plazma

Komentáře

Transkript

plazma
OPTICKÁ EMISNÍ
SPEKTROMETRIE
Optical Emission
Spectrometry (OES)
ATOMOVÁ EMISNÍ
SPEKTROMETRIE (AES)
(c) Lenka Veverková, 2013
je založena na registrování fotonů vzniklých
přechody valenčních e- z vyšších energetických stavů
na nižší. Měří se záření emitované atomy nebo ionty v
excitovaném stavu.
 Emisní spektrum má čárový charakter:
 OES


Poloha čáry () charakterizuje kvalitativní složení vzorku.
Intenzita čáry charakterizuje kvantitativní složení vzorku.
 Počet
čar ve spektru roste s počtem e- na valenčních
hladinách.
 Rozsah vlnových délek: přechody valenčních e- v
rozsahu 10-1500 nm, analyticky se využívá pouze
oblast 110-900 nm.
 BLOKOVÉ SCHÉMA:
BUDÍCÍ ZDROJ
(ATOMIZÁTOR)
MONOCHROMÁTOR
DETEKTOR
BUDÍCÍ ZDROJE
mohli zaznamenat atomové čárové
spektrum, musí být prvky ve vzorku v atomární formě
a musí být excitovány do vyšších energetických stavů.
To se nejčastěji dosahuje termickým buzením –
vzorek je v budícím zdroji zahříván na vysokou
teplotu.
 Typy budících zdrojů:
 Abychom




PLAMEN  plamenová fotometrie.
ELEKTRICKÉ ZDROJE – elektrický oblouk a jiskra.
PLAZMOVÉ ZDROJE  plazmová spektrometrie.
Ostatní: buzení laserem, doutnavý výboj, …
 Díky
vysoké teplotě (až 30000K) se více uplatňuje
ionizace a excitace vzniklých iontů, ve spektrech jsou
i čáry odpovídající zakázaným přechodům.
PLAMENOVÁ FOTOMETRIE
SCHÉMA PLAMENOVÉHO FOTOMETRU
Zmlžovače: pneumatické, obvykle úhlový („cross-flow“).
 Hořáky: převažují kruhové.

 Experimentální
uspořádání obdobné FA-AAS, většina
AA spektrometrů umožňuje měření v emisním módu
a tedy na principu plamenové fotometrie.
 K buzení se využívá různých typů plamenů, jejich
teplota je nízká, takže se metoda v praxi používá
zejména
pro
kvantitativní
analýzu
snadno
excitovatelných prvků (alkalické kovy a kovy
alkalických zemin – Na, K, Li, Ca, Mg).
 Plameny:
C2H2–vzduch nebo propan+butan+vzduch  jednoduchá
spektra, nízké pozadí, interferenční filtry.
 C2H2-N2O – budí se spektra více prvků  vysoké
emitované pozadí, mřížkový monochromátor.
 Moderní spektrometry umožňují simultánní analýzu až 4
prvků – 4 kanály.

ELEKTRICKÉ ZDROJE
SPEKTROGRAFIE
budící zdroj slouží plazma elektrického výboje,
kdy se výkon generátoru mění v plazmatu na teplo,
ionizační a budící práci a zářivou E.
 V praxi se spektrografie používá v „hutní analytice“ –
analýza železa, ocelí, slitin apod. (Fe, Ni, Cu, Zn, …).
 Budící zdroje:
 Jako



elektrický oblouk: střídavý nebo stejnosměrný,
elektrická jiskra: nízko či vysokonapěťová,
řízený oblouk.
OBLOUKOVÝ VÝBOJ
AD ARC DISCHARGE
Stabilní elektrický výboj s vysokou proudovou hustotou (2-30
A); T  3-8000 K.
 Teplotu je možno regulovat přídavkem spektrálního pufru,
který současně zlepšuje rovnoměrnost těkání vzorku.
 Stejnosměrný oblouk probíhá 1 výboj o napětí 50-100 V.
 Střídavý oblouk – přerušován asi 100x za s, napětí 2-5000
V,aby při změnách polarizace elektrod docházelo znovu k
zažehnutí oblouku.
 Dochází ke značnému transportu vzorku do výboje  vyšší c
prvků v plazmatu  vyšší citlivost.
 Stabilita výboje je nízká  horší opakovatelnost  vhodný
pro kvalitativní a semikvantitativní analýzu.




Elektrody grafitové (výborná vodivost, bez kontaminací).
Vzorek rozemletý na prášek smíchán s C.
Roztoky se budí nasáklé v porézních hmotách.
JISKROVÝ VÝBOJ
SD SPARK DISCHARGE
 Přerušovaný
střídavý výboj s vysokým napětím a
relativně nízkou průměrnou proudovou hustotou. V
iniciační fázi proudy 100-1000 A a T  30000 K (elektrody
však zůstávají studené).
 Z pracovní elektrody se při výboji odpaří nepatrné množství
vzorku, který se ve výboji atomizuje a excituje.
 Vykazuje velmi dobrou stabilitu a opakovatelnost. Citlivost je
nižší vzhledem k nižší c prvků ve výboji. Jiskrový výboj je
vhodnější pro kvantitativní analýzu.
 SD je standardní metoda pro analýzu kovových vzorků, vzorek
je 1 elektrodou, protielektroda z W nebo C.
 Napětí: NN jiskra 300-500 V, VN jiskra10-20 kV.
 V Ar atmosféře možná analýza ve vzdálené UV oblasti a
stanovení P, S, C, B.
 ŘÍZENÝ
OBLOUK (řadí se k SD): elektronický
stabilizovaný oblouk s řízenou opakovací frekvencí
102 Hz. Nejrozšířenější buzení spojující výhody
obloukového a jiskrového výboje.
 Grafitové
elektrody: C sublimuje až při vysoké
teplotě  ve zdroji nezpůsobuje interference kromě
výskytu CN pásů při analýze na vzduchu. Při analýze
v Ar atmosféře je bez interferencí.
USPOŘÁDÁNÍ EMISNÍCH SPEKTROGRAFŮ
Disperzní prvek:
- hranol
- mřížka
Detektory: CTD nebo
fotografická deska
SPEKTROMETRY
 TYPY



SPEKTROMETRŮ:
Mobilní – přenosné spektrometry s jedním vzduchovým
polychromátorem.
Laboratorní (KVANTOMETRY) – stacionární přístroje
umožňující pracovat od vzdálené UV po Vis oblast; mohou
mít více polychromátorů; určeny pro přesné analýzy.
Automatické spektrometrické stanice – robotizovaná
pracoviště umístěná ve výrobních linkách.
se skládá z: budícího zdroje + jiskřiště,
optického systému, detektoru a vyhodnocovací
jednotky.
 Spektrometr


Jiskřiště – místo, kde probíhá výboj.
Různá atmosféra u výboje: vzduch, Ar, vakuum.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ ANALÝZA
 Kvalitativní analýza:
 k identifikaci prvku alespoň 3 jeho čáry,
 srovnávání s tabulkami či knihovnami spektrálních čar,
 pro správné určení  se přidává spektrum etalonu (př. Fe),
 zbytková čára.
 Semikvatitativní
analýza – řádové určení koncentrace s
RSD 10-20 %.
 Kvantitativní
analýza – závislost intenzity spektrální čáry
na koncentraci popisuje Lomakinův vztah:
I = a.cb

a … souvislost mezi c prvku ve vzorku a výboji
b … popisuje samoabsorpci
Dále se v kvantitativní analýze používají polynomické závislosti:
c = b0 + b 1I + b 2I2 + …
OES S BUZENÍM
V PLAZMATU
PLAZMA
= ionizovaný plyn obsahující dostatečný
počet kladně nabitých (iontů) a záporně nabitých částic
(e-), který je navenek elektroneutrální. Celá soustava je
elektricky vodivá a pro monoatomický plyn X lze
popsat rovnováhou:
q
q
n

 PLAZMA
X  X
n 1
 n e
n 1
Plazma se vyznačuje kolektivním chováním: změny v jednom
místě vyvolávají změny i na vzdálených místech. U plynů je
ovlivňováno jen blízké okolí. (Proto se plazma označuje jako 4.
skupenství hmoty).
 Od plynu se kvůli přítomnosti nabitých částic významně liší
svou viskozitou a tepelnou vodivostí.
 Přechod plynu na plazma se uskutečňuje dodáním E, která
převyšuje Eion přítomných atomů plazmového plynu.

PLAZMA
Na rozdíl od plamene je nezbytné dodávat vnější energii ve
formě elektrického pole, aby docházelo k ionizaci plynu a
udržení plazmatu. Následně je část energie z plazmatu
přenášena na vzorek a dochází k excitaci a ionizaci.
 Dělení plazmat podle typu elektrického pole:
 stejnosměrně vázané plazma,
 mikrovlnně vázané plazma,
 indukčně vázané plazma.
 Plazma lze vytvořit z libovolného plynu, používají se
monoatomické:

He Eion= 24,6 eV
Ar Eion= 15,8 eV (neionizuje He, Ne a F)
Obtížná iniciace, vysoká cena He
Nižší tepelná vodivost než u He
PLAZMA
Vlastnosti Ar (monoatomických vzácných plynů obecně):
 jednoduché spektrum ve srovnání s plameny, kde vznikají
molekulární spektra,
 schopnost excitovat většinu prvků periodické tabulky,
 nedochází ke vzniku stabilních sloučenin mezi Ar a
analytem. (Byla prokázána tvorba nestabilních „molekul“,
např. ArH).
 NEVÝHODA: monoatomické plyny (včetně Ar) mají horší
tepelnou vodivost ve srovnání s N2 či H2.
 Elektrické pole urychluje e- v plazmatu, které následně ionizují
plazmový plyn:
Ar + e-  Ar+ + 2eZářivá rekombinace Ar+ + e-  Ar* (Arm) + h
 V OES plazma slouží jako atomizátor a současně zde dochází k
excitaci a ionizaci (+ excitace iontů). Plazma v podstatě funguje
jako rezervoár energie, která je předávána vzorku.

ROVNOVÁHA V PLAZMATU
v plazmatu: různé částice mají různou teplotu,
protože vznikají různými mechanismy  není
dosažena termická rovnováha:
 Teplota
Tkin(e) > Tion > Texc > Tkin(g)
 Termickou
rovnováhu v plazmatu popisují 2 zákony:
BOLTZMANŮV zákon: rovnováha mezi excitovanými a
neexcitovanými částicemi ve stejném ionizačním stavu.
 SAHOVA rovnice: rovnováha mezi počtem částic ve dvou
ionizačních stavech (atom-ion; ion+-ion++, …).

Ni Ne 2Zi 2 me kT
E


 exp( )
2
Na
Za
h
kT
N – počet: (i) iontů, (a) atomů, (e) ek – Boltzmanova konstanta
h – Planckova konstanta
m – hmotnost eZ – stavové součty částic
INDUKČNĚ VÁZANÉ PLAZMA
INDUCTIVELY COUPLED PLASMA (ICP)
 Plazmová
hlavice (torch):
Křemenné trubice (HF: injektor z Al2O3)
Indukční cívka: 2-6 závitů, chlazení H2O
 3 „toky“ argonu třemi trubicemi.
 Oproti plamenu se musí dodávat externí E.
 Plyn v prostoru cívky – sekundární vinutí
transformátoru; sekundární VF proud
zahřívá plyn na teplotu, kdy přechází v
plazma.


 Plazmová
(ICP) hlavice slouží:
izoluje plazma od cívky,
 usměrňuje tok plynů,
 umožňuje zavádění vzorku do výboje.

INDUKČNĚ VÁZANÉ PLAZMA
INDUCTIVELY COUPLED PLASMA (ICP)
 Ionizační
impuls (zažehnutí plazmatu) dodáním
elektronů z Teslova generátoru.
 Po zažehnutí je plazma udržováno tzv. indukční
vazbou (inductive coupling):
RF proud procházející cívkou vytváří magnetické pole s
vektorem intenzity rovnoběžným s hlavicí.
 Elektrony uvnitř jsou urychleny magnetickým polem a svou
E předávají atomům plynu, který se zahřívá a ionizuje a
vznikají další e-.
 Tímto kaskádovým efektem je udržováno plazma.
 Po prvotní ionizaci se takto plazma udržuje po dobu, co je
dodáván RF proud.
 Střední dráha letu e- než dojde ke srážce je 1 µm.

ICP VÝBOJ
a – elipsoidální plazma
b – toroidální plazma
Toroidální (prstencový) tvar: v prstenci nejvyšší teplota 10000 K a
středem prstence prochází chladnější analytická kanál, kam se
zavádí vzorek (kanál vzniká profouknutím Ar vnitřní trubicí).
 Vzorek se odpařuje do teplejší oblasti  nízké spojité pozadí a
nízká samoabsorpce  ICP je „ideální zdroj buzení“.
 VÝHODY: velký lineární rozsah kalibrací 5-6 řádů, dobré LOD,
minimální nespektrální interference, použitelnost pro 68 prvků,
multielementární analýza.
 NEVÝHODY: horší LOD než u ETA-AAS, vysoké provozní
náklady.

TOPOGRAFIE ICP VÝBOJE
RADIÁLNÍ POZOROVÁNÍ PLAZMATU
2 ODLIŠNÉ ZÓNY:
1 – analytický kanál
6 – indukční zóna
2 – předehřívací zóna
3 – počáteční zářivá zóna
4 – analytická zóna
5 – chvost výboje
radiální
axiální
ICP VÝBOJ
AXIÁLNÍ POZOROVÁNÍ PLAZMATU
Pro
jednoduché
matrice
dosahuje lepší poměr (S/B) – je
odfiltrováno záření indukční
zóny  až o řád lepší LOD.
 Intenzita záření se měří přes
chladnější chvost výboje 
Chlazený kónus Proud Ar ze spodu snižuje linearitu kalibrace v
důsledku samoabsorpce.
 Radiální pozorování: minimální
interference.
 Axiální pozorování: lepší LOD.

Duální spektrometry – současné axiální i radiální měření; to umožňuje
simultánní stanovení hlavních složek i stopových prvků bez ředění či
zakoncentrování vzorků.
ICP-OES
• Standardní hlavice: 15-20 l Ar / min.
• „Minitorch“: do 10 l Ar / min.
IONIZAČNÍ A EXCITAČNÍ MECHANISMY
U AR ICP

1.
2.
3.
Popsána
řada
ionizačních
a
excitačních
mechanismů, v plazmatu se se uplatňují zejména
Ar+ (Ei = 15,8 eV), elektrony, excitovaný Ar na
Arm (E  11,7 eV).
IONIZAČNÍ MECHANISMY:
Přenos náboje: Ar+ + M  M+* + Ar
Penningova reakce: Arm + M  M+* + Ar + eSrážka s elektronem: M + e- (fast)  M+ + 2e- (slow)
EXCITAČNÍ MECHANISMY:
1.
2.
3.
Zářivá rekombinace: M+ + e-  M* + h
Excitace trojnou srážkou: 2e- + M+  M* + eSrážka s elektronem: M + e-  M* + e-
INSTRUMENTACE U ICP-OES
generátor – 3 části: zdroj stejnosměrného napětí,
VF oscilátor, indukční cívka.
 RF


Frekvence: 27,12 nebo 40,68 MHz (násobky 13,56 MHz).
Vyšší frekvence generátoru poskytuje vyšší poměry S/B.



polychromátory: Paschen-Runge, echelle,
monochromátory: „klasické“ mřížkové,
spektrometry s Fourierovou transformací: disperzním
prvkem je Michelsonův interferometr; VÝHODY: lepší
rozlišení, simultanní analýza, větší propustnost záření.
 Plazmová
hlavice a plynová jednotka.
 Systém vnášení vzorku.
 Optická část – monochromátor/polychromátor,
detektor:
 Elektronika
a PC: zpracování signálu.
INSTRUMENTACE U ICP-OES
MOŽNOSTI ZAVÁDĚNÍ VZORKŮ DO PLAZMATU
 Kapalné




zmlžovače (pneumatické, ultrazvukový),
generování hydridů,
generování studených par Hg,
spojení s HPLC – vysokotlaký zmlžovač, speciační
analýza.
 Pevné




vzorky:
vzorky:
přímé vnášení vzorku: na grafitové tyčince nebo v kelímku,
elektrotermické vypařování,
výbojová abraze,
laserová ablace.
KAPALNÉ VZORKY
 Pneumatické zmlžovače:
 Bez sacího účinku
 (C) Babingtonův
 (D) fritový
 (E) síťkový, vzorek stéká po Pt síťce
 Se sacím účinkem
 (A) koncentrický (Meinhardův)
 (B) úhlový (cross-flow)
 Mají
nízkou účinnost (5-15 %),
zmlžovače se sacím účinkem
mají nízkou toleranci k obsahu
solí, pro viskózní vzorky jsou
vhodnější zmlžovače bez sacího
účinku. Průtoky u ICP-OES
okol 2 ml/min.
(E)
KAPALNÉ VZORKY
 Ultrazvukový zmlžovač:
 Složitější konstrukce, vyšší cena.
 Účinnost 70-80 %.
 Umožňuje snížení LOD asi o 1
řád.
 Mlžná
komora: umístěna za
zmlžovačem,
slouží
k
desolvataci aerosolu a tím
dojde ke zmenšení velikosti
částic aerosolu a také se
zmenší množství aerosolu
vneseného do plazmatu.
PEVNÉ VZORKY

Elektrotermické vypařování: ETA se spojuje s plazmovým
výbojem; komplikací jsou přechodové signály a neúplné
vypaření (modifikátor: freony).

Výbojová abraze:
PEVNÉ VZORKY – LASEROVÁ
ABLACE
Pro generování suchého aerosolu se používá laser; je možná
lokální povrchová analýza (mikroskop) i hloubkové profily.
 Po ablaci (= leptání) se proudem Ar odvádí materiál do ICP.
 Použití: v podstatě jakýkoliv pevný vzorek; geologie,
paleontologie, biologické (kosti, buňky) i kovové vzorky.
Problémy s reprodukovatelností.
 Problematická
kalibrace: obtížně dostupné matricové
kalibrační standardy.




analýza vhodných certifikovaných referenčních materiálů,
současně s ablací se pomocí zmlžovače přivádí kapalný standard,
přímá ablace kapalných standardů.
PEVNÉ VZORKY – LASEROVÁ ABLACE

Používané lasery:
neodymový – Nd:YAG (pevnolátkový: syntetický monokrystal
yttrium-aluminiového granátu, kde jsou některé yttriové ionty
nahrazeny neodymovými) se základní  = 1064 nm umožňuje
pracovat při vyšších harmonických frekvencích (532, 355, 266 a
213 nm) a tím pokrýt IR, Vis a UV oblast.
 excimerové (plynové) lasery: vlnová délka záleží na použitém plynu
(ArF, XeCl, KrF, …). Často se používá 193 nm.

Vzorek umístěn na podložce umožňující
posun x, y, z.
Paprsek lze fokusovat pomocí
mikroskopu a kamery s CCD snímačem.
INTERFERENCE U ICP-OES
SPEKTRÁLNÍ
 Oproti AAS jsou zde zásadním problémem; podstatné je, že se
dají exaktně detekovat ze záznamu spektra:





skutečný překryv 2 nebo více spektrálních čar,
částečný překryv křídlem rozšířené interferující čáry,
nedostatečné rozlišení v důsledku malé rozlišovací schopnosti OES,
záření pozadí: pásová molekulární emise a Ar, který však produkuje
jednoduché spektrum ve srovnání s bohatou molekulární emisí u
plamenů.
řeší se pomocí matematických korekcí – zabudovány v softwaru.
NESPEKTRÁLNÍ
 Vzhledem k vysoké T a vysokému tlaku e- se uplatňují méně:


změna rychlosti a účinnosti nasávání  ovlivnění atomizačních a
excitačních podmínek (např. vysoká c kyselin); ELIMINACE: vnitřním
standardem.
snadno ionizovatelné prvky (Na, K, …) ovlivňují intenzitu emise různě v
různých zónách plazmatu, protože část E se spotřebuje na ionizaci;
ELIMINACE: částečně se dá příkonem do plazmatu.

Podobné dokumenty

Bakalá°ská práce

Bakalá°ská práce D + D → He3 + n + 3, 27M eV b) Reakce jader deuteria a tritia (DT reakce)

Více

FTTF - České vysoké učení technické v Praze

FTTF - České vysoké učení technické v Praze pohledu pozorovatele existují dva vyzařovací koeficienty. Koeficient єr  odpovídá úhlově polarizovanému  světlu a koeficient єt odpovídá tečně polarizovanému světlu. Světelný rozptyl elektronů jako...

Více

2 CO

2 CO (absorbance) způsobený absorpcí volnými atomy v plynném stavu. Atomy se ze vzorku dostávají do plynné fáze během atomizace.  Využívá se zejména rezonanční přechody ze základní E hladiny e- (použív...

Více

ATOMOVÁ ABSORPČNÍ SPEKTROMETRIE

ATOMOVÁ ABSORPČNÍ SPEKTROMETRIE stavu. Atomy se ze vzorku dostávají do plynné fáze během atomizace. Využívá se zejména rezonanční přechody ze základní E hladiny e- (používají se výhradně čárové zdroje záření!). AAS pro kvantitati...

Více

Regulátory - Gas Hutira Skuteč

Regulátory - Gas Hutira Skuteč Flexibilní trubky CATS-SK pro připojení regulátoru a plynoměru Regulátor a plynoměr je připojen ohebnými nerezovými trubkami CATS-SK s přivařenými koncovkami z nerezové oceli. Toto provedení zvyšuj...

Více

paschens zákon

paschens zákon statistické váze stavu – dána stupněm degenerace podhladiny e-, pravděpodobnosti přechodu – závisí na symetrii vlnových funkcí obou

Více

STANOVENÍ STOPOVÝCH PRVKŮ VE VZORCÍCH ČESKÉHO MEDU

STANOVENÍ STOPOVÝCH PRVKŮ VE VZORCÍCH ČESKÉHO MEDU Med je lidstvu znám odedávna. Zpočátku byl vybírán z hnízd divoce žijících včel, jak o tom svědčí například přibližně 15 tisíc let staré malby v Pavoučí jeskyni ve Španělsku zobrazující vybírání me...

Více

OR-CH-2/15 - Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

OR-CH-2/15 - Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka v pitné vodě (koncentrát) a OR-CH-2/15 vzorek č. 18 Hg v pitné vodě (koncentrát). Vzorky 1 - 16 jsou konzervovány 0,5% HNO3, vzorek č.17 1% HNO3, vzorek č.18 0,5% HNO3 + 0,1% HCl + 0,05% K2Cr2O7. O...

Více