Závěrečná práce - Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

Transkript

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín
studijní obor: Účetnictví a finanční řízení
Analýza provozního rizika v podniku TAXON, s.r.o.
Duben 2013
Renata Kozumplíková
Tento
Tentoprojekt
projektjejespolufinancován
spolufinancovánEvropským
Evropskýmsociálním
sociálnímfondem
fondemaastátním
státnímrozpočtem
rozpočtemCR.
ČR.
Tato absolventská práce s názvem „Analýza provozního rizika v podniku TAXON, s.r.o.“
byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038 “Inovace
vzdělávacích programů dle požadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace
VOŠE Zlín“.
ABSTRAKT
Absolventské práce se bude věnovat pozornosti tématu Analýza provozního rizika výrobní
firmy Taxon, s.r.o., provozní páce, optimalizaci nákladů a vztahu mezi náklady a výnosy.
Tato práce se bude dělit na dvě části. Teoretická část bude zaměřena na manažerské pojetí
nákladů, klasifikaci nákladů, analýzou rizik a metody snižování rizika v podniku.
V praktické části budou aplikovat zjištěné teoretické poznatky s cílem nabídnout
manažerům hlubší pohled do ekonomiky firmy Taxon, s.r.o. (informaci o minimálním
naplnění kapacit tak, aby firma nebyla ztrátová) a nabídnout podrobnější informace,
aby mohlo vedení nastavit strategii firmy (stanovení cenové politiky atd.), jak v období
naplněných výrobních kapacit, tak v období nesezónnosti.
Klíčová slova:
Výnosy, náklady, hospodářský výsledek, kalkulace nákladů, bod zvratu
ABSTRAKT
Graduate thesis which will look at the issue of operating risk analysis to manufacturing
firm, Taxon Ltd., with focus on operating leverage, optimizing costs and the relation
between costs and revenues. This work will be divided into two parts. The theoretical part
will focus on the concepts of cost management, cost classification, risk analysis and risk
reduction methods in the enterprise. The practical part will apply theoretical knowledge in
order to provide managers with a deeper insight into the economy and to the company,
Taxon Ltd. (Information on the minimum filling capacity so that the company was lossmaking) also to offer more detailed information to allow management to set a company
strategy (setting pricing policies, etc.), as in the filled production capacity and no season
period.
Keywords:
Revenues, costs, profit, casting, break - even point
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Lukáši Havlíkovi za jeho čas věnovaný
konzultacím, za poskytnuté rady a odborné připomínky, kterými přispěl k vypracování této
absolventské práce. Poděkování patří také firmě TAXON, s.r.o., která mi poskytla
pracovní stáž a s níž jsem také spolupracovala při vypracování absolventské práce.
Prohlášení
Já, Renata Kozumplíková, absolventka denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati
a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, že:
a) jsem autorkou a nositelkou autorských práv k absolventské práci na téma „Analýza
provozního rizika v podniku TAXON, s.r.o., která vznikla v rámci studia na Obchodní
akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu
reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038;
b) k práci jsem použila zdroje, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury;
c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níže specifikovanou
licenci
Creative
commons,
jejíž
plné
znění
je
dostupné
na
adrese
http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“), resp.
zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto:

licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod
stejnou nebo obdobnou licencí vždy s uvedením jména autora a názvu díla;

licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla;

licence vylučuje jakékoli komerční využití díla;
d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněn(a)
ji poskytnout;
e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro
potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické
Zlín.
Ve Zlíně, dne 10. 5. 2013
..........................................
podpis
OBSAH
ÚVOD .................................................................................................................................... 7
I
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 8
1
SPECIFIKA VÝROBNÍCH PODNIKŮ .................................................................. 9
1.1
ČLENĚNÍ VÝROBNÍCH PODNIKŮ ......................................................................... 9
2
VÝNOSY, NÁKLADY, HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ..................................... 10
2.1
VZTAH MEZI VÝNOSY, NÁKLADY A HOSPODÁŘSKÝM VÝSLEDKEM .................. 10
2.2
TRŽBY ............................................................................................................. 11
2.2.1
Plánování tržeb ................................................................................. 12
2.3
NÁKLADY ........................................................................................................ 12
2.3.1
Pojetí nákladů ................................................................................... 12
2.3.2
Klasifikace nákladů .......................................................................... 13
2.3.3
Manažerské pojetí nákladů ............................................................... 14
2.3.4
Variabilní a fixní náklady ................................................................. 15
2.3.5
Nákladové funkce ............................................................................. 16
2.3.6
Krátkodobá nákladová funkce .......................................................... 16
2.3.7
Dlouhodobé nákladové funkce ......................................................... 17
3
ÚLOHA ZISKU V PODNIKÁNÍ ............................................................................ 19
3.1
VZTAHY MEZI ZISKEM, OBJEMEM VÝROBY, CENOU A NÁKLADY ...................... 20
3.1.1
Bod zvratu ........................................................................................ 21
3.2
VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY ......................................................................... 22
II
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 24
4
SROVNÁNÍ ČR A SK V OBLASTI PODNIKÁNÍ ............................................... 25
5
PŘEDSTAVENÍ PODNIKU ................................................................................... 27
5.1
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PODNIKU .......................................................... 28
5.2
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU ............................................................... 29
5.3
POPIS ČINNOSTI................................................................................................ 29
5.4
OBCHOD A POSTAVENÍ NA TRHU ...................................................................... 30
5.4.1
Postavení na trhu .............................................................................. 33
5.5
VÝROBA A VÝROBNÍ TECHNOLOGIE ................................................................. 33
6
ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ PODNIKU ................................................. 36
6.1
VÝNOSY PODNIKU ........................................................................................... 36
6.2
NÁKLADY PODNIKU ......................................................................................... 37
7
METODY ODHADU FIXNÍCH NÁKLADŮ, NÁKLADOVÁ FUNKCE.......... 39
7.1.1
Klasifikační analýza nákladů............................................................ 39
7.1.2
Bodový diagram ............................................................................... 43
7.1.3
Metoda dvou období ......................................................................... 44
8
BOD ZVRATU ......................................................................................................... 46
8.1.1
Varianta bodu zvratu podle nákladová funkce určené
klasifikační metodou ........................................................................ 46
8.1.2
Varianta bodu zvratu podle nákladová funkce určené bodovým
diagramem ........................................................................................ 47
Varianta bodu zvratu podle nákladová funkce určené metodou
dvou období ...................................................................................... 47
8.1.4
Varianta minimálního zisku podle nákladová funkce určené
klasifikační metodou ........................................................................ 48
8.1.5
bodovým diagramem ........................................................................ 48
8.1.6
metodou dvou období ....................................................................... 48
9
VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY ....................................................................... 49
10 NÁVRH OPATŘENÍ K OPTIMALIZACI ........................................................... 51
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 53
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 54
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 55
SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 56
SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 57
8.1.3
ÚVOD
Tématem mé absolventské práce je analýza provozního rizika v podniku TAXON, s.r.o.
Provozní riziko je především dáno rozsahem, v jakém je v podniku využíván investiční
dlouhodobý hmotný majetek, s ním spojené fixní náklady a jaký je jejich poměr
k nákladům variabilním. Vybavenost dlouhodobým majetkem souvisí s povahou činnosti,
technologií používanou v jednotlivých průmyslových odvětvích a oborech.
Firma TAXON, s.r.o. sídlí ve městě Horná Streda, nedaleko lázeňského města Piešťany,
v Trenčianském kraji. Firma se zabývá zakázkovou výrobou nerezového nábytku, dále
vyrábí varné technologie a také realizuje i kooperační zakázky v oblasti zpracování
nerezových materiálů.
Cílem mé práce je zjistit, zda se firma nachází nad bodem zvratu nebo pod bodem zvratu
a jak daleko od bodu zvratu se firma nachází. V rámci práce chci zjistit, při jakém objemu
výroby (tržeb) firma dosáhla očekávaného (plánovaného) zisku a zda je toho vůbec reálné
tohoto dosáhnout se stávající kapacitou.
V neposlední řadě by má práce měla firmě poskytnout potřebné informace pro podporu
rozhodování, zdali rozšířit výrobní kapacity o laserové dělící zařízení a výkonnější
ohraňovací lis a v jakém okamžiku se tato investice začne vyplácet.
Celá práce je rozdělena do dvou částí, na teoretickou část a praktickou část. Úvodní část
je zaměřena na shrnutí základních teoretických poznatků o nákladech, výnosech, úloze
zisku v podnikání, nákladových funkcích a bodem zvratu. V praktické části je popsána
zkoumaná firma TAXON, s.r.o., popis činnosti, její organizační struktura firmy a postavení
na trhu. V kapitole analýza nákladů a výnosů použiju nákladové funkce, pomocí kterých
stanovím podíl celkových variabilních nákladů klasifikační, bodovou a metodou dvou
období. V závěru praktické části bude pozornost věnována bodu zvratu a výběrem
optimální varianty.
S ohledem na to, že se firma nachází na Slovensku, budu ve své práci používat měnovou
jednotku EUR, neboť v této měně jsou i podklady mně k dispozici.
Název firmy TAXON, s.r.o. si v dalším textu své práce zjednoduším na „Taxon“.
I TEORETICKÁ ČÁST
1
9
SPECIFIKA VÝROBNÍCH PODNIKŮ
1.1 Členění výrobních podniků
Dle hlavního předmětu činnosti, můžeme podniky roztřídit na podniky průmyslové,
zemědělské, stavební, dopravní, zasílatelské, obchodní, cestovního ruchu, bankovní,
peněžní a služeb aj. (Synek, Kislingerová 2010, s. 287)
Podle velikosti můžeme dále podniky rozdělit na:

malovýrobní (domácí výrobci, soukromí zemědělci aj.),

velkovýrobní (stavební firmy, továrny …), (Synek, Kislingerová 2010, s. 287)
Mezi výhody velkého podniku patří především:

výroba velkého množství s využitím lepšího zařízení, surovin i větší dělby práce,

vyšší
produktivita
práce
(možnost
vyrábět
s nižšími
náklady
a
být
konkurenceschopnější než podnik malý),

nákup velkého množství za nižší ceny,

zrychlit tok nových výrobků investicí do vývojového oddělení,

možnost získání lepšího úvěru od banky včetně lepších podmínek,

možnost prodeje na úvěr. (Synek 2010, s. 302)
Na druhé straně však velký podnik:

hůře přizpůsobuje náhlým změnám na trhu,

výroba se může prodražit v důsledku růstu správní režie,

při růstu přepravních vzdáleností (zvětšování trhu) rostou dopravní náklady a tím
se zvětšuje zhoršení jakosti výrobků během přepravy. (Synek 2010, s. 302)
Výhody malých a středních podniků vyplývají z nevýhod velkých podniků:

schopnost pružně reagovat na změnu poptávky,

schopnost rychlé realizace inovací,

sociálnější vztahy na pracovišti mezi lidmi,

schopnost adaptability,

levné využití místních zdrojů a surovin. (Synek 2010, s. 302)
2
10
VÝNOSY, NÁKLADY, HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK
„Výnosy,
náklady
a
především
hospodářský
výsledek
patří
k nejdůležitějším
charakteristikám hospodaření každého podniků. Jsou proto předmětem každodenního
zájmu manažerů.“ (Synek 2003, s. 67)
2.1 Vztah mezi výnosy, náklady a hospodářským výsledkem
„Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik „získal“ z veškerých svých činností
za určité období (měsíc, rok) bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu.
(tj. podle principu aktuálního účetnictví.)“ (Synek 2007, s. 2007, s. 71)
Mezi hlavní výnosy výrobního podniku patří tržby za prodej vlastních výrobků a služeb.
Náklady podniku jsou peněžní částky, které podnik vynaložil na získání výnosů. Rozdíl
mezi výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek. Jsou-li výnosy podniku vyšší než
náklady, jedná se o zisk, převyšují-li náklady výnosy, jde o ztrátu.
Výnosy podniku jsou tvořeny z:

provozních výnosů (tržby za prodej),

finančních výnosů (finanční investice, cenné papíry…),

mimořádných výnosů (např. prodejem odepsaných strojů), (Synek 2003, s. 67)
Náklady podniku jsou tvořeny z:
a) provozních nákladů (spotřeba materiálu, energie),
b) odpisů dlouhodobého majetku,
c) ostatních provozních nákladů.
d) finančních nákladů (úroky),
e) mimořádných nákladů (odměny, dary), (Synek 2003, s. 68)
Běžné provozní náklady jsou vynaloženy na získávání výnosů. Patří k nim položky
a) až c). Rozdíl mezi provozními výnosy a náklady tvoří provozní hospodářský výsledek
(ztráta či zisk), dále pak rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady je finanční
hospodářský výsledek, který tvoří spolu s provozním výsledkem hospodářský výsledek
za běžnou činnost. (Synek 2003, s. 68)
11
Tyto vztahy můžeme schematicky vyjádřit následovně:
Zdroj: Synek 2006, s. 68
Obr. 1 Přehled o nákladech, výnosech a zisku
Přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku podniku podává výkaz zisků
a ztrát neboli tzv. výsledovka. Výsledovka spolu s roční rozvahou a výkazem o cash flow
tvoří základní finanční výkazy (bilance) podniku. (Synek 2003, s. 68)
2.2 Tržby
Tržby patří mezi hlavní složku výnosů většiny podniků. Především pak podniků
průmyslových, zemědělských, dopravních a obchodních. Je to úhrnný peněžní příjem
z prodeje výrobků či služeb za určitou dobu (měsíc, rok).
Rozhodující jsou tržby za výrobky resp. za poskytnuté služby; ty jsou ovlivněny fyzickým
objemem výroby (prodeje), strukturou sortimentu prodeje, dobou úhrady faktur apod.
Fyzický objem výroby podniku je omezen výrobní kapacitou a poptávkou po výrobcích
podniku. Podnik může zvyšovat tržby zvyšováním prodeje i zvyšování cen, množstvím
výrobků, kvality výrobků a jejich technické úrovně. (Synek 2003, s. 70)
12
Ceny jsou produktem trhu, na kterém se střetává nabídka a poptávka. Poptávková funkce
nám říká: roste-li cena zboží, pak za ostatních nezměněných podmínek klesá jeho prodej.
Nabídková funkce nám říká: čím vyšší cena, tím více chce výrobce zboží vyrobit.
Znázorníme-li obě funkce v jednom grafu, křivky se v určitém bodě protnou. V tomto bodě
se nachází rovnovážná cena. Křivky jsou závislé na tom, zda na trhu existuje konkurence
nebo monopolní či oligopolní podmínky. Podle toho se rozlišuje několik typů trhu:

dokonale konkurenční trh – žádný kupující ani prodávající nemá vliv na tržní
cenu, konkurence je tím silnější, čím větší počet podniků vyrábí výrobek,

nedokonalá konkurence
o monopolní konkurence – existuje více výrobců, kteří mohou ovlivňovat
cenu jen částečně,
o oligopolní konkurence – existuje několik výrobců a ceny závisí nejen
na objemu výroby, ale i na ostatních konkurentech,
o čistý monopol – existuje pouze jeden výrobce, který má velký vliv na cenu.
(Synek 2003. s. 70)
2.2.1 Plánování tržeb
Plán tržeb (prodeje) stanoví předpokládané objemy prodeje (v naturálních jednotkách)
a příjmy z prodeje za určité období. Rozhodující položkou výnosů, jsou tržby z vlastních
výrobků a služeb. (Fort, Valík, Souček, Špaček, Hájek 2012, s. 184)
2.3 Náklady
Charakteristickým rysem nákladů je vždy účelovost, tj. jejich účelové vynakládání
souvisící s konkrétními výkony podniku. Celkové vlastní náklady podniku se mohou
vztahovat na celkový výsledek činnosti podniku, a to buď na dokončené, nebo realizované
výkony, a na výsledek výrobní činnosti podniku měřený hrubou výrobou, výrobou zboží
a realizovanou výrobou. (Synek 1978, s. 12-13)
2.3.1 Pojetí nákladů
Máme dvojí pojetí nákladů a to ve finančním účetnictví, které je určeno pro externí
uživatele a druhé ve vnitropodnikovém (manažerském) účetnictví, kterého využívají
převážně manažeři v řízení. (Synek 2003, s. 73)
13
2.3.2 Klasifikace nákladů
Náklady patří mezi důležité syntetické ukazatele kvality činnosti podniku. Řízení nákladů
vyžaduje jejich podrobné třídění (provozní náklady, finanční náklady a mimořádné
náklady). Náklady dále můžeme třídit na:

druhové – soustřeďování nákladů do stejnorodých skupin (materiál, práce,
majetek). Základní druhy tohoto třídění jsou např. spotřeba surovin a materiálu,
odpisy budov a zařízení, mzdové a osobní náklady, finanční náklady a náklady
na externí služby.

účelové – je založeno na třídění nákladů pomocí místa vzniku a odpovědnosti
a dále podle výkonů, tj. kalkulační třídění nákladů. Ve výrobě se náklady obvykle
člení na technologické a náklady na obsluhu a řízení.

kalkulační – říká nám, na co byly náklady vynaloženy. To nám umožňuje zjistit
rentabilitu (zisk) jednotlivých výrobků a řídit výrobkovou strukturu. Pro
rozhodování využíváme kalkulační jednici. (Synek 2003, s. 74-76)
Členění nákladů v manažerském rozhodování
Pro manažerské rozhodování je důležité třídit náklady podle jejich závislosti na změnách
objemu výroby. Základní skupiny nákladu jsou náklady fixní a variabilní. Dále můžou být
využity náklady oportunitní, relevantní, explicitní a implicitní.
Hlavní charakteristika těchto nákladů:
Celkové náklady N jsou veškeré náklady vynaložené na celkový objem produkce.
Průměrné (jednotkové) náklady Nj jsou náklady na jednotku produkce (celkové náklady
N dělíme celkovým množstvím produkce). (Popesko 2009, s. 31)
(1)
Je-li objem produkce vyjádřen v Kč (Q), dostaneme haléřový ukazatel nákladovosti h,
který vyjadřuje podíl nákladů na 1 Kč produkce:
(2)
Přírůstkové náklady ΔN tvoří přírůstek nákladů vyvolaný přírůstkem objemu produkce:
(3)
14
Marginální (mezní, diferenciální, hraniční) náklady MN jsou náklady vyvolané
přírůstkem produkce o jednu jednotku:
(4)
O nekonečně malý přírůstek výroby tj.
(5)
V praxi o výrobní dávku, sérii apod.; jejich aproximací jsou průměrné přírůstkové náklady.
2.3.3 Manažerské pojetí nákladů
Rozhodující úlohu v podnikové ekonomice hraje manažerské rozhodnutí, které vychází
ze srovnání nákladů a výnosů. Manažerské pojetí nákladů vychází z toho, že:
1. Pracujeme s ekonomickými náklady (skutečnými, relevantními), které zahrnují
i tzv. oportunitní (alternativní) náklady.
a. Oportunitní náklady - částka peněz (ušlý výnos), která je ztracena, když
zdroje (práce, kapitál) nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu – náklady
ušlých příležitostí
b. Explicitní náklady – náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní
podobě (za nakoupené výrobní zdroje, za nájemné, za použití cizího
kapitálu atd.)
c. Implicitní náklady nemají formu peněžních výdajů a jsou obtížně
vyčíslitelné neboli náklady, které se musí ekonomický subjekt vzdát
ve prospěch jiné činnosti. K jejich měření využíváme oportunitních
nákladů.
d. Relevantní náklady jsou náklady, ovlivňující určité rozhodnutí, protože
se v závislosti na něm změní; ostatní náklady jsou pro dané rozhodnutí
irelevantní.
2. Bereme v úvahu přírůstkové náklady, které jsou tímto rozhodováním ovlivněny.
Zbývající náklady považuje za irelevantní tomuto rozhodnutí a nazývá je utopené
náklady.
3. Rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich samotný vývoj.
V krátkodobém pohledu jsou některé výrobní činitele podniku neměnné, fixní,
15
některé jsou proměnlivé, variabilní a mění se s objemem vyráběné produkce.
V dlouhodobém pohledu jsou veškeré výrobní činitele proměnné, a tudíž neexistují
žádné fixní náklady. (Synek 2007, s. 82)
2.3.4 Variabilní a fixní náklady
V závislosti na změně objemu výroby se část celkových nákladů mění; a tudíž ji nazýváme
variabilní náklady.

proporcionální náklady – vyvíjí se stejně rychle jako objem výroby,

nadproporcionální náklady – vyvíjí se rychleji než objem výroby,

podproporcionální náklady – vyvíjí se pomaleji než objem výroby.
Do variabilních nákladů spadají jednicové náklady a část režijních nákladů. Druhá část
nákladů je na změnách objemu výroby nezávislá, nemění se; nazýváme ji fixní náklady.
Do fixních nákladů patří velká část režií, např. odpisy, mzdy pracovníků, nájemné, úroky
z půjček, náklady na školení a vzdělávání pracovníků aj. S růstem objemu výroby klesají
průměrné fixní náklady na jednotku produkce. Tomuto jevu se říká degrese nákladů.
K relativní úspoře fixních nákladů dochází v průběhu zvyšování objemu produkce
při neměnných fixních nákladech. Tuto úsporu vypočteme podle vzorce:
(
kde
)
(6)
U – relativní úspora fixních nákladů v Kč,
FN – fixní náklady v Kč,
k – koeficient růstu objemu výroby (Q1/Q0), (Synek 2003, s. 82)
Část celkových fixních nákladů, která odpovídá nevyužité výrobní kapacitě, se nazývá
nevyužité fixní náklady.
Nevyužité fixní náklady vypočteme podle vzorce:
(
kde
)
– nevyužité fixní náklady v Kč,
– skutečný objem výroby v kusech nebo v Kč,
– kapacita v kusech nebo v Kč. (Synek 2003, s. 82)
(7)
16
2.3.5 Nákladové funkce
Jak uvádí Synek (2003, s. 83), nákladové funkce vyjadřují vztah mezi náklady a objemem
výroby (výstupem) podniku. Náklady, které se vyvíjejí lineárně, nazýváme proporcionální
náklady.
Náklady,
které
rostou
rychleji
než
objem
produkce,
nazýváme
je nadproporcionální. Jestliže naopak náklady s rostoucím objemem výroby rostou
pomaleji, nazýváme je podproporcionální. Kombinací těchto nákladových funkcí vzniká
nákladová funkce z počátku klesající, později rostoucí; má tvar obráceného písmene
S a její křivka marginálních nákladů tvar písmene U.
Zdroj. Synek 2003, s. 84
Obr. 2 Průběh celkových nákladů
2.3.6 Krátkodobá nákladová funkce
Tato funkce je charakterizována v krátkém období. V období, ve kterém lze měnit pouze
některé výrobní činitele, zatímco ostatní měnit nelze. Objem výroby má mezní hodnotu
vybudovanou výrobní kapacitou, která je určována právě neměnnými výrobními činiteli.
(Holman 2011, s. 571)
17
2.3.7 Dlouhodobé nákladové funkce
Dlouhodobé nákladové funkce jsou charakterizovány v delším období tj. v období,
ve kterém lze změnit všechny výrobní činitele. Dlouhodobá nákladová funkce sestává
z částí krátkodobých nákladových funkcí, vyjadřujících průběh nákladů vždy pro určitý
rozsah objemu výroby. (Holman 2011, s. 571)
Zdroj: Holman 2011, s. 571
Obr. 3 Dlouhodobá nákladová funkce tvaru U
„Známe-li fixní a variabilní náklady podniku, můžeme sestavit nákladovost funkcí
zachycující matematickou formou vztah objemu výroby (outputu) a nákladů (inputu).
Vychází se z produkčních funkcí.“(Kislingerová, Synek 2010, s. 44)
Ke stanovení nákladových funkcí v praxi používáme tyto matematické funkce:

pro náklady proporcionální lineární funkci y = a + bx

pro náklady nadproporcionální kvadratickou funkci y = a+ bx + cx2

pro náklady podproporcionální kvadratickou funkci y = a + bx – cx2
18
y – celkové náklady (N),
kde
x – objem produkce (Q),
a – odhad fixních nákladů (FN),
b, c – variabilní náklady připadající na jednotku produkce, (Synek 2003, s. 86)
Parametry nákladových funkcí můžeme vypočítat pomocí těchto metod:

klasifikační analýza – roztřídění jednotlivých položek na fixní a variabilní, zda
se mění se změnou objemu, nebo nemění. Fixní náklady jsou takové, které
zůstávají ve stejné výši bez ohledu na objem produkce.

metoda dvou období – doporučuje se vybrat období s nejmenším a s největším
objemem výroby. Ne však mimořádná období z normálního vývoje. Údaje
se dosadí
do
rovnic,
kde
období
s největším
objemem
označíme
indexem 1 a s nejmenším objemem výroby označíme indexem 2.
(8)
(9)

bodový diagramem – na osu x se nanášejí objemy výroby, na osu y náklady.
Každá dvojice hodnot je znázorněna bodem.

regresivní a korelační analýza. (Kislingerová, Synek 2010, s. 44)
3
19
ÚLOHA ZISKU V PODNIKÁNÍ
Zisk je cílem a hlavním podnětem veškerého podnikání, ne však jediným. Podnikatelé
sledují cíle jak (platební schopnost, maximalizace obratu), tak i nemonetární cíle (získání
nezávislosti a samostatnosti, dosažení hospodářské moci, dobré jméno firmy, značky aj.).
Převažující kritérium pro rozhodování v podnikovém hospodaření je maximalizace zisku.
Výše zisku je však spojena s rizikem: čím vyšší je očekávaný zisk, tím vyšší je riziko.
(Mankiw 1999, s. 294)
„Zisk plní důležité funkce:
1. Je kritérium pro rozhodování o všech základních otázkách ekonomiky podniku,
2. Je hlavním zdrojem akumulace, tj. tvorby finančních zdrojů pro další rozvoj
podniku,
3. Je základem rozdělování důchodů mezi vlastníky (dividendy), investory (úroky)
a stát (daně), je to funkce rozdělovací,
4. Je základním motivem veškerého podnikání a může být základem hmotné
zainteresovanosti pracovníků (motivační funkce).“ (Synek 2003, s. 127)
Jsou 2 způsoby zvyšování zisku – snižování nákladů, tj. zvyšování hospodárnosti,
a zvyšování výnosů. Zisk zjišťujeme z výkazu zisků a ztrát (výsledovky); sestavuje
se měsíčně a uvádí se kumulovaně od začátku roku.
Zisk je důležitou součástí poměrových ukazatelů, především:

rentability podniku (zisk/veškerý kapitál),

rentability vlastního kapitálu (zisk/vlastní kapitál),

rentability výnosů, resp. tržeb nebo obratu (zisk/výnosy, zisk/tržby, zisk/obrat),

nákladové rentability (zisk/náklady), což je převažující ukazatel. (Vochozka 2012,
s. 85)
20
3.1 Vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady
Zisk, náklady, objem výroby, ceny produkce a tržby patří mezi hlavní ekonomické veličiny
průmyslového podniku. (Synek 2003, s. 129)
Symbolika pro vzorce:
q
- je počet (množství) vyrobených a prodaných výrobků,
p
- je cena za jednotku (cena výrobku),
T
- celkové tržby (předpokládáme, že vše, co se vyrobí, se také prodá),
F
- fixní náklady,
b
- variabilní náklady na jednotku (na jeden výrobek),
N
- celkové náklady.
Při neměnné ceně se tržby vyvíjejí podle vztahu:
(10)
Celkové náklady mají tento průběh:
(11)
Zdroj: Synek 2007, s. 130
Obr. 4 Grafická analýza bodu zvratu
21
Z grafu je patrné, že při nulovém objemu výroby vzniká ztráta ve výši fixních nákladů,
která se zmenšuje se zvyšujícím se objemem výroby, až při určitém objemu výroby zaniká.
Při dalším rozšiřování výroby začne vznikat zisk. Objem výroby q, při kterém se tržby
rovnají celkovým nákladů (T=N), nazýváme bod zvratu. (Synek 2003, s. 132)
3.1.1 Bod zvratu
„Bod zvratu je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta.
Dosahuje – li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Bod zvratu zjistíme
odvozením ze vztahu T=N takto:“ (Synek 2007, s. 148)
(12)
(13)
(
)
(14)
Bod zvratu můžeme odvodit i z jednotkových veličin. Z rovnice
snadno
odvodíme, že
(15)
(13)
Což znamená, že bodu zvratu je dosaženo jen právě tehdy, když se cena rovná průměrným
nákladům. Rozdíl mezi cenou výrobku p a jeho variabilními náklady b nazveme příspěvek
na úhradu fixních nákladů a zisku.
(16)
Z rovnice pq=F+bq můžeme odvodit, že
(17)
Což znamená, že bodu zvratu je dosaženo, právě tehdy, když se příspěvek na úhradu
fixních nákladů a zisku se rovná fixním nákladů připadajícím na jednotku produkce.
Můžeme říci, že zisku může být dosaženo teprve tehdy, jestliže celkový příspěvek na
úhradu pokryje celé fixní náklady. Kritické využití výrobní kapacity (VK
krit)
zjistíme jako
poměr objemu výroby ve výši bodu zvratu a výrobní kapacity (VK).
(18)
22
Znalost kritického využití výrobní kapacity je důležitá již při samotném projektování
výrobních kapacit. Je nutné, aby budoucí potřeba určitého výrobku v průměru trvale
převyšovala alespoň bod kritického využití výrobní kapacity; v opačném případě bude
výroba ztrátová. Cílem podniku je produkovat zisk. Nestačí pouze operovat „na“ bodu
zvratu. Podnik musí vyrábět a realizovat alespoň takový objem produkce, který přinese
i určitý zisk. Tento minimální zisk označíme Zmin.
Bod zvratu zahrnující tvorbu zisku (budeme vycházet ze vztahu
),
zjistíme:
(19)
V případě, kdy potřebujeme zjistit, jak je podnik „daleko“ od bodu zvratu, vyjadřuje to
koeficient bezpečnosti kB:
(20)
Kde
je skutečně dosažený objem výroby (v Kč nebo v naturálních jednotkách).
Při různorodé produkci musíme pro vyjádření závislosti nákladů a objemu výroby použít
globální nákladovou funkci, tj. funkci vyjadřující vztah mezi celkovou produkcí
a celkovými náklady. (Synek 2003, s. 139)
(21)
„V této funkci představuje parametr h podíl celkových variabilních nákladů na 1Kč
produkce (tržeb), proměnná Q celkovou produkci (tržby) vyjádřenou peněžně.
Jedním z úkolů manažerů v podnicích s různorodou produkcí je rozhodovat o vyráběném
množství jednotlivých výrobků. K tomuto řešení používáme stanovení pořadí výhodnosti
jednotlivých druhů výrobků (podklady poskytne manažerské účetnictví).“ (Synek 2003,
s. 139)
3.2 Výběr optimální varianty
Znalost fixních a variabilních nákladů využíváme především i k posuzování efektivnosti
opatření, a ke srovnání různých variant technologických postupů, konstrukčních řešení
výrobků apod. Rozhodování spočívá ve výběru jednoho řešení z různých možných.
Jednotlivé varianty se obvykle liší výší svých fixních a variabilních nákladů. Rozhodování
23
je jednoduché v případě, když určitá varianta vykazuje nižší fixní a variabilní náklady.
Obvykle je tomu tak, že varianty s vyššími fixními náklady vykazuje nižší variabilní
náklady.
Cílem výběru je pak:
a) určit variantu, která pro dané podmínky (většinou pro daný objem výroby)
vykazuje nejnižší celkové náklady, nebo
b) určit hranice objemu výroby, ve kterých je určitá varianty výhodnější než varianty
ostatní. (Synek 2003, s. 140)
II PRAKTICKÁ ČÁST
24
4
25
SROVNÁNÍ ČR A SK V OBLASTI PODNIKÁNÍ
Co se týče podnikání, obsahuje slovenský právní řád podobná ustanovení jako ten český.
Přesto se v některých podmínkách obě země liší a díky tomu se podnikání na Slovensku
může řadě podnikatelů vyplatit. Oproti Česku má Slovensko několik výhod i nevýhod.
Mezi hlavní pozitiva podnikání na Slovensku patří hlavně nižší daňové zatížení
podnikatelů a nižší pracovní náklady. Například podnikatel – fyzická osoba nemusí
v prvním roce podnikání platit odvody sociální pojišťovně.
Za nevýhody je označována především nižší vymahatelnost práva. Mezi další negativa
je označována vláda Roberta Fica. Od ledna příštího roku má firmám stoupnout sazba daně
z příjmů na 23 procent, zvýšit poplatky, které se pojí s podnikáním a zpřísnit i zákoník
práce. (Morávek, 2012)
Obchodní společnosti
Veřejná obchodní společnost
Komanditní společnost
Společnost s ručením omezeným
Akciová společnost
Česká republika
Slovenská republika
žádný kapitál
žádný kapitál
5 000 Kč
250 eur (6 250 Kč)
200 000 Kč
5 000 eur (125 000Kč)
2 000 000 Kč
25 000 eur (625 000 Kč)
Zdroj: vlastní
Tab. 1 Obchodní společnosti
V neposlední řadě odlišují Česko a Slovensko sazby DPH. V Čechách činí hranice pro
povinnou registraci k DPH 1 milion korun (má klesnout na 750 000 korun), na Slovensku
se plátce k DPH registruje až při obratu 49 790 eur (přibližně 1,245 milion korun)
za 12 předchozích po sobě jdoucích měsících. (Morávek, 2012)
Výhody podnikání na Slovensku
Nevýhody podnikání na Slovensku

Podobná právní úprava jako v ČR

Nižší vymahatelnost práva

Nižší daňová zátěž

Nevyzpytatelná levicová vláda

Nižší pracovní náklady

Fiskální registrační pokladny
Zdroj: vlastní
Tab. 2 Výhody a nevýhody v podnikání na Slovensku
Srovnání České republiky vs. Slovenské republiky
Česká republika
12 dnů
15 dnů
Výpovědní doba <1 rok
2 měsíce
1 měsíc
Dovolená
4 týdny
<33 let =5 týdnů
21 % / 10 %
20 % / 10 %
19 %
19 %
8 000 Kč (320 EUR)
337,70 EUR (8 443 Kč)
Minimální hodinová sazba
48,10 Kč (1,924 EUR)
1,941 EUR (48,50 Kč)
Průměrná mzda 2012
24 626 Kč (985 EUR)
805 EUR (20 125 Kč)
Míra nezaměstnanosti 2013
8,0 %
14,6 %
Odvody na SP – zaměstnanec
6,5 %
9,4 %
Odvody na ZP – zaměstnanec
4,0 %
4,5 %
Odvody na SP – zaměstnavatel
25,0 %
25,2 %
Odvody na ZP – zaměstnavatel
9,0 %
10,0 %
Svátky
Sazba DPH základní/snížená
Sazba daně DPPO
Minimální měsíční mzda
Zdroj: vlastní
Tab. 3 Srovnání ČR a SK
26
5
27
PŘEDSTAVENÍ PODNIKU
Firma TAXON, s. r. o. je ryze slovenská společnost zabývající se kompletní výrobou
nerezového nábytku.
Činnost firmy začala v roce 1994 v oblasti strojírenské výroby a zahraničního obchodu:
import- export skla, porcelánu a gastrozařízení se zaměřením na východní trhy a EU. Od
roku 1997 společnost Taxon, s. r. o. vyrábí kompletní sortiment nerezového nábytku,
chladicí stoly a vitríny, ohřevné stoly a vozíky, výdejní linky a bary. Taxon, s. r. o.
zajišťuje dále i kooperační zakázky v oblasti zpracování nerezových materiálů s nabídkou
vysekávání, řezání ohýbání, sváření a broušení. Společnost sídlí ve vlastním výroboobchodním areálu v Hornej Strede nedaleko lázeňského města Piešťany. Disponuje
moderní výrobní technologií, kterou průběžně obnovuje.
Za dobu své působnosti se společnost Taxon zařadila mezi nejvýznamnější výrobce
gastronomických zařízení.
Společnost Taxon zařizuje svými výrobky velkokuchyňské provozovny, jako jsou hotely,
restaurace, kavárny, cukrárny, pizzerie, školní a jiné závodní jídelny apod. Dále směřuje
firma Taxon do potravinářských závodů a často i do negastronomických provozoven, jako
je zdravotnictví a stavebnictví.
Firma se aktivně účastní veletrhů a výstav v oblasti gastronomie. Mezi nejznámější patří
Incheba Bratislava. (TAXON, s.r.o., c2011)
Zdroj: interní zdroj
Obr. 5 Sídlo společnosti TAXON, s.r.o.
28
5.1 Základní charakteristika podniku
Název společnosti:
TAXON, s. r. o.
Sídlo:
Horná Streda 613
916 24
Slovenská Republika
Právní forma:
IČO:
362 96 732
Základní kapitál:
6 638,78 EUR
Předmět podnikání:
-
velkoobchodní
a
maloobchodní
činnost
v rozsahu volné živnosti
-
zprostředkovatelská činnost
-
výroba zařízení pro gastronomii
-
svářečské práce
-
výroba kovových konstrukcí a jejich částí
-
montáž,
rekonstrukce,
údržba
plynových
zařízení
-
montáž, rekonstrukce, údržba elektrických
zařízení
-
kovoobrábění
-
výroba kovového nábytku (Interní zdroj)
29
5.2 Organizační struktura podniku
Organizační struktura je spíše plochá, což je obvyklé a vhodné na velikost firmy.
Zdroj: vlastní
Obr. 6 Organizační struktura firmy TAXON, s.r.o.
5.3 Popis činnosti
Činnost firmy Taxon by se dala rozdělit do dvou základních rovin. Jednou a tou
převažující činností firmy je výroba. Druhou rovinou činností, z pohledu tržeb méně
významnou, je obchod s ostatním oborově blízkým zbožím. V rámci výroby se jedná
o zakázkovou výrobu nerezového nábytku (pracovní stoly, dřezy, regály, vozíky,…),
dále se jedná o typizované i atypické nerezové chladící stoly, výdejní linky, varné
technologie (plynové, elektrické sporáky, fritézy, grily, aj.) i atypické výrobky podle
výkresové dokumentace zákazníků. Firma nabízí také kooperace v podobě vysekávání
různých nerezových dílů.
30
V rámci výroby je věnována pozornost výstupní kontrole kvality a balení výrobků.
K přepravě výrobků zákazníkovi je využívána jak vlastní autodoprava, tak služby externích
dopravců. (Interní zdroje)
V následující kapitole se soustředíme na to, kdo je zákazníkem firmy, jaké je postavení
firmy na trhu a na jakém trhu vůbec firma působí.
5.4 Obchod a postavení na trhu
Jak jsem již výše zmínila, firma se mimo hlavní činnost, což je výroba, dále zabývá
prodejem jiného gastro zařízení a doplňků (jak od slovenských obchodních partnerů,
tak zahraničních) za účelem rozšíření sortimentu a možnosti nabídnout kompletní vybavení
velkokuchyňské provozovny. Mezi nejvýznamnější dodavatele tohoto zařízení patří:

Linorex, společnosť s ručením obmezeným (SK),

GastroRex, s.r.o. (SK),

NOSRETI SK, s.r.o. (SK).
Což jsou přímí importéři výrobků z Itálie a částečně i z Číny a zároveň významní
odběratelé výrobků firmy Taxon. Jedná se zejména o: složitější varné technologie jako jsou
kotle, indukční sporáky, dále pak myčky nádobí a skla, chladící a mrazící skříně a boxy,
stolní zařízení (mixéry, roboty,…), sklo, porcelán a drobný inventář.

Retigo, s.r.o. (CZ)
Což je český výrobce konvektomaty značky RETIGO.

JTF Partnership, s.r.o. (SK)
Což je slovenský distributor skla a porcelánu.
Své vlastní výrobky firma Taxon umísťuje jak na domácí (slovenský) trh, tak do států jako
je Česká republika, Rakousko, Holandsko, Belgie, Rumunsko, Norsko. Přibližně polovina
produkce zůstane na domácím trhu a přibližně polovina produkce se vyveze do zmíněných
krajin. Domácí i zahraniční trhy firma obsluhuje prostřednictvím svých obchodních
partnerů - dealerů.
V níže uvedeném workflow (neboli postup práce) je zachycen komplexní proces činnosti
firmy Taxon, kde je zaznamenán podnikový proces, během kterého jsou dokumenty,
informace nebo úkoly předávány od jednoho účastníka procesu k druhému podle
31
procedurálních pravidel tak, aby se dosáhlo nebo přispělo k plnění celkových (globálních)
podnikových cílů.
Po přijetí objednávky od zákazníka, obchodník zadává vypracovanou objednávku
do systému, kde zároveň vyplní všechny potřebné údaje pro evidenci zakázky a pro její
plnění - výrobu. Mezi tyto údaje patří číslo objednávky, datum přijetí, údaje o zákazníkovi,
potřebný (požadovaný) termín výroby, procentuálně dohodnutá záloha a položky
objednávky – podle katalogu, nebo podle specifikace uvedené zákazníkem.
Následně je třeba zjistit dostupnost výrobku. Zda jsou výrobky skladem, či nikoliv. Pokud
ano, výrobek se může expedovat.
Výrobky, které je nutno vyrobit, musí projít výrobním příkazem. Současně je třeba obstarat
veškeré komponenty potřebné pro kompletizaci výrobku. Po uhrazení zálohy zákazníkem
(pokud to tak je se zákazníkem dojednáno) přechází objednávka do samotné výroby.
Výrobky jsou v průběhu výroby kontrolovány a popřípadě konzultovány s konstrukčním
oddělením a vedoucím výroby. Vyrobené výrobky jsou přijaté na sklad, zařazené
do systému a připravené na expedici. (Interní zdroje)
Zdroj: vlastní
Obr. 7 Výroba - proces zpracování objednávky
32
33
5.4.1 Postavení na trhu
Podnik se nachází v nedokonale konkurenčním prostředí, kdy firma disponuje velkou tržní
silou a to ji umožňuje rozsah tržní nabídky a výši trží ceny ovlivňovat. V nedokonalé
konkurenci firma maximalizuje zisk tím, že vyrábí takové množství produkce, při kterém
se její mezní náklady rovnají jejím mezním příjmům.
Na slovenském trhu najdeme mnoho konkurentů. Ať už drobných živnostníků, tak větších
firem, zabývající se produktů z nerezového materiálu. Nicméně přímo v oblasti výroby
gastronomického nábytku a varných technologií přímo na Slovensku tolik přímých
konkurentů není. Podniky FIMABO spol. s r.o. a VOMZ-SLOVAKIA s.r.o. můžeme
zařadit do sekce největších konkurentů podnikající ve stejné/podobné oblasti jako podnik
Taxon. Menší „garážoví“ konkurenti nedisponují takovou technologií, aby mohli „přímo“
konkurovat firmě Taxon ve složitějších výrobcích.
Nicméně dnešní doba, obchod v rámci EU a další vlivy, umožňují výrobky snadno
umísťovat na vzdálenější trhy, proto je třeba vnímat trh a konkurenci v mnohem širším
měřítku a to mezinárodně.
Na domácím i zahraničním trhu výrobkům firmy Taxon konkurují dovážené výrobky
především z Itálie, částečně také z České republiky, Polska, Číny. (Interní zdroje)
5.5 Výroba a výrobní technologie
Materiálové vstupy
Jedná se především o základní nerezový materiál ve formě plátů (tabulí), které jsou
následně pomocí vysekávacího stroje upraveny na požadované velikosti různých tvarů
s různými otvory, závity, atd. Dále se jedná o nerezové profily (jekle, tyče, trubky).
Existuje mnoho druhů nerezových materiálů podle chemického složení.
Nerezové oceli jsou chrómové slitiny se železem obsahující 12 až 30 % chrómu, až 30 %
niklu nebo do 24 % manganu při určitém množství molybdenu, křemíku, mědi, titanu,
niobu, dusíku apod., avšak v množství nejvýše jen několika procent. Chróm zajišťuje
pasivitu těchto slitin a je proto rozhodujícím prvkem pro dosažení odolnosti k celkové
korozi.
Ačkoliv chróm, nikl, mangan a další slitinové prvky jsou v nerezových ocelích v poměrně
velkém množství, je základním prvkem stále železo a jeho slitina s uhlíkem, tzn. ocel.
34
Firma zpracovává nejčastěji 2 typy nerezové oceli:
AISI 304 (ČSN 17240, DIN W.Nr. 1.4301)
Austenitická chrómniklová nerezová ocel. Celkově má vynikající odolnost proti korozi
zvláště proti atmosférické a půdní korozi. Lze ji velmi dobře vyleštit na vysoký lesk.
Má vynikající tažnost za studena. Svařitelnost je dobrá. Dlouhodobě ji lze vystavit
teplotám do 350°C. Má použití v potravinářském průmyslu (masný, mlékárenský,
pivovarnický), v chemickém průmyslu (prostředí oxidační povahy), ve zdravotnictví,
v architektuře (ozdobné prvky, zábradlí, fontány apod.)
a nerez typu:
AISI 430 (ČSN 17 040, DIN W.Nr. 1.4016)
Chromová feritická výše legovaná nestabilizovaná ocel s vysokým obsahem chromu
zajišťuje dobrou odolnost proti vodě, vodní páře, vlhkosti vzduchu a slabým kyselinám
a louhům. Časté využití je například v oblasti pohostinství, při výrobě potravin, domácích
a kuchyňských přístrojů, lékařské technice, sanitárních a klimatizačních zařízení.
Firma zpracovává nerezový materiál v tloušťkách od 0,8 do 2,5mm.
Nerezový materiál firma Taxon nakupuje od slovenské pobočky italského dodavatele
ITALINOX, s. r. o.
Pří výrobě kompletních produktů firmou Taxon, jsou zapotřebí i jiné vstupy nakoupené
u dodavatelů zabývající se výrobou nebo distribucí těchto komponentů. Jedná
se o chladírenské komponenty (kompresory, výparníky, regulátory, termostaty, aj.), další
elektrotechnické komponenty (spirály, kabeláž, kontrolky, vypínače, litinové výhřevné
plotny), plynové komponenty (hořáky, ventily, atd.), plastové komponenty, pojezdová
kola, atd.
Technologie
Firma vlastní veškerou technologii potřebnou pro výrobu. Mezi základní výrobní stroje
patří vysekávací stroj TruPunch 3000 a ohraňovací lis TruBend 5050 od firmy TRUMPF
Slovakia s.r.o., ohraňovací lis od firmy AMADA. Tyto technologie umožňují zpracování
plechů do formátu 3000x1500mm. Síla plechu, která se dá opracovat je většinou
limitována nástroji. Firmě pro svůj výrobní program postačuje zpracovávat plech
v tloušťkách od 0,8mm do tloušťky 2,5mm. Dále pak pila na řezání nerezových profilů
(jekle, trubky, tyče, atd.) svářecí technika, bodovací svářečky a brusky. (Interní zdroje)
35
Budovy a pozemky
Firma v současné době vlastní samostatný výrobní areál spolu s administrativní budovou
v obci Horná Streda. Lokalita firmy je vhodně zvolená přímo u sjezdu z dálnice D1.
Výrobní haly jsou rozděleny do několika částí podle výrobní koncepce. V první hale je
tzv. prvovýroba – tedy probíhá tam dělení a ohýbání materiálu. V další hale už výrobek
dostává svou podobu, kdy se svařují jednotlivé díly dohromady a sváry se tam vybrušují.
(Interní zdroje)
Pracovní síla
V roce 2013 firma zaměstnává 34 zaměstnanců na plný úvazek, z toho je 25 dělnické
profese. Zbylých 9 zaměstnanců jsou charakteru THP a zajišťují zásobování, obchod,
konstrukci výrobků a účtárnu. (Interní zdroje)
6
36
ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ PODNIKU
V rámci této kapitoly se zaměřím na identifikování a správné rozčlenění vstupních údajů
pro aplikaci metod analýzy bodu zvratu. Mezi tyto základní vstupní veličiny patří výnosy
(tržby) a náklady firmy.
6.1 Výnosy podniku
Jakkoliv nejsou finanční a mimořádné výnosy centrem mé pozornosti v této práci, krátce
uvádím, že firma Taxon finančními výnosy téměř nerealizuje a mimořádné výnosy
nerealizuje.
Provozní výnosy (tržby) firma Taxon realizuje několika různými způsoby, mezi které patří
zejména prodej vlastních výrobků, dále pak služeb. Tržby za služby představují jednak
realizaci instalace a montáž vlastního výrobku nebo nakupovaného zboží u zákazníka
na místě provozovny (hotel, restaurace, škola…), servisní práce a s tím související
doprava. Do služeb dále patří kooperace, kdy firma Taxon realizuje objednávky na úkony:
dělení, ohýbání, svařování a broušení nerezových materiálů. Další tržby firma realizuje
prodejem nakupovaného zboží (např. chladící a mrazící skříně, konvektomaty, pizza pece,
sklo, porcelán a drobný inventář).
Tržby
Tržby z prodeje zboží
Tržby za prodej vlastních
výrobků a služeb
III.
Tržby
z prodeje
DM
a materiálu
Suma:
Zdroj: vlastní
I.
II. 1.
2012
Absolutně
Relativně
272 776
16 %
2011
Absolutně
Relativně
399 518
23 %
1 326 035
81 %
1 265 818
74 %
47 300
3%
46 115
3%
1 646 112
100 %
1 711 451
100 %
Tab. 4 Tržby podniku
Uvedená tabulka znázorňuje reálné údaje firmy Taxon o realizovaných tržbách včetně
poměru, jak se jednotlivé tržby podílí na celkové sumě. Údaje pro tuto tabulku jsem
převzala z účetních výkazů za období 2011 a 2012. Tržby jsou v měně EUR.
Tržby za prodej vlastních výrobků představují součin prodejní ceny výrobků a prodaného
množství. Cenu výrobku může firma ovlivnit jen částečně, neboť se nachází na nedokonale
konkurenčním trhu. V rámci Slovenské republiky existuje několik dalších výrobců,
nicméně firma nepůsobí jen na slovenském trhu, ale soutěží i s dalšími výrobci v rámci EU
37
i mimo EU. A to na evropském i slovenském trhu. Výši tržeb může tedy firma jednoznačně
ovlivnit pouze prodaným množstvím.
Hovoříme-li o navýšení prodaného množství, je třeba zmínit cenovou elasticitu poptávky
na trhu, kde firma Taxon působí. Na základě zkušeností a zhodnocení vedení firmy hodnotí
poptávku jako cenově elastickou. To znamená, že procentní změna ceny vyvolá větší
procentní změnu objemu poptávaného statku. U stávajících obchodních partnerů snížení
ceny bude mít za následek zvýšení prodaného množství. Obchodní partneři firmy budou
s levnějším výrobkem úspěšnější u svých zákazníků. Nicméně tento efekt bude trochu
přibrzděn možnou reakcí konkurence v podobě snížení cen. Druhý a významnější efekt
spočívá ve snazším získávání nových obchodních partnerů. Na tomto trhu má cena zásadní
význam - je analyzována a porovnávána. V souhrnu je tedy poptávka považována
za elastickou.
6.2 Náklady podniku
Přestože podnik zatěžují také finanční náklady – a to hlavně nákladové úroky, v rámci této
práce se zaměřuji na provoz podniku, ne na jeho celkovou analýzu. Mimořádné náklady
firma v posledních dvou letech neměla. Co se týká nákladů, budou nás zajímat hlavně
běžné provozní náklady, odpisy dlouhodobého majetku a ostatní provozní náklady.
2012
Absolutně
Relativně
Náklady
Náklady vynaložené na
prodané zboží
B.1.
Spotřeba materiálu a energie
B.2.
Služby
C.
Osobní náklady
D.
Daně a poplatky
E.
Odpisy DNM a DHM
F.
Zůstatková cena prodaného
DM a materiálu
G.
Změna stavu rezerv a OP
v provozní oblasti…
H.
Ostatní provozní náklady
I.
Převod provozních nákladů
Suma:
Zdroj: vlastní
A.
2011
Absolutně
Relativně
221 168
13 %
372 897
22 %
841 832
146 354
275 949
5 445
98 890
52 %
9%
17 %
0,4 %
6%
792 915
146 912
243 984
4 867
101 565
47 %
6%
14 %
0,2 %
6%
8300
0,6 %
29 222
2%
0
0
0
0
24 679
0
1 622 618
2%
772
0
1 693 134
0,04 %
0
100 %
Tab. 5 Náklady podniku
100 %
38
Uvedená tabulka znázorňuje reálné údaje firmy Taxon o vynaložených nákladech včetně
poměru, jak se jednotlivé náklady firmy podílí na celkové sumě. Údaje pro tuto tabulku
jsem převzala z účetních výkazů za období 2011 a 2012. Uvedené údaje jsou v měně EUR.
Podíl nákladů vynaložených na prodané zboží reflektuje obchodní činnost podniku.
Nicméně velký podíl spotřeby materiálu a energie a služeb napovídá, že společnost Taxon
je hlavně výrobní firmou. Výrobní technologie a jiný dlouhodobý majetek se v nákladech
odráží jednak v odpisech a také ve službách v podobě leasingových splátek.
7
39
METODY ODHADU FIXNÍCH NÁKLADŮ, NÁKLADOVÁ
FUNKCE
Pro účely této práce, kdy budeme hledat bod zvratu a provozní páku je třeba náklady
vhodně rozčlenit. Budeme vycházet ze skutečných nákladů (bez ohledu na ekonomický
pohled na náklady ušlé příležitosti). Pro nás je důležité náklady členit podle jejich
závislosti na fixní. Pro toto členění nákladů existuje několik metod – jak uvádím
v teoretické části. Pro účely této práce si vyzkouším aplikaci několika těchto metod.
Náklady rozčleníme na fixní a variabilní pomocí klasifikační analýzy, bodového diagramu
a metody dvou období.
V našem případě budeme vycházet z předpokladu, že se variabilní náklady vyvíjí
proporcionálně s objemem výroby.
Existence fixních nákladů platí pouze v krátkém období. V dlouhém období lze všechny
náklady považovat za variabilní.
7.1.1 Klasifikační analýza nákladů
Pro klasifikační analýzu využijeme celoroční údaje firmy. Nicméně dalo by se pracovat
i s „průměrným měsícem“, což by byla 1/12 údajů za celý rok. Klasifikační analýza
spočívá v expertním odhadu – v rozčlenění nákladů do kategorie fixních či variabilních
nákladů. To jsem provedla na základě dostupných údajů od společnosti.
Variabilní
náklady roční
Fixní náklady
roční (2012)
Náklady
Náklady na prodané zboží
40
(2012)
0
221 168
92 296
749 536
127 015
19 339
Osobní náklady
79 182
196 767
Daně a poplatky
5 445
0
98 890
0
0
8300
24 679
0
427 507
1 195 110
Spotřeba materiálu, energie
Služby
Odpisy DNM a DHM
Zůstatková cena prodaného DM a materiálu
Ostatní provozní náklady
Suma
Zdroj: vlastní
Tab. 6 Variabilní a fixní náklady podniku
Kategorie nákladů Spotřeba materiálu a energie je jednoznačně nejvýznamnější, proto
si ji alespoň zevrubně rozebereme. Zejména se jedná o hutní materiál, který se významně
podílí v každém výrobku firmy TAXON. Firma zpracovává nerezový hutní materiál
v podobě plechů různého formátu a tloušťky, jeklů, trubek, tyčí a dalších profilů. Dále
se jedná o různé polotovary v podobě dřezů a jiných výlisků, elektronické, plynové
a chladírenské komponenty, skleněné části, dřevotřískové a překližkové desky. V rámci
spotřebního materiálu hraje největší roli spotřeba svářecích plynů, brusiv, řezných kotoučů,
atd.
Energie v podobě spotřeby elektřiny, plynu a vody je třeba rozdělit. Na první pohled patří
jednoznačně do kategorie fixních nákladů, ale podle charakteru firmy jsou energie alespoň
částečně variabilní. Největší spotřebiče elektrické energie jsou v podobě výrobních
zařízení (vysekávací stroj, hydraulický ohraňovací lis, hydraulické nůžky, svářečky, brusky
a jiné ruční zařízení.), které mají rozdílnou spotřebu, když pracují a když nepracují.
Zároveň výroba představuje největší plochy potřebné k vytápění a osvětlení. Nicméně
vytápění a osvětlení je v krátkodobém pohledu fixní.
Do služeb nejvýznamněji vstupuje leasing výrobních technologií. To spolu s opravami
a údržbou DHM patří do fixních nákladů.
41
Osobní náklady jsou z větší části závislé na objemu výroby a tedy variabilní. Osobní
náklady za administrativou bude pro jednoduchost považována za fixní.
Kategorie Odpisy DNM a DHM je tvořena hlavně odpisy nemovitého majetku firmy,
jejich výrobních zařízení. Dále pak poměrně méně ovlivňuje tuto kategorii pořízený
software.
Pomocí klasifikační analýzy jsme rozčlenili roční náklady za rok 2012 na fixní a variabilní.
S ohledem na to, že se v našem případě jedná o zakázkovou výrobu a výrobků je celá řada,
je složité sestavit nákladovou funkci. V obecném zápisu by nákladová funkce vypadala
následovně:
CN = FN + bA * QA + bB * QB + …
1 622 618 = 515 069 + bA * QA + bB * QB + …
Tím, že se jedná o zakázkovou výrobu (různorodou produkci), musíme pro vyjádření
v závislosti nákladů a objemu výroby použít globální nákladovou funkci, což je funkce,
která vyjadřuje vztah mezi celkovou produkcí (v peněžním vyjádření) a celkovými
náklady.
Podnik vyrábí více druhů výrobků. Variabilní náklady firmy za rok 2012 na 1 EUR
představují h= 0,726 EUR. Celkové fixní náklady podniku jsou 427 507 EUR za rok.
Nákladová funkce
42
N = 427 507 + 0,726 * Q
3 500 000
3 000 000
Celkové náklady N
2 500 000
2 000 000
1 500 000
1 000 000
500 000
0
0
500 000
1 000
000
1 500
000
2 000
000
2 500
000
3 000
000
3 500
000
4 000
000
Objem produkce (výkonu) v peněžním vyjádření Q
Zdroj: vlastní
Graf 1 Nákladová funkce (klasifikační metoda)
Z grafu je zřejmá nákladová funkce. Jsme tedy schopni vyčíst, jak by se vyvíjely celkové
náklady firmy v závislosti na objemu produkce (výkonu) firmy. Například, pokud firma nic
neprodává (nevzniká žádný výkon), její celkové náklady jsou rovny hodnotě fixních
nákladů, což je 427 507 EUR za rok. Pokud by firma dosáhla na tržby 2 000 000 EUR, její
celkové roční náklady budou 1 879 507 EUR
Při stanovení nákladové funkce, není dobré koeficient h příliš zaokrouhlovat, neboť chyba
vzniklá zaokrouhlením se nám znásobí hodnotou tržeb.
Pro kontrolu nákladové funkce dosadíme reálné údaje firmy za rok 2012.
43
Tato nerovnost je právě chyba vzniklá zaokrouhlením koeficientu h. S ohledem na tuto
skutečnost, považuji kontrolu za správnou.
7.1.2 Bodový diagram
Bodový diagram nám umožní odvodit nákladovou funkci pomocí vynášení hodnot
do grafu za řadu krátkých období. Jako nejvhodnější se jeví pracovat s měsíčním obdobím.
Následující tabulka vyjadřuje údaje za jednotlivé měsíční období firmy. Konkrétně
se jedná o vztah mezi celkovými náklady a výkony (tržbami) v daném měsíčním období.
Období
Ukazatel v EUR
Náklady
Výkon, tržby
Leden
144 387
146 379
Únor
94 205
89 009
Březen
106 692
97 940
Duben
116 034
113 710
Květen
164 514
185 090
Červen
163 925
174 134
Červenec
131 020
132 252
Srpen
130 647
131 856
Září
134 493
135 552
Říjen
135 182
135 494
Listopad
158 343
159 075
Prosinec
143 175
145 620
1 622 618
1 646 112
135 218
137 176
Celkem za rok
Měsíční průměr
Zdroj: vlastní
Tab. 7 vztah mezi celkovými náklady a výkony (tržbami) v měsíčním období
44
Pro diagram použijeme bodový graf kde na osu X bude nanášet hodnotu celkových
nákladů v daném období a na osu Y budeme nanášet hodnoty celkových nákladů v daném
období. Těmito body, pokud to bude možné, vyneseme lineární spojnici trendu.
Nákladová funkce
N = 30 150 + 0,766 * Q
200 000
y = 0,7659x + 30150
Celkové náklady N
150 000
100 000
50 000
0
0
50 000
100 000
150 000
200 000
Objem produkce (výkonu) v peněžním vyjádření Q
Zdroj: vlastní
Graf 2 Nákladová funkce (bodový diagram)
Do uvedeného grafu jsme uvedli měsíční hodnoty tržeb a celkových nákladů. Snažíme
se vynést body přímku (viz předpoklad lineární vývoj nákladů). Pro lineární spojnici
trendu můžeme využít funkcionality aplikace MS Excel, která nám do grafu vynese tuto
spojnici a rovnou spočítá její funkci, což je nákladová funkce firmy podle bodového
diagramu.
Nákladová funkce podle bodového diagramu je:
N = 30 150 + 0,766 * Q
7.1.3 Metoda dvou období
V rámci metody dvou období si vybereme dvě období – ideálně měsíční, kdy v jednom
období je spíše menší výkon firmy (třeba období nesezónnosti) a období vyššího výkonu
firmy. Firma je v rámci svého odvětví ovlivňována sezónností. Zejména 1. kvartál roku
45
bývá spíše slabší. Dále během období letních prázdnin trochu poklesne aktivita obchodních
partnerů s ohledem na období dovolených. Druhá polovina roku má postupně rostoucí
trend. Toto je obvyklý vývoj na tomto trhu.
V rámci této metody si tedy vybereme období. Jako nejslabší období vychází celkem
pravidelně únor. Jako nejsilnější období je na základě údajů 2012 květen. Nicméně dost
často to bývá říjen nebo listopad.
Období
Únor
Květen
Ukazatel v EUR
Náklady
Výkon, tržby
94 205
89 009
164 514
185 090
Zdroj: vlastní
Tab. 8 Největší a nejmenší náklady a tržby dle měsíců
Dosadíme údaje o nákladech a tržbách za tyto dvě období a dosadíme je do vztahu pro
nákladovou funkci. Dostaneme tedy 2 rovnice o dvou neznámých.
94 205 = FN + b * 89 009
164 514 = FN + b * 185 090
FN = 94 205 – 0,7318 * 89 009 = 94 205 – 73 877 = 20 328
N = 20 328 + 0,7318 * Q
8
46
BOD ZVRATU
V předchozích kapitolách jsme se zabývali tržbami firmy a také jsme analyzovali náklady
a sestavovali jsme nákladovou funkci. Nyní bych se ráda zaměřila na vztah mezi tržbami
a náklady firmy.
Tržby se vyvíjejí podle vztahu T= p*q, tedy graf funkce tržeb vychází z 0 (při nulové
výrobě).
Při nulovém objemu výroby vzniká ztráta ve výši fixních nákladů. Ta se však
se zvyšujícím se objemem výroby snižuje. Existuje tedy objem výroby, při kterém
je ztráta/zisk = 0. Takový objem výroby se nazývá bod zvratu. V bodě zvratu platí vztah
T=N.
Použila jsem více metod pro odhad fixních a variabilních nákladů a vznikly tak 3 různé
globální nákladové funkce. Nelze z nich jednoznačně vybrat správnou nákladovou funkci,
proto se budu držet všech 3 nákladových funkcí (podle použitých metod) a určím pro
ně body zvratu.
Obecný tvar globální nákladové funkce je:
N=F+h*Q
Pro bod zvratu platí tedy vztah
8.1.1 Varianta bodu zvratu podle nákladová funkce určené klasifikační metodou
Nákladová funkce nám v této variantě vyšla následovně:
Bod zvratu v této variantě spočítáme podle výše uvedeného vztahu:
Znamená to tedy, že pokud firma za rok dosáhne tržeb ve výši 1 560 246 EUR, nachází
se přesně v bodu zvratu, tedy zisk firmy je nula.
47
8.1.2 Varianta bodu zvratu podle nákladová funkce určené bodovým diagramem
N = 30 150 + 0,766 * Q
Podle této nákladové funkce musí společnost dosáhnout měsíčních tržeb ve výši
EUR, aby dosáhla nulového zisku. V ročním pojetí to znamená, že bod zvratu
nastává při ročních tržbách 1 546 154 EUR.
8.1.3 Varianta bodu zvratu podle nákladová funkce určené metodou dvou období
N = 20 328 + 0,7318 * Q
Podle této nákladové funkce musí společnost dosáhnout měsíčních tržeb ve výši
108 383 EUR, aby dosáhla nulového zisku. V ročním pojetí to znamená, že bod zvratu
nastává při ročních tržbách 1 300 597 EUR.
Výše bodu zvratu je podle prvních dvou metod velmi podobná na rozdíl od třetí varianty.
Nicméně ze všech 3 variant nákladové funkce a tedy i bodů zvratu vyplývá, že firma
se nachází nad bodem zvratu.
Pojďme ale nalézt odpověď na otázku managementu společnosti. Jakého výkonu (tržeb)
by měla firma dosahovat, aby měsíční zisk v průměru dosahoval 12 450 EUR. V ročním
vyjádření se jedná o 149 400 EUR.
Odpovím na tuto otázku opět ve 3 variantách podle 3 nákladových funkcí, které jsme
stanovili.
8.1.4
48
Varianta minimálního zisku podle nákladová funkce určené klasifikační
metodou
Pro určení výše výkonu (tržeb) vyjdeme ze vztahu podobného vztahu pro výpočet bodu
zvratu a aplikujeme nákladovou funkci podle dané metody.
V případě této varianty by firma musela dosahovat ročního obratu ve výši
EUR.
V měsíčním vyjádření to znamená 175 460 EUR.
8.1.5 Varianta minimálního zisku podle nákladová funkce určené bodovým
diagramem
zvratu a nákladové funkce podle metody bodového diagramu.
V případě této varianty by firma musela dosahovat měsíčního obratu ve výši 182 051 EUR.
V ročním vyjádření to znamená 2 184 615 EUR.
8.1.6 Varianta minimálního zisku podle nákladová funkce určené metodou dvou
období
zvratu a nákladové funkce podle metody dvou období.
V případě této varianty by firma musela dosahovat měsíčního obratu ve výši 154 803 EUR.
V ročním vyjádření to znamená 1 857 640 EUR.
9
49
VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY
Doteď jsem v této práci řešila současný stav. Nicméně firma se dnes nachází před
rozhodnutím větší modernizace, částečně zvýšení mechanizace výrobních zařízení a to
v podobě pořízení laserového řezacího zařízení s automatizovaným podavačem materiálu.
Tímto krokem by firma dosáhla zvýšení výrobních kapacit, vyšší efektivity při dělení
materiálu (menší odpad, vyšší rychlost dělení), zvýšení výrobních možností v podobě
možnosti opracovat materiál o dvakrát vyšší síle než je tomu dnes. Zároveň s tím je třeba
řešit výkonnější ohraňovací lis, aby silnější materiál uměl ohnout.
Pořízení technologií představuje investici v rozsahu cca 348 600 EUR, dále pak zvýšení
spotřeby energií vlivem provozu tohoto stroje. Co se týká personálních nákladů, bude
vyžadovat jednoho pracovníka pro obsluhu laseru (fyzická obsluha stroje, manipulace
s materiálem, atd.) a dalšího pracovníka na programování (příprava řezacích programů
podle podkladů od konstruktérů). Dále pak pracovníka pro obsluhu nového ohraňovacího
lisu. Prostory na to firma má, takže stavební úpravy nejsou třeba. Se zvýšením kapacity
tzv. „prvovýroby“ dělení a ohýbání bude vznikat potřeba na další zpracování v podobě
svařování a broušení. Osobní náklady na svářeče a brusiče považujeme v rámci
klasifikační analýzy za variabilní.
Pro stanovení nákladové funkce a odhadu fixních nákladů tohoto budoucího stavu
je použitelná pouze metoda klasifikační analýzy.
Na základě této metody odhadujeme fixní náklady na úrovni: 589 300 EUR za rok. Při
zvýšení efektivity díky tomuto zařízení se podíl variabilních nákladů na výkonu
(na jednotce tržeb) sníží. Ne však zásadně. Hrubým odhadem poklesne na 0,65.
Nákladová funkce by pak vypadala následovně:
V rámci manažerského rozhodování je jistě zásadní znalost výše minimální tržeb (výkonu
Q), při které se již vyplatí investovat do zmiňovaných technologií.
Vyjdeme proto z nákladové funkce stávající situace (klasifikační analýza) – nazývejme ji
variantou A a z nákladové funkce budoucí situace (klasifikační analýza) – nazývejme ji
variantou B.
50
Pro znalost společného Q vyjdeme ze vztahu:
V grafickém vyjádření by situace vypadala názorněji a to následovně:
Nákladové funkce Varianta A a B
3 500 000
3 000 000
2 500 000
2 000 000
1 500 000
1 000 000
500 000
0
0
500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000 3 500 000 4 000 000
varianta A
varianta B
Zdroj: vlastní
Graf 3 Nákladová funkce varianta A a B
Závěrem je, že investice se společnosti začne vyplácet, pokud její tržby díky této investici
překročí 2,13 mil. EUR. Při současné výši tržeb je pro firmu vhodnější její stávající úroveň
technologií.
Bude nás ale i zajímat, jak se změní bod zvratu. Právě vyšší mírou moderních
automatizovaných a nákladných technologií, které znamenají značné zvýšení fixních
nákladů, je o to důležitější analyzovat bod zvratu a schopnost firmy pohybovat se za
bodem zvratu.
51
V případě pořízení nových technologií se firmě bod zvratu posune na úroveň cca 1,684 mil
EUR.
52
10 NÁVRH OPATŘENÍ K OPTIMALIZACI
Z mé práce vyplynulo mnoho výsledků k hospodaření firmy Taxon. Když se podíváme,
kde se dnes firma nachází z pohledu tržeb a kde je její bod zvratu, vyplývá nám, že jakkoli
je firma zisková, nachází se těsně nad bodem zvratu. V měsících nesezónnosti může výkon
firmy snadno sklouznout pod úroveň bodu zvratu.
Dnes firma pracuje na jednu směnu. Volné výrobní kapacity tedy jsou dostatečné proto,
aby firma zvýšila svůj výkon. Znamená to tedy, že zvýšit výkon lze bez zásadního zvýšení
fixních nákladů. Čistě teoreticky pokud by se podařilo zvýšit výkon – využitím volných
kapacit – bez změny fixních nákladů, nákladová funkce by se nám nezměnila a každé
takové navýšení výkonu by znamenalo pouze posun po křivce nákladové funkce směrem
doprava.
Mým návrhem ke zlepšení hospodaření firmy je lepe využít stávající výrobní kapacity –
tedy fixní náklady. To jednoznačně způsobí zvýšení ziskovosti firmy.
Plánovaná investice do nových výrobních kapacit je do jisté míry riziková při stávajícím
výkonu firmy, neboť se významně zvýší fixní náklady a dnes zisková firma se okamžitě
octne pod bodem zvratu.
Pokud má firma jiné důvody pro pořízení nových výrobních technologií (kvalita, další
výrobní možnosti, atd.), doporučuji tuto investici realizovat v okamžiku, kdy firma
překročí alespoň 2,13 mil. EUR ročních tržeb.
53
ZÁVĚR
V této absolventské práci byla provedena analýza provozního rizika strojírenské firmy
TAXON, s.r.o. a to s důrazem na efektivnost využívání investičního dlouhodobého
hmotného majetku, s ním spojených fixních nákladů a jaký je jejich poměr k nákladům
variabilním.
Jakkoli je toto téma široké, v první části této práce jsem se soustředila pouze na teorii
potřebnou pro obsažení daného tématu a vhodnou k této konkrétní analyzované firmě.
Vzhledem k tomu, že firma sídlí na Slovensku a podléhá tedy legislativě této země,
zaměřila jsem se v úvodu své praktické části na krátké porovnání legislativního okolí
působícího na firmu v České republice a na firmu sídlící na Slovensku.
V úvodu analýzy firmy hned po podrobném popisu činnosti firmy jsem se krátce zaměřila
na rozbor tržeb. Dále jsem se důsledně věnovala rozboru nákladů. V našem případě bylo
zásadní rozčlenit náklady na fixní a variabilní, neboť pro další práci bylo třeba nalézt
nákladovou funkci. Metod pro odhad fixních nákladů je několik a já ve své práci
aplikovala hned 3 metody. Klasifikační analýzu, jejíž výstupy mohou být trochu
subjektivní, jsem doplnila o metodu dvou období a bodový diagram. Z každé metody
vyplynula samostatná nákladová funkce. Nelze však jednoznačně určit, která z nich je
správná, proto jsem analýzu bodu zvratu prováděla na všech třech nákladových funkcích.
Však ze všech 3 nákladových funkcí vyplynulo, že se firma nachází nad svým bodem
zvratu. Což je zároveň jeden ze závěrů této práce, který jsem si dala v úvodu za cíl.
Zároveň z mé práce vyplynulo, že firma se nachází nad svým bodem zvratu jenom těsně.
Dalším úkolem bylo zjistit, jestli je vhodné, aby firma rozšiřovala své výrobní kapacity o
další moderní, ale nákladné výrobní technologie. V rámci mého návrhu opatření jsem se
zabývala myšlenkou, že v současné situaci firma minimalizuje své provozní riziko, pokud
upřednostní variantu vyššího využití stávajících výrobních kapacit, před další investicí do
nových technologií, které firmě jednoznačně a značně navýší fixní náklady.
V rámci podnikání asi není hlavním cílem minimalizace provozního rizika, ale vedení
firmy by takové riziko mělo umět kvantifikovat a brát ho v úvahu ve svých rozhodnutích.
54
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Interní materiály firmy TAXON, s.r.o.
FOTR, Jiří, 2012. Tvorba strategie a strategické plánování: teorie a praxe. 1. vyd.
Praha: Grada, 381 s. Expert (Grada).
HOLMAN, Robert a Eva KISLINGEROVÁ, c2011. Ekonomie. 5. vyd. V Praze:
C.H. Beck, xxii, 696 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5.
KISLINGEROVÁ, Eva 2010. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck,
xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9.
MANKIW, N, 1999. Zásady ekonomie: jak dosáhnout efektivního vynakládání
nákladů a jejich snížení. 1. vyd. Praha: Grada, 763 s. Prosperita firmy. ISBN 80716-9891-1.
Podnikatel.cz [online].
2012
[cit.
2013-05-10].
Dostupné
z:
http://www.podnikatel.cz/clanky/podnikat-v-cesku-nebo-na-slovensku-prinasimesrovnani-obou-zemi/
POPESKO, Boris, 2009. Moderní metody řízení nákladů: jak dosáhnout efektivního
vynakládání nákladů a jejich snížení. 1. vyd. Praha: Grada, 233 s. Prosperita firmy.
ISBN 978-80-247-2974-9.
SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ, 2010. Podniková ekonomika. 5.,
přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, xxv, 445 s. Beckovy ekonomické učebnice.
ISBN 978-80-7400-336-3.
SYNEK, Miloslav a Jiří SYNEK, 1978. Modelování nákladů, vyd. Praha: SNTL,
1978.
SYNEK, Miloslav, 2007. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha:
Grada, 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4.
SYNEK, Miloslav, c2003. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. a aktualiz. vyd.
Praha: Grada, 466 s. ISBN 80-247-0515-X.
Taxon [online]. 2011 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.taxon.sk/
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK
ČR
Česká republika
SK
EUR
Eurová měna
Kč
Česká koruna
s.r.o.
DPH
Daň z přidané hodnoty
DPPO Daň z příjmu právnických osob
SP
Sociální pojištění
ZP
Zdravotní pojištění
DM
Dlouhodobý majetek
DNM
Dlouhodobý nehmotný majetek
DHM
Dlouhodobý hmotný majetek
OP
Opravné položky
55
56
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1 Přehled o nákladech, výnosech a zisku .................................................................... 11
Obr. 2 Průběh celkových nákladů ........................................................................................ 16
Obr. 3 Dlouhodobá nákladová funkce tvaru U .................................................................... 17
Obr. 4 Grafická analýza bodu zvratu ................................................................................... 20
Obr. 5 Sídlo společnosti TAXON, s.r.o. .............................................................................. 27
Obr. 6 Organizační struktura firmy TAXON, s.r.o. ............................................................. 29
Obr. 7 Výroba - proces zpracování objednávky .................................................................. 32
57
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 Obchodní společnosti ............................................................................................... 25
Tab. 2 Výhody a nevýhody v podnikání na Slovensku ....................................................... 25
Tab. 3 Srovnání ČR a SK..................................................................................................... 26
Tab. 4 Tržby podniku........................................................................................................... 36
Tab. 5 Náklady podniku....................................................................................................... 37
Tab. 6 Variabilní a fixní náklady podniku ........................................................................... 40
Tab. 7 vztah mezi celkovými náklady a výkony (tržbami) v měsíčním období .................. 43
Tab. 8 Největší a nejmenší náklady a tržby dle měsíců ....................................................... 45
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Nákladová funkce (klasifikační metoda) .................................................................. 42
Graf 2 Nákladová funkce (bodový diagram) ....................................................................... 44
Graf 3 Nákladová funkce varianta A a B ............................................................................. 50

Závěrečná práce - Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

Transkript

Podobné dokumenty

Závěrečná práce - VOŠE Zlín Monitoring uplatnění absolventů

RFC, RFE Radiální ventilátory s přímým pohonem - TD

banky — hypotéky — stavební spořitelny — platební

Technické slitiny železa

SKV, TPV - ATREA sro