Názory odborníků (lékařů) na používání reflexologické kamenné desky

Názory odborníků (lékařů) na používání
reflexologické kamenné desky
MUDr. Marie SOUČKOVÁ, ortoped-podiatr, prezidentka České podiatrické společnosti
MUDr. Ivan KRUPA, odborný lékař rehabilitace, Olomouc
MUDr. Miroslav HAVRDA, neurolog, podiatr, MEDsport Hradec Králové, s. r. o.
Tomáš OPPL, DiS., fyzioterapeut, nutriční poradce, Canadian Medical Care
MUDr. Pavol SKALKA, primář Rehabilitačního oddělení Krajské nemocnice T. Bati, a. s.
Mgr. Jitka HOLUBCOVÁ, fyzioterapeutka a ředitelka Centra komplexní péče Sámova, s. r. o.
1) Jak lze z medicínského hlediska vysvětlit, že si stoupnete na desku s kameny a cítíte se
líp?
Součková: Reflexologická deska s kameny z přírodního materiálu je ideálním prostředkem
k navození relaxace celého těla. Chodidla jsou nejvhodnějším místem reflexologického
zásahu. Na chodidlech se promítají reflexní obrazy všech orgánů. Stiskem správného bodu lze
pozitivně ovlivnit vnitřní rovnováhu, navodit správnou činnost orgánů, duševní rozpoložení
a v neposlední řadě zbavit tělo mnoha škodlivin i ovlivnit mnohé zánětlivé procesy.
Nohy jsou jedním ze smyslových orgánů, které informují řídící centrum o nastavení těla,
o kvalitě terénu, o nutnosti vynaložení napětí a síly pro zapojení nervově-svalového aparátu
s cílem udržení rovnováhy, umožnění pohybu, dále o chladu, teple podložky, nerovnosti,
apod. Přestože po nohou neustále šlapeme, patří nohy k nejcitlivějším částem našeho těla.
Krupa: Na ploskách nohou se nachází nepřeberné množství reflexních zón a akupunkturních
bodů. Plosky nohou jsou zrcadlo těla. Nejen nemoci, ale i energetické poruchy, které mohou
vyústit do nemocí, se objevují na ploskách. Kontakt nohou s ploškami kamenů masíruje body
a zóny a určitě se trefí i do těch potřebných (obdoba chůze bosky po kamenech na pláži).
Havrda: Profesí jsem podiatr a neurolog. Tato deska je ideálním spojením těchto dvou oborů
− postavíte se na kamínky a oni působí. Také záleží na tom, jaký kámen je, zda ostrý nebo
kulatý.
Prostřednictvím nohou získáváme informace − chodíme po betonu, asfaltu, používáme boty
− vše na nohu působí. Noha obsahuje nervové zakončení, a my jejím prostřednictvím
vnímáme stabilitu těla, dotyk s podložkou. Chodidla mají tzv. reflexní zóny, které jsou
spojeny s různými orgány člověka. Stimulací můžeme tyto reflexní zóny ovlivňovat, a tím také
funkci vnitřních orgánů, např.: žaludek, ledviny…. Toto vše jsme přestali vnímat, jelikož vůbec
nechodíme naboso. Používání reflexologické desky je návratem k chůzi bez bot. Člověk při
používání má zajímavý pocit − chvění, brnění, začíná postupně vnímat své tělo.
Oppl: Samo o sobě osvobození chodidel uzavřených několik hodin v botách je příjemné.
Pokud podpoříte tento smyslový vjem položením chodidel na desku s kameny, okamžitě se
zlepší krevní cirkulace v ploskách nohou a dolních končetinách, což zlepší antioxidační
procesy, regeneraci buněk a hojení. Deska prokazatelně zrychluje léčbu zánětu, zlepšuje
imunitní systém, redukuje napětí ve svalech a psychický stres. Někteří pacienti udávají, že se
jim zlepšila kvalita spánku.
Skalka: Naše chodidlo se dostane do situace, na kterou je programované, jen v důsledku
civilizačních vlivů nepracovalo, spalo. Bylo v ponožce, botě, většinou odtlumené měkčí
porážkou, chodilo po hladké rovné ploše bez nerovností. Proč by mělo pracovat? Najednou
je bosé, pod ním jsou nerovnosti, může vnímat 3D prostor, probudí se a začne pracovat.
Samozřejmě se aktivuje i spousta reflexních zón, které na plosce nohy máme, a tím se vyladí.
Cítíme se potom lépe. Než si zvykneme, pár dní to trvá a trochu to i tlačí.
Holubcová: Pravděpodobně proto, že se nastimuluje chodidlo, což vede k určitému pocitu
oživení, probuzení. Vytvořením lepšího úchopu nohy se zlepší opora pro celé tělo, tedy jeho
stabilita. V životě do značné míry stabilitu hledáme.
(Tuhle otázku ale zrovna chápu jako sugestivní, protože mnozí lidé se necítí líp, alespoň ne
hned, protože mohou mít citlivá chodidla a může jim být takový impuls moc.)
2) Proč zrovna kameny? Existují pro to racionální argumenty? (Co kdyby to bylo třeba
dřevo nebo plast?)
Součková: Působením tlaku kamenů na pokožku dochází k stimulaci nejen nervového
systému, ale i k aktivaci vylučování všeho, co organismus nepotřebuje. Přešlapováním na
desce se aktivuje krevní oběh, což vede k jeho normalizaci a celkovému oživení resp.
otužování, a tím ke zvýšené odolnosti organismu. Stimulací citlivých bodů na chodidle
dochází k aktivnímu překrvení se zrychleným průtokem krve, zrychlenou látkovou výměnou,
zrychleným vstřebáváním nejrůznějších zánětlivých výpotků s protibolestivým účinkem.
Používání desky pomáhá nejen při bolestech hlavy, bronchitidě, syndromu chladných nohou,
ale vede k uvolnění a regeneraci kloubů celého těla působením přes akupunkturní body
obdobně jako v klasickém Kneippově chodníku s kameny, ale v tomto případě se jedná
o suchou variantu. Kdo má možnost, může desku dát do vodního prostředí. Deska je
zhotovena z přírodního kamene, dobře dezinfikovatelného a který se neopotřebí. Je to dobré
navození imitované chůze po nerovném terénu v domácím prostředí, která díky aktivaci
reflexních zón a jejich prostřednictvím celé postury a nervově-svalového aparátu, je velmi
žádaná.
Krupa: Protože kameny jsou všude. Rozmanitého tvaru a plošek. Jsou nezničitelné a dobře se
dezinfikují. Romantická představa o duši přírody a paměti hmoty by se špatně prokazovala
a dokazovala. Koneckonců je to ušlechtilý materiál, a lidé po něm chodí tisíce let.
Havrda: Nevěřím na zázračné kameny. Z mechanického hlediska je to stejné. Vliv má teplota
– jinou má kámen, jinou dřevo. U dřeva je nevýhoda, že může mít hladký povrch. Většinou
jsou využívány oblé kameny, ale že by to musela být žula, rula, čedič … to ne. Kámen je
přírodní materiál, v minulosti se chodilo po kamenech. Pomocí desky se získá správná
koordinace pohybu.
Oppl: Chodidlo je schopno rozlišit všechny povrchy, se kterými se dostane do kontaktu.
K přírodním materiálům máme pozitivní vztah, který vzniká přenosem informací mezi tělem
a povrchem. Lidé našlapují na kameny s určitým respektem i obavami z bolesti. Všechny tyto
pocity jsou nakonec hodnoceny kladně.
Skalka: Kameny jsou jedna z možností. Racionálním argumentem je možnost dezinfekce (pro
ty, co si myslí, že noha normálně našlapuje ve sterilním prostředí :-)). Kameny jsou téměř
neošlapatelné. Dají se použít na rozdíl od dřeva i ve vodě. Pacienty necháváme našlapovat na
různých typech povrchu, kde kameny jsou jedna možnost, nohy se potřebují znovu naučit
vnímat, po čem našlapujeme. Preferuji přírodní materiály.
Holubcová: Nejlépe, když jsou to kameny nebo i dřevo, plast, písek či cokoliv jiného. Hlavní
je, že noha dostává různé impulzy, reaguje na změnu. Imituje se tím vlastně chůze na boso.
A na cestě se potkáme s ledasčím.
Kameny jsou ale praktické, protože jsou tvrdé a tak snadno se nezničí. Nabízí se i lákavé
vysvětlení, že je to přírodní materiál, ale noze je to svým způsobem na ten krátký okamžik
kontaktu jedno, impuls jí může dát cokoli. V interiéru, kde je deska umístěna, však jistě
přírodní materiál působí lépe.
3) Kterým pacientům byste desku doporučil, a pro které je deska zase nevhodná?
Součková: Všem, kteří mají problémy nejen s poruchou klenby a bolestmi nohou, ale i těm,
kteří trpí bolestmi páteře, kloubů, hlavy, je vhodná pro děti s funkční poruchou nohou,
vadným držením těla, apod. Nedoporučila bych ji pro osoby po transplantacích orgánů,
u kterých se rovněž reflexní masáž neprovádí.
Krupa: Vhodná je pro všechny pacienty s funkčními poruchami pohybového aparátu,
poúrazové stavy, lidi v rekonvalescenci, ale také neurotiky a nesystémové vyhořelé
workoholiky. Nevhodná je pro těhotné ženy, lidi s malignitami.
Havrda: Pro 98 % pacientů je to příjemná, pozitivní záležitost. Deska se nemůže používat
u diabetiků (diabetický vřed na plosce nohy − poškození nohy, kožní problém), dále bych ji
nedoporučil u onemocnění, které mají zvýšenou citlivost chodidel. Chodidla se mohou
podráždit a může dojít ke zhoršení nemoci. Nevhodná je i při poškození šlachy u nohy,
zánětu plosky, svalu, patní ostruhy.
Oppl: Reflexologickou desku používám u svých pacientů jako doplňkovou terapii a dá se říct,
že ji mohu použít dříve či později u většiny z nich. Užití desky má samozřejmě i svoje
kontraindikace.
Skalka: Je vhodná pro všechny, kterým chybí dostatek pohybu bosou nohou, nebo
v takzvané minimální obuvi v terénu. Ráno vás přirozeně probere, večer z nohou po šlapání
zmizí únava a příjemně se prohřejí.
Nevhodná je pro pacienty, kteří nohy špatně cítí v důsledku poškození periferních nervů,
kteří mají neuropatii těžšího stupně, jako třeba někteří diabetici a podobně. Samozřejmě ti,
kteří mají na chodidle otevřenou ránu. Někteří pacienti jsou tak úzkostní a přecitlivělí, že
trochu dyskomfortu v začátku nejsou schopni akceptovat. Dá se to ovlivnit, ale nemá cenu je
nutit.
Holubcová: Vhodná je pro všechny, kdo takový impuls subjektivně snesou. Z bot máme nohy
často tak nenavyklé dostávat nějaké vjemy, že se stávají přecitlivělými a tím může být stimul
nepříjemný. Pak je třeba nejprve nohu „otužit“ a ke kamenům se pak vrátit.
4) Máte ve své praxi konkrétní případy, kdy po používání této desky došlo ke zlepšení
stavu pacienta, zlehčení obtíží?
Součková: S reflexologickou deskou teprve začínám. Z praxe ale znám velmi dobré účinky
chůze po kamenech právě z Kneippova chodníku. Mohu desku doporučit, určitě se
blahodárné účinky dostaví. Velkou výhodou je, že ten, kdo si ji pořídí, stane se nezávislým na
době provozu pracovišť, které desku vlastní.
Krupa: Výrazné zlepšení nastává u lidí s akutním lumbagem (ischias). Zkrácení doby léčení
minimálně o polovinu.
Havrda: Reflexologickou desku ještě nemám, ale rozumím tomu. Viděl jsem to na Novém
Zélandu, sám jsem si vyrobil něco podobného. Existuje „barfussweg“ – bosou nohou cesta.
V německy, holandsky, anglicky mluvících zemích – jsou chodníky, které obsahují různé
segmenty s kameny, šiškami, pilinami – a chodí se po nich půl kilometru naboso. Já jsem
první v České republice, který něco takového vytvořil. S principem chůze naboso, mám
zkušenosti.
Oppl: Pacienty neléčím jen cvičením a na reflexologickou desku je tedy obtížné posoudit, do
jaké míry jim pomáhají cviky na kamenech. Rozhodně však přispívají k jejich celkovému
zlepšení stavu pacienta v mnoha ohledech.
Skalka: Používám podobné zařízení, kde nemocní šlapou v oblázcích ve vaničkách. Zlepšují se
masově, je to velmi populární procedura a pacienti se jí dožadují. Myslím, že to má skutečně
vliv na zlepšení jejich stavu, funkce jejich nohou.
Holubcová: Vzhledem k chápání celostnosti nemoci nevidím jednu metodu nebo pomůcku
jako „vše-spásnou“. Ale ano, ve spojitosti s dalšími instrukcemi a cvičením je stimulace
nohou často jedním z důležitých článků na cestě ke zlepšení bolestí a dalších obtíží. Protože
to, na jaké „základně“ postavíme svoje tělo, ovlivní postavení všech části nad tím. Kolena,
kyčle, záda, hlava i ruce jsou závislé na tom, jakou práci dole chodidla odvedou. Pokud
neodvedou, někdo „výš“ to za ně musí udělat. A tím se často někde přetížíme, rozbolavíme.
5) Deska je poměrně nákladná – vyplatí se to pacientům?
Součková: Jestliže spočítáme náklady na desku např. na pouhé 2 roky a pokud ji bude užívat
čtyřčlenná rodina, pak se pohybujeme v nákladech cca 1,60 Kč na den a osobu. Kameny se
přešlapováním nezničí, dezinfekční prostředky desce nevadí, takže nemůžeme její amortizaci
počítat jen na pouhé 2 roky. Investice do zdraví se vždy vrátí.
Krupa: Určitě se vyplatí. Investice do zdraví se vždy vrátí. A pořád je levnější než zájezd
k moři a procházka bosky po kamenité pláži. A jde to i v zimě.
Havrda: Nedokážu posoudit – lidé kupují za větší peníze větší blbosti. Má to svoji cenu, dá se
dát do bytu, je to hezká dekorace. Když po desce už nechcete šlapat, pověsíte si ji na zeď. Na
Novém Zélandu se prodává jako suvenýr.
Oppl: Podle mého názoru je cena desky naprosto v pořádku. Je nutné si uvědomit náklady
spojené s výrobou, logistikou, distribucí atd., zároveň se lidé musí naučit, že investovat do
svého zdraví se vyplatí.
Skalka: Zdraví se dá měřit těžko, taky máme do kapsy různě hluboko, takže tuto otázku si
musí zodpovědět každý sám. S volnou aktivovanou nohou se člověku žije nepochybně líp. Jak
praví bonmot jedné mojí kolegyně: „nepomůže žádná vložka, když v botě dřímá líná nožka".
A kamínky ji skutečně dokážou probudit.
Holubcová: :o) Chodíte-li často bez bot v různých terénech, tak ji možná nepotřebujete. Ale
jako každá „pomůcka“ nám i deska může pomoci: pomoci alespoň zčásti nahradit něco, co
jsme ve své pohybové škále ztratili a nevíme, jak se k tomu ve svém civilizovaném světě
vrátit. Deska nám v práci či doma slouží jako připomínka: „No jo, já si vlastně mohu zout boty
a nechat nohy volně se hýbat.“
Žádná část tohoto dokumentu nesmí být kopírována, distribuována či jinak šířena jakoukoliv
formou a jakýmikoliv prostředky, včetně fotokopírování, nahrávek, či jiných elektronických
nebo mechanických metod, bez předchozího písemného souhlasu majitele.
INREN DT, s. r. o.
IČ: 28304004
Mgr. Dagmar Hasíková, telefon: 777 337 707
www.stribrnydoktor.cz