Diagnostika školní třídy1.18 MB

DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY
Mgr. Milena Mikulková
pro Život bez závislostí, o.s.
Říčany, 2010
B: DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY
1.
• Screening
• Depistáž
• Diagnostika
2.
•
•
•
•
3.
Metody a techniky
Nástroje pro screening
Diagnostické nástroje
Profily metod
• Zásady pro sběr, zpracovávání a uchovávání informací
• Interpretace
• Závěry a doporučení
Základní otázky při poznávání skupiny
A: obecně o žácích
1. Koho mám před sebou? 2. Jaký je? 3. Co dává a co
potřebuje?
B: obecně o projevech (názory, chování)
1. Co se ve třídě vyskytuje?
C: konkrétně o chování (rozlišení)
1. Co je zdravé a co je nemocné?
D: konkrétně o člověku a jeho nemoci
1. Koho konkrétně se co týká a v jaké míře?
2. Jak pomoci?
„Cibulový efekt“ poznávání skupiny
• SCREENING
je PLOŠNÉ ORIENTAČNÍ ZÁCHYTOVÉ
vyšetřování za účelem vyhledávání „chorob“ v jejich časných
stádiích, kdy „klient“ ještě nemá potíže a příznaky (negativní
nález, potvrzení, falešně pozitivní nález, falešně negativní
nález). V případě pozitivního výsledku následuje potvrzení
(konfirmace) specifickými a přesnými metodami. Výsledkem je
NÁLEZ
• DEPISTÁŽ
je
vědomé,
cílené,
včasné, aktivní
VYHLEDÁVÁNÍ RIZIKOVÝCH ZNAKŮ, nemocných nebo
zdrojů nemoci v celé populaci nebo ve vybraných skupinách
(např. rizikových skupin). Výsledkem je POTVRZENÍ.
• DIAGNOSTIKA je cílené konkrétní vyšetření
zaměřené na konkrétní jev s použitím
specifických standardizovaných metod, s
přesnou kategorizací a tříděním „symptomů“
podle stanovených kritérií – výsledkem je
DIAGNÓZA – popis, začlenění, kategorizace
příznaků
Jak překlopit termíny do školské praxe?
Monitorování - mapování
je soustavné sledování a
vyhodnocování vybraných jevů.
Slouží k získání základní orientace
ve výskytu, formě, rozsahu,
intenzitě, příp. tendenci vývoje
sledovaného jevu.
Nástroje mapování třídy
• Pozorování
• Rozhovor
• Dotazník
• Analýza artefaktů
• Hrové aktivity
• Skupinová diskuse
Mapování třídních kolektivů
• Pozorování
– Hrové aktivity, dynamická sociometrie
– Běžné interakce
• Dotazníkové metody
– Standardizované dotazníky
– Nominační techniky
– Sociometrie
• Projektivní techniky
– Nedokončené věty
– Kresebné techniky
Diagnostika etopedická
Zjištění příčin nežádoucího chování (používané diagnostické
nástroje):
• Dotazníky - zaměřené na rizikové chování, zájmové dotazníky,
styly výchovy, styly učení, motivační dotazníky, osobnostní
dotazníky
• Rozhovor (viz výše, náhled klienta na daný problém atd.)
• Projektivní techniky - zaměřené na sebepojetí a sebehodnocení
klienta, hodnotový a osobnostní profil klienta
• Sociometrické šetření - zjišťování sociálního klimatu v sociální
skupině nejčastěji v třídním kolektivu určené k individuální
(zjištění postavení klienta v třídním kolektivu) či skupinové
diagnostice {sociální klima třídy, skupinová dynamika, vrstevnické
vztahy atd.)
Přehled některých dotazníků
Dotazník D-1,D-2 (Doležal) je vhodný pro druhý stupeň základní školy a
především pro diagnostiku počínajících fází šikany. Výsledkem je 32 indexů
(tabulek) žáků, se kterými je možné připravit dobrou intervenci ve třídě.
Dotazník MCI – naše třída (Fraser) je pro žáky 3.-7. ročníků a zjišťuje pohled
dětí na svou třídu. Jeho nespornou výhodou je rychlá administrace a rychlé
vyhodnocení. Neoznačuje však konkrétní preference dětí ve třídě.
Dotazník CES – dotazník sociálního klimatu školní třídy (Mareš) vychází z MCI,
porovnává mínění dětí a pedagogů na situaci ve třídě. Uvažuje učitele jako
centrální postavu klimatu školní třídy.
Dotazník DSA – dotazník sociální adaptace 1. a 2. tříd ZŠ (Juhás) je metoda
vhodná pro zjišťování toho, jak se dítě cítí ve třídě akceptováno druhými. Je však
určena výhradně psychologům.
SO-RA-D (Hrabal) - sociometrie (Moreno) je nejstarší metodou. Zkoumá
preference dětí, sympatie a atraktivitu. Je snadná pro zadání i pro
vyhodnocení (je možné i pomocí sociogramu).
Dotazník B-4 (Braun) je dotazník pro 2.-3. třídy ZŠ. Staví proti sobě
kladné a záporné body z preferencí ve třídě a zároveň sonduje spokojenost
žáka se svou třídou. Vyhodnocuje se kvalitativně i kvantitativně, což
umožňuje srovnání tříd v jedné škole.
Dotazník B-3 (Braun) je dotazník od 4. třídy ZŠ po maturitní ročníky.
Mají podobnou konstrukci jako B-4 a navíc sledují sebevnímání dítěte v
kontextu třídy a jeho pocity zaznamenané formou škály.
SOCIOKLIMA – online mapování vztahů ve třídě, (Mikulková), obrázkový i
textový dotazník specifických sociálních rolí, mapování tendencí třídy a
vztahu k autoritám
SO-RA-D
• standardizovaný dotazník
• zjišťuje míru obliby a míru vlivu jednotlivých žáků
– VLIV – v jakém rozsahu žák ovlivňuje interakci a činnost spolužáků
a třídy jako celku.
– OBLIBA – přijetí jedince skupinou, popularita, sympatičnost,
přitažlivost
• ve výstupu nabízí pohled na hierarchii ve třídě
vlivný+oblíbený, vlivný a neoblíbený, oblíbený a bez vlivu, neoblíbený a bez vlivu, třídní indexy
• sociometrická matice, sociogram
B-3, B-4
(Braun)
1. vztahy mezi žáky (kladné i záporné)
2. sebehodnocení – místo ve třídě
3. vnímavost vůči dění ve třídě,
4. míra bezpečí, přátelství, tolerance, důvěry,
spolupráce
5. nominace spolužáků (+, - vlastnosti, role,
chování)
SOCIOMETRICKÉ STATUSY V TŘÍDNÍCH SKUPINÁCH
podle Geckové-Madarasové, Orosové a Madarase, 2004
•
•
•
•
•
•
•
•
•
populární děti, hvězdy
„šedé eminence“
kontraverzní děti (ambivalentní status)
opomenuté děti
odmítnuté děti
outsideři
antihvězdy
izolované děti
děti s průměrným statusem
Šikana a specifické sociální role žáků
•
•
•
•
•
•
•
Pasivní oběti : jsou to bojácné, uzavřené děti, které jsou fyzicky slabé a těžko si hledají
přátele. Nemají dostatek sebedůvěry a sil, aby se dokázaly samy bránit.
Provokující oběti : schválně provokují, podněcují negativní reakce ostatních. Posmívají se a
pošklebují jiným, ale pokud jim to oplatí stejnou mincí, hned si stěžují.
Účelové oběti : děti na sebe berou roli oběti, aby získaly uznání a popularitu. Hrají si na
„třídního šaška“ nebo se připojují k výtržnickému chování, aby byly lépe přijaty skupinou.
Falešné oběti : jsou to děti, které si přehnaně stěžují na ostatní. Obvykle se jejich chování
týká upoutání pozornosti.
Útočníci – oběti : některé děti se mohou stát v některých situacích i oběťmi, v jiných zase
naopak agresory.
Útočníci : děti, které pronásledují druhé bez zjevného důvodu. Většinou tyto děti převyšují
mnohé své vrstevníky svou energií, fyzickou silou a sebedůvěrou.
Úzkostní útočníci : jedná se o děti s nejnižší sebedůvěrou, obvykle mají rodinné problémy
nebo problémy s učením. Šikanováním se snaží kompenzovat nízké sebevědomí.
(podle Valerie Besagové, Bendl, S., 2003, s. 42)
PAT MIROIR analýza
• Obavy (Čeho se lidé obávají?)
• Lákadla (Co je naopak přitahuje ?)
• Tendence (Jaké mají tendence?)
Používá se při zavádění změn, rozhodování.
Umožní identifikaci překážek, stimulů a směřování
– vede ke konkretizaci operačních strategií.
Zásady pro mapování vztahů ve třídě
• mapování je vždy jen prvním krokem a pak by měly následovat
nápravné kroky (intervence..)
• nelze ji dělat anonymně
• zjišťování vztahů ve třídě vyžaduje etiku, pozor na sdělování
výstupů (a to i v rámci pracovního kolektivu)!
• je to vždy týmová práce
• všechny kroky je třeba dokumentovat a archivovat
• je třeba si vyžádat souhlas rodičů se zapojením a diagnostikováním
žáků
Analýza situace skupiny
• Jaké výrazné projevy chování se v této skupině projevují? Je to
apatie nebo vzájemná agresivita?
• Jaké jsou pravděpodobné příčiny tohoto chování? Jaké situace
tomu předchází – jsou to příčiny, spouštěče, urychlovače,
ventily?
• Mohou to být obavy? Pokud ano, tak z čeho? Z koho? Jak
s těmito informacemi mohu pracovat dál?
• Jaké důsledky plynou ze současného stavu skupiny na její
postavení a další vývoj ?
• Jaký osobní postoj tato situace u mne vyvolává? Je reaktivní,
konstruktivní, destruktivní či obranný?
• Co dál? – viz techniky práce se třídou
„Na
tom, jaké pozice a role se ve třídě vytvoří a jací žáci je
zaujmou, závisí do značné míry struktura a dynamika třídy
jako skupiny a zároveň vývoj žáků samých a do určité míry i
jejich osobnostní vývoj.“
Pozice bývá podle Řezáče, J. (1998) určována mírou sociální
přitažlivosti, mírou prestiže, způsobem sebeprosazování při
začleňování se do skupiny a podílem na dosahování
skupinových cílů.
CO S TÍM?
•
•
•
•
•
zpracování výsledků jednotlivých metod a technik
sumarizace údajů, kódování
interpretace
doporučení
vypracování zprávy o činnosti
–
–
–
–
–
–
–
identifikační údaje
zakázka
popis činnosti (použité metody, techniky – stručně)
zjištění
doporučení
závěr – nástroje evaluace a časové vymezení
Přílohy
• předání zprávy zadavateli – ochrana osobních a citlivých údajů
Shrnutí
•
•
•
•
•
•
•
Vnímám, pozoruji, mám signály, že…
Potřebuji se zorientovat, zaměřit, předejít …
Je teď ten správný čas, kdy mohu něco zjistit ?
Ke zjišťování daných cílů použiji…
Jaké prostředí vyberu,
abych zjistila co nejvíce..
Zvládnu to sama nebo
potřebuji někoho dalšího?
Co jsem zjistila a k čemu mi to bude?
Screening, depistáž, diagnostika
ani žádná jiná zjišťovací technika
nenahrazuje řešení
– práci s jednotlivcem, práci se třídou