v osTRA\Ť-HoŠŤÁLKo\.ICÍcH

AL|a Mus. Mjr1ýi.k' Sci. src'
LXXXIST
116. 1997
PALEoLITICKÁ sTAMcE NA ..DÚtsEČKU.
v osTRA\Ť-HoŠŤÁLKo\.ICÍcH
LA 5TATIoN PAŤÍoÍ,ITHIQL'E
'.DUBEČEK"A osTRAvA HosŤÁLKo\'IcE
PETR NERUDA
|' Í,olol]AA GEoMoRFoLoolÉ
Lokalitajc umístěnlna táhlémhřbetuvýchodněobce Hošiálkovicev oko]íkóty
253' !j. 237 mm od jiŽnihoa l52 mnr od západního
okaje maPového
listu 15.432'Na
celép]ošelokalitylzc určit2 koncentíace
industde,kleréjsou všakpropojenyojedině.
Lýminá]ezy.LakŽcjejichohÍaničeni.ie
poněkudpÍoblematické.
Ní]ezováPolohač' ] ns travnatém
hřbÍdiu(obr'1:1)jcjižod konce60. l€ t zeměděl.
sk} neobdčlávaná,
|rpÍotoz nÍnepocházejí
předměryvšak
novénálczy'staršínalezené
počtem
ukazuji,Že 5ejcduá o místos největšjm
náslrojů(osobnísdě|ení
J' Homotky)'
seveměod ní se nacházípo|oh{č'2 (ob|.l|2)' ze kterépocházíspíše
zbytkyj8dera de.
bitáŽ'vělŠina
slaÍších
ná|czů!šaknenípřesnějlzařaditelnákjednollivýlrrkoncentraclm'
ncboitoto|ozdélení
nebvlodřívcs|edováno.
co se týčepolohylokalily.l7c říci,Že splňujepředslavuo geoňoÍ|olo8ickém
typu
osidbvanénnapi v gl"vcdcnu' i kdyžindust|iis nejvě!ší
pÍavdčpodobností
nelzepřlřa.
dit PouzeÉtokultuře.staniccnrá v€ l ice dobrývýhledna údolnínivu od soutokuodry
s oPavouaŽIóněř po soutokodry a ostravjcenedalekoLandeku.Nejednáse sice o tak
vi1r.r,nou
pololrLrjako v případělokalily Hošlálkovice- H|ídovývťchči Landek,alc
splňuiev podstatč
všechnydůležiÍé
předpokladypro úspěšné
osídleni'Je situovanána
píoiáhlénlrřcbcDi'n.tsevernííraně dosli nevýrazném,
povlovněpřecházejícím
do pa.
hoÍkariny'
kreřásc rozkládána severnísÚaÍčřcky odry (levýbřeh)'Výškovč
převyšuje
L'rtopaho|kaÍjna
výškuloknlity.coŽjí poskyfujeuÍčitoll
ochÍtnuPřed převaŽujícími
scvcminrivětry'
1'! s'roRrEvÝz(UMU
]nduslÍiez létolokality neby1adoposudpublikovaná'Jejíexistenceje znánrajiŽ
de1ší
dohu.jak lze usuzovaLz folografi€ polohys konstatovánÍn,
Ž€ se na ní nacházÍ
aufignacienská
sraDic€ (zebefa1955.Lab'8 ]). Podstatnou
po.
částkolckceDashromáŽdi]
JInh||)nlI
oh|!n'J'Homo|\d'jen/
maleriá]
B' KIinlo!l'křď
nru,?kum)
|icda nale7enj
se p.tkrovněŽpodílelna povrchovém
průzkumu
]okalitya zminil se o ní i v souhmněj.
šimpřehlcdupaleolituna sevcmiMoravě(K]íÍna
196ó. t969)'NěkerépředměLypochá'
, ? ei l é ' / c . o L | l o Ť é s b í k y \ 4 ' B U r j . e '
, .r'.
Í'/'l'
] o s l I i \ a . | ] l r ! l ! ] | l ^ n ťP o l t r l l ( ] | ] | ] |l)o u | r O \ )L. i ý l 5 . 1 3 1L. : l 5 l r l ) 0 ) .
L ' ( ) s l I l \ n . H . r i i ] | l ^ i . ťs i 1 Ú ] l o n n Ú ! j \ g l l c l (
$l
o ,n o " to
I
zahttnone
Šláttoplsky
ffi
y
sra,ropr"r
s v ě l | € l Š Íb a í Y y
il'
l.o"*
obl ], oým\í-Hošiá]k.!i.r,schen!|iťtYPro|i]\ednn.nl]ui loka|itč
vNlt'. l
Fi!'2oýfl\í.Hošiá1lro!i.r,Pí'il\ťhjnrJÚqueplrsédinrelEdueGcnr.nl.ponhonl
88
sPrašový 3.d lEl!
t
Drnovka
št: rkoPísky
P í3kovcové Podl oží
obÍ 3' osh\!.Horiáku\i..' PhdpokladÚÁshllsnfiJ\l ýlLlcc na lokdnčv polo/. I '
Fig ] osu.\ a.Hóš!Á|tJÝiť.'
siN; oí s@tjgíaphique
'upP'"é.du gýó.nr. ósiliÓn l '
-- _t
;
ob!' 4' ostava.Hošlál*ovice'Mapt! nožiých surovimvýcbzdÍÓjó ve nuvioslaciscnnicbs.di;n€ n tech
v okoli ]otllny (napový list 15432. l ;25000)'
F'g. 4' osřava.HoŠÍá]kDvice'
soulces dcs MtiěEs ltniěrs fluvio8lmia]es autourgisem€ '
89
3.STRÁIIOB.AIIE
straligrafická situace na lokalitě je boh!žel silně nmšená' a zároveň v€lmi jedno.
duchá, a tudiŽpřo řešeniněkerých důležiýcho!ázek (pÍob|ematlka
homo8enilysouboru
a jeho aspoňreladvni datace)v podíatě nepoužirelná.Relikly stratigťdfického
sl€du jsou
zachotány na Úavnatémhřbítku (poloha č. l)' kreÍýnení v současné
době obděláván.
DÍobná geologická sondážumožnilakonsta(ovatlLŤatjgřafickousituaci zachycenou na
. Hladový
vaÍianta
píofiluna lokattě Hošťálkovicc
obr 2, 3. Je to velicezjednodušená
vÍch'kde ležínálezyasi 10 cm nadštěÍkopískovou
vrslvou'k!€ r áje na hladiněpÍospraí
něná(Neruda1995'29' obr'2). l na lokaliÉDubeček
]zeasikonstatovat
existencivrstYy
v léloúÍovDi,
ďe pfimými stratigrďickýmipozoÍováními
tentopředpokladpotvÍzen
nenl.Lze všatpředpokládat,
ženálezynepocházeji
ze štěrkopískové
v.stvy,ktenije v€ .
lice mocnáa jejižgen€ z e pravděpodobně
takovoumožnostr1lÚčuje.Prob!émem
však
ztslává b|ižší
uřčenisPmšového
sedimentu,
řesp€ k tive jeho sÍovnání
s jinými prolil}
jeho hnědošedé
Tento sprašovýsedimentje míměPísčitýa ÍoYněž
zbarvenínapovídá'že
je poŠkozen,
aspoňve vyššíchpaíiích hřbítku'oÍbou.N€projevuji se zde rypicképerig|aciálníjevy' tak typickéPÍonadložní
vÍstvyna lokalitáchLand€ k a Hoš.
sprašové
tálkovic€ . Hladovývrch.Můžeme
žesejednáo stejnýhorizonl kl€ Í ý
snadpředpokládat'
je jen vícepoškozen'
alejednoŽíačně
to prokázánonení.Tyto strati8rafické
asp€ k ly se
projevují
pak nepříŽni!,ě
nahodnocenikŇÍennéindustriez tétoýanice'
4.DOSTUPNOSTSUROVINY
Na mapce(obÍ.4)můženre
sÍovnatmhla výskytusurovinyv okolí lokality.Ve
kterévyslupujína povrchv eroznimúdolimezi lokalitoua obci Hošťá|kovice,
štěrcích.
pÍošlipáni.Největšiznámáhllza z té|o
se objevujíi Poměměvelikéhlizy použilelné
oblastipocházizc zaniklépískovnys€ v eřovýchodněstanicé.
Jednáse o cca l0 k8 hmot.
nou h|ízu'kteÍáje ve svémasePorušená
mrazovýmipuklinamiíozčlcňující
b|ok na
mcnší,věGinoupoužilelné
části.Někdy je moŽnénajítpoužirelnou
h|izu i na vlastni
plošelokality.lJde všato velmi mllé kusy,časlov Podoběvalounů.
Lze konstutovat,
ŽelokatitaDubeček
mohlabýt zásobována
ze zdrojúsilicitův bezproířcdním
okoli ía'
pá} aspoňja*o oblastzvý.
nice.Mohla být i zdrojemprojinélokalily.ne.IijakoateliéÍ,
šeného
výsl(ytusuroviny.kt€ r á všakZřcjměmuselabýt dobývánaze ŠtěrlioPískových
5' ^NALÝZA STIPANÉINDUSTRIE
Kolekce štípané
předslavujesice jen
industriez lokalily Hoš.álkovice.Dubečck
mďý soubor' kleíý všakobsanujevš€chna stádia výÍobního
pÍocesu'v př€hledu (tab. l )
jsou zapďítánydo jednodivýchstádiíi jádra a jejich zbytkya z|omký V€ skupiněná.
slÍojůjsou zařazeDyi opoťebené
čepclea úš!ěpy.
t!€íé všákncjsou započí!ány
do \ ýpo.
čfunástÍojo!ých
indexú.
5 . l' s u Í o v i n a
výběr surovinyv kolekci štiPané
industrieje shodnýs doposudsl€ d ovaDýni jeýy'
jsou talé
danýmiexploatacieratického
silicitu,klerý naplostopřevaŽuje.
JinémateÍiály
původua nesehrávajÍ
eratického
v kolekci výrAznouúlohu'surovinaje silně druhohě
pohybyv sedimentech
jakje pro tutooblaý
a Působ€ n imteplomichrozdílú,
Poškozena
tvoické.
90
5.2'JádÍa (99ks)
JádJajsouv kol€ k cj zastoupena
procesua lze tedy sledovat
všemistádiiýýrobního
procesyjejichzpracování
(tab'2)' Vykazujivšakpoměměve]kouvariabi.
technologjcké
litu z hlcdiskaoÍganizace
těžbya tvaÍu'
5 . 2 . lZ' k o u š k y ( 8 k s )
Na mnohých zlomcich je nožnésledovatzkušebníúd€Iy' kteÍéÍnělyspíšetestoval
sebťanousurovinu nežsměřovatk v}tvořeníprejader(8 ks). Mnohdy je poněkud obtíŽné
jejich ďlišcní od tzn pscudoartefaknj.kteÍé
jsou ve fluvio8laciálnich s€dimeÍIlechvelice
čLsté'
5'2.2'PřepaÍacc (24ks)
Počátkovájádra (16 ks) jsou pNními produkty,kteřésměfujík vytvořeníjader
(obr 6|l) (Žejména
prizmatických,
cožjedánozlomkoviýmchaÍakterem
suroviny)'Tato
s]ožkavýroby představujepoměmě vellý početpředmětůa je rcdy otázkou, pÍočjiŽ tato
počát}ovájádra n€byla dále \yuživána.NejPravděpodobnějším
\ysvětlenímjsou jejich
technologickénedoýatky' kteréjsou patmy na jeiich povÍchu.U níohých z nich je totiž
zřejmé'ženěkteÍé
z dekoÍtikačních
neboinicia|izačních
Úšlěpů
sc zaslavilyv mascsuÍo.
viny s vytvořenÍm
připravovanou
hřbítků,
kterésilněznehodnocují
těžnlplochu,a (o pak
jcjich znhození
mohlobýl příčinou
uŽ v tomtosládiuvýřobnihopÍoccsu'
TvaÍema záměÍem
(8 ks),kerájsoujiŽ
zřelelnějšíjsou
pak upÍavená
neěženájádÍa
vylvarována
do víceméněfinólníhotvďu, ale najejichPovÍchu
seještěneobjevují
zřetelné
sLopycllovélčŽby.Ne vŽdyje možné
některé
kusy Přesnějizařadil.To se týká zejména
prejádra'kterémá na disúlnÍ
částizbylky vodicihranyi s pÍvnimipokusyo odbiúda|ších
produktů(obr.5:l). MenšIpďet uPravenýchnelčžených
jad€ Í (8 ks) snad nasvědčuje
tomu' Že lyto výsledky výÍobníhoproccsujiŽ byly vícc méněvšecbnyvhďné pÍoda|ší
lpr.rcování(vy|říděné
z pďá'kových jader)' Ty' keÍézůstaly'moNy být zapomenutynebo
'tmceny. Pto luto t€orii $v&číi malémnožstvítechnologiclých chyb na jejich povrchu.
Tab. l' oíílvd.Hošililkolicc,Pl.h|.d sthdbv iidlski.'
onúva.Hošiá|kovicc,
coňl)osi on dc l.induďri.'
l8
u
t80
t
lv
9l
19
vll
1,97
4,67
9,83
0,25
I
Tab'2' osruvu'Hoíáltolice' Pbh|cdjldelPodl. ýddii výrobíÍbo
ptfuesu.
oíúva'Ť'ošfálkovice'
peéq'.! technologiques'
compolitiondesnucléus
-FEaňA_--.-_.
',i
t8
u
ló
Ít
26
8,08
16.2
8,08
26,1
l,0l
v26
II
3
26,3
l],l
t.03
IO0
9l
o---------l"t
t
ob.' 5' oýrava Hoš.áltovice'UpŘvenénetěženéjádrc(l).
olotieb€ n ý o outač(2).
.i3. 5' osúávaHoš.ílkovice'
pÉpÚénon.expbnó( l ). letullu du! usé(2)'
Nucléus
92
Těženájádra (obr' 6:2-3; 7i 8) jsou v kolekci zastoupenadosti pď€tně (27 ks).
zvláštěvezmeme.li v úvahu'žedalších26 jadeÍ'kteÉjiž prošlytěžebnímstádiem'je za.
řazenov kalegoÍiizbylkůjader(viz ďíle)'
Výjimečnýmkusem m€zi jídry je leYďloiskéjád.o pro cilo\"ý prefo€nčni úštěpse
zachovanýmine8ati\T po tylické dostředft pÍeparaci(obr' ó:2). J€dná se o technologic.
ky dosti zdařitý kus' he.ý vyniká i j€dnoduchosÚ přípřavy. Je lTtvořen na bloku suÍoviny s Púvodnímslarým povrchem' ke.ý by| tak tvarově vhodný' ženemuselbýt příliš
plochy.
údeÍové
upmvován'Pouzev mííěpodstavyprofinálníúderjezřetelnáprepaŤace
jedno.
Mezijádry s čeP€ I ovýmin€ g alivy (přetúed
chďďteřistik viz tab.3 a 4) převlád,á
podstavovýprincipoÍganizace
těŽby(16 ks; obÍ.7: l-3;8;l-2' 4) oprotidvoupodstavo.
vému(7 ks; obr 8:3) a se zmčněnouolientací(7 ks: ?:4). Tvarově pak převládají
hÍaně.úš!ěpů
menších
rozměru.z nichž
Prizma.ickájádÍa(14 ks) ajejich variantana užší
je
(5
nimi
nej.
někteÍáse blíží
typům
ks;
obÍ'
7|l-2;
8|4)',
Mezi
technolo8icky
rydlovým
zajímavěj
šíjádÍo(neborydlo?)vyrobené
na mesiá|ním
zloÍrúu
čepele'
záměmězlomené
úderemrvrdéhootloukačedo p|ochy polotovaru'keÍý lcžcl na NrdéPodložce{obr.
ptitis neodpovidajivc|mi plochá
8:4'.3GÍavenienské
Úpmvějadir v óuiasti osrravst<a
jádÍas malýmzakřivenimtěŽníp|ochy(7 ks). To1omalézaKivcnípňpomínáspíše
ně.
(např obr'7:4).
kteÍájádraszeletienu
patmýchna povrchujader(lab.3)v |ěžebni
pro.
z rozboÍuúpťav
stádiuvýrobního
jádÍabez zřete|nějších
cesuje vyplývá,žejasně převažují
úprav(l2 k5).výÍaznější
''e
pak úpravazad (4 ks hřebenová,2 ks plochá), d;stálníúpravabyla zjištěnau 2 kusůa la.
terálníu třech kusújadeÍ'Nejčastěji
byla podstavaupravenavice neždvěma úd€ r y
(t,ab.4),
nechybívš.rkani využitÍ
přirozeněvhodnýchplo.h s glacigennimh]ldkýmlesklým povrch€ m '
5.2'4'zlomky (l l ks) a zbytkyjádeÍ(26ks)
KategorietěŽenýchnezdď€ n ých 'iadeÍ(obr.9) je zastoupéna
dostipďetně (26 ks).
JsoUtojádre'u klerýchlzejižpředpokládat
zastavení
těžbyna základěněkterýchindicii'
jejich použitibyla tech'
přIčinouukončeni
z přehledu(gÍafl) vyplývá'Že nejčaslějši
T!b' ]' ostaÝa.HÓšÍú|koÝi.c.TŇhno|qi.kéchaEk'..istikyFi2nďickýchjld.r
osft va.!Óš.ál*o! icc. comPos il ion lcchnolo8iq!. dcg n!.l.us plis fu' iqu.s '
D
Dvoupodsbvovó na plol.
2,
I
001
0
0
3
J.dnopo]$ovoÝá óa hníě
'.dnoPodnlvová Daploš.
J.dnÓpodsúÝÓvá lombin'
z
t2
15
zm.nčnÁonenB. ccltcm 50
ló
LzH
l
rlr00
6'25 ó'25 6'25 0
I
50
21r12
88448
2
28,6 0 I00
t5
0
1
I16
6.25lOO
100
125
4 too
I
0l
020
I
2l
2'5
ó'25
I
50
23
8.7 tl
ZP
X
2
2
I
ks
l
o ti
10 100
l5
241
24
29ló
1 2 , 5s 6 , r l 0 0
l2
50 100
0
zr2z3
t1,4 8.? 5221@
k fEgm. sglaci8enniků'Óu.d úštěP.
i-čep€ l ' g'v!lou!' h.h]i2a. b.blÓk s přiĎtným st!.ýn povř
chen. f . PňDrcný úlom.l' zH zldíí hlcbcnová.zP - adni pl&há' D - lut.rÁlnilevá' E - lalérální
pEÝÁ'
91
Tub.4. ostravaHoštáltovice'
Tc.lrno]og.ké
.haÍatlrňÍjkv!r].maLickýchjad{'
oýÍavaHošúlkoviťe
compositionlecbnoloriquc
dgsluclóus prisňaliques
EFC
D\oupodýovovín.hÍané
DvoupodýavoYá
na plošc
D voupodía}ová konrbin'
Jcdnopodýalovíní hnně
'ednopodíavovánap1ošc
IednoPodýalová lionrbin'
zňěněnnorjentlcecel|en
ri.l
l
20
28.6 0
l
)2',)
5 , 8 81 t . 8 l 1 . S
225
I(S
2
I
2
I
3
l
'12.9
l
2
?
l
21
, 1 1 . 2| . 3
l
0100
5
5
0
0
I
3
lL7
5 . 8 85 . 8 8 1 0 0:5
I
2
t(D
r10
21
1,85
38.5 7 . 6 9 I 1 . 5t . 8 5 1 ( ) 1 )
3
3
I
t3
31
I
57,1 0 lu)
l5
31
70t6
.13,8 0 t00
22
]00
lú)
8
13025
32 52
0 100
5
Pdiez: A - čtvclcoqt'B obd.lnito!ý.D -jednoŠraiŇ |ichoběŽnitový.
E - trcjúhclnilo!ý.Í'kruho!á
výscó.c - p|ankonvgrni.
H obouýBnnéÝypouk|ý'l ' tnlhovýl po!ýaÝll o piirozcnáplochfl.| ' úprdÝu
jednimúdercnr'
2 - d!Ó|nJl Vi.ťúdťD.3 flsclovínijn.
ornl' l, oíÍ!v! ŤlotiÁllovice'
TechnÓlolickédůvÓdy
oŇravu Hoštálkovicc'
Raiion d abandond.s
nická chyba.kleroujižvzhledcmk obvyne malýmLv']únr
nebylomoŽné
nebobylo nee.
jadeř (malýrozněr)je veljcc častýmdúvodem
konomické
repaÍova!'
vytěŽenost
zallo
zení jÍdta' V někteÍýchpřipadech bylo skIoubeni vysokého stupně vytěženi
s technologickou
chybounarolikzřejnlé.Že tylo kusy byly zařaz€ n y do skupjnykombi.
nace znaků'surovinovávada byla důvodemzaňozeníve dvou pňpadech'surovinové
pUIIinyJ.ou
ka7y./ejmena
ÍÚd,,ové
napío|i
IonuČJ'l}mdůvodem
de.lÍukce
u,?|oÍn-ků
jadeŤ
(11ks).
94
o]rÍ'6 oýrnva HÓšiJkovice'Počát*o!é
jádlo (l),leval]oiskéjádm
prcilový úíěp(2)'kýlolitéjádrc(3).
I;ig' 6 oýEva.Hoštíl]'ovice'
préparé
(l)' nucléDs
NUcléDr
levalloispdéÉntiel(2).Nclóis cďdé (3)'
95
obr' 7' oslrava Hoš.Ál(ovic.. Těžená j áďa j cdnopodíovová( ] 3)' plehé se změnčnouorienlací(4)'
Fig' ?' oírava Hoš.á]koýic.- NucléusunipolaiG ( l 3), nucléusplat (4)'
96
oýr!!a Hošitilkovice' TěŽend jídra jcdhopodýavÓvá (l 2). dÝoupodstalová (3). jednopodíavo!é
,,'rdlo!ilé..jádro ía pleloneném pololoVm l.1)'
Fj!' 8' oýfuva Hošiílkovice' Nu.léus DĎipolaird{1 2). bipolaiE (3)' nucléusbulinante sur enlěvchcnt cssé
obr's
(.{)'
jádr! j.dnoPodýavolá(|' ].5 6), dvoupodýavová
obr' 9, oírlva Hošiáltovicev}léŽeníx poškozená
(?]JádÍ'(2)'
zbýet lelalloiského
xbildonnés
tsi!' 9' oýrEY! Hoi.állovto' Nucléus
98
5.2.5.Metrila j ader
z hl€ d iska meEikyjader(8řaf2-4)je zřejmé'žeupravenán€ t ěženájádÍamajívěLší
jsou Pak zbylky jader u nichžje včtší
pÍuměmý
rozměryncŽjádra těŽenáa nejmenší
rozměÍdán v podslatějednímve1kýmkusemse surovinovouvadou (viz většiÍozptyl
jader).DélkaÉžní
plochyje
a uplavenýchnetěžených
metriky'ncŽje tomuu těžených
jad€ r .
obecněvětšíU dvoupodstavových
5 ' ] 'D e b i l a ž ( a b '5 )
(156+ 24 ks)
5.3.1.Preparace
s!ádia výÍobníhopro'
NejPočeÍnějijedebitáž(nePouŽiLína nástÍoje)z pÍepái'ačniho
(63)á č€ p € l emi (16)a pr€ p ajačníÍni
(ó4 k5)'
úštěpy
cesuzastoup€ n adekoíikačnimi
úštěpy
jsou nejpočctněji
úštěpy
U Ítástrojů
vyuŽiryúštčpy
s celkovoukůrou(9 ks) a pÍeparační
(5 ks)' Graf 5 zachycujezastoupení
polololaÍů
kusůpoužitých
na nástroje'
s připočtením
PoměrvyužitíprepaÍačnich
supoÍtů
na nástÍojejevšatponěkudodlišIlý'Nehleděna Po.
produklú'
použití
četnizastoup€ n íje zdc ZřejmápoměroYáprefcÍcnce
čepelových
cePele
s kůroujsou v kolekci zastouPcnyPoněkud hrubými zloÍnkf' kteé byly k ěepelímzařa.
zcny pro paral€litu lalerálníchhran. Vodíci hrany jadcÍ (čePelei úšiěpy).isou upÍaveny
čaío pouze lokálni retušÍ'většinoutvrdým otloukačema hranabývá navícabÍadováÍa.
zjevná jc snahao využitípřiroz€ n ě vhodnýchhran' Na zachovanýchpoIotovarech
se
jistá nedůslednost
všakpÍojevuje
v PřÍPravě'
kt€ r á se odÍáŽí
v časté
nepravide|nosti
tvarú.NejPoč€ h ěji zas|oupené
prepaÍačni
úštěpy
vykazujíobvykléschéma'
kterése vzhle.
jejich vzniku neměni.Jednáse o skupinupololovarú
dem ke zpúsobu
s v€ l kou tvarovou
i rozměrovouvariabililou.
rf l.{r
cat 2'oslÍa\!'Hl{ijlkovi.e,Délryjad€ Í .
osmýa HÓIúlko!icc'LoneucÚ dcs.ucléus'
Il, nctčžc'ájádn. l - dvouPodsl' na hmě' 2 - dvolpodsl' n! plo&' ] dvoupod$' kombin.' 4 - j.dmpodŠ'
na bmé, j -j.dnopod na ploš..6-j.dnopoý' tombinovan..7 s 2měně.ouoii.'t&I. L - l.tzloisté'
99
trl&r
oÉf' 3'osřAvá'HoŠ6kovic.. Šlrkyjád.l'
osřAva.HoŠťÍlkovift. L&8ueur d.s nucléus.
j{dto' l - dýouPodšt.ia b !ě. 2 - dvouPodst.na plošÓ. 3 - dvoupodlt' kmbin.' 4.j.dnopod(
u' netóžéié
í a h i ! ň ě ' 5 - j . d n o p o d s t . o . p l o š . . 6 - j . d n o p o Š tl.o b b i n o l d n é '? - ! c z n ě n ě n o uo r i c n l a c íL. lcýallok*óv - zby*J jadď.
c.ď' 4 osfava'Hošiáltovicé' nouš.ky jBdď'
oŠt a Hoštíltovic.' Epaisseurd€s nucléus'
n. ncÉž.réjídrr' ] dvoupodst' na hfuě' 2 dvoupodst' na p]oš.'3 dvoupodst toEbii.' 4 jedDopodí.
n. hralě' 5 - j.dnopódsl' m plošc' 6 jedÍoPost'konbinÓv4né' ?_se zněn.nou ÓÍientaci' LlelallÓiŠlév zb'tty jadď'
100
vl*|y'@.dhrddl|'$MlMťfr.Ú
v)užilÍpFPuI!ěnídebná'cÍa nástrcj.'
oral 5'osruva.HošiÁlkovicc'
Uúlis ion d. débikgcdc pÉploLioílour laconí.cliond.s Óútih'
oÍmv&HošiÁlkovicé'
.lu..
ll.!|ý
úbúo
dírÝ,fufio
E4d'!j'
ll!.&
Gřd|' ó.oýrava Hošiďkovje' v}TŽni Éžeb.idebiúžen! nÚEojc.
pourlaconfeclioddesÓutils'
dc I'cxploitation
oýrava.Eošiálkovice'
Újlisalnln de débilage
l0l
5.3.2']čŽba(66+2.lks)
je jejich Íclalivněmalá černosl(66
charakteÍis(ickým
rysemcilových po]otolarů
nevvužitých
na nástíojea 24 vyuŽi(ýchna náslroje)'zvláštěvezmeme.liv úvahupo
mčměveIkémnoŽsLvíjader
s čcpe|o!itými
plochách.sfupeňvyužiti
negaLivy
na těŽních
na nástrojeje všakpodsÉtněvyšší
polotovarů.
jsou
neŽ u přcpamčnich
Nejpočetněji
v kolekcizastoupcny
čep€ l es latenílnlkúrou(35 ks) a ijcjich st0peňvyuŽitína nástroje
je ncjlyšši(34 7. u polololanrz těžby).PočcLně
jsou takéZasloupeny
cílovéčepeleb€ z
kůry(22 ks. uŽití27 ./.) a ciloÝéúštěpy'
produkiů
PÍeÍerování
čePeloÝých
pÍovýrobuná.
sÚojůopět!yp|ý|á, grafu6 (lvsokézastoupení
3b a 3dj€ dáno maximá|oím
\YuŽi1ím
jednohodetenninovaného
kusu)U cÍlovýchčepelipřevaŽují
pÍavidelné
lvařy pruřezunadncpravidelnými,
ale př€ s to
nelzekonstaLolal.
vyhraněnoLr
žešloo |vaÍovč
skupinupolotovrtÍů.
ce]kovčpůsobjn€ .
přílišvýíaznýmdojmema zdá se' Žc zde chybípolúovaÍy
odpovídajíci
někrcÍýnjádrum
s vclmi pravidelnými
negadvy'V šilkovéln
rozmezí(gď 8) převižujičepelcv inteÍvalu
2l 25 mn1i2l ks).
CílovéúštčPyjsou
v poměruk oíátnin pÍoduktůnr
těŽcbního
sládiaÝýrobnihoPro.
(24 ks}' al€ slÚr'eňjejich \.yužitinenípřílišvysoký
ccsu ÍoYněŽPoměrněpočetné
(|2'5 7.)' U cílovýchúštčpú
se vyskyrujilaselolanéPaúy.kteÍé
by vc dvou PřiPadech
moh|ysi8nalizolatlevďloiskorrmetodusbiieni()br. lI:5-6). stopy nl povrchutěchto
úštčpů
b!' nasl'čdčovaly.
Žc sejednáo produktyLčŽby
j ádíapro pr€ f crenční
leva]oiského
úštěp'
Přítomnost
těchloúštěpů
ncpřekvapi\ konl€ x lu lcvalloiského
jádra' určcného
pro
( l9+3ks)
5'3'3.Repaíacc
(ádiLlm fýobniho ProcesuJc v kolelci 7astoupcnon€ j ménč(22 k'.
Repaíační
Vzhleden k v)!okéYy|čženosti
jader by sc d.l|opřcdPokládatzastoupeoipočetnějši.
p|odult!'nicméně
RcParučni
sYědčí
o dodalcčných
úpraváchjader'
kteÉs€ ni|nich siu.
tečnč
obje\'uji'
RovněžZ tohotosládiavýíobního
procesubyIypololovaryvyuŽívány
na !ýÍobunájc Zejména
slrojů(8raf7)' ZejÍmaYá
t.l skurečnosl'
produkt};
ŽencjčePelovi(ější
repďacc
- sckundáfl]í
Ýodícihr^nyjádÍa- nebylyvyu'i|y allijcdníu kUscn' oproli tomuse po.
!)uJiv{tl)
nrěnrěhod||t1
Íub]eq
J /ein)éni
oJšlePy
l l'ťpálací
ve
lcllIicIlplo(h'zplavidIa
ÍoÍlně
u\épúnebočepeloulich
VesIlÉ.
U(|čpú'
i|U o do(li .'Jiýé..nÍodL]kry'
ktťré.e
dilf svésolidnoslivícehodiIypro využitina nástr()je'
Pro odbiti nb|etybyl vybránokrdjtěŽnÍplo(hynebobok jádÍa'Na povrchutab]et
jsou !ždy7achoványnegalilypo lokálníchdodalcčných
úpravách
podstt'ÝU poloroYaÍl]
obnovujÍcich
lěŽnIp|ochymůžerne
konsmlo!!!snahuPo co ncjekonomičtčjší
Íepáraci.
kteniby odíranilachybuPřiminimálnizÍátčmateÍiálu.
5.3..1.
Odpad(56kt
odplrLlje \ kolekcIpomémé
poČcl||i'
zelnrin.ldík] /l.lmkůmli(lé|úDll létoŠkÚ
pln} |e'nJd moŽné
zařadiliÚlloukJČ7 kíenEnš'
kterYnd Ýlbc nesť7n.in*vinlenliv
nIht'Tů'obení
l |7eho tl')vaŽo!al
/o lnlČen}
{obÍ'
5|]''
5 ' 4 'Z p ů s o b s b í j c n i d e b i t á Ž e ( a b 'ó )
Nejvíceklasifikovarclných
palekby]ozachovinoU pr€ p aračnichpololovaru'cožje
v přimézávislos|ina menší
fragmen(áci
těchtosuponů'nežjetomuzejffénau pÍodukiů
těžebního
sládia yÍobníhoproc€ s u' opřoti ostatnímsledo\'anýmlokatitán j€ rozdít
mezi uŽitímtvÍdého
(77:2)pfilišvýÍazný'
a měkkého
odoukače
stejněmarkantnijei mi
zivý výskytabrazena bazálníčástipolotovaru(7 ze ]23).a 1()jak u lvrdéhoolňukďe
lo2
Tab' 5' osÚ.va.tloštálkovjcc' Picbled výsledkúvýrobnihopďsu.
oý|avd Hon]|\.\:cF Re\'|u''re\ťbpň|ehno]oe-ques'
Itb
ÍIc
Čepelderorlikačni
Úštěphřebenovýl{t'
ÚšrěppodhienenoYý
ČePelhřeb€nová l st'
ccPcl hicb.novÁ 2{Ú'
Čepelpodbiebenoýá
UšlěDpÍ.!{raĚní
cePcl pÍc!.f..n'
cepgl s laleiílni*ůou
Čepclkas laMÁlni knM
Ušlěpbézhiry - cÍlol'
Čep.l s l!t' n.g. plcs Il ícg.
c.D.l bcz kůrycÍlo!í
Čepélkábezkúryci]ová
Úšlěps bo*cmjádŘ
nd
lle
lI|
rh
ni
llj
trt
Ill
nn
lll!
IlIb
luc
uld
II1.
nf
IIlh
0
25
31
5
2
5
i
0
2,1
0
2l
0
l6
I
uti
I
Rep!Íuc.Éžnjplochy
lvb
sekunddmí
hl.b.n' odŠÉpIvc
l0
3
0.4
0.0
r03
t5,4
6.6
2,1
0,8
2,t
0,0
0,4
0
l
9
I
2
0
I
2
l
0
0,0
9,5
0,0
8,7
0.0
ó.6
2
t2
I
l
I
6
1,1
t)
03r
4,t
t,2
i00
2
0
5l
I
0,0
2,n
I
1 1 , 6 34
2,0 38
3,9 1 8
0,0
5
?,,0
3,9
2,0
0,0
9 , 8 69
2
3,9
35
2,4
I
2,0
It . 8
2.0
0,0
0,0
2,0
?4
0,3
0,3
I1,6
13,0
6.2
1,1
t,0
0,3
0,3
23,6
0,7
12,0
0.3
22
?,
0,1
I
0,1
t2
0,0
3
100 x92
1,0
100
Tub'ó' oýfuvsHošiilkovic..PřchlcdPateka rcchnikyodbillPolotovad'
oÍruveHošlílkolb.. T{lons.t t.chniqucs'k - s kúo!' p - plochý.f- fasclovlný'l.IircámÍ' b -
óó
21
I
01000
01000
ll
I
42
I
0301
sunaparek
sumaa]rr€
0
0
02001
tr 25 r
24 43 2 0 5
0
0
0
0
00000
07002
51t02
00000
lltll
l5tl
262t2
l3
103
!
claf ?'oýÉvl'HoliálkoÝicc.využiúrcparaěíI
d€ b ití'. naÍdstroJe'
oýrav!'Ho!tálko!icc'Utiljl{tiondedóbia8edc ÍépaÍion poulld .onÍcction
dcs oulils'
3'osÍa!a Eoštállrovice'
siiky čep.li.
oýrava HÓšLá|kovice' Legeur des l ancs,
lM
(3 zc 74)' tak i u patck' u kteÚch nebyl olloukačurčen(3 ze 48). z Nediska lypúpatek
silně pievážujívarianty plochéa s hirou nad všemioslaElími.
je užť měkkéhoa Nr.léhoodoukač€ podstatně\yrovnanějši
U cílo\"ýchpo|otovaÍu
(9:l8)' nicméněvyšší
procesuneni
vyuŽitítvrdého
v tomtoslidiu výrobního
odoukače
pro okolníkolekcetypické.
TotéŽse týkátakéabÍaze
na bazálničástipolotovaru'kteráje
sice vyrovnanější
neŽ u pÍcpařaci,ale u cllovýchpo]otovaÍu
by měl být tenlopoměÍ
(23|19)\"ýÍaznčji
na suaněpřcdmětů
s abrazí.Pa*y jsou pďstatně Íozmanitějši,
i kdyŽ
pk]chévariatrtysejakoob.lykleobjevujin€ j početněji'
polotovaíj j€ využitítvrdéhoolloukačeopÍotiměkkémutalé velni
U Íeparačnich
jc vfuk takovýpoměř pochopitelný'
zřlelné (|8;2).v lomto případč
pÍoložesouvisi
s použitímivídéhootloukače.
plochy
kte.ý nevyžlduj€ tak ýÍikmípřipmYuúderové
a umoŽňujeodbitíústěpú
i v |akoýýchpříPadech'*dy by použitíměkléhoodoukače
vúbecneDřicházelo
v úva}tu.
5.5N
' ástroje
Do skupinynústrojů
byly z.počitányi opolř€ b ovaoénebomíst$ěr€ l ušovanéúštěpy
a čepele.
s nimiŽcelý souboť
obsahujeóó kusůindustrie(viz tab.l). PÍovýpočet
nástÍo.
jových indcxů!šJk byly tyto kusy vyPuštěny'
lakž€ pÍocentuálnÍ
zastoupení
nástÍojo.
(tyPolo8ický
!ých třidje Počítáno
z 58 kusúnástrojú
soupisviz tab'7).
T!b' 7' oínva-Ho!.ílkoÝicť'TypoI08ictýloupis'
(\lÍuvá-Ho!ií]kovic.'
Lií - lync.
cpctot itrĚEiii-.
N.výrazné
če!'Šlnbadlo
I
tl
I
?
12
skltbídlo s ln'ihhb1Jn 'clušoÝoňýň
kmco!
víúl s prolilchlýmrcfulounýmlonen
KIit!)vérydlo!a zl(ncnéécpcli
R'd|o ndPřibzcnó pl{'ic
N.kolikan'{bn. rydIonl přiozcné!|oý
V'klenulčrcnšoYaní
čcpcI
ccpť|\ jťdnoýraňnou
rcfušl
I
1
z
t5
IJ
20
21
l0
30u
I
I
3
I
l3
2
1
3
2
3
5
6l
I
I
I
ČcP.lka s ofupcnýmboIcn
3
3
2
77Í
?8
t
5
2
l3
3
2
2
l
1
2
2
2
5
2
2
J
5
7
2
5
9
2
l
5
5
l
2
J
3
53 100
105
5.5.l. Skrabadla(14 ks)
Žejsou velicc
V (ypologické
skladběškabadelje zajímaváz€ j ménata skutečnost,
malo zastoupenyškabadlana čepelich(typ l,2 a 5)' ZejlnénaúPlnáabsencetypu 5
(29 7.) € v okuje představuojistéaÍcha.
a velmi vysokézastoupe$í
škabadelnaúšlěpech
ičnostikolekce vůčiostatnímEavetti€nslryn souborumv oblasli ostravska.
více
zastouP€ní jednotlivých stádii výÍobníhopro€esu PÍocelou skupinu škŤabadel
kte.á ukazují'žéPro výÍobuškabadel
méněodpovíd.ídoposrrdzjištěnýmpozoťovánírn'
t}?u polotovaru(gÍaf8). Přeslo je vyuŽiti
n€exis|uje strilfuí specializaceÚběÍu uÍčitého
j€ všakponěpí€ p aróčních
polotovářú
větší.
n€ ž je obvyklé'v rámci tohotokonstatování
vodících
kud překvapující
nepřítomnost
hranjader'kteréjsouvjiných kolekcích
Použití
častovyužitypro svouvýhodnoumoŤfologii.
v kolekci škmbadelpřevažujízejménamasívnějšitypy vytvořenéčastona mÍazo.
(obr. 10:4-5,8; ll:3). skÍa.
vých zlomcíchsumviny(obr. ll:1-2) az|omcíchúšIěPů
představěgnvettienských
badla vytvoňenána čep€ l íchby mohla víceméněodpovídat
(obr l0:|-2' 6-7, 9)' Poněkudvýjimečnými
s€ zdajíbýt pyÍamidálni
škrabadla
nástrojů
(obr 10:4-5),kterábyla k nástÍo'iúm
pfiřazenana základěopotřebování
funkčnihrany
hlavice.Je všakmožné,
Žebyla využitamalápyramidálnivytěŽenÁjádra'
5.5.2.Kombinace(3 ks)
(obÍ'l I :4)n€ n í v kolekciPřílišpď€ t nč zastouPena,
TatoskuPinanástÍojů
'iakkvan.
dtatjvně'tď i co do Pďtu typú(u ko|ekc€ z Landekuje výmznéaspoňmnožství
lypú
kombinací).
5.5.3.Rydla(8 ks)
Jednáse o třcLinejpoč€ l ně'jší
sklpinu nást|ojů'
i kdyŽ s malýmzastouPením
typů.
Rydla klínová(t2.5 o/oiobr' I2:5)'na lomu (37.5%l obÍ.12: 2. 4). přičnárydla
(25 %i obr' l2:ó) a rydla na PřirozcnéP|oše(25 9.; obr l2:|' 3) svčdčí
spišepÍosnahu
příPíavua neďpovidaji typo|ogické
ojednoduchou
Íozmanitosli
skupinyryde|v k|asic.
kýchgÍavcúenských
kole|cíchosravska' Ta (u tvofi nejpočemější
a typověnejíozmani.
a se
tějšískupinu nástrojů.vc klerése nrisi jcdnoduchétypy s několikanásobnými
jislou nevyvinutos(
snlÍšcnými.
slejnějalo tl škíabadel
mŮžeme
i zde konstatova!
tccbnologiea ekonomievýrobya Využití
kolekcich(např'L.lndck)
rydel.v gŤaveltienských
polotovaryze sládiaÉŽby,zatímcona |okalitěDubečckpřevažuji
zře(elněpřev|ádají
Po.
|otovaryz Prepalace' a to z€jtnéna úšlěPy.Umistěnírydlovéhofuotu je vázáno sP횀 na
(7 PříPadů)
bok poIotovaru
oProtiumístění
na středud€ l ší osy Předmětu(3)'
r€ t ušeÍ5ks)
5'5.4'Přičné
(typól)' Jedná
polotovaŤu
Nejpočetnějije
typ šlkmopříčně
rctušovaných
zastoupen
se přcvážněo menšipolotovary(obí l3|8-l0)' i kdyŽ se vyskytnei polotovar(čepel
polotovaruse
z hrány 2'str.) o délce5l mm; šířce28 mm a doušlce14 mn. T|oušťka
ob€ c ně Pohybujeu cílovýchprodukúspíše
pod l0 lnm. pouzeu úštěpu
se l00 7o kůry
ll mm.
5'5.5'Lateranír€ t ušeí3ks)
Tato nástrojováskupiDapředstavujevelic€ malou nástÍojovou
složkuindus|rie
(obr l3|I 4) váŽanouna čepelové
(preparačni
67 a/.'L잀 b ní33 7o)'Nejedná
Pololov{try
se všako pfilišvýřaznounástrojovou
skuPinu.z€ j ménav porovnánís ostamlmisledova.
nýmilokálitami'
l0ó
ob., l0 oýral'
Fie l0' o$!.!a
Hošiálkovice' ŠkJabadl!.
HÓ(ld|kovi.e, oraÍoirs,
107
.Ý
obl' l l ' ostava.HÓ!.áll.o vice' skřbldI a ( l 3)' kÓnbinace škabadla s rydlom (4). levauoislé úštěpy(5 s ).
Fig' l ]' os&ava'HošiálkÓvice'
G|atloiň(t-3),ératÓř burin14).éclats
levollÓis(5 {).
108
A'
?
r..
obr' l2' o{Ťav' 1lošíú]kovice'
Rydla'
Fig' ]2. oírava.Hošlilkolice,Bunns'
109
i;,
((k
ffiw
\k
\l.i
vr
zŠ -,,-\'
I
,/\
-'tt".-.-'
ffi
-lh fi{-
F/fr
v/
ó
r-.\
ll
obr' l 3' osúava.Hošiólkovice'Refušovméa opoiřcbÓvanó čepcle'
Iis' 13' osaava.Hoš.álkoYice' Lmes Etouchéeset DúielIeme.t rctoucbes
0
5.5'6'Cepelea čepelkys otupeným
boken (2 k'
pouze2 kusy.a to Y mikolitickéYaŤiantě.
Zmíněnáskupinanástojůje zastoupena
Nalezenéčep€lky s ofupenýÍnbokem (obr 13:ó) se poněkud vyrnykajídosaYadnímpo
znatkumo určjté
archaičnosti
ko]ekce.Jato polotovarybyly qužity cíloYéčepelky.
v pňpaděčcpc]kys laleÍáIní
kůÍou
byl hřbcLvytvořenprávěna tétostraDě'
5.5'7'Drasad]aa drasadloviLó
nísLrojc(23k'
Tatonístrojovátřídapředstavuje
nejpočetnějši
složkuv kolekcinástrojú'
Jejichpío.
podporujepř€ d stavu ojakésistaŤobylosti
centuální
zastoupení
oprotiostatním
nástrojům
v pří.
celékolekce,a i když&asaďa nejsouani v gravettienslfchkolekcíchvýjimečná'
padětétolokalitysejednáčastoo kusy připominající
(obr 14'
stř€ d opaleo]itické
nástŤoje
v€ l mi zdařiléa funkčně
l5)' Vynil(ajízejména
drasad1a.
kterápředstavujitechnologicky
použitelné
kusy (obr'14|l-2i 15:2-3).Po1otovarové
zastoupenijeÍozmanité'
ale výrazné
je malérylžiti cíloYýchproduktů
(graf9)'
polotovary(8 ks)
5.5'8.opotř€ b enéa mishě Í€ t ušované
v !étokolekcizastoupeny
ve]icespoÍadicky'
opotřebené
čepelea úštěpyjsou
ó zÁvĚR
vyhodnoccním
Technologickým
kamennč
industriese zřete|nějiProjevilavariabilita
pÍocesu.
oÍganizacc
výrobního
Na sledovaném
ll tojlk u jadel t* i u polotovarú'
mate.
je na
pÍúkaznost
riá|ujŇu uplatněna
2 základníodlišnáopeíační
schémata.
i když'ie'iich
Íůzné
kvalitativniúrovni.
jednopodstavová
pÍizmaÚckájádra
Mezi jádryjsou nejvýÍaznější
s]ožkou
s negativy
po produkechs paÍa]elními
hranami,kteÍév něklerýchPříPadechmetrickyodPovídají
pa&.de
efuFÚ údy
crď 9, osúlva.HošiilkoljcĚ' vyu'nj pololovfů pru násfujovétiidy'
osúava.Hoš.ílkolicĚ'
supp.r'sutili\é!purclassesdesouti]s.
l surovinaneupmvená.ll pre!Úace. m Éžta'lv repuace' v odpad'
lll
obr' ]4'osEava Hošiáltovice'Dmaďa'
Fig. 14'osťava.Eoštálkovic.'Racloi^'
t12
i;
ohr.l5,oqraÝ!-Eošiálkovice.r}ÍďadlÓvitónáýrcje(l3].dÍlsadlo(5)'zoubk}(4).dvÓulici!c|áč{6)'
(5)'chopping
'.ol (6),
Rac]ořs(l-3,5). Diécedéíticuléc
Fie' l5'oýraVl.Hošiii]ko!iLe,
(jádrojeúštěpové'
spíše
úštěpům
nežčepelím
alc metodaječepelová).
o značné
explo
ataci Íakovýchjader svědčípoměry m€zi upÍav€nými nel잀nými jádry a vytěŽenými
''ádry (tab' 2). Lze tedy fici' že technologiezpÍacovánííakovýchjadeÍ byla vzhledem
k účinné
repalacivelmivysoká.
(tab'4)' Ta.jemnohemvyššinež
velká variabilitase Pak pÍojevuje
vc tvarechjader
u osomich lokalil na ostÍavsku'
DiameMlně od|išnéopeÍačnischéma(metďa) jc definováno levalloiskou úštěpo.
vou metodou' kteíá je y kolekci zastoupenavýraznýmjádrem Pro cílový pÍef€renčni
úštěP'
Dalšímdoklademtétomebdy by snadmol o být maléjadérko(vyrěŽcnýzlo.
ploch ukazujenajeho eventuální
mek)'l(t€ I é tYarověi z hlediskaorganizace
Přislušnost
k té(oskupině(obr'9:2)'a
jejicM patkaje
Z debitáŽejc moŽnék tétoskupinčpřiřadil i zlonr}y dvou úšiěpú'
vyvýšcnabočnifasetáŽí.tcdy způsobem.
kl€ . ý je pro l€ v alloiskou metodurypický
(obr.l1:5 5).
Nevýraznousložkouv kolekcijad€ r ' kteráby všaknohla Představovat
samostatné
opeíační
schéma,jsou
kusy surovinys velmiplochoupÍeparaci
těŽniplochynebovclic€
plochátěženájádřa' kleÍáPřipominají
szeledcnské
zachá".eni
se surovinou(obr 9:l, 4).
slcjně jako u ostatďchkolek€ i je i na té(o|o|€ l itě zřetelnásnahavyužítpřirozcně
vhodné(vaÍypro vytvořeníjádra.
zdá s€ všat'jakobyjádra na va|ounučihlízebyla po.
č€ t nější'
nežjev oblastiostravskaobvyklé.
Jako podslavybyly vyuŽiványjak přirozené
plochy.tak i p|ochyvytvořené
jednim
nebovíceúdery'J€ d nopodstavovájádra
převaŽují
naddvouPodstavovýŤni
a nadjádry se
změněnouoricntaci' U poměmě malých,intenzÍvně
t잀 n ýchjadeÍvšakmohly bÍ
znátŤ|ky
bipo|ari|ysetřcnyposlcdnitěŽenousériičcpelinebočepelek'
celkově lz€ konstatovat,
žezpÍacovíní
kamcnné
suÍoviny
na lokalitěHošíálkovic€ .
Dubeč€ k Probíhalo
nejméně
!e dvou' spiš€ pak ve třechoperačnich
linií€ h ajako cclek
působlve|minejednotně.
Takovémiscníopemčních
schómatby spíše
odpovídalo
kolek.
címčasněmladopaleotitického
komplcxu.zdá sc. ženejpťdvděpodobnějším
vysvěttcním
je smíchánÍ
vícenáIezových
cclkúdohromady'
Levalioiskú
metodas€ Všakobjevujczcelaojcdiněle,takželze uvažovát
i o cizoro.
dosti la'l(ového
znaku(přinescnýkus).Dá s€ loližpředpokládat'
žePři miseníněko]ika
kolekcl' chdraklerizovanýchuÍči!ýniznJk}'' by lylo znaky měly být i početnějizastou.
p€ny'
Podstatným
rysemdebitúŽejejcjí
Polněměmalá čemoí'Negativynajádrechuka'
zuji v nčkterých
Případ€ c h na Pomčnlědobroupravidelnost'která sc všakneodÍáži
v kvali!ědebiÍáŽe.
Podobněje tomui s přiromnostičepelek
čiPolotovaÍů
merrickyse b|íŽících
čepe|.
jádÍ€ c h,n€ b oťv ko|ekcisc tatodcbitáž
kám' kteÍéjsou
indikoványnegativyna někreíých
téměřnevysIrytuje.
celkově čepc|ová
dčbitáž
působí
dojmemne8atiYního
výbět!' Z loholo a\pektuse
bIíž|ate]iérové
industrii'protičemuž
vša}hovořipoměměvysoképÍocento
náslrojů
cha.
Íakt€Íistických pro sidlišmi industrie.
Pro bMši zalazcnínáslÍojové
částiindustriejetypolo8ickískladbamálo prukazná.
NástÍojových
třídj€ zde sice relalivnídosLat€ k 'al€ kvantitativní
jednotlivých
zastoupení
rypůje velice ma'léa pohybLÚese prúměfuě
jsou
okolo jednohokusu na lyp' ČasÉišI
navictvarykullLlÍně
málo pruka7né.
srovnánívyužitípolotoYaťů
z jednodivýchs!áďí výrobDího
procesuje zachyceÍo
na 8íafu9. N€jméně sp€cializovaný \,ýběÍlze konstatovalu škabad€l a h|avnědrasadel,
přoc€ n lo vyuŽidpřirozenýchsurovinovýchkusů(např mrazové
u kteíýchj€ největší
It 4
flagmelty).Byla zde jiŽ něko]ikátkonstatována
jistá áJchaičnost
kolekce,coŽje v pň.
p3děvyužitídebitáŽe
na nástrojepatrné
ve vysokémprocentuuŽitíprcpaJačnich
suportů'
Kla|itativněnejvýÍazněji
působidrasad|a,
kterýchsice Denírnnoho,a]epřed'tavují
rcchnologicky
velmizdařilénástÍoje.
To nelzeřícijiŽ o rydlecha většiněškrabadel,
které
púsobí
poněkudn€ u mělým dojmem'Na základěněkterých
jadeÍ(kýlovité,
je
kuželovité)
pochopitelné
(Z€ b era 1955)'Navic ažna některé
i řaz€ n i tétokolekcek aurignacienu
vý.
jimky chybi typy' kteréby indikova1yzďaz€ n i ke gÍavettienu
(st..Tné,
příčné
a laterá]ní
Fun}čněvšak12€ |éměřjednoznačně
označittutonástojovousložkukolekc€ ja}o
indus!.iitypickoupro stabi]ní
či sezónnísidliště'Je to dáno převahouškabad€ l ' rydel
a drasadel.tudíŽjepraYýmopa}emindustÍie
napi z lokďity PelřkoviceII.
Existenceat€ l iérovýchzna}ůa znakůsvědčicích
plo stabilnísíd]ištěje
v industiích
na osrravskulypická' ale v tomtopřípaděje pravděPodobné.
Ž€ lyto složkyn€ j sou sou.
časnóa ateliérová
částsouvisíspišes jinou lokalitouY okolí.Na Zák1adělechnoiogic.
kých znakúzejména
jádÍechby taková]okali|amohlabýt
na čepe]ových
prizmatických
zařazcnado grav€ I tjen!'
Vznik ce1é
kolckcez 1okalityHošiá|kovic€ . Dub€ č ek
je tedypravděPodobně
možné
!ysvčtlitzřejměnáslcdovně|
nejprvebylo na lokalitěsituovánosídliště
s indL]strii'
u níŽ
výb& a ckonomievyuŽitipo]otovaru
pro zafuzenido obdobípřed gráv€ l t]cnem.
svědčí
s touto ind sÍii by mohlasouvise!szelctoidn
í plochájádra a j ádralevalloiská.klerá na
zíkladčpo7olovánjZ jiŽníMoíavymohoukoexislovatna jcdnélokalitěčastoi sjedno.
dUťhinripllzulatlclimi iJClry K Jc.lnoznJČnejsillItl
,/.tiJ7enik lzeleliťnublí jednak
\i.alnč bifaciálnichn.i!Iloju'IednakpřjtomnoslsPiŠcaUIi8nJcienskych
nťr'iitL'nrnosI
|i(Um.Li Ikylo\llá J |yrJmidál J.idr.tČi.kÍabadla
)'
Po t()nrto
osídlcnibyl na lokalilčsituovánateliér,
prc exlernlspotřcbnímisto,ktcrý
chaíakteÍcnr
j aderukazujťna přÍpadné
č€ p elo\,ých
zařazcníke 8ruvettienu'
Na nejednoi.
nosl ateliéfu
a sjdlišlě.jasčukazujeÍéméř
úDIní
lbsencečepcbvýnjádrť|m
adekvátnich
Zcmědělskotl
čilrnoslipak byly obě složtysnríchány
PololovaÍů.
aje dnesvelmi obtižné
je od sebeodlišitu uťčit
závčr'
icdnozD!ěný
TJkov.||l.ifikl(š\ (l\ nJrizín3 iťdťn
Rozdclime'Ii
Ío|iŽ
}o.
|odsulnýnrol.|éln'
IekcinJ |řfdnokl.ldJnc
JlIcíce]kj.4j.li|ne.Žejejich.|.|adblie neúPlní
.tťhyblpÍnné
důleŽitó
tcc.hnologickó
Předňěly,ktcréjemaiípíová/el'spojenímcclkůs€ rytó chýbějícÍ
čáýidoPIni'Tojcjcden z důvodů,
kleréhovořiploti předsravě
snrícháui
vícenále'ovÝch
c.'ItUl)JlLrr d]\UJenliec\inence/ieimcL]J|(ich
podobniť|'
! Po'lJÍi'klerev)
|nkJ]iI
}.azuj'podob'rýprob|ém'
T}Loko|ekceptedstavujíjalqisiekvivalentstaoicím,,miškovic'
kóho !ypu..,i kdyžještě
je prohlásitzajasnouana]ogii,zeJlnéna
nenímožné
diky absenci
bitaciálĎichtředměrů'
PozNÁl\'lKY
]Nn\laqdjlrloieýí.iccjc\RlýlšrérkÓpj\ko1ýclrs.din.nIůporui.na1Ďžbou'zťZNholalóh.Drofilumů
,/|í|^'ii'l'''/ín''J!'.|\
'I rd'1ini ' \|'/'Ífpó7i|\j.e'aclo/
' ' a ' . . ' " '' e n l ' e l '
] | l . í 7 d ] ' ' ' L ' . ' e b ' u i ' ' ' . Í J p o l 7 p o \ ' ' ' v \ é n e ' I L | J n L ' | i f a e \ ' \ o . : l ' 'Í' |' \| \oo| !c\/ ; F ' Ú h . l
| ' " ! . ' ' h ' 1 ' ' n : | . ' \ U Í ' . \ ) e ' o u l ' ) | J n ' ' j 7 š | ' í ' ' ) ' l j í . p | J . o ť J | 1' J' i | . 1 | J ' J . p Ó n i m é| ' G ' ' o '
\ ^hou ladloŽniťhjemnéjší.hkě*opísků
] TčŽbanl už!ílrranDbýÝl] Ve sledovJnúob|aýi časd' 'ední se však zřcjně spiš o pďÍcčni ýlldia výroby.
1 0 Ó ž ' ' ě ' h J l ' ' o | r l ' . . ' p i . n ' / ' ' | - ' J | Jd o p | o .h ) ' ' J f ' . J L ' '
:\ |ol.r1'í\\Jtr''.| ..|:e/'o'P.l
Je|".\.ťJ'.ljn.i.ol)l''.J'Áe\to|F..'\MmJ|ové
Jťsk)'nijsou nfutlk zccla přťvažujicíntlpém jadel'
.1Anal()ajťviz Kúlna. ÝÍ!va ll laubkhien: valoch l938: obl' 39'
n5
LTTERATURA
KLIMÁ. B'' l966: PÍJýěcl lovci !a oídlslu' oslr.ala ul' l0. oshvu'
KLÍMA. B'. 1969:Pcť*ovice no!á palcoli cká sbnic9v oýmÝě' ^R xxl, 5' 583-595'
indNÍi.7lokuhy l{ošiÁlkolic.Eh
NERUDA' P.. 1995|T.cbno]ogiclri
ÚÚlýza Emohú,! 8Íaveuienské
dovýY.ch.AMM. sci' sa. rxxx;2q44'l2'
vALocH' K.. l938: Di. E.foBhun8 d.r Kůlm r$hb I9ó l.l97ó' Álthmpos 24' N's. l ó' Bmo'
ZERERA. K'. 1955:Č.st$lovcnsko vc sloršidobě kamcnné'Pnn!'
RESUMI
L. lilc st sifuéi l..st d. la coňňuÍ. dc Bošlálkovice dans l.s .nvircns dé|a cot. 25] Juf un. cÍ.t. al.
longé.pd$antau c&énold dansÚi plyss. ondlléquiboldc l. riÝ. lduchc de l! od'!depúissoi confllcrt
olec l. op'ýice' l-3collťction
de l'iídustri.t!iué.du sitcm qu.stion.c !cp'é*ntcqu'ul pctitcns.ňbl.. elle
cmtimt o.p.ndet toul.s16.i4p6 d. la fubÍjcation.
L.s obj.tssít colfctioín6.n siLx eňtiqu.lďal qli
št ábsoluň. ptdoňi.8oi spo6diqumo! d'autÉs @d.G pEniěEs de l! m.E. ori8iňc lPplBiss.nt'
Lc ň!t.Íié|!Úivi pdlenl. d.u chliDs opintoiF! Principal.s D.m. si ldí forc. prbútc vori. iáÍt du
pointd. vuc quali|alifqucqu0nlilllil L.unc d,€ n lE cll.s cst |edébito8.lamináirc'
L4 ÓlcléuŠ
ď le débnlge
isssd. c.ttc héthod.sontlcs Plus noňbrcúdansl!.oll.clioí' Lá sccond.ňéthod.n.ttcmentdól]íic6t le
p!í Úí íuclélsponoi.é.t ui Pe|ncst! d.
débitgg.Lcv!|lÓis á l.&l!l péfd.nli.l' c.ll.{i esl r.Prés..tée
fucl.N' D. Édi lc d.bilaB. oÍ pst y Nttribuď dcu l6!mcnt! d'éclÍt'Moins évióÚte .í la sirnilic.tion
d6 nuc|.us '|ats nppc|! lcs n!c|éB ýéléi.ns .t pouvlnt ĚpÉs. ď un. chain. opóĎloiE indépcndait.'
La compaBisoi d. l'cxploitltionds suppoí5d.s diÍ!ér.nl.s
ét!p.sd. |ab'jcltjon3pplnit daN lc BB.
phiqu. l0. La sé|cclion
ld noins sp*iulisócp.ut é(Í.coníótdedlnsl. cBsdcs glut|oilB.tsulloul'aclois qui
Fés.ntc l. plls hlu pourc.nlagcd. |.Ulilisalioid* frB8n.ils nÚlEls dc h ňóti.É pÉňiiř (P' .x. f6g.
ňals d. g.l)' Lc oód.É aÉhliqu.d. |d.ouetion ! .t. consi'téd plBicus rcpds*: dlns lc c$ dc |..xp|oitstion du débibg. rlcs outil! il * ň!iif.í. PÚ uie |ď8. Útiligtion d.J suPPoís d. ta pÉp!6lion. Tout l.
dibilag! |Áúimircdonn. un. inPre$ioí d. l! sóleclioíné$tivc' D. ce pointdc We ils. aPPrcch. d.l.ind$tri. d'ut.li.r cc qui .s| ccP.ndail .i conť.dictioi !v.c l. h6utpoure.ntíg.dcsou(ik don'.stiqus.
Ltxplicgtion k íu |3cil. dc h co.xislmÉdc h conposntc d'!l.lie'.t dc d'habitlt'évcntuc|lement
d.s éléncnšllus !n.i.nŠú pls tÉccnB(du poi d. Wc ldhnologiquc.t tFo|o8iquc)csl L m.laígc d.
deu\.ol|Ňtion'diltinct.9difróňit du Poin|dc Bc chÍonolo8igue
ou šÚ|t!Gl.U.lc| !lss.n.n sc heuí. c..
p.ídnítiur un pEblčmc.sýnli.l' E' dilisa b.olletiÓn m compo$nls .upposócs'on .onslntcque leur
sp{trc cí inmmpl.l ď |csoblas tsbnologiquB iEporrdnhqui d.vmicĎl|s ucconlpagň.rfonl dófdul' Pur
|.uniondcs.ompos.nt.s.lcs Fňi.s olnqunEs d.vi.nrcíl coBpllDoÍóiles' c..í lnc ds BisonŠquicont.diýn| l.idó.du mélanscde plusiclu cňs.mbl.s'Un. lutÉ r.isn ca!l'oxisl.nc.d'aw$ sil.s paÉi|rd!n!
|a'.8ion d.la odB pÉřňb |eB.n.p'oblén.' cš collcclionscoĎíitu.ňlun. snc d'équival.nl
dcs sbti'
ons du typc Miškolic. ňéňc si e|l.s nc P.uvdt pas.tÍ. qÚ|ifiÉ.sd'lMlogi6 incorlcíablťs,suíou!grdce
i| |'ábscíc.d.ŠpiěcesbiiÁcialcs.
116