Odpady - Permakultura (CS)

2005
2
èes èasop
is
kos
l
o
per
mak vensk
é
ultu
ry
roèník 2
Téma:
Odpady
Praktická
øešení
pro
udržitelný
život
2
Klíèová dírka 2 / 2005
Obsah
Úvodem… / 2
Principy PK – správný postoj / 3
Permakultura (CS) / 3
Co s bioodpadem / 4
„Odpad“ „Plevel“ „Škùdce“ / 8
Odevšad… / 10
Koníèek Motáèek / 11
Dvakrát užiteèná voda / 12
Plevele nebo divoké zeleniny? / 14
Kokoška pastuší tobolka / 14
Rituály / 15
Permakultura jako zpùsob života / 16
Dotazy ètenáøù / 18
Kalendáø akcí / 19
Pište nám
Potýkáte-li se na svém pozemku
s problémy pøi realizaci vašich projektù,
mùžeme vám je pomoci vyøešit v naší
poradnì pro ètenáøe.
Zároveò stále hledáme nové a fungující nápady pro permakulturní systémy.
Proto, máte-li nìjaké zajímavé zkušenosti, zážitky a „zlepšováky“ týkající se této
oblasti, podìlte se o nì i s ostatními ètenáøi Klíèové dírky.
Tìšíme se na vaše reakce a pøíspìvky.
Úvodem…
Vážení ètenáøi,
toto èíslo Klíèové dírky je zamìøeno na odpady. Pøi vydávání Klíèové dírky jsem i já narazila na etický problém: Neprodukujeme i my touto èinností v dùsledku jakýsi odpad navíc?
Nejsem zbìhlá v tiskaøské praxi a tak jsem hledala permakulturní øešení pouze pro finální produkt. Kromì osvìdèeného
„Až dosloužím, chci do sbìru“ mùžete použít následující postup:
1) Nepotøebný èasopis rozevøete v polovinì.
2) Vytáhnìte kovové svorky.
3) Papír namoète… a mùžete mulèovat!
Pøeji pøíjemné ètení!
Lenka Kvasnièková
Než pøijde podzim opravdový
je v pozdním létì øada zvláštních dní
jakoby každý z nich byl køišálový
i západ plane záøí veèerní
Kde kosa kladla pøed nedávnem klasy
teï prázdné lány polí jsou
a jenom pavuèiny šedé vlasy
se v brázdì èasem zablýsknou
Zpìv ptákù tichne, žloutne první listí
však ještì daleko je k vánici
jen azur nebe, høejivý a èistý
zalévá pole mlèící
A. Tutèev
Chcete si pøedplatit?
Máte-li zájem si èasopis Klíèová dírka pøedplatit, zašlete, prosím, objednávku na adresu redakce. Pøidìlíme vám
èíslo pøedplatitele, které pak pøi platbì složenkou typu A uvedete jako variabilní symbol. Jako adresu pøíjemce
napište adresu Permakultury (CS), èíslo úètu v ÈR je 2025968359/0800, v SR je 20195853/6500. Cena
jednoho èísla je pro pøedplatitele 28,– Kè, cena jednoho roèníku (4 èísla) je tedy 112,– Kè (160,– Sk).
Prosíme, neposílejte svoje objednávky na adresu Permakultury (CS)! Ke korespondenci ohlednì èasopisu používejte adresu redakce (Lenka Kvasnièková, Žitná 23, 621 00 Brno) nebo [email protected].
Dìkujeme všem, kteøí se podílejí na vydávání èasopisu Klíèová dírka èi jej jakýmkoli zpùsobem podporují.
Již nyní se mùžete tìšit na pøíští èíslo, které se bude zabývat (nejen) vodou v permakultuøe.
3
Klíèová dírka 2 / 2005
PRINCIPY PK – správný postoj
Po malé odboèce v minulém èísle,
kde jsme se vrátili k permakulturní
etice, budeme dnes pokraèovat permakulturními principy. Øekneme si
nìco o „správném postoji“.
Správný postoj je postoj nestranný, nezabarvený citovì a nezatížený
pøedsudky. Protože právì pøedsudky
jsme velmi èasto – aniž si to uvìdomujeme – pøi rozhodování vedeni.
Pøiblížíme si to trochu na pøíkladu
odpadu:
Víme, že všechno, co v dané chvíli nepotøebujeme, je „odpad“. Víme,
že odpad je špatný a je ho tøeba rychle
dostat z oèí a mysli a to co nejdál.
Pokud to neudìláme, stihne nás mor,
cholera, nebo ještì nìco mnohem
horšího. Uvìdomme si ale, že odpad
není odpadem jen proto, že nám
momentálnì odpadl od ruky (pøípadnì odjinud).
V permakultuøe se snažíme rùzné
druhy odpadu využívat jako druhot-
Lenka Kvasnièková
né suroviny a tak pøebíráme za jejich
existenci odpovìdnost, místo abychom se jich bezmyšlenkovitì štítili.
A tak, chodíme-li napøíklad na záchod, nezatìžujeme místní kanalizaci, nýbrž vyrábíme kvalitní kompost,
pøi umývání rukou napouštíme jezírko… (pro motivaci k takovému jednání doporuèuji zorganizovat exkurzi
do èistírny odpadních vod nìkterého
vìtšího mìsta). V tomto èísle si pøeètete ještì mnoho dalších nápadù ke
správnému využití nejrùznìjších odpad(k)ù. Zamysleme se tedy, jestli to
èi ono nevyužijeme lépe než místní
skládka nebo spalovna.
To ovšem neznamená, že musíme
všechen materiál za každou cenu spotøebovat doma. Napøíklad ne všechny vìci, které hoøí, jsou vhodné
k zatápìní. O rùzné nevytøiditelné
hoølaviny se rohodnì postará lépe
a bezpeènìji spalovna (pøi hoøení za
vyšších teplot dochází k dokonalejší-
mu spalování s ménì splodinami).
Pùdì neprospìje ani mulèování kovralem a pøedstavy, že fosfáty v pracích prášcích našemu jezírku na kráse ani zdraví nepøidají, rozhodnì povìrami nejsou.
Zkuste se zamyslet nad tím, co
všechno by bylo tøeba k tomu, pokud
bychom si pøáli žít, aniž bychom distribuovali odpady mimo nᚠpozemek. Ideální myšlenka, bohužel však
pøi její realici pravdìpodobnì narazíme. Je to vìcí našich osobních limitù, od nichž se odvíjí také nᚠpostoj.
Je tøeba nestrannosti a otevøenosti
i vùèi ostatním „problémùm“. Známe
napøíklad termíny jako „špatné pøírodní podmínky“ – správný postoj
v tomto pøípadì zní „špatné technologie“, pøípadnì „pøírodní podmínky
se k nìèemu hodí a k nìèemu ne“.
Zaènìme hned. A nám ten správný postoj pøejde do krve.
Permakultura (CS)
je mezinárodní nevládní organizace, sdružující èleny z Èech, Moravy, Slezska
a Slovenska. Vznikla jako obèanské sdružení v roce 1997.
Cíle
Podmínky èlenství
• propaguje a rozšiøuje myšlenky PK
• sdružuje absolventy PK kurzù
• garantuje kvalitu a úroveò odborných lektorù vyuèujících na
PK kurzech
• garantuje dodržení mezinárodnì uznaného programu kurzù
a tím zajišuje i uznání absolventských osvìdèení v zahranièí
• zprostøedkovává kontakty s ostatními národními asociacemi
PK a dalšími subjekty
• zprostøedkovává výmìnu praktických zkušeností a ovìøuje
pøevzaté struktury a systémy v našich zemìpisných podmínkách
• zprostøedkovává pøístup k novým informacím
• informuje o výrobcích a technologiích, které vznikly podle
PK principù
Èlenství vzniká:
• pøímo, po absolvování Úplného
kurzu permakulturního designu
• se souhlasem rady – vyplnìním pøihlášky (fyzická osoba)
• na návrh rady se souhlasem Valné hromady
(právnická osoba)
Èlenství je øádné, pokud èlen platí èlenské pøíspìvky, je dosažitelný a spolupracuje.
Èlenský pøíspìvek èiní 500,– Kè/Sk roènì.
Je možné pasivní èlenství za 100,– Kè roènì.
Organizace zaplatí èlenský pøíspìvek 1 800,– Kè
roènì. Za stejnou cenu je možné bioregionální èlenství – minimálnì ètyøi zájemci v jednom regionu.
Kontakt
v ÈR: Permakultura (CS)
Lipová 20
602 00 Brno
e-mail: [email protected]
v SR: Patricia Èernáková
Hajnalov mlyn 68, 962 65 Medovarce
tel.: +421 (0) 907 167 907
e-mail: [email protected]
4
Klíèová dírka 2 / 2005
téma:
Odpady
Co s bioodpadem
František Kurtin
Pro trvalou udržitelnost života musí naše systémy nakládání s odpady a odpadní vodou splòovat zejména toto:
Složení bio-odpadu
a potenciální rizika
• být bezpeèné (nejen hygienicky)
• nepoškozovat životní prostøedí, pùdu, vodní toky, jezera, rybníky, moøe,…
• umožòovat maximální recyklovatelnost odpadních materiálù
• umožòovat bezpeèný návrat živin zpátky do pøírody
(zejména do zemìdìlství)
• minimalizovat ostatní dopady na životní prostøedí (spotøeba energie, vody,…)
Bio-odpad domácností lze èlenit z rùzných hledisek
(fyzikální stav, zdroj, složení, rozložitelnost,…). Vìtšina
tohoto odpadu jde pøímo (a zbytek nepøímo) využít pro
zahrádky, skleníky, truhlíky,… (mulèování, kompostování, krmení,…).
Vìnujme se teï tomu nejspornìjšímu odpadu – lidským exkrementùm (humanure), ze kterých mìly a mají
zaostalé civilizace hrùzu a vyspìlé si jej cenily a cení.
Kam kdo patøí, si každý musí uvìdomit sám (když to
nedìlá stát). Navíc hloupým a nezodpovìdným pøístupem se zpùsobují další škody. Masivním prosazením a
používáním vynálezu splachovacích toalet se likvidují zdroje pitné vody a energie, zvyšuje se množství a nebezpeènost produkovaného odpadu,… Udržení bìžných systémù splachovacích toalet v chodu (úprava a distribuce pitné vody, energie, kanalizace, èistírny, odpadní vody
s velkým množstvím živin, toxické odpadní kaly,…) spotøebovává velké množství zdrojù, které místo rozumného
využití prostì spláchneme do h…
Pro orientaci, kterých hlavních prvkù se v domácnosti
zbavujeme, uvedu pár hodnot (berte je pouze orientaènì, neznám pùvodní zdroj – získal jsem je na pøednášce
od finského lektora, u nás se budou prùmìrné hodnoty
lišit):
Obsah
Moè
Výkaly Šedá voda kg/rok
N (dusík)
81,5 %
11 %
7,5 %
5,7
P (fosfor) 47,5 %
24 %
28,5 %
0,7
K (draslík) 62,5 %
25 %
12,5 %
1,2
Setkal jsem se s rùznými udanými pomìry N:P:K v
moèi, v souhrnu se pohybuje v rozsahu cca 10-15:1:2-6.
Jak je z údajù patrné, nejvíce živin je obsaženo v moèi
a má proto nejvìtší vliv na zatížení odpadních vod živinami (pøitom její množství vùèi celkovému objemu produkované odpadní vody je minimální). Proto bychom jí mìli
právem vìnovat nejvìtší pozornost.
Souèasné nakládání s odpady stále pøináší neradostné vyhlídky a dlouhodobé (až trvalé) dopady pro trvalou
udržitelnost života.
Èást ekonomicky hodnotného „popelnicového“ odpadu (kovy, sklo, papír,…) se tøídí. Stát by mìl ale nastavit a zajistit takové podmínky, aby se stal ekonomicky
hodnotným veškerý produkovaný odpad.
Katastrofální situace nastala s odpady zasahujícími
pøímo do potravního øetìzce. Nᚠbiologicky nejhodnotnìjší odpad (zbytky potravin, moè, výkaly,…), obsahující
znaèné množství rozpustných minerálních iontù, dusíku,
draslíku, vápníku, fosforu, magnesia a mnoha dalších, se
místo vracení na pole a do potravního øetìzce splachuje
a kanalizuje do míst, kde pùsobí další problémy. Pole se
(díky hlavnímu proudu „obhospodaøování“) stávají každým rokem chudší na mnohé prvky a jsou pøehnojovány
jinými obsaženými v umìlých hnojivech.
Navíc zpùsob obhospodaøování našich pùd se v mnohém zaèíná podobat hydroponii. Témìø se již zlikvidovala pøirozená úrodnost pùdy (kolik dnes naše orná pùda
obsahuje humusu?) a pùda se využívá jako mrtvý pìstební substrát (neustále zamoøovaný postøiky a umìlými
hnojivy). Mimo likvidace pùdního života (a souvisejících
potravních øetìzcù mnoha živoèichù) toto obhospodaøování ještì zpùsobilo a dále zpùsobuje závažné zamoøení
spodních vod.
Jako jednotlivci mùžeme tìžko ovlivnit pøístup státu,
máme ale velké možnosti, jak zaèít u sebe a ovlivnit tak
nᚠodkaz budoucím generacím. Mùžeme se chovat zodpovìdnì na vlastních pozemcích, s vlastním majetkem,
s vlastními odpady,…
Jakou najdeme výmluvu proè se tak nechovat? S dostatkem informací zjistíme, že to není ani pøíliš složité,
nároèné èi neefektivní. A nᚠèas na této planetì se neúprosnì zkracuje.
Moè
Moè je jedním z nejhodnotnìjších odpadù, které mùžeme snadno využít.
V lékaøství je cenìna jako poklad a používá se (èi její
složky) jako léèebný prostøedek už od nepamìti.
Výhod pro zamìøení se alespoò na moè je mnoho:
• jde jednoduše a èistì separovat i shromažïovat
• oproti samotným výkalùm má minimální zdravotní rizika (v závislosti na koncentraci dokonce oslabuje a
Klíèová dírka 2 / 2005
•
•
•
•
•
•
zabíjí viry), není tak odpuzující a zapáchající (jako výkaly)
separaèní odbìr èásti moèi zvyšuje efektivitu, funkènost a úèinnost vìtšiny suchých toalet (nesmíte ale
odebrat všechnu vlhkost, je totiž jednou ze základních
složek potøebných pro úspìšné kompostování)
v bìžném splachovacím systému (odseparováním moèi)
snížíte míru zátìže (zneèištìní) odpadní vody o více
než polovinu
za pøedpokladu splnìní nìkolika podmínek mùže být
moè díky svému složení ihned použita jako organické
hnojivo
jde lehce aplikovat (použít) bez složitých a nákladných
zaøízení
lze snadno použít pro udržování optimální vlhkosti zahradního kompostu, zlepší se tak i jeho složení
mùže být kombinována s aplikacemi šedé vody
Složení:
Konkrétní složení (obsah minerálù a slouèenin) je promìnlivé a záleží na mnoha faktorech spojených zejména
se zdravotním stavem a konzumovanými potravinami
(poèínaje individuálním jídelníèkem, pitným režimem,
roèní dobou, klimatem, vlastnostmi pùd, na kterých se
produkují potraviny,…).
Proto konkrétní rozbory a zveøejnìné hodnoty berte
vždy v „uvozovkách“ (pokud to ovšem nejsou rozbory
Vaší vlastní moèi).
Co tedy èistá moè obsahuje:
• nepatrné množství živých bunìk
• nepatrné množství složitých molekul (na cca 200 zjištìných složek jako tìlem produkované hormony,…)
• témìø výhradnì obsahuje jednoduché organické složky a minerální ionty
• nejvíce je vody
Dále je bohatým zdrojem dusíku, draslíku, vápníku,
fosforu, magnesia a mnoha dalších stopových prvkù, které
chybí v chemických hnojivech. Složky jsou ve stavu rozpustných iontù využitelných rostlinami.
Potenciální rizika a opatøení:
Je tøeba rozlišovat podle rùzných faktorù.
• zpùsob sbìru (typ separace a øedìní, individuální, centralizovaný,…)
• zpùsob a doba akumulace
• zpùsob využití (pro jaké úèely bude moè využita)
• zpùsob manipulace a aplikace (bezpeènost pøi práci)
• …
Zásady individuálního sbìru a využití:
1. Zajistit, aby moè nemohla být kontaminována výkaly
Možností je mnoho, lze moèit pøímo na místo urèení
(napø. kompost èi balík slámy), mít pisoár a akumulovat
moè pouze z nìj (mùže to být napø. kanystr s velkým
trychtýøem), poøídit si separaèní vestavbu do „kadibudky“, èi si pøímo poøídit nìjakou separaèní toaletu pro
interiéry (viz www.ecoshop.cz). Dùležité je, aby separace moèi byla bezpeèná, protože v pøípadì možné konta-
5
minace výkaly je tøeba dodržovat doporuèené skladovací
doby (než dojde k oslabení a zahubení pøípadných patogenních organismù).
2. Zajistit dostateènou akumulaèní kapacitu
Je to dùležité, abyste nemuseli neustále bìhat s moèí
v „kanystru“. Obsah by mìl být zvolen s ohledem na
vaše požadavky a v závislosti s dalšími zásadami pro individuální využití. Prùmìrnì lze poèítat s cca 1,5 až 2 litry
na osobu a den, ale pro jednotlivce radìji proveïte individuální mìøení èi odhad.
3. Podle typu používaného systému zajistit pøípadný
pravidelný servis
Pokud nemáte automatický systém (s odvodem moèi
mimo objekt èi jiný), provádìjte vynášení nádoby (napø.
do akumulaèního zásobníku) alespoò 1x týdnì a nádobu
poté vypláchnìte (napø. pro pøípad nemoci, aby pøípadné viry nemohly kontaminovat novou dávku, kterou byste mohli chtít využít jinak).
4. Podle úèelu aplikace a našeho aktuálního zdravotního stavu zajistit doporuèenou dobu uskladnìní moèi
pøed použitím
Doba je závislá na úèelu použití (hnojení, kompostování,…), koncentraci moèi (neøedìná moè – kratší doba
skladování), skladovací teplotì (vyšší teplota – kratší doba
skladování), potenciálních rizikových virech nacházejích
se v dané oblasti, vlastním zdravotním stavu,…
Doba doporuèeného uskladnìní pro využití vlastní moèi
se pohybuje od 0 do 1 mìsíce bez pøidání nové moèi.
Doba doporuèeného uskladnìní pro využití cizí moèi
(centralizované systémy s potenciální kontaminací výkaly, viry nemocných lidí,…) se pohybuje od 1 do 6 mìsícù
bez pøidání nové moèi.
5. Pøímé hnojení
a) Pro pøímé hnojení je tøeba moè naøedit. Rùzné prameny udávají rùzné hodnoty pomìru øedìní v rozsahu
cca 5 – 10 dílù vody na 1 díl moèi. Tím, že použijete
vyšší hodnotu øedìní, nic nezkazíte.
b) Nehnojte rozstøikem, abyste nezasahovali listy vašich
plodin a potenciálnì nevdechovali rozstøikovanou
smìs. Aplikujte hnojivo pøímo na pùdu mezi rostliny.
6
Klíèová dírka 2 / 2005
c) Nehnojte rostliny, které chcete sklízet a èerstvé konzumovat (ponechejte plodiny urèené ke sklizni alespoò 1 mìsíc bez hnojení).
d) Èást rostlin nehnojte, abyste získali pøehled o vlivu
hnojení na vaše plodiny.
e) Pomùže Vám uzdravit stromy a rostliny na pozemku,
mají-li pøíznaky deficitu nìkterých dùležitých látek (projevy na listech,…).
Zásady centralizovaného sbìru a využití:
Viz http://www.stockholmvatten.se/pdf_arkiv/english/Urinsep_eng.pdf
Výkaly
Složení závisí na mnoha faktorech (složení jídelníèku,
zdravotní stav,…), alespoò orientaènì:
• 80 % voda
• 10 % uhlíku (uhlohydráty jsou naším zdrojem energie)
• 1 % vápníku
• 1 % dusíku (pomìr uhlíku a dusíku je cca 10:1)
• 1 % fosforu
a další
Potenciální rizika:
• patogenní bakterie a viry
• cizopasníci a jejich vajíèka
• …
Využití:
Kompostování a následné hnojení
Pro omezení rizik pøi tomto zpùsobu využití je tøeba
dodržet zásady urèené pro tento typ odpadu (zejména
doba uskladnìní pøed vlastním použitím).
Typy bezvodých toalet
• chemická toaleta (mobilní systémy, potøeba dokupování chemikálií a používání urèitého toaletního papíru,
s nepøíjemným zápachem a klasickým problémem „kam
s ním“ – s koncentrovaným odpadem bohatým na živiny)
• zemní záchod (typ doèasné bìžnì stavìné toalety - díra
v zemi s „kadibudkou“, o likvidaci malých množství odpadu se rychle postarají pùdní organismy)
• vysušovací toaleta (vysušením se rapidnì zmenší obsah
exkrementù a pøeruší se také anaerobní procesy zpùsobující zápach, odpad se kompostuje na jiném místì
s dodáním materiálu bohatého na uhlík a vlhkosti)
• kompostovací toaleta – se zásobníkem, ve kterém pøímo probíhá kompostování, pro zdárné a efektivní kompostování je tøeba zajistit dodávku materiálu bohatého
na uhlík, jako jsou piliny, plevy, slamìná øezanka, tráva,
listí,… (pokud to nezajistíte spolu s pøimìøenou vlhkostí, velké množství živin neskonèí v kompostu, ale uteèe
Vám jako páchnoucí skleníkový plyn do atmosféry)
• separaèní toaleta (separuje moè od výkalù pro rozdílný
a efektivnìjší zpùsob nakládání s odpadem – možnost
okamžitého využití nekontaminované moèi bez nutnosti
skladování)
• pilinová toaleta – zaslouží si zde zvláštní kolonku. Je
mnoho již tradièních verzí (i cestovních). Vìtšinou jde
o „kbelík“ se sedátkem, do kterého se uloží základní vrst-
va pilin. Po použití se na výkaly nasype vrstvièka dalších
pilin. Lze použít také jako pisoár, kdy se do „kbelíku“
naplnìného pilinami jen moèí. Pro tento typ musíte mít
zdroj pilin, jsou vhodné pro svou lehkou pøenosnost (cestovní), ale budete je pravdìpodobnì muset èastìji vyprazdòovat.
• a další, zejména rùzné kombinace vysušovacích, kompostovacích, separaèních a pilinových toalet.
Konkrétní typ toalety vhodný pro Vás volte vždy až po
zvážení všech Vašich potøeb, úèelù, požadavkù,…
Nìkolik zásad pro vysoce efektivní a komfortní kompostovací systém (kadibudku)
• pøi zakládání uložit na dno živou pùdu (ornici) obsahující
pùdní bakterie a živoèichy (žížaly,…)
• zajistit kvalitní odvìtrání (aerobní procesy potøebují kyslík)
• zajistit vhodný pomìr uhlíku a dusíku (cca 30:1 – pøi
tomto pomìru poklesnou ztráty dusíku na minimum –
nemá pak co páchnout), nejlépe po každém použití pøidáním hrsteèky pilin, plev, slamìné øezanky, hoblin, listí èi jiného na uhlík bohatého materiálu. Není-li moè
separována, je tøeba pøidávat na uhlík bohatého materiálu více. Pøidaný materiál zajistí, že hmota bude vzdušnìjší, nebude již tak vábit mouchy, místo uvolòování dusíkatých plynù (zapáchajících – jako napø. amoniak) bude
dusík vázán v kompostu s uhlíkem a následnì využit pro
obohacení pùdy.
• zajistit nepøemokøování exkrementù, napø. použitím separaèního systému oddìlujícího moè i pro jiné využití
(pro kompostování je vhodná relativní vlhkost 50 –
80 %), èímž se zamezí anaerobním pochodùm a tvorbì
dalších zapáchajících plynù (metan,…). V pøípadì po-
7
Klíèová dírka 2 / 2005
tøeby je snadné vlhkost kompostované kupy zvýšit (pøidat èást separované moèi èi vody).
• zajistit spád potrubí (èi hadice odvádìjící moè) minimálnì 1 %. Omezí se tím možnost usazování kalu (nejrizikovìjší místa jsou pachové bariéry – sifony). Je lépe používat vìtší prùmìry potrubí, jsou ménì náchylné k tomuto usazování. Pokud dojde èasem k omezení prùtoku,
lze použít na proèištìní tlakovou vodu èi pro sifony sodný louh (dle návodu výrobce konkrétního zaøízení).
Tyto jednoduché zásady zajistí Vaši pohodu a mnohé
další pøesvìdèí, že používání chytøe navržené kompostovací toalety nemusí být „odstrašujícím zážitkem“ na celý život.
Zahradní pisoár
Nejekologiètìjší a nejekonomiètìjší svépomocný pisoár pro pány v 10 bodech
Co je tøeba:
1. Sehnat slamìný balík
2. Najít si na pozemku vhodné zákoutí se soukromím (za
stromem, mezi keøi,…)
3. Odnést tam balík
4. Položit jej tak, aby konce stébel smìøovaly nahoru (ponechat balík svázaný)
Co zbývá:
5. Nìkolik mìsícù na balík moèit
6. Poøídit si nový balík a zopakovat prvních 5 bodù
7. Pùvodní nechat nìkolik týdnù (cca mìsíc) uležet bez
pøísunu nové moèi
Co Vám to pøineslo:
8. Uspokojení nad svým výkonem
9. Kvalitní hnìdý kompost pro jakékoliv použití
10.Úsporu vody (pøípadnì ménì zápachu, pokud používáte bìžnou kadibudku)
Teorie k této toaletì:
Sláma obsahuje velké množství uhlíku a tím i akumulované energie. Má tak potenciál výborného kompostovacího materiálu (kompostovací procesy jsou obdobou
spalování). Brání jí v tom jen nevýhodnì vysoký pomìr
obsaženého uhlíku vùèi dusíku (pro kompostování je ideální pomìr C:N cca 30:1). Moè je perfektní prostøedek,
který pro kompostovací proces dodá dusík a potøebnou
vlhkost (také spoustu dalších minerálních iontù obsažených v moèi). Díky tomu a vzdušnosti balíku je umožnìn
rùst aerobních bakterií a následnì dalších vyšších organismù pronikajících do balíku i z okolí (pùda, vzduchu).
Pokud se Vám toto osvìdèí a tento zpùsob výroby
kompostu budou chtít využít i dámy, mùžete si vyrobit èi
poøídit separaèní systém pro Vaši venkovní toaletu. Za
ni pak uložte balíky slámy (u vyššího využití nejlépe pod
jednoduchý pøístøešek). Hadici s odcházející moèí upevnìte na nìjaký kotvící prvek (trn) a podle potøeby jej jen
pøesuòte na jiný cílový balík.
Kompostovací fáze:
1. týden – tato fáze má zásadní vliv na rychlost a kvalitu následných procesù, nepodceòujte správné založení
kompostu. Prudkým nárùstem mikrobiologické èinnosti
se teplota kompostu na konci této fáze zvýší na 55 –
o
80 C. V této a následné fázi je znaèný odpar vody (pøi
vyschnutí by se kompostovací proces zabrzdil, proto dle
potøeby dodávejte vodu a udržujte vhodnou vlhkost).
1. – 3. týden – termofáze – lehce odbouratelné makromolekuly (jako bílkoviny a škrob) podporují rozmnožovaní a èinnost baktérií. Jejich látkovou výmìnou vzniká
teplo. Jednoduché molekuly, které vznikly rozkladem
makromolekul odcházejí z kompostu jako plyny (pøípadnì ve výluhu) nebo jsou využité pro tvorbu bunìk mikroorganizmù èi humusových látek (v dalších fázích). Pøi
dodržení základních zásad kompostování zùstává pøevážná
vìtšina živin v kompostu. Po 3 – 6 týdnech tyto odbourávací bakterie odumírají a slouží dalším mikroorganizmùm
a houbám jako potrava. Nastává postupný pokles teploty.
3. – 7. týden – mezofáze – tìžce stravitelné látky (krystalická celulóza a lignin) jsou rozkládány houbami. Mikrobiologická èinnost ustupuje. Pøi procesech pøestavby
bílkovinného materiálu se uvolòuje amoniak. Nastupuje
o
tvorba dusiènanù. Teplota postupnì klesá pod 30 C. Už
èásteènì rozložený kompost postupnì klesá (sesedá).
7. – 12. týden – oživení – nastupuje tvorba humusových látek a hromadné rozmnožovaní malých živoèichù
jako roztoèù, chvostoskokù, nematodù, kteøí brzdí rùst
hub. Pøicházejí i nìkteré druhy dešovek, hlavnì Eisenia
foetida, zodpovìdné za tvorbu stabilních hrudek nebo
koprolytù, což jsou dešovkové výkaly, které mají skvìlé
hnojivové a fytosanitární vlastnosti. Snižuje se toxicita
kompostu pro klíèící rostliny.
12. týden a dále – stabilizace – pøechod do poslední
fáze je plynulý. Tvorba humusu a mineralizace konèí.
Kompostovací dešovky opouštìjí kompostovací kupu.
Vzniklý zralý kompost obsahuje dlouhodobì vázané živiny a pøispívá k vylepšení pùdy. Humusové látky mu dávají tmavohnìdou barvu. Lehká a hrudkovitá struktura
napovídá o dokonèeném procesu rozkladu.
Aerobní pøehled rozkladu dle teploty
o
46 – 72 C – thermophilní bakterie mají navrch, posunou proces ke zdárnému konci.
o
21 – 45 C – mesophilní bakterie jsou dominantní. Toto
jsou typické bakterie kompostovacích toalet.
o
0 – 20 C – psychrophilní bakterie (tlení – proces aktinomycetese a tvorba hub).
o
Pod 0 C je biologická nula – malý až žádný aktivní bakteriální proces v místì uložení.
Zdroje a odkazy k èlánkùm
• Fertile Waste, Peter Harper, New futures, Centre
for alternoative technology publications, ISBN
1-898049-02-5
• THE HUMANURE HANDBOOK, J. C. Jenkins,
Jenkins Publishing, ISBN 0-9644258-4-X
• http://www.ohz.cz/amana (sekce urinoterapie)
• http://www.stockholmvatten.se/pdf_arkiv/english/
Urinsep_eng.pdf
• http://users.easystreet.com/ersson/composti.htm
• http://www.weblife.org/humanure
• http://users.easystreet.com/ersson/sawdust.htm
• http://www.networkearth.org/naturalbuilding/
toilets.html
8
„Odpad“
Klíèová dírka 2 / 2005
„Plevel“
Tak právì tyto tøi pojmy zdravá,
harmonická pøíroda nezná. Jsou to
veskrze lidské pojmy používané úzkou skulinkou antropocentrického
pohledu na Zemi a pøírodu. Normální je to, že v pøírodì žádný „odpad“
nevzniká. To, co po nìkom zbude
nebo mu pøebývá, je zdrojem potravy nebo stavebním materiálem pro
nìkoho dalšího a takto to jde poøád
dokola. Ne nadarmo se mluví o cyklech a kolobìzích, které tu byly dávno pøed tím, než se první lidoop zaèal stavìt na zadní nohy. Tyto systémy jsou vysoce efektivní a proto se
je permakultura ve svých designech
pokouší napodobit – s vìtším èi menším úspìchem.
Jedním z principù je nevytváøení
odpadù; v pøípadì, že pøece jenom
vzniknou, jejich znovuvyužití a zapojení do systému.
Ze své vlastní zkušenosti mohu
hovoøit o vymizení odpadu a jeho
dùsledném využívání na zahradì, kde
je to velice snadné, protože o recyklaci a rejusaci pøírodních materiálù se
stará pøíroda sama. Takže spíš pár
tipù, jak skloubit lidskou pøedstavu o
poøádku, úhlednosti a užiteènosti
s reálnými pøírodními procesy.
Co nám na zahradì nejèastìji pøebývá a ve mìstì mùžeme snadno najít
i v popelnici nebo kontejneru?
Tráva
Mnozí si stìžují a neví co s ní.
Naopak, je to skvìlá mulèovací hmota. Pokud ji nechcete dávat na záhony, stromy a keøe vám budou vdìèné
a vᚠkompost se také nebude zlobit
za pøísun vody v podobì èerstvé zelené hmoty. Mnì se na krátko sekaná tráva lehce zavadnutá osvìdèila
mezi zeleninu, rychle se rozloží, ale
to nevadí, protože do té doby doroste
další a na svùj rozklad neodebírá tolik živin z pùdy jako napøíklad sláma.
Listí
Toho není nikdy dost, v jakémkoliv
množství, nejlépe do kompostu a lehce pocukrovat zeminou mezi jednotlivými vrstvami. Na naší zahradì jej
ale využíváme na doplnìní vysokých
záhonù a do paøeništì. Pøi svém roz-
„Škùdce“
kladu uvolòuje dostatek tepla, aby byl
rozdíl oproti ostatním pìstebním plochám znát. Kompostujeme a do záhonù dáváme listí ze všech stromù
vèetnì oøechu. Dokonce ani zdravotní
stav není limitující, protože na vysokých záhonech pìstujeme zeleninu a
tudíž pøípadní „škùdci“ ovocných døevin si moc nepochutnají. Jedinou výjimku pøedstavují rostliny napadené
virózami. Ty pak celé nebo jejich odstranìné èásti pálíme na ohništi, popel pak již mùžeme využít znovu do
kompostu nebo do trávníku s vysokým výskytem mechu.
Vìtve
– tenké rovnou pod keøe nebo kolem stromù jako mulè
– silnìjší (cca 1 – 2 cm) na vyplétání
plùtkù kolem záhonù apod. – životnost 1 – 2 roky
– silnìjší jako opìry k fazolím a dalším rostlinám – pokud je na zimu
uklidíme pod støechu, tak vydrží
i nìkolik let
– 5 – 10 cm široký prùmìr delších
vìtví – to je již materiál vhodný ke
stavbì rùzných krátkodobých konstrukcí nebo kratší opìt mohou
palisádovì olemovat vyvýšený záhon nebo kompost – životnost 3 –
5 let
– velké špalky nepoužitelné na topení nebo jinou funkci, pøípadnì
døevo nekvalitní, mùže být základní vrstvou vyvýšeného záhonu, kde
se bìhem nìkolika let rozloží.
Plevel
Je otázkou, co si pod tímto pojmem každý pøedstavuje. Oficiální
definice by mohla znít tak, že plevel
je to, co roste tam, kde my to
nechceme a jsme zase u individuálního pohledu na vìc. Co je pro jednoho naprosto nesnesitelným plevelem a noèní mùrou, mùže být pro
druhého vítaným vitamínovým a minerálním zpestøením zejména jarního jídelníèku, výbornou potravou pro
kozu nebo králíky, rostlým zeleným
mulèem nebo naprosto úžasnou popínavou rostlinou. Záleží to jen na
vás. Když jsem zaèala dùslednì mulèovat, za krátko se stalo, že opravdu
Dana Køivánková
nebylo èím, tudíž jsem musela
z gruntu pøehodnotit svùj vztah
k plevelùm a po tìch 7 letech se již
raduji z každého svlaèce, lopuchu èi
pýru, který se pøece jenom v jedlé a
užiteèné džungli naší zahrady objeví.
Pøiznám se, že by mi chybìly. Vždy
to byli první obyvatelé této zahrady
ještì pøed mým pøíchodem. Možná
si ukáte na hlavu a øíkáte si, ta ženská se musela zbláznit, to by to mìla
vidìt u nás. Ale vìøte mi, bylo toho
tu také dost. Dùsledným mulèováním
se podaøilo témìø zlikvidovat jednoleté plevele, takže nyní si je zámìrnì
dodávám na záhony i do skleníku
pomocí kompostu, kde pøece jenom
jejich semínka zdárnì pøetrvávají –
mám z toho naprosto skvìlý zelený
mulè, který svou energií a rùstovými
hormony v prvních fázích svého rùstu pomáhá lepšímu klíèení výsevù letnièek a zelenin. Když díky své vitalitì
mnou požadované rostliny pøedbìhne, vytrhávám nejvìtší exempláøe postupnì, aby se nenarušilo pøíznivé vlhké mikroklima a zlepšily se konkurenèní podmínky pro kvìtiny. Když
je již dostateènì hustý porost vysetých kvìtin a zelenin, vytrhám ostatní plevele vèas ještì pøed rozkvìtem
a použiji jako mulè na záhonech venku. Když máte dostateènì silnou základní vrstvu tøeba ze suché trávy
nebo slámy, nemùže se stát, že vám
vytržené plevele ve vlhku znovu zakoøení, což se na holé pùdì stát mùže.
Vytrvalé plevele jsou ponìkud jiná
kategorie, díky mulèi ale nekoøení tak
hluboko a dají se snáze vytrhnout,
èímž se postupnì zeslabují až nejsou
takovou konkurencí pro ostatní.
V pøípadì, že je jich opravdu mnoho, osvìdèil se mi postup oddìlování
koøenù od nadzemní èásti, Koøeny
samotné buï dám vykvasit s vodou
nebo spálím a zelenou hmotu používám opìt na mulèování. Jeden rok
jsme v žížaláriu vytvoøili potravní specialistky na svlaèec, protože jsme žížaly krmili výhradnì jím, a ony to
pøežily na rozdíl od svlaèce. V souèasné dobì pouze s úžasem sleduji,
jak životaschopná tato rostlina je a
jak dokonale je svému zpùsobu života pøizpùsobená, proto na ni nejdu
s žádnou chemií a kochám se pøe-
9
Klíèová dírka 2 / 2005
krásnými kvìty. V podstatì stejné
pøímìøí jsme uzavøeli i s pcháèem,
který mi své trny splácí tím, že v jeho
zelené hmotì jsou živiny ze spodních
vrstev, kde již jiné rostliny nekoøení,
a také pøitahuje motýly. O bršlici kozí
nohu se svornì dìlíme rovným dílem
s našimi králíky. My rádi mladé, èerstvé køupavé výhonky a když nám
odrostou, udìlají radost i morèatùm
a dalším býložravým spolubydlícím.
Dokonce k nám pøišla od sousedù
køídlatka, ale je zde vítaným hostem,
protože ze zamulèovaných ploch ji lze
snadno vytáhnout a poskytuje naprosto neuvìøitelné množství zelené
hmoty na mulèování, z jejích listù
jsme vyrábìli i rostlinný papír, který
vzhledem pøipomínal spíše semiš a
døevnaté stonky posloužily na rùzné
p횝alky a fujarky. Má to vše ale jeden drobný háèek, takovéto sousedské soužití s plevely si mùžete dovolit
pouze v pøípadì, že jste na zahradì
témìø každý den a dùvìrnì znáte
všechny její obyvatele. Pokud dojíždíte a týden necháte zahradu napospas živlùm, zejména v jarním období se nebudete staèit divit. Divoké
rostliny, tudíž „plevele“ jsou mnohem
životaschopnìjší a rvavìjší než vaše
zelenina a kvìtiny, takže když jim nepomùžete, nemusí tu pøesilovku pøežít. Také se mi to zpoèátku stávalo,
ale díky soustavné, desetileté, nepøerušené, dùslednì dodržované výše popsané technologii a používání trvalek na místo letnièek si mohu nyní
dovolit i uprostøed plné sezóny odjet
na mìsíc a zahrada to pøežije bez vìtší
újmy na zdraví a dokonce i na kráse.
Pouze o skleník se musí nìkdo postarat.
nìkde objeví, schraòujeme do základù malých zahradních staveb nebo suchých zídek a zatím slouží jako skrýš
pro ještìrky a hmyz. Drobné kameny velikosti 3 – 5 cm dosypáváme do
štìrkových cestièek mezi záhony.
Když je ráno vlhko, snadnìji se zarostlou zahradou prochází. Podobnì
používáme i piliny a hobliny, když
nám zbudou, protože je lepší je dát
zkompostovat nebo na cestièky, když
jsou èerstvé, a do záhonù je použít
až lehce rozložené, nejsou pak tak
agresivní vùèi pìstovaným rostlinám.
Ovoce a zelenina
Pøebytky rozdat sousedùm, dìtem,
zvíøatùm a poškozené do kompostu,
nemocné spálit. Do kompostu se
mohou dávat vìci, které hnijí, ale ne
vìci, které plesniví. Jsou to dva odlišné procesy. Pøedstavte si to jako
kdybyste plesnivou vìcí dali do kompostu antibiotika – to znamená, že
zavraždíte miliony a miliony neviditelných mikroskopických bakterií, které vám s rozkladným procesem pomáhají.
Loni jsem provedla pokus s hnijícími jablky. Soustøeïovali jsme je na
vyvýšený záhon, ve kterém pìstujeme topinambury, ty mají rády výživnou zeminu. Záhon budil pozornost
témìø nežádoucí a mnoho dotazù, ale
jaro stálo za to. Již nyní jsou topinambury 2x takové než ty z volné
pùdy a shnilá jablka jim neublížila, ale
evidentnì chutnala. Uvidíme, jak budou vypadat hlízy. Pokud vám takové pokusy pøipadají pøíliš radikální a
neprošly by vám ve vašem okolí,
mùžete toto vše kompostovat a doporuèuje se problematické plevele
jako je pýr, svlaèec a semena ostatních dávat vždy do støedu kompostové hromady, kde jsou nejvyšší teploty, a tak dojde ke zlikvidování klíèivosti a životaschopnosti velké vìtšiny
tìchto plevelù.
Další produkty lidské èinnosti, které též mùžeme na zahradì použít,
recyklovat nebo zlikvidovat šetrným
zpùsobem:
Kuchyòský odpad – syrový organický patøí do kompostu, uvaøené
jídlo a suchý chléb pouze v malé
míøe – riskujete návštìvy hlodavcù, ale dalo by se tomu pøedejít
vykvašením a pøidáním hotového
zákvasu do kompostu. Pozor na
plesnivý chléb, žížalám antibiotika
též nechutnají.
Papír – nejrùznìjším zpùsobem od
mulèování, pøes kompostování,
doèasné kvìtináèe, základy cestièek, pøídavnou hmotu do hlinìných cihel atd. atd.
Textil – -„- -„- , náhradu geotextílie
pøi tvorbì jezírek a zelených støech
až po tvorbu strašákù…
Kamení
Je vpodstatì požehnáním, i když
to tak nevypadá. Nìkteré èásti naší
zahrady byly pùvodnì skládkou stavebního materiálu a vybourané suti
po rekonstrukci domu, takže se stává, jak se øíkávalo na Vysoèinì, „že
tam roste kamení i když ho nikdo
nesel“, ale jsme uprostøed mìsta
a vše, co na našem pozemku bylo,
jsme již nìjakým zpùsobem využili
a každý další materiál musíme koupit nebo i když jej tøeba dostaneme,
tak minimálnì zaplatit jeho dovoz.
Takže každý vìtší kámen, který se
Nevzhledná èást s nerecyklovatelným odpadem
10
Klíèová dírka 2 / 2005
Ale toto je jen zkrácený výèet našich odpadù a dokonce i naše zákony na zacházení a dokonce i hospodaøení s odpady myslí. V každém
mìstì jsou provádìcí vyhlášky se seznamy sbìrných míst a podrobnostmi ohlednì likvidace odpadù v dané
lokalitì.
Upravená a pomìrnì prázdná èást se stavebním odpadem, hodnì se
recykluje a využívá, protože se hodnì staví.
Železo – pokud se nedá využít jinak
nebo dát do sbìru, koroze urychlí
rozpad i vìtších èástí a je možné
je zakopat do pùdy, kde dojde
k jejich rozkladu
Sklo – pokud se nedá znovu využít,
tak nejradìji do kontejneru jako
surovina pro další výrobu skla.
Vaše zahrada si s ním neporadí
a naopak by si mohl nìkdo ublížit, a je to èlovìk nebo zvíøe.
Plasty – obdobnì jako sklo. Pokud
se nevyhneme jejich nákupu, tak
bychom mìli uvažovat o jejich dalším využití a po skonèení jejich
funkènosti vyhodit do kontejneru.
V žádném pøípadì nepálit.
Zemì jako planeta je pouze jedna
a je limitována. Jakákoliv aktivita
potøebuje pro svou realizaci energii,
zdroj surovin a prostor. Èlovìk je tvor
velmi aktivní a potøebuje toho prostoru mnoho, bohužel na úkor ostatních živoèišných i rostlinných druhù.
Na webových stránkách pod adresou
http://hraozemi.cz/ekostopa je velice snadný test, který si mùžete vyplnit a zjistíte, kolik zemìkoulí ke svému zpùsobu života potøebujete, aby
všichni mohli žít tak jako vy. Je to
velice zajímavé, i když samozøejmì
zjednodušené a tudíž zkreslující.
Ale to, o kolik vlastního odpadu
se budete muset postarat, je pouze
vìc vaší volby. Pøeji vám, a se vám
z vašeho obtížného odpadu stane vítaná surovina a pomocník nejenom
na zahradì, ale i v domácím rozpoètu.
Odevšad…
Lidé, kteøí ji ochutnali, tvrdí, že dobøe vychlazená moè
zdravého èlovìka chutná jako pivo…
Èerstvá moè je èistší než sliny.
Moè je èistší, než jaké máte skoro poøád ruce, èistší
než vᚠkartáèek na zuby, který je zaneøádìný bakteriemi, a je v ní ménì choroboplodných zárodkù, než v tom
sendvièi s tuòákem, co jste mìli k obìdu. Všechny ty vìci
jsou bakteriemi pøímo prolezlé.
Moè ne. Moè v sobì žádné zárodky nemá.
Z devadesáti procent je to voda a z pìti procent moèovina, což je zbytek po odbourání bílkovin.
V moèi je nepatrné množství asi dvou set minerálních
a dalších látek, vèetnì èpavku, vápníku, hoøèíku, sodíku
a draslíku.
A také je užiteèná.
S moèí mùžete barvit kùži a také se dá použít jako
hnojivo. Dále jako barvivo a saponát. Dají se s ní umýt
vlasy.
A když umíráte žízní,
moè vám prodlouží život.
Nevím, proè je žlutá a ne tøeba èervená, modrá nebo
zelená. Nedokázali mi to øíct ani dva fyziologové a jeden
urolog. Byla to moc jednoduchá otázka.
Zato vím, že všichni dennì vyrobíme asi dva litry moèi,
a je to legální, morální, nutné a všeobecnì se to považuje za správné. Když to neudìláte, tak umøete.
A ještì jednou musím zopakovat: Je jedno, co vás
uèili – je jedno, co si o tom, zvláštì po tomhle ètení,
myslíte – ale moè prostì není neèistá.
Tak. Znamená to tedy, že zaènu pít svou moè?
Ani náhodou.
Z knihy Robert Fulghum: Možná, možná ne.
Nakladatelství ODEON, Praha 1993.
11
Klíèová dírka 2 / 2005
Koníèek Motáèek
Hela Vlašínová
Zbylo vám klubíèko vlny, co už se na nic poøádného nehodí? Sežeòte si kousek
(asi 0,5 m) zvonkového drátu (to je ten tenký obalovaný). K tomu budete potøebovat kromì trpìlivosti ještì trochu èasu (ten se shání hùøe). Když to všechno spojíte
s následujícím návodem, mùžete sobì nebo svým dìtem vykouzlit
koníèka jako z pohádky. Jak na to?
Když si odmyslíme hlavu, pøipomíná tìlo konì obdélník položený
na delší stranu, tìlo mladého konì bychom mohli zarámovat do ètverce
a høíbátko, to svýma dlouhýma nohama pøipomíná obdélník postavený
na kratší stranu. Pokud jde o délku krku, je pro koníèka dùležité, aby se
mohl pohodlnì pást, jen høíbátka pøi pasení rozkroèují své trochu delší nožky. Tak teï už víte to
nejdùležitìjší a mùžeme koneènì zaèít.
Kostra
Podle obrázku si nejdøíve pøipravíme kostøièku z drátku. Napøed si ohnutím drátku vytvoøíme
hlavu (1). Nos ohneme ještì jednou (2), aby se nám vlna po namotání nesmekala. Velikost
hlavy volíme pozornì, podle toho, Jak chceme mít koníèka velkého (zaèneme radìji menším, bude døíve hotový). Za hlavou drát ohneme smìrem dolù (krk) (3), až po konec nohou
(4) a pak zpátky pøibližnì do poloviny, kde udìláme smyèku a pokraèujeme druhou nohou
(5). Pak udìláme zase smyèku a kolmo na nohy pokraèujeme trupem (délku upravíme podle
stáøí konì, viz úvod) (6). Zadní nohy mùžeme udìlat trochu delší, protože budou v kloubu
ohnuté (7). Po skonèení nohou zbytek drátku ohneme zpátky do trupu (8) a kostøièka je
hotová.
Vlastní motání
1. Omotávat vlnou zaèneme od èumáèku tak, že zaèátek vlny necháme volnì u zaèátku drátku, takže bude smìøovat ke krku
(9). Na místì, kde má kùò žvýkací svaly, motáme trošku déle.
Samozøejmì motáme stále jedním smìrem, jinak bychom na
výsledek èekali dost dlouho.
2. Pøidáme høívu. Nejjednodušeji tak, že chomáè vlny pevnì pøimotáme k vrcholu hlavy tak, aby pøeènívala ofinka, pak ho
nadzdvihneme a motáme krk (10).
3. Nohy motáme zásadnì zespodu nahoru tak, že vlnu
táhneme napøed podél nohy dolù, kde necháme kousek drátu vyènívat na kopýtka a pak teprve zaèneme motat smìrem nahoru (11). U vìtších koníkù
zvýrazníme klouby, u menších pøidáme vlnu hlavnì
v horní èásti nohy. Napøed namotáme jednu nohu,
pak vlnu táhneme na spodek druhé nohy a namotáme ji stejnì silnì.
4. Kopýtka (asi 2 mm) zahneme smìrem dozadu (12).
5. Hruï motáme støídavì na pravé a na levé stranì (13).
6. Tìlo mùžeme napøed trochu obalit vatou nebo zbytky
vlny, abychom ušetøili základní vlnu.
7. Než však zaèneme omotávat tìlo, pøidáme ještì chomáè vlny na ocas tak, že jeho èást bude schovaná
v tìle a druhá bude sahat až skoro na zem (14). Po
dokonèení tìla ocas nìkolikrát omotáme vlnou, drží pak
pìknì vzhùru (15).
8. Záï namotáme poøádnì (16), aby koník mohl dobøe bìhat a skákat.
9. Konec vlny provleèeme smyèkou, utáhneme a pak odstøihneme (17).
10. Nakonec ještì mùžeme pomocí jehly našít na hlavu malé smyèky jako ouška (18).
Pak už zbývá jen ohnutím drátku nastavit koníkovi nožky do nìjakého pøirozeného pohybu. Podobnì si mùžeme
umotat jakékoliv jiné zvíøátko, nebo dokonce èlovíèka podle vlastní fantazie. A se vám vydaøí!
12
Dvakrát užiteèná voda
Termíny koøenová èistírna a šedá voda jsou málo známé a rozhodnì si zaslouží více pozornosti. Šedá voda je
odpadní voda z domácnosti, konkrétnì z umyvadel, døezù, vany, sprchy, myèky a praèky. Voda z toalety se nazývá èerná, tou se zde zabývat nebudeme (aèkoliv i to je
øešitelné). Nicménì šedá voda je pro ekologicky smýšlejícího zahrádkáøe zlatý dùl. Staèí si uvìdomit, že pitná,
peèlivì filtrovaná a chemicky upravovaná voda z pøírodního zdroje, proteèe pøes úpravnu a kilometry potrubí a
po krátké návštìvì domácnosti s trochou mýdla odtéká
do kanalizace. Tam se smíchá s èernou vodou, za kterou
je od této doby považována a je opìt èištìna. Bohužel
velmi nekvalitnì (nìkdy ani to ne) a kontaminovaná nejrùznìjšími chemikáliemi a fekáliemi je vypouštìna do øeky,
v níž teèe až do moøe. Naprosto zbyteèný proces, který
stojí spoustu elektrické energie, chemie, technického
zaøízení a nièí životní prostøedí. Navíc to celé platíme a
pak v tom na dovolené plaveme, o dìtech koupajících se
v øekách ani nemluvì. A zatímco plýtváme vodou v domácnosti, na zalití zahrady otoèíme kohoutkem a vyplýtváme ještì jednou tolik.
Vyèistit šedou vodu pøímo na své zahrádce je od jara
do podzimu velmi jednoduchá záležitost. Zdá se vám nìco
takového neestetické? Pak se zamyslete, co tato voda
obsahuje:
1) Mýdla a èistící prostøedky. Samozøejmì je nutné vynechat rùzné tìžké chemikálie, chlorinová bìlidla a rozpouštìdla která jsou pro rostliny a zvíøata toxická (a
pro lidi taky!) a nahradit je ekologickými èistícími prostøedky, kterých je už dostatek na trhu pro všechny
lidské mycí èinnosti – staèí trochu hledat (napø. Ecover bývá èasto k dostání v bio-prodejnách). Všechny
takové prostøedky jsou biologicky rozložitelné a vpodstatì poslouží jako hnojivo.
2) Nepatrné zbytky vaší kùže, pot a prach. Celý den to
na sobì nosíte, tak není dùvod aby vám to vadilo
v koøenové èistièce.
3) Rozpuštìné zbytky jídel z nádobí. Pøed chvílí jste si
strkali do pusy to, co teï v té vodì plave. Oproti tomu,
co máte v žaludku, je to množství úplnì zanedbatelné.
Rostlinky a mikroorganismy venku si na tom ještì pochutnají.
Pøíroda èištìní vody naštìstí vymyslela za nás. Bahenní rostliny a rozkládající mikrobi totiž mají schopnost pøi
vzájemné spolupráci a ve vhodných podmínkách takovouto vodu velmi rychle a efektnì vyèistit. Vhodné podmínky vytvoøíme vybudováním jednoduché a mimochodem velmi hezké koøenové èistírny odpadních vod
(KÈOV), skrze kterou bude šedá voda procházet døíve,
než ji použijeme na zalévání nebo k plnìní zahradního
rybníèku. Kromì jezírkové fólie a nìkolika plastových
trubek je to èistì pøírodní záležitost, která nepotøebuje
žádné jiné zaøízení ani elektrický proud. Je to vìdecky
prokázané a po celém svìtì v praxi ovìøené. V pøírodì
neexistuje odpad. Co jeden organismus vylouèí, je potravou pro jiný. Odpadní produkty a mrtvá tìla tìch nejmikroskopiètìjších organismù jsou potravou pro rostliny
Klíèová dírka 2 / 2005
Jaroslav Svoboda
a rostliny jsou potravou pro zvíøata… kolobìh života, který
je porušován jen jedním druhem organismù – èlovìkem.
Lidé si z pøírodního kolobìhu berou a zapomínají to tam
v užiteèné formì vracet. Koøenové èistírny umožní odpadní vodu a odpad v ní zapojit zdravì zpìt do kolobìhu
života na naší zahrádce (nebo na naší planetì) a ještì
nám ušetøí peníze.
Nìkolik osvícenìjších velkomìst v Kalifornii v USA dokonce postavilo za obydlenou èástí po vzoru pøírody obrovské mokøady, které slouží k doèištìní odpadních vod.
Mnoho z tìchto projektù jsou pøekrásná, bujnou vegetací zarostlá místa, lemovaná cestièkami pro milovníky pøírody a obydlená mnoha spokojenými živoèichy. Navíc se
v souèasné dobì pìstování bahenních a vlhkomilných
rostlin stává celosvìtovì módním trendem. Není nad šedou vodu, která slouží pro takovou zahradní „bažinu“
zároveò jako hnojivo (zase ušetøíte! :-). U nás zaèínají být
tyto èistírny také populární, na rùzných internetových
stránkách mùžete najít jejich fotky, popis a seznamy, kde
se nacházejí. Koøenové èistírny odpadních vod pøedstavují ekologický, ekonomický i estetický zpùsob likvidace
splaškových vod. Neobsahují totiž žádná elektrická ani
mechanická zaøízení, nešíøí žádný hluk ani zápach. V
porovnání s „klasickými“ èistírnami odpadních vod vyžadují jen minimální údržbu a zapadají lépe do krajiny. Investièní náklady na vybudování koøenové èistírny jsou ve
srovnání s èistírnami „klasickými“ rovnìž nižší.
Problémem jsou nyní velké betonáøské firmy, které
nechtìjí pøijít o tuèné zisky v podobì budování klasických èistíren, a tak je zde silný tlak proti jakýmkoliv zmìnám k lepšímu. Bohužel i úøady a jejich zamìstnanci
mnohdy svou nevìdomostí nebo i z jiných zájmù komplikují rychlejší a snazší rozvoj v tomto smìru. V Severní
Americe a vyspìlých èástech Evropy naštìstí tento negativní vliv polevuje, protože dobré výsledky koøenových
èistíren a jejich výhody se nedají dlouho popírat. I v zemích èeských pomalu nastává doba koøenová – stovky
velkých i malých projektù již u nás fungují a další jsou na
øadì.
Popis koøenové èistírny odpadních
vod (KÈOV) pro domácnost:
Je to celkem jednoduchá záležitost a pro úèely rodinného domku by tak mìla i zùstat. Pøetechnizovaná øešení bývají náchylná k poruchám, nehledì na vyšší poøizovací náklady. Jedná se o mìlký rybníèek, vyplnìný oblázky a štìrkem, pokrytý mulèem nebo pùdou a osázený
bahenními a vodními rostlinami. Hladina vody se drží
pod povrchem štìrku (asi 5 cm), takže komáøi nemají
šanci. Šedá voda vstupuje na jednom konci, pomalu prochází celým objemem èistièky, kde je èištìna rostlinami
a mikroby. Potom opouští èistírnu buï do rybníèku,
pøedrybníèku, sudu, rozvádìcího výkopu, nebo složitìjšího zavlažovacího systému. Správný výbìr rostlin pro naše
dílo je velmi dùležitý. Naprosto nepostradatelné k tomuto
úèelu jsou napøíklad orobince, chrastice rákosovitá, skøípinec jezerní, kosatec žlutý atd., rostliny vìtšinou každému dobøe známé. A jsou samozøejmì spousty dalších,
Klíèová dírka 2 / 2005
záleží jen na našem výbìru. Tyto speciální vodoèistivé
rostliny jsou schopny dodávat kyslík do svých dutých
koøenù, což umožòuje život špínožroutským bakteriím a
øasám. Bez nich by èistièka nefungovala. Mikroorganismy
rozkládají èástice odpadu ve vodì na živiny, které jsou
spotøebovávány bahenními rostlinami. Kyslík pøivádìný
koøeny do vody je dùležitý pro odbourávání organického
uhlíku a organického dusíku. Technologické èistírny s tím
èasto mají potíže. I odbourávání fosforu je jednodušší u
vegetaèních èistíren než u technologických, protože rostliny využívají fosfor k rùstu, a nadzemní èásti rostlin se
dají minimálnì 1x roènì sklidit a zkompostovat.
Èistírnu lze používat i pøes zimu, proces však probíhá
pomaleji. Navíc v tomto období nemáme pro vyèištìnou
vodu vìtšinou na zahradì využití (výjimkou je napø. vytápìný skleník). Z toho dùvodu je nezbytné mít možnost
pøepínání vývodu šedé vody z domu mezi èistièkou a kanalizací. Šikovný instalatér si s tím poradí. Nejlepší by
bylo použít trojcestný rozdìlovací ventil, ale ten se zatím
bìžnì neprodává, proto to lze obejít øešením s pøepojovací ohebnou trubkou. Na zimu se musí nepoužívaný nebo
na letní provoz konstruovaný venkovní systém vypustit,
aby nezamrzl a nepopraskal (trubky, výpusti atd.).
V mokøadu konstruovaném z plastové fólie na rybníèky
a v jezírku voda zùstává i v zimì, ale potrubí musí být
prázdné. Velké projekty se dají vyøešit i na zimní provoz,
jak to nyní øeší mnoho obcí u nás i ve svìtì.
Koøenovou èistírnu je dobré vybudovat na tak nízkém
místì u domu, aby do ní voda tekla samospádem, ale
natolik vysoko, aby vyèištìná voda z ní sama pøetékala
do rybníèku. Je z dlouhodobého hlediska mnohem výhodnìjší podstoupit urèité terénní úpravy, než používat
èerpadlo. (Praèka umístìná ve sklepì sama èerpá odpadní
vodu a proto mùže být o trochu níže než èistírna – ale jen
v rámci možnosti jejího èerpadla, které by se pøi pøetížení mohlo pøedèasnì znièit.)
Pro pøibližné urèení rozmìrù naší èistièky mùžeme
poèítat (velmi nepøesnì, protože to závisí na mnoha faktorech), že 5 – 10 cm2 mokøiny vyèistí 1 litr za den. Tedy
nìco kolem 5 m2 na osobu, takže pro ètyøèlennou rodinu
20 m2. Proto lze tyto èistírny doporuèit tam, kde je k
dispozici vìtší zahrada nebo jiný prostor. Nemáte-li dostatek místa, mùžete si udìlat jen menší èistírnu pro èást
šedé vody a zbytek nevyèištìné vody využít jinak, napø.
zavést ji pøímo ke stromùm. Obrovskou výhodou KÈOV
je, že se mohou stát pøímo souèástí zahrady. Mohou být
totiž osázeny nejen rákosem nebo chrasticí rákosovitou,
ale pøedevším rùznými druhy kosatcù, sítin, skøípin, kyprejù atd. Dùležité je i to, že koøenové èistírny pracují bez
elektrické energie a tak provoz nic nestojí, nepøispívají
ani ke kyselým dešùm, ozonové díøe, oteplování Zemì
atd.
Klasický tvar domácí èistírny je obdélník, kde celková
šíøka je polovinou délky. Mohou ale mít jakýkoliv tvar,
který bude funkèní pro prùtok vody celou její délkou –
dlouhý výkop podél plotu, kruh, zvlnìný ovál,… a hluboká by mìla být od 30 do 75 cm v závislosti na plánovaném typu rostlin, protože rùzné druhy koøení do rùzných
hloubek (30cm orobinec, 60cm rákos, 75cm skøípina).
Vyložená kvalitní plastovou rybníèkovou fólií bude sloužit dlouho a ráda. Hloubka vody v ní se dá regulovat jed-
13
noduchým pøepouštìcím systémem. Ideální je, když èistièku tøeba jednou za mìsíc na chvilku úplnì vypustíte,
rostlinám to dìlá dobøe a prý zakoøení hloubìji. Také by
mìla být umístìna na plném slunci, pro maximální rùst a
výkon rostlin.
Existuje nekoneèné množství øešení KÈOV pro rodinné domy na rùzných principech, záleží na tvaru a velikosti zahrady, fantazii majitele, spádu vody atd. U zahrad s velkým sklonem lze udìlat mezi vegetaèní èistírnou a rybníèkem menší vodopád, na velkých zahradách
vytvoøte tøeba celý komplex mokøadù pro pìstování bahenních (mnohdy ohrožených) druhù rostlin a živoèichù,
nebo pro pìstování jedlých vlhkomilných rostlin.
Vybudování rybníèku a koøenové èistièky na šedou vodu
z domácnosti se mùže zdát zpoèátku fyzicky i finanènì
nákladnìjší, než pouštìt vodu do kanalizace (napø. folie
na jezírka není levná), ale do budoucna tento systém ušetøí
tolik vody na zalévání, že se to s pøehledem vyplatí. Navíc vodní biotop dodá celé zahradì další rozmìr a osobité kouzlo.
Zajímavé nákresy a popisy (v angliètinì) od samotného guru na zacházení se šedou vodou Arta Ludwiga jsou
na stránkách www.oasisdesign.net. Zadáte-li v nìjakém
internetovém vyhledavaèi hesla typu „koøenová èistírna“,
mùžete na mnoha stránkách sledovat, jak probíhá situace s ekologickými èistírnami v ÈR.
Rád na svých stránkách www.ekozahrady.com uveøejním fotografie vašich koøenových èistíren a rybníèkù
pro inspiraci ostatním, nejlépe s vaším textem.
Jaroslav Svoboda
Zde je jedna z možností, jak snadno a rychle
vyøešit pøepojování na zimní a letní provoz, když
nemáte rozdìlovací ventil. Všechny odpady šedé
vody z domu (umyvadlo, døez, sprcha, vana, praèka,...) lze svést do jedné trubky a o nìco níže pomocí kusu ohebné trubky (tzv. husího krku) pøepojovat mezi trubkou vedoucí na zahradu a druhou (tou pùvodní) do kanalizace. Proveïte toto
napojení co nejvýše kvùli samospádu. Je nutné
použít kvalitní pøevleèné svorky, aby se ohebná
trubka za provozu neuvolnila. Hrdlo momentálnì nepoužívaného vývodu nezapomeòte ucpat,
vìtšinou staèí pøekrýt kusem igelitu upevnìného
gumièkou. Pokud pøijdete na jiné øešení, nebo
výrobce nìjakého rozdìlovacího mechanismu, nenechte si to pro sebe.
14
Klíèová dírka 2 / 2005
Plevele nebo divoké zeleniny?
Kokoška pastuší tobolka
I tato skromná bylinka, pojmenovaná podle šešulek,
pøipomínajících pastýøskou brašnièku, si zasluhuje naši
pozornost, navzdory tomu, že patøí k nejbìžnìjším a pøehlíženým plevelùm. Jako léèivou ji využíval už Hyppokrates, hlavnì pro její úèinky na dìlohu. Pak se na ni trochu
pozapomnìlo, ale bìhem první svìtové války, kdy byl
nedostatek lékù, se dostala znovu do popøedí zájmu jako
náhražka drahého námele. Kromì povzbuzujících úèinkù pøi porodu se používala zejména k zastavení krvácení.
V lidovém léèitelství má své stálé místo jako prostøedek
proti vnitønímu krvácení i podpùrný prostøedek pøi žaludeèních a støevních problémech. Její povzbuzující a moèopudné úèinky ji pøedurèují k užívání pøi ledvinových
potížích a vodnatelnosti. Také ji mùžeme použít jako èistící prostøedek k omývání pokožky pøi vyrážkách a ekzémech.
K léèebným úèelùm se využívá kvetoucí na s listovou
rùžicí bez koøenù. Dávkuje se 1 kávová lžièka na šálek,
maceruje se za studena a pije 2x – 4x dennì. Také se
mùže pøipravit alkoholový extrakt nebo tinktura, pøípadnì teplý zápar (1 lžíce drogy se pøelije horkou vodou a
nechá 15 – 20 min. stát).
Hela Vlašínová
Proslulý doktor Matthioli radil: „Když komu pøíliš z nosu
krev teèe, udìlej z vetchého šátku èípek, omoè v saftu té
byliny a vstrè do nosu.“ Pro svoji schopnost zastavovat
krvácení byla kokoška tak cenìna, že se dokonce øíkalo,
že když èlovìk jen drží tuto bylinu v té ruce, ze které
nosní dírky mu teèe krev, hned pomùže…
Kvetoucí na obsahuje glykosidy, biogenní aminy cholin a acetylcholin, betain, tøísloviny a saponiny. Je bohatá i na minerální látky a na vitamíny. Vysoký obsah síry
zpùsobuje nepøíjemnou pachu starších listù, proto sbíráme jen mladé pøízemní rùžice pøed rozkvìtem.
V kuchyni mùžete ocenit peprnou chu listù v nakládaném zelí. Na anglickém venkovì se kokošce øíkalo
„pepø a sùl“. Sušené listy a semena mùžeme používat
i v zimì do zeleninových polévek, kterým dodají správný
øíz.
Podobnì jako u bršlice, pampelišky a lopuchu, také u
kokošky se objevila snaha pìstovat ji jako zeleninu. Výhodou planì rostoucí kokošky, rostoucí na svém pøirozeném stanovišti, je ovšem to, že má vyvážený pomìr živin, což by se pøi intenzivnìjším pìstování narušilo. Také
je tøeba zachovat urèitou opatrnost a nepoužívat kokošku ve vìtších dávkách. Pak by mohla zpùsobit i mírnou
otravu. „Dobrého po málu“ platí i pro kokošku.
Svojí jemnou peprnou chutí ladí kokoška velmi dobøe
s mírnì tepelnì upravenou cibulí, pøípadnì se šovíkem.
Pro inspiraci pár možností využití:
Salát
Vezmeme mladé lístky a pøidáme je v malém množství k bìžným zeleninovým salátùm. Dochutíme na
jemno nakrájenou spaøenou cibulkou.
Omáèka
Jemnì nakrájenou cibuli necháme na oleji zesklovatìt, pøidáme jemnì nakrájené lístky kokošky (cibule : kokoška cca 4 – 6 : 1). Zaprášíme celozrnnou
moukou a zalijeme vodou nebo vývarem ze zeleniny.
Na mírném plameni podusíme. Nakonec zjemníme
tøeba trochou sojového mléka nebo bílého vína a dochutíme sojovou omáèkou nebo pastou miso. Pro
zmìnu mùžeme dochutit rýžovým octem nebo jableènou šávou a použít k rybì nebo bílému masu.
Polévka
Na troše tuku zpìníme cibulku, zalijeme vodou nebo
zeleninovým vývarem, pøidáme zeleninu a lístky kokošky, povaøíme. Dochutíme zase sojovou omáèkou nebo pastou a necháme trochu odležet.
Zeleninový pøíkrm
Lístky kokošky a šovíku (1 : 1) nakrájíme a krátce osmahneme na troše tuku, trošku osolíme a podusíme. Zaprášíme celozrnnou moukou, šrotem nebo vloèkami, zalijeme
vodou nebo zeleninovým vývarem, pøidáme tro-
15
Klíèová dírka 2 / 2005
chu sojového nebo kozího mléka a ještì chvilièku podusíme. Podáváme jen v malém množství asi 1 lžièku na
porci jako oblohu.
Olej
Semena kokošky obsahují kolem 20 % oleje, který lze
ze zralých semen celkem jednoduše získat. Napøed je
prolisujeme v mlýnku na mák a mírnì posolíme. Pøidáme dva díly vody a vaøíme v hrnci s tìsnou poklicí na
mírném plameni nìkolik hodin. Tuk shora sebereme,
pøípadnì pøes plátno nebo kávový filtr pøefiltrujeme.
Mùžeme s ním zlepšovat omáèky i polévky nebo ho použít ke svícení do olejových lampièek.
Ve smìsi s jinými semeny se semena kokošky hodí
i ke krmení vìtšiny ptákù v klecích.
Na pøíkladu kokošky vidíme, že èím blíž se skloníme
k zemi, tím víc toho objevíme.
Rituály
Rituál znamená
stát se na okamžik tichým,
spojit se s pøítomností
a s tím, co je nám svaté.
V minulosti vždy existovaly obøady, které spojovaly životy lidí se svou
komunitou a pùdou, jež je živila. Mnoho z tìchto rituálù již bylo zapomenuto. Nacházíme se nicménì v dobì,
kdy si sami mùžeme obøady vytváøet
podle svého srdce a pøání, aniž bychom byli omezováni organizovaným
náboženstvím èi tradicí.
Rituál dává lidi dohromady a spojuje je ve spoleèném zámìru. Cítit se
souèástí komunity a Zemì je lidskou
životní potøebou, jež nᚠmoderní
hektický život èasto postrádá. Tím,
že si udìláme èas a prostor pro spoleèné setkání u pøíležitosti nìjaké
zvláštní události èi okamžiku našeho
Hela Vlašínová
Lu Garner a Glennie Kindred
života, prožíváme spojení jeden
s druhým.
Není to již jen v rukách církve. I my
sami mùžeme pojmenovat a pøivítat
novorozenì do své komunity, oslavit
a být svìdky svatby anebo si vybrat
smuteèní obøad, který nám dává nìjaký smysl a posiluje nás. Vedle tìchto bìžnìjších událostí je i mnoho dalších možností. Pomáhají nám s rodinou èi pøáteli vzpomínat, nìco oslavit,
dát své požehnání a vzájemnì se
podporovat. Takovou událostí mùže
být tøeba nový domov, nová práce,
spoleèné podnikání, tvoøivé projekty, obchodní partnerství, odchod do
dùchodu, rozvod, dospívání, menopauza, adopce, požehnání nové zahradì èi ovocnému sadu, sázení stromù, zmìna roèního období, vzdání
úcty jakékoliv skupinì lidí, svìtu
èi osobní události.
Chcete-li používat rituály ve
svém životì, zaènìte jednoduše.
Vytvoøte nìco osobního a jedineèného. Neexistují žádná pøísná pravidla, kterých by bylo tøeba se držet a vy se v tom budete zlepšovat tím více, èím èastìji je budete
provádìt. Mùžete vytvoøit obøad
sami nebo ve skupinì, s 1 èi 2
lidmi, kteøí ho povedou. Prùbìh
rituálu si mùžeme pøedem do detailù naplánovat, ale také ho lze
vykonat zcela spontánnì s minimální pøípravou.
Je mnoho mýtù o tom, kdo by
mìl obøad vést a jak se bìhem nìj
chovat. Vést ho mùže kdokoliv.
Jeho úkolem je jasnì vysvìtlit zámìr rituálu a dále se ho i držet.
Obøad nemusí být vážný. Patøí
Pøeložila Pavla Bourdais
z èasopisu Permaculture
Magazine è. 34
(www.permaculture.co.uk)
sem zábava a smích, ale i dojemnì
hluboké a významné momenty. Dùležité je, aby se všichni pøítomní zapojili.
Vytvoøte nejprve potøebnou atmosféru, která všem pomùže zklidnit se
a spojit se se zámìrem obøadu. Toho
lze dosáhnout projasnìním a proèištìním energie daného místa s využitím 4 živlù: vzduchu, ohnì, vody
a zemì, a to pomocí kropení, spálení èi bude jednoduše reprezentováno
v každém smìru. Dìlejte cokoliv, co
cítíte, že je dobré. Není žádný správný èi špatný zpùsob, jak to dìlat. Je
však tøeba, aby mìl obøad jasný zámìr èi smysl. Vyznaète prostor, kde
se bude rituál konat: použijte jakýkoliv pøírodní materiál, kvìtiny, kameny, listy, vìtve, odìvy, svíèky, sùl.
Místo by mìlo být krásné a inspirující – jeho zdobení je velmi zábavné,
promìòujeme obyèejné ve výjimeèné.
Obøad by mìl být všezahrnující –
vyzývá všechny, vèetnì dìtí, aby se
plnì zapojili. Využijte všeho, co máte
rádi – hudby, bubínkù, zpìvu, tance,
prùvodu, ruènì vyrobených vìcí, vizualizace, papírových drakù nebo
modlitebních vlajeèek, svíèek, slavnostních slibù, prohlášení, požehnání, dávání dárkù.
V pøíštím èísle: nìkolik pøíkladù
rituálù (pøi sázení stromù, pøi
sklizních a keltské kolo)
16
Klíèová dírka 2 / 2005
Permakultura jako zpùsob života
Alena Suchánková, David Nìmeèek
Tato pravidelná rubrika by mìla ètenáøùm Klíèové dírky pøinášet obrázky ze života lidí, kteøí
pøijali trvalou udržitelnost jako základ svého zpùsobu života. Každý z nich má jiné potøeby,
jinou osobní a rodinnou situaci. Jedno však mají tito lidé spoleèné. Snahu žít šetrnì a zodpovìdnì ve vztahu k pøírodì, životnímu prostøedí, ostatním lidem i budoucím generacím.
Pro trvalou udržitelnost života je dùležité, aby èlovìk spotøeboval co nejménì energie a materiálu, a
vyprodukoval co nejménì odpadù a zneèištìní. Idea je jasná, ale jak se s ní vyrovnat v každodenním
životì?
Cílem èlánkù o permakulturních projektech je pomoct
ètenáøùm Klíèové dírky najít inspiraci pro sebe, pro svoji
rodinu, blízké, pøátele. Snažíme se vytvoøit pestrou paletu pøíkladù lidí, pochopení, že neexistuje jediný správný
model ke kopírování. Trvale udržitelný zpùsob života je
nekonèícím procesem, hledáním vìdomého životního
stylu, pružnì reagujícího na zmìny v realitì života, ale
hlavnì novou pozitivní realitu vytváøející.
Dnešní povídání o Sluneèním dvoøe je o odvážlivcích
se smìlými plány a spoustou práce pøed sebou. Pøesahuje rámec jedné rodiny, jde o smìøování ke spoleènosti,
vytvoøení pozitivního vzoru komunity, vesnice, regionu...
Úvodem se pokusím struènì shrnout plány obèanského sdružení Sluneèní dvùr se sídlem ve vesnici Vícemil
v jižních Èechách.
Celkový zámìr projektu „Sluneèní dvùr – Sluneèní
areál – Sluneèní obec – Sluneèní kraj“ je v nìkolika
rovinách
• celoroèní škola a školka v pøírodì pro rodièe s dìtmi vybudování zázemí pro kvalitní vzdìlávání dìtí a rodièù na venkovì (místních i škol v pøírodì)
• autonomní objekt – realizace ekonomicky sobìstaèné základny pro další èinnost sdružení
• pøírodní zahrady – vytvoøení nových pracovních míst
v obci a podmínek pro neustálé vytváøení míst dalších
• úprava krajiny do pùvodní venkovské podoby - citlivou krajinotvorbou sladit pùsobení lidských èinností,
pøedevším zemìdìlské, s danou oblastí.
2. Harmonické pøírodní prostøedí v bezprostøedním okolí
Sluneèního dvoru a klidová oblast pro další èinnost
sdružení v souèinnosti s dalšími subjekty v místì.
3. Zlepšené regionální klima (zadržená voda v krajinì),
pøipravená výhodnìjší pozice pro navazující projekty
zamìøené na krajinnou architekturu v okolí, obnovu
venkova a regionální rozvoj.
4. Nová pracovní místa, zlepšená schopnost místních
obyvatel vytváøet smysluplná pracovní místa.
5. „Nakopnutí“ nebo „nastartování pro plný život“ všech,
co kdy pøijdou – každého, jak bude potøebovat.
V krátkosti mùžeme øíci, že projekt zasahuje do tìchto oblastí
• ekologie (etika, pøírodní ekosystémy, tradièní hospodaøení…)
• vzdìlání a výchova (ze všech uvedených oblastí, které
se velmi prolínají – napø. školy v pøírodì, alternativní
zpùsoby vzdìlávání, letní i zimní táborové pobyty pro
všechny generace)
• hospodáøství (malá kozí farma, tradièní odrùdy ovoce,
skleníky, agroturistika,…)
• energetika (bioenergetika, sobìstaèný objekt, elektromobily v hospodáøství,…)
• sociální (nová prac. místa, domovy dìtí, pøedškolní
výchova, bezdomovci)
• tradièní øemesla (kurzy, arteterapie, výroba v regionálním mìøítku)
• kulturní a sportovní (akce všeho druhu, koncerty, galerie, trhy, soutìže, hry,…).
Výstupy projektu:
1. Pøemìnìný prostor usedlosti, pøilehlých pozemkù a
bývalého areálu JZD na pøírodní zahradu (cca 1,2 ha)
a zlepšení stavu zelenì a kvality podzemních vod v obci.
Motto: „Zmìním-li sebe, zmìním i svoji rodinu. Ta mi
pomùže zmìnit nᚠstát, se kterým zmìníme celou Zemi.“
Financování a postup projektu:
Projekt je uvažován zpoèátku jako neziskový, posléze
schopný si svou èinností a efektivní minimalizací všech
nákladù zajistit prostøedky na vlastní chod. Na ojedinìlé
akce nebo na „spuštìní“ dalších aktivit budeme využívat
kromì vlastních zdrojù i dotace, granty, sponzory, mecenáše atd. mnohdy ve spolupráci s dalšími organizacemi z dané oblasti.
Náklady na rekonstrukci objektu vèetnì projektové
dokumentace byly architektem odhadnuty na cca 10 mil.
Kè (mínìno vcelku vèetnì úprav nemovitostí pro potøeby
školy a školky a vytvoøení pøírodní zahrady), dodávka hlavní technologie na klíè èiní dalších 10 mil. Kè v pøípadì
BP stanice a necelých 10 mil. Kè na FV systém a sluneèní kolektory. Celkem tedy 30 mil. Kè vèetnì rezerv
v kalkulacích jednotlivých položek (využitelných pro vybavení). Jelikož se jedná o projekt znaèného rozsahu,
rozhodli jsme se jej rozdìlit na dílèí projekty a tyto postupnì realizovat tak, jak vzájemnì souvisejí, základními
poèínaje. Jednotlivé dílèí projekty jsou navzájem provázány do funkèního celku.
Spolupráce:
S projektem pøírodní zahrady pomohli zahradní architekti z trvalkové školky Florianus z Jindøichova Hradce
ve spolupráci s dalšími odborníky. Spolupracujeme
s RNDr. Oldøichem Syrovátkou, CSc., využíváme jeho
Klíèová dírka 2 / 2005
zkušeností zejména z projektu „Obnova luk v Senotínì,
1992 – souèasnost“, s Ing. Zdeòkem Píšou (poradce pro
zemìdìlství a permakulturu a jeden z tvùrcù Programu
obnovy venkova MZ ÈR, 1992), atd.
Plány a myšlenky do budoucna máte velkolepé.
Jak si pøedstavujete jejich realizaci?
V první øadì je tøeba dobøe pochopit již dané vazby
v uvažovaném prostoru a dobøe založit zahradu. Poté je
tøeba si uvìdomit, že stromy a keøe rostou déle, než stavby. To jsou obecné zásady. My jsme oslovili Nadaci Partnerství a díky jejímu programu Strom života jsme získali
prostøedky na nákup vhodných rostlin pro obnovu a rozšíøení pùvodního sadu a vytvoøení pøírodní zahrady. Další kroky realizace celého našeho projektu jsou urèovány
na jedné stranì ekonomickými podmínkami (situace ve
státì i ve svìtì, vytunelovaný SFŽP, možnosti fondù
EU,…) a na stranì druhé jsou dané pøirozeným vývojem
událostí – napøíklad vznikla potøeba vytvoøit dìtské høištì
pro dìti, které se k nám samovolnì stahují z celé vesnice. Díky pochopení místních podnikatelù jsme získali
materiál na stavbu a následnì jsme zaèlenili høištì do
pøírodní zahrady jako pøirozenou souèást sadu, pergol,
jezírek a prolézaèek prorostlých popínavými bobulovinami a chránìnou jedlým živým plotem a korunami stromù.
To jsou samozøejmì drobné dílèí kroky, ale velmi podstatné, nebo „dìti stárnou rychle“ a je tøeba vyhovìt
jejich potøebám a zároveò do nich vložit správný pohled
na okolí, tedy na pøírodu okolo nás všech.
Co se týká projektu, bude následovat v souèasnosti
zpracovávaná ekonomická analýza a dokonèení stávajících jednání ohlednì financování areálu. Souèasný stav
posouváme k dalším fázím zatím prací a prostøedky vlastních èlenù a vlastní èinností našeho sdružení (spolupráce
s organizacemi v sociální oblasti).
Dalším plánovaným konkrétním krokem je navázání
pøeshranièní spolupráce v oblasti výuky jazykù v pøedškolních zaøízeních na základì metody M. Montessori
vycházející v mnohém z J. A. Komenského. Toto téma
samozøejmì velmi souvisí s pøírodou a vztahem ke všemu, sebou poèínaje.
Budoucnost bychom tedy mìli jasnou… Jak
vypadá vaše pøítomnost?
Ráno vstaneme každý podle své nálady a „svého“
poèasí, probìhneme se tøeba po dvoøe v trávì nebo ve
snìhu, vystavíme svá lepá tìla Slunci nebo kamnùm pøi
snídani (tøeba chleba s tvarohem a pastva na planých
rostlinách plných rosy), chvíli pozorujeme jiøièky a vlaštovky pøi jejich èinnosti nebo vloèky za oknem, podrbeme èubièku, podíváme se na koata…
…no a pak se rozhlédneme kolem, radostnì se nadechneme (nìkdy i povzdechneme) a jdeme nìco dìlat.
Nabídku èinností máme širokou, dlouhou a naštìstí i bystrozrakou…
Stav, že bychom se potøebovali znìkolikanásobit, asi
zažil každý, kdo zároveò pøestavuje, plánuje, vychovává,
vyklízí, hraje si, pìstuje, vnímá, má potøebu nìco mìnit,
obèas nìkam cestuje za kamarády a komunikuje s úøady.
Prostì bìžný a plný život mladých lidí v tomto státì v této
dobì.
17
Co jíme a pijeme? Co je dobré, lepší a nejlepší – dobré koupíme, lepší donesou kamarádi a nejlepší je samozøejmì to naše – máme vlastní studny s kojeneckou vodou, zahrádku, políèko, sad, louku a les si už pìstujeme
v našich líhních. Topíme døevem a èásteènì pøímo Sluncem. Ohlednì odpadù si pohráváme s myšlenkou „co si
kdo pøinese, to si i odnese“. Máme kompost, septik (zatím), krabici na papíry, tašku na plasty a invenci, rumištník a pytel v sudu na to ostatní.
Jak se na vás dívají místní starousedlíci? Jak
s nimi vycházíte?
Rùznì. Nìkteøí si o sobì myslí, že mají víc rozumu oni
a o nìkterých si to myslíme my. J To je vlastnì tot鞅
Prostì se vzájemnì necháváme žít, až na pár jedincù,
kterým obèas musíme dát za uši, když pøes veškerá upozornìní a mezilidskou slušnost škodí. Spolupráce je zabìhaná na sousedské bázi výpomocí, když je to tøeba.
Samozøejmì oni toho potøebují od nás ménì, pøeci jen si
své domovy opeèovávali nepøetržitì, kdežto na naši usedlost se za posledních padesát let spíš zapomínalo nebo
„kydalo“ stran bývalého JZD jakožto na nejvìtší statek
ve vsi. Díky tomu a díky faktu, že jsme koupili pozemky
pod zbytky místního areálu JZD, máme trochu ztíženou
situaci kupøíkladu v jednání s obecním úøadem, kde sedí
bývalý pøedseda JZD jako souèasný starosta a jeho zamìstnanci jako zbytek zastupitelstva (kromì hajného).
Naštìstí pro nás budou pøíští rok volby a vìtšina obce jim
nemùže pøijít na jméno… Akce pro veøejnost se u nás
konají spontánnì nebo spíš pro široký okruh pozvaných
pøátel a jejich pøátele, pøátele pøátel – ještì neuzrála doba
na plnou otevøenost pøímo v místì.
18
Naštìstí pro nás i celou oblast jsou kromì našeho sdružení v místì další sympatizující subjekty, které souvisí
s celým projektem pøírodních zahrad buï pøímo (vlastníci sousedních pozemkù) nebo jej alespoò podporují (sousedskou pomocí) – starousedlíci, nové ekologické zelináøství, zahradní specialista. Také v obci stále pøibývají
noví rozumnìjší obyvatelé prostí jakýchkoliv pøedsudkù
(mladí nebo rekreanti upravující si chalupy „na dùchod“),
tak se situace lepší den ode dne. Samovolnì tak ve vesnici vznikla jakási pøírodnì-ekologická sekce s velmi tolerantním a na etických základech postaveným pohledem na život – nìco takového, jako døív bývalo na vesnicích obvyklé mezi slušnými sousedy.
Chcete nìco vzkázat ètenáøùm Klíèové dírky?
1. Držte se svých ideálù. Vždycky se najde možnost, jak
je zrealizovat. Když si to budete hodnì pøát, bude to
brzy.
Dotazy ètenáøù
Klíèová dírka 2 / 2005
2. Mìjte trpìlivost a soucit s pøedstaviteli našeho státu
na všech úrovních – vìtšinou jsou to chudáci usilující o
moc a pozornost, kterým unikají životní souvislosti.
Možná se s nimi doma málo mazlili, když byli malí.
Pøijdou místo nich èasem slušní lidé, kterých bude proè
si vážit, protože ti dokáží ostatním (nejen sobì) vytváøet velmi pøíznivé podmínky k naplnìnému životu každého èlovìka.
3. Nebojte se tìch, co se bojí, když nìco dìláte jinak –
tak, jak to Vy cítíte.
... znovu 1.
... znovu 2….
Co dodat? Nejlepší pokraèování tohoto èlánku asi
napíše život sám. Nám nezbývá než pøát „Sluneèníkùm“
nebo ještì lépe „Sluníèkùm“, aby jim všechno vycházelo
a pøibývalo pøátel, spøíznìných duší, spolupracovníkù a
zdrojù pro jejich „práci“…
Odpovídá Dana Køivánková
Komáøi v jezírku
Velmi èastým dotazem u zájemcù o založení zahradního jezírka je: „A nebudou tu komáøi? Už takhle jsme celí
poštípaní a to je tu sucho, že musíme sudy na zalévání
dopouštìt vodou z vodovodu, protože dešová nestaèí.“
Což je vlastnì dotazù nìkolik v jednom.
Vezmu to postupnì. Komáry na zahradì mít budete,
ale v podstatnì menším množství než dosud. Proè? Protože k líhnutí potøebují stojatou vodu a tou je právì váš
sud na zalévání. Voda se v nìm hezky prohøívá, hladina
je v závìtøí pìknì krytá okrajem sudu a hlavnì zde nejsou žádní predátoøi, tudíž máte vlastnì vysoce výkonnou umìlou líheò na komáry, kde se vám podaøí vychovat i nìkolik generací bìhem vegetaèní sezóny. Mùžete
namítnout, že pøi zalévání dochází k výmìnì vody, ale
jestli jste mìli chvíli èas na pozorování, jistì jste si všimli,
že v okamžiku, kdy se k sudu pøiblížíte s konví a zastíníte
hladinu nebo se jí dotknete, do komáøích larev, které se
do té doby nerušenì vyhøívaly na vodní hladinì, jako když
støelí. Po dobu trvání nebezpeèí se schovávají v kalových
usazeninách na dnì a jen co je klid, zase vyplují nahoru.
Toto se vám u jezírka nestane. Vodní plocha jakékoliv
velikosti pøiláká na vᚠpozemek život a pokud je v jezírku
zajištìn bezpeèný pøístup pro suchozemské živoèichy a
obojživelníky, nemáte se èeho obávat, tito požíraèi hmyzu vám velice rychle nastolí pøirozenou rovnováhu. Pokud jsou bøehy jezírka pøíliš strmé, udìlejte jednoduchý
žebøíèek nebo staèí kus prkna plovoucího po hladinì,
aby si unavené žáby mìly kde odpoèinout a nepáchaly
sebevraždy, jako se jim to daøí pøi skocích do sudù. Jak-
mile se vám zazelenají
bøehové porosty, uvidíte
množství vážek a šídel, což
jsou také zdatní požíraèi vašich komárù a spousta dalšího drobného vodního hmyzu napø. znakoplavky, bruslaøky a mnoho dalších.
Dostávám se ke druhé
èásti skrytého dotazu, jak
velké by mìlo jezírko být.
Uvádí se, že optimální velikost vodní plochy (to znamená souèet všech jezírek, van,
sudù, potokù, studánek, bazénù… by mìlo být 10 %
z celkové plochy pozemku. Vypadá to jako obrovský kus,
ale když se opravdu seètou všechny menší plochy, není
to zase tak mnoho a je to opravdu potøeba. Už jsme si
øíkali, že jezírko nám pøiláká na zahradu život, musíme
se ale postarat, aby místem k životu i zùstalo a nebylo
smrtící pastí. Pokud je ve vaší oblasti málo srážek, je
potøeba úmìrnì tomu pøizpùsobit velikost jezírka, aby
nevyschlo, nebo zajistit náhradní zdroj vody z vodovodu
nebo studny a poèítat s tím již pøi jeho budování, Stejnì
tak i plochy urèené k pìstování se musí svou velikostí
pøizpùsobit zásobì vody, kterou máte k dispozici, abyste
si v parném létì kvùli okurkám celé jezírko nevyzalévali.
Ale to už se dostáváme k plánování zahrady, sortimentu
rostlin, kolobìhu energií na pozemku atd.
19
Klíèová dírka 2 / 2005
Dotazy ètenáøù
Odpovídá Dana Køivánková
Dotaz: „Mohu použít na mulèování noviny? Jak je to se škodlivostí tiskaøské barvy?“
Již pøed nìkolika roky èasopis Veronica uveøejnil èlánek Mojmíra Vlašína pod názvem Dobrá zpráva pro ètenáøe
Veronicy. Psalo se tam o zmìnách v technologii tisku novin a o tom, že pùvodnì byly kontaminována otìrem
z olovìných písmenek pøi ruèní sazbì. Ani v té dobì to nebylo zpùsobeno pigmenty tiskaøských barev u èernobílého tisku. Nyní se již olovìná písmenka nepoužívají a barviva jsou též v poøádku. Autor varuje pouze pøed barevnými
tisky, kde zejména modrá a žlutá barva obsahují pøímìsi mìdi a kobaltu, což se ve vìtší míøe mùže projevit jako
zdroj tzv. tìžkých kovù.
Tolik k barvám, takže èernobíle potištìný novinový papír lze používat i pod ovoce a zeleninu. Barevný spíše
k okrasným stromùm a kvìtinám. Jako otevøený problém se nyní jeví tolik vychvalovaný karton a lepenka. Ne co se
týèe barvy nebo papírové hmoty, ale vìtšinou je vrstvený a ani výrobce neuvádí, jaká lepidla ke spojení jednotlivých
vrstev použil a to by mohl být problém pøi dlouhodobém a velkém používání.
Dotazy ètenáøù
Odpovídá Hela Vlašínová
Dotaz: Co zpùsobuje èervivost a témìø žádnou úrodu lískových oøíškù? Jak mohu tento
stav zmìnit?
Èervivost lískových oøíškù zpùsobuje drobný, hnìdavì kropenatý brouk nosatec lískový
(Curculio nucum). Klade vajíèka do malých, ještì zelených oøíškù a když se mu to podaøí, už je pozdì úrodu zachránit. Protože ale larvièky po opuštìní oøíškù pøezimují v zemi,
vítanými pomocníky nám mohou být slepice, které po sklizni necháme hrabat pod lískovými keøi. Podle Dr. Zachardy (Když rostliny stùòou, 2000) se doporuèuje pùdu pod keøi
pozdì na podzim dùkladnì povápnit a hodnì prokypøit. Tím se mnoho larev znièí a naruší
se podmínky pro vývoj kukel. Pomoci by mìlo i èasné a dùkladné jarní zakartonování,
které znesnadní broukùm úkryty v zemi opustit.
Své dotazy mùžete posílat na adresu redakce.
Kalendáø akcí
Permakultura (CS) – plánované akce v roce 2005
F 2. – 4. 12. … 5P Mikulášské – Buèany (u Trnavy)
Již tradièní nepracovní setkání pøátel permakultury, na kterém se bude mimo jiné pøipravovat kalendáø akcí na rok
2006.
Kontakt: Viliam Šimek, Povraznícka 13, 811 05 Bratislava, tel.+421 (0) 903 717 782, [email protected]
Prosíme všechny zájemce, aby se vždy a dostateènì dlouho pøed zaèátkem akce ohlásili na kontaktní adresu a vyžádali si
aktuální a upøesòující informace ohlednì konané akce. Také mùžete oèekávat úèastnický poplatek na nìkterých akcích.
Inzerce
Muž 50 let / 167 cm, svobodný, bezdìtný, abstinent, nekuøák, málomluvný, èásteènì zdravotnì handicapovaný, se
vztahem k pøírodì se seznámí s ženou. Nabídky, prosím, zasílejte na adresu: Felix Davídek, Prokešova 6a, 643 00
Brno
èes èasop
is
koper slove
n
mak
ultu ské
ry
roèník 2, èíslo 2 / 2005
Redakce:
Lenka Krteèek Kvasnièková
Laco Švec
Zuzana Stáòová
Adresa:
Lenka Kvasnièková, Žitná 23, 621 00 Brno,
[email protected]
Sazba:
Laco Švec
Foto obálka:
Nikola Hlavièková: Separaèní toaleta
Ilustrace:
Milan Suchánek, Lenka Kvasnièková
Tisk:
Nakladatelství Mravenec, Brno
Vydává:
Permakultura (CS),
c/o DEV Lipka, Lipová 20, 602 00 Brno
Doporuèená cena: 30,– Kè / 40,– Sk
Evidováno MK ÈR pod ev. èíslem MK ÈR E 15078
Tištìno na recyklovaném papíøe.