Zásah při haváriích s výskytem nebezpečných látek.

Zásah při haváriích
s výskytem nebezpečných látek.
Za havárii nebezpečné látky je považována mimořádná událost, kdy se nebezpečná látka ocitla
mimo kontrolu v tak velkých množstvích, že jsou ohroženi lidé, zvířata a životní prostředí
Úniky nebezpečných látek se mohou vyskytovat tam, kde se neb.látky vyrábí, zpracovávají,
skladují nebo při jejich přepravě.
Charakteristickými znaky, které vypovídají na místě zásahu o přítomnosti nebezpečných látek
jsou:
- označení přepravního prostředku nebo obalu výstražnými tabulemi, výstražnými
identifikačními tabulemi, bezpečnostními tabulemi a manipulačními značkami apod.
Zásahy s přítomností nebezpečných látek jsou charakterizovány zejména
nebezpečím výbuchu, nebezpečím intoxikace, nebezpečím poleptání, nebezpečím ionizujícího
záření a nebezpečím infekce.
Úkoly a postup činnosti
Úkolem jednotek při havárii nebezpečných látek jsou činnosti vedoucí ke snížení bezprostředních rizik
a omezení rozsahu havárie s cílem stabilizovat situaci.
Činnost jednotky musí být co nejvíce bezpečná pro jednotku a její činností nesmí být vyvolána
neúnosná rizika pro okolí.
Úkolem každé jednotky při havárii s nebezpečnou látkou jsou tzv. prvořadá opatření:
- průzkum, zjistit zda jde skutečně o havárii s nebezpečnou látkou,
- opatření k záchraně osob a zvířat a uzavření místa havárie,
- přivolání pomoci včetně jednotek předurčených pro zásahy na havárie s nebezpečnou látkou.
Dokud se nezjistí o jakou nebezpečnou látku se jedná, musí být opatření jednotky v následujícím sledu:
a) s ohledem na směr větru zajistit dostatečný odstup od místa havárie
b) uzavřít místo havárie, určit nebezpečnou a vnější zónu,
c) vyloučit iniciační zdroje,
d) nasadit na průzkum a na práci v nebezpečné zóně co nejmenší počet hasičů a pracovat s nejvyšší
úrovní ochranných prostředků , připravit zjednodušenou dekontaminaci,
e) jistit hasiče v nebezpečné zóně,
f) připravit hasební prostředky pro požární zásah (trojnásobná požární ochrana – voda, pěna,
prášek)
g) pokud je to možné zabránit dalšímu úniku nebo rozšiřování nebezpečné látky (ohraničení, vodní
clona, překrytí (pěna, folie apod.).
h) pokusit se identifikovat nebezpečnou látku, opatřit informace o jejím nebezpečí,
i) pokud je to možné provést opatření na zachycení popřípadě odstranění nebezpečné látky,
Příjezd na místo zásahu
Jednotka se musí přibližovat k místu havárie zpravidla po směru větru a směr větru neustále
kontrolovat,
nesmí zajíždět do bezprostřední blízkosti místa mimořádné události. (dostatečný odstup od místa
havárie je zpravidla 100 m),
Průzkum:
provádět za použití nejvyšší ochrany (přetlakový oblek a dýchací přístroj)
zjistit o jakou látku jde
zda nejsou ohrožené osoby
o jaký způsob havárie jde
provést první opatření k zamezení dalšího úniku nebezpečné látky
Identifikace nebezpečí:
Jde o havárii nebezpečné látky?
Jde-li o havárii nebezpečné látky o jakou látku jde ?
Jaké nebezpečí představuje identifikovaná látka?
Pokud jde o únik NL, místo zásahu se rozdělí na zóny s charakteristickým nebezpečím.
Jde o vytvoření:
- nebezpečné zóny,
- vnější zóny a v ní
- týlového prostoru,
- nástupního prostoru,
- dekontaminačního prostoru.
Nebezpečná zóna - prostor maximálního ohrožení
-velikost se řídí druhem nebezpečné látky a skupenstvím:
kapaliny- louhy a žíraviny
5 m.
plyny, páry a prachy – jedovaté a žíravé
15 m.
látky schopné výbuchu- páry, plyny a prachy 30 m.
radioaktivní látky
třaskaviny rozsáhlá oblaka par
50 m.
100 až 1000m.
je nutno brat v úvahu možnost šíření oblaku par ve směru větru -zóna ohrožení
Týlový prostor
Postup při zásahu
Chlazení nádob:
- jedná se o prvotní opatření při požáru
- nejenom u acetylénu v tlakových lahvích, ale i u řady dalších látek ( organické
peroxidy), muže zahřátí na poměrně malou teplotu (50-70 st.C.) vést k nekotrolovatelným chemickým reakcím a následným explozím.
Vyloučit zápalné zdroje :
používat
-nejiskřivé nářadí,
-elektrické přístroje určené do výbušného prostředí,
-správné ochranné oděvy,
zajistit vypnutí venkovního elektrického vedení,
vlhčení apod.
Snížit odpar nebezpečné látky:
přikrýt povrch použitím střední pěny, folii nebo stabilizovanými pěnami,
přečerpat látku do uzavřených nádob,
snížit teplotu této látky,
Omezení rozsahu havárie:
utěsněním trhliny obalu, nebo poškozené armatury,
ohraničením uniklé látky,
jímaní vyteklé látky,
přečerpávání,
snížení kontaminace okolního prostředí (vhodné sorbenty a p.)
srážení plynu a par vodou.
Prostě a jednoduše:
Je zapotřebí zjistit o co jde, zachránit lidi popř.zvířata, zastavit únik a zabránit
dalšímu šíření látky a zároveň si uvědomit, co může hrozit záchranářům i okolí,
povolat a zajistit potřebné síly, prostředky a uvědomit další dotčené orgány, zlikvidovat
požár a v případě nutnosti zajistit evakuaci okolí, stále sledovat situaci a zajistit
dekontaminaci. A to všechno pokud možno co nejrychleji! Neboť čas jsou peníze!
Při tom všem počítat s mnoha komplikacemi!
a) nedostatek sil a prostředků (téměř vždy v počátku zásahu) nebo jejich chybný odhad,
b) jedna nebezpečná látka může mít i několik nebezpečných vlastností,
c) rozdíl mezi označením nebezpečné látky a skutečně přítomnou nebezpečnou látkou,
d) nelze spolehlivě určit uniklé množství nebezpečné látky,
e) náhlá změna situace a důsledku reakce nebezpečné látky,
f) vzájemná reakce látek,
g) náhlá změna meteorologické situace,
h) nepříznivý vliv klimatických podmínek na šíření látek,
i) rychlým šířením plynných látek v ovzduší,
j) nebezpečnou látku není možné identifikovat,
k) nedisciplinovanost obyvatelstva při stanovení režimových opatření, podcenění nebezpečí,
l) podcenění nebezpečí od spolupracujících složek IZS a nerespektování organizace místa
zásahu včetně nebezpečné zóny,
m) chování nebezpečné látky nemusí být totožné s deklarovanými vlastnostmi (vliv místních
podmínek, koncentrace apod.),
n) nelze zamezit úniku nebezpečných látek nebo odstavit technologie,
o) skryté a těžko pozorovatelné šíření nebezpečné látky,
Pozn.
Samozřejmně se neučte všechny tyto komplikace, jde mi jen o to, abyste si vytvořili určitou
představu.
Dekontaminace
Dekontaminací se roz rozumí snížení škodlivého účinku kontaminantu na takovou bezpečnou
úroveň, která neohrožuje zdraví a život osob a zvířat, a jeho likvidace.
Dekontaminace se dělí podle druhu odstraňovaných látek na:
detoxikaci u látek chemických,
dezaktivaci u radioaktivních látek,
dezinfekci u biologických látek,
Podle provedení je dekontaminace suchá nebo mokrá.
Suché způsoby jsou zejména mechanické, např. odsávání, otírání za sucha.
K mokrým způsobům patří používání roztoků, pěn, vodní páry, otírání, postřik.
Jednotky provádějí dekontaminaci převážně mokrým způsobem.
K výhodám mokrého způsobu dekontaminace patří:
dostatečná spolehlivost a účinnost,
snadné jímání odpadních produktů dekontaminace, pokud je nutno je zachytávat.
K nevýhodám mokrého způsobu dekontaminace patří:
velké množství odpadních vod, a jejich následná možná likvidace,
nepříznivý dopad na dekontaminovanou techniku a životní prostředí vlivem oxidačních a
chloračních vlastností některých dekontaminačních směsí,
omezená doba použitelnosti dekontaminačních směsí - omezující povětrnostní podmínky (např.
nízké teploty),
nezbytná doba aktivního působení dekontaminační směsi.