Škůdci ozimé řepky v jarním období

Škůdci ozimé řepky v jarním období
Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko
Ozimá řepka je plodinou velmi atraktivní pro řadu škůdců. Vysoká je nejen jejich
početnost, ale rozšiřuje se i jejich druhové spektrum. Je to dané tím, ţe se plocha ozimé řepky
ve srovnání s minulostí významně zvýšila a tvoří vysoké procentní zastoupení pěstovaných
plodin na orné půdě. V roce 2007 se pěstovala na ploše 337 570 ha, coţ představuje zvýšení
oproti roku 2005 o 78 110 ha. Škody i početnost hmyzích škůdců na ozimé řepce závisí na
průběhu povětrnostních podmínek v jednotlivých růstových fázích řepky. V období vzcházení
aţ do vytvoření přízemní růţice jsou to dřepčíci rodu Phyllotreta, dřepčík řepkový
(Psylliodes chrysocephala), krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma), housenice
pilatky řepkové (Athalia rosae), případně někteří polyfágní škůdci jako např. housenky
osenice polní (Agrotis segetum) či slimáčci rodu Deroceras. V jarním období se pravidelně
vyskytují ve větší či menší míře krytonosci rodu Ceutorhynchus – krytonosec řepkový (C.
napi) a krytonosec čtyřzubý (C. pallidactylus) a pozorujeme první nálety blýskáčka
řepkového (Meligethes aeneus). Největší škody způsobují škůdci generativních orgánů:
blýskáček řepkový, krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus), bejlomorka kapustová
(řepková) – Dasineura brassicae a mšice zelná (Brevicoryne brassicae). Nejváţnější škody
však způsobuje bejlomorka kapustová, proti které současná doporučovaná ochrana v letech,
kdy škodí i její druhá generace, není dostatečná. Kromě těchto tradičních škůdců se začíná ve
větší míře objevoval na kořenovém systému ozimé řepky známý škůdce brukvovité zeleniny –
květilka zelná (Delia radicum). Tento škůdce je jiţ významným druhem při pěstování ozimé
řepky v zahraničí, např. v Německu, ve Francii a jinde.
Obr. 1. Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi)
Ze škůdců v jarním období přichází v úvahu především stonkoví krytonosci.
Koncentrace řepky na orné půdě a její pěstování v niţších polohách způsobilo, ţe se tito
škůdci značně rozšířili a sniţují výnosy. Krytonosec řepkový (obr. 1) přezimuje v půdě ve
stádiu dospělce a brzy na jaře naletuje na porosty řepky. Je to období, kdy teploty jsou vyšší
jak 9o C a řepka je ve fázi dlouţivého růstu. Po krátkém ţíru na listech řepky samičky kladou
vajíčka pod vegetační vrchol, kde vlivem působení fytotoxických látek dochází k deformacím
a sníţenému růstu stonku. Z hospodářského hlediska má význam právě tato redukce a
deformace stonků. Ţír larev je výhradně zaměřen na dřeň stonků a málo ovlivňuje růst řepky.
Místa poškození, otevřené praskliny, zdeformované stonky apod. jsou však vstupními místy
pro infekci patogeny, které pak mohou způsobit podstatné sníţení výnosů.
Obr. 2. Krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus)
Krytonosec čtyřzubý (obr. 2) má obdobnou bionomii s tím rozdílem, ţe do porostů
řepky naletuje o něco později a samičky kladou vajíčka do hlavního nervu nebo do řapíků
listů. Dospělci přeletují výhradně za slunečného počasí při teplotách od 12o C. Larvy vyţírají
hlavní nerv a později se dostávají do stonků a při vyšší početnosti jsou schopny zcela zničit
pletiva dřeně stonků (obr. 3). Vývoj larev trvá asi 4 aţ 5 týdnů. Poté opouštějí stonky
okrouhlým otvorem v místě úponu listů a postranních stonků a dostávají se do půdy, kde se
kuklí. Výlezové otvory larev jsou v letech příznivých pro výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia
sclerotiorum) hlavní vstupní branou pro spóry do stonků řepky.
Výskyt brouků obou druhů zjišťujeme na jaře ve ţlutých miskách, které kontrolujeme
kaţdé tři dny. Práh škodlivosti je stanoven na 25 brouků ve čtyřech miskách za tři dny,
případně při pouţití HPS folií více neţ 40 imag na čtyři HPS folie za týden. Vzhledem
k tomu, ţe v posledních letech je teplé počasí i v měsících lednu či únoru, naletují brouci do
porostů řepky i v této době. Konkrétně letos byli ve vyšší početnosti zastiţeni brouci na jiţní
Obr. 3. Dorostlé larvy stonkových krytonosců uvnitř stonku řepky ozimé
Moravě jiţ v polovině února s převahou krytonosce čtyřzubého. Pro přesné stanovení termínu
aplikace postřikových přípravků je nutné sledování ve ţlutých miskách doplnit i vizuálním
hodnocením krytonosců na jednotlivých rostlinách. Optimální termín aplikace je tehdy, kdy
zjistíme první pářící se jedince, coţ je v období před kladením vajíček. Práh škodlivosti je
vhodné akceptovat vzhledem k pravděpodobnému výskytu houbových chorob. Bez výskytu
houbových chorob řepka toleruje i silnější výskyty brouků, protoţe však nelze spolehlivě
odhadnout moţnosti infekčního tlaku hub, doporučuje se insekticidní ošetření při dosaţení
prahové hodnoty.
Kromě těchto krytonosců zastihneme ve ţlutých miskách i další druhy nosatcovitých
brouků: krytonosec brukvový (Ceutorhynchus sulcicollis), krytonosec modravý (Baris
coerulenscens) a krytonosec dřeňový (Baris chlorizans). Jejich početnost je kaţdý rok nízká a
také jejich hospodářský význam je malý. Druhy rodu Baris se liší od rodu Ceutorhynchus
svojí velikosti (3 aţ 6 mm), kovově modře nebo zeleně zbarveným štíhlým tělem a lesklými
krovkami bez šupinek. Tito krytonosci mohou škodit pouze lokálně na řepce či jiných
brukvovitých rostlinách. Larvy jsou zprvu v lodyze a později vyţírají chodbičku v kůlovém
kořeni a kuklí se v půdě u kořene. Krytonosec brukvový je vzhledem i velikostí podobný
stonkovým krytonoscům, ale krovky jsou kovově modře nebo zeleně zbarvené. Larvy tohoto
krytonosce ţijí v kořenovém krčku ozimé řepky i jiných brukvovitých rostlin.
V současné době se rozbíhá nový výzkumný projekt, který má za cílem zpřesnit
ochranu ozimé řepky před stonkovými krytonosci, zejména z pohledu stanovení přesnějšího
termínu ochrany řepky buď proti krytonosci řepkovému nebo proti krytonosci čtyřzubému.
Proto se také začíná od letošního roku sledovat druhové zastoupení stonkových krytonosců na
území České republiky s cílem vytipovat oblasti, kde převaţuje krytonosec čtyřzubý a kde
krytonosec řepkový.
V posledních letech se ověřovaly nové účinné látky k regulaci početnosti stonkových
krytonosců. Podle náletů krytonosců do ţlutých misek a průběhu počasí v jednotlivých letech
bylo provedeno ošetření. K aplikaci ve standardní variantě byl vyuţit registrovaný přípravek
Nurelle D v dávce 0,6 l/ha (účinná látka 50 g/l cypermethrinu + 500 g/l chlorpyrifosu). U
testovaných přípravků byla pouţitá škála účinných látek: thiacloprid, deltamethrin +
thiacloprid, carbosulfan, alpha-cypermethrin+chlorpyrifos a další. Aby se posoudila účinnost
ošetření proti krytonoscům, bylo nutné hodnotit výskyt larev ve stoncích i řapících listů. Po
čtyřech aţ pěti týdnech po aplikaci byly odebrány lodyhy, rozříznut stonek i řapíky
jednotlivých listů a spočítány larvy krytonosců. Počítaly se pouze apodní a eucephalní larvy,
protoţe v řapících listů se můţeme setkat, zejména v neošetřených porostech, i s oligopodními
larvami dřepčíka řepkového. Výsledky z pokusu, kde se ověřovala účinnost nového přípravku
Proteus 110 OD, jsou v tabulce 1.
Tabulka 1
Biologická účinnost některých testovaných účinných látek na krytonosce řepkového a
čtyřzubého v ozimé řepce
Varianta
Průměrný počet
Procento
Biologická účinnost
larev na stonek
napadených stonků
v%
Kontrola-neošetřená
4,5
97,5
*
Nurelle D
0,6 l/ha
0,38
22,5
90,8
Proteus 110 OD
0,5 l/ha
0,3
40
86,1
Proteus 110 OD
0,75 l/ha
0,13
10
96,5
Procento napadených stonků ozimé řepky bylo v neošetřené kontrole vţdy velmi
vysoké. Kromě toho v jednotlivých stoncích byl vysoký počet larev, jejichţ průměrná hodnota
je v tabulce uvedena. Procento napadených stonků v ošetřených variantách uvádí stonky, kde
byla nalezena např. jen jedna larva. Jejich průměrné napadení bylo vţdy výrazně niţší ve
srovnání s neošetřenou kontrolou.
Proti jarním škůdcům, krytonoscům rodu Ceutorhynchus, se pravidelně pouţívají
insekticidní přípravky. Je zpracovaná metoda signalizace, jsou známy prahy škodlivosti a je
doporučena řada insekticidních přípravků pro regulaci jejich početnosti. Ochrana řepky proti
stonkovým krytonoscům se povaţuje za důleţitou i z pohledu pozdějšího lepšího zdravotního
stavu řepky po stránce houbového napadení. V letech s příznivým průběhem povětrnostních
podmínek pro škodlivý výskyt chorob krytonosci nepřímo ovlivňují stupeň infekce. Sníţit
ztráty na výnosech řepky můţeme cílenou chemickou ochranou, která je zaloţena na zjištění
stupně výskytu škůdců v porostu. V současné době je k regulaci početnosti stonkových
krytonosců registrovaná řada přípravků: Nurelle D v dávce 0,6 l/ha, Vaztak 10 EC/SC v dávce
0,15 l/ha, Alfametrin v dávce 0,15 l/ha, Karate Zeon 5 SC v dávce 0,125 l/ha, Decis Mega
v dávce 0,15 l/ha, Decis Flow 2,5 v dávce 0,3 l/ha, Cyperkill 25 EC v dávce 0,1 l/ha, Talstar
10 EC v dávce 0,1 l/ha, Fury 10 EW v dávce 0,15 l/ha, Metanion 48 EM v dávce 2 l/ha,
Calypso 480 SC 0,15 – 0,2 l/ha, Mospilan 20 SP–120 g/ha, nově i Biscaya 240 OD v dávce
0,3 l/ha.
Obr. 3. Květní poupata ozimé řepky s brouky blýskáčka řepkového
V jarním období do porostů ozimé řepky naletuje také blýskáček řepkový. Jeho
největší škody jsou způsobeny brouky, kteří poškozují tvořící se květenství. Ozimá řepka má
v této době výšku okolo 20 aţ 25 cm a její květenství jsou přilbovitě kryta listeny. Také práh
škodlivosti je v tomto období u blýskáčka řepkového niţší (1 brouk na jedno vrcholové
květenství) neţ práh škodlivosti před květem (dva, později i tři brouci na jedno květenství).
Blýskáček řepkový přezimuje jako brouk a časně na jaře naletuje na kvetoucí rostliny, kde se
ţiví pylem. Do ozimé řepky přeletuje při vyšších teplotách (15o C) a vyţírá uzavřená květní
poupata. Poškozená poupata opadávají a zůstávají pouze květní stopky. Otevřené květy řepky
brouci ani larvy nepoškozují. Blýskáček má jen jednu generaci za rok. První nálety blýskáčka
řepkového do řepky je moţno regulovat postřikem proti stonkovým krytonoscům, zejména při
pouţití přípravků z delší reziduální účinností. Hlavní ošetření proti tomuto škůdci
generativních orgánů se provádí před květem ozimé řepky.
Závěr
Výskyty stonkových krytonosců se dají předpokládat kaţdoročně s nadprahovou
hodnotou. Je však nutné sledovat pomocí ţlutých misek či lepových pásů v jarním období
jejich výskyt, abychom mohli na základě získaných poznatků, včetně vizuálního sledování
brouků na rostlinách řepky rozhodnout o nutnosti a včasnosti ošetření. Vzhledem k tomu, ţe
ochrana řepky proti stonkovým krytonoscům úzce souvisí s moţným napadením houbovými
chorobami v závislosti na jejich infekčním tlaku a potlačuje první nálety blýskáčka
řepkového, doporučuje se insekticidní ochranu provést vţdy při dosaţení prahové hodnoty.