Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka

Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka
Alois Ježek
Psal se rok 1964 a 1965, když jsme v letních prázdninových měsících sedávali s tehdejší rektorkou
Akademie múzických umění Marií Budíkovou-Jeremiášovou, prof. Karlem Leissem a mojí spolupracovnicí Marií Drlíkovou v karlovarské kavárně Elefant. S našimi pražskými hosty jsme byli
přátelé a posezení u kávy bylo součástí přestávky na jejich cestě do Konstantinových Lázní. Jako
absolvent pražské konzervatoře jsem znal situaci na pěveckých odděleních konzervatoří a Vysokých hudebních školách. Mladým pěvcům chyběly umělecké šance, příležitosti, výměny zkušeností a nová poznání, tolik potřebná pro úspěšné zahájení umělecké kariéry. Z rozhovorů u kávy nakonec vzešel podnět založit v Karlových Varech pěveckou soutěž. Byla to myšlenka na tehdejší
dobu revoluční. Rozhodli jsme se o pokus realizovat ji jako soutěž mladých pěvců, posluchačů
konzervatoří a vysokých hudebních škol s mezinárodní účastí. Zpočátku při hudebním festivalu
Dvořákův karlovarský podzim, zaštítěnou rovněž jménem a tvorbou Antonína Dvořáka. Pokus,
kterému předcházela řada jednání v Karlových Varech, na ministerstvech, rovněž na všech školách, se vydařil. Soutěž podporovala ministerstva s osobními záštitami ministrů, rozhlas a řada
dalších institucí. První ročník se uskutečnil jako skromný začátek 27.-29. září 1966 s vítězi a laureáty Libuší Hošťálkovou, Janou Smítkovou, Magdalénou Hajóssyovou Bulharkou Rumjanou
Maždrakovou Jaroslavem Štajncem a Růženou Štúrovou. V dalších dvou letech to byli například
Marie Dřízgová, Jaromír Vavruška nebo Jozef Ábel.. Úspěch čtvrtého ročníku v roce 1969, kdy se
mezi soutěžícími objevila a zvítězila Gabriela Beňačková, dal podnět k osamostatnění soutěže,
tedy nikoliv v rámci Dvořákova karlovarského podzimu, ale jako svébytná budoucí jediná profesionální pěvecká soutěž v České republice. Navíc od roku 1972 byly stanoveny dvě kategorie pro
starší a mladší pěvce. Následovalo období, kdy jsem byl v rámci normalizace propouštěn a nemohl
jsem dlouhých sedmnáct let v karlovarské kultuře pracovat. Pro soutěž bylo štěstím, že byla zaštítěna jménem Antonína Dvořáka a osobnostmi českého hudebního života Prof. Marie Budíkovou
Jeremiášovou a Dr. Václavem Holzknechtem, kteří jí spolu s některými nadšenci v Karlových
Varech a s podporou oddělení vysokých škol ministerstva školství na vysoké úrovni každoročně.
Ocenění v dalších letech získali například Maďaři Otvos Csaba, Píl Kovács, Ibolya Verebicsová,
Bulharky Valerie Mirčeva a Alexandrina Pendečanská, Němci Susane Stahlová a Olaf Bär, ze
Slovenska Lubica Orgonášová, Peter Mikuláš, Dalibor Jenis, pěvci z Polska, tehdejšího Sovětského svazu a samozřejmě řada soutěžících z Čech - v období do roku 1990, kdy zvítězila v kategorii
starších Eva Urbanová.
V roce 1990 jsem se po 17 letech
vrátil do Karlových Varů,
z počátku jako ředitel Městského
kulturního střediska. Jedna z první činností, bylo převzetí Pěvecké
soutěže Antonína Dvořáka a vytvořit předpoklady pro její další
rozvoj a přiblížení k jiným evropským pěveckým soutěžím.
Soutěž,
dosud
dvoukolová,
přestala být určena pouze pro
posluchače uměleckých škol a
rovněž se plnohodnotně stala
otevřenou tříkolovou ( třetí kolo
árie s orchestrem) soutěží mezinárodní. Přestaly existovat kategorie A a B a spolu s okruhem odborníků sympatizantů karlovarské soutěže byly stanoveny kategorie JUNIOR (z počátku do 23, dnes do 25 let) a OPERA ( z počátku do 32, dnes do 35 let). Soutěž se zakrátko proměnila ve skutečné profesionální pěvecké klání mladých pěvců z celého světa.
V roce 1991 byl uskutečněn první interpretační seminář, který vyhledávají mladcí pěvci pro získání nových zkušeností a názorů na jejich odborný růst. Pro mnohé je také dobrou přípravou na účast
v pěvecké soutěži A. Dvořáka. První semináře vedli osobnosti pěvectví a pedagogiky Jindřich Jindrák a Andrej Kucharský, v dalších letech mnoho našich i zahraničních osobností. Letos se uskutečnil 19. ročník semináře s profesory Magdalénou Blahušiakovou a Antoniem Carangelem. Ve
stejném roce 1991 jsem soustředil kolem soutěže řadu vynikajících pěvců a pedagogů. Jejich kolegium bylo vlastně základem budoucího Mezinárodního pěveckého centra A. Dvořáka. Do roku
dva tisíce, jako součásti Kulturního centra Amethyst později Karlovarského symfonického orchestru a od roku jako samostatná právnická osoba - obecně prospěšná společnost se zakladateli
Antonínem Dvořákem, vnukem skladatele, pěvcem Peterem Dvorským a dirigentem Liborem Peškem. Od roku 1995 obohatila kategorie JUNIOR a PÍSEŇ kategorie PÍSEŇ.
Kdo soutěž hodnotí: V čele jedenáctičlenné mezinárodní poroty nebo v jejích řadách y posledních téměř dvaceti
let zasedli další významné osobnosti
mj. Eva Randová, Walter Berry, František Vajnar, Andrej Kucharský, Ivo
Žídek, Jindřich Jindrák, Śarah Meredith, Jürhgen Hartfiel, Eva Blahová,
Serge Baudo, v posledních letech podnes Antonio Carangelo, Gabriela
Beňačková a Peter Dvorský, který bude letos po desáté jejím předsedou.
Vítězové soutěže se stali často velkými
operními hvězdami našich i zahraničních scén. Od roku 1990 Marina Vyskvorkina a Marina Domašenko, Roman Janál, Jana Sýkoreová, Dana Burešová, Pavel Bršlík,
Karla Bytnatrová, v posledních letech především Adam Plachetka a mnoho dalších.
Soutěž provázeli i významným podílem na jejich budoucím úspěchu dirigenti většinou
s Karlovarským symfonickým orchestrem. Zpočátku s nesoutěžními koncerty hvězd Josef Hercl,
od devadesátých let s třetím soutěžním kolem a koncertem vítězů Josef Chaloupka, po dva roky
Oscar Danon, v posledních letech František Drs.
Připomeňme si co o soutěži napsali :
Dr. Václav Holzknecht v době počátků soutěže: „V žádném nástrojovém oboru se nevyskytuje tolik
subjektivních názorů a metod jako ve zpěvu ... V Karlových Varech máme příležitost a možnost
zkoumat stav a rozvoj mladých pěvců. Dříve se prodírali mladí pěvci k uznání individuální a obtížnou cestou. Dnešní stav je jiný a znamená velký pokrok. Důkazem jsou výsledky, jež dosavadní
karlovarská soutěž přinesla. „
Václav Klaus v roce 2001, jako předseda Poslanecké sněmovny: „...Jsem rád, že tato soutěž nese
jméno Antonína Dvořáka. Nevím, jestli se najde v naší zemi umělec, který byl natolik světový a
současně natolik český...Jsem rád, že se touto pěveckou soutěží obohacuje rozměr Karlových varů,
které tak nejsou spojeny jen s lázněmi, filmem, sklem a porcelánem....“
PhDr. Milan Uhde, v roce 1995, kdy byl předsedou Poslanecké sněmovny: „V mladém hlase je
podle mě skryto závratné kouzlo. Tajemství, které obestírá každý umělecký výkon, provází sice i
zralý zpěv, ale zralost je přítomná, kdežto mladý hlas je zároveň podnětem k velkému očekávání,
co přijde.“
Významnou osobností je Dr. Jan Králík, který s Mezinárodním pěveckým centrem spolupracuje
jako autor nebo člen odborné poroty. Na zajímavé téma pěveckých hvězd, které v soutěži neuspěli,
ale v další umělecké kariéře dosáhli maxima, často i světového úspěchu napsal: „Jubileum soutěže
je příležitost k přípitkům i k úvahám. Také zdánlivě záludným. Kolik že má čtyřicetiletá pěvecká
soutěž absolutních vítězů, jejichž jména zcela zapadla do jiných světů, a kolik má poražených, jejichž jména vítězně hýří nejvyšším hvězdným leskem? Jak se mohlo stát, že na jedné straně zůstala
pěveckému světu zasuta vítězná jména Libuše Hošťálkové či Juraje Filase – a proti nim bez zlatých
soutěžních vavřínů, ale s vavříny proslulosti září Edita Grúberová, Ivan Kusnjer, Magdalena
Hajóssyová, Roman Trekel, Magdalena Kožená, Dalibor Jenis? Mohlo by se zdát, že jde o fatální
omyly poroty, ale skutečnost je jiná. Jsou přece i vítězové osudem nezrazení, kteří na sobě nepřestali pracovat. Magdalena Kožená přišla ještě s mnoha rezervami ve výrazu, ale již
s pozoruhodně vyrovnaným, jemným hlasem. Ještě nebylo jisté, zda a jak mnoho bude pilně pracovat, ale způsob, jakým pak sama sebe dokonale ovládla, přesvědčivě zněl už v prvních nahrávkách.“ Na jiném místě Dr. Králík uvádí: „Talenty a vlohy představují ohromný životní dar.
V bráně soutěže není podstatný okamžitý úspěch. Podstatné je zacílení do směru, jímž mohou vlohy
nejjistěji zrát, poznání směru, v němž je třeba největšího úsilí. Nástrahy tkví pro každého v něčem
jiném. Rovněž tak schopnosti a síly. Vlastní poznání o nehotovosti, o potřebě cíleného směřování
je cennější, než sebevábivější soutěžní vavřín. Pokud se i vavřín poštěstí, je třeba vědět, že s jeho
závazností se vyrovnají jen ti nejpracovitější, ti skutečně předurčení. Kéž by takovýchto poznání
přinášela Pěvecká soutěž Antonína Dvořáka v příštích – nejen v dalších čtyřech desetiletích – co
nejvíce. Kéž by měla štěstí nejen na absolutní vítěze, jejichž jména budou dlouho odrážet lesk zlatých vavřínů s hlubokou tradicí, ale také štěstí na neporazitelné poražené, kteří by na své dráze
právě v Karlových Varech poznali, jak nejlépe po své vlastní cestě dál.“ Tolik Dr. Králík v jednom
ze svých literárních příspěvků, s nímž se plně ztotožňuji.
Dovolte, abych se v závěru zmínil o současnosti, co Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka čeká letos a příští rok 2015. Naprosto odvážnou novinkou je nová soutěžní kategorie nazvaná
OPERNÍ NADĚJE. Podnět přišel při rozhovorech s profesorkami konzervatoří Brigitou Šulcovou,
Blankou Morávkovou a Jarmilou Chaloupkovou, se kterými jsem se setkal jako s porotkyněmi
dětské soutěže v sólovém zpěvu Karlovarský skřivánek.
Několikaletý problém vznikl rozdílem náročnosti kategorie JUNIOR – mladých pěvců do 25 let s
možnostmi 15 – 20letých studentů konzervatoří, soukromých studií ev. hudebních gymnázií. Vytvořil jsem tedy návrh modelu soutěže OPERNÍ NADĚJE právě pro pěvce této věkové kategorie.
Návrh byl s příznivým ohlasem přijat a tak jsme již pro letošní rok vyhlásili první ročník nové
kategorie. Bude určena pro mladé 16 – 20leté pěvce z oboru klasického zpěvu. Soutěž bude jednodenní a jednokolová, jako prolog a součást Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. Proběhne dopoledne a odpoledne v pátek 14. listopadu 2014. Ještě tentýž den večer budou výsledky
soutěže OPERNÍ NADĚJE vyhlášeny na Slavnostním zahájení a rozlosování MPSAD v 19.30
hodin v hotelu Kriváň. Vítězové získají symbolické finanční ceny nebo možnost sledovat soutěž
určený počet na ubytovací náklady pořadatele. Soutěž Operní naděje je vyhlášena v roce 2014
pouze pro soutěžící z České a Slovenské republiky. V případě úspěchu je pravděpodobné, že bude
od příštího roku otevřena jako soutěž mezinárodní.
Mezinárodní pěvecká soutěž
s kategoriemi
JUNIOR
a OPERA se uskuteční tradičně se soutěžním kláním
v Alžbětiných lázních a Karlovarském městském divadle
od následujícího dne 15.
listopadu po Závěrečný koncert vítězů s Karlovarským
symfonickým orchestrem a
dirigentem Františkem Drsem v pátek 21. listopadu.
Příští rok 2015 bude pro MPS AD rokem jubilujícím, neboť se uskuteční její padesátý ročník. Mezi téměř dvěma tisíci mladých pěvců bylo mnoho těch, kteří právě v Karlových Varech zahájili
svoji uměleckou kariéru a staly se hvězdami koncertních a operních scén. Jubileum, které bude
předpokládat vyšší náklady než je tomu každý rok, začínáme připravovat s mimořádným nasazením. Jednáme o mimořádné mezinárodní účasti, pozvání významných osobností, které se v průběhu let o soutěž zasloužily, pamětní list a odpovídající propagaci. Také obsáhlý katalog, který bude
dokumentem a současně sdělením tohoto činu příštím generacím, činu, který svým významem
přesáhl hranice regionu, státu a kontinentu. Doufám, že soutěž bude současně dokumentem o mimořádném významu, který ve skladbě kulturních aktivit města má i její budoucnosti v příštích letech
Poznámka editora: Tento text byl jeho autorem přednesen na muzikologické konferenci o tradici
a přítomnosti hudby v Karlovarském kraji, kterou prostřednictvím Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka ve dnech 10. a 11. května 2014 s podporou statutárního města Karlovy Vary
v Roce české hudby 2014 uspořádal Karlovarský kraj.