37_necasova_s115-118 154KB Oct 08 2012 04:04:38 PM

Transkript

37_necasova_s115-118 154KB Oct 08 2012 04:04:38 PM
ROZDÍLY MEZI PLEVELOVÝMI SPOLE ENSTVY NA POZEMCÍCH
S KONVEN NÍM A EKOLOGICKÝM ZP SOBEM HOSPODA ENÍ
Differences between weed communities on the fields with conventional and organic farming
Michaela Ne asová, Lud k Tyšer, Josef Soukup
Katedra agroekologie a biometeorologie, eská zem d lská univerzita v Praze
Summary: During June and July 2006, the phytocoenological survey was carried out in selected agricultural companies
in the Czech Republic. These companies were situated in different climate and soil conditions. Weed communities were
evaluated on twelve fields; six of them with organic farming and the other ones with conventional farming. The
observations were focused on weed dominance under different farming systems. The influence of farming system on
occurence of some weed species was approved by multivariate analysis CCA (Canonical Correspondence Analysis).
7,3 % of total variability was explained by different farming system. Appearance of some species presented in Black
and Red List of Vascular Plants of the Czech Republic was noticed.
Key words: weed communities, conventional farming, organic farming, Canonical Correspondence Analysis (CCA)
Souhrn: V pr b hu ervna a ervence 2006 byl proveden fytocenologický pr zkum v n kolika zem d lských
podnicích s konven ním a ekologickým zp sobem hospoda ení, které se nacházejí v r zných klimatických a p dních
podmínkách. Pro vlastní hodnocení bylo použito 12 pozemk (6 s konven ním zp sobem hospoda ení a
6 s ekologickým zp sobem), sledována byla pokryvnost plevel . Pomocí mnohorozm rné analýzy ekologických dat
(CCA – Canonical correspondence analysis) byl prokázán vliv odlišného zp sobu hospoda ení na druhovou skladbu
plevel . Vliv zp sobu hospoda ení na plevelné spektrum (pokryvnost plevel ) byl shledán statisticky významným,
faktor rozdílného zp sobu hospoda ení vysv tluje 7,3 % celkové variability. Dále byl zaznamenán výskyt n kterých
druh uvedených v erném a erveném seznamu cévnatých rostlin eské republiky.
Klí ová slova: plevelné spole enstvo, konven ní zem d lství, ekologické zem d lství, kanonická koresponden ní
analýza (CCA)
Úvod
Kulturní rostliny spole n s plevely tvo í um lá
rostlinná spole enstva, tzv. agrofytocenózy. Celkový
po et plevel je se dá odhadnout na 350 až 400 druh ,
ale nej ast ji se setkáváme asi s 50 druhy (st ední
Evropa) (Klika, 1955). Na území eské republiky se
vyskytuje mezi plevely asi 260 taxon vyšších rostlin a
12 zaplevelujících kulturních rostlin (Kropá , 1986).
Z 300 druh plevel rostoucích ve st ední Evrop je
vždy jen 20 až 50 druh pohromad , které jsou
zastoupeny v jednom spole enstvu (Volf, 1969). Kropá
(1986) na základ 23 rok trvajícího studia zaplevelení
polních kultur na širším území SR konstatuje, že
druhová skladba spole enstev plevel je stále chudší,
n které druhy zcela mizí, v tšina jich ustupuje pomaleji.
V jednotlivých porostech zaznamenal pokles z 30 – 35
druh na 7-10 druh . Rovn ž Tyšer (2002) uvádí, že
plevelná spole enstva na našich polích jsou dnes velmi
druhov chudá a nevyvážená. V ad oblastí a plodin se
škodliv vyskytují pouze 2-3 plevele. P ítomnost
plevelného druhu v agrofytocenóze je ovlivn na
ekologickými
faktory
stanovišt ,
biologickými
vlastnostmi kulturní rostliny a intenzitou p stebních
technologií (Kohout, 1997). Poznatky získané studiem
zm n ve složení plevelové vegetace ukazují, že dochází
a bude docházet ke snižování druhové pestrosti
plevelových spole enstev a p ežívají jen spole enstva
složená z druh se širší ekologickou amplitudou, která
jsou nejvíce p izp sobena intenzifika ním opat ením
v rostlinné výrob (Kropá , 1985). Takto druhov chudá
spole enstva jsou velmi t žko regulovatelná a plevele,
které se vyskytují dominantn , mají vysokou
konkuren ní schopnost. Soudobé spole enské požadavky
sm ují ke zvyšování diverzity plevel a po tu
ekologických interakcí, takže plevele by m ly být spíše
vid ny jako interaktivní spole enstva, než jako pouhé
cíle potla ování (Clements et al., 1994).
Materiál a metody
V pr b hu ervna a ervence 2006 byl proveden
fytocenologický pr zkum v n kolika zem d lských
podnicích konven ního a ekologického zp sobu
hospoda ení, které se nacházejí v r zných klimatických a
p dních podmínkách. Pro vlastní hodnocení bylo použito
12 pozemk (6 s konven ním zp sobem hospoda ení a 6
s ekologickým zp sobem). Pro každý zp sob
hospoda ení byly vybrány 2 pozemky s p dním typem
ernozem, 2 s p dním typem luvizem a 2 s p dním
typem kambizem. Na každém p dním typu pro
jednotlivé zp soby hospoda ení byla sledování
uskute n na v porostu okopanin a ozimých obilnin.
Sledována byla pokryvnost jednotlivých druh plevel
na 1 m2 v p ti opakováních. Druhové složení
spole enstev bylo na jednotlivých pozemcích up esn no
Proceeding of conference „Organic farming 2007“, 6.-7.2. 2007
115
zaznamenáním druh , které se vyskytovaly v okolí místa
odhadu pokryvnosti na ploše p ibližn 5 ha.
Následn
byla provedena mnohorozm rná
analýza ekologických dat pomocí programu CANOCO
(Lepš et Šmilauer, 2003). Mnohorozm rné techniky
nahrazují velké množství p vodních prom nných malým
množstvím nových prom nných (t m se pak íká hlavní
osy). P itom využívají toho faktu, že p vodní prom nné
jsou spolu korelované (Herben et Münzbergerová, 2002).
Na základ analýzy DCA (Detrended Correspondence
Analysis) byla zjišt na délka nejdelšího gradientu 4,334,
proto byla pro další zpracování zvolena kanonická
koresponden ní analýza (Canonical Correspondence
Analysis, CCA). Jako závislé prom nné byly použity
hodnoty pokryvností všech sledovaných druh , jako
nezávislé prom nné typ hospoda ení (ekologický a
konven ní zp sob) a jako kovariáty p dní typ
( ernozem, luvizem a kambizem) a plodina (ozim,
okopanina). Vylou ením vlivu kovariát bylo možno
analyzovat jen tu ást variability závislých prom nných,
která není vysv tlitelná r zným typem p dy i plodiny.
Byla provedena odmocninová transformace a snížení
váhy vzácných druh (downweighting of rare species).
Botanická nomenklatura je upravena dle Kubát et al.
(2002).
Výsledky a diskuse
Vliv zp sobu hospoda ení na plevelné spektrum
(pokryvnost plevel ) byl shledán statisticky významným
(p=0,0020 v randomiza ním testu všech kanonických os
p i 499 permutacích). Faktor rozdílného zp sobu
hospoda ení vysv tluje 7,3 % celkové variability po
ode tení kovariát. Na základ této analýzy byl vytvo en
ordina ní diagram (Graf 1), který je grafickým
vyjád ením vlivu odlišného zp sobu hospoda ení na
p d na vybrané druhy plevel . Jak je z grafu z ejmé,
plevelné spektrum na pozemcích s ekologickým
zp sobem hospoda ení je druhov bohatší, vyskytovaly
se druhy jako Stachys annua, Descurainia sophia,
Anagallis arvensis, Lactuca serriola, Silene noctiflora,
Chenopodium ficifolium, Centaurea cyanos, Vicia
angustifolia, Urtica dioica, Chenopodium polyspermum,
Rumex obtusifolius, Arabidopsis thaliana, Sagina
procumbens, Juncus bufonius, Gnaphalium uliginosum,
Galeopsis tetrahit, Stachys palustris, Odontites vernus,
Matricaria discoidea, Persicaria hydropiper, atd.
Naopak druhy jako Artemisia vulgaris, Taraxacum spp.,
Persicaria lapathifolia, Malva neglecta, Avena fatua,
Sonchus oleraceus, Viola arvensis, Mercurialis annua,
atd. se vyskytovaly na pozemcích s konven ním
zp sobem hospoda ení.
Na ekologicky obhospoda ovaných pozemcích
byl zaznamenán výskyt n kterých druh , které jsou
uvedeny v erném a erveném seznamu cévnatých
rostlin eské republiky (Procházka, 2001). Ze siln
ohrožených druh (skupina C2) byl nalezen Stachys
annua a Odontites vernus, z ohrožených druh (skupina
C3) Aphanes arvensis a Hyoscyamus niger a dále bylo
zaznamenáno n kolik vzácn jších druh , které vyžadují
další pozornost (skupina C4a), jako Silene noctiflora,
Centaurea cyanus, Lycopsis arvensis a Galium spurium.
Záv r
Odlišný zp sob hospoda ení na p d ovliv uje
složení plevelného spektra, druhy vyskytující se na
pozemcích s konven ním zp sobem hospoda ení jsou
druhy s širokou ekologickou amplitudou jako Viola
arvensis a dále potom druhy, které jsou spjaty
s p stováním ekonomicky významných plodin (nap .
vydrol epky, plevelná epa). Také je možné zaznamenat
výskyt pozdn jarních druh okopanin jako Amaranthus
retroflexus, Persicaria lapathifolia, Mercurialis annua,
Sonchus oleraceus. Plevelné spektrum na pozemcích
s ekologickým zp sobem hospoda ení je druhov bohatší
a asto se vyskytují druhy, které charakterizují
ekologické vlastnosti stanovišt , nap . Stachys annua
jako indikátor ernozemí, Lamium purpureum jako
indikátor luvizemí a Polygonum hydropiper jako
indikátor kambizemí, jak uvádí nap . Kühn (1967).
Pod kování
Výzkum je ešen s podporou projektu NAZV . 1R55010 a výzkumného zám ru MSM 6046070901.
Použitá literatura
CLEMENTS, D., WEISE, S., SWANTON, J. (1994): Integrated weed management and weed species diversity. Phytoprotection, 75,
s. 1-18.
HERBEN, T., MÜNZBERGEROVÁ, Z. (2002): Zpracování geobotanických dat v p íkladech. ást I. Data o druhovém složení. P F
UK, Praha.
KLIKA, J. (1955): Nauka o rostlinných spole enstvech. SAV, Praha.
KOHOUT, V. (1997): Plevele polí a zahrad. Agrospoj, Praha.
KROPÁ , Z. (1985): Zhodnocení dosavadního vývoje a zm n plevelové vegetace obilnin a okopanin SR. Záv re ná zpráva 1981 –
1985. Botanický ústav SAV, Pr honice.
KROPÁ , Z. (1986): Zhodnocení plevelných druh v SR se z etelem na jejich škodlivost a rozší ení. In: Sborník p ednášek z X.
eskoslovenské konference o ochran rostlin, Brno, s. 239-240.
KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. ml., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J., ŠT PÁNEK, J. (2002): Klí ke kv ten
eské
republiky. Academia, Praha.
116
Sborník z konference „Ekologické zem d lství 2007“, 6.-7.2. 2007
KÜHN, F. (1967): Indikace p dního typu podle plevelové vegetace. Rostlinná výroba, 13:4, s. 333-360.
LEPŠ, J., P. ŠMILAUER (2003): Multivariate analysis of ecological data using CACOCO. Cambridge University Press, Cambridge.
PROCHÁZKA, F. (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské Republiky. P íroda, Praha, 18, s. 1-166.
VOLF, F. (1969): Spole enstva plevel v r zných výrobních zem d lských typech. Habilit.doc.práce, VŠZ Praha, 159 s.
8
Graf 1: Grafické vyjád ení pokryvnosti plevel s použitím unimodální gradientové analýzy (CCA)
Graph 1: Ordination diagram of farming systems and weed dominance (Canonical Correspondence Analysis)
PAPRH
VERHE
LAMAM
RAPRA
VERPO
SPRAR
PLAMA
NEAPA
AGRRE
FUMOF
CHEHY
POLAV
EPHHE
VICTE
RUMOB
ECHCG
THLAR
TARSS
STAAN
POLLA
GAETE
CHEPO
DESSO
MATIN
CAPBP
CIRAR
STEME
ARBTH
ANGAR
VIOAR
EPISS
ATXPA
APHAR
KONVEN
EKOL
SONAS
POLCO LAMPU
LACSE GALAP
POLPE
MELNO CHEAL
VERPE
VERAR
CHEFI URTDI VICHI
CERSS POAAN TRFRE
AETCY MYOAR VICAN SAIPR
PTLAN STAPA CONAR
HOLMO GNAUL
SONAR
MALNE
ODOVE EQUAR
PLAMI APESV
POLHY
MENAR
AVEFA
JUNBU CENCY
SONOL
MATMT
ARTVU
SOLTU
BRSNN
AMARE
MERAN
-8
BEAVX
-4
Proceeding of conference „Organic farming 2007“, 6.-7.2. 2007
6
117
Legenda ke grafu .1:
Kód
Bayer
AETCY
AGRRE
AMARE
ANGAR
APESV
APHAR
ARBTH
ARTVU
ATXPA
AVEFA
Aethusa cynapium
Elytrigia repens
Amaranthus retroflexus
Anagallis arvensis
Apera spica-venti
Aphanes arvensis
Arabidopsis thaliana
Artemisia vulgaris
Atriplex patula
Avena fatua
BEAVX
Beta vulgaris
epa
POLAV
BRSNN
Brassica napus subsp.
napus
epka olejka
POLCO
CAPBP
Capsella bursa-pastoris
Kokoška pastuší
tobolka
POLHY
CENCY
Centaurea cyanus
Chrpa modrá
POLLA
CERSS
CIRAR
Cerastium spp.
Cirsium arvense
Rožec
Pchá oset
POLPE
PTLAN
CNSOR
Consolida orientalis
Ostrožka východní
RAPRA
COIMA
CONAR
DESSO
ECHCG
EPHEX
EPHHE
EPISS
EQUAR
FUMOF
GALAP
GAETE
GERPU
GNAUL
HOLMO
CHEAL
Conium maculatum
Convolvulus arvensis
Descurainia sophia
Echinochloa crus-galli
Euphorbia exigua
Euphorbia helioscopia
Epilobium spp.
Equisetum arvense
Fumaria officinalis
Galium aparine
Galeopsis tetrahit
Geranium pussilum
Gnaphalium uliginosum
Holcus mollis
Chenopodium album
Bolehlav plamatý
Svla ec rolní
Úhorník mnohodílný
Ježatka ku í noha
Pryšec drobný
Pryšec kolovratec
Vrbovka
P esli ka rolní
Zem dým léka ský
Svízel p ítula
Konopice polní
Kakost mali ký
Prot ž bažinná
Medyn k m kký
Merlík bílý
RUMOB
SAIPR
SOLTU
SONAR
SONAS
SONOL
SPRAR
STAAN
STAPA
STEME
TARSS
THLAR
TRFRE
URTDI
VERAR
CHEFI
Chenopodium ficifolium
Merlík fíkolistý
VERHE
CHEHY
Chenopodium hybridum
Chenopodium
polyspermum
Juncus bufonius
Lactuca serriola
Lamium amplexicaule
Lamium purpureum
Malva neglecta
Tripleurospermum
inodorum
Matricaria discoidea
Merlík zvrhlý
Merlík
mnohosemenný
Sítina žabí
Locika kompasová
Hluchavka objímavá
Hluchavka nachová
Sléz p ehlížený
He mánkovec
nevonný
He mánek ter ovitý
VERPE
CHEPO
JUNBU
LACSE
LAMAM
LAMPU
MALNE
MATIN
MATMT
Latinský název
eský název
Tetlucha kozí pysk
Pýr plazivý
Laskavec ohnutý
Drchni ka rolní
Chundelka metlice
Nepatrnec rolní
Husení ek rolní
Pelyn k ernobýl
Lebeda rozkladitá
Oves hluchý
Adresa autora
Michaela Ne asová
Katedra agroekologie a biometeorologie
eská zem d lská univerzita v Praze
Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol
118
Kód
Bayer
MELNO
MENAR
MERAN
MYOAR
NEAPA
ODOVE
PAPRH
PLAMA
PLAMI
POAAN
Latinský název
eský název
Silene noctiflora
Silenka no ní
Mentha arvensis
Máta rolní
Mercurialis annua
Bažanka ro ní
Myosotis arvensis
Pomn nka rolní
Neslia paniculata
epinka latnatá
Odontites vernus
Zdravínek jarní
Papaver rhoeas
Mák vl í
Plantago major
Jitrocel v tší
Plantago uliginosa Jitrocel chudokv tý
Poa annua
Lipnice ro ní
Polygonum
Truskavec pta í
aviculare
Fallopia
Opletka obecná
convolvulus
Persicaria
Rdesno peprník
hydropiper
Persicaria
Rdesno blešník
lapathifolia
Persicaria maculosa Rdesno ervivec
Potentilla anserina
Mochna husí
Raphanus
edkev ohnice
raphanistrum
Rumex obtusifolius
Š ovík tupolistý
Sagina procumbens Úrazník položený
Solanum tuberosum
Lilek brambor
Sonchus arvensis
Mlé rolní
Sonchus asper
Mlé drsný
Sonchus oleraceus
Mlé zelinný
Spergula arvensis
Kolenec rolní
Stachys annua
istec ro ní
Stachys palustris
istec bahenní
Stellaria media
Pta inec prost ední
Taraxacum spp.
Pampeliška
Thlaspi arvense
Penízek rolní
Trifolium repens
Jetel plazivý
Urtica dioica
Kop iva dvoudomá
Veronica arvensis
Rozrazil rolní
Rozrazil
Veronica hederifolia
b e anolistý
Veronica persica
Rozrazil perský
VERPO
Veronica polita
Rozrazil lesklý
VICAN
VICHI
VICTE
VIOAR
Vicia angustifolia
Vicia hirsuta
Vicia tetrasperma
Viola arvensis
Vikev úzkolistá
Vikev chlupatá
Vikev ty semenná
Violka rolní
EKOL
Ekologický zp sob hospoda ení
KONVEN
Konven ní zp sob hospoda ení
Tel.: +420 22438 2774
Fax:
e-mail: [email protected]
Sborník z konference „Ekologické zem d lství 2007“, 6.-7.2. 2007

Podobné dokumenty

Vaše cesta přes digitální svět!

Vaše cesta přes digitální svět! Klávesnice MODECOM MC-SK1 Solar je velmi výhodné řešení pro ty, kteří mají zájem o bezdrátovou klávesnici. Její klíčovým prvkem je solární technologie, která umožňuje nabíjet zařízení kdykoliv, kdy...

Více

Komunikační a interaktivní platformy 2011

Komunikační a interaktivní platformy 2011 Problematikou chovu skotu se na Agronomické fakultě v rámci Ústavu chovu a šlechtění zvířat zabývá  Oddělení chovu a šlechtění skotu. Výuka chovu a šlechtění skotu je rozdělena do několika částí. J...

Více

VÝSLEDKY MONITORINGU NÁLETU KRYTONOSCŮ NA OPAVSKU

VÝSLEDKY MONITORINGU NÁLETU KRYTONOSCŮ NA OPAVSKU Z výsledků je zřejmé, že průběh náletu krytonosců silně závisí na konkrétních podmínkách v daném ročníku a lokalitě. Přestože v letech 2008 a 2009 byl výskyt larev a % napadení stonků řepky přibliž...

Více