Království nebeské

Lide můj, naslouchej učení mému, k slovům úst mých nakloň ucho, otevřu svá ústa ku přísloví,
předložím hádanky dávnověké. Co jsme slýchali a o čem víme, to, co nám otcové vyprávěli,
nebudeme tajit jejich synům. Budeme vyprávět budoucímu pokolení o Hospodinových
chvályhodných činech, o mocných skutcích a divech, jež konal. (Žalm 78, 1-4)
Království nebeské
Dětem: Rozláme se chléb na kousky a podá dětem. Z čeho se peče chleba? Z obilí. Jaké znáte druhy
obilí? Ječmen, žito, oves, pšenici. A už jste jedly něco z pohanky? Už jste měly pohankový chléb?
(Nejlépe je mít pohanku, aby si děti sáhly.) Pohanka má své jméno od toho, že k nám přišla díky
pohanům. Doma byla někde pod Himalájemi, pak se dostala do Indie a do Číny, nu a odtud až k
nám někdy ve 12.-13. století. Pohané ji při svých nájezdech přivezli s sebou, snad je to možno
nejvíce připsat tureckým nájezdům. Pohanka byla v 16. století byla velice oblíbenou zvláště u
chudých, kteří neměli na pšenici. Pohanka je však moc užitečná také pro včely, je totiž velice
medonosná, a pak také pro nás. Obsahuje látku nazývanou rutin. Ta je pro naše tělo velice užitečná,
protože dělá cestu (route) pro vitamíny. To, že žijeme na tomto světě, který je nám velice
nepřátelský, je dobré. Takoví pohanští Turci, kteří nám přinesli mnohá trápení, nám přinesli také
pohanku a s ní mnoho užitečného... Že žijeme v tomto pohanském světě, to nám, milé děti, může
být velice užitečné. Pohané od nás potřebují evangelium a my od nich nejenom pohanku...
Pán Ježíš po svém křtu začal kázat evangelium království nebeského: "Čiňte pokání, neboť se
přiblížilo království nebeské." (Matoušovo evangelium 4, 17) A mluvil o něm v mnoha
podobenstvích. Jednou řekl, že je království nebeské jako malé chudé zrno hořčice, které roste a
dává úkryt mnohým, pak je království nebeské kvasem, který prokvasí všechno těsto. Jindy, že je
království nebeské vzácnou perlou, která je ke koupi na burze klenotníků. Pak že je království
nebeské pokladem ukrytým v poli. Nakonec kázal o tom, že je království nebeské tím polem. Co z
toho je správné? Všechno! Jsou to různé pohledy na Boží vládu a její vliv. Žádný z těch pohledů
není výlučný a každý je úplný. Ježíš začal odkrývat odvěké tajemství, jak říká úvodní žalm, a dělal
to jen skrze taková podobenství:
„S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli. Když
však lidé spali, přišel nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel. Když vyrostlo stéblo a nasadilo
klas, tu ukázal se i plevel. Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: 'Pane, cožpak jsi nezasel na
svém poli dobré semeno? Kde se vzal ten plevel?' On jim odpověděl: 'To udělal nepřítel.' Sluhové
mu řeknou: 'Máme jít a plevel vytrhat?' On však odpoví: 'Ne, protože při trhání plevele byste
vyrvali z kořenů i pšenici. Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte
nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.'" Ještě jiné
podobenství jim předložil: "Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zaseje na svém
poli; je sice menší, než všecka semena, ale když vyroste, je větší, než ostatní byliny a je z něho
strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích." Pověděl jim i toto podobenství: "Království
nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí." Toto vše mluvil
Ježíš k zástupům v podobenstvích; bez podobenství k nim vůbec nemluvil, aby se splnilo, co bylo
řečeno ústy proroka: 'Otevřu v podobenstvích ústa svá, vyslovím, co je skryto od založení světa.'
(Matoušovo evangelium 13, 24-35)
I učedníci šli kázat posláni se zprávou, že se přiblížilo království nebeské. (Matoušovo evangelium
10, 7) a později Ježíš, když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl:
"Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli pozorovat; ani se nedá říci: 'Hle, je tu' nebo 'je
tam'! Vždyť království Boží je mezi vámi!" (Lukášovo evangelium 17, 20n) Dramatizace tohoto
tajemství je teprve v tomto údaji úplná. Království Boží je v Pánu Ježíši. A my všichni se s učedníky
1
modlíme, aby přišlo a prokázalo svou vládu nade všemi. Dosavad se o vliv a moc na tomto světě
kočkují ti a nebo jiní. Jedna vláda smete tu druhou a pak ta druhá smete tu první, či jinak. Tady jde
o trvalou vládu, která je od věků na věky. A oni o ní, chudáci, nevědí nebo svou nevědomost hrají.
Tak to ale, bratři a sestry, velice často nevidíme! Co chvíli nás tiskne úzkost, že jsme v menšině.
Můžeme si připadat a možná jsme si připadali po léta jako v pohádce Pyšná princezna, kde herec
František Hanus jako disident běhá zpívat za hranice Půlnočního království, protože švec beze
zpěvu není žádný švec 1. Odskočí si z toho zlého světa do svobody zazpívat a pak zase rychle dřít.
Jestlipak nejsme podobní?! Toužebně si ze světa odskakujeme do kostela, abychom si vydechli a
zazpívali. A pak honem zpět a držet basu. Ono to pak kroutí charakter; však švec se nakonec, když
získal Miroslavovy šaty, štítil se práce a nechal pracovat jiné. I nám to kroutilo a kroutí charaktery 2.
Nejhorší ze všeho jsou pobožní a ustrašení církevní estébáci, kteří stále intrikují a potají kují pikle 3.
Možná, že by nás leckdo rád viděl pod dohledem. Švec nesměl zpívat v království a v muslimském
světě zase nesmí zpívat ženy. Civilní zaměstnankyně v Lógaru psala nedávno do blogu Aktuálně.cz
o tom, jak jejího známého ředitele soukromého rádia navštivili neznámí muži a na pár dní si jej
půjčili – za to, že vysílal v rádiu zpěv žen. 4. Tak se může stát, že křesťany s jejich vírou v nebeské
království budou mít politici zase radši pod dohledem. Schované uvnitř kostelů a bez vlivu.
Od současných podobenství k tomu Ježíšovu: Potom opustil zástupy a vešel do domu. Učedníci za
ním přišli a řekli mu: "Vylož nám to podobenství o plevelu na poli!" On jim odpověděl: "Rozsévač,
který rozsívá dobré semeno, je Syn člověka a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové
království,plevel jsou synové toho zlého; nepřítel, který jej nasel, je ďábel. Žeň je skonání věku a
ženci jsou andělé. Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku. Syn
člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští
nepravosti, a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy spravedliví zazáří jako
slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!" (Matoušovo evangelium 13, 36-43)
To, že se nevede vše, jak jsme si představovali, to ještě neznamená, že to Pán Bůh všechno udělal
zle. Do Jeho nebeského království mu nasel ďábel svoje DNA a ono roste spolu a někdy může být
zaměněno. Nedá se zaměnit podle plodu, ale v ranné fázi ano. To až výsledky dýchají peklem!
Vypadaly taaak zbožně, ale smrdí! Pán Bůh má čas počkat si do žně. My býváme zbrklí. Máme
dojem, že dokážeme zachránit církev a uchovat její čistotu. Chceme plít Jeho zahrádku. On na to
má anděly zahradníky, kteří to udělají až při sklizni.
Není možno přirozeně změnit DNA boží na DNA ďáblovu, to se musí umřít, zahynout a udělat
místo zlému plevelu. A stejně není možno změnit DNA ďábla přilepšením na Boží. Je třeba znovu
se narodit. Není jiné cesty. Pán Bůh dokáže nemožné, zvládne i neřešitelnou situaci. Nemůžeme se
polepšit, on dovede divy a dává život.
Tak se budeme učit s Jeho mocí počítat a důvěřovat mu. On to ustojí až do věčnosti. A my se učíme
1 Pyšná princezna: Rok vzniku: 1952 Režie: Bořivoj Zeman Scénář: Henryk Bloch a Oldřich Kautský podle pohádky
Boženy Němcové Potrestaná pýcha. Natáčela se v krajině kolem Děčína, kterou důvěrně znám.
2 Kolem pohádky se zvedla docela zajímavá diskuse na http://www.lidovky.cz/at-jsou-politici-jako-miroslavdz5-/ln_noviny.asp?c=A071215_000076_ln_noviny_sko&klic=222967&mes=071215_0
3 Nebo tady: http://www.lidovky.cz/mohou-pracujici-zboznovat-monarchu-dbu-/ln_redakce.asp?
c=A071217_134940_ln_redakce_vvr
4 Blog Karly Štěpánkové z Aktuálně.cz: „Zastavili přede mnou čtyři muži na motorkách a řekli, že se mnou někdo
potřebuje mluvit. Řekl jsem jim, že na schůzku už je pozdě. Tak odjistili zbraně, zavázali mi oči a donutili mě jet s
nimi,“ vypráví Norullah, šéfredaktor rádia Zinat v afghánské provincii Lógar. „Vyhrožovali mi, že pokud
nepřestaneme v našem rádiu pouštět písně, ve kterých zpívají ženy, zabijí mě,“ pokračuje třicetiletý novinář, který
pracuje v Lógaru jen osm kilometrů od základny, kde je náš provinční rekonstrukční tým.
2
tomu, že v tom všem má nějaký účel a dokonce, že nám pohané mohou být nějak užiteční. Oni
potřebují našeho Krista a my jejich – „pohanku“. To, co s nimi bude, to záleží na Pánu Bohu. On je
králem a Pánem. Oni to tajemství zatím nevědí, nám je dáno a my jej musíme opakovat a předávat z
generace na generaci.
A i mezi křesťany se můžeme chovat jinak, než dosud. Zatímco jeden po druhém povykoval, kdo že
je tou správnou stranou, teď je možno vidět, že jsme na jednom poli a Pán si nakonec vybere. A
udělá to přesně tak, aby nikomu neublížil. Andělé budou důkladní.
Jak to dnes vypadá s tím Nebeským královstvím? Ilustrace pro případné použití v diskusi:
3