KDO JE VLASTNĚ EKONOMICKY AKTIVNÍ?1

Transkript

KDO JE VLASTNĚ EKONOMICKY AKTIVNÍ?1
KDO JE VLASTNĚ EKONOMICKY AKTIVNÍ? 1
Who is the economically active?
Petr Mazouch, Jakub Fischer
Abstract
Demography theory and theory of economic statistics are using terms like economic
active population, index of economic load. These terms or indicators include to the economic
active population all population in some age. Determination that all people in some age group
are active or non-active, ignore fact that there are different economic activity rate by age (and
by education level). Aim of this paper is to very simply illustrate this mistakes used in these
indicators.
Keywords
Economic activity, Labour force survey, employment, unemployment
Klíčová slova
Ekonomická aktivita, Výběrové šetření pracovních sil, zaměstnaní, nezaměstnaní
Úvod
V hospodářské statistice a zejména v ekonomické demografii je velmi často uţívaný
termín „ekonomicky aktivní obyvatelstvo“. Tato skupina osob je definována jako skupina
zaměstnaných, nebo nezaměstnaných obyvatel a většinou je taková skupina označována
termínem „pracovní síla“. Takové rozdělení pouţívané např. ve Výběrovém šetření
pracovních sil (VŠPS) je naprosto korektní a i ukazatele, které následně pouţívají takto
definované skupiny, můţeme povaţovat za objektivní.
V demografické praxi se však velmi často nahrazují tyto kritéria velmi hrubým
odhadem zaloţeným na počtu osob v určité věkové skupině. Za ekonomicky aktivní se pak
počítají všechny osoby, které mají určitý věk bez ohledu na to, zda jsou opravdu zaměstnaní
(či nezaměstnaní). Pochopitelným argumentem demografů je nedostupnost dat, které by vedly
k lepšímu vymezení právě osob, které jsou ekonomicky aktivní. Zejména v situacích, kdy jsou
tyto ukazatele uţívány, jako výstup např. z prognóz je zřejmé, ţe by bylo nutné pokusit se
také o predikci vývoje právě měr ekonomické aktivity, coţ by bylo značně sloţité.
I přes tento fakt je však otázkou, zda pouhé rozlišení obyvatel podle věku je cestou
správnou, resp. zde vyvstává následující otázka: Které věky lze s jistotou označit za věky
ekonomicky aktivní? Následující článek se pokusí alespoň částečně odpovědět na tuto otázku
a pokusí se porovnat právě výsledky metodiky pouţívané v demografické praxi a výsledky
VŠPS. Cílem však není pouhá kritika ukazatelů uţívaných v demografii spolu s důkazem, ţe
dané ukazatele zaloţené na takovém přístupu nejsou kvalitní, ale spíše upozornění na jejich
přílišné přeceňování.
1
Příspěvek vznikl za podpory Národního programu výzkumu II MŠMT ČR „Reprodukce lidského kapitálu“, č. 2D06026
a projektu Interní grantové agentury VŠE v Praze „Ekonomické a demografické aspekty terciárního vzdělávání“, č. 28/2010.
1
Data a metodika
V současné době je v demografické teorii definován pojem ekonomicky aktivní
obyvatelstvo jako skupina osob ve věkové skupině 20 – 64 let. Osoby mladší jsou brány jako
osoby v předproduktivním věku a osoby starší jako osoby ve věku postproduktivním. Ţádná
z osob, které jsou v před- a v postproduktivním věku nemůţe být do skupiny osob
ekonomicky aktivních započítána, i kdyby byla ekonomicky aktivní. Proti tomu osoby ve
věkové skupině 20 – 64 jsou bez rozdílu brány jako ekonomicky aktivní.
V minulosti byla skupina ekonomicky aktivních vymezena jinými věkovými
hranicemi, a sice 15 a 59. Toto vymezení však v průběhu posledních deseti let ustoupilo
vymezení novému. Tento posun byl pochopitelný, ve věkové skupině 15 – 19 let je jen velmi
málo ekonomicky aktivních osob, a naopak je vhodné začít, vzhledem ke zvyšujícímu se věku
odchodu do důchodu, do ekonomicky aktivních osob počítat také osoby ve věku 60 – 64 let.
Jiné vymezení pouţívá VŠPS, které za ekonomicky aktivní povaţuje osobu, která je
starší 15 let a během posledního referenčního období byla buď zaměstnaná, nebo
nezaměstnaná (více viz ČSÚ 2010b). Toto vymezení je proti demografické teorii výrazně
přesnější a odpovídá spíše realitě.
Dle obou přístupů bude následně počítána také míra ekonomické aktivity
(1)
kde Ax,v je počet ekonomicky aktivních osob ve věku x, pohlaví p a vzdělání v a Px,v je celkový
počet osob ve věku x, pohlaví p a vzdělání v.
Pro srovnání obou přístupů budou vyuţita data z Demografické ročenky ČR 2009
(ČSÚ 2010b).
Výsledky
Míra ekonomické aktivity
Z obr. 1 lze vidět, ţe reálné míry ekonomické aktivity jsou výrazně odlišné od měr,
které vyuţívá demografická teorie. Zejména míra ekonomické aktivity ve skupinách 20-24 a
60-64 je výrazně nadhodnocena. Zatím co u mladší skupiny lze předpokládat i nadále spíše
sniţování této hodnoty u starší věkové skupiny bude nejspíše míra ekonomické aktivity růst.
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Dem
VŠPS
1014
1519
2024
2529
3034
3539
4044
4549
5054
5559
60- 65+
64
Věková skupina
Obr.1: Míry ekonomické aktivity ve věkových skupinách dle metodiky VŠPS a
demografické teorie, 2009, obě pohlaví dohromady
2
Za přibliţně 15 let se u skupiny 20-24 let sníţila míra ekonomické aktivity z 70% na
přibliţně 50%, u osob z věkové skupiny 60-64 let je proti tomu nárůst za stejnou dobu
z hodnoty 20% na hodnotu 27%.
Ke stejným závěrům dojdeme i v případě porovnání absolutních počtů ekonomicky
aktivních osob. Zde je v případě muţů nadhodnocení ekonomicky aktivní sloţky obyvatelstva
v případě demografického přístupu, o téměř 440 tis. osob a v případě ţen o více neţ jeden
milion osob. Rozdíly jsou způsobeny právě rozdílnou mírou ekonomické aktivity
v jednotlivých věkových skupinách a také rozdílnou mírou mezi pohlavími.
Počet ekonomicky aktivních osob v
tis.
500,0
450,0
DemMuži
400,0
350,0
300,0
250,0
200,0
150,0
100,0
50,0
0,0
15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65+
Věková skupina
Obr.2: Počet ekonomicky aktivních osob ve věkových skupinách dle metodiky VŠPS a
demografické teorie, 2009, Muži
Počet ekonomicky aktivních v tis.
500,0
450,0
400,0
DemŽeny
350,0
300,0
250,0
200,0
150,0
100,0
50,0
0,0
15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65+
Věková skupina
Obr.3: Počet ekonomicky aktivních osob ve věkových skupinách dle metodiky VŠPS a
demografické teorie, 2009, Ženy
Z hlediska budoucího vývoje ukazatele míry ekonomické aktivity lze u muţů i ţen
předpokládat, ţe v případě demografického přístupu dojde k poklesu, protoţe nově příchozí
ročníky budou početně slabší a do postproduktivního věku budou odcházet ročníky silnější.
V případě přístupu výpočtu ekonomické aktivity ze skutečných hodnot pracovní síly
docházíme k závěru, ţe míra ekonomické aktivity můţe růst. Do věků, kdy je intenzita
3
ekonomické aktivity nejvyšší budou vstupovat právě nejpočetnější ročníky 70. let minulého
století a tím se bude absolutní počet osob ekonomicky aktivních jistě zvyšovat.
Nezanedbatelné není ani přispění věkových skupin, které demografie jiţ do
ekonomicky aktivních nepočítá. Tedy skupiny 15-19 a 65+. Tyto přispívají k ekonomicky
aktivní populaci přibliţně 130 tis. osobami. Celkový rozdíl 1,5 mil. osob mezi metodami je
však jiţ hodnota velmi vysoká.
Diskuse a závěr
Z výsledků je patrné, ţe v případě demografického přístupu dochází opravdu
k výraznému nadhodnocení míry ekonomické aktivity. Pro skupinu osob 15letých a starších je
míra ekonomické aktivity dle demografické definice 76%. Reálně však dosahuje necelých
60%. Tedy jiţ dnes lze říci, ţe zatíţení produktivní generace je mnohem vyšší, neţ je často
publikováno na základě demografických analýz.
Také vývoj v čase je pro tyto hodnoty rozdílný. Zatím co pro hodnoty demografické
došlo v posledních patnácti letech k nárůstu o přibliţně 3 p.b., v případě reálné ekonomické
aktivity došlo k poklesu o přibliţně 2 p.b.. Opět zde bude asi na vině početná generace 70. let,
která právě v posledních 15 letech přešla z předproduktivního období do období
produktivního.
Nemalý vliv na další vývoj těchto ukazatelů bude mít také změna vzdělanostní
struktury obyvatelstva. V populaci přibývá osob s vyšším stupněm vzdělání, které mají
výrazně vyšší míru ekonomické aktivity, tedy lze předpokládat, ţe bude docházet k růstu
podílu ekonomicky aktivních osob v těchto věkových skupinách. Na druhou stranu je nutné
akceptovat, ţe v případě stále vyšší účasti na vysokoškolském vzdělání bude ve věkové
skupině 20-24 míra ekonomické aktivity naopak klesat a je otázkou, zda pak nebudou nuceni
demografové opět změnit klasifikaci a i tuto věkovou skupinu z ekonomicky aktivních
vyřadit.
Z výše uvedeného lze zcela jistě soudit, ţe v budoucnu dojde k výrazným změnám
v rozdělení ekonomické aktivity. Tato ve své celkové hodnotě musí splňovat také úlohu
hnacího motoru ekonomiky, proto je nejspíše nemoţné, aby její hodnota výrazně klesla.
Z hlediska metodiky je však nutné poznamenat, ţe v demografii pouţívané rozdělení
osob na ekonomicky aktivní a neaktivní pouze na základě věkového rozdělení není příliš
vhodné a je často zavádějící. Na jeho obranu je však nutné poznamenat, ţe tento přístup je
jednoduchý a je-li pouţíván a interpretován správně, nelze ho označit za významně
zavrţeníhodný.
Literatura
ČSÚ. 2010a. Demografická ročenka ČR 2009. Praha: ČSÚ, kód publikace: e-4019-10
ČSÚ. 2010b. Metodické popisy ukazatelů VŠPS [online], Praha : Český statistický úřad.
2010. [cit. 1.5. 2010], dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps
ČSÚ. 1993-2009. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků výběrového šetření
pracovních sil 1993-2009. Praha: Český statistický úřad.
Adresy autorů:
Petr Mazouch, Ing., Ph.D.
Katedra demografie
Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze
Nám. W. Churchilla 4, 130 00 Praha 3
[email protected]
Jakub Fischer, Doc., Ing., Ph.D.
Katedra ekonomické statistiky
Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze
Nám. W. Churchilla 4, 130 00 Praha 3
[email protected]
4

Podobné dokumenty

MS Windows Server – správa adresářové služby

MS Windows Server – správa adresářové služby Organizační jednotky Jsou to podskupiny v rámci domén, které často odráží řídicí nebo obchodní strukturu organizace. OU si také můžeme představit jako logické kontejnery, do kterých si můžeme umíst...

Více

Annual Report 2007

Annual Report 2007 postupech, které je možno využít při shlukování binárních proměnných, byl připraven článek Clustering of binary variables (approaches and applications) v časopise. V tomto článku je též uveden přeh...

Více

Ženy jako oběť kouření a nejen ony… – známé a méně známé

Ženy jako oběť kouření a nejen ony… – známé a méně známé mnoho žen kouřit nepřestane, jiné se ke kouření vracejí hned po porodu. V České republice má kuřáckou anamnézu cca 37 % těhotných žen. Během celého těhotenství kouří v průměru asi 12% žen, ale exis...

Více

Populační pyramida v Excelu 2007 Postup:

Populační pyramida v Excelu 2007 Postup: Populační pyramida v Excelu 2007 Populační pyramida je vlastně příkladem vhodně formátovaného pruhového grafu.

Více

63-Simkova-Martina-p..

63-Simkova-Martina-p.. syntetická charakteristika známá jako úhrnná plodnost, která udává průměrný počet dětí, které by porodila jedna žena při dané neměnné plodnosti a nulové úmrtnosti za celé její reprodukční období (o...

Více

Stáhnout prezentaci

Stáhnout prezentaci Frekventistická statistika: všechny neznámé hodnoty považujeme za konstantní  (parametry). Na základě dat se snažíme tuto hodnotu „lokalizovat“. Bayesovská statistika: všechny neznámé hodnoty mají ...

Více

Aktivizace rozvojového potenciálu Obce Staňkovice

Aktivizace rozvojového potenciálu Obce Staňkovice v poproduktivním věku (nad 65 let) než jsou hodnoty např. pro správní území ORP Louny. I přes to, že se od roku 2001 do roku 2008 zvýšil o 2 %, v porovnání s ostatními vyššími územními celky je tém...

Více