kdo v nej vlozı
˚ ˇ
ˇ
svou duveru. Vyuzila toho Raab?
´ ´
ˇ ˚
POMAHA ZVEDUM
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
Nejakou dobu pred tım, nez Izraelite zacali
´
ˇ´
obchazet Jericho, se u dverı Raab objevili dva
ˇ
ˇ
cizinci. Tito muzi doufali, ze si jich nikdo neˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
´
vsimne, ale ve meste panovalo napetı a lide byli
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ve strehu, protoze si uvedomovali, ze by Izrael
ˇ
´
ˇ
ˇ
mohl vyslat zvedy. Bystra Raab pravdepodobne
´ ˇ
ˇ
´
rychle poznala, koho ma pred sebou. To, ze k nı
ˇ
´
ˇ´
´
prichazeli cizinci, nebylo nicım neobvyklym, ale
ˇ
´ ´
ˇ
tito dva chteli pouze ubytovanı, a ne sluzby, kte´
´
re jako prostitutka nabızela.
ˇ ˇ
ˇ
´
´
´
Skutecne to byli zvedove z izraelskeho tabo´
ra. Jejich velitel Jozue je vyslal, aby zjistili, jake
´
´
´
´
jsou silne a slabe stranky Jericha. Bylo to prvnı
´
ˇ
´
´ ˇ
kananejske mesto, na ktere se chystal zautocit,
1. LISTOPADU 2013
13
ˇ ´
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ ´
ˇ
a mozna melo nejsilnejsı opevnenı. Jozue chtel
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
´
vedet, co presne jej a jeho muze ceka. Zvedove
ˇ
˚
´ ˇ ˇ
si nepochybne zvolili dum Raab zamerne. Na
´
´
´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
kterem jinem mıste ve meste nez v dome pro´
´ ˇ ´
´
ˇ ´
´
stitutky mohli byt mene napadnı? Mozna take
ˇ ´
´ ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ ´
doufali, ze zıskajı uzitecne informace z beznych
˚
´
rozhovoru, ktere tam zaslechnou.
ˇ´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
Bible rıka, ze Raab prijala posly pohostinne.
´
ˇ
(Jakub 2:25) Vzala je do sveho domu, a prestoˇ
ˇ
ˇ
ze tusila, kdo jsou a proc tam jsou, nechala je
ˇ ´
ˇ
´ ˇ
ˇ´
u sebe. Mozna doufala, ze se dozvı neco dalsıho
o jejich Bohu Jehovovi.
´
´
ˇ ´
Najednou se u nı objevili poslove jerisskeho
´
ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ
´
krale. Rozsırila se totiz zprava, ze do jejıho doˇ ˇ
ˇ ´ ˇ
´
ˇ ´
mu prisli izraelstı zvedove. Co te udela? Pokud
´ ´
´ ´
ˇ´
ty dva cizince ochranı, vystavı tım nebezpecı se´
be a celou svou rodinu. Kdyby se obyvatele Jeriˇ ˇ ˇ
ˇ´ ˇ ˇ´
ˇ´
˚
cha dozvedeli, ze poskytla prıstresı nepratelum,
ˇ
´
ˇ
´
vsechny by je zabili. Na druhe strane Raab nynı
ˇ
ˇ
´
mela jistotu, kdo ti muzi jsou. A pokud jı bylo
´ ˇ
ˇ´ ˚
ˇ
´
jasne, ze Jehova je daleko lepsı Buh nez jejı boˇ´ ˇ
zi, byla to pro ni prılezitost postavit se na jeho
stranu.
ˇ
ˇ
ˇ
Raab nemela moc casu na rozmyslenou, ale
´
´
ˇ
byla vynalezava a jednala rychle. Ukryla zvedy
´
ˇ
´ ˇ ˇ
mezi stonky lnu, ktere se susily na ploche strese
´
´
´
˚
ˇ
jejıho domu. Pak kralovym poslum rekla: „Ano,
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ
ti muzi ke mne opravdu prisli, a nevedela jsem,
ˇ
´ ´ ´
´
ˇ ´
odkud jsou. A pri zavıranı brany za setmenı se
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
stalo, ze ti muzi odesli. Proste nevım, kam ti muˇ ˇ
ˇ
zi sli. Rychle je honte, nebo je dostihnete.“ (Joˇ
´ ˇ
´
zue 2:4, 5) Predstavte si, jak Raab stojı pred kra´
ˇ´
´ ˇ´
ˇ´
lovymi vyslanci a snazı se z jejich tvarı vycıst,
´
ˇ´
zda nepoznali, jak jı busı srdce.
ˇ
´
ˇ
Lest se podarila! Kralovi muzi se rychle vyˇ
´
´
˚
dali smerem k jordanskym brodum. (Jozue 2:7)
ˇ
Raab si jiste oddechla. Jednoduchou taktikou
ˇ´ ´ ´
ˇ
ˇ ´
ˇ ˚
spocıvajıcı v tom, ze nebezpecnym muzum, kteˇ´
ˇ
´
´
´ ˇ ´ ´
rı nemeli pravo znat pravdu, dala zavadejıcı in´
ˇ
´ ˚
´
formace, zachranila sluzebnıkum praveho Boha
ˇ
Jehovy zivot.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˚
Raab spechala zpet na strechu, aby zvedum
ˇ
ˇ
´
´ ˇ
rekla, co udelala. Prozradila jim take nesmırne
˚ ˇ
´
´
dulezitou informaci: Jejı krajane ztratili odvahu
´
´ ˇ ´ ˚
˚
´
´
´
a majı z utocnıku hruzu. Z teto dobre zpravy
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
byli zvedove jiste nadseni. Ti zkazenı Kananej´ ˇ
´
˚
ci majı des z toho, jakou moc ma Jehova, Buh
´
ˇ
´
Izraele! Raab pak prohlˇ asila neco, co ma pro
´
ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´
´ ˇ ˚
nas jeste vetsı vyznam. Rekla: „Jehova, vas Buh,
ˇ
´
je Bohem nahore v nebesıch a dole na zemi.“
ˇ
´
´ ˇ
Raab schovala dva Jehovovy sluzebnıky mezi stonky lnu a riskovala tım zivot
ˇ
´
ˇ
(Jozue 2:11) To, co o Jehovovi slysela, jı stacilo,
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
˚
aby si uvedomila jednu vec, totiz ze Buh Izraˇ´
´ ˚ ˇ
ˇ
ele si zaslouzı jejı duveru. A tak v nej projevila
´
vıru.
ˇ
´
´
Raab nepochybovala,
ze Jehova da svemu li´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
du vıtezstvı. Upenlive tedy prosila o to, aby ona
´
ˇ ˇ
ˇ
´ ´
´
a jejı rodina byly usetreny. Zvedove jı to slıbili
´
ˇ
´ ˇ
pod podmınkou, ze je Raab neprozradı a ze do
´
ˇ
´
´
ˇ ´ ˇ
sveho okna v mestskych hradbach povesı sarlaˇ ˇ ˚
ˇ
´
´
´
tovou snuru, coz bude pro vojaky signal, aby jı
´
ˇ
´ˇ
ani jejı rodine neublızili. (Jozue 2:12–14, 18)
ˇ´ ˇ
˚ ˇ
´ˇ
Z prıbehu Raab muzeme o vıre poznat jednu
´
´
ˇ
´
´
zakladnı pravdu,
a to ze „vıra . . . nasleduje za
ˇ
ˇ ´
´
˚
ˇ
ˇ
slysenym“. (Rımanum 10:17) Raab slysela vero´
´
´
hodne zpravy o tom, jakou moc a smysl pro pra´
ˇ
ˇ
ˇˇ
vo Jehova ma, takze v nej uverila a spolehla se
ˇ
´
na nej. Dnes o Jehovovi mame k dispozici dale´
´
ˇ
ˇ
´
ko vıc informacı. Meli bychom se tedy snazit leˇ ´
´
pe ho poznat a projevovat v nej vıru na zaklaˇ
´ ´
de toho, co se dozvıdame z jeho Slova, Bible.
´
´
MOHUTNE HRADBY SE BORT I
ˇ
´
ˇ ˇ
˚
Na radu Raab zvedove slezli po stene dolu po
´
ˇ
´
provaze, ktery povesila ze sveho okna, a rychle,
ˇ
ˇ
´
aniz je nekdo zpozoroval, se vydali k horam. Na
ˇ´ ´
´
sever od Jericha bylo v prıkrych svazıch mno´
´
ˇ
ˇ
ho jeskynı, kde se mohli ukryt, nez jim prestaˇ´
´
lo hrozit nebezpecı a mohli se s dobrou zpravou
´
´
´
vratit do izraelskeho tabora.
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
Kdyz se pozdeji obyvatele Jericha dozvedeli,
ˇ
´
ˇ ˇ
´
ze Jehova zazracne zastavil vody Jordanu a Iz´
ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ´
raelite ho presli suchou nohou, urcite se trasˇ
li strachem. (Jozue 3:14–17) Pro Raab vsak byla
´
ˇ´
ˇ
tato zprava dalsım dokladem toho, ze Jehovovi
´ ˚ ˇˇ
se vyplatı duverovat.
´
ˇ
´
˚
Pak nasledovalo sest dlouhych dnu, kdy Izra´
ˇ
ˇ ´
elite pochodovali kolem mesta – kazdy den ho
ˇ
´
´
´
obesli jednou. Nynı, sedmy den, to ale bylo jine.
´
´
ˇ ´
ˇ
Jak bylo popsano v uvodu clanku, zacali pochoˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
dovat jiz za usvitu. Pote, co armada obesla mes´
to jednou, obchazela ho znovu a znovu. (Jozue
ˇ
´
6:15) Co se delo dal?
´
´
ˇ
ˇ
V tento sedmy den armada obesla mesto cel´
˚
kem sedmkrat a potom se zastavila. Zvuk rohu
´
ˇ ´
ˇ ˇ
utichl. Nastalo hrobove ticho. Napetı ve meste
´ ˇˇ
´
´
bylo temer hmatatelne. Nato dal Jozue signal
´
´
a Izraelite poprve pozvedli hlas a vydali mohut´
ˇ
´ ˇ ´
´
ny pokrik. Pokud si straznı na hradbach Jericha
ˇ
ˇ
´
´ ˇ ´ ´
pomysleli, ze to je nejaky zvlastnı utok, nedi´
ˇ
vili se dlouho. Mohutne hradby se jim zacaˇ
´
ly chvet pod nohama. Zakymacely se, poprasˇ
ˇ
kaly a pak se zbortily az k zemi! Kdyz prach
´
ˇ
ˇ´
opadl, ukazalo se, ze jedna cast hradeb je nedoˇ ´
˚
˚
´
´
´ ˚
tcena. Dum Raab zustal stat – jako napadny du´
´ ˇ
ˇ
kaz vıry jedne zeny. Dovedete si predstavit, co
´
ˇ
ˇ
´
asi cıtila, kdyz videla, jak ji Jehova ochranil?1
´
´
ˇ´
Cela jejı rodina byla v bezpecı! (Jozue 6:10, 16,
20, 21)
´
˚
´
Take Jehovuv lid ocenil vıru, kterou Raab proˇ
ˇ
˚
ˇ ´ ´
ˇ
jevila. Kdyz videli jeden dum cnıcı z rozbore´
ˇ
ˇ
nych hradeb, poznali, ze s touto zenou je Jehoˇ
´ ´
´
ˇ
´
va. Pri vykonanı rozsudku nad tımto spatnym
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
mestem ji i jejı rodinu usetrili. Po bitve bylo
ˇ
´
´
´
Raabˇ dovoleno, aby zila blızko izraelskeho tabo´
ˇ
ra. Casem se k tomuto narodu pripojila. Vdala
ˇ
´
se za muze, ktery se jmenoval Salmon. Z jejich
ˇ
ˇ´
´ ´
syna Boaza vyrostl muz mimoradne vıry. Ten se
ˇ
´
ozenil s Moabkou Rut.2 (Rut 4:13, 22) Z teto vy´
´ ´
´
´
nikajıcı rodiny pochazel kral David i sam Me´ ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
sias, Jezıs Kristus. (Jozue 6:22–25; Matous 1:5,
6, 16)
ˇ´ ˇ
ˇ
Prıbeh Raab ukazuje, ze pro Jehovu nikdo ne´
´
´
ˇ ´
´
´ ˇ
nı bezvyznamny. Kazdeho z nas vidı, cte v naˇ
ˇ ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
sem srdci a tesı ho, kdyz v nem najde jiskric´
´
ˇ
ku vıry, jako byla ta, ktera se rozhorela v srdci
´ ´
´
´ ´
ˇ´ ´
Raab. Jejı vıra ji podnıtila k jednanı. Bible rıka,
ˇ
´ ˇ
ze byla „prohlasena za spravedlivou skutky“.
´
ˇ
´ ´
(Jakub 2:25) Bude opravdu moudre, kdyz jejı vı´
ru napodobıme. ˇ
´
´ ˇ
1 Je zajımave, ze Jehova respektoval dohodu, kterou s Raab
ˇ
ˇ
´
udelali zvedove.
´
´
ˇ ´ ´
2 O Rut a Boazovi se dozvıte vıce v clancıch z rubriky „Na´ˇ ´ ˇˇ
´
´
ˇ
ˇ
podobujte jejich vıru“, ktere vysly ve Strazne vezi z 1. cervence
ˇ´
a 1. rıjna 2012.
1. LISTOPADU 2013
15
ˇ
´
´
ODPOV EDI NA BIBLICK E OTAZKY
˚
ˇ
Kdo pujde do nebe a proc?
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
˚
Miliony lidı doufajı, ze az zemrou, pujdou do nebe.
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ ´
ˇ
´
Jezıs rekl, ze tam budou zıt jeho vernı apostolove.
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´
Nez zemrel, slıbil, ze jim u sveho nebeskeho Otce
ˇ
´ ´
ˇ ˇ ˇ
pripravı mısto. (Prectete si Jana 14:2.)
ˇ
´
ˇ´ ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
Proc budou lide, kterı zili na zemi, vzkrıseni k ziˇ
ˇ´ˇ
´
votu v nebi? Co tam budou delat? Jezıs svym
´
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
apostolum rekl, ze tam budou v postavenı kra˚
´
´
ˇ ˇ ˇ
´ ˇ
lu. Budou vladnout nad zemı. (Prectete si Lukase
´
22:28–30; Zjevenı 5:10.)
Dostanou se do nebe
ˇ
ˇ´
´
vsichni dobrı lide?
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ´ ´
ˇ ˇ
´
Ve vetsine zemı tvorı vladu pomerne malo osob.
ˇ
ˇ´ˇ ´ ´
ˇ
Jelikoz Jezıs dava lidem zivot v nebi proto, aby
´
´ ´
ˇ ´
ˇ ˇ
mohli vladnout nad zemı, da se ocekavat, ze tech´
´
´ ˇ
´
to vyvolenych bude malo. (Lukas 12:32) Bible uva´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
dı presny pocet tech, kdo budou s Jezısem panoˇ ˇ ˇ
´
vat. (Prectete si Zjevenı 14:1.)
ˇ
ˇ´
˚
Odmenu ale neobdrzı jen ti, kdo pujdou do neˇ´
ˇ
ˇ ´
´ ˇ´ˇ
´
be. Mnozı dalsı se jakozto vernı poddanı Jezısova
´
´
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ
kralovstvı budou tesit z nekonecneho zivota na zeˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ
ˇ´
mi premenene v raj. (Jan 3:16) Nekterı z nich se
´
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ ´
ˇ
´
do raje dostanou tak, ze prezijı znicenı soucasneˇ
´
´
ˇ ´
´
ho spatneho systemu vecı. Jinı se tam dostanou
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ ˇ ˇ
tak, ze budou vzkrıseni. (Prectete si Zalm 37:29;
Jana 5:28, 29.)
p
Bible online
´ asi
v 50 jazycıch
ˇ
Navstivte
www.jw.org
ˇ ˇ
nebo ´ nactete
QR kod
wp13 11/01-B
130729
s
ˇ
´
Toto
ˇ ´ i ˇpredchozı
cısla casopisu ˇ ´
zdarma ke stazenı
´
´
Vıce informacı
najdete v 8. kapitole
´
teto knihy, kterou vydali
ˇ
´
svedkove Jehovovi.
ˇ ´
Je ke stazenı
na www.jw.org
CO BIBLE
doopravdy
ˇ ´ ´
RIKA?
ˇ
ˇ ´
´
ODPOV
EDI NA DALSI BIBLICKE
´
OTAZKY NAJDETE NA INTERNETU
n
o
ˇ´ˇ
ˇ
´
´ ´
´
Jezıs pro nektere sve nasledovnıky
ˇ
´
´
pripravil mısta v nebi. Vıte, co tam
ˇ
budou delat?