sborník přednášek - Odbor životního prostředí a zemědělství

Komentáře

Transkript

sborník přednášek - Odbor životního prostředí a zemědělství
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Liberecký kraj
Okresní myslivecký spolek Liberec
SBORNÍK REFERÁTŮ
Z
KONFERENCE
konané
dne 31. května 2014
v multimediálním sále Krajského úřadu Libereckého kraje v Liberci
s názvem
Myslivecká konference 2014
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah:
1. Úvodní slovo
Josef Jadrný, náměstek hejtmana, pověřený řízením životního prostředí a zemědělství
2. Myslivost a státní veterinární dozor
MVDr. Jindřich Dvořák, ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy
Státní veterinární správy pro Liberecký kraj
3. Prostorové chování černé zvěře a její management
Ing. Miloš Ježek, Ph.D., Katedra myslivosti a lesnické zoologie, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká
zemědělská univerzita v Praze
4. Význam predátorů v našich honitbách
Ing. Miloš Ježek, Ph.D., Katedra myslivosti a lesnické zoologie, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká
zemědělská univerzita v Praze
Ing. František Havránek, CSc., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
5. Nový občanský zákoník a myslivecké spolky
JUDr. Jiří Kšica, předseda organizační a právní komise ČMMJ, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a
dřevařská fakulta
6. Změny v mysliveckých dotacích
Ing. Jan Matouš, Krajský úřad Libereckého kraje
7. Závěrečné slovo
Josef Žďárský, předseda OMS Liberec
Vážení myslivci a přátelé myslivosti.
Myslivecká konference 2014 v Libereckém kraji se uzavírá vydáním tohoto sborníku.
Věřím, že pro Vás mělo setkání s kolegy význam a konání konference je přínosem pro Vaši
práci. Pořádáním myslivecké konference se snažíme přinášet Vám nové informace a
poznatky a osvětlovat Vám případné nejasnosti.
Doufám, že se budeme i nadále setkávat a že Vám budu moci být nápomocen při řešení
Vašich problémů.
Těším se na naši vzájemnou spolupráci
Josef Jadrný, náměstek hejtmana, pověřený řízením
životního prostředí a zemědělství
Myslivost a státní veterinární dozor
MVDr. Jindřich Dvořák, ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy
Státní veterinární správy pro Liberecký kraj
• Obsah:
• Povinnosti podle Metodiky kontroly zdraví
• Zhodnocení roku 2013 z hlediska výkazu státního veterinárního dozoru
• Informace k Aujeszkyho chorobě
• Informace k Africkému moru prasat
• Nakládání s uhynulou zvěří
• Metodika kontroly zdraví na rok 2014: povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona
(č. 166/1999 Sb.)
• Vzteklina: Lišky
• kontrola nákazové situace (nově od roku 2014 se lišky vyšetřují i na trichinelózu), lišky uhynulé,
utracené, případně ulovené s indikací
• 4 lišky na 100 km2 tj. 129 lišek na celý kraj (SM 28 ks, CL 45ks, LB+JN 56Ks)
• Vyplácí se zástřelné: 380 Kč
• Brucelóza a tularemie: zajíci
• Pasivní a aktivní monitoring (tularemie)
• Zajíci uhynulí, případně ulovení s indikací
• Aktivní monitoring: 3 ulovení zajíci na 100 km2 (96 zajíců na celý kraj) - problém splnit
• Vyplácí se nálezné: 150 Kč (pouze uhynulí zajíci)
• Klasický mor prasat: divoká prasata
• Každé dvacáté ulovené prase (5% ulovených prasat) : serologické vyšetření, spojení s vyšetřením na
trichinelózu
• Všechna nalezená uhynulá, nebo podezřelá z nákazy
• Vyplácí se nálezné 1000 Kč
• Trichinelóza: divoká prasata
• Vyšetření se hradí pouze u laboratorního vyšetření provedené ve státním veterinárním ústavu a schválené
laboratoři KVS či akreditované laboratoři, trávicí metodou na základě vyplněné žádanky
• Vyšetřit se musí podle veterinárního zákona také veškerá vnímavá zvěř, a to v akreditovaných
laboratořích či ve státních veterinárních ústavech anebo v povolených laboratořích, kterým vydalo
povolení KVS
• Parazitologické vyšetření spárkaté zvěře
• Uživatel honitby zajistí odběr vzorku trusu z konečníku (cca 30 – 50 g) od ulovené či uhynulé spárkaté
zvěře, a to tak, aby vždy z každého jednoho katastrálního území v honitbě byl odebrán jeden vzorek
(např. honitba obsahuje 3 katastrální území, odevzdat 3 vzorky)
• Vyplácí se vzorkovné 50 Kč
• Parazitologické vyšetření spárkaté zvěře – metodika odběru
• Odběr provádí uživatel honitby nebo jím pověřená osoba
• Je třeba, aby nasbíraný trus byl čerstvý, ne vyschlý
• Lokality je třeba vybírat s ohledem na možný výskyt parazitů
• Správně označené vzorky, pokud nemohou být předány k vyšetření neprodleně, je třeba uložit v chladu a
nejpozději (druhý den) předat k vyšetření
• Podmínky provádění antiparazitární léčby zvěře
• Pozitivní vyšetření, podložené protokolem z SVÚ, v rámci monitoringu
• Potvrzení od soukromého veterinárního lékaře o pozitivním výsledku parazitárního vyšetření zvěře
• Záznam od proškolené osoby o pozitivním nálezu parazitů při prohlídce zvěřiny
• Parazitologické vyšetření spárkaté zvěře – metodika léčby
• Návykové období (pokud zvěř není navyklá krmivo přijímat) spočívající v postupném navyšování
množství krmiva až do dávky odpovídají medikované dávce
• Počty krmných zařízení musí odpovídat počtu zvěře a uživatel honitby musí zajistit tato zařízení tak, aby
se divoká prasata nemohla dostat k medikovanému krmivu určenému ostatní spárkaté zvěři
• časový harmonogram podávání návykového i medikovaného krmiva, na základě skutečných počtů zvěře
v honitbě (katastrálním území), druhového a věkového složení zvěře a aktuální spotřeby krmiva
• K antiparazitárnímu ošetření může být použit medikovaný premix nebo medikované krmivo v souladu se
zákonem č. 378/2007 Sb., o léčivech
• Uživatelé honiteb provádějících léčbu, i honiteb sousedních, zajistí dodržení zákazu lovu po provedené
medikaci, po celou dobu stanovené ochranné lhůty a to u všech druhů zvěře, které jsou zdrojem zvěřiny a
mohly přijmout medikovanou krmnou směs
• Seznam použitelných antiparazitárních přípravků pro spárkatou zvěř
• Přípravky se širokým spektrem účinnosti proti střečkovitosti, motoličnatosti i oblým červům zažívadel a
plic
• Cermix premix – určený pro výrobu medikovaného krmiva u schváleného výrobce medikovaných
krmiv.
• Cermix pulvis – určený pro individuální aplikaci do krmiva ‒ léčbu veterinárním lékařem. Přípravky
obsahují účinnou látku ivermektin se širokospektrálními antiparazitárními účinky proti dospělým i
larválním stádiím nejdůležitějších endoparazitů a ektoparazitů. Působí proti oblým červům zažívadel a
plic, proti podkožní a nosohltanové střečkovitosti, zákožkám svrabovým a vším.
• Způsob podání a dávkování
• Aplikaci přípravku musí předcházet přípravná fáze, tj. krmení sypkým krmivem bez léčiva. Přípravek se
podává rozmíchaný v sypkém krmivu v poměru 1:9 (5 kg přípravku smísíme s 45 kg jadrného krmiva).
• Spárkaté přežvýkavé zvěři se připravené krmivo podává dva po sobě následující dny jako jediné
krmivo v množství závislém na početním stavu zvěře u jednotlivých krmelců (dávky jsou uvedeny v
příbalové informaci). Jeden kg přípravku postačí při 2 aplikacích k ošetření 20 ‒ 25 ks srnčí zvěře
nebo 5 ks jelení, 8 ks daňčí, 12 ks mufloní nebo 15 ks kamzičí zvěře.
• Divokým prasatům je nutné krmivo připravené pro spárkatou přežvýkavou zvěř výše uvedeným
způsobem dále smíchat (1 kg krmiva s CERMIXEM + 6,5 kg čistého sypkého krmiva). Tato směs se
podává po dobu 5 dnů v množství 0,5 kg/10 kg ž.hm./den (přesný postup je uveden v příbalové
informaci). Jeden kg přípravku postačí při aplikaci po dobu 5 dní k ošetření 300 kg ž. hm. černé
zvěře.
• Ochranná lhůta: 28 dnů maso a orgány jelení, daňčí, srnčí, mufloní a kamzičí zvěře, 14 dnů maso a
orgány divokých prasat
• Rafendazol premix ‒ určený pro výrobu medikovaného krmiva u schváleného výrobce medikovaných
krmiv
• Rafendazol pulvis – určený pro individuální aplikaci do krmiva ‒ léčbu veterinárním lékařem. Přípravky
obsahují účinné látky rafoxanid a mebendazol, které mají širokospektrální účinek proti oblým červům
zažívacího traktu a plic, proti motolicím a nosohltanové střečkovitosti
• Způsob podání a dávkování: Přípravky se podávají zvěři rozmíchané v jadrném krmivu v poměru 1:9,
obvykle dva po sobě následující dny, nejvýše 4 dny, jako jediné krmivo podle početního stavu zvěře u
krmelců. Jeden kg přípravku postačí při 2 aplikacích na odčervení 25 kusů srnčí zvěře nebo 5 kusů jelení,
8 kusů daňčí, 12 kusů mufloní nebo 15 kusů kamzičí zvěře
• Ochranná lhůta: 28 dnů maso a orgány u srnčí, daňčí a jelení zvěře, 60 dnů maso a orgány u mufloní a
kamzičí zvěře
• Všechny uvedené přípravky jsou vázány na předpis veterinárního lékaře, který odpovídá za jejich
aplikaci
• V lokalitách, kde se vyskytuje motoličnatost i podkožní střečkovitost, mohou být použity k léčbě
přípravky CERMIX i RAFENDAZOL, je však třeba dodržet interval nejméně 28 dní mezi jejich
aplikací
• RAFENDAZOL je určen především pro oblasti s výskytem motoličnatosti, CERMIX zejména pro
lokality s výskytem střečkovitosti, zvláště u srnčí zvěře
• Ivermix – probíhá registrační řízení. Účinná látka je ivermektin, který, je účinnou látkou i v Cermixu.
Použití Ivermixu bude obdobné jako u cermixu
• Monitoring parazitů u spárkaté zvěře: situace za rok 2013
• 106 MS či honiteb z Libereckého kraje neodevzdalo vzorky trusu, porušení § 5 odst. 1 písm. a)
veterinárního zákona, (pokuta, u přestupku až 10000 Kč, u správního deliktu až 300000 Kč)
• Pozitivní vzorek = 3+
• Vydaná MVO- stanovení termínu léčby u pozitivních vzorků (v rámci monitoringu, záznam vet. lékaře či
proškolenou osobou), povinnost písemného informování (název antiparazitika, datum použití,
ochranná lhůta a datum uplynutí ochranné lhůty) všech sousedních honiteb a příslušné KVS
• Souhrn vykázaných úkonů v rámci MKZ za rok 2013
• Počet vyšetřených lišek: 138 ks (JN 22 ks, LB 36 ks, CL 51 ks, SM 29 ks)
• Počet nalezených a odevzdaných zajíců: 7 ks (JN 0 ks, LB 1 ks, CL 1 ks, SM 5 ks))
• Počet nalezených a odevzdaných divokých prasat: 8 ks (JN 0 ks, LB 1 ks, CL 7 ks, SM 0ks)
• Počet vyšetřených divokých prasat (z Libereckého kraje) na trichinelózu: 5876 Ks
• Počet vyšetřených vzorků trusu spárkaté zvěře: 292 ks (117 pozitivních) (JN 33/13, LB 86/33, CL 70/22,
SM 103/49)
• Aujezskyho choroba
• je virové onemocnění přenosné zejména na prasata, skot, ovce, kozy, psy, kočky a kožešinová zvířata,
(infekci mohou přenášet pouze prasata a kočky), které se projevuje u většiny zvířat (vyjma prasat)
postižením nervového systému a nesnesitelným svěděním u všech nakažených zvířat končí vždy úhynem
(nestihnou si vytvořit protilátky), vyjma prasat (a mývalů), která mohou onemocnění přežít a vytvořit si
protilátky. V České republice je kolem 35 % populace divokých prasat s protilátkami.
• není přenosná na člověka, v České republice se nevyskytuje v chovech domácích prasat, která jsou na
jatkách na tuto nákazu systematicky vyšetřována
• V České republice proběhl úspěšně ozdravovací program, který byl ukončen 31. 12. 1987 a v jehož rámci
byla ACH úspěšně eliminována z chovů prasat. Od této doby byla rovněž zakázána vakcinace proti ACH.
Od roku 1987 má ACH v chovech prasat na našem území nulovou prevalenci.
• Poslední případ ACH v chovu prasat byl v ČR zaznamenán v roce 2003 smíšeného malochovu ve
středočeském kraji. V rámci šetření tohoto ohniska bylo zjištěno, že chovatel je myslivec a v listopadu
2003 vyvrhoval a zpracovával uloveného divočáka na této farmě. Pozitivní prasnice měla přístup k místu
tohoto zpracování a prostřednictvím kontaminovaného prostředí došlo k přenosu infekce.
• Výsledky vyšetření-sérologicky pozitivní vzorky (2011-2013)
• Doporučení pro chovatele psů
• nenechávat bez dozoru volně pobíhat psy v honitbách s možným výskytem divokých prasat, zbytky
z divočáků nepoužívat jako újeď
• zabránit přímému kontaktu psa s divokým prasetem, případně krví, vývrhem (velmi nebezpečné jsou
plíce, mozek a hrtan), syrovým nebo nedostatečně tepelně upraveným masem
• Česká republika má status země prosté Aujeszkyho choroby a vakcinace prasat proti této nákaze je
zakázána legislativou EU
• Většina divokých prasat, která mají protilátky, není pro psy nebezpečná, neboť onemocnění u nich již
proběhlo
• Nakažený pes uhyne během několika dnů a nákaza se ve smečce kontaktem s nemocným psem nešíří
• V současné době není na světovém trhu dostupná vakcína s dostatečnou účinností použitelná pro psy
• Africký mor prasat
• Asfivirus (DNA viry)
• vysoce odolný vůči různému pH, opakovanému rozmrazování a zmrazování, při pokojové teplotě zůstává
infekční několik měsíců, v nezpracovaném zchlazeném vepřovém mase zůstává infekční několik (15)
týdnů, při 0°C několik měsíců, v hluboce zmražené tkáni i několik let, v nevařené šunce přežíval až 6
měsíců, velmi rezistentní vůči hnilobě a vysoušení, ve 2% louhu sodném vydrží 24 hodin v 1%
formaldehydu až 6 dní, 70°C po dobu 30 minut ho inaktivuje
• vnímavá jsou všechna plemena domácích prasat a divoká prasata, infekce bez příznaků u prasete
bradavičnatého a štětkouna afrického
• vektor- klíšťáci rodu Ornithodoros (tzv. měkká klíšťata), u nás se zatím nevyskytují, jediný známý DNA
virus přenášený členovci
• Patogeneze – vstupní brána: přes dutinu ústní, nosní sliznici, ale i kožní poranění a spojivky, afinita viru
k retikuloendoteliální tkáni, endoteliálním buňkám cév, vyvolává degenerativní změny = krváceniny
• Klinické příznaky – vysoká nakažlivost a úmrtnost (v panenském prostředí i 100%), ID: 5-21 dní,
nespecifické: vysoká teplota (až 42°C), ztráta chuti k potravě, deprese, ulehnutí, dýchací poruchy,
zvracení, krvavý průjem, překrvená kůže na uších, končetinách, břiše, při chronickém onemocnění i
otoky a degenerace kloubů, chřadnutí (přežití až 15 měsíců, po celou dobu může virus vylučovat)
• P.A. nález - tečkovité krváceniny, krváceniny v m.u (nejčastější příznak - vypadají jako hematomy),
ledvinách a srdci, ale mohou být i v jiných orgánech, oproti KMP výrazně (až 3x) zvětšená slezina (je
„drobivá“), výpotek v tělních dutinách čirý, nažloutlý, někdy s příměsí krve
• Diagnóza – odběr vzorků – pro virologické vyšetření (PCR): krev, slezina, mízní uzliny, játra, plíce,
ledviny, tonzily, v případě nemožnosti zajistit tyto vzorky tkání se odebírá dlouhá kost (např. stehenní)
nebo hrudní kost
Opatření při výskytu AMP u divokých prasat
• KVS informuje chovatele prasat a uživatele honiteb a provede vyšetření všech ulovených nebo uhynulých
prasat divokých, včetně laboratorního vyšetření
• vytvoří odbornou skupinu, tvořenou veterinárními lékaři, myslivci, biology zabývajícími se volně žijícími
zvířaty a epizootology, s úkolem spolupracovat s krajskou veterinární správou
• zkoumá nákazovou situaci a stanoví zamořené oblasti
• stanoví vhodná opatření, která mají být uplatňována v zamořené oblasti. Tato opatření mohou navíc
zahrnovat pozastavení lovu a zákaz krmení prasat divokých
• vypracuje plán eradikace nákazy, který má být předložen Komisi
• provádí kontroly ověřující účinnost opatření přijatých za účelem eradikace AMP v zamořené oblasti
(Následují obrázky AMP: Na první fotografii je přenašeč onemocnění „klíšťák“ Ornithodoros, na dalších
fotografiích: krváceniny na kůži, vnitřních orgánech, svalovině, typicky zvětšená slezina a překrvené mízní
uzliny.)
• Nakládání s uhynulou zvěří
• Dle zákona o myslivosti (č. 449/2001 Sb.), řeší § 43 odst. 3, mrtvá zvěř, která byla nalezena, patří
uživateli honitby, respektive uživateli nejbližší honitby v případě nálezu na nehonebních pozemcích
• Postupovat podle veterinárních předpisů, tj. v případě nezjištění příznaků nákazy lze zakopat (dostatečně
hluboko), odevzdat za poplatek k neškodné likvidaci (asanační podnik), odevzdat k vyšetření (zajíci,
divočáci) na KVS
Prostorové chování černé zvěře a její management
Ing. Miloš Ježek, Katedra myslivosti a lesnické zoologie, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká
zemědělská univerzita v Praze
Abstrakt
Růst početnosti prasete divokého je mimo jiné způsoben také managementem tohoto druhu ze strany
myslivců/lovců. Ti jako jeden z nástrojů používají vnadění, nebo přikrmování. V rámci studie jsem se snažil
odhadnout efekt přikrmování na prostorovou aktivitu prasete divokého. Celkem bylo označeno 7 kusů černé
zvěře obojky GPS, které zaznamenávali polohu zvířete každé dvě hodiny. Zvířata byla označena v NP
Šumava. Z výsledků je patrné, že domovské okrsky jsou poměrně malé (200-1800 ha) a je signifikantní
rozdíl mezi samci a samicemi. Zároveň je zřejmé, že v případě přikrmování označení jedinci navštěvovali
krmeliště pravidelně. Vzhledem k tomu, že výzkum probíhal v poměrně chudém prostředí, můžeme
usuzovat na to, že přikrmování vedlo k redukci aktivity a minimalizaci domovského okrsku. K tomu
obvykle dochází v oblastech s vysokou potravní nabídkou. Přikrmování tak mohlo dokonale nahradit
přirozenou potravu. Proto je nutné v managementu černé zvěře přikrmování omezit, případně nastavit jasná
pravidla pro přikrmování.
Klíčová slova
Prase divoké, přikrmování, denní aktivita,
Úvod
Prase divoké je rozšířené po celé Evropě, resp. po celém světě, kde se na mnoha místech daří ferálním
populacím domácích prasat. V současné době také se také zvětšuje areál výskytu ve Fenoskandinávii (Masei
et al. 2004). Zároveň ve všech oblastech dochází ke zvyšování početnosti velice rychlým tempem (např.
Skandinávie: Erkinaro et al. 1982, Německo: Feichtner 1998, Francie: Klein et al. 2007, Česká republika:
Hladíková et al. 2008).
Populace černé zvěře velice dobře prosperuje v oblastech, kde je krajina a prostředí intenzivně ovlivňováno
člověkem (Geissler & Burgin 1998). V potravě tohoto omnivorního druhu převládají rostliny, ale animální
složka potravy je také významná (Schley and Roper 2003). Lokality s vysokou kvalitou a velkým
množstvím potravy jsou divokými prasaty velice intenzivně využívaná a vznikají zde značné ekonomické
škody na zemědělských porostech. S tím související vysoká početnost ovšem nezpůsobuje jen ekonomické
škody na zemědělství, ale představuje také velké nebezpečí z pohledu přenosu nemocí na hospodářská a
domácí zvířata, případně člověka.
Jeden z důvodů tak extrémního nárůstu početnosti může být globální zvyšování průměrné teploty (Root et
al. 2003), protože zvyšování teploty a nižší sněhová pokrývka pozitivně ovlivňuje populační růst
(Jedrzejewska et al. 2007). Někteří autoři uvádějí jako důvod zvyšování frekvence semenných roků buku a
dubu (např. Hofman et al. 1997), nebo neschopnost člověka redukovat a zastupovat tak roli predátorů
(Choquenot et al. 1996). Ale většina autorů se shoduje, že růst souvisí se zvyšováním nabídky potravy a
vyšší schopností přežití mláďat v zimním období (např.: Bieber a Roof 2005, Servanty et al. 2007).
Je tedy patrné, že dochází k zvyšování konfliktů s lidskou činností (Geisser a Burgin 1989) a je
společenskou nutností aktivně ovlivňovat početnost a nalézt nástroje k její redukci. K tomu slouží různé
managementové nástroje obvykle vykonávané ze strany uživatelů honiteb. Ve vztahu k černé zvěři je
nejčastěji používaným managementových nástrojem přikrmování. A to jak ve formě klasického přikrmování
v období nouze (tzn. v zimním období), ale stále častěji se přikrmuje z důvodu zvýšení efektivnosti lovu a to
buď na vnadištích, kde je zvěř lovena, nebo na celoročních krmelištích, kde je zvěř koncentrována kvůli
zajištění vysokého počtu divokých prasat v období společných lovů a dosažení co nejvyšších úlovků. S tím
ale myslivci výrazně napomáhají ke zvýšení kondice divokých prasat a uměle tak zvyšují množství potravy
v prostředí, které divoká prasata mohou využívat (Herrero et al. 2006). Zároveň tak zvyšují reprodukční
schopnost ve všech věkových kategorií samic a přispívají tak k populačnímu růstu.
Co se týká prostorové aktivity divokých prasat, je popisováno, že zvýšená potravní nabídka indukuje menší
domovské okrsky (Home range) a zároveň snižuje denní aktivitu divokých prasat (Keuling et al. 2008).
Zároveň přikrmování může nahradit pulsující přirozené zdroje potravy, na kterých byla dříve divoká prasata
závislá (např. úrody buku a dubu). Aktivita divokých prasat je samozřejmě ovlivněna délkou dne a délkou
noční periody. Tyto přirozené faktory mohou spolupůsobit společně s přikrmováním na prostorovou aktivitu
a výrazně jí tak redukovat. I přes výše uvedené poznatky je vlivu přikrmování věnována stále malá
pozornost a v rámci managementu černé zvěře je stále efekt přikrmování přehlížen.
Metodika
Studijní území
Jako studijní území byla vybrána oblast NP Šumava. Toto území je chráněno od roku 1990 a v národním
parku dominují dříve založené hospodářské porosty smrku (cca 80% rozlohy), v oblasti zároveň chybí
intenzivní zemědělství a management travních porostů je prováděn na extenzivní bázi. Klima je
kontinentální s rozsahem průměrných teplot od -5 °C v lednu do +12°C v červenci. Z velkých kopytníků se
v oblasti vyskytuje jelen evropský, srnec obecný, prase divoké a začíná se rozšiřovat sika japonský. Z šelem
se v oblasti pravidelně vyskytuje jen rys ostrovid. Kopytníci jsou v zimě pravidelně přikrmovány buď
v přezimovacích obůrkách nebo u krmných zařízení ve volném prostoru.
Sběr dat
Celkem bylo dochyceno a označeno 7 divokých prasat (5 dospělých samic a 2 dospělý samci) do dřevěných
pastí (4x5x2 m), kam byly lákáni na kukuřici. K imobilizaci byla použita směs Zoletilu, Xylasedu a
Narketanu, a jako antidotum byl použit Yohimbini. Imobilizovaná zvířata byla označena GPS obojky
(Vectronic Aerospace GMbh. Gemany). Jedna z označených samic (FM5) ztratila obojek po 1 týdnu.
Všechny obojky byly naprogramovány k záznamu pozic každé 2 hodiny. Do této studie jsme zahrnuli data
z období zimy a jara 2013, což představuje více než 10 tisíc pozic. Během sledování jsme měřili aktivitu
pomocí minimální ušlé vzdálenosti mezi dvěma body, případně během jednoho dne.
Analýza dat
Sezónní domovský okrsek a denní/hodinová vzdálenost byla kalkulována pomocí programu ArcGIS
Desktop10 software (ESRI 2010), k výpočtu domovského okrsku jsme použili metodu minimum convex
polygon v její 100% variantě (MCP 100%). K porovnání rozdílů mezi měsíčními domovskými okrsky a
denní ušlou vzdáleností u samců a samic, případně mezi sezonami jsme použili Mann-Whitneyův U-test,
případně Kruskal-Walissův H-Test. Všechny výpočty byly prováděny v programu STATISICA 10 (StatSoft
2013). P-hodnoty nad hranicí 0,05 nebyly považovány jako signifikantní.
Tab. 1 Charakteristika označených jedinců
Zkratka
Věk
Počet pozorovaných dní
Využíval krmeliště
Samec
1
Samec
2
Samice
1
Samice
2
Samice
3
Samice
4
M1
3 roky
156
ano
M2
3 roky
194
ne
FM1
3 roky
102
ne
FM2
6-7 let
145
ano
FM3
5-6 let
196
ano
FM4
5-6 let
165
ne
Výsledky
Průměrná velikost domovského okrsku (HR) 6 sledovaných dospělých kusů černé zvěře byla 926 ha. Byl
zde prokázán signifikantní rozdíl v měsíční velikosti MCP HR mezi samicemi a samci (Mann-Whitney U
test, Z=4.49; p<0.000). V průměru měli samci velikost domovského okrsku 1191 +/- 497 ha (X +/- SD) a
samice jen 223 +/-217 ha (Tab. 1). Zároveň zde ovšem nebyly rozdíly mezi sezónami (zima – leden, únor,
březen, duben; jaro-květen, červen, červenec; Mann-Whitney U test, Z=0.163; p=0.871).
3 označení jedinci navštěvovali přikrmovací zařízení v pravidelných intervalech (M1, FM2,FM3) a podle
očekávání se zmenšil i jejich domovský okrsek v době kdy přikrmovací místa navštěvovali. Průměrný
domovský okrsek v době, kdy navštěvovali přikrmovací zařízení 246+/-399 ha (min=10ha, max=1470 ha)
ve srovnání s dobou, kdy přikrmovací místa nenavštěvovali 736+/- 587 (min=110 ha, max=1770). Jedinci
navštěvovali přikrmovací zařízení každý den, nebo každý druhý den. Průměrný měsíční počet návštěv na
krmeliště byl: M1=16+/-7.3(+/- SD); FM2 = 24 +/-5.8; FM3 =20+/-4.. Ostatní označení jedinci přikrmovací
zařízení nenavštěvovali (M2, FM1, FM4).
Graf 1 Průměrné měsíční velikosti domovských okrsků (MCP 100%)
Průměrná denní ušlá vzdálenost během celé studijní periody byla u samců 2.77+/-1.4 km (min-max=0.309.29 km) a u samic 1.66+/-1.12 km (min-max=0.02-8.51 km). Je evidentní signifikantní rozdíl mezi ušlou
vzdáleností, kdy samci urazí 2x více než samice (Mann-Whitney U test, Z=-12.13; p<0.000).
Celková denní ušlá vzdálenost se také lišila mezi jednotlivými měsíci u všech označených (Kruskal-Wallis
H test; M1 (H5.171=33.36; p=0.000), M2 (H4.130=18.95; p=0.0008), F1 (H4.134=44.65; p=0.000), F2
(H4.125=64.12; p=0.000), F3 (H6.193=36.43; p=0.000), F4 (H3.98=21.80; p=0.001). Zvířata byla více
aktivní v noci (mezi 16 a 8 hodinou ranní) než ve dne (od 8 hodiny ráno do 16 hodiny odpoledne; MannWhitney U test, Z=2.095; p=0.039).
Diskuze a Závěr
Z výše patrných výsledků je vidět, že aktivita černé zvěře ve sledované oblasti je výrazně ovlivněna
mysliveckým managementem, resp. přikrmováním, které je zde prováděno. Je zřejmé, že přikrmování
ovlivňuje prostorovou aktivitu černé zvěře nejenom v zimě, kdy je předpoklad využívání krmelišť, ale
v případě, že přikrmování pokračuje i během vegetační sezóny, divoká prasata intenzivně využívají snadný
zdroj potravy i v období dostatku přirozených zdrojů potravy. Prase divoké je omnivorní generalista a jeho
potrava závisí na regionálních environmentálních faktorech. To znamená, že využívá výhody plejády
potravních zdrojů dostupných v prostředí. Naše výsledky tak podporují závěry jiných studií, které zmiňují
vztah mezi množstvím dostupné potravy a velikosti domovského okrsku. V závislosti na této hypotéze by
vzhledem k relativně chudému prostředí, kde se označená divoká prasata pohybovala, byl předpoklad
velkých domovských okrsků. Nicméně, jak je patrné z výsledků, domovské okrsky divokých prasat, která
využívala potravu pocházející z přikrmování, jsou ve srovnání s ostatními studiemi podprůměrné, a v mnoha
případech výrazně menší. A právě intenzivní přikrmování tak může v relativně chudém prostředí nahradit
přírodní zdroje potravy a tak ovlivnit i prostorové chování černé zvěře.
Pokud připustíme výše zmíněný vliv přikrmování na aktivitu divokého prasete, může být právě přikrmování
velice kontroverzní nástroj k managementu černé zvěře. V současné době je využíván jako argument
zvýšení úspěšnosti při lovu, kdy lákaná zvířata jsou lovena na přikrmovacích místech. Ovšem v posledních
letech se přikrmování změnilo v intenzivní krmení a v mnoha honitbách se vyskytuje několik desítek
přikrmovacích/krmících míst s neustálým velkým množstvím dostupné potravy. To ale nahrává právě
divokým prasatům, kdy celý systém mění v jejich výhodu. Vysoké počty krmelišť zvyšují pravděpodobnost,
že při návštěvě krmeliště na krmelišti nebude nikdo lovit, a tak nikdo tlupu neohrozí. A velké dávky krmiva
zaručí, že divočáci nemusí hledat další zdroj potravy. Tím pádem redukují svojí aktivitu a opět zvýší svojí
šanci na přežití. To znamená, po návštěvě krmeliště, již divoká prasata nemusí nikde jinde pohybovat a
hledat potravu a snižují tak šanci, že se potkají s lovci. Zároveň samozřejmě přikrmování zvyšuje kondici,
resp. reprodukční úspěch a množství reprodukčně aktivních samic.
Je proto nutné využívat přikrmování jako jeden z nástrojů managementu černé zvěře skutečně s uvážením a
v mnohých případech je nutné změnit styl hospodaření s černou zvěří.
LITERATURA
Bieber C., Ruf T. (2005) Population dynamics in wild boar Sus scrofa: ecology, elasticity of growth rate and
implications for the management of pulsed resource consumers. J Appl Ecol 42:1203-1213
Erkinaro E., Heikura E., Lindgren E., Pullianen E., Sulkava S. (1982) Occurrenceand spread of the wild boar
(Sus scrofa ) in eastern Fennoscandia. Mem. Soc. FaunaFlora Fennica, 58: 39-47.
Feichtner B.(1998): Causes of fluctuations in the hunting kill of wild boar in the Saarland. Ztschr.
Jagdwiss.,44: 140–50.
Geisser H., Bürgin T. (1998) Das Wildschwein. Verlag Desertina, Chur, Switzerland.
Geisser H. (2000) Das Wildschwein (Sus scrofa) im Kanton Thurgau (Schweiz): Analyse der
Populationsdynamik,der Habitatansprüche und der Feldschäden in einem anthropogen beeinflussten
Lebensraum. Dissertation zur Erlangung der naturwissenschaftlichen Doktorwürde, Universität Zürich.
Herrero J., Garcia-Serrano A., Couto S., Ortuno V.M., Garcia-Gonzalez R. (2006) Diet of wild boar Sus
scrofa L. and crop damage in an intensive agroecosystem. Eur. J. Wildl. Res. 52: 245-250
Hladíková B., Zbořil J., Tkadlec E., (2006) Populační dynamika prasete divokého (Sus scrofa) na střední
Moravě. Lynx, n.s.,39,:55-62
Choquenot D., McIlroy J., Korn T. (1996) Managing vertebrate pests: wild pigs. Bureau of Resource
Sciences, Australian Government, Publishing Service, Canberra, Australia.
Keuling O., Lauterbach K., Stier N., Roth M. (2010) Hunter feedback of individually marked wild boar Sus
scrofa L.: dispersal and efficiency of hunting in northeastern Germany. Eur J Wildl Res 56:159-167.
Massei G., Genov P. V. (2004) The environmental impact of wild boar. Galemys 16: 135-145.
Massei G.,Genov P. V., Staines B.W. (1996) Diet, food availability and reproduction of Wild Boar in a
Mediterranean area. Acta Theriologica 41 (3), 307 – 320.
Schley L., Roper T.J.(2003) Diet of wild boar Sus scrofa in Western Europe, with particular reference to
consumption of agricultural crops, MAMMAL REVIEW 33 (1): 43-56.
Servanty S., Gaillard J.M., Allaine D., Brandt S., Baubet E. (2007) Litter size and fetal sex ratio adjustment
in a highly polytocous species: the wild boar. Behavioral Ecology, 18, 427–432
Kontakt:
Miloš Ježek,
Katedra myslivosti a lesnické zoologie, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze,
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6, [email protected]
Význam predátorů v našich honitbách
Ing. František Havránek, CSc., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Ing. Miloš Ježek, Ph.D., Katedra myslivosti a lesnické zoologie, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká
zemědělská univerzita v Praze
Řada našich i zahraničních prací a především praktické zkušenosti ukazují na populační explozi lišky a kun
v posledních desetiletích, kromě toho se u nás objevují predátoři noví, jako je norek americký, mýval
severní a psík mývalovitý. Další výzkumy ukázaly značný, mnohdy podstatný význam populační hustoty
predátorů pro vývoj stavů drobné zvěře i ostatních obratlovců, kteří tvoří jejich potravní spektrum, včetně
chráněných druhů. Nesmíme zapomínat ani na expandující druh – prase divoké. Nalézáme se tedy ve zcela
jiné situaci, než kterou popisuje profesor Komárek. Ten uvádí, pro první polovinu třicátých let dvacátého
století, že množství šelem je v našich zemích, vzhledem k počtu užitkové zvěře, velmi malé, právě tak jako
počet jejich druhů a že škodlivá úloha, kterou jim lovecké hospodářství přisuzuje, je zbytečně zveličována.
V roce 1933 a 1935 bylo v Čechách a na Moravě v průměru uloveno 8638 lišek, 1054 kun lesních a 813 kun
skalních. V roce 1998 bylo uloveno 80 500 lišek a v následujících letech nastal pokles jejich úlovku (2006
uloveno 52 045 lišek) avšak v roce 2012 jsme opět lovili 75 290 kusů. K tomu bylo v tomto roce uloveno
14 900 kun a 3048 jezevců. Také počty ulovených nepůvodních druhů narůstají, tak v roce 2012 bylo
uloveno 414 mývalů severních, 1 279 psíků mývalovitých a 712 norků amerických. Naše legislativa
naposled uvedené cizí druhy bohužel chrání tím, že je může lovit jen myslivecká stráž. Ing. Jan Šíma (Obor
druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstva životního prostředí) uvedl (2012), že
projektů zaměřených na regulaci nepůvodních druhů živočichů včetně norka amerického či psíka
mývalovitého je, s ohledem na metodické obtíže a jiné, naprosté minimum a jde zatím stále o pilotní
projekty. Vzhledem k existujícímu konsenzu na potřebě regulace těchto druhů (a také dalších, jako je mýval
severní nebo nutrie říční) s ohledem na dopady na přírodní společenstva, zvěř atp., zde však existuje prostor
pro spolupráci orgánů ochrany přírody, státní správy myslivosti, uživatelů honiteb a dalších subjektů. Jak
právní úprava, tak podpora konkrétních opatření nejsou optimální a vytváření dalších podmínek pro
omezování nepůvodních druhů i provádění konkrétních opatření je proto zakotveno v koncepčních
dokumentech v oblasti životního prostředí, zejména v aktuálním „Státním programu ochrany přírody a
krajiny…“ (konec citace). Dnes se píše rok 2014, ale nic se nezměnilo. Kupodivu například v Anglii mohou
tlumit norky americké pomocí trávení, za účasti veterinární správy, ochránců přírody a myslivců. U nás je
nejčastějším bojem proti nepůvodním druhům predátorů plamenný článek v novinách nebo pořad v televizi
(Ing. L. Králíček 2012).
Pokud se ještě vrátíme k citaci profesora Komárka, byl lov predátorů v jeho době jistě mnohem intenzivnější
a byly používány mnohé, dnes již opuštěné způsoby lovu jako jsou železa, tlučky a především otrávené
návnady. Naopak množství potenciální kořisti představované, kromě jiného drobnou zvěří a srnčím bylo
výrazně vyšší, než jaké skýtají současné zbytky populací koroptví, bažantů, nebo tetřevů. Také predační tlak
dravých ptáků, kteří jsou hájeni, se jistě proti dřívějším časům výrazně zvýšil. Možný dopad nárůstu počtů
lišek na ostatní druhy zvěře dokumentuje Řehák (2000) tímto příkladem: kdyby každá liška ulovená v ČR
(je jich loveno 80 000 ks a minimálně jednou tolik jich v honitbách ještě zůstane) ulovila 1x za měsíc 1 ks
některého z druhů zvěře, je to ročně 960 000 kusů zvěře, které jen prostřednictvím lišky zmizí z honiteb.
Uvedený autor dále píše: Cílem mysliveckého hospodaření by mělo být dosažení optimálního počtu lišek
v honitbách (při tomto počtu by se měl celkový roční odlov za ČR pohybovat na úrovni 5-8000 ks).
Srovnávání počtů úlovků lišek v delších časových obdobích má však svoje slabiny, jak jsme se již dříve
zmínili (způsoby lovu, zájem myslivců se mění).
Nyní se podívejme na to jaké je spektrum potravy našich hlavních predátorů (to se ovšem může podle
nabídky měnit). Liška může spotřebovat ročně cca 7000 ks malých savců (někteří autoři uvádí jen 4 000
myšovitých hlodavců), 52 zajíců (především mladí), 1,5 ks srnčí a 49 ks ptáků. Celková hmotnost za rok
spotřebované potravy je odhadována na 300 kg. V případě kun je potrava složena v průměru takto: malí
savci 1034 ks, zajíc nebo králík 2,6 ks, malí ptáci 49 ks a bažanti a koroptve 16 ks dále pak 71 vajec a 16 ks
žab (cekem cca 60 kg potravy).
Pro lepší pochopení významu lišek v honitbě je třeba si také uvědomit jejich životní zvyky, které se během
roku mění. V srpnu jsou liščata již natolik vyspělá, že jsou schopná lovit samostatně. Lze je potkat i přes
jeden kilometr od místa narození, na které se již delší dobu nevracejí a začínají vést samostatný život.
V pozdním podzimu, kdy lišky přecházejí na myši a hraboše jako hlavní zdroj potravy se jejich home range
stále zvětšuje. Obvykle se podobá kruhu o poloměru 5-6 km (až 15 km2), který je označován pachovými
značkami v podobě moči a výměšků řitních žláz. V závislosti na množství myšovitých hlodavců může liška
v tomto areálu za jednu noc urazit různými oklikami až 30 km. Liška zná výborně svůj lovecký revír,
všechny svoje nory i nory jezevců, které používá ve chvílích nebezpečí. S oblibou navštěvuje místa
předchozích úspěšných lovů. Podle některých výzkumů ze Švédska a v Anglii, obývá lovecký okrsek
rodičovský pár (alfa pár) a několik mladších fen. Liščí alfa pár pak podobně jako u vlků, ovlivňuje podle
potravní nabídky rozmnožování mladších zvířat, vzhledem k potravnímu oportunizmu lišky však není tato
situace běžná.
Jak tedy řídit populace predátorů tak, aby se nedostávaly do střetu se zájmy chovu drobné zvěře nebo
dokonce zájmy udržení ohrožených druhů v naší v přírodě? Platí někdy propagované pravidlo: „Predátoři
nejsou nikdy přemnoženi, je jich tolik kolik se vyskytuje odpovídající potravy“? Management populací
predátorů je opravdu oříšek, vždyť pokoušet se o jejich sčítání dostupnými metodami je spíše zbytečné a
vypovídací schopnost myslivecké statistiky – velikost úlovků, také není často vhodným kritériem. Intenzita
lovu lišek, kun a dnes již i mývalů, psíků mývalovitých nebo amerických norků je jistě jiná v jelenářské
oblasti a jiná v nížině, kde je nosným programem chov drobné zvěře. Nelze opominout ani individuální
rozdíly v intenzitě lovu mezi jednotlivými honitbami. Vyšší úlovky predátorů ne jen na úrovni honiteb, ale
především oblastí nemusí signalizovat vyšší stavy predátorů, ale naopak jen intenzitu lovu.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti proto zpracoval metodiku pro hodnocení stavu
predátorů, respektive predačního tlaku ve vztahu k populacím drobné zvěře. Řešení vycházelo ze statistik
účinnosti orální vakcinace lišek, respektive počtu přijímaných návnad s následným ověřením. Pokud
vzrostly úlovky lišek a dalších predátorů na zemi hnízdících ptáků a malých zajíců o 70,96%, jak tomu bylo
mezi roky 1992 a 1998, pak vzrostl celkový příjem návnad o 9,23%, takže na nárůst 1% lovu vzroste příjem
návnad o 0,13%. Z uvedeného vyplývá, že jestliže v roce 1971 činil lov lišek 34,73% úlovku roku 1998, byl
příjem návnad nižší o 8,49%. Rok 1971 byl uvažován jako rok se stabilními populacemi drobné zvěře
(bažant, zajíc). To znamená, že v současnosti je nutno snížit odlovem populace predátorů tak, aby příjem
návnad (vejce, granule pro psy nebo kočky) vyložených v honitbě klesl o 25-30% to je z průměrných 7590% na 40-60%. Doba expozice návnad by měla být srovnatelná s dobou inkubace bažantích nebo
koroptvích vajec tj. cca 23 dnů (je třeba použít alespoň 50 návnad na honitbu). Pokud v honitbě
nedosáhneme uvedeného stavu nelze očekávat přežívání vypouštěných bažantů nebo rozvoj přírodních
populací drobné zvěře, tak abychom lovem neohrožovali jejich stabilitu.
Pro redukci predátorů je možno využívat i ministerstvem zemědělství dotovaných odchytových zařízení na
černou zvěř, klece je jen třeba potáhnout navíc pletivem a jako návnadu použít výše zmiňované granule pro
psy a kočky. Spouštěcí zařízení musí mít samozřejmě odpovídající citlivost. Účinnost běžných odchytových
zařízení na lišky a kuny lze o 10-30% zvýšit aplikací v současnosti nabízených pachových lákadel na lišky a
kuny.
Nový občanský zákoník a myslivecké spolky
JUDr. Jiří Kšica, předseda organizační a právní komise ČMMJ, Mendelova univerzita v Brně,
Lesnická a dřevařská fakulta
Myslivecká sdružení či spolky a další tzv. neziskové organizace mají od letošního roku zcela nová
legislativní pravidla. Důvodem je nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, od 1. 1. 2014.
Přijetím nového občanského zákoníku (dále jen NOZ) došlo, kromě jiného, ke změnám v oblasti tzv.
spolkového práva, neboť tato norma zrušila dosavadní zákon upravující občanská sdružení a zakotvila do
našeho právního řádu nová ustanovení. Úprava činnosti občanských sdružení, kterou se naplňuje ústavní
právo občanů sdružovat se k realizaci vlastních zájmů, tak zaznamenala největší změnu za posledních šest
desetiletí. Nová právní úprava spolkového práva se na první pohled může jevit jako příliš složitá ve srovnání
s předcházející právní normou. Ale NOZ nabízí větší variabilitu postupů, které umožní konkrétnímu spolku
dosáhnout optimálního řešení své činnosti.
Nejzřetelnější změna je v označení občanských sdružení, která se nově považují za spolky. V naprosté
většině případů již existujících občanských sdružení platí tzv. automatická transformace, při které se
občanské sdružení stává spolkem bez jakékoliv administrativy. A to na základě ustanovení § 3045 odst. 1
NOZ, podle kterého se sdružení evidovaná podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, považují za
spolky. Jednoduše řečeno, ke změně dochází ze zákona a není tedy nutné znovu se registrovat. V souladu se
zákonem o veřejných rejstřících (zákon č. 304/2013 Sb.) jsou od roku 2014 pověřeny vedením rejstříku
spolků příslušné krajské soudy podle sídla spolku. Na příslušný rejstříkový soud byl převeden již existující
registr občanských sdružení s veškerými, v něm obsaženými, údaji.
Spolkům lze doporučit, aby se seznámily s přechodnými ustanoveními NOZ. V přechodných ustanoveních
NOZ jsou totiž nastaveny některé zákonné lhůty, které musí spolky dodržet, aby jejich činnost nebyla
v rozporu se zákonem. Zejména jsou důležitá přechodná ustanovení NOZ v § 3041 a následujících.
Části stanov spolku, které odporují donucujícím ustanovením NOZ, pozbyly závaznosti dnem nabytí
účinnosti NOZ (1. 1. 2014). Spolek musí nejpozději do 3 let od nabytí účinnosti NOZ, tedy do 1. 1. 2017
včetně, přizpůsobit své stanovy NOZ a doručit je příslušnému rejstříkovému soudu, u něhož je spolek
zapsán. V případě, že spolek toto neučiní, příslušný rejstříkový soud ho k tomu vyzve a stanoví dodatečnou
přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Pokud i takto dodatečně stanovená lhůta uplyne marně, soud
spolek na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší a nařídí jeho
likvidaci.
Další z přechodných ustanovení říká, že pokud název spolku odporuje ustanovením NOZ, musí spolek
přizpůsobit do 2 let ode dne nabytí účinnosti NOZ, tedy do 1. 1. 2016 včetně, svůj název požadavkům NOZ.
Obecná pravidla o názvech právnických osob jsou obsažena v NOZ v § 132 až 135 a zvláštní úprava názvů
spolků je dána ustanovením § 216. Podle tohoto ustanovení musí název spolku obsahovat označení právní
formy buď slovem, nebo stanovenou zkratkou. Slovní označení zní „spolek“ nebo „zapsaný spolek“,
stanovená zkratka je „z. s.“. Na tomto místě si lze položit otázku, jestli je název spolku v rozporu s výše
uvedenou právní úpravou, pokud název spolku (občanského sdružení) již obsahuje slovo spolek? Zde je
možné předpokládat, že obsahuje-li název spolku jako součást kmene názvu i slovo spolek, tak se jedná o
označení právní formy podle NOZ a název by tak nemusel obsahovat i označení právní formy ve smyslu
§ 216.
Spolky by si měly upravit vnitřní předpisy do podoby, která jim bude vyhovovat, jinak se budou muset řídit
dispozitivními ustanoveními NOZ. V praxi to znamená, že by si spolky měly porovnat stanovy se zněním
NOZ. Tam, kde doznají rozdílů, si musí posoudit, zda jsou v rozporu s donucujícími ustanovením NOZ,
potom jejich interní předpis v této části již pozbyl závaznosti, tam, kde zjistí rozdíl v dispozitivním
ustanovení, si musí zvážit, která úprava je pro ně vlastní a jak si představují svoji další činnost.
Odpověď na otázku, co musí obsahovat stanovy spolku, je uvedena v ustanovení § 218 NOZ, ve kterém je
stanovena jejich minimalistická verze jako výčet základních identifikačních znaků pro založení spolku
respektive jeho trvání. Těmito identifikátory jsou název a sídlo spolku, účel spolku, práva a povinnosti členů
vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, a určení statutárního
orgánu. Vše ostatní je na rozhodnutí spolku, ovšem za předpokladu že to nebude v rozporu s donucujícími
ustanoveními NOZ.
Pojem sídla (v tomto případě spolku) je vysvětleno v ustanovení § 136 NOZ. Nenaruší-li to klid a pořádek
v domě, může být sídlo spolku i v bytě (odst. 1). Vzhledem k tomu, že se spolky zapisují do veřejného
rejstříku, tak stačí, když je ve stanovách spolku uveden pouze název obce, kde je sídlo spolku. To může mít
praktický význam v případě změny adresy v rámci obce, kdy se nemusí měnit stanovy spolku, ale provede
se pouze změna adresy sídla spolku ve veřejném rejstříku spolků. Do veřejného rejstříku se zapisuje plná
adresa sídla spolku. U každé formy právnické osoby musí být jasný účel jejího založení. Spolek je vymezen
jako účelové společenství osob, charakterizované jejich společným zájmem, který naplňují společnou
činností. Je nutné rozlišovat mezi činností hlavní a činností vedlejší (doplňkovou). Na to může být navázáno
případné získání statusu veřejné prospěšnosti (§ 146 až 150 NOZ), s nímž budou v budoucnu spojeny
některé benefity, například v daňové oblasti. Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana
zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku
být nemůže. Vedlejší hospodářskou činností může spolek podnikat nebo provozovat jinou výdělečnou
činnost, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Případný
zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost, včetně správy spolku.
Určení práv a povinností členů nebo určení způsobu, jakým budou práva a povinnosti členům vznikat
obsahuje úpravu vzniku a zániku samotného členství ve spolku. To může být upraveno podle stanoveného
účelu spolku a způsobu činnosti spolkové samosprávy.
Vnitřní organizace spolku je záležitostí spolku. Zásada samosprávy spolku je vyjádřena tím, že je především
na stanovách, aby určily, jaké orgány spolek bude mít a jaká bude jejich působnost. Stejně tak je na
stanovách určit, jak se tyto orgány svolávají nebo obsazují. Zákonná úprava orgánů spolků a vnitřní
organizace spolku je tedy úpravou dispozitivní, která umožňuje spolkům upravit svou strukturu dle svého
uvážení, tedy s jakoukoliv organizační strukturou a libovolnými orgány. NOZ vymezuje (§ 243) orgány
spolku na dva povinné (obligatorní) – statutární orgán a nejvyšší orgán, a na další možné (fakultativní)
orgány, a to kontrolní komisi, rozhodčí komisi a další orgány. Statutární orgán spolku může být současně i
jeho nejvyšším orgánem (§ 247). Spolek musí rozhodnou, zda bude mít statutární orgán kolektivní nebo
individuální, a musí rozhodnout, kdo bude volit a odvolávat členy statutárního orgánu spolku. Pokud
stanovy neurčí jinak, řídí se volba a odvolání statutárního orgánu spolku NOZ a tím, kdo volí a odvolává
statutární orgán spolku je nejvyšší orgán spolku (§ 244). Statutární orgán spolku jako výkonný orgán je
povinný orgán spolku. Má výjimečné postavení mezi ostatními orgány či zástupci spolku. Statutární orgán
zastupuje spolek navenek. Spolek by měl zodpovědně zvážit, zda chce ustanovit současně nejvyšší orgán
spolku i jako statutární orgán spolku.
Pro označení orgánů spolku je stanoveno jediné omezení - označení orgánů spolku nesmí vzbuzovat klamný
dojem o jejich povaze (§ 243, poslední věta). Jinak je název a struktura orgánů spolku na rozhodnutí spolku.
Při rozhodování o orgánech spolku je nutné mít na zřeteli osobnostní možnosti spolku, respektive jeho
členů. Jinými slovy řečeno, spolek musí brát v úvahu nejen početnost své členské základny, ale také
schopnosti svých členů. Např. člen rozhodčí komise musí být zletilý, bezúhonný, plně svéprávný a nesmí
být současně členem statutárního orgánu spolku nebo kontrolní komise spolku. Vzhledem k náplni
kompetencí rozhodčí komise lze předpokládat u jejich členů i určitou odbornou zdatnost. Kontrolní komisi
spolku musí tvořit minimálně tří členové spolku. Dále není slučitelné členství v kontrolní komisi a ve
statutárním orgánu. To jsou namátkově uvedeny personální omezení pro obsazení některých spolkových
orgánů spolku.
Je důležité vědět, že v ustanovení § 159 NOZ se vymezuje hlavní obsah závazku člena voleného orgánu
spolku vůči spolku - „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, tak se zavazuje, že ji bude vykonávat
s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí“ (§ 159 odst. 1, věta první). Na člena voleného
orgánu spolku je tedy kladena odpovědnost za výkon svěřené funkce a člen voleného orgánu spolku by měl
mít patřičné řídící či odborné schopnosti. Přijetím funkce přejímá člen voleného orgánu závazek vůči
spolku, že bude jednat s péčí řádného hospodáře. Péče řádného hospodáře znamená, že se člen voleného
orgánu spolku bude starat o záležitosti spolku a svěřený majetek s dostatečnou předvídavostí, svědomitostí a
zodpovědností, tak aby nedošlo k jeho úbytku nebo znehodnocení, ale aby docházelo ke zhodnocení majetku
spolku. Ten, kdo vykonává svěřenou funkci s péčí řádného hospodáře, nemusí mít odborné znalosti, ale
musí mít dostatečné řídící schopnosti. Veškerá činnost člena voleného orgánu spolku musí být vykonávána
v zájmu a ve prospěch spolku. NOZ nově stanoví presumpci zavinění člena voleného orgánu spolku – „Má
se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí
funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky“ (§ 159 odst. 1, druhá věta). Ve smyslu
§ 2911 NOZ v případě, že někdo nejedná s péčí řádného hospodáře nebo toho není ani schopen, bude
použita domněnka nedbalosti. Pokud mezi případnou způsobenou škodou a takovým jednáním je příčinná
souvislost, odpovídá člen voleného orgánu spolku za porušení zákonné povinnosti a za protiprávní jednání.
Důkazní břemeno a povinnost tvrzení v takovém případě leží na osobě, která přijme funkci člena voleného
orgánu spolku. NOZ tímto preventivním ustanovením vymezuje pro všechny osoby přijímající nebo již
vykonávající funkci člena voleného orgánu spolku minimálně škodní odpovědnost za nedbalý výkon funkce,
pokud tato osoba přijme funkci člena voleného orgánu nebo v ní setrvá, byť musí vědět, že na ni znalostmi
nebo z jiných důvodů (např. zdravotních) nestačí.
Je nepochybné, že NOZ výslovně stanoví odpovědnost členů voleného orgánu spolku a klade na tyto členy
ucházející se o funkci ve volených orgánech spolku kvalitativně vyšší nároky. Určitá odpovědnost člena
voleného orgánu občanského sdružení byla již před nabytí účinnosti NOZ. Ale nebyla tak jednoznačně
vymezena a navíc nebyla podložena vyvratitelnou právní domněnkou presumpce zavinění. To vše je ještě
zdůrazněno u mysliveckých sdružení (spolků) jako uživatelů honiteb. Myslivost je činnost aprobovaná
státem a jeho veřejnou mocí. Tomu odpovídají jednak oprávnění, ale samozřejmě také povinnosti. A není to
jen zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění, (dále jen ZoM) a jeho prováděcí předpisy, ale také
další právní normy v platném znění jako např. zákon č. 214/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č.
289/1995 Sb., o lesích, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, včetně všech jejich prováděcích předpisů.
Přihlédneme-li k povinnostem stanoveným namátkově uvedenými předpisy, lze naprosto oprávněně tvrdit,
že např. na obecnou úpravu spolkového práva podle NOZ bude jinak nahlížet spolek založený za účelem
např. naplňování zájmu úhledného vyšívání bavlnkou oproti spolku založeného za účelem provádění
myslivosti vykonávané podle veřejnoprávního předpisu, kterým je ZoM. Tím jsem nijak nechtěl zlehčit
zálibu ve vyšívání nebo se dotknout lidí organizovaných v takovém spolku. Pouze jsem chtěl jako příklad
uvést rozdíl mezi spolky podle účelu jejich zaměření. Obecně mají právnické osoby – myslivecká sdružení
jako uživatelé honiteb mezi spolky zvláštní postavení, neboť musí splňovat předpoklady pro hospodaření
v honitbě a musí uspokojovat zájmy, k jejichž naplňování byl spolek založen. Vzhledem k tomu, že ZoM
rozlišuje myslivost a právo myslivosti, je nutné nejdříve vymezit základní pojmy. Myslivostí se podle § 2
písm. a) ZoM rozumí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti
ekosystému a spolkové činnosti směřující k udržení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého
národního kulturního dědictví. Právo myslivosti je podle § 2 písm. h) souhrn práv a povinností zvěř chránit,
cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a
shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. ZoM však tyto pojmy používá
nejednoznačně a v rozporu s logikou vlastního vymezení (např. § 2 písm. i) a § 17 odst. 1 a další), což však
není předmětem tohoto příspěvku, ale pro naše pojednání o spolkové činnosti a zvláštním postavením
mysliveckých spolků je dobré si tyto definice uvědomit.
Zabývat se výčtově všemi zákonnými i podzákonnými povinnostmi mysliveckých spolků jako právnických
osob daných v souvislosti s realizací výkonu (práva) myslivosti v honitbě by samo o sobě vydalo na
poměrně rozsáhlé dílo. Myslivecký spolek musí mít minimálně 3 fyzické členy s českou státní příslušností a
s platnými loveckými lístky, navrženou, a státní správou ustanovenou, mysliveckou stráž se statusem
veřejné osoby (před rokem 2010 byl pojem veřejný činitel) a ustanoveného mysliveckého hospodáře, musí
držet a používat v honitbě stanovený počet loveckých psů, apod. Na myslivecké spolky jsou kladeny další
zákonné nároky na splnění povinností, jejichž porušení je sankcionováno nezanedbatelnými finančními
částkami (např. § 63 – 64 ZoM nebo sankce za porušení na úseku ochrany zdraví lidí podle veterinárního
zákona a pod).
Z úhlu pohledu odpovědnosti člena voleného orgánu spolku je k zamyšlení postavení mysliveckého
hospodáře jako obligatorního „odborného zástupce“ uživatele honitby pro výkon práva myslivosti ve spojení
s jeho případným členstvím ve voleném kolektivním statutárním orgánu spolku. Ve smyslu výše uvedených
nároků kladených na člena voleného orgánu spolku podle NOZ a odpovědnosti mysliveckého hospodáře
podle ZoM se mi jeví spojení těchto dvou funkcí ve spolku ne příliš vhodnou, byť není vyloučená.
Shora uvedeným jsem chtěl upozornit na specifické postavení mysliveckých sdružení (spolků) v porovnání s
ostatními spolky. Proto nestačí pouze „znát“ novou obecnou úpravu spolkového práva obsaženou v NOZ,
ale důležité je umět ji aplikovat na vlastní podmínky mysliveckého sdružení (spolku) jako uživatele honitby
se všemi zvláštnostmi procesů myslivosti, respektive práva myslivosti. Může se zdát, že nová právní úprava
je složitá a komplikovaná, ale není tomu tak. NOZ především vytváří prostor pro to, aby si každý
myslivecký spolek vytvořil své vlastní závazné normy chování, které budou tvořit rámec jasných a
srozumitelných pravidel pro každého člena spolku, což je prvním, a základním, předpokladem pro jeho
bezproblémovou činnost.
Přestože přechodná ustanovení NOZ nechávají spolkům určitý prostor pro uvedení stávajících stanov spolku
do souladu s donucující právní úpravou NOZ, je vhodné doporučit, aby se spolky včas věnovaly této
problematice a sledovaly její vývoj. Také vzhledem k tomu, že stávající části stanov, které jsou od 1. 1. 2014
v rozporu s donucujícími ustanoveními NOZ, nejsou závazná, tudíž ve vztahu k členům se jich spolek
nemůže domáhat, což může za určitých okolností ztížit činnost spolků. Lze navrhnout, aby si myslivecká
sdružení nejprve důkladně rozmyslela, co zamýšlí, jakou cestou se chtějí vydat, jak má organizačně a
funkčně vypadat jejich spolek. Ještě jedna rada na závěr - není dobré se snažit regulovat úplně vše, protože
potom se může stát nemožné dodržovat svá vlastní pravidla.
JUDr. Jiří Kšica
Českomoravská myslivecká jednota, organizačně právní komise,
Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta
telefon: 545 134 002, 731 137 602
e-mail: [email protected]
Změny v mysliveckých dotacích
Ing. Jan Matouš, Krajský úřad Libereckého kraje
Pravidla poskytování finančních příspěvků na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření pro rok 2014 jsou
upraveny v části třetí Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních
příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti (dále jen nařízení vlády).
Příjem žádostí a administraci finančních příspěvků zajišťují místně příslušná pracoviště Krajské agentury
pro zemědělství a venkov. Těmito pracovišti v Libereckém kraji jsou:
 pro okres Liberec a okres Jablonec nad Nisou Agentura pro zemědělství a venkov Liberec - U Nisy
745/6a, 460 57 Liberec, tel.: 485 246 300 nebo 325, email: [email protected]
 pro okres Česká Lípa Agentura pro zemědělství a venkov Česká Lípa - Dubická 2362, 470 01 Česká
Lípa, tel.: 487 714 231 nebo 222, email: [email protected]
 pro okres Semily Agentura pro zemědělství a venkov Semily - Bítouchovská 1, 513 01 Semily, tel.:
481 655 718 nebo 716, email: [email protected]
Žádost se podává do 30. září 2014, a to současně se všemi náležitostmi a přílohami dle nařízení vlády.
V případě žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na chov a výcvik národních plemen loveckých psů se
žádosti podávají do 15. Listopadu 2014.
Předměty dotací zůstávají stejné:
1/ Finanční příspěvky na zlepšování životního prostředí zvěře - § 37 nařízení vlády
Podporovány jsou níže uvedené činnosti:
 založení nebo údržba zvěřních políček o max. výměře 1 ha,
 zřizování napajedel pro zvěř,
 pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových betonových nor na lov lišek,
 pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení,
 hnízdních budek pro vodní ptáky, kteří jsou zvěří,
 stacionárních a mobilních odchytových zařízení na prasata divoká.
Změnily se některé podmínky poskytování výše uvedených příspěvků:
 četnost lapacích zařízení max. 1 ks na 100 ha honitby (dříve na 250 ha),
 počet hnízdních budek max. 2 ks na 1 ha vodní plochy (dříve 3 ks),
 vypracování zápisu o instalaci zařízení přiložit již k žádosti o příspěvek, nikoliv dokládat později.
Předmět příspěvku
Jednotky
Sazba
Založení a údržba zvěřních políček
Kč/ha
5000
Zřizování napajedel pro zvěř
Kč/ks
1000
Pořízení nebo výroba a instalace betonové nory
Kč/ks
2000
Pořízení nebo výroba a instalace lapacích zařízení
Kč/ks
1000
Pořízení nebo výroba a instalace hnízdních budek
pro vodní ptáky
Kč/ks
250
Pořízení nebo výroba a instalace odchytových zařízení pro
prasata divoká
Kč/ks
8000
2/ Finanční příspěvky na podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního - § 38 nařízení vlády
Podporováno je vypuštění jedinců níže uvedených druhů zvěře, odchovaných nebo nakoupených, v
lokalitách jejich přirozeného výskytu a přístřešky pro koroptve:
 tetřev hlušec,
 tetřívek obecný,
 koroptev polní,
 zajíc polní,
 pořízení nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve.
Změny v podmínkách výše uvedených poskytování příspěvků:
 minimální počet vypuštěných zajíců stanoven na 10 kusů,
 poměr tetřívka obecného 1:1 (místo 1:4),
 příspěvek na přístřešek pro koroptve jednou za 5 let (dříve 10 let),
 kopie rozhodnutí o uznání honitby nebo kopie statistického výkazu o honitbě, stavu a lovu zvěře se
přikládá k žádosti ve všech případech, nejenom k žádostem o příspěvky k přístřeškům pro koroptve.
Předmět příspěvku
Jednotky
Sazba
Tetřev hlušec
Kč/ks
5000
Tetřívek obecný
Kč/ks
5000
Koroptev polní
Kč/ks
250
Zajíc polní
Kč/ks
1500
Pořízení/výroba a umístění přen. přístřešků pro koroptve
Kč/ks
200
3/ Finanční příspěvky na oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy - § 39 nařízení vlády:
Podporované druhy zvěře zůstávají beze změny, je zvýšená sazba za jedince jelena bílého.
Předmět příspěvku
Jednotky
Sazba
Koza bezoárová
Kč/Ks
1500
Jelen bílý
Kč/Ks
1500
4/ Finanční příspěvky na použití dravců v ochraně rostlin - § 40 nařízení vlády:
Podporovány jsou níže uvedené činnosti:
 výroba a instalace hnízdních podložek nebo budek pro dravce,
 výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) na zemědělské půdě.
Změny v podmínkách výše uvedených poskytování dotací:
 vypracování zápisu o instalaci zařízení přiložit již k žádosti o příspěvek, nikoliv dokládat později.
 nově není limitováno, za jak dlouho lze znovu žádat. Zřejmě se jedná o chybu v nařízení vlády, která
bude napravena.
Předmět příspěvku
Jednotky
Sazba
Výroba a instalace hnízdních podložek a budek
Kč/Ks
150
Výroba a rozmístění berliček na zemědělské půdě
Kč/Ks
40
5/ Finanční příspěvky na preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře –
§ 41 nařízení vlády:
Podporovány jsou níže uvedené činnosti:
 nákup a aplikace medikovaných premixů pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře,
 laboratorně provedené veterinární vyšetření směřující ke zjišťování nákaz v chovech zvěře s
výjimkou sérologických, virových a parazitických vyšetření nákaz hrazených Státní veterinární
správou.
Výše příspěvku zůstává 200 Kč/kg.
6/ Finanční příspěvky na chov a výcvik národních plemen loveckých psů - § 43 nařízení vlády
Příspěvek lze poskytnout za úspěšně vykonanou zkoušku psa z výkonu plemen českého teriéra nebo českého
fouska.
Žádost se podává do 15. listopadu daného roku, kdy byla zkouška vykonána.
Výše příspěvku zůstává 2000 Kč/zkouška.
7/ Finanční příspěvky na chov a výcvik loveckých dravců - § 44 nařízení vlády:
Podporován je úspěšný odchov loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu níže uvedených druhů:
• jestřáb lesní,
• sokol stěhovavý,
• raroh velký,
• orel skalní.
Žádost je třeba podat do 30. září daného roku, kdy byl dravec úspěšně odchován.
Dravec musí být v dobrém zdravotním stavu a fyzické kondici, přičemž tento stav lze fyzicky zkontrolovat
po dobu tří týdnů od data podání žádosti (dříve věk 1 - 7 měsíců).
Předmět příspěvku
Jednotky
Sazba
Jestřáb lesní
Kč/ks
7000
Sokol stěhovavý
Kč/ks
5000
Raroh velký
Kč/ks
5000
Orel skalní
Kč/ks
5000
Při velkém objemu požadovaných finančních prostředků na vybrané myslivecké činnosti mohou být finanční
příspěvky přiznány v poměrně nižší výši, než v jaké jsou požadovány. Finanční příspěvek se neposkytne,
jestliže by celková výše finančního příspěvku byla nižší než 1 000 Kč.
Více informací včetně podmínek a příloh, formuláře žádostí, přílohy:
http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/
http://zivotni-prostredi.kraj-lbc.cz/page339
Vážení přátelé myslivci, účastníci konference!
Letošní mysliveckou konferenci připravil Okresní myslivecký spolek v Liberci po diskusi v krajské
myslivecké radě ve spolupráci s Krajským úřadem Libereckého kraje a jeho pracovníky Ing. Karlem Popem
a Ing. Janem Matoušem.
Hlavním cílem konference bylo seznámit myslivce a uživatele honiteb s problematikou veterinární péče v
Libereckém kraji, upozornit na výskyt některých predátorů a jejich vliv na drobnou zvěř i možnosti
omezování jejich výskytu. Samostatnou kapitolou pak byla otázka nového občanského zákoníku a jeho
vztahu k mysliveckým spolkům.
Přednášející jsme vybrali z řad erudovaných odborníků Krajské veterinární správy (MVDr. Jindřich
Dvořák), vysokoškolských pracovníků (Ing. Miloš Ježek Ph.D. – Česká zemědělská universita Praha, JUDr.
Jiří Kšica – Mendelova universita Brno a předseda právní komise ČMMJ). Ti samotní byli zárukou
kvalitních přednášek a myslím, že nezklamali. Přednášky byly poutavé a adresné, doplněné poznatky z
praxe jednotlivých oborů.
Věřím, že Vám všem, kteří jste se konference zúčastnili, přineslo dnešní sobotní dopoledne poznatky, které
budete schopni aplikovat do myslivecké i spolkové činnosti a přispělo tak ke zlepšení práce v jednotlivých
honitbách.
Na závěr mi dovolte poděkovat již dříve jmenovaným zástupcům krajského úřadu, všem třem přednášejícím
i trubačům Valdštejnského kvarteta, kteří splnili svůj úkol na jedničku a doufám, že se příští rok opět
sejdeme na další myslivecké konferenci.
Myslivosti zdar!
Josef Žďárský, předseda OMS Liberec

Podobné dokumenty

GPS telemetrie černé zvěře

GPS telemetrie černé zvěře zemědělských porostech. Vysoká početnost prasete divokého ovšem nezpůsobuje jen ekonomické škody na zemědělství, ale představuje také velké nebezpečí z pohledu přenosu nemocí na hospodářská a domác...

Více

Silva 2010 - Silva Bohemica

Silva 2010 - Silva Bohemica Velké množství sněhu ve vyšších polohách bude způsobovat vyšší úmrtnost čerstvě narozených selátek divokých prasat. V  březnu myslivci provádí sčítání zvěře. Srncům dorostly parůžky, které jsou zat...

Více

myslivecký 1 - OMS Karlovy Vary

myslivecký 1 - OMS Karlovy Vary to, co si myslím a říkám již velmi dlouhou dobu, že naše tři OMSy – Karlovarský, Sokolovský a Chebský umí a jsou schopny velmi dobře a efektivně spolupracovat, a to díky především několika velmi ob...

Více

neprodejné - OMS Karlovy Vary

neprodejné - OMS Karlovy Vary bych si Vás, všechny členy Českomoravské myslivecké jednoty, jako každý rok v tuto především také pozvat na již tradiční Myslivecký ples Okresního mysliveckého spolku Karlovy Vary, který se uskuteč...

Více

Dne 11. 4. 2015

Dne 11. 4. 2015 Keprta a Ing. Pavel Štefek. Budeme vynakládat co největší úsilí, aby se z našeho zpravodaje stal pravidelně vycházející občasník, ve kterém budete moci naleznout nejdůležitější informace týkající s...

Více

č. 28 - Česká a slovenská etologická společnost

č. 28  - Česká a slovenská etologická společnost překvapovat. Sedl kupříkladu k pianu a několik hodin hrál bravurně z paměti moderní muziku. Pak se ukázalo, že má také velký talent na jazyky, přestože nevím přesně, kolik jich bylo. Byla jich ale ...

Více

2013-03 AK ASF

2013-03 AK ASF  Při výskytu nastolena přísná karanténní opatření, opatření v oblasti biologické bezpečnosti, kontrola pohybu zvířat

Více