Mlynářské noviny 3_2014 - Svaz průmyslových mlýnů ČR

ROÈNÍK XXV. ÈÍSLO 3 (150) 2014
C
elá mlynáøská obec s napìtím sleduje zlátnoucí klasy
obilí v oèekávání nové skliznì. Kolik se urodí, jaká bude kvalita a jak se budou vyvíjet ceny? Zlepší se tržní
situace, aby se mlynáøi mohli opìt takøíkajíc nadechnout?
Vše pøipomíná vývoj v loòském roce. Ceny na volném trhu
klesají, ale odhady bilance naznaèují, že opìt porostou. Na
svìtovém trhu bude ménì pšenice než loni a produkce se
spotøebou budou témìø vyrovnané. Evropa bude pøebytková, ale bude opìt masivnì exportovat. U nás poèítáme
v pšenici s jasnými pøebytky, které jsou již dnes nakontrahované pøevážnì nìmeckými obchodníky. Žito se stane znovu
po dvou letech deficitní obilovinou.
Pro mlynáøe je ale horší tržní situace u zpracovatelù
mouky. Zde se nic podstatného nezmìnilo. Pokraèuje cenový boj zejména v pekaøském zboží, jehož pøíèinou je zejména pøebytek pekárenských kapacit a politika obchodních
øetìzcù. Mìní se také struktura pekárenské výroby. Zvyšují
se podíly mraženého pekaøského zboží a rostou pekárenské
kapacity v supermarketech. Pøesto je naèase, aby mlynáøi
prodávali své výrobky za ceny, které odpovídají reálným
nákladùm. Ceny mouky pod jejími výrobními náklady zde
máme již pøíliš dlouho. To se logicky projevuje v hospodaøení mlýnských podnikù, a je správné toto období oznaèovat jako krizové. Mlýny žijí z podstaty, zastavil se investièní
rozvoj a oslabeni nemohou razantnì zasáhnout napøíklad
do restrukturalizace pekáren.
Co udìlat pro zlepšení podnikatelského prostøedí bylo
mimo jiné pøedmìtem poslední valné hromady Svazu prùmyslových mlýnù ÈR, která se konala 5. èervna v Pardubicích. Zdùraznìna byla individuální odpovìdnost každého
podnikatelského subjektu, ale také povinnost svazu analyzovat ekonomické podmínky a informovat o tom své èleny.
Pro zlepšení èetnosti a kvality informací bude využita pomoc Ing. Pavla Skøivana. Konkrétní podoba i dìlba práce
mezi Pavlem Filipem a Pavlem Skøivanem, se sice upøesòuje, ale využívat se budou webové stránky svazu, další formy
písemných sdìlení i osvìdèená setkávání mlýnských podnikatelských subjektù. Nastolena byla rovnìž aktuální témata
pro specializované semináøe: krizový management a cesty
k úsporám nákladù spoleènì s teorií kalkulací cen mlýnských výrobkù.
Je až zarážející, jak stabilní je mlýnská výroba a jak vysoké je využití kapacit pšenièných mlýnù. V uplynulém
marketingovém roce se v našich mlýnech opìt semlelo
1,210 tis.tun pšenice. Pøi celkové kapacitì pšenièných mlýnù 4860 t/24 h a 300 provozních dnech v kalendáøním roce
jde o 83% využití. Proto by nemìl být dùvod k tržním soubojùm, které vyvolává vždy jeden subjekt, ale záhy se
spouští lavina. Je to škoda. Ztráty nám již nikdo nevrátí.
Uvedená èísla jsou nìkdy zpochybòována. Proto valná hromada žádá všechny mlýnské podniky, aby poskytly informace za roky 2012, 2011 a 2010 o semelcích, o výrobì mouky
a jejím balení, o segmentech trhu a o vývoji prùmìrného
rozpìtí mezi prùmìrnou nákupní cenou surovin a prùmìrnou tržní cenou mlýnských výrobkù. Poskytnuté údaje budou tajné a podklady budou po zpracování znièeny. Roky
jsou voleny tak, aby informace nebyly aktuální. Cílem je odstranit statistickou chybu (pokud existuje), tedy zreálnit
statistické údaje. Dalším cílem je potvrdit výroky, které
svaz používá pøi argumentaci vùèi státním orgánùm.
ŽNÌ JSOU TADY
Odhady skliznì v ÈR – èerven 2014
Na základì prvních letošních odhadù skliznì k 20. èervnu se pøedpokládá sklizeò základních obilovin ve výši 6 654 tis. tun a øepky ve výši
1 259 tis. tun. Úroda základních obilovin se sníží v porovnání s loòskou sklizní o 170 tis. tun (-2,5 %) a øepky o 184 tis. tun (-12,8 %).
Na poklesu produkce obilovin se
podílí nejvyšší mírou pšenice ozimá
(-234 tis. tun) a dále žito (-61 tis. tun),
u ostatních obilovin se naopak oèekává nárùst produkce, celkovì o 125 tis.
tun. Pøedpokládaný hektarový výnos
základních obilovin 5,11 t je meziroènì
o 2,1 % nižší. Pokles hektarového
výnosu se oèekává u pšenice ozimé
a žita, u ostatních obilovin se pøedpokládá meziroèní navýšení výnosu, nejvýznamnìjší u ovsa a pšenice jarní.
Osevní plochy základních obilovin se
mírnì snížily na úroveò 1 302 tis. ha
(-0,3 %). Významný pokles výmìry byl
zaznamenán pouze u žita, mírnì se
snížila plocha osetá jeèmenem ozimým a ovsem. Oèekávaná úroda základních obilovin je srovnatelná s pìtiletým (+1,5 %) i desetiletým prùmìrem
(-1,5 %).
Pšenice ozimá je osetá témìø na
tøetinì všech ploch (32,0 %). Odhadovaná produkce 4 296 tis. tun je
o 234 tis. tun nižší než v roce 2013
(-5,2 %). Snížení produkce jde zcela
na vrub poklesu oèekávaného výnosu
o 5,6 % na 5,43 t/ha. Osevní plocha
791 tis. ha je na témìø stejné úrovni
jako v loòském roce (+0,3 %).
Výmìra pšenice jarní se ve srovnání s loòským rokem navýšila o 10,4 %
na 45 tis. ha a pøi pøedpokládaném výnosu 4,54 t/ha (+9,4 %) se odhaduje
významný meziroèní nárùst skliznì
o 21,0 % na 206 tis. tun.
Odhad skliznì jarního jeèmene
1 162 tis. tun je o 43 tis. tun vyšší než
úroda v loòském roce (+3,8 %). Osevní
plocha se meziroènì zvýšila o 2,0 %
na 248 tis. ha a odhadovaný hektarový
výnos se také mírnì zvýšil na 4,69 t
(+1,7 %).
U jeèmene ozimého se letos oèekává sklizeò meziroènì o 4,8 % vyšší
na úrovni 497 tis. tun. Nárùst je daný
zvýšením oèekávaného hektarového
výnosu o 8,1 % na 4,83 t/ha. Osevní plocha 103 tis. ha je meziroènì
o 3,1 % nižší.
Osevní plochy žita se ve dvou
pøedchozích letech zvyšovaly, v letošním roce se však meziroènì propadly
o 33,0 % na 25 tis. ha a dosáhly tak
úrovnì roku 2011. Oèekávaný hektarový výnos 4,60 t je o 2,1 % nižší a od-
hadovaná produkce 116 tis. tun je o více než tøetinu nižší než loòská skuteènost (-34,4 %).
Pøedpokládaná úroda ovsa se ve
srovnání s rokem 2013 zvýšila o 8,9 %
na 151 tis. tun. Oèekávaný prùmìrný
výnos 3,58 t/ha je o 12,2 % vyšší, zatímco osevní plochy poklesly o 2,9 %
na 42 tis. ha.
Úroda tritikale se v letošním roce
odhaduje na 226 tis. tun (+5,5 %). Na
navýšení produkce se podílí nárùst
osevní plochy na 48 tis. ha (+3,6 %)
i odhadovaného výnosu na 4,66 t/ha
(+1,7 %).
Øepka se v letošním roce pìstuje
na 15,8 % osevních ploch. V letošním
roce se zastavil dlouhodobý trend
nárùstu osevní plochy øepky, výmìra se meziroènì snížila o 7,0 % na
389 tis. ha a pøiblížila se tak úrovni
roku 2011. Odhadovaný hektarový
výnos 3,23 t je o 6,4 % nižší než loni
a oèekávaná úroda 1 259 tis. tun poklesla o 184 tis. tun (-12,8 %). Pøedpokládaná produkce øepky pøesto pøevyšuje o 9,1 % pìtiletý prùmìr a o 20,6 %
desetiletý prùmìr, a to díky zvyšujícím
se hektarovým výnosùm (+7,5 %, respektive +6,3 %) a navýšení osevních
ploch (+1,5 %, respektive +13,5 %).
Zdroj dat: výbìrové zjišování ÈSÚ
u ekonomických subjektù
hospodaøících na zemìdìlské pùdì
Ing. JIØÍ HRBEK
Vývoj prùmìrných cen obilovin v ÈR dle SZIF ve vybraných týdnech roku 2014
Týden
16.
17.
18.
19.
20.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
Pšenice potravináøská
4787
4810
4911
5077
4727
4915
4915
4803
4693
4777
4797
Pšenice krmná
4689
4700
—
4714
4466
4699
4526
4607
Žito
4300
—
—
4292
Plodinová burza Brno – obchody promptní ve vybraných týdnech 2013 a 2014,
cena Kè/t, bez DPH, parita DDP = místo dodání
Komodita / týden
17.
18.
19.
22.
24.
25.
27.
Pšenice potravináøská
4 961
4 984
5 000
5 050
4 798
4 745
4 415
Pšenice krmná
4 731
4 763
4 850
4 700
4 507
4 424
4 040
Jeèmen sladovnický
5 236
5 131
—
5 250
5 035
5 107
4 974
Žito
4 217
4 160
4 350
4 300
4 075
4 041
3 913
Kukuøice
4 731
4 689
—
4 850
4 568
4 554
4 449
2
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Odhad skliznì zemìdìlských plodin podle stavu k 20. èervnu 2014
Území
Kraj
Pšenice ozimá
Pšenice jarní
Pšenice celkem
Plocha
v hektarech
Výnos
v t/ha
Sklizeò
v tunách
Plocha
v hektarech
Výnos
v t/ha
Sklizeò
v tunách
Plocha
v hektarech
Výnos
v t/ha
Sklizeò
v tunách
790 690
5,43
4 296 297
45 251
4,54
205 633
835 941
5,39
4 501 930
Hl. m. Praha
3 929
6,06
23 801
380
5,31
2 019
4 309
5,99
25 820
Støedoèeský
165 053
5,63
929 956
12 680
4,79
60 694
177 733
5,57
990 650
Jihoèeský
77 187
5,19
400 692
3 624
4,19
15 190
80 811
5,15
415 882
Plzeòský
57 190
5,23
298 888
3 502
4,25
14 900
60 692
5,17
313 789
Karlovarský
10 828
5,20
56 347
380
4,23
1 608
11 208
5,17
57 955
Ústecký
60 866
5,71
347 512
4 369
4,79
20 943
65 235
5,65
368 455
Liberecký
10 647
5,32
56 613
1 193
4,35
5 189
11 839
5,22
61 802
Královéhradecký
52 834
5,64
297 904
3 526
4,75
16 756
56 359
5,58
314 660
Pardubický
50 020
5,47
273 551
2 521
4,44
11 185
52 542
5,42
284 736
Vysoèina
69 762
5,19
362 123
3 467
4,16
14 420
73 230
5,14
376 543
Jihomoravský
110 874
5,12
567 565
4 367
4,23
18 486
115 242
5,09
586 051
Olomoucký
50 523
5,82
293 844
2 105
4,81
10 115
52 628
5,78
303 959
Zlínský
31 826
5,60
178 219
1 869
4,58
8 563
33 695
5,54
186 782
Moravskoslezský
39 151
5,35
209 282
1 268
4,39
5 565
40 419
5,32
214 846
Èeská republika
Odhady – Svìt a EU
Svìtová produkce pšenice v hospodáøském roce 2014/15 je odhadována dle IGC na 694 mil. t, dle USDA
na 702 mil. t. V minulém hospodáøském roce 2013/14 to bylo 709 až 714
mil. t a v roce 2012/13 655 až 657
mil. t. Spotøeba pšenice se odhaduje
na 698 až 699 mil. t (690 až 703 mil. t
v hosp. r. 2013/14 a 675 až 679 mil. t
v hosp. r. 2012/13). Koneèné zásoby
zùstávají na 187 až 189 mil. t (186 až
191 mil. t v hosp. r. 2013/14 a 172 až
175 mil. t v hosp. r. 2012/13). Odhad
produkce byl navýšen pøedevším pro
EU, Rusko a Argentinu. Výraznìjší snížení produkce je odhadováno v USA.
V rámci svìtového obchodu se pøedpokládá, že nejvìtším svìtovým vývozcem pšenice bude EU.
Odhad svìtové produkce kukuøice na hosp. r. 2014/15 dle USDA je
v úrovni 981 mil. t, IGC odhaduje
955 mil. t (970 až 982 mil. t v hosp.
r. 2013/14 a 861 až 869 mil. t v hosp.
r. 2012/13). Spotøeba byla navýšena
na 947 až 968 mil. t (938 až 951 mil. t
v hosp. r. 2013/14; 859 až 865 mil. t
v hosp. r. 2012/13). Koneèné zásoby
mají stoupnout na 172 až 183 mil. t
(164 až 169 mil. t v hosp. r. 2013/14
a 132 až 138 mil. t v hosp. r. 2012/13).
Odhad produkce byl navýšen pro
Ukrajinu, Brazílii a pro EU.
Svìtové ceny obilovin vzhledem
k pøíznivým odhadùm blížící se skliznì zaznamenaly v èervnu prudký
pokles. Totéž platí pro vývozní ceny
obilovin z EU, které klesly pøedevším
u pšenice v dùsledku zpomalení vývozní poptávky.
Aktualizována byla také bilance
obilovin pro EU 28 na r. 2014/15. Pøedpoklady skliznì v EU jsou relativnì
dobré. Využitelná produkce je odhadována na úrovni 300 až 304 mil. t,
z toho pšenice 145 mil.t. Dovoz se odhaduje na 15,8 mil.t a celkové dostupné množství na 352 mil.t. Spotøeba se
má zvýšit na 276,8 mil.t, a to v dùsledku zvýšení odhadù produkce mléka
a masa. Vývoz se má udržet na 32,5
mil.t. Koneèné zásoby (k 30.6.2015) se
pøedpokládají ve výši 40 mil.t. Nejnovìjší odhad osevních ploch obilovin
v EU 28 pro r. 2014/15 je na 57,9 mil.
ha (+0,9 % meziroènì). Nejvìtší snížení produkce obilovin v dùsledku sucha
je oèekáváno v Estonsku (-17% meziroènì), naopak k nejvýraznìjšímu nárùstu by mìlo dojít v Itálii (+9,8%)
a Maïarsku (9,5%).
Za 52 týdnù hosp. r. 2013/14 dosáhl dovoz obilovin do EU 18,1 mil. t
(16,4 mil. t v r. 2012/13; 13,5 mil. t pøed
2 roky), z toho kukuøice 14,4 mil. t,
pšenice setá 1,7 mil. t, pšenice tvrdá
1,8 mil. t, jeèmen 34 tis. t., pšenièná
mouka 32 tis. t, èirok 196 tis. t. Vývoz
z EU dosahuje 38,2 mil. t (27,9 mil. t v r.
2012/13; 21,1 mil. t pøed 2 roky), z toho pšenice setá 27,7 mil. t, jeèmen 5,5
mil. t, kukuøice 2,6 mil. t, pšenice tvrdá
846 tis. t, pšenièná mouka 1mil. t, oves
274 tis. t, žito 166 tis. t. EU je èistým
vývozcem 20,1 mil. t obilovin (11,5 mil. t
v r. 2012/13; 7,6 mil. t pøed 2 roky).
MLYNÁØSKÉ NOVINY
3
Cena obilí na poli je dnes otázkou
èíslo jedna. Na svìtovém trhu ceny
obilí nadále klesají, ale pod úroveò
intervenèní ceny v EU (101,31 Eur/t)
se patrnì nedostanou.
Aktuální cena pšenice na Paøížské
burze kolísá v úrovni 179 Eur/t, na burze v Chicagu kolem 144 Eur/t. Termínované obchody jsou uvedeny v tabulkách a pøedpokládají pro listopad úroveò 185 Eur/t v Evropì a 165 Eur/t ve
svìtì. Souèasný vývoj cen tzv. z pole
závisí do jisté míry na prùbìhu skliznì.
Zaznamenáváme proto vìtší rozdíly
cen na evropských trzích, kde se cena
potravináøské pšenice pohybuje v rozmezí od 149,84 Eur/t v Maïarsku do
193 Eur/t v Nìmecku. U krmné pšenice je to od 135,31 Eur/t (Slovensko) do
189 Eur/t (Nìmecko). Na Slovensku je
aktuální cena potravináøské pšenice
140-165 Eur/t podle kvality. Krmná
pšenice je v úrovni 135 Eur/t. V ÈR
sklizeò pšenice teprve zaèíná a o cenách je pøedèasné hovoøit. Je ale
vhodné upozornit na rozdíly. Zatímco
na Slovensku se pøedpoklady produkce obilovin zvyšují, v Èechách se naopak snižují. Pøesto bude cenový vývoj ovlivnìn evropskými a svìtovými
cenami. Poèáteèní úroveò cen mohou
rovnìž ovlivnit bezcelní dovozy pšenice z Ukrajiny. Vše ale nasvìdèuje
tomu, že se pøibližujeme cenovému
vývoji v loòském roce. Ceny od skliznì
postupnì porostou. Krmná kukuøice
se v Evropì pohybuje v úrovni od
142,72 Eur/t v Maïarsku do 195 Eur/t
v Nìmecku. Paøížská burza je v úrovni
172 Eur/t na srpen, v Chicagu cena
klesla na 103,64 Eur/t na prosinec.
Kukuøice 2014: ceny za volné zboží
134-137 Eur/t ve 26.týdnu, termínované obchody 178-176 Eur/t.
Situace ve vybraných zemích
Potravináøská pšenice 2014: 184 Eur/t.
Maïarsko
U ozimé pšenice se oèekávají prùmìrné výnosy. Klimatické podmínky
byly v prùbìhu vegetace pøíznivé.
V bøeznu a dubnu bylo možné bez
problému provést jarní práce a ošetøení porostù proti škùdcùm. Pøesto je
vyšší nebezpeèí plísní, chorob, pøítomnosti škùdcù a pøemnožení hrabošù. Sklizeò zaèala c èervnu ozimým
jeèmenem.
Potravináøská pšenice 2014: produkce 1072 tis.t, prùmìrný výnos 4,3
t/ha, ceny volného zboží 137-140 Eur/t
ve 26.týdnu, termínované obchody na
prosinec 191-186 Eur/t.
Polsko
Osevní plochy ozimých obilovin
se zvýšily o 3,1 % a jarních obilovin
o 21,5% oproti minulému roku. Úroda
se pøedpokládá dobrá.
Ceny ve 26.týdnu – úroda z minulého
roku:
Žito 2014: 139 Eur/t
Kukuøice 2014: 173 Eur/t.
Èeská republika
Letošní žnì zaèaly již na zaèátku
èervence. Jako vždy se první sklízí ozimý jeèmen. Na jižní Moravì kombajny
vjely také do pšenice. Sklizeò pšenice
v Èechách je na zaèátku. Zima byla
abnormálnì teplá, bez snìhové pokrývky a bez významných srážek.
V nìkterých oblastech Støedoèeského
a Ústeckého kraje v Èechách a na jižní
Moravì, èást Hané a další oblasti
se projevily významné problémy se
suchem. To se jistì projeví v poklesu
výnosù.
Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží
Zemì mìsto
25.7.
29.8.
26.9. 24.10. 14.11. 19.12. 30.1.
27.2.
27.3.
24.4.
15.5.
26.6.
Pšenice potravináøská
189,00 192,80 185,86 200,79 202,72 207,65 193,58 197,51 212,44 211,37 202,30 191,23
Francie Rouen
—
Belgie Antverpy
Nìmecko Hamburg
190,00 185,00 201,00 203,00
—
201,00 198,00 191,00 206,00 206,00 207,00
Maïarsko Transdanubia 149,98 151,65
—
196,00 200,00 211.00 215,00 208,00 195,00
—
202,00 213,00 214,00 207,00 196,00
153,41 161,81 160,65 184,54 166,78 179,13 188,48 170,97 151,07
Polsko Slaski
214,82 160,77 166,01 168,82 175,25
—
180,72 180,45 181,04 190,36 192,96 183,08
Rakousko Vídeò
181,00
—
180,00 180,00 177,00 185,00
Èeská republika Brno
201,96 168,63 168,63 167,32 168,00 168,30 167,30 172,73 175,58 182,48 181,24 160,55
—
—
—
—
—
175,00
Žito potravináøské
Nìmecko Hamburg
155,00 154,00 153,00 161,00 168,00 168,00
Polsko Slaski
141,90
Èeská republika Brno
192,16 145,10 135,29 136,19 135,22 135,44 134,04 144,00 148,39 156,93 151,27 142,30
95,77
108,96 117,94 120,31
—
—
170,00 176,00 182,00 185,00 171,00
131,01 133,25 127,28 145,22 140,32 143,30
Svìtové trhy - ceny za pohotové zboží Chicago (Kè/t)
16.2.
23.2.
2.3.
9.3.
16.3.
23.3.
30.3.
27.4.
4.5.
11.5.
18.5.
25.5.
1.6.
22.6.
Pšenice
5 405 5 531 5 443 5 724 5 812 6 295 6 317 5 777 5 702 5 904 5 572 5 435 5 309 4 926
Kukuøice
4 384 4 393 4 394 4 721 4 689 4 702 4 763 4 725 4 752 4 731 4 590 4 590 4 401 4 239
4
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody
13.4.
20.4.
27.4.
4.5.
11.5.
18.5.
25.5.
1.6.
8.6.
15.6.
22.6.
29.6.
Èervenec 2014
4 859
5 102
5 166
5 208
5 276
4 965
4 825
4 652
4 573
4 366
4 341
4 335
Záøí 2014
4 930
5 169
5 226
5 268
5 339
5 031 4 908
4 744
4 662
4 444
4 400
4 397
Prosinec 2014
5 029
5 263
5 328
5 366
5 443
5 145
5 046
4 898
4 816
4 597
4 566
4 538
Èervenec 2014
3 930
3 913
4 006
3 892
3 971
4 181
3 788
3 700
3 638
3 568
3 602
3 516
Záøí 2014
3 914
3 896
3 980
3 867
3 925
3 798
3 767
3 640
3 616
3 537
3 562
3 510
Prosinec 2014
3 889
3 884
3 956
3 850
3 902
3 795
3 766
3 635
3 627
3 572
3 592
3 550
Pšenice
Kukuøice
Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t)
13.4.
20.4.
27.4.
4.5.
11.5.
18.5.
25.5.
1.6.
8.6.
15.6.
22.6.
29.6.
Listopad 2014
5 504
5 689
5 684
5 654
5 677
5 468
5 358
5 261
5 301
5 138
5 164
5 156
Leden 2015
5 504
5 689
5 684
5 661
5 697
5 475
5 365
5 274
5 314
5 159
5 198
5 176
Bøezen 2015
5 504
5 696
5 684
5 661
5 725
5 482
5 378
5 288
5 342
5 172
5 219
5 190
Èerven 2014
5 133
5 161
5 142
5 043
5 040
4 871 4 980
4 958
4 882
4 843
4 828
4 737
Srpen 2014
5 257
5 360
5 348
5 187
5 177
5 050
4 932
4 855
4 916
4 802
4 855
4 757
Listopad 2014
5 188
5 291
5 362
5 215
5 218
5 036
4 980
Pšenice
Kukuøice
Dlouhodobý vývoj cen pšenice na paøížské burze naznaèuje znaèné kolísání, které je nepøíznivé pro výrobní podniky
Podle odhadù by mìla být celková
letošní sklizeò prùmìrná. Kvalita je
velmi rùzná. Problémy jsou s objemovou hmotností, ale také s obsahem dusíkatých látek. Na celkové závìry je
však brzy.
Ceny ve 26. týdnu – úroda z minulého
roku:
o Potravináøská pšenice 2014: ceny
obchodních organizací 4900 5100 Kè/t, volné zboží v úrovni
4500 Kè/t
o Žito 2014: 3900-4200 Kè/t
Dnes je rovnìž pøedèasné diskutovat
o cenách mlýnských výrobkù. Za prvé
budou mlýny zpracovávat ještì minimálnì dva mìsíce obilí z minulé skliznì, jehož cena je stále vysoká. Za druhé nejsou zcela jasné výsledky skliznì
u nás i v celé Evropì. Stále se mùže
nìco stát, co ovlivní koneèné výsledky
v objemu i v kvalitì.
Zpracoval PAVEL FILIP
MLYNÁØSKÉ NOVINY
5
V minulém pøíspìvku na téma diagnostiky a optimalizace mlýnské
výroby (Mlynáøské noviny 2 (149) 2014, str. 5) jsme se pokusili podat celkový
pohled na tematiku a naznaèit její možné každodenní využití pøi øízení mlýnského provozu. Tentokrát se zamìøíme podrobnìji na dva aspekty, na nichž
je postavena naše metodika, pøesnìji, v širším pohledu nᚠpøístup k problematice. Podíváme se na definici mlýna jako „funkèního systému“ a na
základní princip diagnostiky jeho funkènosti.
Mlýnskou výrobní jednotku chápeme jako soustavu návazných technologických blokù (uzlových operací):
(1) pøíjem obilí, skladování a tvorba
smìsi na zámel, (2) èištìní a pøíprava
obilí k mletí, (3) vlastní mlecí proces
(soustava dezintegraèních a tøídicích
operací) a (4) míchání a finalizace produktù.
Zároveò ji chápeme jako soustavu
technologických zaøízení, mìøicích a
regulaèních systémù a souèasnì jako
spoleèenství lidí, kteøí ji øídí, obsluhují
a kontrolují.
Abychom ji mohli oznaèit za
„funkèní systém“ nestaèí z našeho
pohledu to, že procesy probíhají, ale
že probíhají:
a) vyrovnanì, tj. v návaznostech a bez
napìtí mezi jednotlivými uzlovými
operacemi èi uvnitø tìchto operací,
b) optimálnì, tj. s optimální efektivitou
jak u každé operace, tak v celku celé
mlýnské jednotky,
c) cílenì, tj. že celý proces smìøuje
k definovanému cíli.
Podívejme se nyní na tyto tøi podmínky detailnìji.
Vyrovnanost je základní podmínkou. Znamená to, že každá s uzlových
operací probíhá s minimem výkyvù.
Konkrétnì: pøíjem obilí je pokud možno plynulý, pøísun suroviny do mlýnského skladu není pøíliš nárazový, obilí
máme stále v dostateèné zásobì a jakostní skladbì, kvalita obilí nevykazuje extrémní výkyvy a bìžné kolísání
kvality je již na pøíjmu tlumeno správnì
rozvrženým skladováním jednotlivých
jakostních partií. (Pøi všech technických i fyzikálnì chemických nástrojích, které máme dnes k dispozici pro
následné korekce, dobrá práce s obilím je naprostý a nenahraditelný základ kvalitní mlýnské výroby.) Smìs na
zámel by mìla být v èase v co nejvyšší
míøe jakostnì vyrovnaná. Nastavení
parametrù èistírny a systému nakrápìní a odležení by mìlo odpovídat vlast-
nostem (kvalitì) smìsi na zámel, i diagramu mlýna (to platí pøedevším pro
míru nakropení a dobu odležení obilí).
Vymílací klíè vlastního mlýnského procesu by mìl být v mezích možného vyrovnaný v èase a pøi nutných zmìnách
tažení jednotlivých mouk veden tak,
aby v maximální míøe odpovídal diagramu a aby tak nedocházelo k extrémùm v zatížení jednotlivých mlecích
a tøídicích strojù. Podobnì jako na pøíjmu a ve skladu obilí, i v míchárnì
a skladu mouk a dalších produktù by
mìly být jak hmotnostní toky, tak skladové kapacity v maximální míøe vyrovnané v èase.
Optimální efektivita se z uvedených tøí podmínek v našich mlýnech
sleduje nejvíce, nicménì omezuje se
zejména na efektivitu vlastního mlýna.
Pøitom do výtìžnosti jedlých produktù, která je klíèovým parametrem
efektivity mlýnské výroby, se stejnou
mìrou, ne-li nìkdy vìtší než vlastní
mlecí proces, promítá kvalita smìsi
na zámel a zejména pak pøíprava obilí
k mletí (systém nakrápìní a odležení,
intenzita a èas, v závislosti na tvrdosti
zrna).
Cílený proces znamená jednoduše
to, že víme, èeho chceme dosáhnout
a vše pro to dìláme. Jestli se pøedchozí dvì podmínky tvoøí v souèinnosti
èlovìka a strojù a zaøízení, v této tøetí
lidské myšlení a schopnost soustøedìného poèínání jasnì dominuje. Tím
nejhorším je, když mlýn jako technologická linka vyrábí produkty, a lidská
obsluha teprve podle jejich jakosti
usuzuje co s nimi. Mìli bychom postupovat vždy tak, že pøedem jasnì
známe a definujeme všechny podstatné charakteristiky výrobku (mouky)
a všechny kroky od pøíjmu, pøes tvorbu
smìsi na zámel a parametry èistírny
a mlýna smìøujeme právì k nìmu.
Systém diagnostiky, který uplatòujeme pøi analýze mlýnské výrobní
jednotky, odpovídá podmínkám, kterými jsme definovali mlýn jako funkèní
systém. Jednoduše øeèeno, hledáme
oblasti mezi nebo uvnitø uzlových
operací, v nichž vzniká napìtí, a poté
analyzujeme jeho pøíèiny. Velmi èastý
bývá napøíklad nesoulad mezi charakteristikami mlýnské výrobní linky
(délka válcù, vysévací plocha a jejich
mìrné zatížení) na stranì jedné, popelovì výtìžnostním diagramem na stranì druhé a požadovaným (odbytem
6
MLYNÁØSKÉ NOVINY
jednotlivých produktù vynuceným) vymílacím klíèem. Smyslem diagnostiky
a následné analýzy je v tomto pøípadì
zodpovìdìt hned nìkolik otázek a ve
výsledku podat jasnou zprávu, zda je
pøíslušný vymílací klíè skuteènì nemožné uvést s konfigurací mlýna do
souladu, a tudíž je nezbytné zmìnit
pomìry na stranì odbytu, nebo jestli je
bezzásadních technických a náklad-
ných investièních zákrokù možné mezi
konfigurací mlýna a vymílacím klíèem
žádoucí soulad nalézt.
Tento pøíklad je dobøe znám nám
všem, kdo se v mlýnské praxi pohybujeme, ale zdaleka ne vždy jsme
schopni takovou situaci efektivnì
øešit. A nezapomeòme, že do rámce
systému mlýna zahrnujeme z hlediska našeho „konceptu funkèního
systému“ také lidský faktor. Bez analýzy funkèních vztahù mezi lidmi ve
mlýnì se zámìrnì vyhýbáme termínùm jako pracovní síla atd., aby bylo
jasno, že máme na mysli živé lidi, a nikoli políèka organigramu, se èasto
øešení nedobereme.
Možných ohnisek napìtí v celém
procesu mlýnské výroby od pøíjmu po
expedici je mnoho a jde èasto o mnohem subtilnìjší problémy než pøíklad,
který uvádíme pro ilustraci. Nicménì
i zdánlivì okrajové problémy mohou
samy o sobì nebo ve svém souètu
pùsobit velmi nepøíznivì.
Možná se vám, kteøí se v každodenní praxi mlýnskou výrobou zabýváte, mùže zdát, že kritéria stanovená
jako podmínky funkènosti mlýnské
jednotky jsou ideální, a tudíž nereálné.
Je tomu tak jen zèásti. Jsou to jakési maximy, ale dosažitelné. Vìtšina
mlýnù (nejen v Èesku) není technicky
disponována tak, aby bylo možno
všechny podmínky stoprocentnì
splnit, ale v praxi je to èasto spíše tak,
že své reálné technické dispozice
naopak zdaleka nevyužívají.
V dalším pokraèování se zaèneme
vìnovat podrobnìji a konkrétnìji diagnostice a optimalizaci v jednotlivých
uzlových operacích.
PAVEL SKØIVAN
[email protected]
MLYNÁØSKÉ NOVINY
7
Pøes 3100 návštìvníkù zavítalo v sobotu 12. èervence do areálu spoleènosti PRO-BIO, s.r.o. ve Starém Mìstì
pod Snìžníkem. Letošní 9. roèník bioslavností vìnovali organizátoøi tématu bezlepkových biopotravin, zejména
pohanky. Slavnostnì byl otevøen nový mlýn na bezlepkové výrobky. „Mlýn jsme budovali více než rok. Je souèástí
našeho bezlepkového projektu. Loni jsme otevøeli bezlepkovou balírnu a nyní mùžeme lidem nabídnout kvalitní
bezlepkové potraviny z bio surovin. Nᚠprovoz je v tomto smìru zcela unikátní, spojuje v sobì jistotu absence
lepku a kvalitu bio,“ øekl Ing. Martin Hutaø. Na bezlepkovém stánku nabízela po celý den poradenství a své knihy
Mgr. Zuzana Kobíková – autorka bezlepkové kuchaøky Vaøím s láskou.
Nejen bezlepkové produkty a pokrmy mohli zájemci nakoupit na bio trhu, který zaplòoval prostor pøed hlavní
budovou spoleènosti. Ve stáncích byly
nabízeny jak bioprodukty z nabídky
PRO-BIO, s.r.o., tak i výrobky dalších
ekologických farmáøù a výrobcù.
Bohaté obèerstvení s lahùdkami
v kvalitì bio potvrdilo, jak pestøe, chutnì a originálnì se dá z biopotravin vaøit. Èerstvé jehnìèí speciality v podobì klobás, guláše, peèenì s rozmarýnem èi ragú s høíbky lákaly k ochutnání
i ty, kteøí zatím tento druh masa moc
neznali. Jehnìèí bio maso pochází
z vlastní ekologické farmy spoleènosti
PRO-BIO, s.r.o. Pestré vegetariánské
pokrmy pøipravila brnìnská firma Rebio, u nichž zájemci mìli možnost
8
MLYNÁØSKÉ NOVINY
ochutnat napøíklad zapeèenou zeleninovou tortillu, pohankoto èili rizoto
z pohanky s uzeným tofu, jáhly se zeleninou èi vegetariánskou svíèkovou
a bezlepkový guláš.
V rámci nabízených exkurzí nahlédli návštìvníci do provozù mlýna,
bezlepkového mlýna, balíren a skladù,
navštívili ekologickou farmu spoleè-
nosti PRO-BIO, s.r.o. s chovem ovcí
v Nové Senince èi bio jatka ve Vysokých Žibøidovicích. „Zájem o exkurze
je opravdu velký. Pøestože jsme poskytli nìkolik termínù bìhem celého
dne, brzy se zcela naplnily,“ sdìlila
Ing. Barbora Hernychová ze spoleènosti PRO-BIO, s.r.o.
Pro dìti byla pøipravena po celý
den zábava a bohaté tvoøení ve Špaldíkovì dìtském koutku. Areálem je
provázely živé postavièky znázoròující
netradièní bio plodiny v podobì Špaldíka, královny Pohanky, princezny
Hrašinky, Cizrnky, Kukurózy a Rýžoura. „Je to cesta, jak biopotraviny a jejich pùvod pøiblížit hravou formou
i nejmenším návštìvníkùm. Dìti tak
vidí, jak plodiny vypadají, seznámí se
s nimi a je jim pak bližší pokrmy z nich
ochutnat,“ øekla Ing. Barbora Hernychová.
fie zvíøat a ptákù, nainstalované poblíž
bezlepkové balírny, zaujaly pøedevším
nejmenší návštìvníky.
Výstava fotografií Václava Hubaty,
která probíhala v novì zrekonstruovaných prostorách v pøízemní èásti bezlepkového mlýna, pøiblížila návštìvníkùm práci a život ekologických zemìdìlcù zapojených do projektu NAŠE
BIOFARMA. Vedle ní probìhla i výstava fotografií z prostøedí rumunského
Banátu, kde lidé i v dnešní dobì hospodaøí tradièními zpùsoby za pomoci
hospodáøských zvíøat. Pestré fotogra-
Odpolední a veèerní èást festivalu patøila hudebním vystoupením.
Cimbálovku od Uherského Hradištì
vystøídala místní staromìstská kapela
Social Disproportion, svými pøevážnì dìtskými písnièkami pokraèovala
punk-folková zpìvaèka Karolína Kamberská. Návštìvníky postupnì roztanèili Nylon Jail, Gang ala basta, undergroundový Tony Ducháèek & Garage
a celý prostor pøed pódiem se zaplnil
pøi vystoupení kapely STO ZVÍØAT.
Elektronická hudba Moimira Papalescu letošní BIOSLAVNOSTI kolem pùl
jedné po pùlnoci ukonèila. Alternativní
styly hudby pøirovnal Ing. Martin Hutaø
k alternativnímu zpùsobu zemìdìlství.
„Na BIOSLAVNOSTI zveme kapely
hrající rozliènou hudbu rùzných stylù,
které dokážou pøekvapit. Stejnì tak
jako ekologické hospodaøení je pestré
a plné neèekaných událostí, které nám
pøíroda pøipravuje. Již nyní vybíráme
kapely na jubilejní 10. roèník,“ dodal
Ing. Martin Hutaø.
(Z tiskové zprávy PROBIO)
Mlýnská výroba PRO-BIO
Nový bezpepkový mlýn je vybudován v samostatném objektu, zcela oddìleném od mlýnského zpracování
dalších výrobkù, které obsahují lepek.
Je zde sice použito zaøízení z pùvodní
linky postavené v devadesátých letech, ale hygienické podmínky výroby
zcela vyhovují nejnovìjším standardùm v oblasti bezpeènosti potravin.
Technologie pochází od pardubických
firem Prokop a Caha. Instalovány jsou
dva loupací stroje na pohanku, dva
èistící a tøídící stroje (èistièky krupic),
jednodílný rovinný vysévaè a dvoupárová mlecí válcová stolice M 21. Dále
zásobníky a nová balící linka z Vlašimi,
která pracuje sice na objemovém principu dávkování, ale její souèástí je rovnìž kontrolní váha se zpìtnou vazbou
na regulaci dávky. Neodmyslitelnou
souèástí linky je také detektor kovu
MLYNÁØSKÉ NOVINY
9
s automatickým vyøazováním kontaminovaného výrobku. Výkon mlýna na
pohankové výrobky je 800 kg za hodinu. Pøevažuje výroba pohankových
krup. V souèasné dobì je na trhu žádána i pohanková mouka. Vedlejším
produktem jsou pohankové slupky,
z kterých se vyrábìjí polštáøe.
Ostatní mlýnská výroba a výroba
osiv je situována do pùvodního objektu obilní sýpky. První biomlýn zde
vznikl již v roce 1991. Od té doby prošel celý objekt i technologie znaènou
modernizací. Zajímavé je pøedevším
zaøízení na èištìní, tøídìní a povrchové
opracování zrnin. Najdeme zde univerzální èistící a tøídící stroje DELTA (Cimbria) se síty a úèinným odsáváním prachu a lehkých neèistot. Dále triérovou
stanici, suchý odkaménkovaè, pneumatický tøídící stùl, nárazový tøídiè
(PADY) a nìkolik speciálních druhù
loupacích a brousících strojù. Napøíklad je zde známá bruska EKONOS na
výrobu jeèných krup, ale také na koneènou úpravu obilí NATURAL. Pro
loupání špaldy je urèena žernová loupaèka a pro mletí na mouky odírací
a loupací stroj, jako souèást maloka-
10
MLYNÁØSKÉ NOVINY
pacitního mlýna. Tento mlýn má univerzální technologii a mlecí proces
probíhá na tøech šrotových a tøech
vymílacích pasážích. Každá pasហmá
svùj odstøedivý horizontální vysévaè
a doprava všech meziproduktù je sací
pneumatická. Možné je také vytøídit
a dále èistit krupice na èistièce krupic.
Linka pochází z Itálie.
Mlýnská výroba firmy PROBIO je
v èeských podmínkách unikátní a na
vysoké kvalitativní a hygienické úrovni. Provozy jsou certifikovány podle
standardu BRC. Dùležitá je také vlastní laboratoø s klasickým vybavením,
ale navíc s mikrobiologickou èástí,
kde je skuteènì a velmi zodpovìdnì
hlídána mikrobiologická èistota surovin a mlýnských výrobkù. Výrobní
sortiment mlýnských potravináøských
výrobkù je skuteènì velmi široký a
v biokvalitì. Jde o bìžné celozrnné
mouky z pšenice, žita a dalších tradièních plodin, jako jsou pohanka a pšenice špalda. Mezi našimi mlynáøskými
produkty naleznete rùznì opracovaná
zrna bìžných i netradièních obilovin.
Jde o 17 druhù mouky, ale na pøání
jednotlivých zákazníkù je možné pøipravovat také speciální druhy, takže
nabídka se tak rozrùstá na 35 rùzných
mlýnských výrobkù.
V obchodní èinnosti jde o více než
1200 výrobkù v kvalitì bio doplnìných o ekologické prací a èisticí
prostøedky - to je souèasná nabídka,
která se na základì poptávky ze
strany zákazníkù neustále rozšiøuje. Vynikající kvalitu a spolehlivost
u všech produktù firma zaruèuje díky
peèlivému výbìru používaných bio surovin, pravidelným kontrolám a vlastní špièkové laboratoøi.
Potìšitelná je rovnìž skuteènost,
že se firma stále rozvíjí a je obchodnì
úspìšná nejenom v Èechách, ale také
v zahranièí.
PAVEL FILIP
MLYNÁØSKÉ NOVINY
11
Odborný semináø k základùm mlynáøského oboru zakonèený zkouškami
pro obsluhu mlýnských strojù se uskuteènil v èervnu. Závìreènou zkoušku
podle Zákona 179/2006 Sb. úspìšnì složilo devìt uchazeèù z našich mlýnských provozù. Tentokrát to byli pracovníci ze mlýnù Bøezí, Pøedmìøice nad
Labem, Louny a Mrzkovice. Jejich osvìdèení je platné v celé Evropì, ale nenahrazuje výuèní list, pouze osvìdèuje dílèí definované znalosti a dovednosti potøebné pro výkon pracovní pozice mlynáø nebo pomocník mlynáøe.
V souèasné dobì jsou ve schvalovacím øízení i podmínky a požadavky na
získání osvìdèení pro vedoucí mlynáøe (mládky), vedoucí mlýnských provozoven (stárky) a vedoucí mlýnských laboratoøí. První možnosti složení zkoušek pro tyto pozice se pøedpokládá až v roce 2015.
Odpovìdnost za pøípravu odborníkù pro mlýny postupnì pøebírá Svaz
prùmyslových mlýnù ÈR. V Èeské
republice nemámì žádné odborné
uèilištì pro mlynáøe a Støední škola
potravináøská a služeb v Pardubicích
se potýká s malým poètem studentù
pro tento obor, a proto není možné
realizovat specializovanou výuku napøíklad pro celou tøídu. Pøesto je tøeba
zdùraznit, že tato škola zùstává jedinou v Èeské republice, kde je možné
absolvovat poèáteèní vzdìlání v našem oboru. Tuto školu využíváme i pøi
organizování doškolovacích a rekvalifikaèních kurzù a pøi realizaci zkoušek
profesních kvalifikací pro obory zpracování obilí a mlýny.
Je pravdou, že potøeba doškolovat a rekvalifikovat pracovníky našich
podnikù vzniká pod tlakem modernizace výrobních technologií a snižováním celkového poètu pracovníkù ve
mlýnech. Pøedevším jsou to pracovníci údržby vyuèení v oborech zámeèník nebo elektrikáø, dále pracovníci
v pomocných èinnostech pytlování
výrobkù. Tito pracovníci vìtšinou do
mlýnù pùvodnì nastoupili na pozice,
které nevyžadují profesní kvalifikaci,
ale vývoj pøinesl zmìny a díky spojování pracovních pozic jsou donuceni
profesní znalosti získat. Napøíklad
seøizovaèi a údržbáøi se stávají operátory technologických linek. Kromì
vlastních pracovníkù se hlásí rovnìž
12
MLYNÁØSKÉ NOVINY
uchazeèi o zamìstnání vyuèení v nejrùznìjších oborech èinnosti. Zúèastòují se také absolventi støedních škol
s maturitou, kteøí si nenašli zamìstnání ve svém oboru. Vzhledem k rùzné
kvalifikaci a dosažené úrovnì vzdìlání je proto nutné upravovat i prùbìh
profesní pøípravy. Nezbytná je praktická pøíprava pøímo v provozovnách
mlýnù a úèast tìchto pracovníkù
pøi provádìní bìžné údržby, výmìny
mlecích válcù a výmìny sít na rovinných vysévaèích, èistièkách krupic
a sítových tøídièích, pøípadnì pøi napínání kurty v koreèkovém elevátoru
a výmìnì filtraèních hadic tkaninových filtrù. K tomu také jednoduché
rozbory vlhkosti na vlhkomìru a parametrù výrobkù na NIR analyzátoru.
Poznávání surovin a znalosti vlastností surovin a mlýnských výrobkù je
rovnìž podmínkou. Pokud by uchazeè doposud ve mlýnì nepracoval,
bylo by tøeba praktickou pøípravu
zajistit. Otázkou je doba takové pøípravy. Jako optimální se jeví jeden
kalendáøní mìsíc.
Semináø organizovaný Svazem
proto mùže být týdenní. Obsahová náplò se soustøedí pøedevším na technologické postupy a na obsluhování
a údržbu používaných strojù a zaøízení. Kurzy jsou pøipraveny vèetnì obrazových materiálù. Dají se využít také
odborné publikace Mlynáøská technologie 1 (Hodnocení kvality, kde je popsána chemie zrna, základní metody
zkoušení a úpravy uživatelských vlastností výrobkù), Mlynáøská technologie
2 (Skladování a pøíprava surovin, kde
je vysvìtlena technologie skladování
a èištìní obilí). Mlynáøská technologie 3 (Mlýnské zpracování pšenice
a žita) vyjde na zaèátku roku 2015.
Vlastní prùbìh zkoušek byl doposud rozdìlen na zpracování testu,
ústní zkoušku, praktickou zkoušku
demontហa montហvybraného stroje,
provedení rozboru pøímìsí a neèistot
a rozboru na NIR. Souèástí zkoušky je
poznávání produktu a jeho smyslové
hodnocení. Na zkoušku si uchazeè
pøinese vlastní rukou zpracovaný jakýkoliv technologický postup, který
pøi zkoušce popisuje a komentuje. Pøi
zkoušce se rovnìž posuzují znalosti
provozní a osobní hygieny a dodržování pravidel BOZP a PO.
Pøíprava na zkoušku a zkouška
nemohou být jednoduché a nenároèné, protože v provozu již není dostatek èasu vodit pracovníka za ruèièku
a vše podrobnì vysvìtlovat. Na druhé
stranì je ale jisté, že každý absolvent
poèáteèního vzdìlávání nebo rekvalifikaèního kurzu musí nejdøíve pracovat pod dozorem zkušeného vedoucího. Jedinì tak se mùže stát plnohodnotným pracovníkem. Je pøeci jasné,
že naše konkurenceschopnost nezávisí pouze na úrovni technologie, ale
souèasnì na schopnostech lidí, kteøí
jí ovládají. Nestaèí pouze zaškolení,
potøebujeme pøece také ty, kteøí chápou souvislosti a dokáží reagovat,
pøípadnì øešit vzniklé situace ve výrobì. Proto je nezbytné najít formu, jak
poèáteèní a pokraèovací odborné
vzdìlávání zabezpeèit. Možná se ani
v pøípadu našich mlýnù neobejdeme bez vytvoøení specializovaného
výukového centra.
Takové vzdìlávací centrum poèáteèního i pokraèovacího studia by
mohlo fungovat ve Støední škole potravináøství a služeb v Pardubicích. Ale
jsme zatím na samém zaèátku. Jak to
bude dále, závisí nejenom na vedení
svazu, ale na všech mlýnech, které
vidí do budoucnosti.
PAVEL FILIP
MLYNÁØSKÉ NOVINY
13
RASSF pùsobí již 35 let
Systém rychlého varování (RASSF)
je jistì dùležitým nástrojem evropského systému bezpeènosti potravin a krmiv. Byl zøízen pøed 35 lety jako sí,
která usnadòuje pøedávání informací
mezi státy. Loni øešil celkem 3205 pùvodních oznámení. Z toho 84,6 procenta se týkalo potravin, 8,5 procenta
krmiv a 6,9 procenta materiálù v pøímém styku s potravinou. Na základì
pùvodních oznámení se pøedalo 5158
následných oznámení. Z celkového
poètu oznámení bylo 596 klasifikováno jako výstražné upozornìní, 442
jako informaèní oznámení vyžadující
další údaje, 705 informaèních oznámení zasílané na vìdomí a 1462 jako
oznámení o odmítnutí na hranicích.
K tìm nejzávažnìjším pøípadùm byla
napøíklad ohniska nákaz vyvolaných
výskytem viru hepatitidy v jahodách
a smìsích bobulovin. Dále nežádoucí
úèinky doplòkù stravy, nákaza vyvolaná výskytem Shiga toxinu produkujícího Escherichia coli v mase a také
výskyt reziduí pesticidù v rostlinných
produktech.
Sí RASSF pokrývá všech 28 èlenských státù EU, Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko. Je v nepøetržité pohotovosti. Díky tomuto systému
se podaøilo odvrátit mnohá rizika ohrožující bezpeènost potravin, a to ještì
pøedtím, než mohly poškodit zdraví
spotøebitelù.
Peníze na potraviny pro chudé
Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) poskytuje peníze
na potraviny, obleèení i další potøeby.
Èeská republika by mohla do roku
2020 získat z tohoto fondu 20,7 milionù eur (567,77 milionù korun). Chudoba a sociální vylouèení hrozí zhruba
ètvrtinì Evropanù, tedy více než 120
milionùm lidí. EU chce jejich poèet do
roku 2020 snížit aspoò o 20 milionù.
Podle prùzkumu Èeského statistického úøadu hrozí chudoba 1,51 obyvatel Èeska. Z nich 140 tisíc nemá ani
dostateèný pøíjem, ani materiální vybavení a ani práci. Pøíjmy domácností
sice v posledních letech nominálnì
mírnì rostly, ale reálné se propadly.
Míra ohrožení chudobou se i tak loni
meziroènì snížila z 9,6 mna 8,6 procenta. Podle statistikù u nás loni žilo
pod hranicí chudoby 886 tisíc lidí.
Dostal se pod ni èlovìk s mìsíèním
pøíjmem nižším než 9674 korun, pár
s ménì než 14512 korunami, samotná
matka s malým potomkem s ménì než
12577 korunami a také rodièe se dvì-
14
MLYNÁØSKÉ NOVINY
ma potomky s ménì než 22251 korunami. Materiální nedostatek trápil témìø 679 tisíc lidí. Dalším sledovaným
ukazatelem je intenzita práce. Pøes
541 tisíc lidí nemìlo zamìstnání ani na
pìtinu pracovní doby.
Pøedmìtem pomoci je jídlo, obleèení, obuv, hygienické potøeby, školní
pomùcky a další vybavení domácnosti. Prostøedky se nebudou moci
využít ke krytí úrokù z dluhù èi k nákupu zboží z druhé ruky. Podle zámìru
Evropské komise by se také mìly
upøednostnit místní a regionální výrobky. Peníze z fondu pøedstavují 85 procent, nejménì 15 procent musí dodat
pøíslušný stát.
lesních cest, na poøízení lesních strojù
a technologií šetrných k životnímu
prostøedí, na zpracování døeva v malých pilaøských provozovnách èi budování retenèních nádrží. Ve srovnání
s pøedchozím obdobím se vìtší dùraz
klade na projekty spolupráce – sdílení
zaøízení a zdrojù, inovace v zemìdìlství a potravináøství, podporu krátkých
dodavatelských øetìzcù vèetnì operaèních skupin Evropského inovaèního partnerství, které pøispìjí k pøedávání znalostí. Z programu bude hrazena èást strategie místních akèních
skupin, která se zabývá modernizací
zemìdìlských a potravináøských podnikù nebo napøíklad investicemi v lesním hospodáøství.
Po valné hromadì SPM ÈR
Evropské investièní dotace v období 2014-2020
Program rozvoje venkova v letech
2014-2020 má èeským zemìdìlcùm
a potravináøùm poskytnout 84 miliard
korun. Program již odsouhlasila vláda
a Evropská komise by ho mìla schválit
zaèátkem roku 2015. Na termín schválení bude navazovat harmonogram
pøíjmu žádostí, a to nejprve pro plošná
opatøení v rámci jednotné žádosti
o platbu v kvìtnu 2015, následovat
bude vyhlášení termínù pro pøíjem jednotlivých projektových žádostí.
Rozpoèet programu je nižší než
v pøedchozím období, kdy poèítal celkem s 3,6 mld eur. Ale pøibližnì 300
milionù eur bylo vyèlenìno pro podporu venkovských oblastí a bude øešeno
jinými operaèními programy. Vláda naopak schválila navýšení národního
spolufinancování programu z 15 na 25
procent. Opatøení jsou cílená na investice do zemìdìlských podnikù vèetnì
podpory mladých zemìdìlcù a na diverzifikace èinnosti. Pøedmìtem podpory budou napøíklad stáje, sklady,
technologie pro živoèišnou i rostlinnou
výrobu, jímky, hnojištì, speciální stroje, kotelny na biomasu a další. Nadále
získají podporu investice do zpracování zemìdìlských produktù, balení a
znaèení výrobkù vèetnì monitoringu
kvality. Pokud jde o investice do lesního hospodáøství, pùjdou peníze
zejména na rekonstrukce a výstavbu
Svaz prùmyslových mlýnù ÈR se
na své valné hromadì zavázal, že se
pokusí zlepšit podnikatelské prostøedí
pro mlýny zintenzivnìním své analytické a informaèní èinnosti. Pro zlepšení èetnosti a kvality informací bude
využita pomoc Ing. Pavla Skøivana.
Využívat se budou nové webové stránky svazu, rùzné formy písemných sdìlení i osvìdèená setkávání mlýnských
podnikatelských subjektù.
Svaz bude i nadále plnit také další
své funkce. V legislativní oblasti v podzimních mìsících vydá doporuèení
k výživovým hodnotám mlýnských
výrobkù. Aktualizovány budou normy
PN Mlýn a Pravidla správné výrobní
a hygienické praxe pro mlýny. Vydavatelství, kromì Mlynáøských novin,
zakonèí práce na Mlynáøské technologii 3, vìnované mletí pšenice a žita.
Mlynáøská roèenka se vydá jedenkrát
za dva roky. Letos tedy nevyjde. Svaz
se bude podílet na pøípravì a organizování tradièní konference Jakost obilovin ze skliznì roku 2014 v Kromìøíži.
Pokraèovat budou také školení a semináøe. V záøí jde o další organoleptické zkoušky (smyslové posuzování
potravin). Dále záleží na zájmu a požadavku èlenù. Mohou se uspoøádat
další mlynáøské kurzy urèené pro rùzné úrovnì pracovníkù. Na øadì by mìl
být opìt støední management.
Pøestože je èinnost svazu kritizována, je tøeba si uvìdomit také možnosti a legislativní mantinely. Svaz se
nechce dostat do konfliktu se zákonem, a naopak chce pomáhat svým
èlenùm k úspìšnému podnikání.
Vyjádøete proto své názory, požadavky a návrhy, jak a co zlepšit. Svaz je
nás všech, a proto pøispìjme každý
svým dílem.
èert“. V prostoru mlýnice stojí za pozornost vrš k chytání ryb, rùzné druhy
pastí a fukar na èištìní obilí.
Rožnov pod Radhoštìm pøivítal v sobotu 19. èervence v prostorách Valašského muzea v pøírodì již 21. roèník „Pekaøské soboty“. Po celý den zde
návštìvníci ochutnávali peèivo od rekordního poètu 30 zúèastnìných pekaøských firem. Odborná porota vybrala z pøihlášených vzorkù nejlepší
chleba a rohlík a bìhem dopoledne probìhlo tradièní soutìžení pekaøù
„pekaøský trojboj“ (bìh s trakaøem a 3 pytli mouky – S troškou do mlýna;
bìh na chùdách s pekaøskou nùší na zádech – Pøes hory a doly; bìh s plným
pùllitrem piva na lopáøi – O pekaøský pùllitr).
„Program byl bohatý po celý den –
od rána do pozdního odpoledne.
V prvním patøe radnice areálu byla
umístìna výstavka peèiva. V kulturním programu vystoupili známí umìlci: Petr Spálený se skupinou Apollo
Band, Altai Kai s ukázkou hrdelních
zpìvù ze sibiøské Altaje“, dechová
hudba Polaèanka z Valašské Polanky,
Mužský a ženský sbor z Dolních Dunajovic.
Po celý den probíhala ukázka
peèení chleba na dvou místech ve
skanzenu. V chlebové peci vodního
mlýna z Velkých Karlovic – Podatého
v areálu Mlýnské doliny, pekli pracovníci muzea Zdenìk Krupa a pomáhala
mu Eva Bušová. Mlýn obsluhoval
Miroslav Kuèa. V chalupách Valašské
dìdiny v objektu domu è. 24 z Nového
Hrozenkova si peèení vzali na starost
pracovníci Ireks Enzymy Radim Horák
a Igor Holický.
Skanzen je bohatý na exponáty
pøipomínající vývoj mlynáøského øemesla. Vodní mlýn, který je kopií stavby z poloviny 18. století, má funkèní
èeské složení. Síla hnacího vodního
kola se pøenáší na paleèné kolo, jež
otáèí pastorkem, upevnìném na vertikální høídeli, na jejíž horní stopce je
zakován horní mlýnský kámen, zvaný
bìhoun, pohybující se po pevném
dolním kamenu. Mezi kameny je vsypáváno semílané zrno, šrot padá
do mouènice, kde se prosévá pøes
tkaný rukávcovitý pytlík a vzniká bílá
hladká mouka. Pytlíky mají rùznou
hustotu, a je tedy možné získat produkty rùzné granulace. Pøepadem
jsou nerozemleté èásti, které pøicházejí na vymìnitelné síto, tzv. žíbro.
Produkty, které se takto získávají, se
mohou znovu semlít. Pohyb pytlíku je
zpùsoben otøásáním, jež zajišuje pákový a pérový systém, zvaný „hasa-
Ve Valašské dìdinì mùžete vidìt
také nìkolik malých pøenosných mlýnù na drcení rùzných druhù obilovin.
V usedlosti myškáøe ze Škudlova je ve
stodole instalován mlýn na domácí
mletí pohanky, která byla až do druhé
svìtové války nedílnou souèástí stravy. Až na kopci, na samém konci dìdiny, najdete vìtrný mlýn, který sem byl
pøenesen z obce Kladník v podhùøí
Hostýnských vrchù. Je dokladem toho, že zejména v okrajových územích
Valašska vedle vody mlel i vítr. Síla
vìtru pohání zapéøené lopatky, které
pomocí høídele, paleèného kola a pastorku uvádìjí do pohybu vrchní mlecí
kámen, který spolu s pevným dolním
kamenem drtí obilné zrno. A dál je to
stejné, jako je popsáno u vodního mlýna. Mlýn vystøídalo 15 majitelù, z nichž
poslední mlel pouze šrotovou mouku.
Zaøízení obsluhuje mlynáø Adolf Majstryszin, který poutavì vysvìtluje
technické detaily a trochu pohádkového pøidá i pro dìti.
Pekaøská sobota je významnou
propagaèní akcí na podporu prodeje
pekaøských výrobkù, a tím i mouky.
Svým významem rozhodnì pøesahuje
region, proto je tøeba jí dále podporovat.
PAVEL FILIP
MLYNÁØSKÉ NOVINY
15
Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip.
Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail: [email protected], www.svazmlynucr.cz
DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov.
ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921