jak správně psát obecní zpravodaj

Sblíženi politikou - výchova k aktivnímu občanství a lokální demokracii
CZ.1.07/3.1.00/37.0272
JAK PSÁT OBECNÍ ZPRAVODAJ
Martina Šaradínová, Marie Šuláková
[email protected]
1. Proč vydávat obecní zpravodaj?
Způsob jak informovat
Informovat obyvatele o dění v obci, provedených i plánovaných investicích,
budoucích záměrech, zajímavostech i o kulturních a společenských akcích je
hlavním úkolem obecních zpravodajů. Obecní zpravodaj do jisté míry odráží i
politickou situaci v obci či městě. Pokud je otevřenější starosta i obecní či městská
rada, obecní zpravodaj poskytuje více prostoru i opozici a občanům.
Samosprávy vydáváním zpravodaje naplňují jeden ze svých důležitých úkolů,
kterým je komunikace s obyvateli. Ti sice mohou informace vyhledat například
na úřední desce či webových stránkách, obecní zpravodaj je však díky svému
širokému spektru témat i způsobu jejich podání přitažlivější variantou. Oproti
místnímu popřípadě regionálnímu tisku obsahuje zpravodaj o obci mnohem více
informací, čtenáři jsou navíc spříznění znalostí lokality i popisovaných problémů.
Zpravodaj nesmí být jen „hlásnou troubou“ radnice. Důležité je dát prostor i
oponentním
názorům.
Toto
stanovisko
koneckonců
podpořili
i
poslanci.
Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení prošel na počátku srpna vládní návrh
novely tiskového zákona, kterou se poprvé v historii stanovují mantinely pro tzv.
radniční periodika. Mimo jiné ukládá povinnost poskytovat objektivní a vyvážené
informace o územně samosprávném celku a poskytnout „přiměřený“ prostor pro
zastupitele.
1
Sblíženi politikou - výchova k aktivnímu občanství a lokální demokracii
CZ.1.07/3.1.00/37.0272
Způsob jak zapojit obyvatele do dění v obci
Zpravodaj lze považovat za určitý „tmelící prvek“ obyvatel žijících v dané
lokalitě.Získávají informace o dění v obci, mohou posoudit kroky a rozhodnutí
volených zástupců a sledovat, nakolik plní svá programová prohlášení. Pokud se
do přípravy sami aktivně zapojí, snáze se s obcí, v níž žijí, ztotožní. Spolupráce
může spočívat v psaní článků, poskytování fotografií, ale i podávání informací o
konkrétních akcích. Lidé také mohou redakci přinášet tipy na zajímavá témata, o
nichž by se chtěli dočíst.
Způsob jak získávat od lidí zpětnou vazbu
Komunikace občanů s představiteli obce je stále složitější. Česká společnost je
pasivní a získat názor na politická rozhodnutí je obtížné. Platí, že v menších
obcích je sounáležitost s obývaným prostorem silnější než ve městech, kde vládne
do jisté míry apatie. Nejrychlejší odezvou na zpravodaj je skutečnost, že o
přinesených zprávách lidé veřejně mluví a diskutují. Dodané informace je mohou
motivovat například k návštěvě obecního úřadu či obecního zastupitele
s konkrétním problémem či k účasti na jednáních obecního zastupitelstva.
Reakce na články mohou zasílat i písemně, případně se mohou objevit například
v rubrice k tomu určené (často nazvané Listárna).
Obecní zpravodaj nejen pro místní
2
Sblíženi politikou - výchova k aktivnímu občanství a lokální demokracii
CZ.1.07/3.1.00/37.0272
Obecní zpravodaj je prostředek nejen pro komunikaci s obyvateli území, ale také
s vnějším světem. Může sloužit jako takzvaný propagační materiál, je vizitkou
dané obce a čtenáře z jiných regionů informuje a současně láká k návštěvě
zajímavých akcí či míst. Archiv zpravodajů je navíc obrazem určitého vývoje a
díky mapování důležitých událostí poslouží podobně jako kronika. Z tohoto
důvodu je nutné, aby byl archiv umístěn na webu obce.
Co by měl nebo mohl mít zpravodaj?
Zpravodaj by měl mít pro každé číslo graficky jednotnou „hlavičku“,
která
obsahuje název, časový údaj (podle periodicity), číslo zpravodaje, informaci o ceně
(případně informaci, že periodikum je zdarma), nesmí chybět adresa redakce,
evidenční číslo, které přiděluje ministerstvo kultury. Zpravodaj by měl mít své
rubriky,
jakými
jsou
například
úvodník,
jenž
je
stručným
souhrnem
nejzajímavějších informací v daném čísle (optimálně dlouhý). Další obsah
zpravodaje závisí na množství a obsahu shromážděných článků.
Kromě zpravodajských článků (informace o nejdůležitějších záměrech, dotacích,
žádostech, projektech a plánech do budoucna) oživí zpravodaj rozhovor se
zajímavou osobností, kulturní rubriky, recenze, kalendář akcí, úryvky z kronik či
jiný pohled do historie. Velmi oblíbené jsou fotografie z konkrétních akcí, jichž se
zúčastnili obyvatelé obce. Lidé rádi vidí na fotografiích své děti, příbuzné. Zvyšují
jejich zájem o periodikum a tím i jeho čtenost.
Monitoring tisku
3
Sblíženi politikou - výchova k aktivnímu občanství a lokální demokracii
CZ.1.07/3.1.00/37.0272
Pokud informace o dění v obci pronikne i do regionálních či celostátních médií, je
vhodné na to občany upozornit. K tomu může sloužit samostatná rubrika ve
zpravodaji – například Napsali o nás, Výběr z tisku apod. Zprávy lze přetisknout
buď celé s odkazem na zdroj, nebo udělat jen krátkou rešerši s odkazem, kde lze
najít celé znění. Nezapomeňte ani na elektronická média, v nichž mohou mít
obce vysokou publicitu.
Monitoring tisku si může redaktor či redakce pořídit sama, pokud bude tisk
pravidelně sledovat, případně s využitím internetu. Službu nabízejí i některé
placené agentury.
Příklady ze sousedních obcí
Pokud máte zájem, aby obyvatelé pociťovali sounáležitost i s okolními obcemi
(mohou být členy jednoho mikroregionu či MAS), nabídněte svým čtenářům i
zajímavosti odjinud. Příklady ze sousedních obcí mohou sloužit jako inspirace,
zdroj informací i zábavy. Mohou informovat o problémech, které trápí řadu obcí,
či dokonce přispět k jejich řešení.
Celostátní témata, která se týkají činnosti v obci
Žádná obec nežije v izolaci, ale dopadají na ně i mnohé regionální či celostátní
problémy. V posledních letech se jednalo například o velmi diskutovanou otázku
rozpočtového určení daní, rušení pošt, poboček státních úřadů, omezování
dopravní obslužnosti a podobně. Čtenářům lze přinést rozhodnutí státní správy
či krajské samosprávy v dané problematice spolu s informacemi o tom, jak danou
4
Sblíženi politikou - výchova k aktivnímu občanství a lokální demokracii
CZ.1.07/3.1.00/37.0272
věc pocítí obyvatelé obce. Případně jaké kroky hodlá učinit vedení obce (společný
postup obcí při jednání s kraji, jednání s poslancem zastupujícím region atd.).
Akce školy, organizací a spolků v obci
Školy, organizace a spolky jsou nedílnou součástí obce a přispívají k její
pospolitosti. Proto neváhejte informovat o aktivitách, které pořádají. Pokud to
periodicita zpravodaje umožní, lze nabídnout pozvánku (upoutávku) na akci a
pak o ní zpětně informovat například formou reportáže.
Rozhovor se zajímavou osobností (?)
Tento žánr je pro autora/redaktora rozhodně náročnější, obdobné příspěvky jsou
ale velmi čtivé a čtenáři je vyhledávají. Často lidé ani netuší, jaká zajímavá či
výjimečná osobnost žije v jejich bezprostřední blízkosti a rozhovor může tento
nedostatek napravit, navíc zajímavou formou. Samozřejmě nemusí jít pouze o
občana obce, ale i o rodáka, významného návštěvníka atd.
Rozhovoru by měla předcházet příprava, seznámení s danou osobností či oblastí,
jíž se věnuje. Interview je vhodné nahrát na diktafon a následně přepsat. Otázky
si lze připravit zčásti předem, řada z nich ale může vyplynout až přímo na místě.
Proto je v případě možnosti vhodnější osobní schůzka s dotazovaným, lze popsat i
atmosféru a místo, kde rozhovor vznikal. Další možností je korespondenční
rozhovor například prostřednictvím elektronické pošty. Takto pořízený text je
snazší pro úpravu, odpadá ale možnost ihned reagovat na pronesená sdělení.
Kdo by měl (mohl) tvořit zpravodaj
5
Sblíženi politikou - výchova k aktivnímu občanství a lokální demokracii
CZ.1.07/3.1.00/37.0272
Redakční tým s několika členy je zejména pro menší obce pouze nereálným snem.
V řadě obcí si vzal zpravodaj za své starosta, který většinou ale není (nebyl)
novinář a má řadu jiných povinností. S tím pak většinou souvisí i periodicita a
kvalita zpravodaje.
Vedení obcí by nicméně nemělo rezignovat na snahu zapojit do přípravy periodika
širší spektrum lidí. Práce se mohou ujmout studenti, knihovnice, učitelé,
kronikář a podobně. Je škoda nevyužít znalostí a zkušeností starousedlíků,
místních písmáků.
Jednou z možností je také obrátit se na profesionální agentury či organizace, což
jsou však další náklady.
Propojení zpravodaje s webem
Propojení zpravodaje s webovými stránkami obcí je výhodné zejména pro
okamžitou dostupnost i průběžnou aktuálnost. A to především v případě, že jsou
webové stránky přehledné a rubriky snadno dohledatelné.
Sem lze umístit aktuální zprávy k okamžitému přečtení, diskuse, reakce na
články, fotogalerie a pozvánky. Z vybraných článků lze navíc snadněji sestavit
tištěný zpravodaj. Webové stránky budou mít vyšší návštěvnost a mohou se stát
komunikačním centrem.
Grafika, fotografie, tiskárna?
6
Sblíženi politikou - výchova k aktivnímu občanství a lokální demokracii
CZ.1.07/3.1.00/37.0272
Dobrý grafik dá zpravodaji pěkný vzhled, přitom nemusí být nutně drahý.
Grafická jednotnost (druh a velikost písma, nadpisy, sloupce) zajistí zpravodaji
přinejmenším kvalitní podobu a přehlednost.
Stejně tak dobrá fotografie může obecnímu zpravodaji dodat na přitažlivosti.
Pokud je text opatřen zajímavým snímkem, zvyšuje zájem čtenářů. Zvláště
v menších obcích jsou například fotografie z akcí velmi vítány, protože obyvatelé
na nich najdou sebe či své příbuzné a známé a se zpravodajem se tak více
ztotožní.
Na rozdíl od jiných periodik není u zpravodajů nutné za každou cenu požadovat
profesionální pořízení a zpracování snímků. Digitální technika dnes umožňuje i
amatérovi nafotit takřka cokoliv a jak jsme již předeslali výše, zapojení co nejvíce
místních obyvatel do přípravy zpravodaje je pozitivním prvkem.
Redakce
zpravodaje by nicméně měla stanovit určitý standard snímků a snažit se jej
dodržovat. A to v případě témat, kompozice či technického zpracování.
Fotografie se dodávají v elektronické podobě.
2. Co a jak psát…
Nejčastěji užívaným zpravodajským žánrem je ZPRÁVA. Objevuje se v denním
tisku, na zpravodajských serverech i časopisech. Využití má samozřejmě i
v obecních a městských zpravodajích. Jedná se o nezkreslené, přesné a nestranné
podání informací o vybrané události, jevu či tématu. Zpráva musí odpovídat na
základní otázky Kdo? Co? Kdy? Kde? Důležitým hlediskem je zajímavé a tvůrčí
zpracování. Již z úvodní části zprávy musí být jasné jádro sdělení.
Spektrum témat, jimž se zprávy věnují, je velmi široké. Záleží na nápaditosti
redaktora (redaktorů). Kromě zpráv o již uskutečněných akcích (obecní hody,
7
Sblíženi politikou - výchova k aktivnímu občanství a lokální demokracii
CZ.1.07/3.1.00/37.0272
ples, investice, rozhodnutí zastupitelstva), se lze zabývat i vlastními tématy a
přibližovat dosud neznámá fakta například z historie. Lze se zaměřit i na dopady
celostátních událostí a témat na život v konkrétní obci (například rušení pošt,
rozpočtové určení daní, obecně závazné vyhlášky atd.). Odlehčením mohou být
zprávy o volnočasových aktivitách, zajímavých koníčcích obyvatel, místních
řemeslnících, zajímavém nápadu některého ze spolků a podobně.
Co obsahuje zpráva:
Titulek: Musí být poutavý, úderný a srozumitelný. Musí vystihnout jádro sdělení,
tedy to, o čem píšete. Více rozšíření jsou krátké titulky obsahující sloveso (tedy ne
Výstavba kapličky, ale Výstavba kapličky začala). Příliš vhodné nejsou titulky
bez známé podmětu ( tedy nikoliv Předvedou historickou techniku, ale Hasiči
předvedou historickou techniku). Právě titulek může rozhodovat o tom, zda si
čtenář danou zprávu přečte celou.
Perex: Obsahuje nejdůležitější informace, tedy odpovědi na otázky Kdo? Co? Kdy?
Kde? Obvykle se jedná o dvě až tři věty, které obsahují jádro sdělení. Perex není
pokračováním titulku, naopak jádro sdělení se může v titulku i zde opakovat.
Perex je obvykle tučně zvýrazněný.
Tělo zprávy: Obsahuje další informace, odpovídá na otázky Jak? Proč? Součástí
jsou vyjádření (citace) osob, která text oživí. Citace by neměla opakovat již
uvedené informace, ale přinášet nové, nosné sdělení. Citace se v textu označuje
uvozovkami, někdy je psaná kurzívou. Pokud je tělo zprávy příliš dlouhé, můžete
je proložit mezititulky.
Background: Závěrečná část, která zarámuje celou zprávu a jádro sdělení uvede
do kontextu. Například píšete-li o dokončené opravě obecní silnice, lze zmínit, zda
již v minulosti obec v oblasti dopravy investovala, co plánuje do budoucna apod.
8
Sblíženi politikou - výchova k aktivnímu občanství a lokální demokracii
CZ.1.07/3.1.00/37.0272
Podpis: Pod každou zprávou by mělo být jméno autora či jeho zkratka.
Pravidla pro psaní zpráv
-
Používejte jednoduché a krátké věty, vyhýbejte se dlouhým a složitým
souvětím. Určitě platí pravidlo: V jednoduchosti je krása.
-
Nepoužívejte formu my. Tedy nikoliv „my jsme rozhodli“, ale například
„zastupitelé obce rozhodli“ .
-
Co nejméně používejte trpný slovesný rod. Tedy nikoliv například „výstava
byla zahájena“, ale „výstava začala“.
-
Vyhýbejte se klišé a floskulím (například finanční prostředky, vysílat
signál, politika je o tom, lidské zdroje atd.)
-
Vyhýbejte se cizím slovům a odborným výrazům. Je totiž potřeba dbát na
srozumitelnost textu u všech čtenářů, tedy i u laiků, kteří nejsou
s problematikou seznámeni. Cizí slova a odborná terminologie čtenáře
spíše odradí.
-
Vyhněte se zkratkám. Pokud je použijete, musíte je nejprve vysvětlit, tedy
rozepsat v závorce. Pak už lze tutéž zkratku používat v textu dále. Toto
pravidlo nemusí striktně platit u obecně známé zkratky (například
Akademie věd ČR – nikoliv Akademie věd České republiky, EU, USA atd.)
-
Upusťte od přehnané sebechvály, je spíše kontraproduktivní. Nechte na
čtenáři, ať si udělá sám úsudek.
-
Věnujte pozornost stylistice a gramatice, nezapomínejte na jazykové
korektury.
-
Snažte se o stručnost.
Dobře napsanou zprávu na zajímavé téma lze uplatnit i jako tiskovou zprávu,
kterou doručíte médiím. Abyste redakce celostátních či místních periodik zaujali,
je třeba nabízet neotřelá, výjimečná či nadregionální témata, které mohu sloužit
například jako inspirace pro jiné obce. Vyhledávané jsou různé kuriozity
9
Sblíženi politikou - výchova k aktivnímu občanství a lokální demokracii
CZ.1.07/3.1.00/37.0272
(jmenování obecního psa, obec kupuje skulptury na zrušených hřbitovech a
ozdobí jimi centrum vesnice, ve zvonici se našla schránka se vzkazy našich
předků…).
Vedle zprávy existují i další zpravodajské žánry, které se mohou ve zpravodaji
objevit. Jedná se o zpravodajský rozhovor (kladení subjektivně nezabarvených
otázek, slouží pro získání nezkreslených informací) či referát (výklad dokumentu
či jeho části s hlavními tezemi).
Nedílnou součástí zpravodaje jsou i publicistické žánry. Na rozdíl od
zpravodajských žánrů nemusí být neutrální, počítá se se subjektivním názorem
autora.
Reportáž – autor na základě osobní účasti líčí konkrétní událost.
Rozhovor – interview
Komentář – autor informuje o určité problematice, vysvětluji ji, zobecňuje, uvádí
do souvislostí. Předkládá vlastní názor.
Recenze – informuje o uměleckém díle (výstavě, vydané knize, filmu….)
Medailon, portrét – je věnován pozoruhodné, výjimečné osobnosti.
Fejeton – autor kriticky hodnotí negativní věci ve společnosti, hledá nápravu.
Glosa, poznámka - ironická reakce na aktuální děj.
10