Stáhnout

1

Vážení čtenáři a čtenářky,
začíná nám březen a to znamená, že vychází i náš třídní časopis Fénix.
Opět se můžete těšit na stálé rubriky. S tímto měsícem jsme si dovolily
přidat i jednu novou - Zábava. Doufáme, že se vám náš časopis bude
líbit.
Za časopis Fénix,
Hana Vojtová Radka Smělá


Šéfredaktorky: Hana Vojtová, Radka Smělá
Grafici: Jiří Jaroš, Radka Smělá
Korektor: Hana Vojtová, Radka Smělá
Redakční rada: Hana Vojtová, Radka Smělá

2
Pranostiky na BREZEN

Vážení a milí,
měsíc se s měsícem sešel a začal nám březen. Ráda bych vám sdělila, jaké
pranostiky se váží k tomuto měsíci.


Březen, za kamna vlezem.
Jestli březen kožich stáhl.
Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v roce.
Marec chytá za palec.
V březnu sedlák stromy ořezává, ale kabát ještě nesundává.
Březnový sníh zbavuje pih.
Březen mokrý, deštivý, úrodě se protiví.


1. 3.
Sv. Eudoxie psa až po uši zavěje.
2. 3.
sv. Anežce od kamen se nechce.
3. 3.
Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.
6. 3.
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
7. 3.
Praví sv. Tomáš: jez doma, co máš, a u lidí, co ti darují

3

10. 3.
Mrzne-li na den 40 mučedníků, mrzne ještě 40 nocí.
12. 3.
Na sv. Řehoře plavou ledy do moře a čápi letí od moře.
17. 3.
Je-li na Gertrudu slunno, bývá zahradníkům volno. V kožichu
sij jařinu, v košili ozimu.
19. 3.
Pěkný den na s. Josefa zvěstuje dobrý rok.
20.3.
Na svatého Jáchyma, tuhá zima končívá.
25. 3.
Mnoho hvězd ráno na Zvěstování, rolníkovy starosti vyhání.
25. 3.
Panny Marie zvěstování, vlašťoviček přivítání.


Hana Vojtová
Zdroj: Pranostiky šumavského lidu (2010)
Zdroj obrázku: http://kalendar.beda.cz/pranostiky-ameteorologie

4

Tentokrát bych vás ráda seznámila s druhým dílem mé oblíbené trilogie
Hunger Games. I když první část knihy mě zase tolik nezaujala, tak
musím říci, že druhá byla naprosto neuvěřitelná. Objevilo se zde mnoho
zajímavých postav, nových zápletek a Cina se překonával při tvorbě šatů
pro Katniss. Většinou platí, že první díl je nejlepší. Ale zde autorka píše
lépe a lépe. U druhého dílu se určitě nudit nebudete.


Katniss a Peeta stráví krátký čas opět ve Dvanáctém kraji, kde
proběhne několik změn – například se změní vedení, zpřísní se tresty,
zapne se elektrický proud do plotu kolem kraje a další. Poté se vydávají
na okružní jízdu po všech krajích Panemu. V každém kraji mají krátký
proslov – mají bavit lidi, pokračovat v televizní show Hladových her.
Jenže Katniss obyvatele Panemu inspiruje ke vzpouře (když chtěla sníst
jedovaté bobule, aby se nemuseli s Peetou vzájemně zabít ve Hrách) a
pomalu se schyluje k revoluci. Prezident Snow však neponechá nic
náhodě a snaží se Katniss odstranit. O 75. Hrách uspořádá překvapení
– do Her se tentokrát bude vybírat z bývalých vítězů. Katniss a Peeta
musí opět do arény. Prezident Snow doufal, že ji někdo zabije. Jenže
nepočítal s tím, že se jeho plán zvrtne…

5

Předminulý rok (2013) byl druhý díl zfilmován. Obsazení herců se
nemění, pouze bych chtěla zmínit například roli Stanleyho Tucci, který
ztvárnil postavu Caesara (ano, objevil se už v prvním díle, ale tam jsem
se o něm nezmiňovala). Na této postavě se mi líbí její nestrannost – je
loajální a poslušný vůči Snowovi a Kapitolu, ale zároveň svým způsobem
pomáhá soutěžícím. Snaží se je co nejlépe předvést divákům, je vtipný,
zábavný. Roli Finnicka si zahrál Sam Claflin. Upřímně, Finnick se nedá
nijak opsat – je prostě boží.
Musím říci, že se mi tento díl líbil více než první. Je zde mnohem více
propracovaná grafika, úžasné efekty, výkony herců jsou opět výborné,
kostýmy jsou neuvěřitelné. Dále bych chtěla zmínit fakt, že oproti knize,
ve filmu můžeme vidět, i co se děje mimo Katnissin obzor. Například zde
můžeme vidět Snowovu vnučku, co se děje v krajích v průběhu Her nebo
situaci v Kapitolu. Dále bych chtěla ocenit hudební scénu, kterou
obstaral James Newton Howard. Samozřejmě opět zde chybí určité
informace, které zazněly v knize. Ale i přesto je film, podle mého názoru,
výborně zpracován.


Radka Smělá
http://www.csfd.cz/film/314949-hunger-games-vrazedna-pomsta/

6

Narozena: 23. 11. 1992 v Nashville, Tennessee, USA. Je velmi mladá
úspěšná modelka, herečka, textařka a zpěvačka.
Rodiče jí dali jméno Destiny Hope, protože věřili, že by mohla dokázat
velké věci. A my si určitě myslíme, že velké věci dokázala, vždyť se
podívejte, jak je známá po celém světě. Později ale dostala přezdívku
"Smiley" z toho vznikla Miley. Což je taky hezké jméno, bohužel už ale
nevystihuje takové poselství.


Miley vydala už 14 alb, ale 10 z nich se vztahuje k seriálu Hannah
Montana, ve kterém se nejvíce proslavila. Dále si také zahrála ve filmech
jako LOL, Last song a Hannah Montana. Ve filmu a seriálu Hannah
Montana si zahrála společně se svým otcem Billim Rayem Cyrusem,
který hrál i jejího seriálového otce.
V roce 2013 zahodila vizáž dětské hvězdy a to tím, že rapidně změnila
styl a vystupování. Natočila několik odvážnějších videoklipů jako
například Wrecking ball a We can´t stop.
Nám se její hudba líbí, a i když měla předtím krásné vlasy, nová vizáž se
rozhodně projevila lépe v hudbě. Za to má od nás palec nahoru.


Top 10
WreckingBall
TheClimb
WeCan't Stop
When I Look At You
Stay
Can'tBeTamed
Breathe On Me
7 Things
WhoOwns My Heart
I Miss You


Hana Ventluková a Nikola Košínová

7
Lidská vlajka

V tomto díle se podíváme na cvik lidská vlajka.


Lidská vlajka je bezpochyby jedním z nejlepších cviků, které ve street
workoutu můžete dosáhnout. Pokouší se o ni téměř každý, kdo se street
workoutu věnuje. Dle mého názoru, je také vizuálně nejpůsobivější
ukázka síly demonstrovaná cvičením s vlastním tělem, se kterou někdo
může přijít.


Jaké svaly tento cvik zatěžuje?
I když považuji lidskou vlajku za cvik na celé tělo, tak nejvíce
zatěžované svaly jsou delty, záda a šikmé svaly břišní.
Co je na tento cvik potřeba?
Pro úspěšné provedení tohoto cviku budete potřebovat dobrý
silový základ ze cviků, jako jsou shyby a kliky ve stojce.
Jak na to?
Důležité je dobře se chytnout. Nejlepší způsob trénování lidské
vlajky je použít nějakou svislou tyč (nejlépe sloup). Horní rukou
uchopíme tyč nadhmatem, zatímco spodní rukou uchopíme tyč
podhmatem. Zmáčkněte silně tyč a pokusíme se udržet tělo tak
rovně, jak jen to jde.


Na co si dát pozor?
Při začátcích je třeba si dát pozor na to, aby člověk perfektně
ovládal techniku shybů a kliků ve stojce  důležité, aby se
předešlo různým zraněním ramen.
Co když pro mě začne být lidská vlajka moc lehká?
Někdo si na mě může stoupnout a já se budu snažit vydržet ve
vlajce co nejdéle.


Radek Netolický

8
Zajímavosti

Selfíčko
Místopředseda Senátu a budoucí prezidentský kandidát
Škromach byl v televizi zastižen, jak při pietním průvodu
v Terezíně si fotí selfie. Možná měl být spíše v Letech: mezi
prasaty by zapadl.
Bubliny
Polští středoškolští studenti doporučují proti stresu praskat
bublinkovou fólii. 1 minuta praskání vás prý uvolní více než 30
minut relaxační masáže. To se bude na konci školního roku
hodit.
Narozeniny
Šestnáctiletá slečna z Prahy pořádala ve svém domě
narozeninovou party, ze které na Facebooku udělala veřejnou
událost. Domů ji tak dorazilo na 60 lidí, z nichž znala pouze tři.
Výsledek: Škoda půl milionu. Není divu, v tolika lidech museli při
každém zvednutí prstů něco rozbít. Pokud tedy nemají vilu jako
Mynář.
Narozeniny podruhé
Opačný problém řešila matka prvňáčka z britského Plymouthu
vskutku originálně. Její syn pozval na narozeninovou oslavu
v umělém lyžařském středisku jednoho svého spolužáka. Ten
však upřednostnil své prarodiče. Za pár dní ze školy přinesl
obálku s fakturou na 15,95 liber (570 Kč) jako poplatek za
nedostavení se na párty. Přiloženo bylo i bankovní spojení na
zhrzenou matku. Hlavně, aby ani penny nepřišla nazmar.
Terorismus
Viděli jste poslední díl Hobita? Devítiletého hocha z Texasu
uchvátil tak, že si pořídil maketu Prstenu Moci. Byl kvůli němu
již potřetí podmínečně vyloučen ze školy (předtím proto, že
jednomu spolužákovi řekl, že je černý (je) a později proto, že
přinesl do školy encyklopedii, ve které byl i podrobný popis lidské
reprodukce. Nyní byl vyloučen na této velmi pokrokové škole kvůli
teroristické hrozbě, kterou představoval pro své spolužáky, když
jim vyprávěl, že je tímto prstenem dokáže nechat všechny
ovládnout. Mordor rozšiřuje svoje území stále více na Západ a
Velký Bratr Sauron se dívá, takže obezřetnost je na místě.


Jiří Šplíchal

9
Zábava

Vážení čtenáři, počínajícím měsícem březen jsem si pro vás připravila
novou rubriku s názvem Zábava. Můžete si zde vyzkoušet, jak jste dobří v
hádankách (odpovědi jsou vždy na konci článku), dozvíte se nějaké nové
vtipy a procvičíte si i svůj zrak v optických klamech. Pevně doufám, že si
každý najde alespoň chvilku pro sebe na kousek zábavy."


HÁDANKY
Kdo má vpředu dvě oči, ale vzadu ještě spoustu dalších?
Neustále to mění tvar, ale přesto je to kulaté. Co je to?
Co bylo první - kuře nebo vejce?
Tři muži se potápějí v řece, ale když vylezou z vody, jenom dva
mají mokré vlasy. Jak je to možné?
Některé měsíce mají 31 dnů. Kolik jich má 28 dnů.
Který čtyřnohý přítel je člověku nejmilejší?


VTIPY
Pepíček říká: "Mami, představ si, že jsem dostal jedničku z
matematiky."
"Opravdu?"
"Ne, jenom si to představ."
"Pepíčku, proč dáváš té slepici žrát čokoládu?" ptá se maminka.
Pepíček odpoví: "Přeci aby snášela kinder vajíčko."
Přijde babička k doktorovi. Doktor se jí ptá: "Proč máte na břiše
brýle?"
"Vždyť jste mi řekl, že mám slepé střevo."
Hádají se:
Wikipedia: "Já vím všechno!"
Google: "Já najdu všechno!"
Facebook: "Já znám všechny!"
Internet: "Beze mě jste všichni namydlení!"
Elektřina: "A tak se uklidníme, jo?!"
Potkají se dvě blondýnky: "Včera jsem byla na těhotenském
testu."
"Fakt, jo? A byly tam těžké otázky?"

10

OPTICKÉ KLAMY
Co vidíte, kachnu nebo králíka?
Hráč na saxofon nebo obličej mladé ženy?
Nějaké tvary nebo nápis "LIFT"?


ODPOVĚDI - Hádanky
Páv
Měsíc
Vejce. Dinosauři již kladli vejce, ale kuřata v té době
nebyla
Třetí muž je holohlavý
Všechny měsíce mají 28 dní
Postel


Hana Vojtová

11
Temno

Nyní přichází chvíle, kdy i já přispěji něčím na stránky Fénixe. Dlouho
jsem přemýšlel, co mám napsat, aby to bylo dost osobní a přitom
zábavné a bez použití internetu. Na nic jsem samozřejmě nepřišel.
Naštěstí se objevila naše paní učitelka třídní se žádostí o to, aby někdo
napsal povídku na téma Blackout do nějaké, jistě velmi ekologické,
soutěže. Já jsem jednu takovou napsal, a jelikož jsem člověk velice
hospodárný, rozhodl jsem se ji vložit i do časopisu. Toto spojení
užitečného s potřebným si můžete přečíst právě teď.


Koncert se začal pomalu rozjíždět a diváci se nechávali pohltit
hudbou. V napráskaném sále zuřila kytara v neskutečném rifu, který
bouřil z obrovských reproduktorů. Rty udávaly slova do mikrofonů,
která se vyrývala rozjásaným fanoušků do hlav. Ti, celí zapocení, pařili
nebo si úzkostlivě hlídali svoje místečko v první lajně úplně vepředu a
hypnoticky sledovali hudebníky oslněnýma očima září reflektorů. Sem
tam se někdo vysápal až na pódium, aby vzápětí skočil do toho moře
rukou a nechal se odnést až dozadu ke zvukaři.
Teď právě tímto způsobem dozadu doplul jeden kluk s rozzářeným
zrakem. Sundal si promočené tričko a odpotácel se k osvícenému baru,
aby si dal vychlazené pivo. Rychle ho vypil a odběhl zase zpět do toho
největšího kotle za zpěvu strhujícího refrénu.
Já jsem to všechno sledoval a užíval si atmosféru pulzujícího klubu
přecpaného lidmi. Písnička dohrála a zpěvák za ohromného jásotu
ohlásil další. Byla to moje nejoblíbenější a tak jsem se začal cpát
dopředu, abych si taky skočil. Prodírám se lesem těl a bubínky mi trhají
decibely skvělé hudby. Už jsem se prodral i ke skupině kamarádů, kteří
tančí ve víru šíleného tempa, přidávám se k nim a začínám si zpívat,
protože ten skvělý text znám přeci nazpaměť.

12

Modrá, červená a žlutá světla osvětlují holky kousek od nás, když
v tom se po sále rozplynula tma. První vteřiny si to ani neuvědomuji,
začínám se smát, to je přeci dobrý vtip, takhle zhasnout. Zepředu je
ještě slyšet zmatený a zpomalující rytmus bubeníka, který po chvíli taky
umlkne. Lidi kolem sice skandují, ale už to není tak živý zvuk, jako před
chvílí. Slyším, jak kamarád, který stojí vedle mě říká, že už to trvá nějak
dlouho a že by zase mohli začít. Dav se ztišil ještě víc a kolem nás se
začaly rozsvěcovat displeje mobilů. Odněkud se ozve hlas zpěváka, který
volá, že vypadla elektrika, ale že to určitě nebude trvat dlouho.
To je přeci jasné, elektrika nevypadává na dlouho. Bubeník, který
jako jediný má bicí funkční, začal hrát sólo. Atmosféra se zase uvolňuje
a děláme si srandu z elektrikářů. Je to vtipné, když si nevidíme do
ksichtu. Po půlhodině odchází první lidé, my čekáme, za chvíli už to
přece bude svítit ne? Lidé se trousí dál, až se nakonec z jedné strany
ozve hlas ohlašující konec koncertu a vyzívající nás, abychom odešli.
„Tak jdeme taky, ne?“ říká kámoš. Je to sranda se jen za matného
světla z mobilu vymotávat ven. Nakonec stojíme před klubem. Všichni
jsme vcelku zklamaní, ale zároveň fascinováni temným městem.
Žádné ozářené budovy, ani pouliční osvětlení, jen sem tam projede
auto a prosvítí temnotu. Na protějším chodníku spěchají nějací manželé
nastrojení z plesu a svítí si baterkou. Kamarádi se postupně rozcházejí,
až zůstanu sám s potemnělým světem. Vlastně není až tak potemnělý,
na obloze svítí měsíc a hvězdy, vzdálené galaxie zase vládnou nad
městskou klenbou. Je to úchvatný a velmi neobvyklý pohled.
Kráčím dál prázdnotou a z dálky se ozývá siréna sanitky. Je to dost
nepřirozený až skoro zvrácený zvuk v porovnání se slavnostně
nastrojenou oblohou. Jdu dál a uvědomuji si, že ta ulice je docela
prázdná a docela strašidelná. V téhle tmě se jistě může schovat každý
pobuda, nebo nějaký feťák. Musím se otáčet. Co když za mnou někdo
jde? Teď jsem určitě slyšel kroky. Nebo to bylo něco jiného? Světlo lamp
by mi alespoň dodalo pocit bezpečí.
Vystrašený se dostávám do naší bytovky, automaticky sahám po
vypínači, ale pak si uvědomím, že vypadl proud. Tak to výtah taky
nepojede. „Do háje, to musím jít po schodech až nahoru?“ Ufuněný
přicházím ke dveřím a hledám klíče.

13

Který pak je asi ten správný? A kde je vůbec klíčová dírka. Další
pokažený pokus o strefení zámku mě vyvádí z míry. Kdyby se mi aspoň
nevybil telefon, měl bych trochu světla.
Konečně jsem uvnitř, na zuby ani pyžamo nemám chuť, tak hned lezu
do postele. „Kurňa, kterej blbec tady nechal tu židli.“ Nakopl jsem si
palec. Konečně si lehám. To byl, ale trapnej koncert, doufám, že zítra už
bude elektrika fungovat, musím o tom napsat kamarádce na Facebook.
Černé kruhy temnoty se propadají do větších hlubin, v pravidelném
oddechování spáče. Hladina se uklidňuje a z mlhy se vynořuje zmatený
obraz. Objevuje se náměstí. Na vydlážděném prostoru vládne chaos,
pobíhají zde lidé lační po jakékoli informaci. „Co se stalo?“ „Máte někdo
baterky na prodej?“ „Prodám palivové dřevo, sto korun za poleno.“
„Tolik peněz? Vždyť my nemáme na čem vařit jídlo.“ Davem se prodírá
policejní vůz. „Občané: Kdo bude přistižen při rabování, bude podle
rozkazu popraven bez soudního procesu.“
Obraz se tříští, jako když dítě hodí kámen do jezera. Vlny se uklidňují
a objevuje se další. V operačním sále se doktoři sklánějí nad pacientem,
mají oblečení potřísněné krví a jejich oči značí velkou vyčerpanost.
„Pane kolego? Jak dlouho bude trvat operace?“ „Nevím, možná dvě
hodiny.“ Druhý na to odpoví: „Dvě hodiny? Generátor poběží maximálně
půl hodiny.“ „Ale pane kolego. Pacient nemá šanci bez přístrojů.“
Odpoví první: „Já vím…“ ozve se zdrceně. Následuje ticho. Na čelech
vyráží pot. Nervozita prochází sálem. Náhle zářivka zabliká a místností
se rozlije krutá tma.
Tmou se ozývá děsivý chechot. Musím utéci. Támhle je možná světlo.
Rychlá chůze se mění v běh. Zleva se ozve šílený skřípot. Kudy? Dusot
zběsilého úprku zaniká v mrtvolné černi. Kužel světla vychází jakoby ze
dveří. Rychle, ty dveře se zavírají. Už prosvítá jen malý proužek. „Né, já
tu nechci zůstat.“ Ztrácím pevnost pod nohama a padám někam dolů,
jiskřička naděje se ztrácí.
Spáč se cuknutím udýchaně probere. Pomalu si uvědomuje sám sebe
a zjišťuje, že leží doma v posteli. Zmateně mumlá něco o nočních
můrách. Jeho zpocené tělo se vyhrabává z peřiny a asi jde na záchod.
Ruka malátně, ale s jistotou každodenně opakované činnosti sahá na
vypínač.
Ztemnělým pokojem se ozvalo jeho výrazné klapnutí …


Rudolf Požár

14

The Crew je hra vyvinutá a publikovaná Ubisoftem. Jedná se o online
automobilovou závodní hru, která Vám dá možnost zasednout za volant
nejednoho silného stroje, který si budete moci časem upravit. Poté, co si
na začátku hry vyberete svého prvního „mazlíka“, se vydáte po
rozlehlých silnicích USA.
Jak je již v úvodu uvedeno, jedná se o online hru, je tedy jasné, že
hlavním tahákem hry je možnost hrát se svými přáteli. Spolu s nimi si
můžete založit až 4 členný tým a společně se následně účastnit závodů
a drtit jeden časový rekord za druhým. Následně, až trochu zahřejete
pneumatiky a vyděláte nějaký ten peníz, se můžete dát do úpravy svého
vozidla. Vylepšovat ho lze jak po výkonnostní, tak i po designové
stránce. Je tedy jen na Vás, zda budete mít auto, které bude vypadat
jako šrot a bude jezdit 400km/h, jako ze zlata a bude jezdit 60km/h a
nebo něco mezitím.
Hra vyšla na PC, PS4 a XBOX ONE.


David a Martin Kmochovi
zdroj: herní pořad RE-PLAY 3s29 (5:20-8:46)
https://www.youtube.com/watch?v=xgkhWsVN57o#t=527
herní pořad RE-PLAY 4s50 (16:06-19:39)
https://www.youtube.com/watch?v=kak4fCkXx9A

15

Drazí čtenáři,
je tu další číslo časopisu a tudíž i další část mojí povídky. Tak žádné
otálení a šup sem s ní...


Příští ráno se Charlie probudil o něco dříve než obvykle. Byla ještě
tma a zbytek domu - matka, otec, služka a kuchařka - spal. Charlie se
převlékl a vyndal ze své brašny sešit aritmetiky. Čekaly ho závěrečné
zkoušky a on namísto toho, aby se učil, se potuloval londýnskými
uličkami. Charlie nesnášel aritmetiku. Nemohl si zapamatovat za nic na
světě číslice. Ten samý problém měl i v historii - letopočty. Zatímco
seděl u stolu, probudil se zbytek domu. Otec se chystal do úřadu. Měla
k nim přijít inspekce. Matka s kuchařkou chystaly snídani a služebná
se starala o zvířata - dva psy, čtyři andulky v pracovně a kočku. Charlie
sešel dolu do jídelny, kde již seděli všichni obyvatelé domu. „Vyspali
jsme se do růžova, milostpane!“ rýpl si otec do syna. To určitě, pomyslel
si Charlie v duchu, ale raději nic neříkal. Matka hodila po hlavě rodiny
zamračený obličej a ignorovala to. „Co studia?“ tázal se otec a
pokračoval: „Zajisté umíš!“. „Ovšem, že umím. Jak také jinak.“ dodal
Charlie a posadil na již jediné volné místo vedle služky Anabeth.
Po snídani se vydal do školy. Cestou kolem katedrály si všiml, že se
tam něco děje. Přišel blíže a všiml si, že tu leží dvě bezvládná těla. Rád
by tu postával a snažil se zachytit aspoň útržky rozhovorů, ale nemohl.
Musel do školy. Asi po dvaceti minutách cesty dorazil k budově s
mohutnými vraty, kde postával nevrlý školník a zuřivě hleděl na
každého, kdo kolem něj prošel. „Myslíš si, že seš něco ekstra?! Jen se
nedělej, já tě slyšel!“ zahartusil školník na jednoho ze studentů, který se
jen trochu pousmál. Charlie to raději ignoroval a pokračoval v cestě.
Prošel vraty a ocitl se na obrovském nádvoří. Podél celého nádvoří byly
vchody do jednotlivých budov. Nalevo dívky, vpravo chlapci a uprostřed
kantoři. Na Charlieho rameni se ocitla čísi ruka. Otočil se a uviděl tvář
profesora matematiky.

16

„Doufám, že jste si vědom svého prospěchu!“ řekl mu hubený člověk s
kotletami a brýlemi na nose. Tak to je tedy profesor matematiky a
fyziky, Jupiter Ch. Smith. Nebyl sice moc přísný, ale život znepříjemnit
dokázal - učil matematiku. „Pokud dnešní písemnou práci opět napíšete
špatně, dostanete v celkové klasifikaci nedostatečnou.“ dodal kantor a
odkráčel k prostřední budově, kde se k němu připojil jiný kantor. Ano,
Charlie si toho byl vědom, ale co má dělat, když mu aritmetika prostě
neleze do hlavy.
Ve třídě se ozývalo jen slabé štěbetání. Vypadalo to, že si všichni
povídají o tom, co se stalo dnes v noci. Po chvíli přišel profesor Smith do
třídy a v podpaží si nesl sešity. „Petersone, rozdejte sešity!“ pronesl
kantor a podal sešity kulatému chlapci v první lavici. Byl to syn řezníka.
Obtloustlý chlapec menšího vzrůstu. On také patřil k těm, komu nejdou
počty. Ne, že by v ostatních předmětech exceloval, ale stejně je tu jenom
proto, že jeho otec dává celkem slušné sponzorské dary.
Hodina aritmetiky proběhla celkem v klidu. Charlie něco sesmolil
a modlil se, aby měl aspoň něco správně. Při odchodu ze třídy si jej
odchytl Smith. „Počkejte, Browne! Podíváme se na tu vaši písemnou
práci!“ Smith vzal Charlieho sešit a nahlédl do něj. „No vidíte, že to jde!“
pokračoval Smith, „Není to tak špatné. Vypadá to na... dobrou!“
Charliemu spadl kámen ze srdce. Prolezl. Sice s dostatečnou, ale bude
dál pokračovat ve studiích. „Děkuji, pane!“ řekl ještě roztřeseným
hlasem Charlie, když odcházel ze třídy. „Mně nemáte proč děkovat.“
usmál se profesor, když za ním zavíral dveře od třídy. Charlie se opřel o
zeď a zhluboka se nadechl.
Další hodiny - biologie, historie a fyzika - utekly jako voda. Cestou
ze školy se Charlie ještě stavil v městské knihovně. Profesor Whitkiss,
učitel historie, jim dal nějaké úkoly, i když ví, že je dnes večer Jarní
slavnost. Oslava jarní rovnodennosti, celkem silná tradice v této části
Londýna. V knihovně pracoval starší muž protivných mravů. Stačilo,
když jste si jen trochu kýchli a on na vás hned sesílá hromy a blesky, že
jste v knihovně a že tu bude ticho. Jmenoval se August Legster. Strašně
protivný člověk. Charlie vešel do knihovny po bílých mramorových
schodech lemovaných sochami. Byly to sochy učených lidí a známých
objevitelů. Nad vchodem do knihovny dřímala kamenná sova. Prý to má
být symbol moudrosti, zřejmě to přejali od Římanů. Když Charlie vešel,
uviděl velké pozdvižení. Knihovník Legster nadával jednomu muži, že
vrátil knihu celou upatlanou.

17

„To si zaplatíte!“ vyhrožoval podsaditý muž s brýlemi na nose. „V
takovém stavu vrátit majetek města! Vy jste se snad zbláznil!“ supěl
knihovník a při tom mával ulepenou knihou nad hlavou. Byl tak
rozzuřený, že si ani nevšiml fronty, která se dělala u jeho stolu. „No jo!
To je najednou spěchu, že jó!“ zahartusil ještě jednou knihovník a začal
vyřizovat půjčky knih. Na Charlieho přišla řada asi až po hodině a
stejně nepořídil. „Anglická revoluce, říkáš“' otázal se Legster a
prohledával štusy papírů, na kterých byl napsán seznam všech knih.
„Je mi líto, ale už si ji někdo vypůjčil! Přijď zítra.“ dořekl, když pročetl
všechny seznamy. No, super, pomyslel si Charlie. Jak asi udělám
domácí cvičení bez té knihy. Charlie se rozloučil a odešel z knihovny. Po
chvíli ho dohnal malý chlapec se zrzavými vlasy. Mohlo mu být asi deset
let. „Ty jsi říkal, že potřebuješ knihu o anglické revoluci?“ páčil ze sebe
udýchaně a při tom se držel za kolena. Charlie jen pokýval hlavou a
přemýšlel nad tím, koho mu připomíná. „Nejsi ty náhodou mladší bratr
Stephana Newtona?“ zeptal se a prohlížel si ho. „Jo to sem!“ odpověděl
malý zrzek, ale netvářil se, že by z toho byl zrovna nadšený. „A proč ses
mě na to ptal? Víš snad o někom, kdo tu knihu má?“ dodal Charlie.
„Jasně že vím. Před chvílí si ji Steph vypůjčil. Tak jestli chceš, tak mu
řeknu a on ti jí půjčí...“
Zrzek a Charlie se dohodli, kde se sejdou a Charlie odešel domu.
Tam již byli v plném proudu přípravy na večerní slavnost.


Jiří Jaroš

18