1. vydání SOS ke stažení

tedy nového pracovníka obchodního centra připadá ztráta 1,4 až 1,7 pracovního místa
v maloobchodním sektoru. Tesco a jiné podobné obchody pomocí tohoto argumentu často
získávají stavební povolení v zanedbaných městských oblastech. A jejich tvrzení, že přinesou do
regionu desítky až stovky nových pracovních míst se zdá neodolatelné. Pokud se podíváme blíže a
zjistíme, kolik obchoďáků bylo již postaveno, logicky bychom měli zaznamenat patrný pokles
nezaměstnanosti. Nicméně čísla to neukazují. Tento efekt se velmi jednoduše dá vysvětlit, když si
představíme, jak velké korporace fungují. Supermarkety jsou společnosti, které jsou velice
efektivní především ve využitelnosti a produktivitě zaměstnanců. Nepotřebují v každém svém
úseku jednoho prodavače, člověka na uklízení, někoho na mzdy. Pracují jako velký celek, který
můžeme ilustrovat na tomto příkladě: Pro provoz papírnictví v centru města je zapotřebí prodavač,
uklízeč, účetní, dodavatel atd., zatímco oddělení papírnictví v rámci obchodního centra je
spravováno stále jedním a tím samým účetním, jako oddělení potravin. To znamená, že přesto, že
tržby obchoďáků v posledních letech vzrostly meziročně až o 12 procent, nárůst pracovních míst
byl pouze o 2 až 3 procenta. Tedy, zatímco prodej rostl, slibovaná zaměstnanost již tolik ne. Tímto
tedy může být výrok o poskytnutí kvanta nových pracovních míst obchodním centrem nazván
mýtem, který je nyní vyvrácen.
..pokračování příště (a také na diskusním fóru 15.4.2016 v sušickém kině..)
BYLY PLÁNY A, JE PLÁN B, CO MŮŽE DĚLAT MĚSTO – Karel JANDA
Kdo už všechno za ta léta na území bývalého Solo Sušice s.p. mohl být? A proč
tam není? To jsou myslím legitimní dotazy, které má právo pokládat jakékoli vedení
města, veřejnost i odborníci. Vždyť jména jako KRONOSPAN, Atrium, HaasFerigbau, CompoTech, Bücheller a jiná jsme slýchávali v místních drbech. To byl a je
od doby privatizace „plán A“, který měl sledovat nejen „čistý“ byznys, ale i vyvážený
rozvoj města zvláště, když byla Sušici „zcizena“ výroba zápalek.
Co je to „plán B“? To je potřeba Sušice vyvinout účinný tlak na dosud nevyužívané
plochy a objekty bývalého Sola, které dlouhodobě chátrají, když si jich v podstatě
jejich vlastník ne zcela všímá. Představte si, jak by asi vypadalo náměstí, kdyby se
většina vlastníků takhle chovala.. Je třeba přes účinné nástroje, jako je územní plán,
požadovat vyvážený vývoj a smysluplné využití veškerých ploch, tedy i bývalého
Sola.
A co může dělat samospráva? Využívat své nástroje. Nečekat na nic a nově
formulovat soudem zrušený regulativ územního plánu bránící výstavbě dalších
velkoobchodních center, formulovat požadavek na zhotovení smysluplného
regulačního plánu tak, aby bylo území Sola skutečným podnětem pro rozvoj výroby,
řemesel, bydlení i volnočasových aktivit, nikoli nejen nekonečným zdrojem veřejných
nejistot.. Obce snad také mohou zatížit daní z nemovitostí taková místa, která jim
dlouhodobě nepřinášejí žádný významný prospěch .. v kině na viděnou.
ANKETA – dotazy významným a známým osobnostem
Ptali jsme se : „Považujeme Vás za osobnost, která je spjatá se Sušickem, Šumavou a proto
Vás žádáme o odpovědi na otázky v naší anketě :
A) Jak hodnotíte současný stav opuštěných budov bývalého SOLO Sušice?
B) Víte něco o plánech vlastníka i developera s dosud nejednoznačným stanoviskem
zastupitelstva města, tedy zbourat bývalou sirkárnu a místo ní postavit další obchodní centrum
s parkovištěm namísto stávající zeleně? Co si o tom myslíte?
C) Setkal(-a) jste se osobně v Česku či v zahraničí s přestavbou a efektivním využitím
továrních budov, která Vás příjemně překvapila?
D) Myslíte si, že by se zastupitelé, místní lidé i milovníci Sušice měli více zajímat o
zdevastované budovy a nevyužívané území bývalého SOLO Sušice, v krajním případě i veřejným
referendem, anebo je dle Vás privatizací lehce nabytý a dvacet let město nerozvíjející soukromý
majetek „nedotknutelný“?DĚKUJEME !!! ODPOVÍDAJÍ:
Lubomír BRABEC (kytarový virtuóz)
A) V Sušici bylo v poslední době vybudováno mnoho
úžasných objektů. Připomeňme třeba plavecký bazén nebo
nádhernou parkovou úpravu Santos. Sportovní areál na
Fufernách a na něj navazující cyklostezku okolo Otavy, na
kterou jsme všichni právem hrdi. V neposlední řadě je to také
naše náměstí plné obchůdku s možností zaparkovat přímo v
centru. Jediné co naše město hyzdí jsou opuštěné budovy po
vytunelovaném, kdysi slavném, SOLO Sušice.
B) Stavba obchodního centra na místo polorozpadlých budov se mě jeví jako zcela
zbytečná investice. Investice, která neprospěje městu ani jeho turistice. V Sušici je dostatek
možností nákupů jak v nákupních centrech, tak v malých obchůdcích. Myslím, že využívání
služeb malých obchodníků patří k příjemným součástem života jak obyvatel, tak
návštěvníků Sušice.
C) Takových možností je mnoho. Nemusíme chodit daleko. Příkladem nám může být
plzeňské DEPO a mám dojem, že v Ostravě si s tímto problémem také poradili.
D) Obyvatelé města, a tím pádem pochopitelně i jejich zastupitelé, by měli mít možnost
do takových záležitostí hovořit. Je to jejich město a oni v něm žijí. Výsledek špatné správy
majetku máme my obyvatelé každým dnem na očích: zdevastované budovy SOLA jako
Sušické Občasné Stránky * 1.VYDÁNÍ * 08.IV.2016
němý svědek obohacení několika jednotlivců. Je třeba se zásadně o naše město, a o to co se
s ním děje, postarat.
Ludmila JANDOVÁ (dětská lékařka)
Na úvod poznamenávám: Sušici znám od r. 1962, nastoupila
jsem na "umístěnku" v r.1963 a od té doby zde žiji, pracuji a
užívám si Šumavy. SOLO byl v té době prosperující podnik
známý celosvětově. Když teď vidím ty smutné, chátrající
zbytky, pokládám to za úpadek. Chci se zeptat, co si kdo
představuje pod pojmem "perspektivní plány"? Jsou to plány
na dva roky, na pět, nebo na dobu jedné generace občanů?
Myslíte si, že kdyby měl Jakub Krčín z Jelčan "krátkodobou
perspektivu", že bychom měli v Jižních Čechách to, co všichni
obdivují, udržují, opravují a užívají?
A) A lapidární odpověď na dotaz A) zní: je mi smutno a mám obavy a taky se trochu
stydím za celé město.
B) Podrobné plány neznám, ale měla jsem možnost vidět obrázek stávající situace a
obrázek "perspektivních změn" podle vlastníka a developerů. Opravdu tak velké
parkoviště město potřebuje? A další obchodní centrum? Na jak dlouho by tu bylo? Ve
vládě i v senátu chtějí všichni "podporovat" drobné podnikatele, ale svými výnosy už
téměř "odrovnali" farmářské trhy, které měly stálou a velkou klientelu a navíc
poskytovaly zdravé produkty a výrobky a potraviny z nich. Jak to bude v našem městě?
C) Ostrava? Techmanie Plzeň? Ohromující, poučné, zajímavé, didaktické - najděte si
čísla návštěvnosti a posouzení intenzivního zájmu veřejnosti.
D) Myslím si, že bychom se zájmem a rozvahou, bez neetických přístupů a i emotivně a
s láskou nejen k městu, ale i ke svým vnoučatům a dalším pokolením vůbec měli
referendum zvážit a tetelit se, aby už nebylo pozdě.
Právě se Vám dostává do
rukou první číslo SUŠICKÝCH
OBČASNÝCH
STRÁNEK
(S.O.S), jak se tento „tisk“
patriotů, rodáků a těch,
kteří mají pro Sušici
slabost, jmenuje. Bude
podávat informace a fakta,
která se významně dotýkají
budoucnosti Sušicka, a
přinášet podněty i náměty,
jež
považujeme
za
důležité.
S.O.S. nechtějí konkurovat
Sušickým novinám, chtějí
se
zabývat
zcela
konkrétními problémy.
Prvním tématem je kauza DALŠÍHO OBCHODNÍHO CENTRA místo sirkárny. Celé téma má
mnoho souvislostí, proto se je budeme snažit obsáhnout zde v základních rysech a na
našich nových internetových stránkách detailněji. Ty jsou www.mojesusice.cz .
Naše aktivity jsou otevřené a přístupné všem a snad budou i pro zastupitele a veřejnost inspirující.
Jde nám přece o lepší Sušici ! Chcete-li, zapojte se ..
A PROSÍME, PO PŘEČTENÍ PŘEDEJTE DÁLE
……..
PŘIPRAVUJÍ A SPOLUPRACUJÍ : My ze Sušice, z.s., Jan Lhoták, Martin Lorenc, Vladimír Říha, Jakub Waldmann a další ..
SUŠICKÁ SIRKÁRNA, SOLO SUŠICE, PLÁN B
JEŠTĚ NENÍ NIC ZTRACENO, POJĎME OCHRÁNIT SIRKÁRNU I MĚSTO, NECHCEME JEN OBCHODNÍ CENTRA…..
Václav FIALA (sochař)
A) Jako člověk vnímající svět méně prakticky a více vizuálně,
mám k polorozpadlým stavbám vztah obdivný. Dokonce si u
některých přeji, aby navěky zůstaly v poetické zchátralosti, než
aby je někdo uvedl do stavu, v jakém byly krátce po postavení.
Né každá stavba takový úhel pohledu ve mě ale vyvolává.
Mohutné šedé budovy sušického Sola s vytlučenými okny ve mě
pokaždé, když do Sušice přijíždím, vyvolávají desítky představ na
jejich využití. Na rozdíl, například od prázdných církevních
Staveb, u kterých je využití velmi omezené, tovární budovy lze využít velice efektivně a
navíc jejich zachování bude v sobě nést paměť místa, paměť lidských příběhů i pýchu
zachování génia loci.
B) Záměry neznám, ale dokážu je odhadnout. Jsou totiž pokaždé stejné. Developer
vykoupí tovární budovy, ve kterých skončil provoz, bez ohledu na citlivost vztahu obyvatel
k místu dosáhne demoličního povolení, budovy rozbourá, rozmělní na štěrk a odveze. V
drtivé většině případů se jedná o architektonicky zajímavé stavby, někdy i památkově
chráněné. Na jejich místo postaví nevzhledné ocelokolny, které beznadějně zohyzdí město.
Developer má takový postup skoro geniálně propracovaný s perfektní znalostí rozložení
politických sil, slabin jedinců i právnách rafinovaností. Pokud mu vedení města naivně nebo
záměrně padne do náruče, nestačí se občané za krátký čas divit.
C) Poměr zničených staveb industriálního dědictví k těm zachráněným a využívaným, je
naprosto šokující. Za posledních dvacet let zmizelo na našem území z povrchu země tak
obrovské množství historicky zajímavých a architektonicky skvělých staveb, že to je skoro
působí jako plánovaná sabotáž páchaná v naší zemičce. Nicméně v případech, kdy rozum
zvítězí nad hamižností, dochází k něčemu, na co začnou být obyvatelé pyšní a místní
radnice i majitel budovy chváleni. Zachráněná stavba je pokaždé ozdobou města a
příkladem všude publikovaným a obdivovaným. Nedávno jsem navštívil Dolní Vítkovice.
To, co vzniklo z tak obtížně využité stavby, jakou je například vysoká pec, je prostě
jedinečné a obdivuhodné. Pro Ostravu je to najednou ohromný tahák a architekt Pleskot i
majitel areálu si zaslouží obdiv.
D) Tovární areál nestojí ve vzduchoprázdnu. Je součástí tváře města, a to součástí
důležitou. Vztah k němu bude vypovídat o tom, jací jsme, jak si města vážíme a v
neposlední řadě, jaký vzor a odkaz tu po sobě zanecháváme dalším generacím. Developer
to za nás neudělá... A mějme prosím na paměti, že v našem kraji jsou slova, která k sobě
neoddělitelně patří, například SOLO SUŠICE.
CHCETE-LI NÁM POMÁHAT, OZVĚTE SE
Příští číslo vyjde 22.04.2016 - po diskusním fóru 15.4.2016 a po zastupitelstvu města dne 20.4.2016
www.mojesusice.cz
Sušické Občasné Stránky * 1.VYDÁNÍ * 08.IV.2016
OBSAH
Úvodní slovo
Aktuality
Aktuality
Přehled
Přehled
Fakta
Podněty
Anketa
… Josef BAIERL : „Chodím denně kolem továrny Solo..“
… Jan Lhoták : Zpamátnění, ..“
… Jan Kohout : „Jak dopadla podpisovka 2013..“
… Tomáš Cihlář : „Historie sušického sirkařství..1.část“
… Karel Janda : „Sirkárna po sametu..“
… Martin Lorenc : „Negativní dopady obchodních center.. 1.část.. „
… Karel Janda : „Byly plány A, je plán B, co může dělat město..“
… dotazy zodpovídají : Lubomír Brabec, Ludmila Jandová..
str. 1
str. 2
str. 2
str. 2
str. 3
str. 4
str. 5
str. 5, 6
……….
PŘIJĎTE 15.dubna v 17:00 do kina..
na diskusní fórum moderované Přemyslem Čechem od 17 hodin,
kam jsou pozváni naši zastupitelé i vlastníci bývalého Solo Sušice, s.p.
a kde uslyšíte a uvidíte, co dobrého by se dalo dělat a co špatného může způsobit další obchodní centrum
ÚVODNÍ SLOVO - Josef BAIERL sbormistr, pedagog, čestný občan města Sušice
Chodím denně kolem továrny Solo a je mi smutno.
Nedopadne to jako s hotelem Otava? Bohužel, přijíždím-li
do Klatov, vidím nejdříve obrovský nápis OBI a pak teprve
Černou věž. I toto řešení se mi nelíbí. Nemáme už těch
supermarketů dost? Nechci se hájit úslovím „Já nic, já
muzikant“, a tak odpovídám podle svého svědomí. Využití
staré sirkárny k rekreačním, sportovním a kulturním účelům
je nádherná představa, která by měla pro budoucnost
města velký význam. Nedivím se však městské radě a
zastupitelům, kteří v posledních letech podporují hudební
činnosti dětí i dospělých jako nikdy předtím, že nastalou
situaci hodnotí z ekonomického hlediska. Jako muzikant
mám sny o využití našeho nádherného města a jeho
hudební tradice v oblasti celostátních a mezinárodních akcí.
Z tohoto pohledu by multifunkční hala měla své opodstatnění. Tak například již 28. října
2018 by tam mohlo zpívat 150 zpěváků ze Sušice a Kötztingu za doprovodu
padesátičlenného orchestru. Podobně bychom mohli organizovat celostátní soutěže jako
v moravském Uničově, nebo mezinárodní soutěže, které se konají v belgickém Neerpeltu
či anglickém Llangollenu.
Sušické Občasné Stránky * 1.VYDÁNÍ * 08.IV.2016
ZPAMÁTNĚNÍ - Jan LHOTÁK
Památková hodnota již dávno neznamená jen starobylost, zakotvenou v estetickém
vyjádření gotiky, baroka, renesance či klasicismu. V posledním čtvrtstoletí se mezi památky
rychle začleňují i objekty, které odráží technickou jedinečnost, regionální výlučnost a jsou
urbanisticky konstruktivní. A právě tyto pohnutky vedly Muzeum Šumavy na sklonku března
2013 k rozhodnutí podat návrh na zpamátnění nejcennější části areálu sirkárny –
administrativní budovy čp. 166/II, tzv. domečku čp. 226/II, hlavní výrobní budovy, zahrady
před ním a továrního komína. Dlouhá jednání, v nichž se nejpodstatnější stala diskuse o
rozšíření výčtu muzeem navržených objektů, vedl 8 .dubna 2014 Ministerstvo kultury pod
vlivem vyjádření špiček z řad našich kunsthistoriků a památkářů k rozhodnutí zpamátnit nejen
zmíněné stavby, ale navíc i starou kotelnu se strojovnou a starou krabičkárnou. Následovalo
ovšem odvolání a následný rozklad ze strany vlastníka v srpnu 2014, napadající památkovou
hodnotu dotyčných staveb (vycházelo přitom z odborně naprosto nedostatečného stavebněhistorického průzkumu) a zdůrazňující nejasnosti budoucí využitelnosti. Ministr kultury vyšel
rozkladu zcela vstříc a 13. února 2015 zrušil prohlášení z dubna loňského roku a věc předal
k novému projednání právě s argumentem nedostatečně prokázané památkové hodnoty a
budoucího využití.
Na řadu přišla nová série jednání, která zaplnila celou druhou polovinu roku 2015. Bylo
přitom očekávatelné, že finální výrok nemůže zcela rozporovat stanovisko nejpřednějších
odborníků a že soubor staveb bude zpamátněn minimálně v rozsahu navrženém muzeem.
Z nepochopitelných důvodů však došlo k naprostému obratu a v únoru 2016 Ministerstvo
kultury pravomocně prohlásilo jen domy čp. 166/II, čp. 226/II a pozemek č. parc. 577, na
které oba domy stojí. V dané situaci tak zcela stranou zůstaly všechny výrobní objekty, které
by soubor reprezentovaly po stránce industriální architektury. Vlastník se navíc odvolal proti
prohlášení zahrady č. parc. 2251/5 a továrního komína, rozhodnutí dosud nepadlo.
JAK DOPADLA PODPISOVKA ´2013 ? - Jan KOHOUT
Před třemi roky proběhla v Sušici petice proti výstavbě nového obchodního centra
v místě bývalé sirkárny podniku Solo Sušice. Organizována byla členy občanského
sdružení My ze Sušice, kteří touto akcí dali veřejnosti možnost vyjádřit se k chystanému a
zprvu „utajovanému“ záměru developerů.
Za necelý týden se nashromáždilo celkem 1.918 podpisů, z toho 1.389 jich bylo přímo
od obyvatel Sušice a spádových obcí, což představuje asi 30% aktivních voličů ve městě,
tedy 30% těch obyvatel, kteří se voleb aktivně pravidelně účastní.
Tento výsledek ukazuje nejenom, že si lidé další obchodní centrum nepřejí, ale
zároveň dal městským zastupitelům i radním jasně najevo, že by město mělo mít důležité
rozhodovací slovo při budoucím využití areálu bývalého podniku Solo Sušice a mělo by
mít povinnost alespoň zčásti zachránit tuto industriální památku, která mu vtiskla punc
světoznámého města.
Město by nemělo nechat rozhodovat pouze developerské a finanční skupiny bez
přímých či historických vazeb k Sušici.
Tímto článkem nechci jen připomenout, že jsme o tři roky starší, snad i moudřejší, ale
hlavně to, že představitelé města mají stále nevyužitý mandát od svých voličů, vyplývající
z podpisové akce.
HISTORIE SUŠICKÉHO SIRKAŘSTVÍ – Tomáš CIHLÁŘ 1.část
„Po Češích je doma vždycky malý sled, ale všude jinde naplňují svět: muzikanty,
jezdce, harfenice, ouředníky, sirky ze Sušice najdeš všude hned“
Kdo by nepoznal verše známé satirické skladby básníka Karla Havlíčka Borovského Král
Lávra. Vstoupily přece do povědomí celého českého národa a současně se staly
neoddiskutovateln ým důkazem toho, že sirkařství proslavilo nejen Sušici a její okolí, ale i
celou Šumavu, její podhůří i přilehlé oblasti sousedního Českého lesa takřka po celém světě.
A to za velice krátkou dobu. Vždyť výše vzpomenutého Krále Lávru napsal Borovský
v tyrolském Brixenu v roce 1854. Pokusme se odpovědět na otázku, proč právě tento kraj.
Vysvětlení nalezneme hned několik. Vrozená pracovitost, řemeslná dovednost a zručnost
zdejších obyvatel spolu s dalšími příznivými okolnostmi, především pak dostatkem dřeva a
levnou pracovní silou, vedly ke vzniku mnoha velkých, ale na druhé straně i těch úplně
malých a často již zapomenutých sirkáren, sirkárniček nebo jen pouhých domáckých výroben.
Sirkařství patřilo k těm oborům, kde nebylo zapotřebí zvlášť kvalifikovaných pracovníků, ani
nijak speciálního a nákladného strojního vybavení.
Sušici však nikdo nemůže vzít ten primát, že byla právě tím prvním místem, kde se
v českých zemích sirka narodila. Podívejme se, co tomuto okamžiku předcházelo. Na počátku
19.století byla Sušice nepříliš významným městečkem, ležícím v chudém zemědělském kraji,
který neposkytoval příliš mnoho možností k zajištění slušné obživy.
Zlaté časy rušného života na Zlaté stezce dávno pominuly, a proto odtud každoročně
odcházelo poměrně mnoho obyvatel hledat své štěstí jinde ve světě. Jedním z nich byl i
dvanáctiletý chlapec Vojtěch Scheinost, narozený 24.dubna 1814 v Sušici v početné rodině
zchudlého sládka, později již jen podstaršího zdejšího měšťanského pivovaru. Podobně jako
řada jeho vrstevníků odešel i on roku 1826 spolu se svým o dva roky starším bratrem Janem do
Vídně, aby se vyučil truhlářem. Po pěti letech, po získání tovaryšského listu, si našel místo u
Sušické Občasné Stránky * 1.VYDÁNÍ * 08.IV.2016
Štěpána Romera, vídeňského lékárníka a majitele továrny na chemická rozžehadla, který již
okolo roku 1832 ve své laboratoři jako jeden z prvních zhotovoval fosforové zápalky, na
jejichž výrobu získal 4.1.1834 patent. Na tomto místě je třeba podotknout, že nejstarší třecí
zápalky, tzv. „congrevské“, získaly své jméno po vynálezci světelných raket, generálu
Congrevovi. Vyrobil je ve 20.letech 19.století anglický lékárník John Walker v Londýně.
Vzněcovaly se protahováním mezi skelnými papíry.
Mladý Vojtěch Scheinost pracoval u Romera v dílně, kde se hoblovala tenká dřívka na
zápalky, takzvané dřevěné pružinky neboli „holzdraht“. Když Romer poznal Vojtěchovu
zručnost, vybídl ho, aby si zde zřídil vlastní výrobnu dřevěného drátu a dodával mu ho.
Scheinost nabídku přijal a od roku 1836 pracuje nejprve sám, zanedlouho však díky vzrůstající
poptávce již zaměstnává 12 dělníků.
Při výrobě zápalné směsi pomáhala paní Romeové služka Marie Urbancová, rodačka
z Velkého Lazníku u Olomouce. Zatímco Vojtěch rozuměl technické stránce výroby zápalek,
Marie znala recept na složení a výrobu hořlavé fosforové hmoty. Tento polotovar vyráběla
údajně paní Romerová doma v kuchyni v obavách z prozrazení tajemství jeho složení. Teprve
hotová zápalná směs byla přenášena do manželova závodu. Oba mladí lidé, Vojtěch a Marie,
se do sebe zamilovali a rozhodli se spojit svůj další život. Jelikož Vídeň chránila výrobu
fosforových zápalek patentem, museli začít někde jinde. Tak jako Prométheus vzal oheň
bohům a dal jej lidem, odnesli Vojtěch Scheinost a Marie Urbancová tajemství lékárníka
Romera zpátky domů do Čech. Dá se s nadsázkou říci, že se jednalo o jakousi malou
průmyslovou špionáž. Roku 1839 se vracejí do Vojtěchovy rodné Sušice, kde téhož roku, zcela
bez prostředků, prakticky holýma rukama začínají s výrobou fosforových zápalek.
/z knihy Tomáše Cihláře – Pošumavské sirkárny – pokračování příště/
SIRKÁRNA PO SAMETU, CHRONOLOGIE KAUZY – Karel JANDA
Nabízím chronologii sirkařství v Sušici po bodech a datech a omlouvám se, že drobným
písmem, ale pro velké množství informací nelze jinak, tedy takto :
 v roce 1996 došlo po privatizaci ke vzniku samostatné akciové společnosti „SOLO SIRKÁRNA“ a od té doby v
neztenčené míře pokračovalo zmodernizování výroby..
 1.května1997 zápisem do obchodního rejstříku vzniká SOLO SIRKÁRNA, a.s.
 v roce 2006 zaznamenala a.s. rekordní produkci a prodej..
 rok 2008 zaznamenala výroba další velký objem výroby (asi pro zvýšení prodejní ceny), prodej výroby včetně
technologie do Indie..
 31.prosince 2008 oficiální ukončení výroby zápalek v Sušici, v únoru roku 2009 (původní termín stanoven na
prosinec 2008) byla fakticky ukončena hlavní výroba standardních i domácnostních zápalek v Sušici a v následujícím
měsíci byla zahájena demontáž strojů pro indického kupujícího probíhající v průběhu měsíců červen až srpen 2009
 2.května resp. 10.května 2011 SOLO přidalo do názvu mezinárodní výraz „Matches and Flames“
 20.února 2012 projednala Rada města Sušice investiční záměr firmy Fuertes Development na vybudování nového
obchodního centra (dále jen OC) na území SOLO, návrh vzala pouze na vědomí a dále se touto otázkou nezaobírala..
 4.října 2012 vyšel na www stránkách iDnes článek „V Sušici má být šestý supermarket. Hrozí však, že zničí drobné
krámky“, a tím se občané města vlastně poprvé dozvěděli o záměru výstavby nového OC .. starosta údajně „tajil“ daný
projekt téměř půl roku před zastupiteli..
 30.listopadu 2012 otiskly Sušické noviny otevřený dopis majitelů Sola členům zastupitelstva města, kde se
například uvádí:
- OC jsme připravovali s velmi detailní znalostí životních podmínek občanů města
- projekt připravujeme bez požadavků na participaci finančních zdrojů města Sušice, přestože by to byl jistě požadavek
oprávněný
- objekty SOLO jsou dnes útočištěm bezdomovců a narkomanů
- neočekávali jsme, že takto jednoznačně prospěšný projekt rozpoutá neobjektivní diskusi moderovanou úzkou
skupinou vybraných sušických občanů sledující své osobní zájmy.. Pozn.: stanovisko My ze Sušice o.s. k tomuto
otevřenému dopisu bylo otištěno v prosincových Sušických novinách..
 7.prosince 2012 vyvěsilo na svých živnostech odhadem 80 místních podnikatelů výzvu zastupitelům města proti
výstavbě nového OC a k hledání jiných alternativ využití areálu..
 11.prosince 2012 vychází v Klatovském deníku článek „Nechtějí podnikatele ohrozit, jen doplnit služby“, kde
investor Fuertes Development, s.r.o. (dále jen FD) například uvádí :
 proti výstavbě protestují ti, kteří si nejsou jisti kvalitou své nabídky
 v OC budou obchody s drogérií, hračky, školní potřeby, obuv, sportovní zboží, móda a pošta, pro drtivou většinu
podnikatelů v centru nebude OC žádnou konkurencí...
 do restaurace, ke kadeřníkovi nebo třeba do cukrárny budou Sušičtí i nadále chodit na náměstí .. OC významně
přispěje k řešení nezaměstnanosti v regionu a zvýší inkaso daní pro Sušici ..
 17.1.2013 .. zaregistrování občanského sdružení My ze Sušice, o.s. (dále jen OS) .. (pozn.: nově „spolek“)
 28.ledna 2013 zaslalo OS na Městský úřad Sušice žádost o informování o zahájených řízeních podle Zákona o
ochraně přírody a krajiny. Důvodem bylo využití práva občanského sdružení zúčastnit se jednání týkající se rozvoje
města a dalších oblastí ..
 29.ledna 2013 obdrželo OS výsledek studie renomované agentury Incoma Gfk, která konstatuje, že již dnes je
Sušice mezi městy o velikosti 10-12 tisíc obyvatel na prvním místě v ČR
 při porovnání vybavenosti potravinářskými řetězci a samoobsluhami (v kategorii 10 – 15 tisíc obyvatel je již dnes
Sušice druhá v celé ČR), a v případě výstavby Kauflandu se Sušice svojí vybaveností zařadí na první místa mezi
města s 20 tisíci obyvateli !!! ..
 5.března 2013 zaslali majitelé SOLO zastupitelům města poměrně „nehorázný“ dopis ve kterém se například uvádí:
- zastupitelstvo podlehlo tlaku několika málo místních podnikatelů (reakce na vyhlášený regulativ v novém
územním plánu)
- město nemůže svévolně v zájmu úzké skupinky podnikatelů mařit investiční záměr (pokud by toto platilo, může
si ve městě dělat každý co chce)
- město vzbudilo očekávání investorů, že projektům obchodních center nebude bránit (kolik se jich v Sušici ještě
bude stavět?) a pokud opět usiluje o regulaci upřednostněním zájmu místních obchodníků, činí město nespolehlivým a
nespolehlivým partnerem
Sušické Občasné Stránky * 1.VYDÁNÍ * 08.IV.2016
- zrušenou horní hranici prodejních ploch (v roce 2008 kvůli výstavbě TESCO) by nemělo město měnit v závislosti na
hysterické reakci několika málo občanů na jeden projekt
- regulace není v zájmu občanů opětovné zavedení regulace zatíží občany a rozpočet města částkou převyšující desítky
milionů korun (pozn.: tento nepravdivý argument je ukázkou zastrašování a vyhrožování ze strany majitele SOLO..)
 11.března 2013 zaslalo OS radě města právní výklad možnosti zastavení výstavby OC do doby schválení nového
územního plánu..
 28.března 2013 byl podán ze strany Muzea Šumavy návrh Ministerstvu kultury ČR na vyhlášení sirkárny a přilehlého
domečku kulturní památkou ..
 8. až 13.dubna 2013 proběhla v Sušici petice občanů proti výstavbě nového OC na místě bývalé sirkárny (detailněji viz
článek „JAK DOPADLA PODPISOVKA ´2013 ?). I když organizátoři nechtěli přeceňovat tento výsledek, domnívají se nadále,
že je nepřehlédnutelný a pokládají jej za otevřený vzkaz městské radě a zastupitelstvu. Dále je vše na samosprávě, která může
tuto investici zastavit a regulovat vývoj na tomto rozsáhlém území ve městě .. pozn.: samospráva nijak nereaguje..
 22.dubna 2013 vypracovalo OS na základě právního rozboru rekapitulaci „Jak zastavit výstavbu OC a jaké jsou hrozby
sankcí“ a předalo orgánům města ..
 22.dubna 2013 vydala firma FD prostřednictvím pražské agentury 4JAN tiskovou zprávu „Sdružení My ze Sušice je ve
vleku ziskových zájmů obchodníků“, touto zprávou se pokusila při použití celé řady lží nejenom zpochybnit petici organizovanou
OS, ale i zdiskreditovat členy OS i samotné OS.
 24.dubna 2013 se zastupitelé města na svém jednání vyjadřovali k novému OC, většina z nich toto OC nechce a nebo
se ho obává, ale pouze někteří z nich souhlasí se stavební uzávěrou do doby schválení nového územního plánu..
zastupitelstvo však nedalo podnět městské radě, aby byla stavební uzávěra chystána k vyhlášení..
 2.května 2013 MÚ Sušice, „odbor kultury“ nesouhlasí se „zpamátněním“ (neodborné vyjádření..)
 3.května 2013 přinesly Sušické noviny obsáhlé články o situaci kolem podniku SOLO, zvláště články „Mají být objekty
sirkárny SOLO kulturní památkou?“ a „Bude v Sušici Kaufland – ANO nebo NE“ jsou v souladu s názorem OS ..
 16.května 2013 Krajský úřad Plzeňského kraje souhlasí se „zpamátněním“ ..
 duben až červen 2013 – krajský úřad vede zjišťovací řízení EIA – nesouhlasy převažovaly (o.s., občané, ..)
 12.června 2013 se vlastník vyjadřuje k podkladům rozhodnutí o „zpamátnění“, nesouhlasí ..
 25. září 2013 se schází Komise Ministerstva kultury ČR a jedná o návrhu Muzea Šumavy
 21.března 2014 se schází Komise Ministerstva kultury ČR, nepotvrzuje rozšíření ochrany dle doplněného návrhu dr.
Fragnera (Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČR při FA ČVUT), ale stále potvrzuje původní návrh Muzea Šumavy
 16.dubna 2014 .. se vlastník vyjadřuje k řízení, nesouhlasí se „zpamátněním“..
 30.dubna 2014 .. MÚ Sušice, „odbor kultury“ potvrzuje nesouhlas se „zpamátněním“..(opět neodborně)..
 9.května 2014 .. Krajský úřad Plzeňského kraje potvrzuje zájem „zpamátnit“..
 červenec 2014 .. Prof. arch. Šlapeta a jeho posudek (vystupuje proti „zpamátnění“, ale „lokalitu průmyslového
komplexu“, tedy soubor staveb považuje za mimořádnou hodnotu a proto vyžaduje budoucí citlivý přístup..)
 17.září 2014 vydává Město Sušice nový územní plán s regulativem omezující výstavbu velkoobchodů nad 1.000m2
 13.února 2015 rozhodl ministr kultury ČR zrušit návrh na „zpamátnění“ a poslal záležitost k novému projednání..
 17.února 2015 žalují vlastníci Sola a spol město Sušice kvůli omezujícímu regulativu územního plánu, Krajský soud ruší
svým rozsudkem tento regulativ dnem 31.prosince 2015.. dosud probíhá kasační stížnost města u nejvyššího soudu..
 červen 2015 opět vlastník znepřehledňuje vytvořením nové a.s. strukturu vlastictví .. „novým“ vlastníkem je N166, a.s.
 30.prosince 2015 rozhodl ministr kultury ČR, že bude zpamátněn pouze tzv.Domeček se zahradou, Administrativní
budova a komín, přičemž proti ochraně zahrady a komínu podává vlastník nesouhlasný rozklad.. řízení stále běží..
 5.února 2016 zasílá spolek My ze Sušice ministru kultury ČR otevřený dopis s výzvou, aby nenechal padnout sirkárnu
jako kulturní dědictví města Sušice..
 30.března 2016 odpovídá ministr kultury ČR spolku My ze Sušice, že další ochrana bývalé sirkárny není z důvodu
úrovně poničení budov potřebná, protože by náročné obnovy mohly znamenat vytvoření repliky, která by nebyla nositelkou
památkové hodnoty..
SCHÁZÍME SE S ČÍM DÁLE VÍCE LIDMI A NECHCEME SE SMÍŘIT S TÍM, ŽE JE VŠE ROZHODNUTO
NEGATIVNÍ DOPADY OBCHODNÍCH CENTER ANEB JAKÁ JE PRAVDA
Martin LORENC – 1.část
Do areálu bývalé sirkárny přijíždí vlečka, jedna z největších atrakcí v kraji, první turisté vystupují,
míjejí nové byty, sportovní areál, školku, a využívají relaxační část v zahradě areálu. Ve vnitrobloku
tepe život nového centra pro obyvatele sousedních panelových domů. V centru města proudí čile
cestovní ruch, město vzkvétá a místní lidé si mnou ruce. Město Sušice, nazývané též Brána Šumavy,
se má čím pyšnit.
Tak by mohla vypadat situace na pozemcích bývalé Sirkárny Solo a v centru města. Dle poradenské
společnosti JJL se ukrývá velký potenciál právě v místech podobných těmto, nazývaných též jako
brownfieldy. Proč tomu tak není v menších městech? Velká obchodní centra míří v posledních letech
právě na menší města a pro mnohá z nich se jedná o lukrativní nabídku k využití pozemků a budov, se
kterými si neví rady a stává se pro ně určitým vysvobozením. Developer nabídne městu alternativu ve
formě nového obchodního centra, nových pracovních míst a v neposlední řadě konečně vyřeší
problém s budovami, které jsou nechtěné. Problémy jsou od toho, aby se řešily, a tak se pojďme
společně podívat na fakta.
Při nástupu přílišného počtu obchodních center do měst dochází v průběhu času k negativním
jevům, jako je odliv obyvatel z centra měst, krach menších a středně velkých podnikatelů a
v neposlední řadě ztráty zaměstnání, tedy pravý opak toho, co obchodní centra zastupitelům
slibují a čím je většinou lákají.
Při otevření obchodních center nastává proces spirály, kdy dochází k odlivu zákazníků z menších
prodejen, k poklesu tržeb a tedy i k nucenému snížení nákladů. To se projevuje buď snížením kvality
produktů, zvyšováním cen, a nebo propouštěním zaměstnanců. To vyvolá další spirálu, kdy
výsledkem je opětovné snížení kvality produktů a následné zavření obchodů a vyprázdnění měst.
Pokles počtu pracovních míst
Jestliže obchodní centra tvrdí, že do regionu přináší nová pracovní místa, mají částečně pravdu.
Přináší je ale v podstatě pouze do svých center a již méně se mluví o tom, že na jedno místo,
Sušické Občasné Stránky * 1.VYDÁNÍ * 08.IV.2016