Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha

Transkript

Školní vzdělávací program
Vyšší odborná škola lesnická
a Střední lesnická škola
Bedřicha Schwarzenberga,
Písek, Lesnická 55
41 – 46 – M/01 Lesnictví
Obsah
1. Identifikační údaje .............................................................................................................. 4
2. Charakteristika vzdělávacího programu ............................................................................. 5
2.1. Identifikační údaje oboru ............................................................................................ 5
2.2. Charakteristika školního vzdělávacího programu ....................................................... 5
2.3. Charakteristika školy ................................................................................................. 13
2.4. Profil absolventa ........................................................................................................ 21
2.5. Podmínky realizace ŠVP ........................................................................................... 25
2.6. Spolupráce se sociálními partnery............................................................................. 27
3. Učební plán ...................................................................................................................... 29
3.1. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP ......................................... 29
3.2. Ročníkový plán ......................................................................................................... 31
4. Učební osnovy .................................................................................................................. 37
4.1. Jazykové vzdělávání a komunikace .......................................................................... 37
4.1.1. Český jazyk a literatura ...................................................................................... 37
4.1.2. Anglický jazyk I ................................................................................................. 50
4.1.3. Německý jazyk I................................................................................................. 64
4.1.4. Anglický jazyk II................................................................................................ 78
4.1.5. Německý jazyk 2 ................................................................................................ 86
4.1.6. Anglický jazyk 2 - nepovinný ............................................................................ 95
4.1.7. Německý jazyk II - nepovinný ......................................................................... 104
4.2. Společenskovědní vzdělávání ................................................................................. 114
4.2.1. Dějepis .............................................................................................................. 114
4.2.2. Občanská nauka................................................................................................ 119
4.2.3. Právní normy .................................................................................................... 125
4.2.4. Psychologie práce ............................................................................................. 131
4.2.5. Seminář společenských věd - nepovinný ......................................................... 135
4.3. Přírodovědné vzdělávání ......................................................................................... 141
4.3.1. Biologie ............................................................................................................ 141
4.3.2. Fyzika ............................................................................................................... 149
4.3.3. Chemie ............................................................................................................. 158
4.3.4. Biologie II - nepovinná .................................................................................. 168
4.4. Matematické vzdělávání .......................................................................................... 170
4.4.1. Matematika ....................................................................................................... 170
4.4.2. Matematika II - nepovinná ............................................................................... 182
4.5. Vzdělávání pro zdraví ............................................................................................. 185
4.5.1. Tělesná výchova ............................................................................................... 185
4.6. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích .................................. 194
4.6.1. Práce s počítačem ............................................................................................. 194
4.7. Odborné vzdělávání................................................................................................. 204
4.7.1. Lesnická zoologie ............................................................................................. 204
4.7.2. Lesnická botanika ............................................................................................. 211
4.7.3. Nauka o lesním prostředí.................................................................................. 217
4.7.4. Myslivost .......................................................................................................... 224
4.7.5. Lesní těžba........................................................................................................ 232
4.7.6. Pěstování lesa ................................................................................................... 242
4.7.7. Ochrana lesa a ŽP ............................................................................................. 252
2
4.7.8. Hospodářská úprava lesa .................................................................................. 262
4.7.9. Stroje a zařízení ................................................................................................ 270
4.7.10. Lesnická geodezie .......................................................................................... 279
4.7.11. Lesní stavby.................................................................................................... 285
4.7.12. Motorová vozidla ........................................................................................... 291
4.7.13. Lesní těžba II .................................................................................................. 297
4.7.14. Pěstování lesa II ............................................................................................. 304
4.7.15. Ochrana lesa a ŽP II ....................................................................................... 308
4.7.16. Myslivost II .................................................................................................... 312
4.7.17. Praxe ............................................................................................................... 316
4.8. Ekonomické vzdělávání .......................................................................................... 329
4.8.1. Ekonomika ....................................................................................................... 329
5. Školní projekty ............................................................................................................... 340
1. Lesnická zoologie ....................................................................................................... 340
2. Myslivost .................................................................................................................... 340
3. Matematika ................................................................................................................. 340
4. Den stromu ................................................................................................................. 340
5. Slunce do škol ............................................................................................................ 341
6. Pěstování lesa ............................................................................................................. 341
7. Lesní těžba.................................................................................................................. 341
8. Ekonomika ................................................................................................................. 341
9. Provozně individuální praxe....................................................................................... 342
11. Lesní stavby.............................................................................................................. 342
12. Lesní těžba 2 (Ekonomika) ...................................................................................... 342
13. Projekt Leonardo da Vinci ...................................................................................... 343
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy ........................................................................... 344
7. Přílohy školního vzdělávacího programu ....................................................................... 350
3
1. Identifikační údaje
Název vzdělávacího programu: Lesnictví
Předkladatel:
název školy
IZO
IČ
adresa školy
ředitel
Schwarzenberga, Písek, Lesnická 55
600020274
60869861
VOŠL a SLŠ, Lesnická 55, 397 01 Písek
Ing. František Bušina, Ph.D.
Kontakty:
telefon
e-mail
www
fax
382 506 111
[email protected]
lespi.cz
382 506 102
Zřizovatel:
zřizovatel
adresa
zřizovatele
Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích
370 76 České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2
4
2. Charakteristika vzdělávacího programu
2.1. Identifikační údaje oboru
Lesnictví
název oboru
41-46-M/01
kód
stupeň vzdělání Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení)
4
délka studia
forma studia denní forma vzdělávání
od 1.9.2009
platnost
č.j.
PD 1 – 2009/380/ LES
2.2. Charakteristika školního vzdělávacího programu
Koncepce školy
V současné době jsou ve škole vyučovány následující studijní obory:
Vyšší odborná škola lesnická – studijní obor 41-32-N/01 Lesnictví
Střední lesnická škola – střední odborné vzdělávání s maturitou studijní obor 41-46-M/01
Lesnictví
Střední lesnická škola – střední odborné vzdělávání s výučním listem obor 41-56-H/01
Mechanizátor lesní výroby
Střední lesnická škola – střední odborné vzdělávání s výučním listem Obor 41-57-H/01
Zpracovatel dřeva
Dále probíhají aktivity v oblastech:
Celoživotní vzdělávání dospělých
Bakalářské studium - konzultační středisko České zemědělské univerzity v Praze
Cvičná škola pro pedagogickou praxi Institutu vzdělávání a poradenství České zemědělské
univerzity v Praze
Myslivecké zkoušky a zkoušky pro myslivecké hospodáře
Ekologická výchova pro žáky základních škol - zážitková pedagogika a exkurze
Školní polesí Hůrky - doplňková činnost především v oblasti lesnictví, zpracování dřeva a
myslivosti, zázemí pro praktickou výuku
Ubytování a stravování pro cizí v rámci doplňkové činnosti
5
Cíle a priority školy
Udržet a rozvíjet silné stránky školy – příležitosti školy
 dobrá vybavenost školy se zázemím pro praktickou výuku a ubytování
 dlouholetá tradice školy
 kontakty a spolupráce s lesnickým provozem
 kontakty se zahraničními školami a lesnickými institucemi
 odbornost učitelů
Řešit slabé stránky školy – ohrožení školy
 nepříznivý demografický vývoj populace – nedostatek uchazečů o studium ve škole,
především v oborech s výučním listem
 malá propagace školy a jejích možností na veřejnosti
 nepříznivá pozice lesnictví ve společnosti, ztráta profesní prestiže
Strategie řešení
Rozvinout objektivní diskuzi na veřejnosti s cílem napravit některé nepravdy o lesnictví.
Lesníci obhospodařují již stovky let jednu třetinu území České republiky. Jedná se bezesporu
o jedny z nejzachovalejších ekosystémů v osídlené krajině České republiky. Lesy pod jejich
správou byly udržovány ve stavu, který uznávají všechny lesnicky vyspělé země světa.
Současně les poskytuje práci a obživu místním obyvatelům a tvoří nezanedbatelnou složku při
tvorbě HDP. Současné lesnictví je postaveno na podrobném zmapování přírodních podmínek
na celém území ČR a z nich vychází hospodaření v lesních porostech. Uměním lesníků je
skloubit ekologický a hospodářský význam lesa, který je největším producentem obnovitelné
suroviny – dřeva, jehož význam a použití v celosvětovém měřítku roste.
Propagace školy na veřejnosti je řešena prostřednictvím www stránek školy (www.lespi.cz), v
tisku, na burzách škol a výstavách zaměřených na vzdělání, návštěvami na základních školách
a v neposlední řadě také pořádáním akcí pro děti a mládež ale i ostatní veřejnost (Den stromu,
Den Země, Soutěž odborných lesnických dovedností, exkurze na Školní polesí Hůrky a další)
Důležitým úkolem je dále rozvíjet spolupráci s lesnickými subjekty v okolí, především
Městskými lesy Písek s.r.o. jak v oblasti lesnictví, tak v oblasti myslivosti, loveckého a
sportovního střelectví, lesní pedagogiky a rekreačního zázemí pro obyvatele Písku. Obdobná
spolupráce je rozvíjena s LČR s.p., VLS s.p. a soukromými subjekty v okolí - Lesní správa
Orlík aj.
Rozšiřovat spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze a Mendelovou zemědělskou
a lesnickou univerzitou v Brně v oblasti odborného vzdělávání, hledat další možnosti
spolupráce.
Zájem je udržet odborné lesnické školství v Písku na co nejvyšší úrovni s prioritou vzdělávání
ekologicky vzdělaného lesníka a to odborníků pro střední stupeň řízení (především revírník,
lesník, mistr) a kvalifikované pracovní síly pro obor lesního hospodářství a zpracování dřeva.
Posílit postavení absolventů Vyšší odborné školy lesnické na trhu práce, obhájit
opodstatněnost VOŠ ve školském systému České republiky.
Lesnictví - koncepce výuky
6
Celé čtyři roky se vyučuje český jazyk, 2 cizí jazyky - němčina a angličtina (jeden hlavní a
druhý vedlejší dle vlastní volby), matematika, tělesná výchova, a práce s počítačem. Dále jsou
nejprve vyučovány tzv. průpravné předměty, biologie, chemie, fyzika, lesnická botanika,
lesnická zoologie, nauka o lesním prostředí a další. Poté přistupují odborné předměty pěstování lesů, lesní těžba, ochrana lesů a životního prostředí, ekonomika, hospodářská
úprava lesů a další. Ve třetím a čtvrtém ročníku si mohou žáci vybrat zaměření podle svých
zájmů: 1) lesnictví, 2) myslivost, 3) těžbu a ekonomiku nebo 4) ochranu lesa a životního
prostředí.
Podle finančních možností školy je možné zařadit do výuky i další povinné, povinně volitelné
nebo nepovinné předměty, rozvíjející teoretické i odborné zaměření žáků.
Velký důraz je při studiu kladen na praktické ověřování a procvičování teoretických poznatků.
Průpravné i odborné vyučovací předměty mají proto mimo teoretických hodin i hodiny
praktických cvičení. Kromě nich absolvují žáci ve všech ročnících praktickou výuku ve
školním polesí Hůrky (o rozloze přibližně 660 ha). Součástí praktické výuky je i příprava k
získání loveckého lístku, zbrojního průkazu a základního oprávnění k práci s ruční motorovou
pilou a řidičského průkazu skupiny „B“ (volitelně i „T“).
7
Organizace výuky
Příprava ve vzdělávacím programu pro denní studium je organizována formou čtyřletého
studia pro absolventy základních škol. Studium je zakončeno maturitní zkouškou.
Nedílnou součástí vyučovacího procesu je nejen složka teoretická, ale i praktická, která na
výuku bezprostředně navazuje a doplňuje ji. Žáci si při ní ověřují své teoretické poznatky a
získávají nezbytné dovednosti a to jak obecného charakteru, tak ryze odborného rázu.
Bezprostřední vazbu na jednotlivé odborné předměty mají cvičení, která jsou do nich
začleněna. Přímo v provozních podmínkách umožňuje žákům získávat dovednosti, výrobní
zkušenosti a provozní rozhled předmětu praxe. Vhodným výběrem pracovišť a odborným
vedením poskytuje možnosti komplexního přístupu k aplikaci získaných teoretických
poznatků v reálných podmínkách provozu lesního hospodářství. Předmět rovněž přispívá
k vytváření žádoucích osobních vlastností a postojů žáků, jakož i k harmonickému rozvoji
jejich duševních a fyzických sil.
Podmínky pro přijímání ke vzdělávání
ukončené základní vzdělání, zdravotní způsobilost
Přijímací řízení:
Uchazeči přijímáni ke studiu bez přijímacích zkoušek.
Kritéria pro hodnocení - stanovení pořadí uchazečů:
1. dlouhodobé studijní úsilí (podle § 60 odstavce (4) písmena a) školského zákona), vyjádřené
průměrem hodnocení na všech třech vysvědčeních uváděných na přihlášce z předchozího
vzdělávání na ZŠ, mohou získat nejvýše 100 bodů (od základní hodnoty 100 bodů, která
odpovídá studijnímu průměru 1.00, se za každou desetinu průměru odečítají 2 body,
2. hodnocení olympiád z biologie (přírodopisu), matematiky, českého jazyka:
o za 1. - 3. místo ve školním kole - 3 body
o za 1. - 3. místo v okresním kole - 5 bodů
o za 1. - 3. místo v krajském kole - 7 bodů
V případě, že dva nebo více uchazečů dosáhne stejný počet bodů, o jejich pořadí rozhodne
dílčí bodové hodnocení z biologie (přírodopisu) a matematiky za 1. pololetí 9. ročníku:
průměr 1 - 6 bodů, 1,5 - 5 bodů, 2 - 4 body, 2,5 - 3 body, 3 - 2 body, 3,5 - 1 bod, 4 - 0 bodů.
Způsob ukončení vzdělávání
Maturitní zkouška; dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení
o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným
prováděcím právním předpisem.
Společná část maturitní zkoušky: český jazyk a literatura a povinně volitelné: cizí jazyk (AJ
nebo NJ) a matematika
Profilová část maturitní zkoušky: praktická zkouška v lese a zkoušky ze dvou předmětů
povinných. Jeden předmět dle odborného zaměření: 1) lesnictví – pěstování lesa, 2) myslivost
- myslivost, 3) těžba a ekonomika – lesní těžba a 4) ochrana lesa a životního prostředí ochrana lesa a životního prostředí. Další odborný předmět může žák vybírat z výše uvedených
předmětů z jiného zaměření a dále z předmětů hospodářská úprava lesa a ekonomika.
8
Realizace bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech, požární
prevence je řešena prostřednictvím:
− trvalé kontroly dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví osob při vzdělávání
a při činnostech, které přímo souvisejí se vzděláváním, popřípadě při jiných činnostech,
dle platných právních předpisů, zabezpečení odborného dohledu nebo přímého dozoru
při praktickém vyučování;
− zajištěním nezávadného stavu objektů, technických a ochranných zařízení a jejich údržba,
pravidelná technická kontrola a revize;
− zlepšováním pracovního prostředí podle požadavků hygienických předpisů a označení
nebezpečných předmětů a částí využívaných prostor v souladu s příslušnými normami;
− vytvářením a dodržováním zvláštních pracovních podmínek mladistvých, které stanovují
právní předpisy ke zvýšení ochrany jejich zdraví;
− prokazatelným upozorňováním nebo podrobným instruováním žáků o možném ohrožení
zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž s e účastní při vyučování nebo v přímé
souvislosti s ním (zejména při praktické výuce a odborné praxi), seznámením se školním
řádem, zásadami bezpečného chování, případně s ustanoveními konkrétních právních norem
k zajištění BOZP a požární ochrany souvisejících s činností vykonávanou žáky;
− souladem časové náročnosti vzdělávání podle ŠVP s počtem povinných vyučovacích hodin
stanovených v rámcovém vzdělávacím programu, který respektuje fyziologické a psychické
potřeby žáků, podmínky a obsah vzdělávání;− ochrany žáků před násilím, šikanou a jinými
společensky negativními jevy;
− vytvářením prostředí a podmínek podporujících zdraví ve smyslu národního programu
Zdraví pro 21. století.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Ve škole je prosazována tendence k integraci těchto žáků do běžných školních kolektivů, což
přispívá jak k jejich socializaci a připravenosti na běžný občanský život, tak k lepšímu
přístupu majoritní společnosti k lidem se zdravotním postižením, sociálním či jiným
znevýhodněním.
Při přijímání žáků do studijního oboru 41-46-M/01 Lesnictví je zvažován:
− charakter oboru
vzdělání a požadavků na zdravotní způsobilost uchazeče o
vzdělávání vzhledem ke stupni zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění
dle platné legislativy,
− možnosti pracovního uplatnění tohoto absolventa v regionu a potřebu úzké spolupráce se
sociálními partnery,
− potřebu a způsob úpravy vzdělávacího programu (délky studia, učebních plánů,
vzdělávacího obsahu, změnu vyučovacích metod a organizace výuky apod.),
− materiální a organizační podmínky vzdělávání, např. možnosti bezbariérového přístupu do
školy, k učebnám, k sociálním aj. zařízením, speciálních didaktických a kompenzačních
pomůcek,
− odborné a personální zabezpečení výuky; znalost specifik jednotlivých druhů postižení a
zdravotního znevýhodnění, vytvoření vhodných podmínek při přijímání žáků ke
vzdělávání a ukončování vzdělávání žáků se zdravotním postižením, znalost
odpovídajících metod a forem vzdělávání a hodnocení, uplatňování principu
individualizace vzdělávání, přehled o vhodných učebnicích a pomůckách, potřeba
zvýšení počtu pracovníků např. o speciální pedagogy, asistenty pedagoga,
pracovníky zajišťující tlumočnické služby těžce sluchově postiženým žákům atd.,
− způsob přípravy pedagogů, zdravých žáků a jejich rodičů na soužití se žáky se zdravotním
9
postižením (zejména se žáky s těžkým stupněm postižení) nebo sociálním
znevýhodněním,
− způsob spolupráce se školskými poradenskými pracovišti, se základními školami, ve
kterých žák plnil povinnou školní docházku, s rodiči těchto žáků, popř. se sociálními
pracovníky a s občanskými sdruženími zdravotně postižených, se sociálními partnery v
regionu školy,
− podmínky dané platnou legislativou (školskou a sociální) pro vzdělávání žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami a jejich sociální ochranu, pro vzdělávání příslušníků
národnostních menšin nebo cizinců.
Velmi důležitá je i práce s ostatními žáky a jejich seznámení s problematikou týkající se
spolužáků s určitým postižením či znevýhodněním. Při vzdělávání žáků se zdravotním
postižením nebo sociálním znevýhodněním je možno využívat pomoci asistentů pedagoga.
Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním
Do skupiny žáků se zdravotním postižením řadíme žáky s tělesným, mentálním, zrakovým
nebo sluchovým postižením, žáky s vadami řeči, žáky s autismem, vývojovými poruchami
učení nebo chování a žáky se souběžným postižením více vadami. Zdravotním
znevýhodněním se rozumí dlouhodobá nemoc, zdravotní oslabení nebo lehčí zdravotní
poruchy vedoucí k poruchám učení a chování. Speciální vzdělávání žáků se zdravotním
postižením je zajišťováno formou individuální integrace, lze zpracovat individuální
vzdělávací plán.
Praktickou část vyučování je nutné uzpůsobit podle individuálních potřeb a možností žáka za
použití vhodných kompenzačních pomůcek. Podmínky pro uskutečňování teoretického i
praktického vyučování (např. v odborném výcviku) včetně počtu žáků ve třídě, v oddělení
nebo studijní skupině jsou stanoveny právním předpisem.
Nezbytnou součástí přípravy na vyučování žáků s tělesným postižením je úprava prostředí. To
se týká přístupů k budovám školy, vstupů do budov, prostor školy a jednotlivých učeben
včetně pracovních míst. Provedené úpravy musí vést k maximální samostatnosti jednotlivých
žáků při dodržení požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví - bezbariérový přístup do školy
zatím zajištěn není.
Žáci s mentálním postižením se vzdělávají podle speciálních vzdělávacích programů nebo
podle individuálních vzdělávacích plánů (§ 7 vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb.). Integrace do
běžných škol vyžaduje mimo jiné odborně připravené pedagogy. Zrakově postiženým žákům
je nutné zpřístupnit obsah jednotlivých předmětů vhodnou formou a vhodnými pomůckami
(učební texty přepsané do bodového písma nebo v elektronické či zvukové podobě, výukové
materiály v reliéfní podobě atd.). K písemné komunikaci je vhodné využívat prostředky ICT,
v ideálním případě s hlasovým výstupem atd. Praktické vzdělávání je nutno uspořádat s
ohledem na budoucí uplatnění na trhu práce, za pomoci dostupných kompenzačních pomůcek
a vhodných vyučovacích metod včetně způsobu hodnocení.
V komunikaci žáků s poruchami sluchu (neslyšících) je nutno respektovat právo na volbu
komunikačního prostředku (znakový jazyk, mluvená řeč, odezírání) a dodržovat při výuce
určitá pravidla komunikace se žáky se sluchovým postižením (mluvit směrem ke třídě,
používat nákresy, grafy, komentovat neočekávané reakce na sluchové podněty, ověřovat
pochopení nových pojmů atd.). Dle typu postižení a omezení ve verbální složce řeči je nutno
volit jiný způsob komunikace, zkoušení atd. Je vhodné zpřístupnit žákům výukové texty v
počítačové podobě. Samotné jazykové vzdělávání žáků (ve znakovém jazyce, v českém i
cizím jazyce) by mělo být zajištěno odborně připraveným učitelem; zejména učitelé českého a
cizích jazyků by měli být obeznámeni se specifickými metodami jazykového vzdělávání
těchto žáků. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat písemným projevům žáků, zejména
projevům sloužícím k jejich hodnocení, neboť může dojít k formálním chybám a zkreslení
10
průkaznosti znalostí žáků. Důležitá je spolupráce se specializovanými pracovišti, popř. zajistit
tlumočení do znakového jazyka. Významné je vybavení škol a tříd (televize s teletextem,
video kopírující i skryté titulky, odhlučnění tříd, komunikace s učiteli mobilním telefonem –
SMS, indukční smyčka ve třídách atd.).
Žáci s autismem jsou velmi specifickou skupinou osob s postižením. Zařazení žáků s
autismem záleží na mentální úrovni žáka, na projevech chování, na způsobu komunikace atd.
Při jejich začleňování je nutno dodržovat určité zásady (strukturu prostředí, místa a času,
konkretizaci požadavků a vizualizaci maximálního možného množství informací). Žáci se
specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexií, dysgrafií, dysortografií aj.) jsou většinou
průměrně, ale často i nadprůměrně nadaní. Počet žáků s těmito obtížemi je velmi vysoký, a
proto je nutné věnovat této problematice zvýšenou pozornost. Žáci se specifickými poruchami
učení jsou významně ohroženi školní neúspěšností a dalšími riziky vzniku sociálně
patologických jevů, neboť postižení je skryté. Pedagogové musí být dobře informováni o
možných úskalích ve výuce, o individuálních potřebách konkrétního žáka. Je nutné volit
vhodné metody a formy výuky a hodnocení (individuální tempo, nahrazení psaní dlouhých
textů testy, speciální formy zkoušení aj.) a v některých případech i kompenzační pomůcky
(počítače – korektury textu, barevné čtení, grafické počítačové programy aj.). Žáci by měli
přicházet ze škol poskytujících základní vzdělání s vytvořeným systémem nápravných
postupů, kompenzačních postupů a pomůcek atd. Jejich respektování, rozšiřování a
modifikace jim napomůže absolvovat úspěšně studia v plném rozsah. V některých případech
se mohou objevit problémy v chování, které je možné vhodnými výchovnými postupy
zvládnout.
Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Sociálním znevýhodněním se podle §16 odst. 4 školského zákona rozumí rodinné prostředí s
nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená
ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, postavení azylanta a účastníka řízení o
poskytnutí azylu. Zatímco u žáků s rizikovým chování se bude jednat především o volbu
vhodných výchovných prostředků a úzkou spolupráci se školskými poradenskými zařízeními,
sociálními pracovníky a jinými odborníky, specifické vzdělávací potřeby žáků z odlišného
sociálně kulturního prostředí se mohou promítnout i do obsahu vzdělávacího programu,
metod a forem výuky i způsobu hodnocení žáků. Žáci z jiného kulturního prostředí mohou
mít např. komunikační problémy (nedostatečné znalosti češtiny, problémy s osvojováním
nové slovní zásoby včetně odborné terminologie, s porozuměním výkladu učitele nebo
čtenému textu apod.), nebo nedostatky „polytechnického“ a psychomotorického charakteru v
důsledku jiných životních zkušeností, což může činit problémy v praktickém vyučování,
zejména v odborném výcviku. Chování těchto žáků může být ovlivněno jinými kulturními,
náboženskými nebo rodinnými tradicemi, etickými normami a hodnotami.
Všichni pedagogičtí pracovníci, ale i ostatní žáci, by se měli seznámit se sociálně kulturními
zvláštnostmi žáků, aby byli schopni lépe pochopit jejich projevy a problémy a volit vhodné
vyučovací metody a společenský přístup k nim. Na druhé straně přítomnost těchto žáků ve
škole může být přínosem pro ostatní žáky, pedagogy a další pracovníky školy. Lze ji vhodně
využít k realizaci multikulturní a občanské výchovy i k rozšíření kulturního povědomí žáků.
Nízký zájem těchto žáků o vzdělání a předčasné odchody ze vzdělávacího procesu klade
vysoké nároky na všechny učitele z hlediska motivace a výchovy žáků i z hlediska vytváření
pozitivního klimatu ve škole. Prostředkem k řešení těchto problémů může být nejen větší
aktivizace žáků ve vyučování nebo intenzívní práce výchovných poradců s těmito žáky, ale
také úzká spolupráce školy se školskými poradenskými zařízeními a zvláště se sociálními
partnery v regionu.
Soustavnou a cílenou pozornost je třeba věnovat prevenci nežádoucích sociálních projevů v
chování žáků.
11
Vzdělávání mimořádně nadaných žáků
Podpora mimořádně nadaných žáků je žádoucí nejen vzhledem k žákům samotným, ale má
zásadní význam pro společnost. Zejména v odborném školství, které připravuje budoucí
odborníky v oblasti techniky, technologií, životního prostředí a aplikovaných přírodních věd,
je žádoucí podchytit nadané žáky (dívky i chlapce) a soustavně s nimi pracovat. Přitom se
nemusí jednat pouze o žáky z oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou, ale i
v oborech poskytujících střední vzdělání s výučním listem najdeme žáky, kteří svými
vědomostmi, dovednostmi nebo zájmem o obor převyšují ostatní. Nemusí se sice jednat o
žáky mimořádně nadané, ale i tyto žáky je třeba podchytit a individuálně s nimi pracovat.
Zatímco v činnostech, pro které mají mimořádné nadání nebo o které mají vysoký zájem,
vykazují vynikající výsledky, mohou v jiných činnostech nebo vzdělávacích oblastech
prokazovat průměrné nebo slabé výsledky. Příčinou může být to, že se neumějí efektivně učit,
podceňují procvičování a opakování učiva nebo řešení jednoduchých úkolů, preferují vlastní
tempo a způsob učení, zatímco společné tempo a frontální způsob výuky je zpomalují a
demotivují aj. Mimořádně nadaní žáci se projevují jako výrazné osobnosti, což ovšem může
mít svá negativa, zejména v sociálně komunikativní oblasti. Mohou mít také problémy v
sebepojetí a sebehodnocení, jsou citliví na kritiku a hodnocení druhých, obtížně navazují
vztahy s druhými lidmi. Ne vždy jsou tito žáci přijímáni svým okolím pozitivně, a to jak
spolužáky, tak učiteli. Konflikty s učiteli mohou vznikat nejen proto, že žák některé předměty
nepovažuje za významné, ale i proto, že svými vědomostmi a schopnostmi i neustálým
zájmem o obsah výuky převyšuje učitele nebo narušuje vyučování. Problémy v komunikaci se
spolužáky mohou přerůst v šikanu nadaného žáka, nebo naopak v přizpůsobení se
skupinovým normám a snížení výkonnosti i dalšího rozvoje žáka. Je důležité nejen zjistit, v
čem žák vyniká, ale i jaké má nedostatky a problémy, a tomu přizpůsobit práci s ním. Rovněž
je důležité, aby škola znala vývoj žáka již na základní škole, dosavadní způsob práce se
žákem i rodinné prostředí. Významná je spolupráce všech učitelů, kteří mimořádně nadaného
žáka vyučují. Ve výuce těchto žáků je vhodné využívat náročnější metody a postupy,
problémové a projektové vyučování, samostudium, práci s informačními a komunikačními
technologiemi aj. Žáci by měli být také vhodně zapojováni do skupinové výuky a týmové
práce (jako vedoucí i jako členové), vedeni k co nejlepším výkonům i v předmětech, na které
nejsou orientováni.
12
2.3. Charakteristika školy
Organizační složky a struktura školy
Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga v Písku
navazuje na dlouholeté tradice vzdělávání v lesnickém oboru. Škola byla založena již v roce
1885 a je nejstarší existující veřejnou českou lesnickou školou. Škola po dobu své existence
vychovala tisíce lesnických odborníků, její absolventi našli uplatnění po celém světě. Po
převedení oborů s výučním listem ze školy ve Vimperku je jedinou školou s lesnickým
zaměřením v regionu, působností zasahuje i do okolních krajů a VOŠ má prakticky
celorepublikovou působnost.
Důkazem dlouholetých tradic školy je SAPLŠP - Sdružení absolventů a přátel lesnických škol
píseckých, které sdružuje přes 900 členů a dvakrát ročně vydává vlastní obsáhlý Zpravodaj.
Organizační složky školy v současné době tvoří:
- Lesnické školy v Písku – budova SLŠ propojená
s pavilonem výpočetní techniky, budova VOŠ
(bývalý starý domov mládeže), jsou propojeny
krytým koridorem
- Domov mládeže s ubytovací kapacitou 192
(Písek nový DM) + 52 (Písek starý DM) – oba
propojeny krytým koridorem s budovou školy +
26 (Smrkovice)
- Školní jídelna s celodenním stravováním
s kapacitou 500 osob, nad jídelnou školní
aula s kapacitou 150 míst k sezení.
- Budovy školy jsou začleněny do zeleně arboreta
(je v jednání jeho vyhlášení kulturní památkou,
je zpracován tištěný i venkovní průvodce
arboretem) v areálu je také tělocvična, venkovní
hřiště, psince, přístřešek pro dravce sokolníků,
meteorologická stanice aj. Školní polesí Hůrky komplex lesů 660 ha, lesní školka, myslivost,
pila, dílny, učebny, ubytování, technické
zázemí.
- Školní polesí Pravětín (v pronájmu u LČR s.p.).
Organizační struktura vedení školy:
 ředitel školy
 zástupce ředitele pro pedagogiku
 zástupce ředitele pro Školní polesí Hůrky
 vedoucí domova mládeže
 vedoucí provozně ekonomického úseku
 vedoucí školní jídelny
 správce budov a areálu
13
Obory vyučované ve škole
Vyšší odborná škola lesnická – studijní obor 41-32-N/01 Lesnictví
Tříletý akreditovaný studijní obor v denním a dálkovém studiu zakončený absolutoriem,
absolvent získává titul diplomovaný specialista v oboru lesnictví (DiS.). Součástí denního
studia je půlroční praxe, kterou studenti absolvují většinou v místě svého bydliště a to u
orgánu státní správy lesů, státního podniku LČR a soukromé firmy podnikající v oboru
lesnictví. Jedná se o přípravu lesnicky vzdělaného odborníka (s důrazem na praktické znalosti
a dovednosti) schopného zajistit výkon funkce odborníka státní správy lesů, funkci revírníka u
LČR s.p., lesníka nebo hajného u obecních lesů, národních parků (správce lesního
ekosystému) případně u soukromých firem podnikajících v lesnictví. Po získání odborné
praxe (10 let) stanovené lesním zákonem může absolvent vykonávat funkci odborného
lesního hospodáře. Získá také oprávnění k výkonu myslivosti a mysliveckého hospodáře a
splní požadavky vzdělání k dalším odborným činnostem (sběr semen a plodů lesních dřevin,
obchod s reprodukčním materiálem lesních dřevin aj.).
Zájem školy je udržet vysoký podíl odborných lesnických předmětů a praktické zaměření
výuky na získávání odborných lesnických znalostí a dovedností. Podporovat působnost
externích vyučujících z oblasti lesnického provozu, vysokých škol a výzkumu. Významnou
výhodou školy je velký podíl učitelů odborných předmětů s dlouholetou praxí v lesnickém
provozu, zajišťující nejen teoretickou, ale i praktickou výuku na vysoké profesní úrovni, dále
široká spolupráce s lesnickým provozem v rámci celé České republiky a dlouhodobé kontakty
se zahraničními školami a lesnickým provozem.
Škola nabízí nejen rozšíření odborných znalostí absolventům středních lesnických škol, ale
absolventům všech typů středních škol s maturitou. Škola je v Jihočeském kraji, ale její
působnost přesahuje hranice kraje a především Vyšší odborná škola lesnická má prakticky
celostátní působnost.
Lesnictví
Jedná se o „tradiční“ čtyřleté studium zakončené maturitní zkouškou. Probíhá v denní formě
studia. Vyučují se všeobecné předměty (český jazyk, 2 cizí jazyky, matematika, předměty
občanského a společenskovědního základu aj.) pro přípravu žáků k maturitě a k přijímacím
zkouškám na vysoké školy a univerzity. Odborné lesnické předměty jsou zaměřeny k
zvládnutí hlavních lesnických disciplín, potřebných pro rozhodování při hospodaření v lesích
a v ochraně přírody a krajiny, které s lesnictvím úzce souvisejí. Důraz je kladen na praktické
využití získaných poznatků a pochopení problémů v souvislostech a ekologických vazbách
lesních porostů jako nejzachovalejších ekosystémů v zemi. Uplatnění absolventů je především
u firem v soukromém lesnickém sektoru, u obecních a městských lesů, ve státní správě lesů,
po získání praxe (10 let) se mohou stát odbornými lesními hospodáři. Po pětileté praxi mohou
získat licenci pro nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin. V průběhu studia žáci
vykonávají zkoušky pro získání loveckého lístku, zkoušky pro myslivecké hospodáře, zbrojní
průkaz dále řidičský průkaz skupiny B (volitelně i T). Velký důraz je kladen na podporu
logického myšlení a rozhodovací schopnosti žáků.
Při tvorbě ŠVP byly respektovány výsledky sebehodnocení školy a především požadavky
lesnického provozu (pracovního trhu) na formu a úroveň připravenosti absolventů školy.
Společenskou poptávku na množství a kvalitu absolventů škola zjišťuje sama ve spolupráci se
14
zřizovatelem – Jihočeským krajem a Ministerstvem zemědělství ČR (škola je zařazena mezi
školy Trvalé vzdělávací základny MZe). V rámci nových školních vzdělávacích programů je
zakomponováno užší odborné zaměření ve vyšších ročnících dle zájmu žáků při volbě své
profesní orientace. Připravená odborná zaměření:
 lesnictví (tradiční pojetí)
 ochrana přírody a krajiny
 ekonomika, těžba a obchod se dřívím
 myslivost
Střední lesnická škola – střední odborné vzdělávání s výučním listem obor 41-56-H/01
Mechanizátor lesní výroby
Tříletý studijní obor zakončený závěrečnou zkouškou, absolvent získá výuční list v oboru
mechanizátor lesní výroby. Výuka je zaměřena na získání dovedností při všech typech prací v
lese, především absolvent získá oprávnění pracovat s motorovou pilou, přibližovat dříví z
lesních porostů univerzálními nebo speciálními lesnickými kolovými traktory, pracovat s
hydraulickou rukou a další. Praktické dovednosti jsou rozvíjeny na základě teoretických
znalostí v základních lesnických disciplínách, významnou složkou je i v tomto oboru
ekologická výchova. Součástí je řidičské oprávnění skupiny T. Žáci mohou získat lovecký
lístek a zbrojní průkaz (myslivost – volitelný předmět). Uplatnění absolventů je především u
soukromých firem, ale také mohou pokračovat ve studiu v oboru „Lesnictví“ s maturitní
zkouškou.
Cílem školy je zatraktivnění tohoto typu vzdělání, udržet výuku tradičních technologií v těžbě
a soustřeďování dříví, ale pozornost zaměřit také na nové technologie v těžbě a přibližování
dříví, především harvestorové technologie.
Střední lesnická škola – střední odborné vzdělávání s výučním listem Obor 41-57-H/01
Zpracovatel dřeva
Obor Zpracovatel dřeva poskytuje kvalifikaci pro tyto činnosti: pilař - obsluha a údržba
rámových, pásových a okružních pil, řízení a obsluhu dalších strojů pro zpracování dřeva,
polotovarů a hotových výrobků ze dřeva, volba vhodného způsobu zpracování dřeva, volba
vhodného materiálu, postupů a technologií základních tesařských a truhlářských prací,
tesařské a truhlářské práce pro lesní výrobu a myslivost, upravování polotovarů a výrobků
před impregnací, základní práce s ruční motorovou pilou, průkaz pro manipulaci - nakládání
kmenů hydraulickou rukou, obsluha malé lesnické mechanizace (jamkovače, křovinořezy),
možnost získat kvalifikaci pro řízení motorových vozidel a soustřeďování dříví kolovým
traktorem.
Celé tři roky se vyučují český jazyk, cizí jazyk, tělesná výchova, občanská nauka a
technologie, k nim přistupují na počátku fyzika, práce s počítačem, základy ekologie, nauka o
lese a strojnictví, později ekonomika, mechanizace, přidružená výroba, speciální technologie,
technické kreslení, výrobní zařízení v oblasti dřevařské výroby, volitelným předmětem je
myslivost. Rozhodující pro přípravu k budoucímu povolání je ovšem odborný výcvik, konaný
v dílnách a v provozu školního polesí a dalších lesnických a dřevozpracujících firem.
Absolventi úspěšným složením závěrečné zkoušky mohou najít uplatnění v povoláních pilař,
tesař a truhlář v lesnických, dřevařských, nábytkářských a stavebních firmách. Dále se uplatní
v oblastech zpracování stromové biomasy a dřevního odpadu jeho dalším zpracováním nebo
energetickým využitím. Mohou také pokračovat ve studiu k získání maturitní zkoušky.
Celoživotní vzdělávání dospělých
Ve spolupráci s pracovními úřady při zajištění rekvalifikačních kurzů, kurzů v systému
celoživotního vzdělávání, projekty podporované Ministerstvem zemědělství ČR, Evropskou
15
unií (např. UNIV) aj. Aktivní je spolupráce s domácími i zahraničními institucemi tohoto typu
– předávání zkušeností, pomoc s organizací kurzů apod.
Bakalářské studium
Škola spolupracuje jako konzultační středisko České zemědělské univerzity Praha v
bakalářském studijním programu v oboru Hospodářská a správní služba v lesním hospodářství
a Lesnictví.
Trvalá vzdělávací základna Ministerstva zemědělství
Škola zařazena do soustavy škol trvalé základny Mze.
Cvičná škola
Zázemí pro pedagogickou praxi studentů Institutu vzdělávání a poradenství České zemědělské
univerzity v Praze při praktické přípravě nových pedagogů odborných předmětů.
Zázemí školy
Školní polesí Hůrky
Hlavní základnou pro praktický výcvik žáků školy je Školní polesí Hůrky, vzdálené 7 km od
školy. Doprava na praktickou výuku je zajištěna školním autobusem, jehož jízdní řád je plně
přizpůsoben potřebám výuky. Zázemí je
tvořeno komplexem lesních porostů o
rozloze 660 ha s velmi pestrou druhovou
skladbou, pilařským provozem, dílnami a
učebnami přímo v areálu školního polesí a
venkovními trenažérovými pracovišti pro
těžbu a dopravu dříví. Vybavení
mechanizací umožňuje, aby se žáci
všechny potřebné úkony a pracovní
operace naučili a vyzkoušeli v praxi. Zde je
také zázemí pro výuku a výkon myslivosti
(školní honitba, obůrky pro vysokou a
černou zvěř, bažantnice, střelnice, lovecká
chata aj.). Pro zatraktivnění a zlepšení
vzdělávací funkce pro veřejnost, je nainstalována naučná stezka s lesnickým, přírodovědným
a ekologickým zaměřením.
Účelem Školního polesí Hůrky je
zabezpečit podmínky pro praktickou výuku
žáků školy a tomuto poslání je nutné
přizpůsobit hospodaření v lese. Pozornost
je věnována zlepšení úrovně praktické
výuky – praxí i předmětových cvičení v
oblasti lesnictví, ochrany přírody a krajiny
a využití a zpracování dřeva. Dopravu na
Školní polesí zajišťuje školní autobus.
Probíhá spolupráce s lesnickým výzkumem
(lesnické a dřevařské fakulty, výzkumné
ústavy) v oblasti produkce a pěstování
16
introdukovaných dřevin (jsou na ŠP hojně zastoupeny), v oblasti zachování genofondu
původních dřevin (např. dubu zimního) apod.
Praktická výuka neprobíhá pouze ve školním polesí, ale také v Píseckých horách (Lesy města
Písku s.r.o.), na Lesní správě Orlík, u Vojenských lesů a statků s.p., u Lesů České republiky
s.p. a škola zajišťuje každoročně praxe a odborné exkurze v České republice i v zahraničí,
např. ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Francii, Polsku aj. Atraktivní jsou stáže v projektu
Leonardo da Vinci s finančním příspěvkem Evropské unie.
Arboretum
Arboretum s výměrou 2,50 ha, 1500 jedinci v 350 taxonech (včetně zeleně obklopující
budovy
školy)
představuje
hodnotný
architektonicko - krajinářský celek s
pedagogickým, kulturně výchovným a
estetickým posláním.
Cílevědomé budování arboreta započalo v
roce 1913 a dodnes slouží studentům,
odborníkům i široké veřejnosti. Od dubna
roku 2008 bylo rozhodnutím Ministerstva
kultury prohlášeno za kulturní památku.
Regionální střelecké centrum mládeže Českého střeleckého svazu
Ve škole je vytvořeno zázemí Regionálního střeleckého centra mládeže (sklad zbraní,
kancelář trenéra), pomoc při výběru talentů a podpora sportovní mimoškolní aktivity žáků
školy.
Volnočasové aktivity žáků
Jsou zajišťovány ve spolupráci s Domovem
mládeže, který se nachází přímo v areálu
školy a je její organizační součástí. Žáci mají
možnost dle vlastního výběru pracovat v
zájmových
kroužcích
pod
vedením
profesionálních trenérů - kroužky střelecké
(1.střelecké disciplíny skeet a trap, 2.střelba z
pistole a 3.střelba ze vzduchové pistole na
běžící terč). Pod vedením lektorů z Trubačské
školy J. Selementa v Praze trénují trubači
17
trubačského kroužku. Pod vedením učitelů nebo vychovatelů pracují kroužky myslivecký (ve
školní honitbě ŠP Hůrky), kynologický, sokolnický, myslivecké kuchyně, hudební, sportovní
(volejbal, basketbal, nohejbal, florbal), fotografický a plavecký. Ve škole aktivně pracuje také
Master-team - středoškolský klub organizující společenské, kulturní a cestovatelské aktivity
(klub mladých cestovatelů). Žáci školy vydávají studentský časopis Samorost.
Dále mohou žáci mimo výuku využívat tělocvičnu, posilovnu, venkovní hřiště s umělým
povrchem, 3 počítačové učebny s připojením k internetu, informační středisko (s připojením k
internetu, odbornou literaturou i beletrií a odbornými časopisy), klubovny a společenské
místnosti na domově mládeže s televizí, DVD přehrávačem, kulečníkem, stoly pro stolní tenis
a stolní hry.
Ubytování a zázemí školy
Moderní a kvalitní ubytování žáků školy je zajištěno na třílůžkových pokojích se sociálním
zařízením v domově mládeže, který se
nachází přímo v areálu školy. Výhodou
je školní jídelna v bezprostřední blízkosti
domova mládeže v areálu školy
zajišťující celodenní stravování žáků
školy. V areálu školy se nachází také
venkovní hřiště, tělocvična, posilovna,
klubovny, psince pro lovecké psy,
vzduchovková střelnici na pohyblivé
terče, informační středisko, kopírka a
tiskárna. Všechny budovy školy jsou
zasazeny v zeleni a součástí areálu je již
zmiňované arboretum s meteorologickou
stanicí.
Škola je umístěna přímo v Písku, od
historického centra města vzdálena 5
minut chůze. Město Písek nabízí
dostatek
příležitostí
kulturního
(Šrámkovo divadlo, Divadlo pod čarou,
Prácheňské
muzeum,
Základní
umělecká škola a další) a sportovního
(sportovní areál přímo před školou,
sportovní haly, tenisová hřiště a haly,
plavecký bazén, zimní stadion, síť
cyklostezek aj.) vyžití. Pro milovníky
přírody je dostupné i okolí města s lesy,
skalami a zlatonosnou řekou Otavou.
Zapojení školy do místního společenského života
Vzhledem k jedinečnosti školy a arboreta ve městě a v regionu je škola atraktivním místem k
návštěvě, ale prezentuje se hojně také na veřejnosti. Akce konané pravidelně v areálu školy a
arboreta - slavnostní zahájení školního roku v arboretu školy za přítomnosti hostů státní
správy a samosprávy (v roce 2005 účast prezidenta republiky), zástupců lesnických firem a
18
organizací, absolventů a přátel školy, rodičů a dalších, oslavy Dne stromu se žáky základních
škol - ekologická a estetická výchova prostřednictvím her a zážitkové pedagogiky přímo v
arboretu školy (účast cca 500 žáků a jejich učitelů ze základních škol), oslavy Dne Země aj.
V Písku se škola prezentuje slavnostní Hubertovou jízdou ve spolupráci se Zemským
hřebčincem
v
Písku
a
Svatohubertskou
mší.
Prvním
plesem sezony bývá tradiční
Hubertská - maturitní ples 4. ročníků
SLŠ. Pro poučení, změření sil i
zábavu jsou pořádány soutěže
odborných lesnických dovedností s
doprovodným programem (péče o
stromy, dřevosochařství, lovecká
kynologie). Velmi aktivně se
společenského
života
účastní
trubačský kroužek - ukončení
tanečních kurzů, vánoční koncerty
ve Sladovně a na Velkém náměstí,
výstavy betlémů v muzeu, křest
knihy v Českých Budějovicích aj.
Mezinárodní kontakty školy
Jméno Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga v
Písku je známé na mnoha místech Evropy, a to nejen proto, že je uvedeno v adresáři
evropských lesnických školských a výzkumných institucí IUFRO (kde bylo uváděno i v době
před r.1989, a to jako jediné české a slovenské střední lesnické školy).
Ale především díky tomu, že škola udržuje intenzívní styky s podobnými institucemi v cizích
zemích, díky tomu, že umožňuje učitelům a vybraným žákům účast na odborných exkursích,
učitelských stážích nebo i žákovských praxích v zahraničí.
Partnery školy v zahraničí jsou (v abecedním pořadí, tj. bez ohledu na intenzitu vzájemných
styků):
Finsko - Seinajoki Polytechnic Tuomarniemi College of Forestry v Tuomarniemi,
SAVON AMMATTI-JA AIKUISOPISTO, Toivala
Itálie
- Forstchule Latemar – Ausbildungszentrum fur Forst, Jagd und Umwelt, Bozen
Francie - Henri Queville Lyceé Agricole (zemědělská škola) v Neuvic a Lyceé Agricole v
Mirecourtu
Maďarsko - Roth Gyula Erdészeti és Faipari Szakkozépiskola (lesnická a dřevařská
akademie) v Šoproni
Německo - Fachhochschulle für Forstwitschaft (= lesnická vysoká odborná škola)
Schwarzburg, Fachhochschulle für Forstwitschaft, Oekologie und Umwelt /
Holzminden Göttingen
Rakousko - Forstliche Ausbildungstatte (Lesnické vzdělávací zařízení) Ort v Gmundenu
Slovensko - Stredná lesnícka škola Józefa Dekréta Matejovie Liptovský Hrádok,
Stredná lesnická škola, Banská Štiavnica
Švýcarsko - Interkantonale Höhere Försterschulle Maienfeld a dále Kreisforstamt 10 v Trunu
Velká Británie - Scottish School of Forestry, Iverness College, Ivernes
Nizozemí - HELICON OPLEIDINGEN, AC Velp,Groenhorscollege
Slovinsko - The Secondary Forestry and Wood Technology School, Postojna
Polsko Zespól Szkól Lesnych im. Lesników Polskich, Bialowieza,
Zespól Szkól Lesnych i Agrotechnicznych w Tucholi, Tuchola
19
Španělsko - MENDIKOI, Maeztu
Švédsko - NATURBRUKSGYMNASIET, Vreta Kloster
Stora Segerstad och Värnamo Naturbruks-gymnasium
ÖKNASKOLAN
Škola je zapojena do mezinárodních projektů Leonardo da Vinci a Socrates.
Existence Střední lesnické školy Písek je známa i v USA, Kanadě, Austrálii i jinde, a to
především díky jejím absolventům tam žijícím.
Proč studovat lesnickou školu v Písku?
























řidičské oprávnění skupiny „B“, volitelně další,
osvědčení pro práci s motorovou pilou a křovinořezem,
zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře,
lovecký lístek, zbrojní průkaz,
praktická výuka na školním polesí Hůrka – doprava vlastním autobusem,
praktická výuka a exkurze u státních i soukromých organizací v sektoru lesnictví a ochrany
přírody,
aktivní zapojení do mezinárodního programu EU zahraničních stáží Leonardo da Vinci,
zahraniční praxe,
stáže a exkurze: Anglie, Finsko, Francie, Holandsko, Itálie,
Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko,
Švýcarsko,
odborná spolupráce s lesnickými firmami: Lesy ČR, s.p., lesní akciové společnosti,
Vojenské lesy a statky ČR s.p., soukromé lesy, městské a obecní lesy, hospodářská úprava
lesa a taxace, národní parky, orgány státní správy (myslivost, životní prostředí, lesní
hospodářství), organizace zajišťující rekultivace a ozeleňování krajiny,
základy pro studium na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole,
europass (využití při práci v zahraničí),
stabilizovaný a zkušený pedagogický sbor,
moderní metody výuky,
práce s moderními technologiemi,
rozšíření jazykových znalostí (dva cizí jazyky - ANJ a NEJ),
ubytování a celodenní stravování v areálu školy pro všechny žáky a studenty po celou dobu
studia,
dobré dopravní spojení,
zájmové kroužky: střelecký, myslivecký, trubačský, kynologický, sokolnický, hudební,
myslivecká kuchyně, fotografický, master-tam – společenské a kulturní aktivity při domově
mládeže, sportovní turnaje – volejbal, basketbal, streetbal, nohejbal, florbal, stolní tenis,
šachy,
venkovní hřiště s umělým povrchem,
tělocvična a posilovna,
regionální sportovní centrum mládeže Českého střeleckého svazu – trénink disciplín
SKEET a TRAP,
vzduchovková střelnice v budově školy (pohyblivé terče, pistole, vzduchovka),
počítačové učebny s připojením na internet, možností tisku, po vyučování přístupné žákům,
informační středisko s odbornou literaturou a časopisy, kopírka.
20
2.4. Profil absolventa
1. Základní identifikační údaje
Lesnictví
název oboru
41-46-M/01
kód
stupeň vzdělání Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení)
4
délka studia
forma studia denní forma vzdělávání
od 1.9.2009
platnost
č.j.
PD 1-2009/380/LES
Předkladatel:
název školy
IZO
IČ
adresa školy
Schwarzenberga, Písek, Lesnická 55
600020274
60869861
VOŠL a SLŠ, Lesnická 55, 397 01 Písek
Kontakty:
telefon
e-mail
www
fax
382 506 111
[email protected]
lespi.cz
382 506 102
Zřizovatel:
Jihočeský kraj - Krajský úřad České Budějovice
zřizovatel
adresa zřizovatele 370 76 České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2
2. Popis uplatnění absolventa v praxi.
Absolvent se uplatní při správě a hospodářském využívání lesa, ve státní správě, v samostatné
Podnikatelské činnosti ve službách pro lesní hospodářství, v myslivosti, případně i v prodeji
dříví a v dřevařské prvovýrobě, a to jako lesní technik nebo jako samostatný podnikatel,
obchodník s dřívím a dalšími lesními produkty, odborný poradce, prodejce techniky pro lesní
hospodářství, pracovník státní správy na úseku lesnictví, myslivosti, ochrany přírody,
v agenturách ochrany přírody, v chráněných krajinných oblastech ( CHKO ) a národních
parcích apod. Součástí vzdělávání je i příprava k získání řidičského oprávnění skupiny B.
21
3. Výčet kompetencí absolventa
3.1 Klíčové kompetence
Absolvent byl připraven, aby:
 měl pozitivní vztah k učení a vzdělávání;
 využíval ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí;
 porozuměl zadání úkolu nebo určil jádro problému, získal informace potřebné k řešení
problému, navrhnul způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnil jej, vyhodnotil a
ověřil správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;
 spolupracoval při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení),
 vyjadřoval se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i
psaných a vhodně se prezentoval;
 chápal výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, byl motivován k
prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení,
 pracoval v týmu a podílel se na realizaci společných pracovních a jiných činností;
 přijímal a odpovědně plnil svěřené úkoly;
 podněcoval práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě
zvažoval návrhy druhých;
 měl odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání;
 uvědomoval si význam celoživotního učení a byl připraven přizpůsobovat se měnícím se
pracovním podmínkám;
 měl přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a
zodpovědně rozhodoval o své budoucí profesní a vzdělávací dráze;
 pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních
technologií;
3.2 Odborné kompetence
Absolvent byl připraven, aby:
 rozuměl procesům probíhajícím v lesních ekosystémech a volil technologické postupy a
hospodářská opatření s respektováním jejich biologické podstaty;
 chápal význam životního prostředí pro člověka a jednal v duchu udržitelného rozvoje;
 orientoval se v zalesněném terénu podle lesnických map;
 spolupracoval se zařizovatelem při hospodářské úpravě lesa;
 zabezpečoval hospodaření ve svěřeném lesním celku nebo úseku výroby nebo komplexní
činnost podnikatelského subjektu v souladu s principy trvale udržitelného hospodaření v
lesích, bilancoval a hodnotil výsledky dosažené ve stavu lesa a zajišťoval racionální
kompromis mezi zájmy myslivosti a lesního hospodářství;
 aplikoval při stanovení potřebných hospodářských opatření v jednotlivých lesních
porostech produkty hospodářské úpravy lesa (oblastní plán rozvoje lesů, lesní hospodářský
plán, lesní hospodářská osnova);
 sledoval a hodnotil zdravotní stav lesa, aplikoval standardní kontrolní metody při zjišťování
výskytu, četnosti a dynamiky stavu škůdců lesa, navrhoval a realizoval preventivní
opatření;
 volil metody, prostředky a technologické a pracovní postupy k zajištění pěstební péče o
22






















lesní porosty, ochrany lesa, těžby a dopravy dříví z lesních porostů;
volil vhodné stroje a technická zařízení při výběru technologií;
zabezpečoval údržbu lesní dopravní sítě, objektů lesotechnických meliorací a hrazení
bystřin a dalších specifických stavebních objektů;
minimalizoval poškozování a znečišťování přírody, pracovního a životního prostředí
člověka činností strojů a dalších technických zdrojů;
sledoval průběžně vývoj techniky a usiloval o modernizaci a zefektivnění
technologických procesů založených na využívání strojů a zařízení;
organizoval a kontroloval vykonávání lesnických a mysliveckých pracovních činností a
řídil myslivecké hospodaření;
prováděl marketingové činnosti týkající se nabízení a prodeje výrobků, prací a služeb;
vedl pracovní evidenci a využíval ji pro operativní řízení;
orientoval se v souvisejících právních předpisech;
sestavoval kalkulace cen výrobků, prací a služeb, posuzoval komplexně ekonomické
ukazatele výroby, jejich vliv na životní prostředí a sociální dopady;
zvažoval při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném
životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady;
efektivně hospodařil s finančními prostředky;
komunikoval se zaměstnanci, s obchodními partnery a představiteli státní správy, vedl
běžnou obchodní korespondenci;
dodržoval stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti
zavedeným na pracovišti jako běžnou součást pracovní a technologické kázně;
chápal kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku;
jednal a samostatně vystupoval při jednání o reklamacích s vědomím, že kvalita je
významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku;
chápal bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i
dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako
součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle
příslušných norem;
znal a dodržoval základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a požární prevence;
byl vybaven vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění
nebo úrazu a dokázal první pomoc sám poskytnout,
poskytoval odborné poradenství majitelům lesů,
nakládal s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem
na životní prostředí;
vysvětloval kvalifikovaně laické veřejnosti způsob a význam trvale udržitelného
hospodaření v lesích,
reprezentoval pozitivně sebe, zaměstnavatele a lesnický stav.
23
4. Způsob ukončení vzdělávání
Maturitní zkouška; dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení
o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným
prováděcím právním předpisem.
Společná část maturitní zkoušky: český jazyk a literatura, cizí jazyk (AJ nebo NJ) a povinně
volitelné: matematika nebo občanský a společenskovědní základ.
Profilová část maturitní zkoušky: praktická zkouška v lese a zkoušky ze dvou předmětů
povinných. Jeden předmět dle odborného zaměření: 1) lesnictví – pěstování lesa, 2) myslivost
- myslivost, 3) těžba a ekonomika – lesní těžba a 4) ochrana lesa a životního prostředí ochrana lesa a životního prostředí. Další odborný předmět může žák vybírat z výše uvedených
předmětů z jiného zaměření a dále z předmětů hospodářská úprava lesa a ekonomika.
24
2.5. Podmínky realizace ŠVP
Materiální podmínky
Škola je pro zajištění výuky vybavena dobře (jak vyplývá i z autoevaluační studie) a jsou tedy
splněny předpoklady pro dosažení cílů vzdělávání stanovených v ŠVP.
Všechny třídy ve studijním oboru lesnictví mají kmenové učebny dostatečné kapacity
vybavené základními pomůckami pro výuku a standardně didaktickou technikou
(dataprojektor, přehrávač CD/DVD/video, přípojka pro vizualizér a PC a možnost zatemnění).
Učitelé mají možnost připojení notebooku
a vizualizéru). Dále jsou ve škole
specializované učebny - zoologie s
interaktivní tabulí, 2 počítačové učebny
(po 16 PC) s interaktivními tabulemi, 2
učebny jazyků vybavené audiovizuální
technikou, herbář, učebna nauky o lesním
prostředí s výstupem z automatické
meteorologické stanice, učebna chemie
(laboratoř). Pro větší skupiny žáků je k
dispozici aula (150 míst). V kabinetech
všech učitelů je možné připojení k
internetu a jsou vybaveny stolními
počítači nebo notebooky.
Sportovní příprava probíhá ve vlastní tělocvičně s posilovnou, na venkovním hřišti s umělým
povrchem a s doskočištěm a v arboretu školy (vše v areálu školy), lyžařský výcvik probíhá na
Šumavě.
Také po stránce učebních pomůcek je škola dobře vybavena. Studijní zázemí tvoří informační
středisko s odbornou literaturou, časopisy, připojením k internetu a učebnicemi. Pro žáky ze
sociálně slabých rodin jsou učebnice k dispozici na zapůjčení, některé učebnice jsou
prostřednictvím informačního střediska ve spolupráci s učiteli objednávány. Žáci i učitelé
mají možnost kopírování a tisku dokumentů, tabulek, studijních materiálů aj. V jednotlivých
předmětech jsou k dispozici pro účely procvičování slovníky, atlasy aj. Jsou obnovovány a
doplňovány obrazové a audiovizuální pomůcky (licence i pro použití v PC síti školy) a v
odborných předmětech je moderní a dostatečné vybavení pomůckami pro teoretickou i
praktickou výuku.
Škola disponuje také rozsáhlými sbírkami přírodnin - zoologické exponáty, sbírky minerálů a
hornin, sbírky semen, dřev, herbář, sbírky ochrany lesa aj.
Velmi cenné pro praktickou výuku je zázemí školy - arboretum (cca 2ha, vyhlášeno kulturní
památkou) s cennou sbírkou dřevin využívané při výuce botaniky a dendrologie. Dále jsou to
dílny (kovoobráběcí a dřevoobráběcí) ve školním polesí. Nejvyužívanějším objektem pro
cvičení a učební praxe všech odborných lesnických předmětů je Školní polesí Hůrky. Zázemí
je tvořeno komplexem lesních porostů o rozloze 660 ha s velmi pestrou druhovou skladbou,
pilařským provozem, dílnami a učebnami přímo v areálu školního polesí a venkovními
trenažérovými pracovišti pro těžbu a dopravu dříví. Vybavení mechanizací umožňuje, aby se
žáci všechny potřebné úkony a pracovní operace naučili a vyzkoušeli v praxi. Zde je také
25
zázemí pro výuku a výkon myslivosti (školní honitba, obůrky pro vysokou a černou zvěř,
bažantnice, střelnice, lovecká chata aj.). Pro zatraktivnění a zlepšení vzdělávací funkce pro
veřejnost, je nainstalována naučná stezka s lesnickým, přírodovědným a ekologickým
zaměřením. Dopravu na školní polesí zajišťuje školní autobus.
Pro naplnění cílů středního odborného vzdělávání a vytvoření požadovaných klíčových i
odborných kompetencí absolventa disponuje škola dostatečným vybavením. Přesto část
především praktické výuky (praxe a exkurze) uskutečňujeme u jiných subjektů (především
Lesy města Písku s.r.o., Lesní správa Orlík, LČR s.p., VLS s.p. aj.) a to z důvodu širšího
poznání lesnické problematiky, kontaktu žáků s potenciálními zaměstnavateli, lepšího
vybavení těchto firem technologiemi aj.
Oblíbené a přínosné jsou také zahraniční praxe (Rakousko, Švýcarsko, Německo), exkurze
(Rakousko, Švýcarsko, Německo, Holandsko, Francie, Polsko, Itálie, Skotsko, Irsko aj.) a
zahraniční stáže v projektu LEONARDO (Holandsko, Francie, Polsko, Slovensko, Slovinsko,
Španělsko, Švédsko, Finsko).
Personální podmínky
Učitelé
Ve škole pracuje stabilizovaný pedagogický sbor, většina učitelů s dlouholetou pedagogickou
praxí. U všeobecných předmětů všichni učitelé splňují kvalifikační předpoklady dle zákona č.
563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících ve znění pozdějších předpisů. V případě učitelů
odborných předmětů je doplňující podmínkou absolvování praxe v lesnickém provozu.
Všichni učitelé se dále vzdělávají prostřednictvím různých akreditovaných seminářů, školení,
kurzů aj.
Aktuální seznam pedagogů je uveden ve výroční zprávě.
26
2.6. Spolupráce se sociálními partnery
Analytická studie o sociálním partnerství školy sestává z těchto částí.
1. Vzdělávací nabídka školy a její srovnání se vzdělávací poptávkou (výsledky
monitorování a analýzy situace na trhu práce ve vztahu k oboru vzdělávání, možnosti
uplatnění absolventů)
2. Požadavky sociálních partnerů na kompetence absolventů a návrh na jejich zpracování
v ŠVP
3. Popis způsobů a postupů konkrétní spolupráce školy se sociálními partnery při
realizaci ŠVP
4. Příklady dosavadní spolupráce s partnery (vyjádření sociálních partnerů, dokumentace)
Podkladem pro vypracování analytické studie byl dotazníkový průzkum zaměřený na tři
skupiny respondentů:
A) sociální partnery – potenciální zaměstnavatele absolventů školy (průzkum pracovního
trhu) a institucí zajišťující další vzdělávání absolventů
B) rodiče a zákonné zástupce žáků
C) žáky školy
Šetření u sociálních partnerů - potenciálních zaměstnavatelů absolventů školy bylo zaměřeno
na požadavky na klíčové a odborné kompetence absolventů a možnosti spolupráce při
vzdělávání (realizaci ŠVP) se školou: viz dotazník v příloze
Vyhodnocení výsledků
Sociální partneři:
Odpovědi byly různorodé dle typu sociálního partnera – dle jeho podnikatelských,
organizačních nebo vzdělávacích aktivit. Vzhledem k tomu nebylo použito při vyhodnocení
numerické stupnice a průměrných hodnot. Ve většině případů jednotlivých kompetencí je
požadována vyšší úroveň, než je současný hodnocený stav. Pouze u několika subjektů a v
některých klíčových i odborných kompetencí je vyjádřen názor, že tato kompetence bude
získána praxí (kompetence k řešení problémů, personální a sociální kompetence, kompetence
k pracovnímu uplatnění, schopnost zdůvodňovat a hodnotit, vykonávat a organizovat
provozní odborné lesnické činnosti, vykonávat ekonomické činnosti a podnikatelské aktivity).
Návratnost dotazníků byla průměrná, vrátily se především od partnerů, se kterými spolupráce
již různou formou probíhá.
Rodiče:
V případě rodičů byl požadovaný stav u všech kompetencí vyšší než současný stav. Rozdíl
větší než jeden bod byl u kompetence k řešení problému (1,03), komunikativní kompetence
(1,07), kompetence k pracovnímu uplatnění (1,08), kompetence k učení (1,19) a z odborných
kompetencí u teoretických znalostí – hloubky (1,0), teoretických znalostí – komplexnosti
(1,08), praktických dovedností (1,07), využití strojů a techniky (1,12), vykonávat ekonomické
činnosti a podnikatelské aktivity (1,25), usilovat o co nejvyšší kvalitu práce a vlastní
odpovědnost (1,11) a jednat v souladu se strategií trvale udržitelného hospodaření (1,11).
Rozdíl dvou bodů a více nebyl u žádné kompetence.
27
Žáci:
Také u žáků byl požadovaný stav u všech kompetencí vyšší než současný stav. Rozdíl větší
než jeden bod byl u kompetence k pracovnímu uplatnění (R-1,08 1,05), kompetence k učení
(R-1,19 1,05) a z odborných kompetencí u teoretických znalostí – hloubky (R-1,0 1,06),
teoretických znalostí – komplexnosti (R-1,08 1,04), praktických dovedností (R-1,07 1,12),
využití strojů a techniky (R-1,12 1,16), řízení motorových vozidel (1,11?) vykonávat
ekonomické činnosti a podnikatelské aktivity (R-1,25 1,26). Rozdíl dvou bodů a více nebyl u
žádné kompetence.
Obecně lze usuzovat, že samotní žáci mají pocit, že současný stav jednotlivých kompetencí je
bližší cílovému stavu než jejich rodiče, které o výsledcích svého studia informují. Největší
rozdíl v obou skupinách respondentů byl v oblasti kompetence vykonávat ekonomické
činnosti a podnikatelské aktivity (někteří respondenti z řad sociálních partnerů zastávají
názor, že tato kompetence bude získána praxí).
Výsledky tohoto šetření naznačují, že není dobré snižovat odbornost naší střední školy,
naopak je požadováno zvýšení úrovně odborných kompetencí. To bude učiněno částečně při
tvorbě učebních osnov předmětů a stanovení hodinových dotací jednotlivých předmětů. Je
však obtížné v omezeném časovém prostoru na odborné předměty dosáhnout požadovaného
zvýšení úrovně.
Příklady spolupráce s partnery
Sociální partneři byli plně zapojeni do příprav tvorby ŠVP Lesnictví. Při přípravě nového
ŠVP došlo k rozsáhlému průzkumu potřeb regionu dotazníkovou formou i formou pohovorů s
významnými i menšími zaměstnavateli regionu v oblasti lesnictví - vlastníků lesů, státní
správy lesů, subjektů vykonávajících služby pro lesní hospodářství aj. Rozsah zájmu směřoval
i do oblastí dalšího studia – na obě lesnické fakulty. Nebyli opomenuti také žáci a rodiče žáků
(v lesnictví se často povolání předává z otce na syna a zkušenosti rodičů – lesníků přinášejí
zajímavý obraz širší lesnické veřejnosti).
Spolupráce probíhá především v oblastech:
a) při zajišťování odborné praxe nebo odborného výcviku na reálných pracovištích,
b) při závěrečných zkouškách nebo profilové části maturitní zkoušky – se škola obrací na
zaměstnavatele regionu se kterými škola spolupracuje,
c) při uskutečňování dalších aktivit školy – exkurzí, soutěží, společenských a poznávacích
akcí apod. Exkurze vedou jednotliví pověření vyučující a odborně řídí akce, získané
poznatky pak sami využívají při výuce,
d) ukázky moderních technologií a strojů, podpora nákupu učebních pomůcek (LČR s.p. –
grant)
e) další vzdělávání pedagogických pracovníků – organizují zástupci ředitele podle
schváleného plánu vzdělávání pro konkrétní rok
f) odborné konzultace pedagogů i žáků
g) ocenění nejlepších žáků, nabídky pracovních příležitostí pro absolventy
h) návrhy a připomínky k obsahu a formám výuky (tvorba ŠVP)
Podrobné výsledky ASSP jsou samostatnou přílohou ŠVP.
28
3. Učební plán
3.1. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP
Vzdělávací oblast
Jazykové vzdělávání a
komunikace
Společenskovědní
vzdělávání
Přírodovědné vzdělávání
Matematické vzdělávání
RVP
minimální počet
vyučovacích hodin
za studium
týdně
celkem
15
5
6
8
480
160
192
256
ŠVP
Vzdělávací počet vyučovacích hodin za
studium
obor
Český jazyk a
literatura
Anglický
jazyk
Německý
jazyk
Anglický
jazyk II
Německý
jazyk II
Anglický
jazyk II nepovinný
Německý
jazyk II nepovinný
Dějepis
Občanská
nauka
Právní normy
Psychologie
práce
Seminář ze
společenských
věd
Biologie
Fyzika
Chemie
Biologie II nepovinná
29
týdně
655 + 283
celkem
10 + 2
325 + 62
6+7
196 + 221
6+7
196 + 221
4
134
4
134
0
0
0
0
163 + 97
1+1
34 + 34
0+1
0 + 33
0
0
4
0+1
238 + 136
2+2
3
2+2
0
258 + 129
129
0 + 30
68 + 68
102
68 + 68
0
Matematika
Matematika II
- nepovinná
Vzdělávání pro zdraví
Vzdělávání v
informačních a
komunikačních
technologiích
Odborné vzdělávání
Ekonomické vzdělávání
Celkem
8
4
35
6
256
128
1312
192
8+4
0
258
258 + 129
0
Tělesná
výchova
8
258
Práce s
počítačem
4
129
129
1085 + 508
Lesnická
2+2
zoologie
Lesnická
2+2
botanika
Nauka o
lesním
4+1
prostředí
Myslivost
3
Lesní těžba
6 + 0 1/2
Pěstování lesa 4 + 2 1/2
Ochrana lesa
4+2
a ŽP
Hospodářská
4+2
úprava lesa
Stroje a
2+1
zařízení
Lesnická
1
geodezie
Lesní stavby
1
Motorová
1+1
vozidla
Lesní těžba II
0+2
Pěstování lesa
0+2
II
Ochrana lesa
0+2
a ŽP II
Myslivost II
0+2
186
Ekonomika
6
3136
128
30
66 + 66
66 + 66
134 + 33
96
186 + 16
124 + 78
124 + 62
124 + 62
67 + 33
33
33
32 + 32
0 + 60
0 + 60
0 + 60
0 + 60
186
2972+1153
3.2. Ročníkový plán
Realizace učebního plánu
Kód a název oboru vzdělání: 41 – 46 – M / 01 Lesnictví
Název ŠVP: 41 – 46 – M / 01 Lesnictví
Délka a forma studia: 4 roky, denní studium
Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Datum platnosti: od 1. 9. 2009
Celkový počet hodin za studium: 4 125 hodin
Přehled využití týdnů
Činnost
I.
II.
III.
IV.
Výuka dle rozpisu učiva
Lyžařský kurz
Odborná praxe
Komplexní příklad
Maturitní zkoušky
Časová rezerva (opakování a
procvičování učiva, exkurze, apod.)
34
1
4
1
1
2
2
Celkem
40
40
40
37
31
33
6
-
32
6
-
30
2
1
2
Dotace vyučovacích hodin
Předmět
1. povinné vyučovací
předměty
Český jazyk a lit.
Cizí jazyk I
Cizí jazyk II
Dějepis
Občanská nauka
Právní normy
Psychologie práce
Biologie
Fyzika
Chemie
Matematika
Tělesná výchova
Práce s počítačem
Lesnická zoologie
Lesnická botanika
Nauka o les. prostředí
Myslivost
Lesní těžba
Pěstování lesa
Ochrana lesa a ŽP
Hospod. úprava lesa
Stroje a zařízení
Lesnická geodézie
Lesní stavby
Motorová vozidla
Ekonomika
Praxe
2. povinně - volitelné
vyučovací předměty
Lesní těžba II
Pěstování lesa II
Ochrana lesa a ŽP II
Myslivost II
3. nepovinné
vyučovací předměty
Cizí jazyk II
Seminář společ. věd
Matematika II
Biologie II
Celkem
I. ročník
3
3
2
2
1
4
3
4
3
2
1
2
1
4 týdny
II. ročník
III. ročník
IV. ročník
3
3
2
3
3
3
4
1
1
1
1
3
2
1
4
4
3
3
2
1
3
2
1
3
3,5
3,5
3
3
3
3
3
3
2
1. pol. 2
2. pol. 2
6 týdnů
1
2
3
6 týdnů
2
31
31
32
34
3
2 týdny
Celkem
12
13
4
2
4
1
1
4
3
4
12
8
4
4
4
5
3
6,5
6,5
6
6
3
2
2
6
2
2
2
2
2
2
1
1
1
32
4
1
1
1
128
Dotace vyučovacích hodin – teorie + cvičení
Předmět
1. povinné vyučovací předměty
Český jazyk a lit.
Cizí jazyk I
Cizí jazyk II
Dějepis
Občanská nauka
Právní normy
Psychologie práce
Biologie
Fyzika
Chemie
Matematika
Tělesná výchova
Lesnická zoologie
Lesnická botanika
Nauka o les. prostředí
Myslivost
Lesní těžba
I.
ročník
II.
ročník
III.
ročník
IV.
ročník
3+0
0+3
0+2
2+0
1+0
3+0
0+3
0+2
3+0
0+3
3+0
0+4
T+C
T+C
3+1
2+1
3+1
3+0
0+2
0+1
2+0
1+0
1+0
1+0
3+0
0+2
0+1
3+1
3+1
2+1
3+0
0+2
0+1
Pěstování lesa
Ochrana lesa a ŽP
Hospod. úprava lesa
Lesnická geodézie
Lesní stavby
Motorová vozidla
Ekonomika
Praxe
2. volitelné vyučovací předměty
Lesní těžba II
Myslivost II
3. nepovinné vyučovací
předměty
Cizí jazyk II
Seminář společ. věd
Matematika II
Biologie II
Celkem
1+0
1+1
1.p. 1+1
2.p. 1+1
4 týdny
T+C
6 týdnů
33
31
1+0
1+0
2+1
1.p. 2+2
2.p. 2+1
1.p. 2+1
2.p. 2+2
2+1
2+1
2+0
2+1
6 týdnů
2
31
T+C
34
3+0
0+2
0+1
2+1
2+1
2+1
2+1
2+1
2 týdny
Celkem
12
13
4
2
4
1
1
4
3
4
12
8
4
4
4
5
3
6,5
6,5
6
6
3
2
2
6
0+2
0+2
0+2
0+2
2
2
1
1
1
32
4
1
1
1
128
Poznámky:
1) Dělení hodin je v souladu s pokyny a zvláštními předpisy MŠMT a je v pravomoci ředitele
školy - jedná se o Cizí jazyky, Biologii, Fyziku, Chemii, Tělesnou výchovu, Práci s
počítačem, dále o
Ekonomiku, Hospodářskou úpravu lesa, Lesnickou botaniku,
Lesnickou zoologii, Nauku o lesním prostředí, Stroje a zařízení.
2) Předmět Lesnická geodézie se učí pouze I. Pololetí druhého ročníku (dělí se) a ve II.
pololetí na tento předmět se stejnou hodinovou dotací a dělením navazuje předmět Lesní
stavby.
3) Předměty Lesní těžba a Pěstování lesa mají ve 3.ročníku nerovnoměrnou výuku v prvním
a druhém pololetí.
3) Předměty Lesní těžba, Pěstování lesů, Ochrana lesa a ŽP a Myslivost se ve čtvrtém
ročníku budou vyučovat jako volitelné označené indexem II v časové dotaci 2 hodiny
týdně. Počty žáků pro jednotlivé volitelné předměty určí ředitel školy. Tyto předměty
budou pro žáka maturitními v profilové části maturitní zkoušky.
4) Cizí jazyk II bude ve třetím a čtvrtém ročníku nepovinným předmětem, Matematika II,
Seminář ze společenských věd a Biologie II bude nepovinným předmětem ve 4. ročníku.
5) Estetické vzdělávání je plně realizováno v předmětu Český jazyk.
6) Společenskovědní vzdělávání je realizováno v předmětech Občanská nauka, Právní
normy, Dějepis, Psychologie práce a Ekonomika.
7) Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je realizováno v předmětech
Práce s počítačem, Ekonomika, Hospodářská úprava lesa a Praxe.
8) Ekologické vzdělávání je realizováno v předmětech Ochrana lesa a ŹP, Nauka o
lesním prostředí, Lesní těžba, Hospodářská úprava lesa a Praxe.
9) Vzdělávání pro zdraví, včetně tématu ochrany člověka za mimořádných situací a
poskytování první pomoci je realizováno v předmětech Tělesná výchova, Motorová
vozidla a Praxe.
34
Předmět / ročník
Všeobecně vzdělávací předměty
Český jazyk a literatura
Anglický jazyk
Německý jazyk
Anglický jazyk II
Německý jazyk II
Anglický jazyk II - nepovinný
Německý jazyk II - nepovinný
Dějepis
Občanská nauka
Právní normy
Psychologie práce
Biologie
Fyzika
Chemie
Biologie II - nepovinná
Matematika
Matematika II - nepovinná
Tělesná výchova
Ekonomika
Seminář společ. věd - nepovinný
Odborné předměty
Lesnická zoologie
Lesnická botanika
Nauka o lesním prostředí
Myslivost
Lesní těžba
Pěstování lesa
Ochrana lesa a ŽP
Hospodářská úprava lesa
Lesnická geodezie
Lesní stavby
Motorová vozidla
Lesní těžba II
Myslivost II
CELKEM
I
28
3
2 + 13
2 + 13
25
25
X
X
1+1
1
X
X
2+2
3
2+2
X
2+1
X
2
1
0
X
3
X
X
2
X
X
X
X
X
1
X
X
X
X
X
X
X
31
II
16
3
2 + 14
2 + 14
26
26
X
X
X
1
0+1
X
X
X
X
X
2+1
X
2
1
0
X
15
2+2
2+2
2+1
X
X
X
X
X
1+1
1
1
X
X
X
X
X
31
35
III
16
2+1
1 + 21
1 + 21
X
X
2N
2N
X
1
X
X
X
X
X
X
2+1
X
2
1+1
3
X
18
X
X
X
3
3 + 0 1/2
2 + 1 1/2
2+1
2+1
X
X
X
1+1
X
X
X
X
34
IV
ŠVP
Z+D
18
2 + 1 10 + 2
1 + 32 6 + 7
1 + 32 6 + 7
X
4
X
4
N
2
0
N
2
0
X
1+1
1
4
X
0+1
0+1 0+1
X
2+2
X
3
X
2+2
N
1
0
2+1
8+4
N
1
0
2
8
1+1
4+2
3
6
N
1
0
14
50
X
2+2
X
2+2
X
4+1
X
3
3 6 + 0 1/2
2 + 1 4 + 2 1/2
2+1 4+2
2+1 4+2
X
2+1
X
1
X
1
X
1+1
7
0+2 0+2
0 + 27 0 + 2
0 + 27 0 + 2
0 + 27 0 + 2
32
128
Cizí jazyk I (1 + 2)
3
4
5
Cizí jazyk II (2)
6
Cizí jazyk II (2)
7
Odborné zaměření (0 + 2)
1
2
36
4. Učební osnovy
4.1. Jazykové vzdělávání a komunikace
4.1.1. Český jazyk a literatura
Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
Škola: VOŠL a SLŠ Bedřicha Schwarzenberga v Písku
Kód a název RVP:
41-46-M/01 Lesnictví
Kód a název ŠVP:
Počet hodin týdně. 3 - 3 - 3 - 3
Forma vzdělávání: denní
Datum platnosti: od 1.9.2009
1. Obecný cíl předmětu
Předmět český jazyk a literatura je jedním z hlavních vyučovacích předmětů na všech
školách, proto je neoddělitelnou součástí všeobecného vzdělávání a poskytuje základ pro
rozvoj většiny klíčových kompetencí, kterými by měl být žák vybaven pro zvládnutí všech
vyučovacích předmětů.
To vyplývá ze samé podstaty funkce jazyka – tedy výuka českého jazyka a literatury je
nástrojem k rozvoji žákova myšlení a dorozumívání. Současná doba vyžaduje lidi všestranně
rozvinuté, vzdělané, schopné citlivě vnímat svět, získávat z různých zdrojů informace,
vytvářet si vlastní názory a srozumitelně a kultivovaně je sdělovat druhým.
Jazykové vzdělání se podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků.
Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační schopnosti a dovednosti
žáků, naučit je užívat mateřského jazyka jako nástroje dorozumívání a myšlení, jako
prostředku k získávání, sdělování a přenášení informací. K dosažení tohoto cíle přispívá i
estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání, zvláště práce s uměleckým textem,
prohlubuje i znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Celkově by mělo jazykové
vzdělávání utvářet kladný vztah žáků ke kulturním hodnotám, kultivuje všechny stránky
lidské osobnosti a přispívá k rozvoji mravního uvědomění každého jedince.
Jazykové vzdělávání v mateřském jazyce je rovněž nezbytným předpokladem pro učení se
jazykům cizím.
2. Charakteristika učiva
Předmět se skládá ze čtyř částí, které se vzájemně doplňují a podporují. Jednu představuje
oblast komunikační a slohové výchovy, druhou oblast literární výchovy.
1.Literární výchova a rozvoj čtenářských schopností:
V průběhu literárního vzdělávání se žáci seznamují s významnými kulturními epochami a
klíčovými momenty v dějinách lidstva, učí se chápat přínos významných nositelů, již ve
svých dílech zanechali světu trvalé kulturní hodnoty. Žáci si osvojují základní pojmy z teorie
literatury, seznamují se s uměleckými směry v širších kulturně politických souvislostech a
37
také v kontextu s výtvarným uměním. Náplní literárního vzdělávání je rovněž práce s textem,
která má pozitivní vliv na rozvoj několika oblastí žákovy osobnosti – např. estetické,
kognitivní, sociální. Součástí lit. výchovy je i soustředěná společná nebo individuální četba,
vedení čtenářských deníků, vlastní interpretace díla (tzv. čtenářská gramotnost).
2.Jazykové vyučování:
Těžiště leží v opakování a prohlubování učiva ze základní školy. Vyučování probíhá v
následujících oblastech:
a) nauka o slovní zásobě – význam slov, slovotvorba, rozdělení slovní zásoby, terminologie
b) mluvnice – hláskosloví, tvarosloví, stavba věty, prohlubování a upevňování pravopisných
pravidel
c) nauka o slohu – stylistika konkrétních slohových útvarů podle cíle, prostředí, podmínek
projevu mluveného a psaného
3.Komunikativní výchova:
Zde se jedná zejména o nácvik kultivovaného jazykového písemného i mluveného projevu
(nejen v hodinách češtiny) tak , aby byl žák schopen vyjadřovat se srozumitelně, formulovat
svá stanoviska a obhajovat své názory způsobem, který odpovídá dané komunikativní situaci.
4.Práce s informacemi:
V hodinách je žák systematicky veden k samostatnému získávání informací ze slovníků,
učebnic, encyklopedií, na internetových stránkách. Důraz je kladen hlavně na následné třídění
a zpracování informací, analýzu hl. myšlenek, pochopení smyslu textu,vlastní interpretaci.
Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti získané na základní škole. Cílem výuky
na střední škole je toto vzdělání rozšířit a doplnit .
3. Strategie výuky
Výuka má být orientována tak, aby žáci dovedli využívat získaných vědomostí a dovedností v
praktickém životě. Protože má rozvíjet především komunikativní a sociální kompetence, je
vhodné do výuky zařazovat různé situační komunikační hry, střídat frontální vyučování s
formou výuky skupinové a individuální. Vedle tradičních metod je třeba využívat také
didaktickou techniku, zejména v literární výchově jsou tyto praktiky pro žáky pozitivně
motivující.
Jazykové znalosti žáků budou v průběhu studia upevňovány a prohlubovány soustavou
stylistických cvičení a opakováním pravopisných jevů. Důraz je kladen na opakování a
prohlubování znalostí ze základní školy. Budou zadávány také kratší práce školní a domácí.
Průběžně žáci řeší různé typy doplňovacích cvičení a testů. Do čtvrtého ročníku je zařazeno i
opakování učiva za účelem přípravy na maturitní zkoušku.
Literární vzdělávání zahrnuje kromě četby, analýzy a interpretace uměleckých textů také
přehled hlavních etap a klíčových momentů v české a světové literární historii. Žák by měl
být schopen zařadit autora do literárněhistorického kontextu, zhodnotit jeho přínos.Po celou
dobu studia je kladen důraz na četbu konkrétních ukázek děl, které se vztahují k probírané
látce a na individuální samostatnou četbu. Toto má přispět k rozvoji tzv. čtenářské
gramotnosti. Touto formou dochází k rozvoji komunikativních schopností ve skupinovém
vyučování. K literární výchově patří také seznámení s základními pojmy z lit. teorie.
V každém ročníku bude zastoupeno jazykové vzdělávání, slohová výchova i literární
vzdělávání.
Výuka českého jazyka a literatury má mít integrující charakter, proto je třeba respektovat
interdisciplinární vztahy a poskytnout žákům prostor pro využívání znalostí a dovedností
získaných i v jiných předmětech.
38
4. Hodnocení výsledků žáků
Výsledky učení budou ve všech čtyřech oblastech (jazykové vzdělávání, slohová výchova,
literární vzdělávání a práce s textem) kontrolovány průběžně, a to ústní i písemnou formou. V
oblasti slohového vyučování budou znalosti žáků ověřovány především prostřednictvím
slohových prací, v nichž žáci uplatní své znalosti jazykové, ale i poznatky z oblasti
stylistiky.Znalost pravopisných jevů bude kontrolována průběžně v diktátech a pravopisných
cvičeních. Hodnocení bude probíhat v souladu s platným klasifikačním řádem. Zohledňováni
budou žáci se specifickými poruchami učení.
Znalosti žáků jsou hodnoceny následujícími postupy:
Pravopisná cvičení, diktáty, slohová práce, kontrolní písemné testy, aktivita během výuky,
vedení sešitu a čtenářských deníků
5. Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí, aplikace průřezových témat
Předmět český jazyk a literatura vede žáky k tomu, aby uměli v mluvené i písemné podobě
jasně a srozumitelně formulovat své myšlenky, vyjadřovali se jazykově a věcně správně a v
souladu se zásadami kultury projevu a chování. Žáci se učí vést aktivně diskusi, formulovat a
obhajovat své názory a postoje, velmi důležitý je rozvoj kritického myšlení – žáci se učí
pracovat s různými zdroji informací a kriticky je hodnotí, využívají prostředky informačních a
komunikačních technologií, využívají a vytvářejí různé formy grafického znázornění. Dle
možností budou do výuky zařazována také průřezová témata, jejichž prostřednictvím je
možno pozitivně ovlivňovat hodnotovou orientaci žáků a jejich morální postoje, učit je
občanskému soužití, vést je k zodpovědnosti za další vývoj společnosti, za stav životního
prostředí i kulturního dědictví, pěstovat v nich zásady umožňující trvale udržitelný rozvoj.
V žácích je třeba prohlubovat zájem o politické a společenské dění u nás i ve světě.
a) Kompetence k učení - absolventi by měli:
mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání;
ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky;
uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické
čtení), umět
efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný;
s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.),
pořizovat si poznámky;
využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí.
b) Kompetence k řešení problémů - absolventi by měli:
porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení
problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a
ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;
spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení).
c) Komunikativní kompetence - absolventi by měli:
vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i
psaných a vhodně se prezentovat;
formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a
jazykově správně;
účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje;
zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i
odborná témata;
dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii;
zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí
(přednášek, diskusí, porad apod.);
39
vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování;
dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb
a charakteru
příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět běžné odborné terminologii a pracovním
pokynům v písemné i ústní formě).
d) Personální a sociální kompetence - absolventi by měli:
posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a
chování v různých situacích;
stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní
orientace a životních podmínek;
reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných
lidí, přijímat radu i kritiku;
ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí;
přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly;
přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů
a k předcházení osobním
konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým.
e) Občanské kompetence a kulturní povědomí – absolventi by měli:
dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní
specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;
jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k
uplatňování hodnot demokracie;
uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a
osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;
uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost
při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních;
uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a
světovém kontextu;
podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen
pozitivní vztah.
f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám - absolventi by měli:
mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si
Význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním
podmínkám;
umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech,
Využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak
vzdělávání;
vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál
a své profesní cíle.
h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat
s informacemi - absolventi by měli:
získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet;
pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných,
elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a
komunikačních technologií;
uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a
kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní.
40
K průřezovému tématu Člověk a svět práce přispívá předmět tím, že se žák dokáže
prezentovat písemně i ústně při vstupu na trh práce, sestaví žádost o zaměstnání, umí sestavit
profesní životopis. Dokáže vhodně komunikovat s potencionálními zaměstnavateli. Umí
vyhledávat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v nabídce zaměstnání a vše posoudit
z hlediska svých předpokladů a profesních cílů.
K průřezovému tématu Občan v demokratické společnosti přispívá předmět tím, že se student
orientuje v masových médiích, kriticky hodnotí jejich informace. Dovede jednat s lidmi,
diskutovat o nejrůznějších otázkách, učí se hledat kompromisní řešení.
Téma Člověk a životní prostředí se realizuje průběžně. Žák se učí poznávat svět a lépe mu
rozumět, respektovat život jako nejvyšší hodnotu, vytvářet úctu k živé i neživé přírodě,
ochránit a zlepšovat životní prostředí.
I na naplňování tématu Informační a komunikační technologie se předmět podílí tak, že se
žáci učí pracovat s informacemi, vyhledávat je a kriticky posuzovat.
1. ročník, 3 h týdně, povinný
OBECNÉ POZNATKY O JAZYCE
výsledky vzdělávání
rozlišuje spisovný jazyk, hovorový jazyk,
dialekty a stylově příznakové jevy a ve
vlastním projevu volí prostředky adekvátní
komunikační situaci
vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny
řídí se zásadami správné výslovnosti
v písemném projevu uplatňuje znalosti
českého pravopisu
v písemném i mluveném projevu využívá
poznatků z tvarosloví




učivo
20
národní jazyk a jeho útvary
jazyková kultura
vývojové tendence spisovné češtiny
postavení češtiny mezi ostatními
evropskými jazyky
 zvukové prostředky a ortoepické normy
jazyka, zvuková stránka jazyka
 hlavní principy českého pravopisu
 tvoření nových slov a pojmenování,
stylového rozvrstvení a obohacování slovní
zásoby
pracuje s nejnovějšími normativními
příručkami českého jazyka
orientuje se v soustavě jazyků
používá adekvátní slovní zásoby včetně
příslušné odborné terminologie
nahradí běžné cizí slovo českým
ekvivalentem a naopak
uplatňuje znalosti ze skladby při logickém
vyjadřování
odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a
chyby
41
používá klíčových slov při vyhledávání
informačních pramenů
vysvětlí základní typy tvoření nových
pojmenování
vysvětlí základní typy tvoření nových slov
pokrytí průřezových témat
Člověk a svět práce
KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
učivo
14
 slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní
ovládá techniku mluveného slova, umí
klást otázky a vhodně formulovat odpovědi  komunikační situace, komunikační
strategie
využívá emocionální a emotivní stránky
 vyjadřování přímé i zprostředkované
mluveného slova, vyjadřuje postoje
technickými prostředky, monologické i
neutrální, pozitivní (pochválit) i negativní
dialogické, neformální i formální,
(kritizovat, polemizovat)
připravené i nepřipravené
 projevy prostě sdělovací, administrativní,
vyjadřuje se věcně správně, jasně a
jejich základní znaky, postupy a prostředky
srozumitelně
(osobní dopisy, krátké informační útvary,
přednese krátký projev
osnova, inzerát a odpověď na něj,
rozpozná funkční styl, dominantní slohový
jednoduché úřední dopisy)
postup a v typických příkladech slohový
 grafická a formální úprava jednotlivých
útvar
písemných projevů
 obecné poučení o slohu
posoudí kompozici textu, jeho slovní
 slohotvorné postupy, útvary
zásobu a skladbu
 funkční styly
sestaví jednoduché zpravodajské a
 statický popis předmětu, popis a
propagační útvary (zpráva, reportáž,
charakteristika osoby
pozvánka, nabídka ...)
 vyprávění
sestaví základní projevy administrativního
stylu
vhodně používá jednotlivé slohové postupy
a základní útvary
napíše charakteristiku osoby, statický
popis předmětu, vypravování
42
Člověk a životní prostředí
Občan v demokratické společnosti
Informační a komunikační technologie
VÝVOJ
EV. A ČES. LITERATURY OD ANTIKY DO KONCE 18. ST.
učivo
60
 umění jako specifická výpověď o
skutečnosti
chápe literaturu jako specifickou výpověď  aktivní poznávání různých druhů umění
o skutečnosti, rozliší umělecký a
našeho i světového, současného i minulého,
neumělecký text
v tradiční i mediální podobě

četba
a interpretace lit. textu
rozlišuje jednotlivé umělecké slohy, popíše
 metody interpretace textu
charakteristické rysy
 tvořivé činnosti
objasní základní vývojové etapy literární
historie světové i české, zařadí typická díla  obsah a forma lit. díla, zákl. literární druhy
a žánry, umělecké prostředky, základy lit.
do jednotlivých uměleckých směrů
vědy
specifikuje význam daného autora nebo lit.  nejstarší památky světového písemnictví
díla pro dobu vzniku i pro současnost
 antická literatura
vyjádří vlastní prožitek z uměleckého díla  středověká literatura
 husitská lit.
zařadí typická díla do příslušných
 renesance a humanismus v evrop. literatuře
historických období
 česká humanistická lit.
 barokní lit.
 J. A. Komenský
 klasicismus a Moliere
 období národního obrození
zaznamenává bibliografické údaje
PRÁCE S TEXTEM A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ
má přehled o knihovnách a jejich službách
orientuje se ve výstavbě textu
vyjadřování
učivo
8
 výchova k získávání informací, knihovny a
jejich
služby, noviny, časopisy a jiná periodika,
internet
 techniky a druhy čtení (s důrazem na čtení
43
vystihne charakteristické znaky různých
druhů textu a rozdíly mezi nimi
zásobu a skladbu
zjišťuje potřebné informace z dostupných
zdrojů, umí si je vybírat a přistupovat k
nim kriticky
samostatně zpracovává informace
rozumí obsahu textu i jeho částí
pořizuje z odborného textu výpisky a
výtah, dělá si poznámky





má přehled o denním tisku a tisku své
zájmové oblasti
studijní), orientace v textu, jeho rozbor z
hlediska sémantiky, kompozice a stylu
druhy a žánry textu
získávání a zpracovávání informací z textu
(též odborného a administrativního) např.
ve formě anotace, osnovy, jejich třídění a
hodnocení
zpětná reprodukce textu, jeho transformace
do jiné podoby
práce s různými příručkami pro školu i
veřejnost
grafická a formální úprava jednotlivých
ZDOKONALOVÁNÍ
JAZ. DOVEDNOSTÍ A VĚDOMOSTÍ
umí správně používat gramatické tvary a
konstrukce
učivo
 opakování pravopisu
 morfologie, opakování tvarosloví,
procvičování pravopisu
 lexikologie, změny významu slov, druhy
slovníků a jejich používání
 gramatické tvary a konstrukce a jejich
sémantická funkce
44
9
umí sestavit základní útvary
administrativního stylu, ovládá jejich
formální a grafickou úpravu
je schopen sestavit základní útvary
administrativního stylu
umí sestavit základní útvary
publicistického stylu
učivo
20
 odborný popis, popis pracovního postupu
 administrativní styl (žádost, životopis,
úřední a motivační dopis)
 publicistický styl ( zpravodajské útvary,
reportáž, problematika mediální
komunikace)
kriticky hodnotí vliv medií na člověka
VÝVOJ
SV. A ČESKÉ LITERATURY OD POČÁTKU 19. ST DO PŘELOMU 19. A 20. ST.




interpretuje literární texty diskutuje o nich

při rozboru lit. textů uplatňuje znalosti z lit 
teorie a poetiky

dovede vystihnout charakteristické znaky 

různých lit. textů a rozdíly mezi nimi

vyjadřuje vlastní prožitky z lit. díla
zná základní umělecké směry daného
období, jejich hlavní představitele a
stěžejní díla
zařadí typická díla do jednotlivých
uměleckých směrů a příslušných
zhodnotí význam daných lit. památek pro
dobu, v níž vznikaly i pro další generace
konkrétní lit. dílo klasifikuje podle
základních druhů a žánrů
45
učivo
romantismus ve světové a české lit.
české národní obrození
realismus ve sv. literatuře
počátek realizmus v české literatuře
májovci
ruchovci a lumírovci
historická a venkovská próza
drama2. Poloviny 19. století
umění na přelomu 19. a 20. století
četba a interpretace lit. textu, metody
interpretace
70
ZDOKONALOVÁNÍ JAZYKOVÝCH DOVEDNOSTÍ A VĚDOMOSTÍ
vhodně volí interpunkci v české větě
rozlišuje spisovný jazyk, dialekty a stylově
příznakové jevy, ve vlastním projevu volí
prostředky adekvátní komunikační situaci
v písemném projevu uplatňuje znalosti
českého pravopisu
učivo
8
 syntax - větná stavba , interpunkce,
nepravidelnosti větné stavby
 slovní zásoba vzhledem k příslušnému
oboru vzdělávání, terminologie
v písemném i mluveném projevu využívá
poznatků z tvarosloví
používá adekvátní slovní zásobu, včetně
příslušné terminologie
vyjadřování
odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a
chyby
používá klíčových slov při vyhledávání
informačních pramenů
je schopen sestavit písemný text a upravit
ho po stránce grafické
používá vhodnou slovní zásobu pro danou
situaci
argumentuje a obhajuje svá stanoviska
chápe komunikaci jako základ kontaktu s
učivo
20
 odborný styl - přednáška, výklad, referát
 úvaha - charakteristické znaky, kompozice,
nácvik vlastního úvahy
46
druhými lidmi
rozvíjí své řečové dovednosti
vystihuje charakteristické znaky úvahy,
posoudí kompozici úvahy, její slovní
zásobu a skladbu
 řečnický styl - nácvik mluveného projevu,
kultura osobního projevu, technika
mluveného slova
vhodně používá mimojazykové prostředky
komunikace
přednese krátký mluvený projev
vhodně se prezentuje, argumentuje a
obhajuje svá stanoviska
odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru
v základních útvarech odborného stylu
VÝVOJ
SV. A ČESKÉ LITERATURY OD PŘELOMU 19. A 20. ST. DO KONCE 2. SV. VÁLKY
zařadí typická díla do příslušných
zhodnotí význam daného autora i díla pro
dobu, v níž tvořil, i pro další generace
vyjádří vlastní prožitky z recepce daných
uměleckých děl
text interpretuje a debatuje o něm
při rozboru textu uplatňuje znalosti z lit.
teorie
učivo
 umění na přelomu 19. a 20. st.
 moderní básnické směry a jejich
představitelé ve sv. a české literatuře
 experimentální próza
 obraz 1. sv. války v české i světové
literatuře
 sv. próza v meziválečném období
 česká meziválečná poezie a próza
 četba a interpretace lit. textu, metody
interpretace
47
68
4. ročník, 2 + 1 h týdně, povinný
ZDOKONALOVÁNÍ JAZYKOVÝCH DOVEDNOSTÍ
ve svém vyjadřování uplatňuje znalosti ze
skladby
řídí se pravidly čes. pravopisu
používá normativní příručky českého
jazyka
učivo
14
 opakování poznatků z pravopisu, syntaxe,
morfologie
 opakování základních poznatků ze
stylistiky
VÝVOJ
SV. A ČES. LITERATURY OD KONCE 2. SV. VÁLKY
vysvětlí rozdíl mezi uměleckým a
neuměleckým textem
zdrojů, umí si je vybírat a třídit (internet)
orientuje se v nabídce kulturních institucí





rozlišuje základní umělecké směry daného
období, jejich hlavní představitele a
stěžejní díla
interpretuje lit. texty a diskutuje o nich
při rozboru lit. děl uplatňuje znalosti z lit.
teorie a poetiky
zařadí typická lit. díla do jednotlivých
uměleckých směrů a příslušného období
zhodnotí význam daného autora i díla pro
dobu, v níž tvořil, i pro další generace
48
učivo
58
proudy ve sv. literatuře 2. pol. 20. st
česká poezie 2. pol. 20. století
osobnosti české prózy ve 2. pol. 20. století
české drama ve 2. pol. 20. st
četba a interpretace lit. textu
KOMUNIKAČNÍ VÝCHOVA, SLOH
ve svém vyjadřování uplatňuje znalosti ze
skladby
vystihne charakteristické znaky úvahy,
sestaví úvahu na dané téma
učivo
13
 umělecký styl, základní znaky a
charakteristika
 řečnický styl - příprava a přednes vlastního
projevu
sestaví a přednese krátký mluvený projev,
volí vhodné jazykové i mimojazykové
prostředky
vysvětlí rozdíl mezi uměleckým a
neuměleckým textem
jazyka
PRÁCE S TEXTEM A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ
jazyka
zdrojů, umí si je vybírat a třídit (internet)
orientuje se ve výstavbě textu
vystihuje charakteristické znaky různých
druhů textu a rozdíly mezi nimi
zásobu a skladbu
učivo
 informatická výchova, knihovny a jejich
služby, noviny, časopisy, internet ...
 zpětná reprodukce textu, jeho transformace
do jiné podoby
 práce s různými příručkami pro školu a
veřejnost
 literatura faktu a umělecká literatura
 metody interpretace textu
rozumí obsahu textu
pořizuje z odborného textu výpisky, výtah,
poznámky z přednášek
5
49
4.1.2. Anglický jazyk I
Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK
škola: VOŠL a SLŠ Bedřicha Schwarzenberga v Písku
kód a název RVP:
kód a název ŠVP:
počet hodin týdně. 3 - 3 - 3 - 4
forma vzdělávání: denní
datum platnosti: od 1.9.2009
 naučit interakci a komunikaci s lidmi různých mateřských jazyků
 naučit se jazykově zvládat potřeby každodenního života v cizí zemi a pomoci cizincům
v naší zemi
 vyměňovat si názory a informace s lidmi mluvícími anglicky
 osvojit si výstupní úroveň komunikativních jazykových kompetencí, která podle
společného evropského referenčního rámce odpovídá úrovni Bl u prvního jazyka a
úrovni A2 u dalšího cizího jazyka (podle RVP pro odborné školy, obor lesnictví)
 osvojit si asi 2 300 lexikálních jednotek za dobu studia, z toho 20% obecně odborné a
odborné terminologie u Bl a 15% u A2
 osvojit si studijní a komunikativní jazykové dovednosti nezbytné ke zvládnutí státní
maturitní zkoušky
 vychází z RVP pro obor Lesnictví
 učivo je rozděleno do čtyř přirozeně propojených kategorií:
1. řečové dovednosti – receptivní ( poslech s porozuměním, čtení a práce s textem),
produktivní (ústní projev, písemný projev), interaktivní a mediační ( ústní a písemná
komunikace)
2. jazykové prostředky - výslovnost, slovní zásoba, gramatika (tvarosloví a větná stavba),
pravopis a grafická podoba jazyka
3. tematické okruhy - komunikační situace a jim odpovídající jazykové funkce (konverzace,
interakce) podle Společného evropského referenčního rámce (SERR)
4. reálie - poznatky o anglicky mluvících zemích všeobecného i odborného charakteru
3. Strategie výuky
 individuální výuka
 skupinová výuka
 práce ve dvojicích
 práce se slovníkem (v knižní i elektronické podobě)
 práce s internetem
 práce s odborným textem
 ústní zkoušení
50




písemné zkoušení
samostatná práce
hodnocení aktivity
shrnující písemné práce - v rozsahu minimálně 1 vyučovací jednotky - shrnuje učivo za
dané období - (čtvrtletí či pololetí)
A/ klíčové kompetence vedou k tomu, že žák:
1 .Kompetence k učení
- ovládá různé techniky k učení
- uplatňuje různé způsoby práce s textem (studijní a analytické čtení)
- s porozuměním poslouchá mluvené projevy, pořizuje si poznámky
- využívá různé informační zdroje
2. Komunikativní kompetence
- se přiměřeně vyjadřuje v komunikační situaci
- formuluje srozumitelně své myšlenky, v písemné podobě přehledně a jazykově správně
- formuluje a obhajuje v diskusích své názory a postoje v anglickém jazyce
- zpracovává administrativní písemnosti i anglické souvislé jednodušší texty na běžná i
odborná témata
- dodržuje jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii
- zaznamenává písemně podstatné myšlenky
3 .Personální a sociální kompetence
- provádí sebehodnocení, stanovuje si cíle podle svých schopností a zájmů
- pracuje v týmu, podílí se na realizaci společných projektů
- přijímá a plní úkoly
- přijímá radu a kritiku a reaguje na ně
4. Kompetence k řešení problémů
- promyslí způsob řešení problému
- vyhledá informace vhodné k řešení problému
- samostatně řeší problém, ověřuje správnost řešení
5. Kompetence občanské
- respektuje, chrání a oceňuje tradice a kulturní a historické dědictví
- chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy
6. Kompetence využívat prostředky IKT a pracovat s informacemi
- vyhledává potřebné informace
- pracuje s e-slovníkem a dalšími praktickými programy
B/ Přínos AJ k aplikaci průřezových témat:
„Občan v demokratické společnosti“
- ve třídě vytvářet prostředí založené na vzájemném respektu a spolupráci
- podporovat multikulturní výchovu
- získat
znalosti, vztahující se k podmínkám, vzájemným vztahům, společenským
konvencím a obyčejům v anglicky mluvících zemích
„Člověk a životní prostředí“
- využít zejména následující témata:
Příroda - rostliny, živočichové, myslivost
Ekologie - environmentální ochrana, alternativní zdroje energie, člověk a jeho vliv na
okolí
„ Informační a komunikační technologie“
51
- vyhledávání novinek v oboru lesnictví
- používat e-mailu
- používat e-slovníky a encyklopedie
„Člověk a svět práce“
- studovat odbornou literaturu
- využívat témata: Lesnictví a práce v lese
Dřevo - využití a zpracování
1. ročník, 2 + 1 h týdně, volitelný (Cizí jazyk I)
ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
učivo
30
- receptivní řečová dovednost sluchová =
rozumí přiměřeným souvislým projevům
poslech s porozuměním monologických i
a krátkým rozhovorům rodilých mluvčích
dialogických projevů
pronášeným zřetelně spisovým jazykem i s
- receptivní řečová dovednost zraková =
obsahem několika snadno odhadnutelných
čtení a práce s textem včetně odborného
výrazů
- produktivní řečová dovednost ústní =
čte s porozuměním věcně i jazykově
mluvení zaměřené situačně i tematicky
přiměřené texty včetně jednoduchých
- produktivní řečová dovednost písemná =
textů odborných, orientuje se v textu, v
zpracování textu v podobě reprodukce,
textu nalezne důležité informace hlavní i
osnovy, výpisků, anotací, apod.
vedlejší myšlenky
- jednoduchý překlad
- interaktivní řečové dovednosti = střídání
odhaduje význam neznámých výrazů
receptivních a produktivních činností
podle kontextu a způsobu tvoření
- interakce ústní
vhodně používá překladové i jiné slovníky - interakce písemná
v tištěné i elektronické podobě a umí
(dle zvolené učebnice)
přeložit přiměřený text
reaguje komunikativně správně v běžných
životních situacích a v jednoduchých
pracovních situacích v rozsahu aktivně
osvojených jazykových prostředků,
dokáže si vyžádat a podat jednoduchou
informaci, sdělit své stanovisko
zaznamená písemně hlavní myšlenky a
informace z vyslechnutého nebo
přečteného textu, samostatně, popř. s
pomocí slovníku a jiných jazykových
příruček, zformuluje vlastní myšlenky ve
formě krátkého sdělení, jednoduchého
popisu, vyprávění, osobního dopisu a
odpovědi na dopis, pozdravů, blahopřání
52
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY
rozlišuje základní zvukové prostředky
uplatňuje v písemném projevu správnou
grafickou podobu jazyka, dodržuje
základní pravopisné normy
používá běžné gramatické prostředky a
vzorce v rámci snadno předvídatelných
situací
učivo
30
Jazykové prostředky
 výslovnost (zvukové prostředky jazyka)
 slovní zásoba a její tvoření
 gramatika (tvarosloví a větná skladba):
 grafická podoba jazyka a pravopis
daného jazyka, vyslovuje co nejblíže
přirozené výslovnosti
používá slovní zásobu včetně vybrané
frazeologie v rozsahu daných
komunikačních situací a tematických
okruhů a vybranou minimální odbornou
slovní zásobu ze svého oboru
používá jednoduché věty, dodržuje větnou
stavbu
TEMATICKÉ OKRUHY, KOMUNIKAČNÍ SITUACE A JAZYKOVÉ FUNKCE
vhodně aplikuje slovní zásobu včetně
vybrané frazeologie v rozsahu daných
okruhů a vybranou základní odbornou
situací
vyjadřuje se ústně i písemně ke
stanoveným tématům, pohotově a vhodně
řeší každodenní snadno předvídatelné
řečové situace i jednoduché a typické
situace týkající se pracovní činnosti
vyjádří, jak se cítí, dokáže rozsáhleji
učivo
30
 tematické okruhy:
(= osobní údaje a životopis, dům a domov,
volný čas a zábava, jídlo a nápoje, služby,
cestování, péče o zdraví, každodenní život,
nakupování, vzdělání, Česká republika,
země dané jazykové oblasti; práce a
zaměstnání aj-dle zvolené učebnice)
 komunikační situace:
(=získávání a poskytování informací v
oblasti osobní, veřejné, vzdělávací a
pracovní – nakupování jízdenek a
vstupenek, zboží, občerstvení, uvedení do
společnosti, objednávka v restauraci,
sjednání schůzky, jednání s budoucím
zaměstnavatelem, informování se na
služby, objednávka služby, dotazy v
53
popsat místo, lidi nebo zážitky ze svého
prostředí
zapojuje se do konverzace, pokud se jedná
o známé nebo zajímavé téma
informačním
středisku a na ulici v neznámém městě,
oficiální nebo obchodní dopis, vzkaz,
blahopřání apod.- dle zvolené učebnice),
 jazykové funkce:
(=obraty k zahájení a ukončení
komunikace;
pozdrav, prosba, žádost, poděkování,
vyjádření souhlasu, nesouhlasu, odmítnutí,
zklamání, naděje, obavy, projevu radosti
apod- dle zvolené učebnice),
Občan v demokratické společnost
POZNATKY O ANGLICKY MLUVÍCÍCH ZEMÍCH
prokazuje základní znalosti zeměpisné i
demografické, hospodářské, i politické o
zemích dané jazykové oblasti
uplatňuje vybrané poznatky potřebné pro
obor, a to v porovnání s reáliemi mateřské
země a jazyka
při komunikaci vhodně uplatňuje základní
společenské zvyklosti a respektuje kulturní
specifika a tradice zemí daného jazyka
54
učivo
Poznatky o anglicky mluvících zemích
(-vybrané poznatky všeobecného i
odborného charakteru k poznání země
(zemí) příslušné jazykové oblasti,
její(jejich) kultury (včetně umění a
literatury), tradic a společenských a
environmentálních zvyklostí , -informace
ze sociokulturního prostředí příslušných
jazykových oblastí v kontextu znalostí o
České republice- dle zvolené učebnice)
 školní časopis
 filmy
12
učivo
30
dokáže si vyžádat a podat jednoduchou
informaci, sdělit své stanovisko
rozumí přiměřeným souvislým projevům - produktivní řečová dovednost písemná =
a krátkým rozhovorům rodilých mluvčích zpracování textu v podobě reprodukce,
pronášeným zřetelně spisovým jazykem i s osnovy, výpisků, anotací, apod.
obsahem několika snadno odhadnutelných - jednoduchý překlad
výrazů
interakce ústní
- interakce písemná
vhodně používá překladové i jiné slovníky
55
situací
učivo
30
stavbu
učivo
30
56
služby,
objednávka služby, dotazy v informačním
komunikace;
apod.- dle zvolené učebnice),
situací
prostředí
učivo
9
-vybrané poznatky všeobecného i odborného
charakteru k poznání země (zemí) příslušné
jazykové oblasti, její(jejich) kultury (včetně
uplatňuje vybrané poznatky potřebné pro umění a literatury), tradic a společenských a
obor, a to v porovnání s reáliemi mateřské environmentálních zvyklostí
země a jazyka
-informace ze sociokulturního prostředí
při komunikaci vhodně uplatňuje základní příslušných jazykových oblastí v kontextu
znalostí o České republice- dle zvolené
společenské zvyklosti a respektuje
učebnice)
kulturní specifika a tradice zemí daného
školní časopis, filmy
jazyka
57
učivo
30
dokáže si vyžádat a podat informaci, sdělit
své stanovisko
rozumí přiměřeným souvislým projevům - produktivní řečová dovednost písemná =
a rozhovorům rodilých mluvčích
obsahem několika odhadnutelných výrazů - jednoduchý překlad
- interakce ústní
- interakce písemná
58
učivo
26
situací
stavbu
učivo
prostředí
30
59
služby,
komunikace;
apod. - dle zvolené učebnice),
situací
učivo
10
umění a literatury), tradic a společenských a
země a jazyka
učebnice)
- školní časopis, filmy
jazyka
60
učivo
40
rozumí přiměřeným souvislým projevům
a krátkým rozhovorům rodilých mluvčích
obsahem několika snadno odhadnutelných
výrazů
- produktivní řečová dovednost písemná =
jednoduchý překlad
interaktivní řečové dovednosti = střídání
- interakce ústní
reaguje komunikativně správně v běžných - interakce písemná
dokáže si vyžádat a podat informaci, sdělit
své stanovisko
formě krátkého sdělení, popisu,
vyprávění, osobního dopisu a odpovědi na
dopis, pozdravů, blahopřání
61
30
situací
učivo
stavbu
situací
učivo
35
služby,
62
komunikace;
formě sdělení, popisu, vyprávění,
osobního dopisu a odpovědi na dopis,
pozdravů, blahopřání
apod- dle zvolené učebnice),
prostředí
učivo
15
umění a literatury), tradic a společenských a
země a jazyka
učebnice)
- školní časopis, filmy
jazyka
63
4.1.3. Německý jazyk I
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK
Kód a název RVP: 41-46-M/01 Lesnictví
Kód a název ŠVP:
Počet hodin týdně: 3 – 3 – 3 - 4
Vzdělávání v německém jazyce má významný podíl na přípravě žáků na aktivní život v
multimediální společnosti. Žáci získávají jak obecné, tak komunikativní kompetence k
dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Rozšiřují se jejich
znalosti o světě. Žáci se učí toleranci k hodnotám jiných národů, rozvíjí se jejich schopnost
učit se po celý život.
2 Charakteristika učiva
Obsahem předmětu je výuka německého jazyka na dvou úrovních, které se od sebe liší
vstupní a cílovou úrovní žáků:
 základní – odpovídá charakteristice Dalšího cizího jazyka v RVP SOŠ, cílová úroveň je A2
 profilová – odpovídá charakteristice Cizího jazyka v RVP SOŠ, cílová úroveň je B1
 obecně odborná a odborná terminologie tvoří minimálně 20% rozsahu produktivní slovní
zásoby u úrovně B1 a 15% u úrovně A2
Předmětu je určena hodinová dotace v závislosti na cílové úrovni: 3 + 3 + 3 + 4 hodiny týdně
v 1. – 4. ročníku pro úroveň B1 a 2 + 2 hodiny týdně v 1. – 2. ročníku pro úroveň A1 a v 3. a
4. ročníku formou nepovinného předmětu pro úroveň A2.
Žáci jsou v prvním ročníku rozděleni do skupin podle vstupní úrovně. Výuka němčiny jako
cizího jazyka probíhá na úrovni B1 a žáci z něj budou skládat maturitní zkoušku. Výuka
němčiny jako dalšího jazyka probíhá na úrovni A2.
Důraz je kladen na komunikativní schopnosti žáků, čemuž je podřízena i veškerá výuka
gramatiky. Žák se vyjadřuje ústně i
písemně k tématům osobního života a k tématům z oblasti zaměření studijního oboru.Naučí se
efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného.
Výuka se zaměřuje na všechny jazykové dovednosti: psaní, čtení s porozuměním, poslech s
porozuměním a komunikaci.
Vyučuje se podle moderních učebnic (součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, testy),
které splňují podmínky Evropského referenčního rámce a odpovídají požadavkům kladeným
na ŠVP. Učitelé volí optimální kombinaci doplňkových výukových materiálů (prospekty,
letáčky, plánky, fotografie, videonahrávky, hry, hudba) pro danou skupinu tak, aby bylo co
nejefektivněji dosaženo požadovaných výstupů. Hodiny jsou doplněny poznávacími zájezdy
do německy mluvících zemí v rámci odborných exkurzí, odbornými praxemi v německy
mluvící zemi nebo účastí na mezinárodních odborných projektech.
64
3. Strategie výuky
ústní zkoušení – žák dokáže plynule podat souvislý jednoduchý popis témat
písemné zkoušení – žák dokáže napsat jednoduše členěné souvislé texty z okruhu známých
témat
samostatné práce – žák se vyrovná s nároky na její samostatné zadání a zpracování
hodnocení aktivity – přispívá k vnitřní motivaci pro větší zapojení do Evropského jazykového
portfolia
sebehodnocení – své ovládání jazyka posuzuje sám student v Evropském jazykovém portfoliu
čtvrtletní písemná práce – minimálně v rozsahu jedné vyučovací jednotky, shrnuje poznatky
příslušného období
čtení), umět
využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí;
sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků
svého učení od jiných lidí.
volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro
splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;
odborná témata;
65
dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí
nejméně v jednom cizím jazyce;
jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru
pokynům v písemné i ústní formě);
chápat výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k
prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení.
dosáhnout
pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností;
podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě
zvažovat návrhy druhých;
jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném
zájmu;
zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě;
chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje;
pozitivní vztah.
podmínkám;
vzdělávání;
pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních
66
technologií;
získávat informace z otevřených zdrojů,
pracovat s informacemi z různých
zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet;
zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných,
komunikačních technologií.
B) ZPŮSOBY ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VÝUKY
Realizací průřezového tématu „ Občan v demokratické společnosti“ vytváříme demokratické
prostředí ve třídě, založené na vzájemném respektování a spolupráci. Podporujeme
multikulturní výchovu sociokulturními znalostmi vztahujícími se ke každodennímu životu,
životním podmínkám, víře a postojům, společenským konvencím a obyčejům v zemích
studovaného jazyka.
V rozsahu tématu „Člověk a životní prostředí“ je možno využít tematických okruhů ve
smyslu ekologické výchovy následujícím způsobem:
 Rodina, domov i škola: šetření vodou a energií, třídění odpadu, nákup ekologických
výrobků, péče o své okolí
 Všeobecně o lesním hospodářství: přírodní rezervace a národní parky v ČR i v zemích
studovaného jazyka, ochranné lesy a pralesy
 Země příslušné jazykové oblasti a ČR: porovnání měst, průmyslu a dopravy
 Ochrana životního prostředí a lesa: hlavní problémy životního prostředí v ČR a v zemích
studovaného jazyka, ochranné lesy
 Zdraví: nemoci způsobené špatným životním prostředím a životosprávou a jejich
předcházení
 Vzdělávání: vliv vzdělání na ekologické chování člověka
V průřezovém tématu „ Informační a komunikační technologie“ lze používat internet pro
vyhledávání odborné slovní zásoby a informací o reáliích německy mluvících zemí. Žáci
samostatně zpracují domácí práce na počítači.
V průřezovém tématu „ Člověk a svět práce“ lze zapojovat přípravu na budoucí povolání,
práci s cizojazyčnou odbornou literaturou, odborné zahraniční exkurze a praxe.
ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA
koriguje a upevňuje správnou výslovnost
podle poslechu napodobuje výslovnost a
intonaci
rozlišuje výslovnost českých a německých
hlásek
učivo
 slovní přízvuk, větný rytmus, intonace,
výslovnost jednotlivých hlásek
67
10
GRAFICKÁ STRÁNKA JAZYKA
učivo
 velká písmena, rozdílnost pravopisu a
výslovnosti
dodržuje základní pravopisné normy
MLUVNICE
8
učivo
30
 skloňování podstatných jmen,
osobní a přivlastňovací zájmena,
přeloží jednoduché věty z jazyka do jazyka  čas přítomný pravidelných a nepravidelných
sloves, způsobová slovesa,
používá a čte datum
perfektum,
jednoduše představí sám sebe a členy
 předložky,
rodiny, popíše lidi a místa ve svém okolí
 číslovky základní,
používá zdvořilostní fráze (pozdraví,
 slovosled
poprosí, požádá)
uplatňuje základní způsoby tvoření slov
počítá do sta
PRÁCE S TEXTEM
přiměřené texty
učivo
rozumí přiměřeným souvislým projevům a
diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve
standardním hovorovém tempu
 čtení a práce s texty z učebnic
 poslech s porozuměním monologických i
(vyhledávání odborné slovní zásoby a informací o reáliích německy mluvících zemí pomocí
internetu)
68
5
KOMUNIKAČNÍ SITUACE A JAZYKOVÉ FUNKCE
poskytne informace
vede jednoduchý rozhovor na známé téma
používá stylisticky vhodné obraty
umožňující nekonfliktní komunikaci
učivo
10
 objednat službu, poskytnout informaci,
domluvit setkání,
 vedení rozhovorů na běžné téma
reaguje správně na pokyny učitele
TÉMATICKÉ OKRUHY
rodiny, popíše lidi a místa ve svém okolí
pojmenuje své zájmy a činnosti
vyjadřuje se jednoduše ústně i písemně k
tématům osobního života
vytvoří jednoduchý text o událostech a
zážitcích v podobě popisu, vyprávění,
dopisu a odpovědi na dopis
učivo
25
 osobní údaje, rodinný život,
dům a domov, každodenní život,
 jídlo a nápoje,
 turistika a cestování,
 služby,
 volný čas,
 mezilidské vztahy
(péče o okolí)
REÁLIE
prokazuje faktické znalosti o některých
městech a významných osobnostech SRN
učivo
 úvod do německy mluvících zemí (některá
města a významné osobnosti SRN)
(porovnání měst v ČR a německy mluvících zemí )
69
5
ODBORNÁ TÉMATA
vyhledá a zaznamená základní informace
týkající se studijního oboru
učivo
9
 základní pojmy z lesnictví
čte nahlas, plynule a foneticky správně
texty z učebnice
hlásek
učivo
 slovní přízvuk, větný rytmus, intonace
 výslovnost jednotlivých hlásek
dodržuje základní pravopisné normy v
písemném projevu
MLUVNICE
vypráví o minulých událostech ve svém
životě
ve vyprávění používá předložky
používá předložky při popisování míst
výletu nebo pobytu
5
učivo
4
 velká písmena
 rozdílnost pravopisu a výslovnosti






70
učivo
slabé skloňování podstatných jmen
další předložky
stupňování přídavných jmen
způsobová slovesa - pokračování
perfektum - pokračování
préteritum
24
formuluje návrhy s použitím vět se spojkou  souvětí souřadné
 souvětí podřadné
wenn
stupňuje přídavná jména v přívlastku
PRÁCE S TEXTEM
učivo
přiměřené texty
5
internetu)
(práce s cizojazyčnou odbornou literaturou)
používá zdvořilostní fráze
jednoduchým způsobem sdělí své pocity
získává a sděluje informace
vede diskusi na známé téma





TEMATICKÉ OKRUHY
pojmenuje části těla, oblečení, zaměstnání
popisuje nemoci a délku jejich trvání
učivo
návrh
vyjádření obavy a naděje
navazování kontaktů
získávání a sdělování informací
diskuse
učivo
 péče o tělo a zdraví
 cestování a prázdniny
 počasí
71
10
25
vyjádří názor na téma prázdniny, způsob
oblékání
napíše krátký písemný útvar (pohlednici,
jednoduchý formální dopis)
 povolání a škola
 životopis
 oblékání
napíše svůj životopis
(nemoci způsobené špatným životním prostředím a životosprávou a jejich předcházení)
REÁLIE
prokazuje faktické znalosti o významných
osobnostech SRN současnosti a
významných historických událostech SRN
učivo
 významné osobnosti SRN současnosti
 významné události z historie SRN
ODBORNÁ TÉMATA
vyhledává a zaznamenává základní
informace týkající se lesnictví
pojmenuje nejznámější dřeviny
6
učivo
 všeobecně o lesnictví
 nauka o dřevinách
(přírodní rezervace a národní parky v ČR, ochranné lesy a pralesy)
72
20
při čtení dbá na správný slovní a větný
přízvuk a intonaci
učivo
 slovní přízvuk,větný rytmus, intonace
dodržuje pravopisné normy v písemném
projevu
MLUVNICE
vyjádří představu o své budoucnosti s
použitím budoucího času
používá tázací zájmena
formuluje rady za použití podmiňovacího
způsobu
popisuje osoby nebo předměty s použitím
vedlejších vět
4
učivo
4







učivo
15
tázací zájmena
zájmenná příslovce
slovesné vazby
vyjadřování budoucího času
podmiňovací způsob
trpný rod
další typy vedlejších vět
vypráví s použitím trpného rodu
PRÁCE S TEXTEM
najde požadovanou informaci v textu z
učebnice
přeloží odborný text a používá slovníky i
elektronické
učivo
5
 čtení a práce s textem z učebnice, časopisů a
materiálů k odborným tématům
73
sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace
vyslechnuté nebo přečtené
internetu)
získá i poskytne informace
sdělí své pocity
vede diskusi
učivo
10
 vyjádření obavy a naděje, vyjádření svých
emocí,
 vyjádření přání a svého mínění
ve vlastním projevu aplikuje naučené
obraty
TEMATICKÉ OKRUHY
vypráví o svých plánech do budoucna, o
zájmech svých i druhých lidí
popisuje známé osoby
učivo
 můj přítel/přítelkyně
 plány do budoucna
 cestování a turistika
vypráví o zážitcích z cest
napíše delší písemný útvar, jednoduchý
formální dopis
74
24
REÁLIE
prokazuje základní faktické znalosti o
německy mluvících zemích
učivo
 znalosti o německy mluvících zemích
ODBORNÁ TÉMATA
vyhledává a zaznamenává informace
týkající se lesnictví
pojmenuje nejznámější zvířata a zvěř žijící
v lese
10
učivo
24
 pěstování lesa
 lesní těžba
 zvířata v lese a myslivost
při čtení dbá na správný slovní a větný
přízvuk a intonaci
učivo
 rytmus a intonace souvislého projevu
dodržuje pravopisné normy v písemném
projevu
MLUVNICE
vypráví o událostech a činnostech s
použitím trpného rodu sloves
4
učivo
4
učivo
 složená podstatná jména
 vazby podstatného a přídavného jména
 trpný rod - pokračování
75
20
 příčestí přítomné a minulé
 další typy vedlejších vět
 opakování
správně používá vazby podstatných a
přídavných jmen v souvislém projevu
popisuje osoby nebo předměty s použitím
vedlejších vět
tvoří příčestí přítomné a minulé
PRÁCE S TEXTEM
učivo
10
 čtení a práce s textem z učebnice, časopisů a
materiálů k odborným tématům
vyhledává požadovanou informaci i v
textu, kterému nerozumí zcela přesně
přeloží odborný text a používá slovníky i
elektronické
sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace
vyslechnuté nebo přečtené
internetu)
získá a poskytne informace
sdělí své názory
vede diskusi
učivo
 diskuse
 argumentace
 získávání a sdělování informací.
76
15
TEMATICKÉ OKRUHY
učivo
30
 počasí, ekologie
 moje město, Česká republika
 opakování
popisuje jevy nepříznivé pro životní
prostředí
popisuje počasí
prezentuje Českou republiku a své město
napíše delší písemný útvar: formální dopis
napíše krátký praktický text: pohlednici,
zprávu
(vliv vzdělání na ekologické chování člověka)
REÁLIE
politickém systému SRN, národnostním
složení, známých německých osobnostech
dalších německy mluvících zemích
učivo
11
 politický systém SRN (základní
informace), národnostní složení, známé
německé osobnosti, produkty
 znalosti o dalších německy mluvících
zemích
(podpora multikulturní výchovy sociokulturními znalostmi, které se vztahují k německy
mluvícím zemím)
ODBORNÁ TÉMATA
vyhledává, zformuluje a zaznamenává
učivo
26
ochrana životního prostředí, ochrana lesního
prostředí
(hlavní problémy životního prostředí v ČR a německy mluvících zemí)
77
4.1.4. Anglický jazyk II
Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK II
Kód a název RVP:
Kód a název ŠVP:
Počet hodin týdně. 2 – 2 – 0 - 0
 naučit se jazykově zvládat potřeby každodenního života v cizí zemi a pomoci cizincům v
naší zemi
společného evropského referenčního rámce odpovídá úrovni A2
 osvojit si asi 1300 resp.1200 lexikálních jednotek za dobu studia (2 + 2 roky), z toho 15 %
obecně odborné a odborné terminologie
 vychází z RVP pro obor Lesnictví, je možné pokračovat ANJ II nepovinný (3. a 4. ročník)
1. řečové dovednosti – receptivní (poslech s porozuměním, čtení a práce s textem),
produktivní (ústní projev, písemný projev), interaktivní a mediační (ústní a písemná
komunikace)
interakce) podle Společného evropského referenčního rámce (SERR) včetně témat
ekologických
3. Strategie výuky
 písemné zkoušení
78
 samostatná práce
 hodnocení aktivity
 shrnující písemné práce - v rozsahu minimálně 1 vyučovací jednotky - shrnuje učivo za
1. Kompetence k učení
odborná témata
3. Personální a sociální kompetence
- získat znalosti, vztahující se k podmínkám, vzájemným vztahům, společenským
okolí
79
1. ročník, 2 h týdně, volitelný (Cizí jazyk II)
učivo
20
Řečové dovednosti
 receptivní řečová dovednost sluchová =
reaguje adekvátně a s porozuměním na
pracovní pokyny
 receptivní řečová dovednost zraková = čtení
čte jednoduché texty, návody a nápisy a
a práce s textem včetně odborného
orientuje se v textu
 produktivní řečová dovednost ústní =
čte nahlas s porozuměním a se správnou
výslovností
 produktivní řečová dovednost písemná =
používá překladové slovníky v tištěné i
elektronické podobě
 jednoduchý překlad
sdělí ústně základní osobní údaje a
 interaktivní řečové dovednosti = střídání
jednoduché informace pracovního
charakteru
 interakce ústní
poznamená si základní body jednoduchého
 interakce písemná
sdělení a zprostředkuje předání informací
 slovní zásoba
e-mailem nebo ústně
- abeceda, čísla, datum
vyplní písemně formulář, předá
- země a národnosti
jednoduchý telefonický vzkaz, apod.
- povolání
- barvy
požádá o vysvětlení neznámého výrazu,
- domov
zopakování dotazu či sdělení, o zpomalení
- části domu
tempa řeči
- osobní majetek
- data, narozeniny, znamení zvěrokruhu
- rodina
- fyzický popis lidí
- hudba
- oblíbenost a neoblíbenost činností
- sport a aktivita volného času
- hodiny a čas
- denní režim
rozumí jednoduchým pokynům a sdělením
80
-
dny v týdnu, životní styl
domácí práce
uplatňuje v písemném projevu osvojené
stavbu
učivo
18
- přítomný čas slovesa „být“
- osobní a přivlastňovací zájmena
- určitý a neurčitý člen
- ukazovací zájmena pro jednotné a
množné číslo
- jednotné a množné číslo podstatných
jmen předložky místa
- sloveso „být“ v přítomném čase
- sloveso „mít“ v přítomném čase
- zájmeno „nějaký“
- přivlastňovací pád
- sloveso „mít“ v přítomném čase v
množném čísle
- „také“, „také ne“ sloveso „rád“ + činnost
- slovesa „hrát“, „dělat“, „jít“ + činnost
- tázací zájmena „jaký“, „který“
- přítomný čas prostý
- frekvenční příslovce
- výrazy se slovesem „mít“
- předložky ve spojení s časem
81
učivo
20
Tematické okruhy, komunikační situace a
jazykové funkce
- popis obrázků
- interview s rodinou
- neformální dopis o rodině
- krátké články do školního časopisu
- interview pro školní časopis
- předávání základních informací o sobě
- osobní charakteristika
- situace ve třídě
- dopisování po internetu
- návštěva kina
- filmová recenze
- interview s mladými lidmi o filmech
- vyprávění – oblíbený film
- článek – sport v naší škole
- interview s mladými lidmi – oblíbené
sporty
- krátký písemný projev a oblíbených
sportech
život v přírodě, ochrana životního
prostředí
stavbu
vyjadřuje se ústně i písemně ke známým a
dobře procvičeným tématům
učivo
10
(-vybrané poznatky všeobecného i odborného
obor, a to v porovnání s reáliemi mateřské environmentálních zvyklostí , -informace ze
země a jazyka
sociokulturního prostředí příslušných
při komunikaci vhodně uplatňuje základní jazykových oblastí v kontextu
společenské zvyklosti a respektuje kulturní znalostí o České republice
 školní časopis
 rodina ve Velké Británii
demografické, hospodářské i politické o
82
 filmy
 sport ve škole
učivo
pracovní pokyny
 receptivní řečová dovednost zraková =
čtení
a práce s textem včetně odborného
výslovností
jednoduché informace pracovního charakteru  jednoduchý překlad
poznamená si základní body jednoduchého
sdělení a zprostředkuje předání informací e-  interakce ústní
mailem nebo ústně
vyplní písemně formulář, předá jednoduchý  slovní zásoba
telefonický vzkaz, apod.
- přítomnost
- každodenní činnosti
- předměty ve škole, typický den ve
škole
tempa řeči
- jídlo a pití
zapojuje se do konverzace, pokud se jedná o
- v restauraci
známé nebo zajímavé téma
- dovednosti a schopnosti
- minulost
- místo a datum narození
- povolení a žádosti
- domácí pravidla
83
20
učivo
16
frazeologie v rozsahu daných komunikačních
- přítomný čas průběhový
situací a tematických okruhů a vybranou
- srovnání přítomného času prostého a
minimální odbornou slovní zásobu ze svého
průběhového
oboru
- výrazy času
- počitatelná a nepočitatelná podstatná
jména
- otázka na množství, vyjádření
množství
stavbu
- vazba “there is”, “there are”
- vyjádření „rád bych“
- vyjádření „A co … ?“
- vyjádření návrhu
- modální sloveso „moci“
- sloveso „být“ v minulém čase
- předložky místa
- modální slovesa „moci“, „smět“
učivo
jazykové funkce
- školní rozvrh
- popis obrázku
frazeologie v rozsahu daných komunikačních
- e-mail: škola v USA
zapojuje se do konverzace, pokud se jedná o
známé nebo zajímavé téma
84
20
situací a tematických okruhů a vybranou
minimální odbornou slovní zásobu ze svého
oboru
-
stavbu
-
aktuální činnosti
popis osoby a životosprávy
dopis do časopisu
vyjádření názoru
žádosti a nabídky, návrhy
článek
vyjádření názoru
webové stránky
rozhovor s lidmi o domácích
činnostech
organizování víkendu v přírodě
-
obor, a to v porovnání s reáliemi mateřské
země a jazyka
při komunikaci vhodně uplatňuje základní
společenské zvyklosti a respektuje kulturní
85
učivo
školy ve Velké Británii
britské stravování
vliv americké kultury
americká angličtina
10
4.1.5. Německý jazyk 2
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK II
kód a název RVP:
Kód a název ŠVP: 41-46-M/01 Lesnictví
2. Charakteristika předmětu
Obsahem předmětu je výuka německého jazyka na dvou úrovních, které se od sebe liší
vstupní a cílovou úrovní žáků:
Předmětu je určena hodinová dotace v závislosti na cílové úrovni: 3 + 3 + 3 + 4 hodiny týdně
v 1. – 4. ročníku pro úroveň B1 a 2 + 2 hodiny týdně v 1. – 2. ročníku pro úroveň A1 a v 3. a
4. ročníku formou nepovinného předmětu pro úroveň A2.
gramatiky. Předmět směřuje k tomu, aby žáci byli schopni dorozumět se s cizincem v běžných
situacích a hovořit s ním o jednoduchých tématech. Musí rovněž porozumět čtenému textu,
který svým obsahem odpovídá jejich jazykové úrovni, včetně textu odborného.
3. Strategie výuky
86





skupinová výuka
práce ve dvojicích
práce se slovníkem (v knižní i elektronické podobě)
práce s internetem
práce s odborným textem
témat
portfolia
čtení), umět
odborná témata;
dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru
87
chápat
výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k
prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení
zájmu;
pozitivní vztah.
podmínkám;
vzdělávání;
technologií;
88
multikulturní výchovu sociokulturními znalostmi vztahující se ke každodennímu životu,
V rozsahu tématu „Člověk a životní prostředí“ je možno využít tematických okruhů ve
smyslu ekologické výchovy následujícím způsobem:
předcházení
práci s cizojazyčnou odbornou literaturou, odborné zahraničí exkurze a praxe.
koriguje a upevňuje správnou výslovnost
intonaci
učivo
 slovní přízvuk,
 výslovnost jednotlivých hlásek,
větná intonace
hlásek
(Život ve městě a na venkově.)
( Mezilidské vztahy, škola, rodina, skupina přátel.)
89
3
učivo
 velká písmena,
MLUVNICE
2
učivo
25
 skloňování podstatných jmen
 přítomný čas pravidelných a nepravidelných
přeloží jednoduché věty z jazyka do jazyka
sloves
 německý zápor
počítá do sta
 osobní a přivlastňovací zájmena
za použití přítomného času jednoduše
 číslovky základní
představí sám sebe a členy rodiny
 předložky
používá zdvořilostní fráze
 slovosled
užívá předložky při popisu svého bytu a
jeho okolí
PRÁCE S TEXTEM
Učivo
3
čte s porozuměním jednoduché texty
rozumí jednoduchým souvislým projevům
a diskusím rodilých mluvčích pronášeným
ve standardním hovorovém tempu
internetu)
poskytne informace
vede jednoduchý rozhovor na známé téma
učivo
 souhlas, prosba, příkaz, omluva,
 poskytnout informaci,
domluvit setkání
90
8
reaguje správně na pokyny učitele
používá jednoduché obraty umožňující
nekonfliktní vztahy a komunikaci
TEMATICKÉ OKRUHY
rodiny, popíše své okolí
vytvoří jednoduchý text v podobě popisu,
vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis
učivo
15
 osobní údaje, rodinný život
dům a domov
 škola a školní život
(péče o okolí, nákup ekologických výrobků)
REÁLIE
prokazuje faktické znalosti o některých
německých městech
učivo
3
 úvod do německy mluvících zemí
(významná města)
(porovnání měst v ČR a německy mluvících zemí )
ODBORNÁ TÉMATA
informace týkající se studijního oboru
učivo
 zvířata našich lesů
 dřeviny a rostliny našich lesů
91
9
hlásek
intonaci
 slovní přízvuk
 větná intonace
písemném projevu
MLUVNICE
2
učivo
2
učivo
učivo
20
 slovesa s odlučitelnými a neodlučitelnými
přeloží jednoduché věty z jazyka do
předponami
jazyka
 způsobová slovesa
 rozkazovací způsob
určuje čas a denní doby
za použití rozkazovacího způsobu vyjádří  přítomný čas nepravidelných sloves
 předložky
vybídnutí
 infinitiv s zu
užívá předložky při popisu polohy institucí  časové údaje
a památek ve městě
 minulý čas pomocných, pravidelných a
některých nepravidelných sloves
hovoří o svých zážitcích v minulém čase
PRÁCE S TEXTEM
přiměřené texty
učivo
92
5
rodilých mluvčích pronášeným ve
(vyhledávání odborné slovní zásoby a informací o reáliích německy mluvících zemí)
učivo
8
 návrh, navazování kontaktů
 získávání a sdělování informací
vede jednoduchý rozhovor na známé téma  vyjadřování názoru
 vyjádření nabídky
jednoduchým způsobem sdělí své pocity
získává a sděluje informace
používá jednoduché obraty umožňující
nekonfliktní vztahy a komunikaci
TEMATICKÉ OKRUHY
pojmenuje činnosti v každodenním životě
jednoduchým způsobem vypráví o svém
dnu a svých zájmech
vypráví o svých plánech do budoucna
učivo
 každodenní život a volný čas
 turistika a cestování
 nakupování
 jídlo a nápoje
jednoduchým způsobem vypráví o svých
stravovacích návycích
za použití jednoduchých frází si objedná
jídlo
napíše krátký písemný útvar (pohlednici,
vzkaz)
jednoduše popisuje a charakterizuje osoby
(péče o okolí)
93
15
REÁLIE
učivo
3
 základní informace o německy mluvících
zemích
(podpora multikulturní výchovy sociokulturními znalostmi, které se vztahující k německy
mluvícím zemím )
ODBORNÁ TÉMATA
informace týkající se studijního oboru
učivo
(přírodní rezervace a národní parky v ČR)
94
11
4.1.6. Anglický jazyk 2 - nepovinný
Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK II - nepovinný
Kód a název RVP:
Kód a název ŠVP:
Počet hodin týdně. 0 – 0 – 2 – 2
 naučit se jazykově zvládat potřeby každodenního života v cizí zemi a pomoci cizincům v
naší zemi
společného evropského referenčního rámce odpovídá úrovni A1 resp. A2 u dalšího cizího
jazyka
 osvojit si asi 1300 resp.1200 lexikálních jednotek za dobu studia (2 + 2 roky), z toho 15 %
obecně odborné a odborné terminologie
 vychází z RVP pro obor Lesnictví, navazuje na ANJ II volitelný (1. a 2. ročník)
1. řečové dovednosti – receptivní (poslech s porozuměním, čtení a práce s textem),
produktivní (ústní projev, písemný projev), interaktivní a mediační (ústní a písemná
komunikace)
interakce) podle Společného evropského referenčního rámce (SERR), včetně témat
ekologických
3. Strategie výuky
95
 písemné zkoušení
 samostatná práce
 hodnocení aktivity
 shrnující písemné práce - v rozsahu minimálně 1 vyučovací jednotky - shrnuje učivo za
1. Kompetence k učení
odborná témata
3. Personální a sociální kompetence
- získat znalosti, vztahující se k podmínkám, vzájemným vztahům, společenským
okolí
96
3. ročník, 2 h týdně, nepovinný (Anglický jazyk II)
učivo
20
pracovní pokyny

receptivní
řečová dovednost zraková =
výslovností
charakteru
 interakce ústní
poznamená si základní body
jednoduchého sdělení a zprostředkuje
 slovní zásoba
předání informací e-mailem nebo ústně
- osobní informace
- města, kino, hudba
- škola, schopnosti
- cestování
- prázdniny, činnosti o prázdninách
- cestování vlakem
tempa řeči
- britské peníze
- vlastnictví
- orientace ve městě
- obchody
- města
- oblečení
- móda
komentář
Zpracováno podle učebnice Horizons 2 1.- 4. lekce
97
učivo
20
- osobní a přivlastňovací zájmena
- přítomný čas průběhový
- sloveso „mít“
- vazba “there is” a ”there are”
- sloveso „moct” a „rád bych“
- minulý čas
- přítomný čas prostý a budoucnost
- otázka na předmět, otázka na podmět
stavbu
- neurčitá zájmena
- časové spojky
- zájmeno „čí“
- přivlastňovací zájmena
- rozkazovací způsob
- 2. stupeň přídavných jmen
- 3. stupeň přídavných jmen
komentář
Zpracováno podle učebnice Horizons 2, 1.- 4. lekce
učivo
20
jazykové funkce
- v restauraci
98
-
stavbu
-
žádost a povolení
vyprávění o minulé události
prázdninová brožura
audio-diář
pohled z prázdnin
rozhovor o aktivních prázdninách
informační centrum
výletní plavba lodí
rozhovor o víkendu mimo domov
ptaní se na cestu, popis cesty
výprodej
život v přírodě, ochrana životního
prostředí
popis obrázku
písemný popis činnosti
srovnávání
nakupování
článek v novinách o módě mladých
komentář
učivo
4
(-vybrané poznatky všeobecného i odborného
obor, a to v porovnání s reáliemi mateřské environmentálních zvyklostí , -informace ze
země a jazyka
sociokulturního prostředí příslušných
při komunikaci vhodně uplatňuje základní jazykových oblastí v kontextu
znalostí o České republice
- prohlídka Londýna
99
-
jazyka
nakupování ve Velké Británii
komentář
4. ročník, 2 h týdně, nepovinný (Anglický jazyk II)
učivo
20
pracovní pokyny
 receptivní řečová dovednost zraková =
výslovností

interakce
ústní
charakteru
poznamená si základní body
 slovní zásoba
jednoduchého sdělení a zprostředkuje
- záměry do budoucna, schůzky
předání informací e-mailem nebo ústně
- činnosti o volném čase
- cestování
- počasí
- vlastnosti
- sláva
- zážitky
tempa řeči
- média
zapojuje se do konverzace, pokud se
- trapné okamžiky
jedná o známé nebo zajímavé téma
- večírek
rozumí jednoduchým pokynům a
sdělením
100
-
poslední události
nábytek
komentář
Informační a komunikační tech ologie
učivo
používá jednoduché věty, dodržuje
větnou stavbu
18
- vyjádření budoucnosti pomocí
„chystat se“
- vyjádření budoucnosti pomocí
přítomného času průběhového
- spojky „když“, „než“, „poté“
- vyjádření předpokladu, předtuchy
- otázka na kvalitu a vlastnost
- příslovce míry
- předpřítomný čas
- trpné příčestí “been” a “gone”
- já také ano, já také ne
- vyjádření návrhu, rozkazu pro 1. os.
j. č. a mn. č.
komentář
101
18
učivo
jazykové funkce
obavy, projevu radosti apod.)
- domluvení si schůzky
- návrh na společnou činnost
- vyprávění příběhu, zážitku
- předpoklady a záměry
- popis charakteru
- vyprávění zážitků z cestování
- srovnání výhod a nevýhod slávy
- vyjmenování „pro“ a „proti“
- trapné situace
- popis sledu událostí
- odhad významu
- nabídky
- popis obrázku
- interview s dospívajícím o
oblíbeném typu večírku
- písemné pozvání na večírek
zapojuje se do konverzace, pokud se
jedná o známé nebo zajímavé téma
používá jednoduché věty, dodržuje
větnou stavbu
vyjadřuje se ústně i písemně ke známým
a dobře procvičeným tématům
komentář
učivo
4
(-vybrané poznatky všeobecného i
odborného charakteru k poznání země
(zemí) příslušné jazykové oblasti, její(jejich)
102
kultury (včetně umění a literatury), tradic a
společenských a environmentálních
obor, a to v porovnání s reáliemi
zvyklostí , -informace ze sociokulturního
mateřské země a jazyka
prostředí příslušných jazykových oblastí
při komunikaci vhodně uplatňuje
v kontextu znalostí o České republice
základní společenské zvyklosti a
respektuje kulturní specifika a tradice
zemí daného jazyka
komentář
103
4.1.7. Německý jazyk II - nepovinný
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK II
Počet hodin týdně: 0 – 0 – 2 – 2
2. Charakteristika předmětu
Obsahem předmětu je výuka německého jazyka na dvou úrovních, které se od sebe liší vstupní
a cílovou úrovní žáků:
Předmětu je určena hodinová dotace v závislosti na cílové úrovni: 3 + 3 + 3 + 4 hodiny týdně v
1. – 4. ročníku pro úroveň B1 a 2 + 2 hodiny týdně v 1. – 2. ročníku pro úroveň A1 a v 3. a 4.
ročníku formou nepovinného předmětu pro úroveň A2.
gramatiky. Předmět směřuje k tomu, aby žáci byli schopni dorozumět se s cizincem v běžných
situacích a hovořit s ním o jednoduchých tématech. Musí rovněž porozumět čtenému textu,
který svým obsahem odpovídá jejich jazykové úrovni, včetně textu odborného.
104
3. Strategie výuky
témat
portfolia
čtení), umět
odborná témata;
105
prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení
zájmu;
pozitivní vztah.
podmínkám;
vzdělávání;
technologií;
106
pracovat
s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných,
multikulturní výchovu sociokulturními znalostmi vztahující se ke každodennímu životu,
V rozsahu tématu „Člověk a životní prostředí“ je možno využít tematických okruhů ve smyslu
ekologické výchovy následujícím způsobem:
předcházení
práci s cizojazyčnou odbornou literaturou, odborné zahraničí exkurze a praxe.
3. ročník, 2 h týdně, nepovinný (Cizí jazyk II)
intonaci
čte nahlas plynule a foneticky správně
texty z učebnice
učivo
 slovní přízvuk,
 rytmus a intonace souvislého projevu
107
2
2
učivo
v písemném projevu
MLUVNICE
učivo
přeloží jednoduché věty z jazyka do
jazyka
vypráví o minulých událostech ve svém
životě
formuluje návrhy s použitím spojky wenn
používá způsobová slovesa v jednoduchém
vyprávění
18
 další způsobová slovesa
 minulý čas - perfektum
 minulý čas - préteritum
 zvratná slovesa
 předložky
 rozkazovací způsob
používá předložky
používá rozkazovací způsob
PRÁCE S TEXTEM
Učivo
 čtení a práce s texty z učebnic a
doplňkových materiálů
přiměřené texty
jednoduchým způsobem sdělí obsah,
hlavní myšlenky či informace vyslechnuté
nebo přečtené
108
5
učivo
8
 vyjádření prosby, lítosti, odmítnutí
 vyjádření žádosti
 podání informace
 vyjádření návrhu
jednoduchým způsobem vyjádří prosbu o
pomoc, lítost, odmítnutí
pomocí jednoduchých obratů vyjádří
žádost o dovolení
jednoduchým způsobem podává informace
o problémech
jednoduchým způsobem formuluje návrhy
TEMATICKÉ OKRUHY
učivo
 péče o tělo a zdraví
 sport
jednoduchým způsobem popisuje nemoci a  cestování a turistika
délku jejich trvání
 životopis
napíše krátký životopis
 počasí
pojmenuje části těla
jednoduchým způsobem vyjádří názor na
téma prázdniny
za pomoci jednoduchých obratů se
vyjadřuje na téma počasí
109
15
REÁLIE
prokazuje faktické znalosti o významných
osobnostech SRN současnosti a
významných historických událostech SRN
učivo
3
 významné osobnosti SRN současnosti
 významné události z historie SRN
ODBORNÁ TÉMATA
učivo
11
4. ročník, 2 h týdně, nepovinný (Cizí jazyk II)
čte nahlas, plynule a foneticky správně
texty z učebnice
učivo
 slovní přízvuk, větný rytmus, intona e
110
2
2
učivo
písemném projevu
MLUVNICE
učivo
 stupňování přídavných jmen
 budoucí čas
vyjádří představu o své budoucnosti s
použitím budoucího času
stupňuje přídavná jména v přívlastku
16
tvoří jednoduché věty s časovými spojkami
PRÁCE S TEXTEM
učivo
 čtení a práce s texty z učebnic,
doplňkových materiálů a časopisů
přiměřené texty
111
5
získá i sděluje informace
jednoduchým způsobem sdělí své pocity a
svůj názor
učivo
7
 vyjádření svých emocí
 vyjádření názoru
ve vlastním projevu aplikuje naučené
obraty
TEMATICKÉ OKRUHY
jednoduchým způsobem vyjádří názor na
téma způsob oblékání
pojmenuje části oblečení
učivo
14
 oblékání
 zaměstnání a škola
 plány do budoucna
pojmenuje běžná zaměstnání
napíše krátký písemný útvar
vypráví o svých plánech do budoucna
REÁLIE
učivo
 znalosti o německy mluvících zemích
112
3
ODBORNÁ TÉMATA
učivo
113
11
4.2. Společenskovědní vzdělávání
4.2.1. Dějepis
Název vyučovacího předmětu: DĚJEPIS
Počet hodin týdně. 2 - 0 - 0 - 0
Dějepis je v odborném školství součástí společenského vzdělávání především ve studijních
oborech, protože plní nezastupitelnou úlohu při formování osobnosti člověka, utváření jeho
hodnotové a názorové orientace, uvědomování si vlastní identity a zodpovědnosti za současný
stav.
Výuka dějepisu v odborném školství navazuje na znalosti žáků získané v základním
vzdělávání a dále je rozvíjí tak, aby žáci získali historické vědomí, aby na základě minulosti
hlouběji porozuměli své současnosti.
Učivo tvoří systémový výběr z obecných, hlavně evropských dějin a z dějin českých. Protože
byla časová dotace omezena, důraz je kladen na dějiny 19. a 20. století, neboť jsou zvlášť
důležité pro porozumění dnešku. Ze stejného důvodu (dotace) jsou vytýčena vybraná důležitá
témata. Obvyklá chronologická struktura výběru byla dodržena.
3. Strategie výuky
Výuka dějepisu má být pro žáka zajímavá a kladně povzbuzující. Má žáka aktivizovat,
zohledňovat jeho obor vzdělávání, rozvíjet komunikativní kompetence a pozitivně ovlivňovat
jeho hodnotovou orientaci.
Z každého základního hesla učitel vybírá jen určité prvky a zdůrazní jejich význam pro další
rozvoj společnosti. Tím víc tento význam vynikne.
Pozornost je v rámci možností věnována i regionálním dějinám, a to zejména v samostatných
pracích žáků i při plánování exkurzí v prvém ročníku. Metody a formy práce, které učitelé
využívají k naplnění požadavků ŠVP jsou zcela v jejich kompetenci a vyplývají z různého
pojetí výuky i ze specifických podmínek školy.
Znalosti žáků, které získají v průběhu studia, budou průběžně kontrolovány, a to ústní i
písemnou formou. Důležité pro hodnocení budou i samostatné práce žáků. Klasifikace bude v
souladu s klasifikačním řádem.
114
Zařazováním průřezových témat je možné kladně ovlivňovat hodnotovou orientaci žáků a
jejich morální postoje. Žáci by měli také chápat evropské integrační evropské procesy a jejich
problémy v minulosti i v současnosti. Chápat otevřenost historie a pluralitu názorů na
historické procesy, události a osobnosti. To je učí vést aktivně diskuzi, formulovat a
obhajovat své názory a postoje, velmi důležitý je rozvoj kritického posuzování historické
skutečnosti.
Žáci se seznámí s historickými kořeny dnešních globálních problémů, se životem v různých
historických epochách včetně života žen, dětí a minorit.
1 .Kompetence k učení
- pořizuje si poznámky
- formuluje a obhajuje v diskusích své názory a postoje
3 .Personální a sociální kompetence
- jedná v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat
k uplatňování hodnot demokracie;
 - uvědomuje si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní
a osobnostní identitu, přistupuje s aktivní tolerancí k identitě druhých;
- zajímá se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě;
- podporuje hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a má k nim vytvořen
pozitivní vztah.
B/ Přínos DEJ k aplikaci průřezových témat:
„Občan v demokratické společnosti“ - ve třídě vytvářet prostředí založené na vzájemném
respektu a spolupráci, podporovat multikulturní výchovu, získat znalosti, vztahující se
k podmínkám, vzájemným vztahům, společenským konvencím a obyčejům v různých
zemích
115
„Člověk a životní prostředí“ - využít zejména: ekologie – environmentální ochrana,
alternativní zdroje energie, člověk a jeho vliv na okolí v průběhu staletí, zvl. od počátku
průmyslové revoluce až po současnost
„Informační a komunikační technologie“ - vyhledávání informací, zpracování prezentace
POZNÁVÁNÍ DĚJIN
učivo
2
objasní smysl poznávání dějin a variabilitu  Význam poznávání dějin, variabilita
výkladů dějin; umění jako specifická
jejich výkladů
výpověď o skutečnosti, aktivní poznávání
různých druhů umění
STAROVĚK
uvede příklady kulturního přínosu
starověkých civilizací, judaismu a
křesťanství
učivo
6
 Pravěk, počátky lidstva
 Starověké civilizace a antika
STŘEDOVĚK A RANÝ NOVOVĚK
popíše základní – revoluční změny ve
středověku a raném novověku
zařadí typická díla jednotlivých
učivo
 Středověk (9. – 15.stol.)
 Raný novověk: (16.-18. stol.)
116
10
NOVOVĚK- 19. STOL.
učivo
na příkladu významných občanských
revolucí vysvětlí boj za občanská i národní
práva a vznik občanské společnosti
objasní vznik novodobého českého národa
a jeho úsilí o emancipaci
popíše česko-německé vztahy a postavení
Židů a Romů ve společnosti 18. a 19. stol
charakterizuje proces modernizace
společnosti
popíše evropskou koloniální expanzi
vysvětlí rozdělení světa v důsledku
koloniální expanze a rozpory mezi
velmocemi
25
Novověk – 19. století
 velké občanské revoluce – americká a
francouzská, revoluce 1848–49 v Evropě a
v českých zemích
 společnost a národy – národní hnutí v
Evropě a v českých zemích, českoněmecké
vztahy, postavení minorit; dualismus v
habsburské monarchii, vznik národního
státu v Německu
 modernizace společnosti – technická,
průmyslová, komunikační revoluce,
urbanizace, demografický vývoj; evropská
koloniální expanze
 modernizovaná společnost a jedinec –
sociální struktura společnosti, postavení
žen, sociální zákonodárství, vzdělání
NOVOVĚK- 20. STOL. A POČÁTEK 21. STOL
popíše První světovou válku a objasní
významné změny ve světě po válce
charakterizuje první Československou
republiku a srovná její demokracii se
situací za tzv. druhé republiky (1938–39),
objasní vývoj česko-německých vztahů
vysvětlí projevy a důsledky velké
hospodářské krize
popíše mezinárodní vztahy v době mezi
první a druhou světovou válkou,
učivo
25
Novověk – 20. století
 vztahy mezi velmocemi – pokus o revizi
rozdělení světa první světovou válkou,
české země za světové války, první odboj,
poválečné uspořádání Evropy a světa, vývoj
v Rusku
 demokracie a diktatura – Československo v
meziválečném období; autoritativní a
totalitní režimy, nacismus v Německu a
komunismus v Rusku a SSSR; velká
hospodářská krize; mezinárodní vztahy ve
117
20. a 30. letech, růst napětí a cesta k válce;
 Druhá světová válka, Československo za
války, druhý čs. odboj, válečné zločiny
včetně holocaustu, důsledky války
 svět v blocích – poválečné uspořádání v
Evropě a ve světě, poválečné
 Československo; studená válka;
komunistická diktatura v Československu a
její vývoj; demokratický svět, USA –
světová supervelmoc; sovětský blok, SSSR
– soupeřící supervelmoc; třetí svět a
dekolonizace; konec bipolarity VýchodZápad;
 nové výzvy a problémy nastupujícího
století
objasní,jak došlo k dočasné likvidaci ČSR
objasní cíle válčících stran ve druhé
světové válce, její totální charakter a její
výsledky, popíše válečné zločiny včetně
holocaustu
objasní uspořádání světa po druhé světové
válce a důsledky pro Československo
charakterizuje fašismus a nacismus;
srovná nacistický a komunistický
totalitarismus
popíše projevy a důsledky studené války
charakterizuje komunistický režim v ČSR
v jeho vývoji a v souvislostech se změnami
v celém komunistickém bloku
popíše vývoj ve vyspělých demokraciích a
vývoj evropské integrace
vysvětlí rozpad sovětského bloku
uvede příklady úspěchů vědy a techniky ve
20. století
popíše rozčlenění soudobého světa na
civilizační sféry a civilizace, charakterizuje
základní světová náboženství
vysvětlí, s jakými konflikty a problémy se
potýká soudobý svět, jak jsou řešeny,
debatuje o jejich možných perspektivách
objasní postavení České republiky v
Evropě a v soudobém světě
uvede příklady projevů globalizace a
debatuje o jejích důsledcích
charakterizuje současný český politický
systém, objasní funkci politických stran a
svobodných voleb
118
4.2.2. Občanská nauka
Název vyučovacího předmětu: OBČANSKÁ NAUKA
Kód a název RVP:
Kód a název ŠVP:
Občanská nauka připravuje žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti.
Směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků tak, aby byli slušnými lidmi jak
ve vlastním, tak i ve veřejném zájmu. Posiluje jejich osobnost, učí je kriticky myslet, nenechat
se manipulovat a rozumět světu, v němž žijí. Občanská nauka navazuje na základní
vzdělávání prohloubením a doplněním znalostí a dovedností na vyšší středoškolské úrovni.
Úzce navazuje na výuku dějepisu, protože ta umožňuje poznávání historických kořenů
současných problémů.
Podle požadavků RVP i podle požadavků Katalogu společné části maturitní zkoušky č..j.
3244/2008 - 2/CERMAT byly stanoveny tyto tematické okruhy:
a) Člověk jako jedinec – tzn. charakteristika osobnostního a sociálního rozvoje, znalost
základní odborné terminologie a zařazení psychologie v rámci sociálních věd i její význam
pro život.
b) Člověk a stát – tzn. základy politologie a praktické dovednosti občanské gramotnosti Důraz
je kladen na pochopení principu fungování demokratické společnosti. V tomto tématu je
zařazována exkurze do parlamentu a senátu ČR.
c) Člověk a společnost – požaduje od žáků porozumění sociologickým datům a tabulkám,
znalost základních sociologických výzkumných metod, ovládání základních sociologických
termínů.
d) Člověk v mezinárodním prostředí – požaduje základní orientaci v mezinárodních
institucích, kterých je Česká republika členem. Cílem je také porozumění odpovědnosti
člověka za lokální činnosti a jejich globální důsledky.
e) Člověk a svět – dovršuje znalosti všeobecných a abstraktních poznatků základů filozofie a
filozofických otázek pro život jedince i lidské společnosti. Formuluje hlavní filozofické
problémy hlavně v dějinách lidského myšlení, ale i z úhlu potřeb současné společnosti.
Další požadovaná témata – Člověk a ekonomika a Člověk a právo byla přesunuta do
specializovaných předmětů.
3. Strategie výuky
Výuka občanské nauky má být pro žáky zajímavá a stimulující. Ve výuce se žáci učí řešit
otázky praktické osobního a občanského života. Kromě výuky ve třídě se zařazuje exkurzní a
projektové vyučování.
Metody a formy práce budou vyplývat jednak z různého pojetí výuky u jednotlivých učitelů,
ale i z podmínek školy i studijních předpokladů žáků v daném oboru. Bude využito hlavně
aktivizujících vyučovacích metod a vhodného projektového vyučování ve spolupráci s jinými
všeobecně vzdělávacími předměty.
119
Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáků se získávají během celého klasifikačního období
ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy, kontrolními prověrkami znalostí a dovedností a
sledováním práce žáků v jednotlivých vyučovacích jednotkách. Zvláště se hodnotí hloubka
porozumění společenským otázkám, schopnost kritického myšlení a diskutování o
společenskovědní a etické problematice. Hodnocení a klasifikace je v souladu s klasifikačním
řádem.
Předmět rozvíjí téměř všechny klíčové kompetence žáků s výjimkou kompetencí
matematických. S ohledem na povahu občanské výchovy pochopitelně bude hlavní důraz
kladen na:
a) kompetence k učení - absolventi by měli:
ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky.
b) kompetence k řešení problémů - absolventi by měli:
splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve.
c) komunikativní kompetence - absolventi by měli:
vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování.
d) personální a sociální kompetence - absolventi by měli:
mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si
vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí;
pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností.
e) občanské kompetence a kulturní povědomí – absolventi by měli:
zájmu;
120
hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a
pozitivní vztah.
uznávat tradice a
f) kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám - absolventi by měli:
vzdělávání;
a své profesní cíle;
znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků.
g) matematické kompetence - absolventi by měli:
efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných
situacích.
h) kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií
a pracovat s informacemi - absolventi by měli:
technologií;
pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením;
učit se používat nové aplikace;
komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline
komunikace;
získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet;
Z průřezových témat rozvíjí občanská nauka úplně všechna, obzvláštní důraz bude kladen na
téma Občan v demokratické společnosti a Informační a komunikační technologie.
121
ČLOVĚK JAKO JEDINEC, ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI
objasní význam solidarity a dobrých
vztahů v komunitě
popíše sociální nerovnost a chudobu ve
vyspělých demokraciích, uvede postupy,
jimiž lze do jisté míry řešit sociální
vysvětlí význam péče o kulturní hodnoty,
význam vědy a umění
charakterizuje současnou českou
společnost, její etnické a sociální složení
objasní postavení církví a věřících v ČR;
vysvětlí, čím jsou nebezpečné některé
náboženské sekty a náboženský
fundamentalismus
posoudí, kdy je v praktickém životě
rovnost pohlaví porušována
debatuje o pozitivech i problémech
multikulturního soužití, objasní příčiny
migrace lidí
učivo
34
 společnost, společnost tradiční a moderní,
pozdně moderní společnost
 hmotná kultura, duchovní kultura
 současná česká společnost, společenské
vrstvy, elity a jejich úloha
 sociální nerovnost a chudoba v současné
společnosti
 majetek a jeho nabývání, rozhodování o
finančních záležitostech jedince a rodiny,
rozpočtu domácnosti, zodpovědné
hospodaření
 řešení krizových finančních situací, sociální
zajištění občanů
 rasy, etnika, národy a národnosti; majorita
a minority ve společnosti, multikulturní
soužití; migrace, migranti, azylanti
 postavení mužů a žen, genderové problémy
 víra a ateizmus, náboženství a církve,
náboženská hnutí, sekty, náboženský
fundamentalizmus
ČLOVĚK JAKO OBČAN
charakterizuje demokracii a objasní, jak
funguje a jaké má problémy (korupce,
kriminalita,…)
objasní význam práv a svobod, které jsou
zakotveny v českých zákonech, a popíše
způsoby, jak lze ohrožená lidská práva
obhajovat
dovede kriticky přistupovat k mediálním
učivo
33
 základní hodnoty a principy demokracie
 lidská práva, jejich obhajování, veřejný
ochránce práv, práva dětí
 svobodný přístup k informacím, masová
média a jejich funkce, kritický přístup k
médiím, maximální využití potencionálu
médií
 stát, státy na počátku 21. století, český stát,
státní občanství v ČR
122
obsahům a pozitivně využívat nabídky
masových médií
charakterizuje současný český politický
systém, objasní funkci politických stran a
svobodných voleb
uvede příklady funkcí obecní a krajské
samosprávy
vysvětlí, jaké projevy je možné nazvat
politickým radikalizmem, nebo politickým
extremizmem
vysvětlí, proč je nepřijatelné propagovat
hnutí omezující práva a svobody jiných lidí
 česká ústava, politický systém v ČR,
struktura veřejné správy, obecní a krajská
samospráva
 politika, politické ideologie
 politické strany, volební systémy a volby
 politický radikalizmus a extremizmus,
současná česká extremistická scéna a její
symbolika, mládež a extremizmus
 teror, terorizmus
 občanská participace, občanská společnost
 občanské ctnosti potřebné pro demokracii a
multikulturní soužit
uvede příklady občanské aktivity ve svém
regionu, vysvětlí, co se rozumí občanskou
společností; debatuje o vlastnostech, které
by měl mít občan demokratického státu
právní ochrana – rozliší hlavní náplně
vybraných právnických profesí (soudce,
veřejný ochránce práv – ombudsman,
státní zástupce, advokát, notář, exekutor)
vysvětlí význam a postavení Ústavního
soudu
charakterizuje strukturu systému
obecných soudů včetně role Nejvyššího
správního soudu
ČLOVĚK V MEZINÁRODNÍM PROSTŘEDÍ
charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí
její politiku
popíše funkci a činnost OSN a NATO
vysvětlí zapojení ČR do mezinárodních
struktur a podíl ČR na jejich aktivitách
učivo
32
 rozmanitost soudobého světa: civilizační
sféry a kultury; nejvýznamnější světová
náboženství; velmoci, vyspělé státy,
rozvojové země a jejich problémy; konflikty
v soudobém světě
 integrace a dezintegrace
 Česká republika a svět: NATO, OSN;
123
zapojení ČR do mezinárodních struktur;
bezpečnost na počátku 21. století, konflikty
v soudobém světě; globální problémy,
globalizace
civilizační sféry a civilizace, charakterizuje
vysvětlí, s jakými konflikty a problémy se
ČLOVĚK A SVĚT (PRAKTICKÁ FILOZOFIE)
vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie,
filozofická etika
dovede používat vybraný pojmový aparát,
který byl součástí učiva
dovede pracovat s jemu obsahově a
formálně dostupnými texty
debatuje o praktických filozofických a
etických otázkách (ze života kolem sebe, z
kauz známých z médií, z krásné literatury
a jiných druhů umění)
učivo
30
 co řeší filozofie a filozofická etika
 význam filozofie a etiky v životě člověka,
jejich smysl pro řešení životních situací
 etika a její předmět, základní pojmy etiky;
morálka, mravní hodnoty a normy, mravní
rozhodování a odpovědnost
 životní postoje a hodnotová orientace,
člověk mezi touhou po vlastním štěstí a
angažováním se pro obecné dobro a pro
pomoc jiným lidem
vysvětlí, proč jsou lidé za své názory,
postoje a jednání odpovědni jiným lidem
124
4.2.3. Právní normy
Název vyučovacího předmětu: PRÁVNÍ NORMY
Kód a název RVP:
Kód a název ŠVP:
Předmět právo tvoří spolu s předměty ekonomika, občanská nauka psychologie práce povinný
ekonomicko-právní základ odborného vzdělání. Jde o předmět, který rozvíjí a doplňuje
znalosti získané ve společenskovědních a odborných ekonomických předmětech.
Předmět přispívá k rozvoji odborných kompetencí, aby absolventi zejména chápali nutnost
vzdělávání, sebevzdělávání a celoživotního učení pro rozvoj své úspěšné kariéry, uměli
prakticky aplikovat poznatky z práva při řešení osobních a profesních problémů, pracovali se
zdroji právních informací, samostatně je vyhledávali, správně je interpretovali a využívali,
sledovali průběžně aktuální dění, především legislativní proces, dodržovali příslušné právní
předpisy, včetně předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární
ochrany a uměli uplatňovat oprávněné nároky v případě pracovního úrazu.
Učivo je rozděleno do 3 výukových bloků ve druhém ročníku. Jedná se o tyto výukové bloky:
- Základní právní pojmy
- Obecná část
- Speciální část
V rámci těchto výukových bloků je výuka rozdělena do 7 nosných témat. Jedná se o tyto
klíčové témata:
1. Občan v demokratické společnosti (základy práva, Ústavní právo)
2. Obchodní právo
3. Občanské právo
4. Správní právo
5. Trestní právo
6. Pracovní právo
7. Legislativa lesního hospodářství a ochrany přírody
Předmět poskytuje přehled o systému práva a právním řádu ČR, utváří právní vědomí na
potřebné úrovni a vede žáky k dodržování právních norem. Žáci se učí orientovat v
základních pramenech práva. Obsahem učiva jsou základy právních vědomostí potřebné pro
orientaci v právních normách a právním systému České republiky a pro aplikaci na typické
situace.
Předmět taktéž přispívá k základní orientaci v právních normách, které se týkají lesního
hospodářství.
3. Strategie výuky
Předmět je zařazen v učebním plánu do druhého ročníku.
Základní metoda výkladu je doplněna o individuální práci na počítači, kde žáci vyhledávají
příslušné právní normy, pracují s textem právního předpisu a vyhledávají konkrétní
125
ustanovení. Další informace žáci získávají pomocí internetu individuálně nebo ve skupinách,
jedná se především o činnost státních orgánů, informace z obchodního a živnostenského
rejstříku, obchodního věstníku.
Žáci pracují s autentickými formuláři týkajícími se založení a vzniku podnikatelského
subjektu. Vypracovávají písemnosti podané individuálně zaměstnancem i zaměstnavatelem v
oblasti pracovního práva, např. pracovní smlouvu, výpověď, dohodu o ukončení pracovního
poměru. Dále vyhotovují písemnosti z oblasti obchodních závazkových vztahů, především
kupní smlouvu a smlouvu o dílo. Žáci pracují s denním a odborným tiskem, ze kterého
zpracovávají formou referátů aktuální informace z oblasti práva.
Základem pro hodnocení je průběžné ústní zkoušení ze znalostí jednotlivých klíčových témat.
Při ústním zkoušení je kladen důraz na souvislost projevu a jeho věcnou správnost a na
uplatňování praktických příkladů v právní oblasti včetně dovedností intelektových.
Po zvládnutí tematického celku nebo jeho části jsou zadávány písemné práce. U písemného
projevu je kladen důraz na věcnou správnost, přesnost, přehlednost a pečlivost vyhotovení.
Důležitou součástí hodnocení je individuální a skupinová práce žáků včetně samostatného
vyhotovení protokolu. Při hodnocení protokolů je kladen důraz na samostatnost vypracování,
logickou a souvislou strukturu projevu a jeho obsahovou a věcnou správnost. Nesplnění
těchto podmínek je vždy hodnoceno známkou „nedostatečný“. Vypracování všech
předepsaných protokolů je podmínkou připuštění k maturitní zkoušce a zároveň i jejich
prezentace u maturitní zkoušky. Při celkovém hodnocení je zohledňována práce žáka v hodině
a jeho zájem o danou problematiku.
Předmět právní normy přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí:
čtení), umět
svého učení od jiných lidí;
znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání.
126
zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů
jiných lidí
adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a
možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické
záležitosti, být finančně gramotní;
zájmu;
osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých.
podmínkám;
znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků;
technologií;
získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet.
Předmět právní normy přispívá k rozvoji těchto odborných kompetencí:
a) Vykonávat a organizovat odborné činnosti při pěstování a ochraně lesa, těžbě a dopravě
dříví z lesních porostů a v myslivosti, tzn. aby absolventi:
zajišťovali trvale udržitelné hospodaření v lesích podle daných přírodních podmínek;
b) Vykonávat ekonomické činnosti a podnikatelské aktivity, tzn. aby absolventi:
orientovali se v souvisejících právních předpisech;
c) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi:
dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení
jakosti zavedeným na pracovišti jako běžnou součást pracovní a technologické
kázně;
127
jakosti zavedeným na pracovišti;
pozitivně sebe, zaměstnavatele a lesnický stav.
reprezentovali
d) Jednat v souladu se strategií trvale udržitelného hospodaření, vykonávat a organizovat
činnosti související s ochranou přírody, životního prostředí a krajiny, tzn. aby absolventi:
zabezpečovali hospodaření ve svěřeném lesním celku nebo úseku výroby nebo
komplexní činnost podnikatelského subjektu v souladu s principy trvale udržitelného
hospodaření v lesích, bilancovali a hodnotili výsledky dosažené ve stavu lesa
a zajišťovali racionální kompromis mezi zájmy myslivosti a lesního hospodářství;
e) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:
znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a požární prevence;
V právních normách se realizuje stěžejní část průřezového tématu Člověk a svět práce. Při
výuce jsou žáci vedeni k tomu, aby si průběžně uvědomovali význam učiva (např. učiva o
právních aspektech pracovního poměru, soukromého podnikání atd.) pro jejich úspěšné
rozhodování o dalším vzdělávání a kariéře.
Předmět právo rozvíjí znalosti a dovednosti žáků, které jsou potřebné pro odpovědné
občanské rozhodování a jednání. Žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali využívat nabyté
právní znalosti a dovednosti k argumentaci v diskusích o problémech běžného občanského
života.
V průběhu celé výuky se žák směřuje zejména k pěstování sebeodpovědnosti, hledání
kompromisů mezi osobní svobodou a společenskou odpovědností a k budování odpovědnosti
k majetku a jiným materiálním hodnotám.
ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY
učivo
4
1.ZÁKLADY PRÁVA:
vysvětlí pojem právo, právní stát, uvede
příklady právní ochrany a právních vztahů  základní právní pojmy (právo a stát, pojetí
práva, systém práva, právní řád ČR)
popíše soustavu soudů v ČR a činnost
2. PRÁVNÍ NORMY:
policie, soudů, advokacie a notářství
 druhy, platnost, účinnost, působnost,
publikace a forma právních předpisů
vysvětlí, kdy je člověk způsobilý k právním
3.
PRÁVNÍ VZTAHY:
úkonům a má trestní odpovědnost
 právní skutečnost, realizace a aplikace
práva, fyzické a právnické osoby
128
OBECNÁ ČÁST PRÁVNÍCH NOREM
učivo
16
1.ÚSTAVNÍ PRÁVO:
 Ústava ČR
 Listina základních práv a svobod
2. OBČANSKÉ PRÁVO:
 pojem, prameny, právní pojetí věcí
dovede hájit své spotřebitelské zájmy,
 majetek, přehled věcných práv, vlastnické a
např. podáním reklamace
závazkové právo
orientuje se v základních pracovně
 druhy pojmenovaných smluv a jejich
právních vztazích
náležitosti
3.
OBCHODNÍ PRÁVO:
dovede popsat a aplikovat základní práva a
 pojem, prameny
povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele
 podnikání právnických osob, obchodní
popíše základní podmínky pro podnikání
společnosti, obchodní rejstřík, obchodní
fyzických a právnických osob
závazkové vztahy

obchodně
právní pojmenované smlouvy a
popíše práva a povinnosti mezi dětmi a
jejich náležitosti
rodiči, mezi manželi; popíše, kde může o
4.ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO:
této oblasti hledat informace nebo získat
 pojem, prameny
pomoc při řešení svých problémů
 podnikání fyzických osob, druhy živností,
podmínky provozování živností,
živnostenský rejstřík, živnostenský úřad
5.PRACOVNÍ PRÁVO:
 pojem, prameny
 pracovní poměr, zásady vyplývající z
pracovně právních vztahů
6. RODINNÉ PRÁVO:
 pojem, prameny
 manželství, rodina, rodičovská
zodpovědnost, vyživovací povinnosti,
náhradní výchova a sociálně právní
ochrana dětí
7. TRESTNÍ PRÁVO:
 pojem, prameny
 trestní právo hmotné a procesní, trestné
činy, trestní odpovědnost, trestní oznámení
trestní řízení, tresty
popíše, jaké závazky vyplývají z běžných
smluv, a na příkladu ukáže možné
důsledky vyplývající z neznalosti smlouvy
včetně jejich všeobecných podmínek
129
SPECIÁLNÍ ČÁST PRÁVNÍCH NOREM
učivo
13
1.SPRÁVNÍ PRÁVO:
 pojem, prameny
dovede aplikovat příslušné právní normy v  obec - hospodaření, působnost, orgány obce
lesnickém provozu
 kraj - hospodaření, působnost, orgány kraje
2. POZEMKOVÉ PRÁVO
orientuje se v právních předpisech ČR a
3. LESNÍ ZÁKON A SOUVISEJÍCÍ
EU souvisejících s péčí o lesní porosty a
PRÁVNÍ PŘEDPISY
správně je aplikuje
4. VODNÍ ZÁKON A SOUVISEJÍCÍ
PRÁVNÍ PŘEDPISY
5. ZÁKON A ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ A
SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY
orientuje se v základním správním řádu
130
4.2.4. Psychologie práce
Název vyučovacího předmětu: PSYCHOLOGIE PRÁCE
Počet hodin týdně: 0 - 0 - 0 - 1
Předmět psychologie práce seznamuje žáky se základními pojmy psychologie osobnosti,
vývojové psychologie a sociální psychologie. Seznamuje také se zásadami týmové práce,
teorii interakce, komunikace a jednání s lidmi.
1. Obecný cíl vyučovacího předmětu
Předmět učí žáky uvědomovat si a prožívat vlastní identitu, i se zřetelem na profesní
zaměření, ctít identitu druhých. Rozvíjí sociálně komunikativní kompetence. Vede k osvojení
zásad týmové práce, hlavně v oblasti psychologických aspektů vedení a řízení. Upevňuje
zásady duševní hygieny, seznamuje s moderními a efektivními systémy učení, normami
společenského chování.
Předmět vychází ze vzdělávací oblasti RVP společenskovědní vzdělávání a navazuje na
předmět občanská nauka. Reaguje také na požadavky provozu na profil absolventa. Učivo se
skládá z psychologie osobnosti, sociální psychologie, psychologie práce.
3.Strategie výuky
Ve výuce je kladen důraz na přípravu jedince pro praktický život. Proto jsou často využívány
modelové situace a praktické řešení psycho testů. Zvláštní význam je přikládán nácvikům
přijímacích pohovorů, řízení porad a pracovních procesů. K tomu jsou využívány i praktická
cvičení z odborných předmětů a řízená odborná praxe.
Charakter předmětu vyžaduje hlavně hodnocení aktivního přístupu a kreativity žáka.
Psychologie práce je součástí společenskovědní složky kurikula. Prolínají jím všechna
průřezová témata.
Předmět rozvíjí následující klíčové kompetence:
131
své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a
formulovat
zájmu;
pozitivní vztah.
vzdělávání;
g) Matematické kompetence - absolventi by měli:
situacích.
technologií;
132
pracovat s běžným základním a aplikačním programovým
komunikovat elektronickou poštou a využívat další
vybavením;
prostředky online a offline
komunikace;
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
popíše složky psychiky, základní druhy
temperamentu
analyzuje význam IQ a EQ
učivo
6
 složky psychiky
 temperament, postoje, charakter
 poruchy osobnosti
uvede příklady poruch osobnosti
objasní význam duševní hygieny
SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE


vysvětlí pracovní kvalifikace a kompetence 


popíše strukturu pracovní skupiny
133
učivo
sociální skupiny a její struktury
pracovní skupiny, role vedoucího
struktura pracovní skupiny
interpersonální vztahy na pracovišti
pracovní způsobilosti, kvalifikace,
kompetence
15
KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI
analyzuje komunikaci verbální a
nonverbální
objasní základní pravidla jednání s lidmi
debatuje o modelových situacích
asertivního jednání
analyzuje systémy přijímacího řízení







134
učivo
komunikační činitelé
komunikace verbální a neverbální
modelové situace vyjednávání - asertivita
jednání s obchodním partnerem
efektivní vedení porady
strategie přijímacího pohovoru
základní pravidla společenského chování
9
4.2.5. Seminář společenských věd - nepovinný
Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ SPOLEČENSKÝCH VĚD
Seminář společenských věd prohlubuje kompetence žáků na aktivní a odpovědný život v
demokratické společnosti. Je určen pro žáky, kteří si vybrali jako obor státní maturitní
zkoušky občanský a společenský základ, ať už v základní nebo vyšší úrovni obtížnosti.
Opakuje a prohlubuje poznatky z dřívějších ročníků studia a rozšiřuje informace pro potřeby
vyššího stupně obtížnosti.Směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků.
Posiluje jejich osobnost, učí je kriticky myslet, nenechat se manipulovat a rozumět světu, v
němž žijí. Úzce navazuje na výuku dějepisu, protože ta umožňuje poznávání historických
kořenů současných problémů.
Podle požadavků RVP i podle požadavků Katalogu společné části maturitní zkoušky č..j.
3244/2008-2/CERMAT a hlavně 3245/2008-2/CERMAT byly stanoveny tyto tematické
okruhy:
a) člověk jako jedinec – tzn. charakteristika osobnostního a sociálního rozvoje, znalost
základní odborné terminologie a zařazení psychologie v rámci sociálních věd i její význam pro
život.
b) člověk a stát – tzn. základy politologie a praktické dovednosti občanské gramotnosti Důraz
je kladen na pochopení principu fungování demokratické společnosti. V tomto tématu je
zařazována exkurze do parlamentu a senátu ČR.
c) člověk a společnost – požaduje od žáků porozumění sociologickým datům a tabulkám,
znalost základních sociologických výzkumných metod, ovládání základních sociologických
termínů.
d) člověk v mezinárodním prostředí – požaduje základní orientaci v mezinárodních institucích,
kterých je Česká republika členem. Cílem je také porozumění odpovědnosti člověka za lokální
činnosti a jejich globální důsledky.
e) člověk a svět – dovršuje znalosti všeobecných a abstraktních poznatků základů filozofie a
filozofických otázek pro život jedince i lidské společnosti. Formuluje hlavní filozofické
problémy hlavně v dějinách lidského myšlení, ale i z úhlu potřeb současné společnosti.
f) člověk a ekonomika – základní ekonomické otázky současného života
g) člověk a právo – požaduje základní orientaci v systému právní vědy včetně kontextu
evropského práva
3. Strategie výuky
Výuka semináře společenských věd má být pro žáky zajímavá a stimulující. Ve výuce se žáci
učí řešit hlavně získávání nových, prohlubujících informací pomocí všech dostupných
mediálních prostředků. Kromě výuky ve třídě se zařazuje exkurzní a projektové vyučování.
135
Zvláštní důraz bude kladen na prověřování získávaných informací buď vypracováním projektů
nebo testovými úlohami.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáků se získávají během celého klasifikačního období
ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy, kontrolními prověrkami znalostí a dovedností a
sledováním práce žáků v jednotlivých vyučovacích jednotkách. Zvláště se hodnotí hloubka
porozumění společenským otázkám, schopnost kritického myšlení a diskutování o
společenskovědní a etické problematice. Hodnocení a klasifikace je v souladu s klasifikačním
řádem.
Předmět rozvíjí téměř všechny klíčové kompetence žáků s výjimkou kompetencí
matematických. S ohledem na povahu semináře společenských věd pochopitelně bude hlavní
důraz kladen na:
a) kompetence k učení - absolventi by měli:
b) kompetence k řešení problémů - absolventi by měli:
c) komunikativní kompetence - absolventi by měli:
d) personální a sociální kompetence - absolventi by měli:
e) občanské kompetence a kulturní povědomí – absolventi by měli:
zájmu;
136
hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a
pozitivní vztah.
uznávat tradice a
f) kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám - absolventi by měli:
vzdělávání;
g) matematické kompetence - absolventi by měli:
situacích.
h) kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií
- absolventi by měli:
technologií;
komunikace;
získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet;
Z průřezových témat rozvíjí seminář společenských věd úplně všechna, obzvláštní důraz bude
kladen na téma Občan v demokratické společnosti a Informační a komunikační technologie.
137
4. ročník, 1 h týdně, nepovinný
ČLOVĚK JAKO JEDINEC, ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI
učivo
8
 společnost, společnost tradiční a moderní,
pozdně moderní společnost
 hmotná kultura, duchovní kultura
 současná česká společnost, společenské
vrstvy, elity a jejich úloha
 sociální nerovnost a chudoba v současné
společnosti
 majetek a jeho nabývání, rozhodování o
finančních záležitostech jedince a rodiny,
rozpočtu domácnosti, zodpovědné
hospodaření
 řešení krizových finančních situací,
sociální
zajištění občanů
 rasy, etnika, národy a národnosti; majorita
a minority ve společnosti, multikulturní
soužití; migrace, migranti, azylanti
 postavení mužů a žen, genderové
problémy
 víra a ateismus, náboženství a církve,
náboženská hnutí, sekty, náboženský
fundamentalismus
charakterizuje činitele psychického
vývoje lidského jedince
porozumí pojmu socializace a jeho
významu pro život lidského jedince
popíše sociální nerovnost a chudobu ve
vyspělých demokraciích, uvede postupy,
jimiž lze do jisté míry řešit sociální
problémy
vysvětlí význam péče o kulturní hodnoty,
význam vědy a umění
charakterizuje současnou českou
společnost, její etnické a sociální složení
objasní postavení církví a věřících v ČR;
vysvětlí, čím jsou nebezpečné některé
náboženské sekty a náboženský
fundamentalizmus
posoudí, kdy je v praktickém životě
rovnost pohlaví porušována
debatuje o pozitivech i problémech
multikulturního soužití, objasní příčiny
migrace lidí
tržní ekonomika
podnikání, peníze a osobní finance
národní hospodářství a úloha státu v tržní
ekonomice
rozliší skupiny a agregátní celky
rozumí problematice davů a kolektivního
jednání
určí specifika sociálních hnutí
sociální struktura a osy stratifikace
sociologie a sociologický průzkum,
vyhodnocování jednoduchých statistik
právo jako systém
vývoj evropského práva a práva EU
právo v praxi,
138
občanské, rodinné, pracovní, trestní,
právo
ČLOVĚK JAKO OBČAN
učivo
7
 základní hodnoty a principy demokracie
 lidská práva, jejich obhajování, veřejný
ochránce práv, práva dětí
 svobodný přístup k informacím, masová
objasní význam práv a svobod, které jsou
média a jejich funkce, kritický přístup k
zakotveny v českých zákonech, a popíše
médiím, maximální využití potencionálu
způsoby, jak lze ohrožená lidská práva
médií
obhajovat
 stát, státy na počátku 21. století, český stát,
státního občanství v ČR
vysvětlí, jaké projevy je možné nazvat
politickým radikalismem, nebo politickým  česká ústava, politický systém v ČR,
extremismem
struktura veřejné správy, obecní a krajská
samospráva
vysvětlí, proč je nepřijatelné propagovat
 politika, politické ideologie
hnutí omezující práva a svobody jiných
 politické strany, volební systémy a volby
lidí
 politický radikalismus a extremismus,
uvede příklady občanské aktivity ve svém
současná česká extremistická scéna a její
regionu, vysvětlí, co se rozumí občanskou
symbolika, mládež a extremismus
společností; debatuje o vlastnostech, které  teror, terorismus
by měl mít občan demokratického státu
 občanská participace, občanská společnost
 občanské ctnosti potřebné pro demokracii
a multikulturní soužití
charakterizuje demokracii a objasní, jak
funguje a jaké má problémy (korupce,
kriminalita,…)
ČLOVĚK V MEZINÁRODNÍM PROSTŘEDÍ
učivo
 rozmanitost soudobého světa: civilizační
civilizační sféry a civilizace, charakterizuje sféry a kultury; nejvýznamnější světová
náboženství; velmoci, vyspělé státy,
rozvojové země a jejich problémy;
vysvětlí, s jakými konflikty a problémy se konflikty
v soudobém světě
 integrace a dezintegrace
 Česká republika a svět: NATO, OSN;
139
8
zapojení ČR do mezinárodních struktur;
bezpečnost na počátku 21. století, konflikty
v soudobém světě; globální problémy,
globalizace
charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí
její politiku
popíše funkci a činnost OSN a NATO
vysvětlí zapojení ČR do mezinárodních
struktur a podíl ČR na jejich aktivitách
ČLOVĚK A SVĚT (PRAKTICKÁ FILOZOFIE)
učivo
7
 co řeší filozofie a filozofická etika
 význam filozofie a etiky v životě člověka,
jejich smysl pro řešení životních situací
dovede používat vybraný pojmový aparát,  etika a její předmět, základní pojmy etiky;
který byl součástí učiva
morálka, mravní hodnoty a normy, mravní
rozhodování a odpovědnost
dovede pracovat s jemu obsahově a
 životní postoje a hodnotová orientace,
formálně dostupnými texty
člověk mezi touhou po vlastním štěstí a
debatuje o praktických filozofických a
angažováním se pro obecné dobro a pro
etických otázkách (ze života kolem sebe, z
pomoc jiným lidem
kauz známých z médií, z krásné literatury
a jiných druhů umění)
vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie,
filozofická etika
vysvětlí, proč jsou lidé za své názory,
postoje a jednání odpovědni jiným lidem
140
4.3. Přírodovědné vzdělávání
4.3.1. Biologie
Název vyučovacího předmětu: BIOLOGIE
Předmět Biologie a jeho výuka je koncipována tak, aby žáky vedla k hlubšímu a
komplexnějšímu pochopení vztahů v přírodě. Důraz je kladen nejen na poznávání základních
přírodovědných poznatků, ale také na jejich uplatnění v praktickém životě. Na základě výuky
Biologie si tak žák utváří kladný vztah k vlastnímu životu i životu ostatních a také k
životnímu prostředí, které jej bezprostředně obklopuje.
Hlavním cílem výuky Biologie je vytvořit u žáků pozitivní postoj k přírodě a přírodním
vědám, dále pak naučit žáky využívat znalosti a dovednosti z přírodních věd v osobním i
profesním životě, a rozvíjet obecnější dovednosti žáků, jako např. řešení problémů, práce s
informacemi, využití ICT, práce v týmu, umění diskuse, umění správné argumentace, na
věcně biologickém podkladu.
Předmět Biologie vychází z oboru vzdělávání Biologické a ekologické vzdělávání dle RVP.
Učivo předmětu se zaměřuje na ty tematické celky, které jsou důležité pro každého občana
ČR. Těmito tematickými celky jsou: Obecná biologie, Genetika, Ekologie a Člověk a životní
prostředí. V rámci výuky Biologie je tak žákům umožněno získat poměrně obsáhlý a ucelený
přehled o životě na Zemi.
Směřování výuky v oblasti cílů, postojů, hodnot a preferencí
Biologické vzdělání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů,
preferencí a hodnot:
• pozitivní postoj k životu, přírodě, životnímu prostředí na Zemi
• dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti
• uvědomění si vlastního názoru a jeho přiměřená obhajoba
• respektování názorů ostatních lidí ve společnosti
• odpovědnost za sebe sama, svá rozhodnutí a činy, spoluzodpovědnost při zabezpečování
ochrany života a zdraví ostatních
• motivace k celoživotnímu vzdělávání v oblasti přírodních věd
3. Strategie výuky
Metody a formy výuky jsou voleny tak, aby odpovídaly cílům daného tematického celku a
zároveň poskytovaly žákům dostatečný prostor pro vlastní práci. Kromě tradiční frontální
výuky je volena i výuka skupinová, aby si žáci měli možnost osvojit práci v týmu. V rámci
přiblížení některých tematických okruhů učiva se žáci zúčastní exkurzí. Při výuce je
141
využívána řada učebních pomůcek a didaktická technika, např. přírodniny, modely, nástěnné
obrazy, animace, power-pointové prezentace, z didaktické techniky potom zpravidla počítač s
diaprojektorem.
Hlavní metody vyučování, které jsou využívány:
• slovní – dialogické (rozhovor, diskuse)
• slovní – práce s textem
• názorně-demonstrační – pozorování
• názorně-demonstrační – demonstrace
• problémové metody
• situační a inscenační metody
• didaktické hry
Hlavní formy vyučování, které jsou využívány:
• frontální výuka
• skupinová a kooperativní výuka
• exkurze
Žáci jsou hodnoceni v souladu s klasifikačním řádem školy, který je součástí školního řádu.
Jejich hodnocení bude podporovat aktivní přístup k učivu a bude je motivovat k aplikaci
získaných vědomostí.
V hodnocení je vedle samotného prokázání vědomostí žáků sledována ještě aplikace znalostí,
samostatnost při práci, schopnost práce v týmu, tvořivý přístup k úkolům, komunikační
dovednosti, řešení problémů; přičemž v těchto oblastech jde především o hodnocení v rámci
individuálních možností žáka.
Formy hodnocení
• individuální ústní zkoušení
• písemné zkoušení
• samostatná práce (např. referáty)
• pozorování žáka (jde především o hodnocení chování, postojů, zodpovědnosti, atd.)
Při výuce biologie není kladen důraz na množství osvojených poznatků, ale na rozvíjení
obecnějších dovedností žáků, které samozřejmě probíhá na věcně biologickém základu.
Přínos výuky biologie k rozvoji klíčových kompetencí
čtení), umět
142
vyjadřovat
se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i
zájmu;
význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním
podmínkám.
číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata
apod.);
situacích.
technologií.
Přínos předmětu k realizaci průřezových témat
Ve výuce Biologie se realizují v různé míře všechna průřezová témata z RVP, tedy Člověk a
životní prostředí, Občan v demokratické společnosti, Člověk a svět práce a Informační a
komunikační technologie. Vazba průřezových témat na výuku Biologie je zaznamenána v
následujících tabulkách. Každá z tabulek naznačuje propojení konkrétního vzdělávacího
obsahu s tematickým okruhem průřezového tématu.
143
.
ÚVOD
rozdělí biologii na jednotlivé obory
učivo
1
 pojem a rozdělení biologie jako přírodní
vědy
 obory biologie a jejich význam
VZNIK ŽIVOTA
A EVOLUCE
vyjádří vlastními slovy základní vlastnosti
živých soustav
charakterizuje názory na vznik a vývoj
života na Zemi
učivo
2
 vlastnosti živé hmoty
 chemický základ života
 význam evoluční teorie
seznámí se evolučními teoriemi
CYTOLOGIE
popíše buňku jako základní stavební a
funkční jednotku života
vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou a
eukaryotickou buňkou
charakterizuje rostlinnou a živočišnou
buňku a uvede rozdíly
uvede povrchové struktury buňky
popíše vlastnosti cytoplazmy, zná buněčné
organely
učivo
 povrchové struktury buňky
 cytoplazma - vlastnosti, součásti
cytoplazmy - cytoskelet
 jádro buňky, buněčné organely
 metabolismus buňky
 fotosyntéza, dýchání
 buněčný cyklus, replikace DNA,
 dělení buňky: mitóza, meióza
144
27
popisuje stavbu jádra buňky
popisuje metabolismus buňky
vysvětlí proces fotosyntetické asimilace a
dýchání
vysvětlí procesy reprodukce buněk
provede jednoduchý nákres replikace
molekuly DNA
STAVBA A ŽIVOTNÍ FUNKCE VYŠŠÍCH ORGANISMŮ



popisuje charakteristické znaky vybraných 
skupin organismů-lišejníky, rostliny,

živočichové

charakterizuje a rozlišuje stavbu a životní 
funkce rostlin

charakterizuje a rozlišuje stavbu a životní 

funkce živočichů

zná definici pro pletiva rostlin

zná stavbu a funkci dělivých a trvalých

pletiv


rozdělí a charakterizuje rostlinné orgány

vegetativní a generativní

uvede příklady modifikace rostlinných

orgánů

dovede popsat stavbu květu

popíše stavbu a rozšiřování semen

uvede základní skupiny organismů a
porovná je
vysvětlí funkci epitelů
popíše funkci žlázových epitelů
zná druhy a stavbu pojivových tkání
zná druhy a stavbu trofických tkání
zná druhy a stavbu nervových tkání
zná druhy a stavbu svalových tkání
145
učivo
50
pletiva: definice, pravá, nepravá, lišejníky
rostlinné orgány: vegetativní, generativní
modifikace rostlinných orgánů
květ jako generativní orgán rostlin
stavba semen, rozšiřování plodů a semen
plody
epitely
žlázový epitel
pojivové tkáně
trofické tkáně
svalová tkáň
nervová tkáň
soustava krycí
soustava oběhová
nervová soustava
soustavy opory těla
soustava rozmnožovací
soustava dýchací
soustava vylučovací
soustava trávicí
endokrinní žlázy
zná orgány a funkci soustavy oběhové,
vylučovací, trávicí, dýchací
popíše neuron a typy nervové soustavy
živočichů
zná endokrinní žlázy
rozlišuje soustavy opory těla živočichů
rozliší primární a sekundární pohlavní
znaky rozmnožovací soustavy
ONTOGENEZE A REPRODUKCE ORGANISMŮ
popisuje rodozměnu mechorostů
popisuje rodozměnu kapraďorostů
provede srovnání ontogenetického vývoje
rostlin
rozdělí ontogenetický vývoj živočichů na
období






popíše embryonální období
ontogenetického vývoje živočichů
popíše postnatální období u ontogeneze
živočichů
146
učivo
12
rodozměna mechorostů
rodozměna kapraďorostů
srovnávání ontogeneze rostlin
ontogeneze živočichů: embryonální období
ontogeneze živočichů: postnatální období
vývoj přímý a nepřímý
GENETIKA
objasní význam genetiky
uvede základní pojmy v genetice
vysvětlí transkripci, translaci
zná Mendelovy zákony dědičnosti
učivo
5
 dědičnost na úrovni jedince: alela,
homozygot, heterozygot, rodičovská
generace
 molekulární genetika
 mutace
vyjádří vlastními slovy význam studia
genetiky
EKOLOGIE
vysvětlí základní ekologické pojmy
charakterizuje abiotické (sluneční záření,
atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a
biotické faktory prostředí (populace,
společenstva, ekosystémy)
 základní pojmy
 ekologická etika
učivo
4
charakterizuje základní vztahy mezi
organismy ve společenstvu
uvede příklad potravního řetězce
uvede základní pojmy v ekologii
objasní působení člověka jako
ekologického činitele
ETOLOGIE
zná základní pojmy pro biologický obor
učivo
 základní formy chování
147
1
etologie
vysvětlí základní formy chování živočichů
vysvětlí potravní vztahy
PŘEDMĚTOVÁ CVIČENÍ
popíše části mikroskopu a zná zásady
mikroskopování
dokáže připravit nativní preparáty
rostlinné buňky a prvoků, provede
jednoduché nákresy
umí připravit a mikroskopovat preparáty
pletiv rostlin
provede pitevní cvičení a vypracuje
protokol
pozoruje a popisuje trvalé preparáty
živočišných tkání








učivo
34
Mikroskop a zásady mikroskopování
Rostlinná buňka - nativní preparáty
Pozorování prvoků
Rostlinná pletiva
Anatomická pitva modelových organismů
Histologie živočišných tkání
Herbář v botanice
Sběr a určování jarních stanovištních
rostlin
 Prácheňské muzeum
zná postupy při zhotovení herbáře a
význam pro poznávání rostlin
při exkurzi v lesním terénu určuje a sbírá
jarní stanovištní rostliny
zúčastní se exkurze do Prácheňského
muzea v Písku:přírodovědná část
148
4.3.2. Fyzika
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Výuka fyziky navazuje na fyzikální kompetence získané v základním vzdělávání a dále je
rozvíjí. Přispívá k hlubšímu pochopení přírodních jevů a zákonitostí, k vytváření vědeckého
chápání přírody. Zvýšená pozornost bude věnována tematickým celkům, ve kterých je možné
ukázat přínos fyzikálních kompetencí pro daný studijní obor a další rozvoj lidstva.
Poukážeme na užití získaných kompetencí v občanském životě při prosazování ekologicky
šetrných výrobních technologií, které jsou důležité pro trvale udržitelný rozvoj lidské
populace. Výuka fyzika povede žáky k analýze informací získávaných různými informačními
kanály, jejich kritickému posouzení a k vyvození správných závěrů.
Vyučování ve fyzice je směrováno k tomu, aby žák:
 Správně chápal a používal fyzikální pojmy nejen v obecné rovině, ale dokázal je správně
použít při vysvětlování konkrétních přírodních fyzikálních jevů,
 řešil jednoduché fyzikální problémy na základě získaných fyzikálních kompetencí nebo aby
dokázal najít potřebné kompetence pomocí informačních zdrojů,
 správně chápal rozdíl mezi fyzikálním modelem a fyzikální realitou,
 rozvíjel své komunikační kompetence – pochopil obsah přečteného odborného textu
s fyzikálním zaměřením přiměřené úrovně, dokázal stručně vyložit jeho obsah, zaujmout k
tomu svůj postoj a obhájit jej v diskuzi s oponenty,
 získal kompetence k ovládání jednoduchých fyzikál. přístrojů a k provádění jednoduchých
fyzikálních pokusů a měření fyzikálních veličin,
 zpracoval naměřené hodnoty fyzikálních veličin do formy protokolu a vyslovil závěr,
 aplikoval získané fyzikální kompetence v odborných předmětech a občanském životě.
3. Strategie výuky
Učební osnova je určena pro studijní obor lesnictví, ve kterém se fyzika učí v 1. ročníku 2
hodiny teorie a 1 hodina praktických cvičení.
Při výuce jsou používány převážně výkladové hodiny spojené s demonstračním pokusem v
rámci podmínek školy a dále metoda problémové výuky. Metoda skupinové práce je
uplatňována převážně v praktických cvičeních.
Hodnocení žáků vychází z ústního a písemného zkoušení doplněného hodnocením z
praktických cvičení a samostatných žákovských prací (referátu, domácího úkolu). Hodnocení
žáka ovlivňuje osobní přístup žáka k předmětu, jeho aktivita při výuce, zájem o probíranou
látku a aktivní přístup a samostatnost při řešení daného problému.
149
Při výuce fyziky je kladen důraz na rozvoj těchto klíčových kompetencí:
mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání;
s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov
aj.), pořizovat si poznámky;
využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí.
porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení
uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické)
a myšlenkové operace;
volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro
 vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i
formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a
vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování.
posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a
ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí;
mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si
vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí.
dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní
jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k
chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje;
uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a
spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních.
správně používat a převádět běžné jednotky;
používat pojmy kvantifikujícího charakteru;
provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy;
nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit,
popsat a správně využít pro dané řešení;
150
číst
a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata
apod.);
efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných
situacích.
pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních
technologií;
získávat informace z otevřených zdrojů,zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet;
pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných,
uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a
Odborné kompetence:
a) Využívat stroje a technická zařízení, řídit motorová vozidla, tzn. aby absolventi:
volili vhodné stroje a technická zařízení při výběru technologií;
zajišťovali provozuschopnost strojů a zařízení a dbali o jejich co nejefektivnější
využívání;
prováděli údržbu motorových vozidel skupiny B;
b) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi:
jednali a samostatně vystupovali při jednání o reklamacích s vědomím, že kvalita je
c) Jednat v souladu se strategií trvale udržitelného hospodaření, vykonávat a organizovat
rozuměli procesům probíhajícím v lesních ekosystémech a volili technologické postupy a
hospodářská opatření s respektováním jejich biologické podstaty;
nakládali s materiály, energiemi, odpady,vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem
na životní prostředí;
d) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:
znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a požární prevence;
osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně
zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory,
displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli
schopni zajistit odstranění závad a možných rizik;
Uplatnění průřezových témat:
a) Člověk a svět práce
 rozvoj schopností poznávání,
 zdokonalování v komunikaci,
 řešení problémů a skupinová práce,
 formování hodnot, postojů a praktické etiky
 kritické čtení a vnímání mediálních sdělení.
151
b) Člověk a životní prostředí
 lidské aktivity a problémy s ochranou životního prostředí,
 rozvoj vztahu člověka k prostředí.
d) Informační a komunikační technologie
 využití při zadávání aktuálních referátů,
 při řešení samostatných úkolů.
.
ÚVOD
rozlišuje základní pojmy a fyzikální
veličiny
učivo
2
 Úvod, obsah a význam fyziky, její metody.
 Fyzikální veličiny a jejich jednotky,
soustava SI. Rozdělení fyz. veličin a
základní pojmy.
KINEMATIKA TUHÉHO TĚLESA
rozliší druhy pohybů a řeší jednoduché
úlohy na pohyb hmotného bodu
učivo
4
 Základní pojmy z mechaniky těles,
rovnoměrný přímočarý pohyb, skládání
pohybů, nerovnoměrný pohyb, pohyb
rovnoměrně zrychlený. Diagramy
zrychleného pohybu, volný pád těles,
rovnoměrný pohyb po kružnici
DYNAMIKA TUHÉHO TĚLESA
určí síly, které působí na tělesa, a popíše,
učivo
 Vzájemné působení těles
152
5
jaký druh pohybu tyto síly vyvolají
 Newtonovy pohybové zákony, síly odporu
při pohybu, hybnost tělesa a impuls síly,
zákon zachování hybnosti, dostředivá a
odstředivá síla.
ENERGIE TĚLESA PŘI POSUVNÉM POHYBU
určí mechanickou práci a energii při
pohybu tělesa působením stálé síly
vysvětlí na příkladech platnost zákona
zachování mechanické energie
učivo
2
 Mechanická práce, výkon a účinnost stroje,
mechanická energie - druhy, zákon
zachování energie.
GRAVITAČNÍ POLE
rozliší druhy pohybů a řeší jednoduché
úlohy na pohyb hmotného bodu
určí síly, které působí na tělesa, a popíše,
jaký druh pohybu tyto síly vyvolají
učivo
 Gravitační pole a jeho vlastnosti,
 Newtonův gravitační zákon, gravitační pole
Země, pohyby těles v grav. poli Země,
Keplerovy zákony.
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
určí výslednici sil působících na těleso
3
učivo
4
 Moment síly, dvojice sil, skládání a rozklad
sil, jednoduché stroje
153
MECHANIKA TEKUTIN
4
učivo
aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při
řešení úloh
 Vlastnosti tekutin, tlak v tekutině, tlak
vyvolaný vnější silou, Pascalův zákon.
 Hydrostatický tlak, Archimédův zákon.
 Ustálené proudění ideální kapaliny, rovnice
spojitosti a Bernoulliho rovnice. Odpor
prostředí při pohybu v tekutinách.
MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA
učivo
12
vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek v  Základní poznatky z molekulárně kinetické
teorie látek, teplota a její měření, teplotní
přírodě a v technické praxi
roztažnost látek.
vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy
 Základní poznatky MKT, vnitřní
(tělesa) a způsoby její změny
energie,zákony termodynamiky, teplo a
tepelná výměna, měrná tepelná kapacita,
popíše principy nejdůležitějších tepelných
kalorimetrická rovnice.
motorů
 Ideální plyn, stavové veličiny, tepelné děje
popíše přeměny skupenství látek a jejich
v ideálním plynu, kruhový děj a tepelné
význam v přírodě a v technické praxi
stroje.
 Pevné látky a jejich struktura, deformace
tuhých těles, skupenské změny látek.
MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ
rozliší základní druhy mechanického
vlnění a popíše jejich šíření
charakterizuje základní vlastnosti zvuku
učivo
5
 Mechanické kmitání, kmitavý pohyb –
základní pojmy. Mechanické vlnění, druhy
 Vlastnosti vlnění, Huygensův princip.
 Akustika
154
chápe negativní vliv hluku a zná způsoby
ochrany sluchu
charakterizuje světlo jeho vlnovou délkou
a rychlostí v různých prostředích
ELEKTŘINA A MAGNETISMUS
učivo
18
 Elektrické pole, základní pojmy, elektrický
proud v pevných látkách, zákony
elektrického proudu, kapacita vodiče,
řeší úlohy s elektrickými obvody s použitím elektrický proud v elektrolytech, plynech a
Ohmova zákona
ve vakuu.
 Magnetické pole, základní pojmy. Střídavý
popíše princip a použití polovodičových
proud, elektromagnetická indukce,
součástek s přechodem PN
Faradayův zákon elmag. indukce.
určí magnetickou sílu v magnetickém poli
 Třífázové proudy, vznik třífázových proudů,
vodiče s proudem
elektrické stroje, přenos elektrické energie a
popíše princip generování střídavých
vliv na životní prostředí.
proudů a jejich využití v energetice
 Elektromagnetické vlnění, sdělovací
soustava a elektronika.
popíše elektrické pole z hlediska jeho
působení na bodový elektrický náboj
OPTIKA
popíše význam různých druhů
elektromagnetického záření
učivo
5
 Elektromagnetické spektrum, světlo a jeho
vlastnosti, světelné jevy. Zobrazení zrcadly,
čočkami. Optické přístroje.
155
FYZIKA ATOMOVÉHO OBALU A JÁDRA
popíše stavbu atomového jádra a
charakterizuje základní nukleony
vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše
způsoby ochrany před jaderným zářením
popíše strukturu elektronového obalu
atomu z hlediska energie elektronu
3
učivo
 Kvantově mechanický model atomu,
spektrální analýza, luminiscence, laser.
 Stavba atomového jádra, přirozená
radioaktivita. Jaderné reakce, štěpení jader
uranu, jaderný reaktor, použití radionuklidů.
popíše princip získávání energie v
jaderném reaktoru
VESMÍR
charakterizuje Slunce jako hvězdu
popíše objekty ve sluneční soustavě
 Sluneční soustava.
1
učivo
učivo
34
1. cvičení
Úvod do cvičení, zásady BPZ, převody
fyzikálních jednotek.
řeší úlohy s elektrickými obvody s použitím 2. cvičení
Ohmova zákona
Teorie měření, zpracování naměřených
hodnot, měření rozměrů pravidelných těles.
popíše objekty ve sluneční soustavě
3. cvičení
Procvičení teoretických poznatků z
popíše principy nejdůležitějších tepelných
motorů
156
mechaniky na praktických příkladech, určení
hustoty nepravidelných těles.
4. cvičení
Seminář z astronomie a výzkumu kosmu.
5. cvičení
Procvičení teoretických poznatků z termiky
na příkladech, tepelné motory.
6. cvičení
Zapojování elektrických obvodů, měření a
výpočet elektrického odporu spotřebiče.
7. cvičení
Aplikační úlohy z elektřiny a magnetismu
8. cvičení
Vedení elektrického proudu v plynech a ve
vakuu, pokusy.
9. Pokusy z optiky.
157
4.3.3. Chemie
Název vyučovacího předmětu : CHEMIE
Kód a název RVP:
Kód a název ŠVP:
Počet hodin týdně: 4 – 0 - 0 - 0
Výuka chemie klade důraz zejména na poznávání základních přírodovědných poznatků, dále
na poznávání důležitosti udržování přírodních rovnováh a v neposlední řadě na uvědomování
si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Velmi důležitou
součástí výuky je také učení se schopnosti rozlišovat příčiny a následky chemických dějů,
jejich souvislosti a vztahy mezi nimi, a to především ve vazbě na řešení praktických
problémů. Nezanedbatelnou součástí výuky je i nácvik pozorování jednoduchých chemických
dějů při pokusech v laboratoři i v přírodě, nácvik jejich analýzy a vyvozování závěrů. Výuka
chemie také významně přispívá k získávání a upevňování znalostí a dovedností odpovědně
pracovat podle pravidel bezpečné práce, a to jak při pracovních, tak soukromých aktivitách.
Významně se také podílí na utváření správných postojů žáků vůči prostředí, jež je obklopuje.
Vyučování chemie je zaměřeno na poznávání jednodušších chemických látek a chemických
reakcí s důrazem na to, co občané v běžném životě potřebují. Učivo je koncipováno tak, aby
umožňovalo diferenciaci obsahu i rozsahu výuky vzhledem k různým vzdělávacím potřebám i
možnostem žáků. Ve své kmenové části (tištěné části) obsahuje minimum teoretického učiva,
včetně minima chemických výpočtů a názvosloví. I při základní výuce se ovšem klade důraz
na řešení problémových úloh (většinou uzavřených s odpovídající náročností) a na
využitelnost učiva chemické povahy pro každodenní život občanů. V nadstavbové části výuky
(odpovídající variantě a z RVP) se předpokládají už i náročnější myšlenkové operace.
Směřování výuky v oblasti cílů, postojů, hodnot a preferencí
Vzdělávací obsah chemie slouží přirozeně i k rozvíjení klíčových kompetencí žáků, tedy k
procesu, ve kterém se vedle poznatků klade důraz na získávání obecnějších dovedností žáků a
vytváření příležitostí pro zvnitřnění hodnot a preferencí odpovídajících modernímu člověku
21. století. Výuka také směřuje k nácviku:
 utváření si vlastního názoru na širokou škálu problémů, které se v běžném životě objevují,
 kultivované obhajoby vlastních názorů,
 odhadu vlastních schopností a sebehodnocení,
 prezentace výsledků své práce,
 prezentace názoru na určitou problematiku v různých rolích,
 marketingových dovedností,
 vnímání obsahu reklamy na základě vlastního úsudku,
 hodnocení práce své i jiných.
158
3. Strategie výuky
Ve výuce chemie se bude vedle výkladu a frontálního procvičování učiva preferovat i
individuální přístup k žákům. Ten se bude realizovat především formou zadávání různě
obtížných učebních úloh. Důležitou součástí výuky bude i demonstrační a žákovský pokus,
vždy však s dodržením platné legislativy.
Výuka je nejčastěji realizována formou vyučovací hodiny, jednou za 14 dnů laboratorní
cvičení v délce 4 hodin v chemické laboratoři. Třída se dělí na skupiny (max 16 žáků). Náplň
laboratorních cvičení je volena v souladu s předpisy bezpečnosti práce a laboratorním řádem.
V rámci hodnocení žáků vycházíme z klasifikačního řádu školy a budeme zčásti využívat
klasické ústní zkoušení a zkoušení formou didaktických testů. Vedle toho vytvoříme dostatek
prostoru pro nácvik sebehodnocení žáků a pro kultivované hodnocení žáků navzájem. Při
všech typech hodnocení budeme cíleně využívat kritéria na jejichž sestavování budeme
spolupracovat se žáky. Při hodnocení vytvoříme takové pedagogické prostředí, kde budou
převládat prvky pozitivní motivace pro další učení.
čtení), umět
uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické)
odborná témata;
(přednášek, diskusí, porad apod.).
zájmu;
159
správně používat a převádět běžné jednotky;
používat pojmy kvantifikujícího charakteru;
provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy;
nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit,
apod.);
technologií;
Odborné kompetence.
a) Jednat v souladu se strategií trvale udržitelného hospodaření, vykonávat a organizovat
nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky
a s ohledem na životní prostředí;
b) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:
chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků
(i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků,
návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení
certifikátu jakosti podle příslušných norem;
Přínos výuky chemie k realizaci průřezových témat
Přímo ve výuce chemie se z RVP realizuje především průřezové téma Člověk a životní
prostředí a částečně i Občan v demokratické společnosti a Informační a komunikační
technologie.
160
1.ročník, 2 + 2 h týdně, povinný
ÚVOD - OBECNÁ CHEMIE
učivo
2
 vymezení chemie
 chemický a fyzikální děj
uvede příklady fyzikálního chemického
děje a čím se zabývá chemie
rozpozná u běžně známých dějů, zda
dochází k přeměnám látek
ROZLIŠOVÁNÍ LÁTEK
učivo
uvede fyzikální a chemické vlastnosti látek
rozliší známé látky podle jejich různých
vlastností
rozliší fyzikální tělesa a látky
rozpozná skupenství látek
1
 vlastnosti látek (barva, skupenství,
rozpustnost ve vodě, kujnost, tepelná a
elektrická vodivost, hustota)
 látky a tělesa
 změny skupenství
popíše změny skupenství látek
vyhledá v tabulkách hodnoty hustoty,
teploty tání, varu a orientuje se v jejich
hodnotách
CHEMICKÉ LÁTKY A JEJICH SMĚSI


rozliší suspenzi, emulzi, pěnu, dým, mlhu a 
uvede příklady z běžného života

uvede příklad pevné, kapalné a plynné
rozliší různorodé a stejnorodé směsi
161
učivo
různorodé a stejnorodé směsi (roztoky)
suspenze, emulze, pěna, mlha, dým
složky směsí
složení roztoků, hmotnostní zlomek
3
stejnorodé směsi
používá správně pojmy - složka roztoku,
rozpuštěná látka, rozpouštědlo,
rozpustnost, nasycený a nenasycený roztok
CHEMICKÉ REAKCE
rozliší výchozí látky a produkty chem.
reakce a určí je správně v konkrétních
příkladech
provede jednoduché chemické reakce ve
školní laboratoři
uvede zákon zachování hmotnosti pro
chem. reakce
zapíše jednoduchými chem. rovnicemi
vybrané chem. reakce





učivo
13
chemický děj, výchozí látky a produkty
zákon zachování hmotnosti
jednoduché chemické rovnice
základní rozdělení chemických rovnic
výpočty z chemických rovnic, základní
chemické a fyzikální veličiny
 termochemie
 rychlost chemických reakcí
 chemická rovnováha, rovnovážná konstanta
přečte zápis chem. rovnice s užitím názvů
chem. látek
ANORGANICKÁ CHEMIE - OXIDY
učivo
4
popíše vlastnosti a použití vybraných oxidů  názvosloví oxidů
 oxid uhličitý, oxid uhelnatý, oxidy dusíku,
a posoudí vliv těchto látek na ŽP
oxid siřičitý, oxid vápenatý
162
ANORGANICKÁ CHEMIE - HYDROXIDY
učivo
2
 hydroxidy - sodný, draselný, vápenatý
 názvosloví hydroxidů
zapíše z názvů hydroxidů vzorce a ze
vzorců jejich názvy
posoudí vliv vybraných hydroxidů na ŽP
ANORGANICKÁ CHEMIE - STAVBA ATOMU, CHEMICKÁ VAZBA






protonové číslo
periodická soustava chemických prvků
nuklidy, izotopy
elektronegativita, ionizační energie
vazba nepolární, polární, iontová
stavba atomu – vývoj názorů a
charakteristika částic
 kvantová teorie, kvantová čísla
 zápis elektronové konfigurace
 oxidační číslo
rozliší periody a skupiny v PSP a vyhledá
známé prvky s podobnými vlastnostmi
používá značky a názvy chem. prvků,
vysvětlí, co udává protonové a nukleonové
číslo
vyhledá v tabulkách názvy prvků ke
známým proton. číslům a zapíše správně
ke značce prvku protonové číslo
ANORGANICKÁ CHEMIE - CHEMICKÉ PRVKY
učivo
rozliší kovy a nekovy a uvede příklady
vlastností a praktického využití vybraných
kovů, slitin a nekovů
popisuje společné a rozdílné vlastnosti
kovů a nekovů
reprodukuje získané znalosti o výskytu,
vlastnostech a užití
učivo
12
 nekovy - H, O, halogeny, C
 kovy - alkalické kovy, kovy alkalických
zemin, hliník
 nekovy - N, S, P
 kovy – vlastnosti, Fe (výroba železa a
oceli), komplexní sloučeniny
vysvětlí princip výroby železa
163
17
ANORGANICKÁ CHEMIE - KYSELINY
popíše vlastnosti a použití vybraných
kyselin, bezpečné ředění jejich
koncentrovaných roztoků a první pomoc
při zasažení lidského těla těmito látkami







učivo
4
kyseliny - chlorovodíková, sírová, dusičná
pH, indikátory pH
kyselé deště
podstata neutralizace
názvosloví kyselin
kyselina fosforečná
protolytické reakce
ANORGANICKÁ CHEMIE - SOLI
rozliší, které látky patří mezi soli
připraví jednoduchým postupem sůl a
uvede příklady přípravy solí
zapíše z názvů vybraných solí vzorce a ze
vzorců jejich názvy
učivo
2
 názvy a vzorce síranů, dusičnanů,
uhličitanů
 průmyslová hnojiva (N, P, K, stopové
prvky)
uvede význam průmyslových hnojiv
ANORGANICKÁ CHEMIE - REDOXNÍ REAKCE
zná pojmy oxidace, redukce
uvede příklady využití
vyčíslí rovnici redoxní reakce
vysvětlí princip koroze a způsoby ochrany
kovů






164
učivo
charakteristika redoxních reakcí
elektrolyty
koroze kovů a ochrana před korozí
komplexotvorné reakce
srážecí reakce
výpočty z roztoků
12
ORGANICKÁ CHEMIE
učivo
2
 obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie
uvede příklady fosilních a průmyslově
vyráběných paliv, popíše jejich vlastnosti a  fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn)
 průmyslově vyráběná paliva
zhodnotí jejich využívání
 ropa a její průmyslové zpracování
posoudí vliv spalování různých paliv na
životní prostředí
rozliší obnovitelné a neobnovitelné zdroje
energie
vyhledá a uvede příklady havárií
způsobených ropou, ropnými produkty a
zemním plynem
ORGANICKÁ CHEMIE - UHLOVODÍKY
rozliší anorganické a organické sloučeniny
rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede
jejich vzorec, vlastnosti a použití
orientuje se v klasifikaci a názvosloví
uhlovodíků
učivo
11
 alkany, alkeny, alkyny, areny
 klasifikace a názvosloví uhlovodíků
 reakce organických sloučenin a jejich
mechanismus
ORGANICKÁ CHEMIE - DERIVÁTY UHLOVODÍKŮ
rozliší pojmy "uhlovodíky" a "deriváty
uhlovodíků"
učivo
 organické sloučeniny v běžném životě a
odborné praxi
165
10
BIOCHEMIE
učivo
7
 sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny
 nukleové kyseliny
rozliší bílkoviny, tuky, sacharidy a
vitamíny, uvede příklady zdrojů těchto
látek a posoudí různé potraviny z hlediska
obecně uznávaných zásad zdravé výživy
učivo
34
 chemická laboratoř a zařízení
laboratoře, zásady bezpečnosti,
poskytování 1. pomoci, druhy chemického
zná a dodržuje zásady bezpečnosti práce v
nádobí
chemické laboratoři
 základní chemické postupy
 chemické prvky a sloučeniny - jejich
zná postup při poskytování 1. pomoci při
fyzikální a chemické vlastnosti
poleptání a popálení
 vlastnosti anorganických sloučenin
uvede příklady nebezpečných chem. látek a
 základní reakce v anorganické chemiizásady práce s nimi
redox reakce, srážecí reakce
vysvětlí význam výstražných symbolů, H základní reakce v anorganické chemiivět a P-vět a uvede jejich příklady u
protolytické reakce, komplexotvorné
výrobků, které se běžně prodávají
reakce

perspektivní
vzorce v organické chemii
pojmenuje základní druhy chemického
 druhy a chemické reakce průmyslových
nádobí
hnojiv
rozlišuje základní chemické postupy a
 vlastnosti vybraných organických
provede filtraci
sloučenin
poznává chemické vlastnosti vybraných
 chemické výpočty-opakování
látek
seznámí se s vybavením chemické
laboratoře
poznává základní chemické reakceprovede zadané chemické reakce
provede zadané srážecí reakce,vypracuje
chemické rovnice
provede zadaný pokus -příprava
komplexní sloučeniny:Traubeho měchýřek
rozdělí průmyslová hnojiva podle
chemického složení
zkoumá chemické reakce vybraných
166
chemických hnojiv a zapisuje chemické
rovnice
sestavuje a poznává modely uhlovodíků
zkoumá vlastnosti organických sloučeninsublimace naftalenu
zkoumá vlastnosti nenasycených
uhlovodíků-příprava a hoření etynu, zápis
chemickými rovnicemi
chemické výpočty-opakování
navrhne a provede jednoduché chem.
pokusy a zaznamená jejich výsledek
167
4.3.4. Biologie II - nepovinná
Název vyučovacího předmětu: BIOLOGIE II
Kód a název ŠVP:
Počet hodin týdně: 0 – 0 - 0 - 1
Předmět Biologie II a jeho výuka je koncipována tak, že shrnuje a navazuje na učivo
předmětu Biologie z 1. ročníku. Rozšiřuje jednotlivé vybrané kapitoly tak, aby žáci byli
připraveni na přijímací řízení na vysoké školy.
Při hodnocení se používají opakovací testy a hodnotí se samostatnost práce – referáty
k probranému tématu.
EKOLOGIE
zná základní pojmy ekologie
zhodnotí abiotické a biotické podmínky
ekosystému lesa
učivo
3
 abiotické a biotické podmínky-potravní
vztahy
vysvětluje potravní vztahy-potravní síť
CYTOLOGIE
popisuje chemické složení buňky
rozlišuje základní struktury buňky a zná
jejich význam
vysvětlí způsoby reprodukce buněk
charakterizuje prokaryotní a eukaryotní
buňku







168
učivo
buňka:chemické složení
struktury buňky
životní funkce na úrovni buňky
fotosyntéza
nukleové kyseliny
reprodukce buněk
rozdělení:Prokaryota,Eukaryota
10
ŽIVOTNÍ FUNKCE NA ÚROVNI VYŠŠÍCH ORGANISMŮ
rozlišuje pletiva vyšších rostlin
jmenuje a popisuje rostlinné orgány
vysvětlí cyklus ontogeneze výtrusných
rostlin
ovládá přehled živočišných tkání
popisuje vybrané orgánové soustavy
GENETIKA
pracuje s pojmy z genetiky
vysvětlí molekulární základy dědičnosti






učivo
12
pletiva vyšších rostlin
funkce rostlinných orgánů
květ, květní vzorec
ontogeneze výtrusných rostlin
živočišné tkáně
orgánové soustavy
učivo
3
 základní pojmy v genetice
 molekulární základy dědičnosti
vyhledává pro zadané téma informace na
internetu
EVOLUCE
vysvětlí pojem evoluce
charakterizuje zákonitosti evoluce
kosmické, chemické
učivo
 pojem evoluce
 evoluce kosmická, chemická, biologická
charakterizuje zákonitosti evoluce
biologické
vyhledává pro zadané téma informace na
internetu
169
2
4.4. Matematické vzdělávání
4.4.1. Matematika
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude
umět používat matematiku v různých životních situacích, naučí se vyrovnávat s problémy,
pracovat v týmech a bude připraven řešit úkoly nutné pro výkon povolání, na něž je
připravován.
Matematické vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
- využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě při řešení běžných
situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech,
- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborných předmětech,
- matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek
řešení vzhledem k realitě,
- zkoumat a řešit problémy a diskutovat o možných výsledcích řešení,
- číst s porozuměním matematický text, užívat správné matematické terminologie a
symboliky,
- vyhodnotit informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a internetu),
podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko,
- naučit se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech,
- provádět v praktických úlohách jednoduché výpočty zpaměti
- používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby.
V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
- pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace,
- motivaci k celoživotnímu vzdělávání,
- důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.
Učivo obsahově navazuje na učivo matematiky základní školy, třídí a rozšiřuje poznatky žáků
zejména v daných oblastech:
- číselné obory
- mocniny a odmocniny
- rovnice a nerovnice
- planimetrie
- základní poznatky o funkcích
- stereometrie
- kombinatorika a pravděpodobnost
- statistika
- finanční matematika
170
- analytická geometrie
Učivo je rozděleno do všech čtyř ročníků a pokrývá veškeré tematické celky z rámcového
vzdělávacího plánu. Vzhledem k tomu, že funkcí matematiky je nejen seznámit všechny žáky
se základy tohoto oboru, ale také je připravit na další studium, ať už vysokoškolské nebo
vyšší odborné, bylo do čtvrtého ročníku zařazeno rozšiřující učivo, týkající se oboru
komplexních čísel a kuželoseček. Ve čtvrtém ročníku se také žáci mohou přihlásit do
nepovinné matematiky, jejíž hlavní náplní je příprava ke státní maturitě z matematiky - vyšší
úroveň a na přijímací zkoušky na vysoké školy
3. Strategie výuky
Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání. Snahou je využívat
takové vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu a tím i kvalitu vzdělávacího
procesu. Vedle tradičních metod, mezi které patří výklad, vysvětlování, procvičování pod
dohledem učitele a učení pro zapamatování jsou využívány i další metody:
- skupinová práce žáků
- samostatná práce žáků
- matematické rozcvičky
- učení se z textu a vyhledávání informací
- ústní a písemné opakování
- soutěže
- využívání prostředků ICT
- projektová výuka
Při hodnocení žáků se vychází z klasifikačního řádu školy. Důraz je kladen zejména na
přesnost, rychlost počítání, volbu správných metod, používání matematické terminologie a
správný odhad výsledku. Klasifikaci přitom ovlivňuje několik faktorů:
- soustavné sledování výkonů žáka v jednotlivých hodinách a jeho připravenost na vyučování
- ústní zkoušení – při hodnocení vždy propojit kombinaci slovního hodnocení a známky, dbát
na vyváženost motivační a informativní složky, poskytnout prostor pro sebehodnocení
- písemné zkoušení – po osvojení každého tematického celku, působí jako zpětná vazba pro
žáky i vyučující, do jaké míry se podařilo naplnit stanovené cíle
- písemné práce – zadávají se 4 čtvrtletní písemné práce ve školním roce, doba trvání je 1
vyučovací hodina a stejný čas je věnován i na její rozbor, výjimkou je 4. ročník, kde jsou
pouze 3 písemné práce
Matematická gramotnost zahrnuje nejen matematické znalosti a dovednosti, jak jsou
definovány v tradičních osnovách, ale také matematické znalosti uvedené do funkčního
užívání v mnoha různých situacích a kontextech. Z toho vyplývá, jaké kompetence především
by měly být rozvíjeny v hodinách matematiky:
čtení), umět
171
znát
možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání.
účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje.
zvažovat návrhy druhých.
zájmu;
chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje.
podmínkám;
mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a
zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze.
apod.);
aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i
prostoru;
172
situacích.
technologií;
Předmětem prolínají průřezová témata :
- Člověk a životní prostředí
- Informační a komunikační technologie
OPAKOVÁNÍ UČIVA ZŠ
řeší praktické úlohy s využitím
procentového počtu
učivo
využívá trojčlenku k řešení úloh na přímou
a nepřímou úměrnost
10
 převody jednotek
 procenta
 přímá a nepřímá úměrnost
převádí jednoduché reálné situace do
matematických struktur, pracuje s
matematickým modelem a výsledek
vyhodnotí vzhledem k realitě
ČÍSELNÉ OBORY
rozlišuje číselné obory(N, Z, Q, I, R) a
provádí základní aritmetické operace s
čísly
používá různé zápisy reálného čísla
počítá se zlomky a desetinnými čísly,
učivo
18
 přirozená čísla: znaky dělitelnosti, společný
dělitel a násobek
 celá čísla
 racionální čísla
 reálná čísla: absolutní hodnota RČ,
intervaly
173
využívá dělitelnost čísel
používá absolutní hodnotu, zapíše a
znázorní interval, provádí operace s
intervaly (sjednocení, průnik)
MOCNINY A ODMOCNINY





provádí operace s mocninami a
odmocninami
učivo
pravidla pro počítání s mocninami
mocniny s přirozeným mocnitelem
mocniny s celým mocnitelem
mocniny 10
odmocniny
ALGEBRAICKÉ VÝRAZY
provádí operace s mnohočleny, lomenými
výrazy, výrazy obsahujícími mocniny a
odmocniny
určuje definiční obor výrazu a umí dosadit
číselnou hodnotu do výrazu





využívá vlastností goniometrických funkcí
v pravoúhlém trojúhelníku při řešení úloh
z praxe
učivo
22
mnohočleny
hodnota výrazu
rozklad výrazů na součin
krácení a rozšiřování LV
násobení a dělení LV
TRIGONOMETRIE PRAVOÚHLÉHO TROJÚHELNÍKA
12
učivo
 goniometrické funkce ostrého úhlu
 trigonometrie pravoúhlého trojúhelníka v
praxi
174
7
PLANIMETRIE
učivo
23
řeší úlohy na polohové i metrické vlastnosti  základní pojmy planimetrie
 geometrické útvary v rovině a jejich
rovinných útvarů
vlastnosti
užívá věty o shodnosti a podobnosti
 shodnost a podobnost trojúhelníků
trojúhelníků v početních i konstrukčních
 Pythagorova věta, Eukleidovy věty
úlohách
 shodná zobrazení v rovině
rozlišuje základní druhy rovinných
 podobná zobrazení v rovině
obrazců, určí jejich obvod a obsah
 obvody a obsahy lineárních útvarů
LINEÁRNÍ ROVNICE A NEROVNICE
třídí úpravy rovnic na ekvivalentní a
neekvivalentní
převádí jednoduché reálné situace do
matematických struktur, pracuje s
matematickým modelem a výsledek
vyhodnotí vzhledem k realitě
učivo
10
 jednoduché lineární rovnice
 lineární nerovnice a jejich soustavy
řeší jednoduché lineární rovnice a
nerovnice
řeší soustavy lineárních nerovnic
OPAKOVÁNÍ UČIVA 1.ROČNÍKU
řeší jednoduché lineární rovnice a
nerovnice
počítá obvody a obsahy lineárních útvarů
učivo
 algebraické výrazy
 lineární rovnice a nerovnice
 planimetrie
zjednoduší alg. výrazy a určí podmínky
jejich existence
175
9
LINEÁRNÍ ROVNICE A NEROVNICE
řeší lineární rovnice s neznámou ve
jmenovateli, soustavy rovnic, diskutuje o
jejich řešitelnosti nebo počtu řešení
řeší rovnice a nerovnice s absolutní
hodnotou, v součinovém a podílovém tvaru





učivo
23
lin. rovnice s neznámou ve jmenovateli
rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou
nerovnice v součinovém a podílovém tvaru
lin. rovnice s parametrem
soustavy lineárních rovnic
graficky znázorňuje řešení rovnic,
nerovnic a jejich soustav
KVADRATICKÉ ROVNICE A NEROVNICE
řeší kvadratické rovnice a jejich soustavy,
diskutuje o počtu řešení
rozloží kvadratický trojčlen na součin
sestaví KR s danými kořeny
řeší iracionální rovnice, zohledňuje
neekvivalentní úpravy při jejich řešení





učivo
13
kvadratické rovnice, typy KR
vztahy mezi kořeny a koeficienty KR
kvadratické nerovnice
iracionální rovnice
soustavy lineární a kvadratické rovnice
řeší početně i graficky kvadratické
nerovnice
FUNKCE LINEÁRNÍ A KVADRATICKÁ
chápe funkci jako závislost dvou veličin,
čte z grafu funkce
sestrojí graf lineární funkce a využívá jej
při řešení lin. rovnic a nerovnic




sestaví tabulku a načrtne graf kvadratické
funkce, užívá funkci při řešení
jednoduchých úloh z praxe
176
učivo
definice, základní pojmy
konstantní a lineární funkce
lineární lomená funkce
kvadratická funkce
17
GONIOMETRIE
učivo
23
 orientovaný úhel, oblouková a stupňová
míra
 funkce sinus a cosinus
 funkce tangens a cotangens
 vztahy mezi goniometrickými funkcemi
 goniometrické rovnice
znázorní goniometrické funkce v R a zná
jejich vlastnosti
vztahy mezi goniom. funkcemi využívá na
úpravu výrazů a při řešení
goniometrických rovnic
TRIGONOMETRIE OBECNÉHO TROJÚHELNÍKA
učivo
9
 sinová věta
 cosinová věta
 aplikace v praxi - slovní úlohy
pomocí sinové a cosinové věty dopočítá
ostatní strany a úhly v obecném
trojúhelníku
trigonometrii a goniometrii využívá k
řešení úloh z praxe
MOCNINNÉ FUNKCE
rozliší základní mocninné funkce a jejich
grafy
učivo
z grafu mocninné funkce určí její vlastnosti
 rozdělení mocninných funkcí podle
exponentu
 grafy a vlastnosti mocninných funkcí
177
5
3.ročník, 2 + 1 h týdně, povinný
OPAKOVÁNÍ II. ROČNÍKU
učivo
10
 kvadratické rovnice
 lineární a kvadratická funkce
 goniometrie
řeší kvadratické rovnice
sestrojí graf lineární a kvadratické funkce
a popíše její vlastnosti
využívá vlastností goniometrických funkcí
k sestrojení grafu , řešení goniometrických
rovnic a úloh z praxe
FUNKCE EXPONENCIÁLNÍ A LOGARITMICKÉ
sestrojí graf exponenciální a logaritmické
funkce a uvede jejich vlastnosti
používá pravidla pro počítání s logaritmy
na jednoduché logaritmické výpočty




učivo
21
exponenciální funkce
logaritmické funkce
počítání s logaritmy
exponenciální a logaritmické rovnice
řeší exponenciální a logaritmické rovnice
KOMBINATORIKA
chápe pojmy variace, permutace a
kombinace
řeší reálné problémy s kombinatorickým
podtextem




upravuje výrazy s faktoriály a
kombinačními čísly
používá binomickou větu při výpočtech
178
učivo
základní kombinatorická pravidla
faktoriály a kombinační čísla
permutace, kombinace, variace
binomická věta
19
STATISTIKA
kriticky zhodnotí statistické informace a
daná sdělení, diskutuje o nich, vytváří a
vyhodnocuje závěry na základě dat
volí a užívá vhodné statistické metody k
analýze a zpracování dat, využívá
výpočetní techniku
učivo
5
 statistický soubor, četnost
 charakteristiky polohy
 charakteristiky variability
čte, vyhodnotí a sestaví tabulky, diagramy
a grafy se statistickými údaji
ZÁKLADY PRAVDĚPODOBNOSTI
chápe základní pojmy pravděpodobnosti a
využívá definici pravděpodobnosti
využívá kombinatorické postupy při
výpočtu pravděpodobnosti
učivo
8
 náhodný pokus a jev
 pravděpodobnost a četnost náhodného jevu
 pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů
používá pravidla pro operace s
pravděpodobností
POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA
učivo
33
 základní vlastnosti posloupnosti, její graf a
určení
 aritmetická posloupnost
určí posloupnost výčtem prvků, vzorcem
 geometrická posloupnost
pro n-tý člen, graficky
 základy finanční matematiky - jednoduché
a složené úrokování
orientuje se v základních pojmech finanční
matematiky
vysvětlí posloupnost jako zvláštní případ
funkce
rozliší aritmetickou a geometrickou
posloupnost
provádí výpočty jednoduchých finančních
záležitostí
179
OPAKOVÁNÍ III. ROČNÍKU
učivo
6
 logaritmické a exponenciální rovnice
rovnice
 počítání s logaritmy
řeší logaritmické a exponeciální rovnice
na jednoduché logaritmické výpočty
využívá kombinatorické postupy při
výpočtu pravděpodobnosti
 pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů
STEREOMETRIE
učivo
12
 vzájemná poloha bodů, přímek a rovin
určuje vzájemnou polohu dvou přímek,
 objemy a povrchy těles
přímky a roviny, dvou rovin, odchylku
dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin,
vzdálenost bodu od roviny
určuje povrch a objem základních těles s
využitím funkčních vztahů a trigonometrie
řeší stereometrické problémy motivované
praxí, aplikuje poznatky z planimetrie a
trigonometrie
VEKTOROVÁ ALGEBRA
učivo
provádí operace s vektory (součet vektorů,
násobení vektorů reálným číslem, skalární
součin vektorů)
využívá skalární součin vektorů
 soustavy souřadnic na přímce a v rovině
 vektory
 operace s vektory
180
15
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
učivo
řeší analyticky polohové a metrické vztahy
bodů a přímek
užívá různá analytická vyjádření přímky
 rovnice přímky v rovině
 vzájemná poloha bodu a přímky
 vzájemná poloha přímek v rovině
KOMPLEXNÍ ČÍSLA
chápe pojem komplexního čísla, umí je
graficky znázornit
umí vyjádřit KČ v algebraickém i
goniometrickém tvaru
učivo
z analytického vyjádření kuželosečky určí
základní údaje o kuželosečce a nakreslí ji




ZÁVĚREČNÉ OPAKOVÁNÍ
samostatně řeší cvičné testy ke státní
maturitě
10
 algebraický tvar KČ
 goniometrický tvar KČ
KUŽELOSEČKY
15
kružnice
elipsa
parabola
hyperbola
učivo
učivo
 učivo z katalogu požadavků pro státní
maturitu
181
10
22
4.4.2. Matematika II - nepovinná
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA II
Kód a název RVP:
Kód a název ŠVP:
1. Obecné cíle vyučovacího předmětu
Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude
umět používat matematiku v různých životních situacích, naučí se vyrovnávat s problémy,
pracovat v týmech a bude připraven řešit úkoly nutné pro výkon povolání, na něž je
připravován.
Matematické vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
- využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě při řešení běžných
situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech,
- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborných předmětech,
- matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek
řešení vzhledem k realitě,
- zkoumat a řešit problémy a diskutovat o možných výsledcích řešení,
- číst s porozuměním matematický text, užívat správné matematické terminologie a
symboliky,
- vyhodnotit informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a
internetu),
podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko,
- naučit se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech,
- provádět v praktických úlohách jednoduché výpočty zpaměti
- používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby.
V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
- pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace,
- motivaci k celoživotnímu vzdělávání,
- důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.
Učivo obsahově navazuje na učivo matematiky střední školy, třídí a rozšiřuje poznatky žáků
zejména v daných oblastech:
- mocniny a odmocniny
- rovnice a nerovnice
- funkce
- goniometrie
- kuželosečky
Obsahově je rozšiřováno a upevňováno zejména to učivo, které je v požadavcích pro vyšší
úroveň státní maturity a vysokých škol k přijímacím zkouškám.
3. Strategie výuky
Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání. Snahou je využívat
takové vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu a tím i kvalitu vzdělávacího
182
procesu. Vedle tradičních metod, mezi které patří výklad, vysvětlování, procvičování pod
dohledem učitele a učení pro zapamatování jsou využívány i další metody:
- skupinová práce žáků
- samostatná práce žáků
- učení se z textu a vyhledávání informací
- ústní a písemné opakování
- využívání prostředků ICT
Při hodnocení žáků se vychází z klasifikačního řádu školy. Důraz je kladen zejména na
přesnost, rychlost počítání, volbu správných metod, používání matematické terminologie a
správný odhad výsledku.
Matematická gramotnost zahrnuje nejen matematické znalosti a dovednosti, jak jsou
definovány v tradičních osnovách, ale také matematické znalosti uvedené do funkčního
užívání v mnoha různých situacích a kontextech. V hodinách jsou rozvíjeny stejné klíčové
kompetence i průřezová témata jako v klasických hodinách matematiky.
ALGEBRAICKÉ VÝRAZY
provádí operace s mocninami a
odmocninami
provádí operace s mnohočleny, lomenými
výrazy, výrazy obsahujícími mocniny a
odmocniny
učivo
 úprava výrazů
 výrazy s mocninami a odmocninami
ROVNICE A NEROVNICE
řeší lineární a kvadratické rovnice a jejich
soustavy, lineární a kvadratické nerovnice
třídí úpravy rovnic na ekvivalentní a
neekvivalentní
7





183
učivo
lineární rovnice a nerovnice
kvadratické rovnice a nerovnice
rovnice a nerovnice s parametrem
exponenciální rovnice
logaritmické rovnice
9
FUNKCE
rozlišuje jednotlivé druhy funkcí, načrtne
jejich grafy a určí jejich vlastnosti
sestrojí graf funkce a určí její vlastnosti
rozezná základní druhy funkcí




GONIOMETRIE
znázorní goniometrické funkce v oboru
reálných čísel, používá jejich vlastností a
vztahů při řešení jednoduchých
goniometrických rovnic i k řešení
rovinných i prostorových útvarů
učivo
definiční obory funkcí
funkce lineární a kvadratická
funkce mocninné
funkce logaritmická a exponenciální
učivo
 goniometrické funkce
 goniometrické výrazy
 goniometrické rovnice
184
7
7
4.5. Vzdělávání pro zdraví
4.5.1. Tělesná výchova
Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA
Cílem je vést žáky znalostmi a dovednostmi k preventivní a aktivní péči o zdraví a
bezpečnost, a tak podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní
odpovědnosti za své zdraví. Důraz je kladen na výchovu proti závislostem. Dlouhodobě
sledovaným cílem je výchova k provádění celoživotních pohybových aktivit, podpoře
pohybově nadaných a zdravotně oslabených žáků.
Žák ovládá základní znalosti o stavbě a funkci lidského organismu. Rozumí faktorům
ovlivňujícím zdravý životní styl. Umí pociťovat radost a uspokojení z pohybu sportovních
činností. Žák si osvojí pohybové činnosti, pravidla soutěží a správné rozhodovací postupy
podle zásad fair play. Žák umí preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním
režimu tak, jak si to osvojil v době výuky a dosahuje optimálního pohybového rozvoje v
rámci svých možností. Kultivuje svůj pohyb a cílevědomě zvyšuji povědomí o zdravém
způsobu života. Pořadová příprava a kondiční posilování jsou průběžně zařazovány do hodin
tělesné výchovy. V prvém ročníku bude uspořádán LVZ.
3. Strategie výuky
 skupinová výuky
 frontální výuka
 diferencovaná výuka
 kooperativní výuka
 týmová výuka
 hodnocení aktivity a průběhu činností
 hodnocení a klasifikace pohybových aktivit, jejich zvládnutí
 hodnocení kriterijních požadavků formou testování
 sebehodnocení studenta
 hodnocení připravenosti na výuku
Předmět Tělesná výchova přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí:
185
zájmu;
při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních.
Uplatnění průřezových témat
 Člověk a životní prostředí
186
KONDIČNÍ PŘÍPRAVA
dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost,
vytrvalost, obratnost a pohyblivost
 kondiční cvičení
 strečink
LEHKÁ ATLETIKA
uplatňuje zásady sportovního tréninku
3
učivo
učivo
9
 sprint
 nízký start
 běh na 100 m
 skok daleký
 běh vytrvalý ( 1 000 m )
 běžecká průprava
 výběh do terénu - souvislý běh 15 min
SPORTOVNÍ HRY
dovede se zapojit do organizace turnajů a
soutěží a umí zpracovat jednoduchou
dokumentaci
uplatňuje zásady bezpečnosti při
pohybových aktivitách
učivo
40
 košíková - driblink, přihrávky, střelba,
dvojtakt, hra¨
 odbíjená - odbíjení míče obouruč vrchem a
spodem, podání, smeče, hra
 kopaná - přihrávky, hra
dovede rozlišit jednání fair play od
nesportovního jednání
zvládá základy sportovních her
187
OCHRANA ČLOVĚKA
ZA MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ
popíše vliv fyzického a psychického
zatížení na lidský organismus
dovede uplatňovat naučené modelové
situace k řešení stresových a konfliktních
situací
učivo
6
 ochrana člověka za mimořádných situací
živelné pohromy, havárie
 zásady I. pomoci
dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví,
jak se doporučuje na ně reagovat
prokáže dovednosti poskytnutí první
pomoci sobě a jiným
SPORTOVNÍ GYMNASTIKA
zvládá základní gymnastické prvky
ÚPOLY
zvládá základy pádů
učivo
9
 akrobacie - kotouly vpřed a vzad, stoj na
rukou, stoj na rukou a kotoul vpřed
 hrazda - výmyk, podmet
 přeskok přes bednu - skrčka, roznožka,
odbočka, kotoul
 pády
učivo
1
 strečink
188
učivo
4
LEHKÁ ATLETIKA
9
učivo
 sprint - rozvoj rychlosti
 nízký start
 běh na 100 m
 skok daleký
využívá pohybové činnosti pro všestrannou  běh vytrvalý ( 1 000 m )
pohybovou přípravu a zvyšování tělesné
zdatnosti
SPORTOVNÍ HRY
učivo
volí sportovní vybavení /výstroj a výzbroj/
odpovídající příslušné činnosti a okolním
podmínkám (klimatickým, zařízení,
hygieně, bezpečnosti) a dovede je udržovat
a ošetřovat
komunikuje při pohybových činnostech –
dodržuje smluvené signály a vhodně
používá odbornou terminologii
38
 dvojtakt, zónová obrana, hra
 spodem, podání, smeče, blokování, hra
 kopaná - přihrávky, hra
OCHRANA ČLOVĚKA
situací
učivo
 živelné pohromy, havárie
189
6
učivo
9
 akrobacie - kotouly vpřed a vzad, stoj na
rukou, stoj na rukou a kotoul vpřed, kotoul
vzad do zášvihu
 hrazda - výmyk, podmet
 odbočka, kotoul
 strečink
LEHKÁ ATLETIKA
učivo
učivo
 nízký start
 běh na 100 m
 skok daleký
 běh vytrvalý ( 1 000 m )
190
2
8
SPORTOVNÍ HRY
učivo
a ošetřovat
40
dvojtakt, osobní obrana, hra
spodem, podání, smeče, blokování,
vykrývání bloků, hra
 kopaná - přihrávky, zpracování míče, hra
dokumentaci
Zvládá základy sportovních her
OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ
situací
učivo
6
učivo
využívá pohybové činnosti pro všestrannou  akrobacie - kotouly vpřed a vzad, stoj na
191
8
vzad do zášvihu
 hrazda - výmyk, podmet, toč jízdmo vpřed
odbočka, kotoul letmo
zdatnosti
 strečink
LEHKÁ ATLETIKA
2
učivo
učivo
8
 nízký start
 běh na 100 m
 skok daleký
využívá pohybové činnosti pro všestrannou  běh vytrvalý ( 1 000 m )
zdatnosti
SPORTOVNÍ HRY
učivo
a ošetřovat
35
dvojtakt, zónová a osobní obrana, hra
spodem, podání, smeče, blokování,
vykrývání bloků, hra
 kopaná - hra
192
dokumentaci
využívá pohybové činnosti pro všestrannou
zdatnosti
OCHRANA ČLOVĚKA
situací
učivo
6
situací
učivo
9
využívá pohybové činnosti pro všestrannou  akrobacie - kotouly vpřed a vzad, stoj na
vzad do zášvihu
zdatnosti
 hrazda - výmyk, podmet, toč jízdmo vpřed
přeskok přes bednu - skrčka, roznožka,
odbočka, kotoul letmo
193
4.6. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích
4.6.1. Práce s počítačem
Název vyučovacího předmětu: PRÁCE S POČÍTAČEM
Výuka informatiky navazuje na kompetence získané v základním vzdělávání a dále je rozvíjí.
Přispívá k hlubšímu pochopení informačních a komunikačních technologií, metod a
prostředků výpočetní a komunikační techniky. Kompetence získané při výuce informačních a
komunikačních technologií najdou efektivní využití v ostatních odborných předmětech, v
budoucím povolání i v soukromém životě. Výuka ICT povede žáky k analýze informací
získávaných různými informačními kanály, jejich kritickému posouzení a k vyvození
správných závěrů.
Vyučování ICT je směrováno k tomu, aby žák:
 Správně chápal odbornou terminologii a dokázal ji správně používat při vysvětlování
konkrétních témat z ICT,
 porozuměl blokovému schématu počítače a pochopil význam a činnost jednotlivých
komponent počítače,
 pochopil kódování, strukturu a organizaci dat v ICT,
 seznámil se s možnostmi ukládání (zálohování dat) a jejich přenosu,
 naučil se používat aktuální operační systém a kancelářský software,
 vyhledávat informace na internetu a komunikovat po internetu, e-mail, skype.
 získali kompetence o ochraně počítače před škodlivým softwarem.
3. Strategie výuky
Učební osnova je určena pro studijní obor ve kterém se ICT učí ve všech ročnících. V prvním
a druhém ročníku probíhá výuka ve dvou stejně početných skupinách po 1 hodinách týdně,
což je prakticky realizováno ve 4 hodinových blocích po skupinách ob týden. V třetím a
čtvrtém ročníku probíhá výuka ve dvou stejně početných skupinách po 2 hodinách týdně což
je prakticky realizováno ve 4 hodinových blocích po skupinách každý týden.
Základní formou výuky je práce s počítačem v odborných učebnách. Nejprve následuje teorie
a pak praktické řešení zadaných dílčích úkolů při němž bude kladen důraz na samostatnost a
intuitivní ovládání počítače.
Na závěr, po probrání celého tematického celku proběhne vypracování projektu k danému
tématu.
Učivo bude neustále aktualizováno s vývojem hardwaru a softwaru a podle potřeb praxe.
194
Hodnocení žáků je výsledkem ústního a písemného zkoušení doplněného hodnocením
praktických dílčích úkolů a samostatných projektů a žákovských prací.
Hodnocení žáka ovlivňuje osobní přístup žáka k předmětu, jeho aktivita při výuce, zájem o
probíranou látku a aktivní přístup a samostatnost při řešení daného problému.
Při výuce ICT je kladen důraz na rozvoj těchto klíčových kompetencí:
odborná témata.
přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly.
zájmu.
apod.);
technologií;
195
komunikovat
elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline
komunikace;
Předmětem se prolínají průřezová témata:
- Informační a komunikační technologie
ÚVOD
učivo
6
 Informatika, informace a jejich zpracování.
 Výpočetní technika a její význam pro
člověka,
 Hardware a software,
 Základní a aplikační programové vybavení.
Seznámení se základními pojmy z
informatiky a výpočetní techniky
Seznámení se základními pojmy z
informatiky a výpočetní techniky
Základní pojmy z informatiky a výpočetní
techniky
ZÁKLADY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
používá počítač a jeho periferie (obsluhuje
je, detekuje chyby, vyměňuje spotřební
materiál)
je si vědom možností a výhod, ale i rizik
učivo
8
 Zásady BOZ při práci s počítačem, pracovní
řád učebny VYT.
 Princip počítače,
 Kódování informací,
 Číselné soustavy ve výpočetní technice -
196
VYT.
 Blokové schéma počítače, vývoj prostředků
VYT.
 Základní sestava počítače, komponenty.
 Vstupní a výstupní periferní zařízení.
(zabezpečení dat před zneužitím, ochrana
dat před zničením, porušování autorských
práv) a omezení (zejména technických a
technologických) spojených s používáním
výpočetní techniky
využívá nápovědy a manuálu pro práci se
základním a aplikačním programovým
vybavením i běžným hardware
OPERAČNÍ SYSTÉMY
učivo
orientuje se v běžném systému – chápe
strukturu dat a možnosti jejich uložení,
rozumí a orientuje se v systému adresářů,
ovládá základní práce se soubory
(vyhledávání, kopírování, přesun, mazání),
odlišuje a rozpoznává základní typy
souborů a pracuje s nimi
8
 Charakteristika operačních systémů - OS,
základy OS, organizace dat v počítači,
soubor, složka (adresář), stromová
struktura.
 Ochrana dat před zničením a zabezpečení
dat před zneužitím.
 Operační systém MS Windows, filosofie
ovládání počítače. Užití nápovědy. Práce se
složkami, vytvoření stromové struktury
složek.
 Práce se soubory.
vybírá a používá vhodné programové
vybavení pro řešení běžných konkrétních
úkolů
197
POČÍTAČOVÉ SÍTĚ
učivo
4
 Počítačová síť, typy počítačových sítí a
jejich charakteristiky, komponenty a
prostředky, základní pojmy, uživatelské účty
a přístupová práva. Aplikace dodávané s OS.
vybírá a používá vhodné programové
vybavení pro řešení běžných konkrétních
úkolů
chápe specifika práce v síti (včetně rizik),
využívá jejích možností a pracuje s jejími
prostředky
komunikuje elektronickou poštou, ovládá i
zaslání přílohy, či naopak její přijetí a
následné otevření
využívá další funkce poštovního klienta
(organizování, plánování…)
ovládá další běžné prostředky online a
offline komunikace a výměny dat
pracuje s prostředky správy operačního
systému, na základní úrovni konfiguruje
operační systém, nastavuje jeho uživatelské
prostředí
INTERNET
učivo
používá počítač a jeho periferie (obsluhuje
je, detekuje chyby, vyměňuje spotřební
materiál)
orientuje se v běžném systému – chápe
strukturu dat a možnosti jejich uložení,
rozumí a orientuje se v systému adresářů,
8
 Struktura celosvětové sítě, základní pojmy.
 Přenosové protokoly, domény a adresy.
 Internetové prohlížeče, standard WWW,
informace a práce s nimi.
 Informační zdroje, vyhledávače na
Internetu.
 Vystavení vlastních dat na Internetu.
 Elektronická pošta. Online a Offline
komunikace.
 Další služby na internetu.
198
ovládá základní práce se soubory
(vyhledávání, kopírování, přesun, mazání),
odlišuje a rozpoznává základní typy
souborů a pracuje s nimi
volí vhodné informační zdroje k
vyhledávání požadovaných informací a
odpovídající techniky (metody, způsoby) k
jejich získávání
získává a využívá informace z otevřených
zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě
Internet, ovládá jejich vyhledávání, včetně
použití filtrování
orientuje se v získaných informacích, třídí
je, analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich
výběr a dále je zpracovává
zaznamenává a uchovává textové, grafické
i numerické informace způsobem
umožňujícím jejich rychlé vyhledání a
využití
uvědomuje si nutnost posouzení validity
informačních zdrojů a použití informací
relevantních pro potřeby řešení
konkrétního problému
ZÁKLADY PSANÍ DESETI PRSTY NA KLÁVESNICI POČÍTAČE
učivo
 Seznámení s klávesnicí PC, zásady pro
psaní, ergonometrie psaní
 Nácvik v psaní od středových kláves
 Nácvik v psaní na střední, horní a dolní
písmenné řadě
dovede postupným procvičováním využívat  Nácvik v psaní na číselné řadě
všechny prsty pro psaní na klávesnici
 Nácvik v psaní velkých písmen
seznámí se s rozložením kláves na
klávesnici a prstokladem dovede správně
používat jednotlivé prsty k ovládání
přiřazených kláves
199
16
 Nácvik v psaní interpunkcí u velkých
písmen a dalších znaků
řeší jednoduchá cvičení s účelem získat
trvalé návyky a dovednosti v psaní na
klávesnici
pokládá důraz na postupné zvyšování
rychlosti a bezchybnosti psaní
má vytvořeny předpoklady učit se používat
nové aplikace, zejména za pomoci manuálu
a nápovědy, rozpoznává a využívá analogií
ve funkcích a ve způsobu ovládání různých
aplikací
PRÁCE S TEXTOVÝM EDITOREM
učivo
17
 Funkce a ovládání textového editoru
ovládá práci s textovým editorem,
WORD
uplatňuje základní estetická a typografická
 Hlavní menu, příprava a nastavení
pravidla pro práci s textem
parametrů, panel nástrojů
ovládá formátování textů, vkládání,
 Formátování textu, (řádek, odstavec,
úpravu a přesun obrázků, využívá styly
sloupek, řádek, oddíl)
 Kopírování, vkládání a úprava textů a
dovede používat vestavěné nástroje
obrázků
(kontrola pravopisu, nahrazování,
automatické opravy)
 Práce s tabulátory, záhlaví a zápatí,
stránkování
ovládá základy použití hromadné

Pravopis,
nahrazování a automatické opravy
korespondence a editoru rovnic
 Vytvoření obsahu dokumentu - práce v
ovládá základy tvorby a formátování
osnově
tabulek
 Tvorba a úprava jednoduchých tabulek
 Seznámení s modulem hromadná
ovládá principy algoritmizace úloh a
korespondence a s editorem rovnic
sestavuje algoritmy řešení konkrétních
úloh (dekompozice úlohy na jednotlivé
 Počítačová grafika
elementárnější činnosti za použití
přiměřené míry abstrakce)
má vytvořeny předpoklady učit se používat
nové aplikace, zejména za pomoci manuálu
a nápovědy, rozpoznává a využívá analogií
ve funkcích a ve způsobu ovládání různých
aplikací
200
PRÁCE V TABULKOVÝCH APLIKACÍCH
20
učivo
1.EXCEL:
ovládá běžné práce s tabulkovým
procesorem (editace, matematické operace,  funkce a ovládání tabulkového kalkulátoru
(EXCEL)
vestavěné a vlastní funkce, vyhledávání,

tvorba tabulek
filtrování, třídění, tvorba grafu,databáze,
kontingenční tabulky a grafy, příprava pro  tvorba tabulek včetně matematických a
statistických výpočtů
tisk, tisk)
 tvorba grafů
rozumí běžným i odborným graficky
 tvorba tiskopisů včetně výpočtových funkcí
ztvárněným informacím (schémata, grafy
apod.)
zná základní typy grafických formátů, volí
odpovídající programové vybavení pro
práci s nimi a na základní úrovni grafiku
tvoří a upravuje
SPECIÁLNÍ LESNICKÉ APLIKAČNÍ PROGRAMY
rozumí běžným i odborným graficky
ztvárněným informacím (schémata, grafy
apod.)
ovládá běžné práce při evidenci výroby a
mezd v počítačových aplikacích
učivo
12
1. EVIDENCE VÝROBY A MEZD:
 aplikační program pro evidenci výroby a
mezd v LH
2. PRÁCE S LHP:
 aplikační program pro práci s LHP
ovládá běžné práce s LHP v elektronické
podobě, ovládá vyhledávání všech
informací včetně tisku
201
PRÁCE V DATABÁZOVÝCH PROGRAMECH
učivo
14
 Základní principy relačních databází a
ovládá základní práce v databázovém
ovládání programu ACCESS
procesoru (editace, vyhledávání, filtrování,
třídění, relace, tvorba sestav, příprava pro  Tvorba databázových tabulek
 Práce s formuláři
tisk, tisk)
 Sestavy
používá běžné základní a aplikační
 Filtrování dat, dotazování na data
programové vybavení (aplikace dodávané s
operačním systémem, dále pracuje
zejména s aplikacemi tvořícími tzv.
kancelářský SW jako celkem)
aplikuje výše uvedené – zejména aktivně
využívá prostředky zabezpečení dat před
zneužitím a ochrany dat před zničením
PRÁCE V
PROGRAMECH PRO TVORBU PREZENTACÍ
vytváří jednoduché multimediální
dokumenty (tedy dokumenty, v nichž je
spojena textová, zvuková a obrazová
složka informace) v některém vhodném
formátu – HTML dokument, dokument
textového procesoru, dokument vytvořený
specializovaným SW pro tvorbu
prezentací, atp.
učivo
12
 Základní principy tvorby prezentací a
ovládání programu POWER POINT
 Možné přístupy k tvorbě prezentací
 Texty a grafické objekty v prezentacích
 Úprava prezentací, obsahová forma
prezentací
 Používání animací a efektů v prezentacích
programové vybavení (aplikace dodávané
s operačním systémem, dále pracuje
správně interpretuje získané informace a
výsledky jejich zpracování následně
prezentuje vhodným způsobem s ohledem
na jejich další uživatele
202
SPECIÁLNÍ LESNICKÉ APLIKAČNÍ PROGRAMY
učivo
 Lesní hospodářská evidence
vytváří jednoduché multimediální
 Principy vedení evidencí v lesním
dokumenty (tedy dokumenty v nichž je
spojena textová, zvuková a obrazová složka hospodářství
informace) v některém vhodném formátu
(HTML dokument, dokument textového
procesoru, dokument vytvořený
specializovaným SW pro tvorbu
prezentací, atp.)
programové vybavení (aplikace dodávané s
operačním systémem, dále pracuje
správně interpretuje získané informace a
výsledky jejich zpracování následně
prezentuje vhodným způsobem s ohledem
na jejich další uživatele
aplikuje výše uvedené – zejména aktivně
využívá prostředky zabezpečení dat před
zneužitím a ochrany dat před zničením
203
4
4.7. Odborné vzdělávání
4.7.1. Lesnická zoologie
Název vyučovacího předmětu: LESNICKÁ ZOOLOGIE
Kód a název RVP: 41 – 46 – M/01 Lesnictví
Kód a název ŠVP: 41 – 46 – M/01 Lesnictví
Lesnická zoologie představuje integrovaný celek zabývající se živými organizmy, kteří se
nacházejí v lesním ekosystému.
Cílem předmětu je seznámit žáky se všemi druhy živých organismů a to v celém zoologickém
systému, mající vztah k lesním ekosystémům.Na základě získaných znalostí má být student
schopen zařadit jednotlivé druhy do skupin dle prospěšnosti či škodlivosti na les. Základní
znalosti nutno docílit u žáků hlavně u druhů schopných poškozovat lesní ekosystémy ve
velkém rozsahu.
Učivo je rozděleno do deseti celků přičemž každý celek prezentuje jeden z kmenů
zoologického systému a je probíráno ve druhém ročníku. Jednotlivé celky jsou za sebou
řazeny dle následujících témat:
1. Kmen: Prvoci
2. Kmen: Houby
3. Kmen: Láčkovci
4. Kmen: Ploštěnci
5. Kmen: Hlístové
6. Kmen: Měkkýši
7. Kmen: Kroužkovci
8. Kmen: Pačlenovci
9. Kmen: Členovci
10. Kmen: Strunatci .
Vedle znalostí všech uvedených celků je značný důraz kladen na kmen členovci konkrétně na
třídu hmyz. Vedle bezpečného určení všech uvedených druhů hmyzu nutno znát způsob jejich
života a vliv na les. Tyto znalosti jsou nezbytné pro výuku v předmětu ochrana lesů a
přírodního prostředí, neboť předmět lesnická zoologie lze chápat jako předmět průpravný.
Dále pak je nutné klást důraz na kmen strunatci, zvláště třídu ptáci a savci. Uvedené druhy je
nutné opět znát za účelem návaznosti k předmětu ochrana lesů a přírodního prostředí a
myslivosti.
3. Strategie výuky
V učebním plánu je předmět zařazen do 2. ročníku. Je uplatňována především hromadná
výuka.V provádění praktických úkolů na předmětových cvičeních je kladen důraz na
poznávání jednotlivých druhů živočichů. U hmyzu vedle poznávání jednotlivých druhů
204
poznat i jejich symptomy poškození. Hmyz pak poznat ve všech jeho vývojových stádiích
vyjma vajíček.
Cílem výuky je vést studenty k praktickému využívání získaných poznatků a samostatnosti.
Ve výuce budou realizovány tyto vyučovací metody: dialogické slovní metody,metody práce
s textem, simulační a situační metody, problémové metody, aktivizační metody a metody
prezentace samostatných prací žáků.
Ústní zkoušení je základem pro hodnocení znalostí žáků. Důraz je kladen na věcnou správnost
a na schopnost aplikovat znalosti při samostatném rozhodování. Značná pozornost je
věnována poznávání a určování symptomů poškození hmyzu a dále pak bezpečné poznávání a
určování jednotlivých druhů ptáků a savců.
Žáci jsou hodnoceni jak při práci individuální, tak při práci skupinové.Jsou zadávány úkoly v
podobě zpracování tzv. hmyzích požerků a imág. Zde je hodnocena hlavně samostatnost a
věcná správnost.
Předmět lesnická zoologie přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí:
čtení), umět
odborná témata;
205
jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru
dosáhnout
zájmu;
podmínkám;
zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze;
mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o
požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a
předpoklady;
vzdělávání;
a) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi:
dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb,
přejímali výrobky a provedené práce, zohledňovali požadavky majitele lesa,
zákazníka a občana;
reprezentovali pozitivně sebe, zaměstnavatele a lesnický stav.
b) Jednat v souladu se strategií trvale udržitelného hospodaření, vykonávat a organizovat
206
rozuměli procesům probíhajícím v lesních ekosystémech a volili technologické
postupy a hospodářská opatření s respektováním jejich biologické podstaty;
nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky
vysvětlovali kvalifikovaně laické veřejnosti způsob a význam trvale udržitelného
hospodaření v lesích.
c) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:
( i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků,
d) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi:
znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské
ohodnocení;
zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti ( v pracovním procesu i
v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí,
sociální dopady;
nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s
ohledem na životní prostředí.
pokrytí průřezových témat : Člověk a životní prostředí
ÚVOD
učivo
3
 seznámení s učivem
Člověk a životní prostřed
PRVOCI
charakterizuje způsoby šíření virové
nákazy, uvede příklady virových
 biologie
 rozmnožování
207
učivo
1
 Způsob života
 potrava
 jejich vlivy na životní prostředí
onemocnění
HOUBY,LÁČKOVCI,PLOŠTĚNCI




vysvětlí význam příjmu živin a kyslíku pro

živočichy
onemocnění
učivo
1
biologie
rozmnožování
Způsob života
potrava
jejich vlivy na životní prostředí
KROUŽKOVCI





živočichy
onemocnění
učivo
3
biologie
rozmnožování
Způsob života
potrava
MĚKKÝŠI
učivo
vysvětlí význam příjmu živin a kyslíku pro  biologie
 rozmnožování
živočichy
 Způsob života
 potrava
 jejich vlivy na životní prostředí
208
1
ČLENOVCI





živočichy
onemocnění
učivo
33
biologie
rozmnožování
Způsob života
potrava
STRUNATCI





živočichy
porovná stavbu a vlastnosti jednotlivých
typů tkání obratlovců, identifikuje typy
tkání
přiřadí jednotlivé typy trávicích, dýchacích
a vylučovacích soustav ke konkrétním
skupinám živočichů
srovná jednotlivé typy krevního oběhu
bezobratlých živočichů a obratlovců
charakterizuje způsoby rozmnožování
živočichů a uvede příklady
popíše stavbu a činnost orgánových soustav
provádí pitvy živočichů
rozpozná a charakterizuje významné
zástupce bezobratlých a obratlovců,
zejména lesnicky a myslivecky důležité
vysvětlí nebezpečí introdukce a
reintrodukce živočišných druhů z
ekologického hlediska
209
učivo
biologie
rozmnožování
způsob života
potrava
57
učivo
33
 mikroskopická technika, mikroskopování
 určování bezobratlých živočichů pro účely
determinační (fixační tekutiny apod.)
 způsoby sběru a odchytu hmyzu pro
vědecké účely
určí základní druhy bezobratlých
 význam sbírek pro vědecké účely,
seznámení s technikou preparace hmyzu
zná způsoby a metody sběru
(brouků, motýlů)
preparuje hmyz pomocí dostupných
 zhotovování sbírek požerků
prostředků
 určování hmyzu pomocí determinačních
sestaví sbírku požerků a imag základních
klíčů a atlasů, podle exponátů
druhů hmyzu
 určování ryb, obojživelníků a plazů
pomocí determinačních klíčů a atlasů,
určí základní druhy ryb, obojživelníků a
podle exponátů
plazů
 pitva ryby, určování hlavních orgánů
na základě pitvy určí základní orgány
 pitva ptáka, určování hlavních orgánů
rozezná základní druhy ptáků
 určování ptáků pomocí determinačních
rozezná savce dle lebek a chrupu
 rozpoznávání savců podle chrupu a lebek
odhadne věk u jelenovitých a
 odhad věku jelenovitých a prasatovitých
prasatovitých podle chrupu a u turovitých
dle chrupu, u turovitých dle přírůstku na
podle přírůstu na rozích
rozích
určí základní druhy savců
 pitva zajíce, určování hlavních orgánů
 určování hmyzu pomocí determinačních
rozliší jednotlivé části mikroskopu, je
schopen mikroskopovat a pro vlastní
potřebu si vytvořit mikroskopický
materiál
210
4.7.2. Lesnická botanika
Název vyučovacího předmětu: LESNICKÁ BOTANIKA
Výuka lesnické botaniky navazuje především na učivo biologie a nauky o lesním prostředí.
Vyučování předmětu má žáky naučit poznávat především lesnicky význačné rostliny (dřeviny
a semenné byliny) a znát jejich ekologické nároky a význam. U lesnicky nejdůležitějších
dřevin znát i jejich zatřídění dle ekologických řad. Zde lesnická botanika úzce navazuje na
předmět nauka o lesním prostředí a připravuje základní znalosti pro předmět pěstování lesů.
Vyučovací předmět lesnická botanika směřuje k tomu, aby žák:
 poznal především lesnicky význačné rostliny, a tyto uměl pojmenovat nejen česky, ale ve
většině případů i vědeckým názvem,
 jejich stanovištní nároky a význam,
 uplatnil získané poznatky pro volbu dřevin na konkrétní stanoviště,
 uměl posoudit stanoviště dle výskytu typického bylinného patra,
 orientovat se v odborné literatuře a uvedené informace umět vyhodnotit,
 komunikovat o dané problematice a vyvodit si vlastní závěr,
 aplikovat získané poznatky v jiných předmětech, v dalším vzdělávání v životě.
3. Strategie výuky
Předmět se vyučuje ve 2. ročníku. Týdenní dotace je 3 hodiny teoretické výuky a jedna
hodina cvičení. Cvičení jsou však uspořádána do čtyřhodinových bloků vždy po čtyřech
týdnech. Teoretická výuka je rozdělena do dvou hlavních částí.
První částí je především výuka semenných bylin. Zde probíhá teoretická výuka v učebně. Při
výuce jsou využívány herbářové položky (jak při výkladu, tak i při ústním zkoušení).
Praktická cvičení probíhají v oblasti Píseckých hor, školním polesí a dalších stanovištích, aby
tak charakterizovaly co nejpestřeji mozaiku jednotlivých stanovišť. Kromě semenných bylin
získá žák základní přehled o houbách, lišejnících, mechorostech a kapraďorostech.
Ve druhé části jde o výuku dřevin (dendrologii). Teoretické části probíhají opět především v
učebně, ale s nahromaděným množstvím probrané látky probíhá i teoretická výuka částečně
ve školním arboretu. Cvičení pak jsou především v arboretu, ale jsou využívány i sbírkové
materiály.
Hodnocení je založeno na kombinaci známek z ústního zkoušení, písemných testů a známek
získaných při praktických cvičení. (Jde o známky z poznávání probraných rostlin). Mimo toto
žáci odevzdávají v prvním pololetí sbírku stanovištních rostlin. Ve druhém pak sbírku
letorostů.
211
Z hlediska klíčových kompetencí se důraz klade zejména na:
čtení), umět
odborná témata;
chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje.
podmínkám;
212
prostoru;
Uplatnění průřezových témat
 Člověk a životní prostředí
OBSAH, ROZDĚLENÍ A VÝZNAM PŘEDMĚTU
žák se orientuje v základním systému
rostlinné říše
učivo
 Obsah, rozdělení a význam předmětu
SEMENNÉ BYLINY
rostlinné říše
pozná podle morfologických znaků hlavní
stanovištní rostliny a u význačných rostlin
zná jejich ekologické nároky
2
učivo
27
 Znalost hlavních čeledí jednoděložných a
dvouděložných bylin. Jejich hlavní
stanovištně význační zástupci. Zatřídění
bylin dle ekologických nároků.
213
MECHOROSTY A KAPRAĎOROSTY
rostlinné říše
pozná podle morfologických znaků hlavní
stanovištní rostliny a u význačných rostlin
zná jejich ekologické nároky
učivo
5
 Rozdělení mechorostů a kapraďorostů do
základních tříd. Jejich charakteristika a
nejdůležitější zástupci. Zatřídění
mechorostů a kapraďorostů dle
ekologických nároků.
zná základní zástupce mechorostů a
kapraďorostů a má přehled o jejich
morfologii a ekologii
VIRY, BAKTERIE, SINICE
popíše výskyt a vysvětlí význam bakterií,
sinic a virů
učivo
2
 stavba a životní funkce bakterií a sinic
PLÍSNĚ, HOUBY A LIŠEJNÍKY
učivo
zná základní zástupce hub a lišejníků a má  Charakteristika hub a lišejníků a jejich
nejdůležitější zástupci.
přehled o jejich morfologii a ekologii
214
3
ÚVOD DO DENDROLOGIE
2
učivo
 Základy morfologie a ekologie lesních
dřevin.
rostlinné říše
DŘEVINY NAHOSEMENNÉ
20
učivo
 Rozdělení nahosemenných dřevin, zástupci
a jejich morfologie a ekologické nároky.
podle morfologických znaků pozná naše
lesnicky význačné dřeviny
u lesnicky význačných dřevin zná jejich
areál a ekologické nároky
má základní přehled o nejrozšířenějších
dřevinách, které však nejsou lesnicky
význačné
DŘEVINY KRYTOSEMENNÉ
učivo
32
 Rozdělení krytosemenných dřevin,
nejdůležitější zástupci, jejich morfologie a
ekologické nároky.
podle morfologických znaků pozná naše
lesnicky význačné dřeviny
u lesnicky význačných dřevin zná jejich
areál a ekologické nároky
má základní přehled o nejrozšířenějších
dřevinách, které však nejsou lesnicky
význačné
EKOLOGICKÉ ZATŘÍDĚNÍ ROSTLIN A SHRNUTÍ UČIVA
umí charakterizovat základní stanoviště a
hlavní rostliny pro ně typické
učivo
 Zatřídění dřevin dle ekologických nároků.
215
6
PRAKTICKÁ CVIČENÍ
pozná zástupce rostlin probrané v
teoretické výuce
získá praktický přehled o základních
rostlinných společenstvech
učivo
33
Zaměřeno především na poznávání hlavních
stanovištních rostlin, hub a dřevin.
1. Poznávání stanovištně význačných bylin
2. Určování lišejníků, mechorostů a hub
3. Poznávání jehličnatých dřevin
4. Poznávání listnatých dřevin
komentář
Součástí výuky lesnické botaniky je vyhotovení: 1. sbírky letních stanovištních rostlin 2.
sbírky letorostů základních dřevin 3. doplňování sbírkového materiálu do herbáře pro potřeby
studia žáků
216
4.7.3. Nauka o lesním prostředí
Název vyučovacího předmětu: NAUKA O LESNÍM PROSTŘEDÍ
Kód a název RVP:
Kód a název ŠVP:
Nauka o lesním prostředí 1. ročník (dále jen NLP) navazuje na poznatky získané základním
vzděláváním a je důležitým přípravným předmětem pro nauku o lesním prostředí 2. ročník.
Vyučování předmětu má žáky seznámit se základy geologie, kartografie a poznatky o
atmosféře a hydrosféře. Tyto získané poznatky společně se znalostmi, které žáci získají ve 2.
ročníku v předmětech NLP (2.roč.) a lesnická botanika, jsou základem pro výuku
společenstev rostlin v daném prostředí.
Výuka předmětu ve druhém ročníku navazuje především na učivo 1. ročníku NLP. Rozvíjí též
poznatky získané v základním vzdělání. Ve 2. ročníku pak velmi úzce navazuje na předmět
lesnická botanika.
Vyučování má žáky seznámit s nejdůležitějšími minerály, horninami a půdními typy v ČR.
Tyto získané poznatky jsou základem pro výuku lesních typů a jejich souborů. Zde NLP
velmi úzce navazuje na předmět lesnická botanika a poskytuje velmi důležitý základ pro
pěstování lesů.
Vyučovací předmět nauka o lesním prostředí (1. roč.) směřuje k tomu, aby žák:
 získal poznatky o základech geologie, kartografie,
 orientoval se v atmosférických a hydrologických jevech, uměl je vyhodnotit a věděl o jejich
vlivu na prostředí,
 zacházel s přístroji, výsledky zpracoval vyhodnotil a vyvodil z nich závěry,
 aplikoval získané poznatky v dalším vzdělávání a praxi,
 orientoval se v odborné literatuře a získané informace uměl vyhodnotit.
Ve 2. ročníku:
 získal poznatky o nejdůležitějších minerálech, horninách a půdních typech
 orientoval se v základech lesnické typologie a získané poznatky dokázal aplikovat pro
pěstování lesů
 uměl posoudit stanoviště na typologických základech
 komunikoval o dané problematice a vyvodil si vlastní závěr
 aplikoval získané poznatky v jiných předmětech, v dalším vzdělávání i v životě
3. Strategie výuky
V prvním ročníku má předmět týdenní dotaci 2 hodin teoretické výuky. Učivo je
strukturováno do 4 hlavních tematických celků. Praktická cvičení nejsou. Žáci se však
postupně střídají při zjišťování a zapisování základních meteorologických údajů v místní
meteorologické stanici.
Ve druhém ročníku má týdenní dotaci 2 hodiny teoretické výuky a 1 hodinu cvičení. Cvičení
jsou uspořádána do čtyřhodinových bloků vždy po čtyřech týdnech. Učivo je strukturováno
217
do třech tematických celků (geologie, pedologie, fytocenologie a lesnická typologie).
Praktická cvičení probíhají jednak ve specializované učebně NLP, jednak jako venkovní
cvičení. Teoretická výuka probíhá zásadné v učebně.
Hodnocení žáků je založeno na kombinaci známek z písemných testů a ústního zkoušení. Ve
druhém ročníku pak i ze známek získaných při praktických cvičeních (protokoly, poznávání
přírodnin).
čtení), umět
odborná témata;
218
chápat
význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje.
podmínkám;
mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru, cílevědomě a
prostoru.
Odborné kompetence.
Uplatnění průřezových témat:
 Člověk a životní prostředí – slouží k pochopení přírodních zákonitostí a významu
enviromentální výchovy.
POHYBY ZEMĚ
 roční období
vysvětlí důsledky pohybů Země na děje v
atmosféře a zákonitosti vzniku jednotlivých  časová pásma
povětrnostních jevů a situací
219
učivo
3
GEOLOGIE
učivo
16
 zemská kůra
 tektonika
 vnější činitelé ovlivňující zemský povrch
popíše typické geologické útvary a vysvětlí  tvary zemského povrchu
procesy jejich tvorby
 hlavní geologické oblasti ČR a jejich
vysvětlí základní činitele, kteří mají vliv na
horniny
tvorbu zemského povrchu
správně používá základní geologické a
pedologické pojmy
komentář
téma: hlavní geologické oblasti ČR a jejich horniny navazuje ve druhém ročníku NLP téma
Mineralogie a Petrografie
HYDROSFÉRA
popíše cirkulaci vody mezi pevninami a
světovým oceánem a objasní pohyb vody
pod zemským povrchem
charakterizuje tepelnou výměnu mezi
atmosférou a světovým oceánem a její vliv
na počasí
učivo
9
 základní poznatky o hydrosféře
 povrchová voda, její význam a rozdělení
vodních toků
 podzemní voda a prameny
zná základní druhy vody v půdě
KARTOGRAFIE
má základní orientaci v mapách a jejich
použití
 mapy
 mapová měřítka
 mapové značky
220
učivo
3
METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE
učivo
správně používá základní meteorologické,
klimatologické a hydrologické pojmy
používá základní meteorologické přístroje
objasní souvislost proudění vzduchu v
atmosféře s vodními srážkami
vysvětlí klasifikaci klimatu
uvede příklady vlivu člověka na děje v
atmosféře
25
 atmosféra
 sluneční záření
 tlak vzduchu
 vlhkost vzduchu a srážky
 teplota
 počasí a podnebí
 klimatická pásma
 lesní vegetační stupně
objasní možnost a potenciální důsledky
klimatické změny na rostlinstvo
má přehled o klimatickovegetačních
pásmech na zeměkouli
zná rozšíření klimatických vegetačních
stupňů v ČR
komentář
Znalost lesních vegetačních stupňů je dále v 2. ročníku využita a rozvíjena v předmětech NLP
a Lesnická botanika. Na učivo se též navazuje v předmětu Pěstování lesů (3. a 4. ročník).
OROGRAFIE
popíše reliéf a vyšší geomorfologické
jednotky ČR
učivo
 základní geomorfologické celky ČR
 geologická stavba a vývoj
SHRNUTÍ UČIVA
6
učivo
6
 zopakování probraných témat a tematických
celků a jejich shrnutí pro výuku v dalším
ročníku
221
GEOLOGIE
 rozdělení geologie
 mineralogie
 petrografie
rozpozná a charakterizuje běžné
horninotvorné minerály a nejčastěji se
vyskytující horniny
PEDOLOGIE
objasní vznik půd
popíše koloběh látek v půdě, vodní režim
půd, humifikaci a význam koloidů v
přírodě
charakterizuje půdní druhy a půdní typy
objasní možnosti zlepšování vlastností půd
zná základní složky pedocenózy
 půdní profil
 vlastnosti půd
 pedocenóza
 humus
 chemizmus půd
 půdní typologie
FYTOCENOLOGIE A LESNICKÁ TYPOLOGIE
učivo
učivo
učivo
 základní znaky fytocenózy
 rostlina a prostředí
orientuje se v základech lesnické typologie.  rostlinná společenstva
zná základní lesní vegetační stupně, řady a
 přirozená lesní společenstva - ekologické
kategorie
řady, lesní typy a jejich soubory
chápe vztahy mezi základními složkami
lesního prostředí
má přehled o vývoji rostlinných
společenstev na našem území
komentář
Tematický celek velmi úzce navazuje na předmět Lesnická botanika a je důležitým
přípravným předmětem především pro Pěstování lesů.
222
10
28
23
SHRNUTÍ UČIVA
učivo
 shrnutí tematických celků pro výuku ve
třetím ročníku, především v předmětu
Pěstování lesů
rozpozná a charakterizuje běžné
horninotvorné minerály a nejčastěji se
vyskytující horniny
orientuje se v základech lesnické typologie
- základní lesní vegetační stupně, řady a
kategorie
5
učivo
 určování horninotvorných minerálů
 určování hornin
 půdní vzorky
 poznávání půdních typů a půdních druhů
 praktické poznávání lesních společenstev
chápe vztahy mezi základními složkami
lesního prostředí
rozpozná základní půdní typy a jejich
složení
223
33
4.7.4. Myslivost
Název vyučovacího předmětu: MYSLIVOST
Celková hodinová dotace : 0 - 0 - 3 - 0
Datum platnosti: od 1.9. 2009
Myslivost pojednává o chovu zvěře v honitbě a hospodaření s ní,o lovu,ochraně a o zvycích a
tradicích.
1. Obecný cíl předmětu:
Cílem předmětu je seznámit žáky s mysliveckým hospodařením a chovem zvěře
2. Charakteristika učiva:
Učivo je rozděleno do 9 částí, které pojednávají o jednotlivých oborech předmětu.
1.Úvod do předmětu
2.Lovecké střelectví
3.Právní předpisy z myslivosti
4.Výživa zvěře
5.Chov zvěře
6.Lovectví
7.Myslivecká kynologie
8.Veterinární péče o zvěř a v chovech zvěře
9.Předmětová cvičení
3. Strategie výuky:
skupinovou výuku. Individuální přístup žáků k zadaným samostatným projektům představuje
projektová výuka.
4. Hodnocení výsledků žáků:
a na schopnost aplikovat znalosti při samostatném rozhodování.Značná pozornost je věnována
poznávání a určování symptomů poškození všeho druhu. Žáci jsou hodnoceni jak při práci
individuální, tak při práci skupinové.Jsou zadávány úkoly v podobě zpracování tzv.
„protokolů“. Jedná se nejčastěji o zpracování probraného tematického celku. Zde je
hodnocena hlavně samostatnost, logická návaznost, obsahová a věcná správnost
224
Předmět ochrana lesů a přírodního prostředí přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí:
čtení), umět
odborná témata;
zájmu;
pozitivní vztah.
podmínkám;
225
předpoklady;
podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických,
administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat
vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí,
svými předpoklady a dalšími možnostmi.
rozumět
apod.);
prostoru;
situacích.
sledovali a hodnotili zdravotní stav lesa, aplikovali standardní kontrolní metody při
zjišťování výskytu, četnosti a dynamiky stavu škůdců lesa, navrhovali a realizovali
preventivní opatření;
b) Využívat stroje a technická zařízení, řídit motorová vozidla, tzn. aby absolventi:
minimalizovali poškozování a znečišťování přírody, pracovního a životního prostředí
odborná připravenost k řízení motorových vozidel skupiny B.
c) Vykonávat ekonomické činnosti a podnikatelské aktivity, tzn. aby absolventi:
aplikovali principy ziskovosti, efektivity a produktivity práce při nákupu materiálů,
polotovarů, energií a služeb a při řízení pracovních procesů;
prováděli marketingové činnosti týkající se nabízení a prodeje výrobků, prací
a služeb;
sestavovali
kalkulace cen výrobků, prací a služeb, posuzovali komplexně
ekonomické ukazatele výroby, jejich vliv na životní prostředí a sociální dopady;
komunikovali se zaměstnanci, s obchodními partnery a představiteli státní správy,
vedli běžnou obchodní korespondenci;
d) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi:
226
kázně;
jednali a samostatně vystupovali při jednání o reklamacích s vědomím, že kvalita je
chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména
podniku;
zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana).
e) Jednat v souladu se strategií trvale udržitelného hospodaření, vykonávat a organizovat
f) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:
osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně
znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat
nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo
poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce);
byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém
onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout.
g) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi:
ohodnocení;
sociální dopady;
efektivně hospodařili s finančními prostředky;
pokrytí průřezových témat : Člověk a životní prostředí
227
ÚVOD OD PŘEDMĚTU
učivo
3
 obsah předmětu myslivost
 historický vývoj myslivosti
zdůvodní myslivost jako jev sociokulturní
vysvětlí, jaký je hospodářský přínos
myslivosti
uvede myslivecké zvyky
orientuje se v rozdílném pojetí myslivosti v
různých zemích a lidských kulturách
popíše bionomii typických a významných
druhů lovné zvěře
objasní pojem „honitba“ a vysvětlí, na čem
závisí její úživnost a kvalita
LOVECKÉ STŘELECTVÍ
učivo
objasní rozdělení zbraní
vysvětlí složení a specifické rozdíly
jednotlivých druhů loveckých palných
zbraní a střeliva pro ně
bezpečně zachází s loveckou palnou zbraní
při střelbě na střelnici i při praktické
lovecké střelbě
 historie a vývoj loveckých zbraní
 lovecké zbraně brokové
 lovecké zbraně kulové
 lovecké střelivo
 teorie střelby
ošetřuje lovecké palné zbraně a střeleckou
výstroj při jejich užívání i ukládání
vysvětlí povinnosti při ukládání, nošení a
používání palné zbraně vyplývající jejímu
držiteli ze zákona
228
6
PRÁVNÍ PŘEDPISY Z MYSLIVOSTI
aplikuje právní předpisy týkající se
myslivosti
učivo
 zákon č. 449/ 2001 Sb.. Ve znění předpisů
pozdějších a vyhl. vydané na jeho provedení
 vybrané části zákona na ochranu zvířat proti
týrání,zákona na ochranu přírody a krajiny
 zákon č. 244,245/2002 Sb. a předpisy
vydané na jeho provedení
 problematika pytláctví
VÝŽIVA ZVĚŘE
dodržuje zásady přikrmování a ochrany
zvěře v době nouze
9
učivo
6
 příjímání potravy,pastevní cykly
 krmiva pro zvěř a jejich skladování
 technika přikrmování a krmení
 zvyšování úživnosti honitby
 trvalé a dočasné remízky
CHOV ZVĚŘE
učivo
respektuje chovatelské hledisko při výkonu  chov spárkaté
 zvěře(jelení,srnčí,daňčí,mufloní,černé)
průběrného odstřelu
 chovatelský cíl,normované stavy
popíše intenzivní chovy zvěře, vysvětlí
 sociální a věková stavba populace
jejich způsoby a zásady a veterinární
 honitby,oblasti chovu,naše zahraniční
problematiku
zkušenosti
 zásady průběrného lovu
 plán chovu a lovu
 oborní chovy zvěře
 chov drobné zvěře
229
21
LOVECTVÍ
učivo
6
 etika lovu
 lov zvěře spárkaté
 lov zvěře drobné
orientuje se ve specifických způsobech lovu  odchyt zvěře
(vyhánění zvěře z nor, sokolnictví apod.)
 ošetřování ulovené zvěře
popíše a vysvětlí postupy při odchytu zvěře  úprava loveckých trofejí
popíše a vysvětlí způsoby osamělých i
společných lovů zvěře odstřelem
MYSLIVECKÁ KYNOLOGIE
učivo
6
 význam,povinnosti uživatele
 honitby,organizace kynologie
 plemena loveckých psů
 charakteristika,vlastnosti
vysvětlí obecné zásady chovu psů
 použití výcvik
objasní výcvik loveckého psa v poslušnosti  ustájení psa,výchova
a v honitbě
 výcvik loveckého psa a jeho vedení
orientuje se v problematice svodů, výstav a  zdravotní péče o psa
pracovních zkoušek psů loveckých plemen
orientuje se v plemenech loveckých psů,
popíše správně typická plemena a vysvětlí
jejich použitelnost
orientuje se v chorobách psů a vysvětlí
zásady veterinární péče o loveckého psa
VETERINÁRNÍ PÉČE O ZVĚŘ A V CHOVECH ZVĚŘE
orientuje se v nemocech zvěře a objasní
zásady veterinární péče o zvěř
učivo
 prevence,povinnosti mysl.hospodáře
vyplývající z veterinárních předpisů
 nemoci zvěře
 charakteristika,vlastnosti
 klinické případy
 zjišťováni zdravotního stavu zvěře
230
7
učivo
 praktická cvičení
 pobytové značení zvěře
 odhad věku živé a ulovené zvěře
vede mysliveckou evidenci
 hodnocení a úprava trofejí
bezpečně zachází s loveckou palnou zbraní  seznámení se zbraní,zásady bezpečného
při střelbě na střelnici
používání,balistika

zkouška
odborné způsobilosti
podle stop zjistí přítomnost zvěře v honitbě
 myslivecká evidence
určí druh, věk, pohlaví, zdravotní stav a
 myslivecká statistika
chovatelskou hodnotu pozorované zvěře
 kontrola mysliveckého výkaznictví
rozpozná značení postřelené zvěře a umí ji  stavba a údržba mysliveckých zařízení
dohledat
plánuje chov a lov zvěře v honitbách v
návaznosti na stav ekosystémů
vyvrhuje zvěř, ošetřuje zvěřinu a nakládá s
ní v souladu s veterinárními předpisy
orientuje se v preparaci loveckých trofejí
231
32
4.7.5. Lesní těžba
Název vyučovacího předmětu: LESNÍ TĚŽBA
Počet hodin týdně: 0 - 0 - 3,5 - 3
Předmět lesní těžba patří mezi profilové předměty odborného lesnického vzdělání. Přímo
navazuje na průpravné předměty Lesnická biologie, Lesnická botanika a Stroje a zařízení.
Připravuje absolventa pro samostatnou práci řídícího technicko-hospodářského pracovníka na
nižším stupni pracovního procesu pro činnost těžebně-dopravní, zpracování dříví a
obchodování s biologickými produkty lesa.
Vyučovací předmět je rozdělen do dvou ročníků, a to, do III. a IV. ročníku. Učivo je
rozděleno do několika blokových částí. Úvodní blok je zaměřen na biologickou podstatu
dřeva, jeho vlastnosti a vady. Je ukončen vyráběnými sortimenty dříví, vysvětluje způsoby
jejich zpracování a využití dříví obecně.Druhý blok rozebírá těžebně-dopravní proces a jeho
jednotlivé fáze. Poukazuje na možnosti řešení výrobně-technologického procesu. Zdůrazňuje
biologickou hodnotu lesa a upozorňuje na možnosti jeho realizace při dodržování zásad
šetrnosti vůči životnímu prostředí a dodržováním zásad bezpečnosti a hygieny práce. Třetí
blok objasňuje problematiku plánování, přípravy a řízení těžebně-dopravního procesu.
Upozorňuje na ekologicko-ekonomické vazby a potřebu trvale udržitelného rozvoje lesa.
Ve III. ročníku je výuka organizována v 1.pololetí 2 + 2 a v 2.pololetí 2 + 1.
Ve IV .ročníku je výuka organizována v obou pololetích 2 + 1.
Ve IV .ročníku při volitelném směru je výuka organizována v obou pololetích 0 + 2.
3. Strategie výuky
Hlavní formou teoretické výuky je hromadná a frontální výuka s maximálním využitím
demonstračních prvků a provozních příkladů. Výklad je aktivně doplňován ukázkami
videoprodukce, demonstrací mechanizačních prostředků a firemními propagačními
materiály..Praktická výuka probíhá především skupinovou formou a přechází do individuální
formy. Realizuje se na více pracovištích, od odborných učeben, přes lesní porost, až po
exkurze ve výrobních střediscích. Je doplňována předváděcími akcemi výrobních firem a
návštěvou odborných lesnických veletrhů. Výstupem praktické části jsou písemné odborné
protokoly. Nedílnou součástí jsou i odborné exkurze, zaměřené na ukázky v jiných přírodních
podmínkách, regionech, ale i v zahraničí. Aktivní zapojení žáků do výuky probíhá formou
odborných referátů a řešením modelových problémů.
Závěrečným hodnocením se součet teoretického zkoušení, zvládnutí praktických
intelektuálních dovedností a dokladováním písemnými protokoly.Důraz je kladen na
zvládnutí bezpečnosti práce při realizaci těžebně-dopravního procesu.Součástí klasifikace je i
docházka a % účast ve výuce podle klasifikačního řádu školy.Zvládnutí učiva na závěr III. a
IV .ročníku je dokladováno komplexním počítačovým předmětovým testováním, které je
232
nedílnou součástí klasifikace a dokladem odborné předmětové způsobilosti, postoupení do
dalšího ročníku resp. připuštěním k odborné maturitní zkoušce.
čtení), umět
odborná témata;
233
přispívat
k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním
podmínkám;
předpoklady;
vzdělávání;
prostoru;
technologií;
se orientovali v zalesněném terénu podle lesnických map;
aplikovali při stanovení potřebných hospodářských opatření v jednotlivých lesních
porostech produkty hospodářské úpravy lesa (oblastní plán rozvoje lesů, lesní
hospodářský plán, lesní hospodářská osnova);
234
volili metody, prostředky a technologické a pracovní postupy k zajištění pěstební
péče o lesní porosty, ochrany lesa, těžby a dopravy dříví z lesních porostů;
sestavovali dílčí projekty pracovních činností a operativně-technické plány
volili vhodné stroje a technická zařízení při výběru technologií;
zajišťovali provozuschopnost strojů a zařízení a dbali o jejich co nejefektivnější
využívání;
zabezpečovali údržbu lesní dopravní sítě, objektů lesotechnických meliorací a
hrazení bystřin a dalších specifických stavebních objektů;
sledovali průběžně vývoj techniky a usilovali o modernizaci a zefektivnění
a služeb;
vedli pracovní evidenci a využívali ji pro operativní řízení;
sestavovali
organizovali práci v jednotlivých úsecích výroby;
poskytovali odborné poradenství majitelům lesů.
kázně;
podniku;
235
ohodnocení;
sociální dopady;
pokrytí průřezových témat:
236
3. ročník, 3 + 0 1/2 h týdně, povinný
TĚŽEBNĚ-VÝROBNÍ PROCES




umí definovat základní pojmy
využívá odbornou terminologii
pojmenuje ruční nářadí používané v těžbě
používá technologické a pracovní postupy
v těžební činnosti
učivo
30
těžební technologie
ruční dřevorubecké nářadí
ruční motorová řetězová pila
technika práce v těžbě dříví
SORTIMENTACE SUROVÉHO DŘÍVÍ
popíše mikro a makrostavbu dřeva
vysvětlí tvorbu a růst dřeva
popíše vlastnosti dřeva
objasní vady dřeva a rozumí jejich vlivu na
použitelnost




dřevo
vlastnosti dříví
vady dřeva
sortimentace
učivo
20
umí měřit a krychlit dříví
prokáže znalost sortimentů dříví
ERGONOMICKÉ ZÁKLADY TĚŽEBNÍ ČINNOSTI
definuje druhy práce
vysvětlí namáhavost a náročnost práce
řeší odstraňování únavy při práci
 anatomie člověka
 fyziologie práce
 bezpečnost práce
odhadne faktory rizikovosti při práci
237
učivo
10
popíše zásady bezpečnosti při práci
navrhne bezpečné pracovní postupy
učivo
 bezpečnostní předpisy v těžební činnosti
 technika práce v těžbě dřeva
 biometrie člověka
 poznávání dřevin podle dřeva
 vady dřeva
 sortimentace dříví
umí definovat základní pojmy
využívá odbornou terminologii
pojmenuje ruční nářadí používané v těžbě
používá technologické a pracovní postupy
v těžební činnosti
popíše mikro a makrostavbu dřeva
vysvětlí tvorbu a růst dřeva
popíše vlastnosti dřeva
objasní vady dřeva a rozumí jejich vlivu na
použitelnost
umí měřit a krychlit dříví
prokáže znalost sortimentů dříví
definuje druhy práce
vysvětlí namáhavost a náročnost práce
řeší odstraňování únavy při práci
odhadne faktory rizikovosti při práci
popíše zásady bezpečnosti při práci
navrhne bezpečné pracovní postupy
238
52
ZPRACOVÁNÍ DŘÍVÍ
popíše a navrhne způsoby zpracování dříví 

určí výrobky ze dřeva


vybere dle stanovených kritérií druhy
řeziva
učivo
6
mechanické zpracování dříví
chemické zpracování dříví
řezivo
výrobky ze dřeva
srovná s EN jakostní zatřídění řeziva
TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍ PROCES
popíše jednotlivé těžební metody a
technologie
objasní možnosti použití těž.metod a
technologií
provede rozbor přírodně-těžebních
podmínek výroby





dokáže vybrat vhodný mech.prostředek
pro soustřeďování
popíše technické možnosti odvozních
prostředků
popíše pracovní uzly na manipulačních
skladech a jejich vybavení
mech.prostředky
rozhodne o prostorovém uspořádání
hlavních manipulačních skladů
239
učivo
těžební metody a technologie
technologické procesy v těžbě dříví
soustřeďování dříví
odvoz dřeva
sklady dříví
24
PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍHO PROCESU
vysvětlí prac. postup při sestavování plánů
pro těžbu
navrhne a vyznačí porosty k těžbě
provede technolog.přípravu pracoviště
zorganizuje a řídí těžebně-výrobní proces





učivo
22
plán těžby dříví
technologická příprava pracoviště
rozhodovací proces
evidence dříví
ceny dříví
plánuje a realizuje prodej dříví
provádí prvotní evidenci výroby
VEDLEJŠÍ LESNÍ VÝTĚŽ
vysvětlí možnosti zvýšení tržeb pomocí
vedlejší lesní výroby
popíše jednotlivé druhy vedl.lesní výtěže
vysvětlí legislativní podmínky realizace




učivo
8
produkty z živých stromů
klest
lesní plody
vánoční stromky
učivo
popíše a navrhne způsoby zpracování dříví  sortimenty pilařského provozu
 odvoz dřeva a přeprava po železnici
 prováděcí plán těžby dřeva
 sortimentace těžebního fondu
vybere dle stanovených kritérií druhy
řeziva
 technologická karta porostu
srovná s EN jakostní zatřídění řeziva
 řešení dopravního problému
 výkaz skladu dřeva
 výroba vánočních stromků
technologie
240
30
technologií
podmínek výroby
stanoví přírodně-společenské překážky
těžebně výrobního procesu v zájmové
lokalitě
prostředků
mech.prostředky
vysvětlí prac. postup při sestavování plánů
pro těžbu
navrhne a vyznačí porosty k těžbě
vysvětlí možnosti zvýšení tržeb pomocí
popíše jednotlivé druhy vedl.lesní výtěže
241
4.7.6. Pěstování lesa
Název vyučovacího předmětu: PĚSTOVÁNÍ LESA
Počet hodin týdně: 0 - 0 - 3,5 - 3
Pěstování lesů je základní lesnickou disciplínou, která navazuje na poznatky získané v
přípravných předmětech jako je biologie, chemie, nauka o lesním prostředí, botanika a
zoologie a na kterou navazují další předměty jako je lesní těžba, ochrana lesů, myslivost a
hospodářská úprava lesů.
Žák je veden postupně od semenářství, kde získá základní poznatky o zpracování semen přes
školkařství k umělé obnově a zalesňování. Dále přes výchovu lesních porostů k jejich obnově
v běžných i speciálních podmínkách.
3. Strategie výuky
Ve třetím ročníku má předmět týdenní dotaci 2 hodiny teoretické výuky a 1,5 hodiny
praktických cvičení. Ve čtvrtém ročníku je týdenní dotace dvě hodiny teorie a jedna hodina
cvičení. Strategie je dána odborným charakterem učiva. Výklad je doplňován názornými
ukázkami pomocí audiovizuální techniky. Žáci se učí samostatně studovat odborné časopisy a
změny právních předpisů. Na teoretickou výuku navazují praktická cvičení s přihlédnutím k
přírodním a klimatickým podmínkám. Zde si žáci prakticky ověří získané poznatky.
Ve čtvrtém ročníku si žáci mohou zvolit v tomto předmětu specializaci, ve které budou
prohloubeny základy předmětu v oblasti pěstování lesů na typologických základech a
ekologické principy, hlavně zásada trvale udržitelného rozvoje. Hlavními oblastmi kterými se
bude specializace zabývat budou oblast trvale udržitelného hospodaření v lesích, možnosti
zvyšování stability a biodiverzity v lesích a využití dřeva jako trvale obnovitelné suroviny.
Hodnocení žáků se skládá z klasického ústního zkoušení, kde je důraz kladen na samostatné
vyjadřování. Ve 4 ročníku sem přistupují i výsledky samostatných referátů na zadané téma.
Dále se hodnocení skládá z výsledků písemných testů a z protokolů z praktických cvičení. Ve
třetím ročníku je 5 a ve čtvrtém ročníku 3 povinné protokoly.
242
podmínkám.
správně používat a převádět běžné jednotky.
technologií.
Na klíčové kompetence navazují dále kompetence odborné. Žák zajišťuje trvale udržitelné
hospodaření v lese podle přírodních podmínek a k tomuto účelu sestavuje dílčí projekty
pracovních činností a operativně - technické plány, při jejich sestavování aplikuje produkty
hospodářské úpravy lesa a volí vhodné metody, prostředky a technologické a pracovní
postupy k zajištění péče o lesní porosty.
sestavovali dílčí projekty pracovních činností a operativně-technické plány;
spolupracovali se zařizovatelem při hospodářské úpravě lesa;
sledovali a vyhodnocovali meteorologické údaje a využívali je při operativním
zajišťování pracovních činností.
243
kázně;
sociální dopady;
Předmětem prolínají průřezová témata - člověk a svět práce, člověk a životní prostředí,
informační a komunikační technologie.
244
3. ročník, 2 + 1 1/2 h týdně, povinný
SKLADBA LESNÍHO POROSTU
určí skladbu porostu a jeho genetickou
kvalitu
učivo
4
 druhová skladba porostu
 věková skladba porostu
 prostorová skladba porostu
 hospodářská skladba porostu
LESNÍ SEMENÁŘSTVÍ
dodržuje zásady ochrany genofondu
lesních dřevin
vysvětlí postup při sběru, ošetřování,
dopravě, uskladňování a luštění šišek,
plodů a semen lesních dřevin
objasní principy používání a přenosu
reprodukčního materiálu v rámci
přírodních lesních oblastí
vypracuje žádost o vystavení průvodního
listu sazenic lesních dřevin
učivo
14
 genetika v lesnické praxi
 semenné porosty,sady a provenienční
plochy
 plodivost lesních dřevin
 sběr plodů a semen
 doprava plodů a semen
 luštění šišek a zpracování plodů
 uskladnění lesního osiva
 jakost lesního osiva
 semenářsko - šlechtitelské stanice
zpracuje evidenci a potvrzení o původu
reprodukčního materiálu
kvalitu
LESNÍ ŠKOLKAŘSTVÍ
učivo
 současný stav a perspektivy lesního
volí optimální agrotechnické lhůty,
technologické a pracovní postupy pěstování školkařství
 projektování a budování lesních školek
245
12
semenáčků a výsadby schopných sazenic,
 zpracování a hnojení půdy v lesních
poloodrostů a odrostků lesních dřevin,
školkách
případně řízků a explantátových výpěstků,  pěstování semenáčků lesních dřevin
včetně přípravy půdy ve školkách
 pěstování prostokořenných sazenic
aplikuje poznatky z biologie při ošetřování,  pěstování krytokořenných sazenic
 sklizeň a skladování semenáčků a sazenic
balení a dopravě semenáčků a sazenic
 organizace a řízení školkařského provozu
UMĚLÁ OBNOVA A ZALESŇOVÁNÍ
učivo
16
 význam umělé obnovy a zalesňováni
 příprava ploch pro zalesňování
 technologie a technika zalesňování
 zalesňování zvláštních typů holin
 péče o kultury a nárosty
 plánování,evidence a kontrola zalesňování
vypracuje návrh zalesňování včetně
nákladů
uplatňuje při rozhodování doporučení či
předpisy pro péči o kultury a nárosty,
výchovu mlazin a tyčkovin, tyčovin a
kmenovin
VÝCHOVA LESNÍCH POROSTŮ
učivo
 stručný historický vývoj a cíle v porostní
výchově
 druhy a technika umělého výběru
 výchova nárostů
aplikuje druhový, zdravotní, negativní a
 výchova mlazin a tyčkovin
pozitivní výběr a jeho intenzitu při výchově
 výchova tyčovin a kmenovin,druhy
lesních porostů přiměřeně jejich kvalitě a
probírek,
věku
 pokyny k praktickému provádění
probírek
 vyvětvování, plánování porostní výchovy
objasní princip výchovy lesních porostů
předcházením přírodního výběru výběrem
umělým
246
18
učivo
dodržuje zásady ochrany genofondu
lesních dřevin
vysvětlí postup při sběru, ošetřování,
dopravě, uskladňování a luštění šišek,
plodů a semen lesních dřevin
objasní principy používání a přenosu
reprodukčního materiálu v rámci
přírodních lesních oblastí
volí optimální agrotechnické lhůty,
technologické a pracovní postupy pěstování
semenáčků a výsadby schopných sazenic,
poloodrostů a odrostků lesních dřevin,
případně řízků a explantátových výpěstků,
včetně přípravy půdy ve školkách
 skladba lesního porostu druhová, věková,
prostorová a hospodářská.
 odhad úrody šišek a plodů,plán sběru,určení
genetické kvality porostu.
 moderní technologie v lesních
 školkách,inventura ve školce.
 vypracování návrhu zalesnění včetně
nákladů
 kontrola zalesnění,vylepšování kultur.
 základy výchovy lesních porostů
aplikuje poznatky z biologie při ošetřování,
balení a dopravě semenáčků a sazenic
vypracuje žádost o vystavení průvodního
listu sazenic lesních dřevin
zpracuje evidenci a potvrzení o původu
reprodukčního materiálu
vypracuje návrh zalesňování včetně
nákladů
objasní princip výchovy lesních porostů
předcházením přírodního výběru výběrem
umělým
kvalitu
předpisy pro péči o kultury a nárosty,
výchovu mlazin a tyčkovin, tyčovin a
kmenovin
aplikuje druhový, zdravotní, negativní a
pozitivní výběr a jeho intenzitu při výchově
lesních porostů přiměřeně jejich kvalitě a
věku
48
247
OBNOVA LESNÍCH POROSTŮ
učivo
13
 základní předpoklady zdárné obnovy
předpisy pro holosečný, násečný, podrostní  obnova vedle mateřského porostu
 obnova pod mateřským porostem
a výběrný způsob obnovy
 kombinace obnovních sečí
aplikuje doporučené zásady při započetí,
 zhodnocení přirozené a umělé obnovy
rozvíjení a dokončení obnovy lesních
porostů
volí diferencovanou techniku výchovy
lesních porostů podle jejich složení a
přírodních podmínek
objasní principy zvyšování produkce
lesních porostů
aplikuje zásady a doporučené postupy pro
obnovu a výchovu lesních porostů
přiměřeně specifickým podmínkám
vysvětlí úlohu introdukovaných dřevin v
přírodě
zdůvodní důležitost a možnosti využití
estetiky lesa a lesních dřevin
DIFERENCOVANÁ PĚSTEBNÍ TECHNIKA
učivo
26
 lesnická typologie-předpoklad diferenciace
 pěstební techniky
 smrkové porosty a porosty s převahou
smrku
 borové porosty a porosty s převahou
předpisy pro holosečný, násečný, podrostní
 borovice
 jedlové porosty a porosty s výraznou
příměsí jedle
 modřínové porosty a porosty s výraznou
porostů
 příměsí modřínu
posuzuje předpoklady pro použití
přirozené či umělé obnovy mýtně zralých
lesních porostů
248
 ostatní jehličnaté dřeviny
 dubové porosty a porosty s převahou dubu
 bukové porosty a porosty s převahou buku
 ostatní listnaté dřeviny
lesních porostů
vysvětlí použitelné způsoby biologických a
technických meliorací lesních porostů
vysvětlí zásady, volí správně technologické
a pracovní postupy zalesňování nelesních
půd
přírodě
ZVYŠOVÁNÍ PRODUKCE LESA
učivo
 pěstování rychle rostoucích dřevin
 plantáže energetických dřevin
 význam kvalitních genotypů a introdukce
 hnojení lesních porostů
 odvodnění zamokřených půd
 přeměny a převody lesních porostů
 přírůstné hospodářství
porostů
lesních porostů
lesních porostů
vysvětlí použitelné způsoby biologických a
technických meliorací lesních porostů
půd
přírodě
249
11
PĚSTEBNÍ TECHNIKA V LESÍCH OCHRANNÝCH A LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ
učivo
lesních porostů
8
 pěstební technika v lesích ochranných
 pěstební technika v lesích
vodohospodářských
 hospodaření v lesích poškozených imisemi
 hospodaření v lesích rekreačních
porostů
půd
přírodě
LES A STROMY JAKO KRAJINOTVORNÝ PRVEK
přírodě
učivo
 estetika lesa a její poslání
 estetika lesních dřevin
250
2
učivo
 lesnická typologie a její využití
 prořezávky SM porostů
 prořezávky BO porostů
 prořezávky v listnatých porostech
 probírky jehličnatých porostů
 probírky listnatých porostů
 obnova porostů
 estetika lesa
porostů
lesních porostů
lesních porostů
přírodě
251
30
4.7.7. Ochrana lesa a ŽP
Název vyučovacího předmětu: OCHRANA LESA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Ochrana lesů a přírodního prostředí představuje integrovaný celek věnovaný velmi závažné a
aktuální problematice péče o životní prostředí, jejíž nedílnou a mimořádnou významnou částí
jsou otázky související s mnohostranným významem lesů .
Cílem předmětu je rozvíjet kladný vztah k přírodě a krajině na základě pochopení všech
složitých vztahů, které probíhají v přírodních ekosystémech. Cílem je neposuzovat les jen
jako zdroj dřevní hmoty, ale vnímat jej jako živý organizmus, který zajišťuje i tzv. ostatní
funkce jako je funkce rekreační, půdoochranná, klimatická, vodohospodářská. Cílem je dále
skutečnost, že tyto úkoly na les kladené může zajistit jen zdravý les. Les, který je uchráněn
před škodlivým působením abiotických činitelů, proti škodlivému hmyzu, před škodlivým
působením vyšších obratlovců, zbaven chorob dřevin způsobených houbami, bakteriemi a
viry.
Učivo je rozděleno do sedmi nosných celků (třetí ročník 4 celky, čtvrtý ročník 3 celky).
3. ročník: 1. Ochrana lesů proti škodlivému hmyzu
2. Ochrana lesů před škodlivým působením atmosférických činitelů
3. Škody působené vyššími rostlinami
4. Lesní požáry
4. ročník: 5. Škody zvěří na lesních porostech
6. Lesnická fytopatologie
7. Ochrana životního prostředí
Součástí předmětu jsou předmětová cvičení v rozsahu jedné třetiny celkové hodinové
dotace.Náplní předmětových cvičení jsou tato témata:
3. ročník: 1. Kontrolní metody používané v lesním hospodářství se zvýšenou pozorností na
kůrovce a klikorohy.
2. Pochůzka školním polesím (určování symptomů poškození a posuzování škod vzniklých
biotickými činiteli.
3. Škůdci školek a kultur.
4. Škůdci na smrku (škůdci kmene).
5. Škůdci na smrku (větví, jehlic, semen a šišek).
6. Škůdci na borovici.
7. Škůdci na ostatních jehličnanech.
8. Škůdci na tvrdých a měkkých listnáčích.
4. ročník: 9.Praktické poznávání a určování dřevokazných hub.
10. Výpočty škod na lesních porostech.
11. Určování symptomů poškození na lesních porostech.
12. Nakládání s vodami v krajině.
13. Zeleň v intravilánu města, průmyslového závodu.
252
Ve 3. ročníku je hlavní důraz kladen na osvojování znalostí při ochraně lesů před škodlivým
působením atmosférických činitelů a ochraně lesů proti škodlivému hmyzu, za účelem
správného rozhodování v lesním hospodářství. Následující témata jako škody působené
vyššími rostlinami a lesními požáry nutno pojmout jen v základních informacích.
Ve 4. ročníku je hlavní důraz kladen na témata škody zvěří na lesních porostech, lesnickou
fytopatologii. V tématu ochrana životního prostředí nutno položit důraz na seznámení se ze
základními pojmy a jako orientaci v základních předpisech ve vztahu k životnímu prostředí či
získání informací o právních orgánech majících vztah k životnímu prostředí.
3. Strategie výuky:
V učebním plánu je předmět zařazen do 3. a 4. ročníku. Je uplatňována především hromadná
projektová výuka.
poznávání a určování symptomů poškození všeho druhu. 6áci jsou hodnoceni jak při práci
hodnocena hlavně samostatnost, logická návaznost, obsahová a věcná správnost.
Předmět ochrana lesů a přírodního prostředí přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí:
čtení), umět
253
odborná témata;
zájmu;
pozitivní vztah.
podmínkám;
předpoklady;
využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak
vzdělávání;
254
vhodně
komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál
rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických,
technologií;
kázně;
podniku;
255
f) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi:
ohodnocení;
sociální dopady;
V Předmětu Ochrana lesů a životního prostředí je nutno se zabývat následujícími průřezovými
tématy environmentální výchovy:
 člověk a životní prostředí
ÚVOD
učivo
 přehled učiva, základní pojmy
256
2
OCHRANA LESŮ PROTI ŠKODLIVÉMU HMYZU
učivo
41
volí způsoby minimalizace škod na lesních  škodlivý hmyz v lesním hospodářství
 metody a způsoby hubení škodlivého
kulturách a porostech, působených
hmyzu
hmyzem
 základy prevence v ochraně lesů
 škodlivý hmyz ve školkách a kulturách
 škodlivý hmyz na smrku
 škodlivý hmyz na borovici
 škodlivý hmyz na ostatních jehličnanech
 škodlivý hmyz na dubech
 škodlivý hmyz na ostatních listnáčích
OCHRANA LESŮ PŘED ŠKODLIVÝM PŮSOBENÍM ATMOSFÉRICKÝCH ČINITELŮ





volí způsoby minimalizace škod na lesních
atmosférickými činiteli
učivo
13
škody způsobené prouděním vzduchu
škody sněhem a námrazou
škody lijáky a záplavami
škody suchem a větrem
škody mrazem
ŠKODY ZPŮSOBENÉ VYŠŠÍMI ROSTLINAMI
volí přípravky vhodné pro ochranu
semenáčků a sazenic v lesních školkách a
pro ochranu lesních kultur
učivo
 přehled škod
 herbicidy používané v ochraně lesa
volí optimální metody ochrany lesů před
poškozováním vyššími rostlinami, zejména
buření
257
3
LESNÍ POŽÁR
učivo
5
 druhy lesních požárů
 hašeni lesních požárů
 protipožární opatření v lesním hospodářství
dodržuje zásady protipožární prevence
aplikuje zásady a doporučené postupy při
organizaci hašení lesních požárů
učivo
rozpozná a charakterizuje významné
hmyzí škůdce vyskytující se na hlavních
hospodářských lesních dřevinách
charakterizuje a porovná účinnost
používaných metod kontroly a hubení
hmyzích škůdců
rozpozná a charakterizuje symptomy
poškození významnými hmyzími škůdci na
hlavních hospodářských dřevinách
1. Určování požerků v terénu, škody
abiotickými činiteli
2. Škůdci školek a kultur
3. Škůdci smrku
4. Škůdci borovice a ostatních jehličnanů
5. Škůdci listnatých dřevin
6. Ukázka kontrolních metod na kůrovce a
klikorohy
objasní pojetí a zásady integrované
ochrany lesů
volí přípravky vhodné pro ochranu
semenáčků a sazenic v lesních školkách a
pro ochranu lesních kultur
volí způsoby minimalizace škod na lesních
atmosférickými činiteli
258
32
ÚVOD
 přehled učiva
učivo
1
ŠKODY ZVĚŘÍ NA LESNÍCH POROSTECH
výstupy
učivo
8
určí symptomy poškození a vypočítá škody  příčiny škod zvěří na lesních porostech
 ochrana proti škodám zvěří na lesních
na lesních porostech
porostech
charakterizuje škody na lesních kulturách  zjišťování a výpočet škod na lesních
a porostech způsobené obratlovci a lesní
porostech
zvěří
poškozováním obratlovci
LESNICKÁ FYTOPATOLOGIE
rozpozná a charakterizuje nejdůležitější
rostlinné patogeny působící choroby
lesních dřevin
poškozováním viry, bakteriemi a houbami
orientuje se v aktuálním Seznamu
přípravků povolených pro chemickou
ochranu rostlin







259
učivo
význam hub, biologie, vzájemné vztahy
způsob boje proti houbovým chorobám
choroby semen a plodů
choroby semenáčků a sazenic
choroby asimilačních orgánů
choroby kmenů a větví
dřevokazné houby
21
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
výstupy
charakterizuje poškození porostu, pásma
ohrožení
učivo
volí ochranná a nápravná opatření proti
poškozování lesů znečištěným ovzduším,
těžbou surovin, stavbami, komunikacemi,
rekreační a sportovní činností
30
 pojem a problematika ochrany životního
prostředí
 zákon na ochranu ŽP
 zákon na ochranu přírody a krajiny
 zákon na ochranu půdy, vod a ovzduší
 zákon o odpadovém hospodářství,
hospodaření s odpady
 principy přírodě blízkého hospodaření,
ekologická stabilita lesa
 státní správa, lesnická inspekce, správní
řízení v ochraně ŽP
 mezinárodní úmluvy v oboru ŽP
učivo
1. Praktické poznávání a určování
dřevokazných hub
2. Výpočet škod na lesních porostech
3. Určování symptomů poškození v lesních
porostech
poškozováním viry, bakteriemi a houbami 4. Nakládání s vodami v krajině
určí symptomy poškození a vypočítá škody 5. Zeleň v intraviálu města, průmyslového
závodu
na lesních porostech
rozpozná a charakterizuje nejdůležitější
rostlinné patogeny působící choroby
lesních dřevin
charakterizuje škody na lesních kulturách
a porostech způsobené obratlovci a lesní
zvěří
poškozováním obratlovci
charakterizuje poškození porostu, pásma
ohrožení
orientuje se v aktuálním Seznamu
přípravků povolených pro chemickou
ochranu rostlin
260
30
volí ochranná a nápravná opatření proti
poškozování lesů znečištěným ovzduším,
těžbou surovin, stavbami, komunikacemi,
rekreační a sportovní činností
261
4.7.8. Hospodářská úprava lesa
Název vyučovacího předmětu: HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESA
Kód a název RVP:
Odborný předmět hospodářská úprava lesů (dendrometrie) číselně definuje přírodní jevy
využívané člověkem v lesním hospodářství. Umožňuje žákům získávat údaje pro praktické
vyhodnocování biometrických zákonitostí růstu lesních porostů. Je průpravným předmětem
pro vlastní náplň hospodářské úpravy lesů. Ta propojuje odborné lesnické předměty se
současným využitím matematiky a právních norem používaných v lesnictví. V širších
souvislostech dává žákům přehled o plánování a prognózování činností v lesním hospodářství.
Učivo postupuje od jednoduchých částí ke složitějším. Jeho výběr odpovídá moderním
poznatkům v oboru dendrometrie a potřebám současné lesnické praxe.
Hlavní části:
Strom jako objekt měření v dendrometrii
 metody zjišťování a měření dendrometrických veličin, přístroje a pomůcky
Porost jako objekt měření v dendrometrii
 metody zjišťování (měření a výpočty) porostní zásoby
 zjišťování a odvození taxačních veličin porostů
Metody sortimentace porostů nastojato
Přírůsty stromů a porostů
Důraz bude kladen na metody zjišťování porostní zásoby a její členění na sortimenty a na
praktické měření a odvozování hlavních dendrometrických veličin přímo v lesních porostech,
především školního polesí Hůrky.
3. Strategie výuky
Základním vyučovacím postupem v teorii je analyticko-syntetický postup, vyučovací
metodou výklad s řešením vzorových příkladů a prvky rozhovoru, se zařazovanou aktualizací
učiva a aktivizací žáků. Při výuce budou využívány veškeré tabulky a grafikony používané v
současné hospodářské úpravě lesa.
Při praktických terénních cvičeních, prováděných především na školním polesí Hůrky, je
třeba uplatňovat samostatnou i týmovou práci žáků, dbát na řádné vedení písemné
dokumentace a vyžadovat plnění technologických postupů a zásad platných pro správné
měření veličin hospodářské úpravy lesů, postupů pro výpočty a vyhodnocení naměřených
hodnot a pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Hodnocení výsledků žáků bude prováděno za zkoušení písemné, ústní, písemné testy, domácí
úkoly – zápisy ze cvičení. Frekvence zkoušení s klasifikací podle klasifikačního řádu školy.
Při hodnocení nejvíce ocením samostatnost žáka, pečlivost, logický postup při výpočtech a
zpracování písemných dokumentů, také jejich úpravu a úplnost.
262
Předmět přispívá k řešení odborných problémů, vyžadujících aplikaci poznatků z oblasti
biologické, technické i ekonomické, výrazně vytváří a rozvíjí u žáků klíčové kompetence :
čtení), umět
efektivně vyhledávat a zpracovávat informace, být čtenářsky gramotný;
odborná témata;
nejméně v jednom cizím jazyce.
vědom důsledků nezdravého životního stylu a závislostí;
263
k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním
přispívat
pozitivní vztah.
podmínkám;
zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze.
apod.);
prostoru;
situacích.
technologií;
Začlenění odborných kompetencí:
Vykonávat a organizovat odborné činnosti při pěstování a ochraně lesa, těžbě a dopravě dříví
z lesních porostů a v myslivosti, tzn. aby absolventi:
- zajišťovali trvale udržitelné hospodaření v lesích podle daných přírodních podmínek
264
- se orientovali v zalesněném terénu podle lesnických map
- aplikovali při stanovení potřebných hospodářských opatření v jednotlivých lesních porostech
produkty hospodářské úpravy lesa ( oblastní plán rozvoje lesů, lesní hospodářský plán, lesní
hospodářská osnova)
Využívat stroje a technická zařízení, řídit motorová vozidla, tzn. aby absolventi:
- zajišťovali provozuschopnost strojů a zařízení a dbali o jejich co nejefektivnější využívání
- sledovali průběžně vývoj techniky a usilovali modernizaci a zefektivnění technologických
procesů založených na využívání strojů a zařízení
Vykonávat ekonomické činnosti a podnikatelské aktivity, tzn. aby absolventi:
- vedli ekonomickou evidenci a využívali ji pro operativní řízení (lesní hospodářská evidence)
- orientovali se v souvisejících právních předpisech (Lesní zákon)
- poskytovali odborné poradenství majitelům lesů
Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi:
- reprezentovali pozitivně sebe, zaměstnavatele a lesnický stav
Jednat v souladu se strategií trvale udržitelného hospodaření, vykonávat a organizovat
- zabezpečovali hospodaření ve svěřeném lesním celku nebo úseku výroby nebo komplexní
činnosti podnikatelského subjektu v souladu s principy trvale udržitelného hospodaření v
lesích, bilancovali a hodnotili výsledky dosažené ve stavu lesa a zajišťovali racionální
kompromis mezi zájmy myslivosti a lesního hospodářství
Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:
- chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i
dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako
součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle
příslušných norem
- osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad
ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.),
rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění
závad a možných rizik
Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi:
- zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném
životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady
Ve výuce budou vhodně aplikována průřezová témata: rozvoj schopností poznávání,
kreativita, poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice, řešení
problémů a rozhodovací dovednosti, postoje, vztah člověka k životnímu prostředí, práce v
realizačním týmu, informační a komunikační technologie.
Na základě projektu Inovace vzdělávání rozšířením kompetencí učitelů,
CZ.1.07/1.1.10/01.0093, téma – zjišťování stavu lesa (porostních veličin) měřením na
zkusných plochách, doporučuji využívat demonstrační objekty (zkusné plochy, porostní
skupiny – na území LHC Lesy města Písku) pro výuku dendrometrie v praktických cvičeních
– 3. ročník HÚL, část reprezentativní metody zjišťování porostních veličin.
Žáci tak budou mít příležitost ověřit si nabyté teoretické vědomosti přímo
v praxi, budou více aktivně zapojeni do výuky. Zkusné plochy (demonstrační objekty pro
265
sledování vývoje porostních skupin, jejich výchovy a obnovy) jsou v terénu označené
(stabilizované), jsou přístupné (blízké umístění vzhledem k poloze školy, dopravní
přístupnost). Jsou tak plně využitelné pro organizování praktických cvičení v předmětu HÚL
– část dendrometrie (3. ročník). V měřeních lze podle potřeby dále pokračovat a upravit je i
pro zpracovávání odborných prací žáků (Středoškolská odborná činnost). Žák získá
komplexní pohled do metod používaných v praxi HÚL (PC – měření na kruhových zkusných
plochách).
STROM JAKO TAXAČNÍ OBJEKT
učivo
20
zjišťuje dendrometrické veličiny a porostní  úvod, všeobecné zásady měření
 měření rozměrů stromů a pomůcky k měření
zásoby, provádí sortimentaci porostů
 metody stanovení objemu pokácených
nastojato
stromů a jejich částí
objasní principy hospodářské úpravy lesa  metody stanovení objemu stojících stromů
POROST JAKO TAXAČNÍ OBJEKT
učivo
32
zjišťuje dendrometrické veličiny a porostní  taxační charakteristika porostu, odvození
taxačních veličin

metody
stanovení objemu porostu
nastojato
 sortimentace porostů nastojato
objasní principy hospodářské úpravy lesa
STANOVENÍ PŘÍRÚSTŮ STROMŮ A POROSTŮ
učivo
zjišťuje dendrometrické veličiny a porostní  růst a přírůst stromů
 přírůst porostů
266
12
nastojato
objasní principy hospodářské úpravy lesa
učivo
32
zjišťuje dendrometrické veličiny a porostní  měření rozměrů stromů, pomůcky k měření,
polynomy pro krychlení dříví, objemové
tabulky
nastojato
 průměrkování naplno
objasní principy hospodářské úpravy lesa  měření na kruhových zkusných plochách
 výpočet objemu a odvození taxačních
veličin průměrkovaného porostu, výpočet
objemu porostu metodou JOK, využití
výpočetní techniky (program JOK)
 relaskopování
 metody odhadu pomocí růstových a
taxačních tabulek
 metody sortimentace (příprava podkladů pro
sortimentaci)
 taxační charakteristika porostů
(zjednodušený popis porostů)
PRÁVNÍ VYMEZENÍ LESA
učivo
 vývoj péče o lesní majetky v českých
vysvětlí nezbytnost dlouhodobého
zemích
plánování v lesním hospodářství k zajištění
 základní zákonné pojmy
trvale udržitelného hospodaření
 pozemky určené k plnění funkcí lesa
 kategorizace lesů
267
16
 správní řízení a orgány státní správy
 nakládání s lesy ve vlastnictví státu nájem a
podnájem lesa
 užívání lesů
 zachování lesů
 činnosti zakázané v lese
 bezpečnost osob a majetku
 výkon vybraných odborných činností v
lesnictví
POJMY A ZÁSADY HÚL
učivo
25
 jednotky prostorového rozdělení lesa
plánování v lesním hospodářství k zajištění  hospodářský tvar a hospodářský způsob
 pásma imisního ohrožení lesa
 prostorová úprava
 časová úprava
 typologický systém
 hospodářské soubory
 obnova lesních porostů
 rámcové směrnice hospodaření
 modely lesa
 těžební úprava
 ostatní závazné ukazatele LHP
LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNOVÁNÍ
spolupracuje se zařizovatelem při tvorbě
lesního hospodářského plánu, lesní
hospodářské osnovy a při inventarizacích
učivo
 oblastní plán rozvoje lesů
 lesní hospodářský plán
 náležitosti lesního hospodářského plánu
 postup prací při vyhotovení lesního
hospodářského plánu
 inventarizace lesů
 lesní hospodářské osnovy
 lesní hospodářská evidence
268
19
učivo
30
 lesní hospodářský plán a lesní hospodářské
osnovy
plánování v lesním hospodářství k zajištění
 sortimentace porostu nastojato
 ověření probírkových intenzit
spolupracuje se zařizovatelem při tvorbě
 využití LHP a LHO a aplikace rámcových
lesního hospodářského plánu, lesní
směrnic v praxi
hospodářské osnovy a při inventarizacích
269
4.7.9. Stroje a zařízení
Název vyučovacího předmětu: STROJE A ZAŘÍZENÍ
Předmět navazuje na obecný základ přírodních disciplín matematika, fyzika a chemie.
Vyučovací předmět je průpravným předmětem pro profilové odborné předměty Lesní těžba,
Pěstování lesa, Ochrana lesa a životního prostředí, Praxe a předmět Řízení motorových
vozidel.
Osvojení učiva je předpokladem pro technické odborné vzdělání.
Učivo je rozloženo do dvou ročníků. Do I. a II. ročníku a je rozděleno do čtyř částí. V první
části je objasněna problematika konstrukčních materiálů a technického kreslení. Ve druhé
části jsou řešeny konstrukční principy mechanizačních prostředků. Ve třetí části se žáci
seznamují s pomocnými a doplňkovými konstrukčními prvky motorů a jejich příslušenstvím.
Čtvrtá část, jako těžiště předmětu, se zabývá výčtem mechanizačními prostředků používaných
v lesnictví. Učivo I.ročníku obsahuje první tři části učebního předmětu. Výuka bude
realizována v I.pololetí 1+0 a ve II .pololetí 0+1. Výuka v II .ročníku bude realizována 1+1
3. Strategie výuky
Hlavní formou teoretické výuky je hromadná a frontální výuka s maximálním využitím
demonstračních prvků a provozních příkladů. Výklad je aktivně doplňován ukázkami
videoprodukce, demonstrací mechanizačních prostředků a firemními propagačními materiály.
Praktická výuka probíhá především skupinovou formou a přechází do individuální formy.
Realizuje se na více pracovištích, od odborných učeben, přes lesní porost, až po exkurze ve
výrobních střediscích. Je doplňována předváděcími akcemi výrobních firem a návštěvou
odborných lesnických veletrhů. Výstupem praktické části jsou písemné odborné protokoly.
Aktivní zapojení žáků do výuky probíhá formou odborných referátů, řešením modelových
problémů, prováděním údržby a oprav mechanizačních prostředků.
Závěrečným hodnocením se součet teoretického zkoušení, předvedením zvládnutí praktických
dovedností a dokladováním písemných protokolů. Důraz je kladen na zvládnutí bezpečnosti
práce při zacházení s mechanizačními prostředky. Součástí klasifikace je i docházka a % účast
ve výuce podle klasifikačního řádu školy.
čtení), umět
270
s
porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.),
odborná témata;
271
podmínkám;
přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a
předpoklady;
vzdělávání;
mít
prostoru;
h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií
a pracovat s informacemi - absolventi by měli:
technologií;
využívání;
c) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:
272
osvojili
si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně
kázně;
podniku;
pokrytí průřezových témat: Člověk a svět práce
ZÁKLADY TECHNICKÉHO KRESLENÍ
umí číst technické, strojní a stavební
výkresy
dokáže na základě tech. dokumentace
popsat části a součásti mech.prostředků
nakreslí a načrtne konstrukční prvky





prokáže znalost vedení a ukládání
výkresové dokumentace
používá lesnické mapy v odborných
předmětech
273
učivo
technické výkresy
prostorové promítání
kótování
stavební výkresy
technicko-hospodářské mapy
6
TECHNICKÉ MATERIÁLY ,
učivo
5
 konstrukční materiály
 provozní materiály
dokáže určit používaný konstrukční
materiál
popíše výrobu, vlastnosti a použitelnost
konstr. materiálu
dokáže naplánovat náhradní konstr.
materiál za původní
provede poučení o bezp. práce při
zacházení a manipulaci s tech. materály
ČÁSTI STROJŮ
pojmenuje jednotlivé části strojů
dokáže vysvětlit funkci částí strojů a
vyzkouší jejich funkčnost
rozhodne o opravě nebo výměně nefunkční
části stroje




učivo
7
spojovací součásti
součásti k převodu otáčivého pohybu
mechanické převody
motory a jejich příslušenství
prokáže znalost vzniklých rizik při
provozu a údržbě částí strojů
umí číst technické, strojní a stavební
učivo
 nákres strojní součásti
 lesnická mapa
274
16
 konstrukční prvky mechanizačních
prostředků
nástrojářská provozovna
výkresy
dokáže na základě tech.dokumentace
popsat části a součásti mech.prostředků
nakreslí a načrtne konstrukční prvky
prokáže znalost vedení a ukládání
výkresové dokumentace
používá lesnické mapy v odborných
předmětech
dokáže určit používaný konstrukční
materiál
popíše výrobu, vlastnosti a použitelnost
konstr.materiálu
dokáže naplánovat náhradní
konstr.materiál za původní
provede poučení o bezp.práce při
zacházení a manipulaci s tech.materály
pojmenuje jednotlivé části strojů
dokáže vysvětlit funkci částí strojů a
vyzkouší jejich funkčnost
rozhodne o opravě nebo výměně nefunkční
části stroje
prokáže znalost vzniklých rizik při
provozu a údržbě částí strojů
TECHNICKÁ DOKUMENTACE MECH.PROSTŘEDKŮ
umí vést technickou dokumentaci provozu
a údržby mechanizačních prostředků
orientuje se v nabídce typů
mechanizačních prostředků
učivo
 návod k použití MP
 provozní dokumentace
 technická dokumentace
275
3
PROVOZ MECH.PROSTŘEDKŮ A BEZPEČNOST PRÁCE, ÚDRŽBA MECH.PROSTŘEDKŮ




rozhodne o provozních podmínkách pro
mechanizační prostředek
proškolí obsluhu mech.prostředku před
zahájením práce
zahájením práce
učivo
4
předpisy BOZ
zákoník práce
deník údržby MP
pomůcky a vybavení údržbářské dílny
provede kontrolu provozní funkčnosti
mech.prostředku
mech.prostředku
řídí a kontroluje údržbu mech.prostředku
MECH.PROSTŘEDKY V LESNICTVÍ
orientuje se v možnostech nasazení
mech.prostředků pro konkrétní les.činnost
respektuje při výběru mech.prostředku
jeho klíčové technické parametry
sleduje vývojové trendy mech.prostředků





276
MP těžební
MP pěstební
MP ochrana lesa
MP stavební
MP ostatní
učivo
43
vyhodnocuje ekonom. a ekologickou
náročnost mech.prostředku
učivo
16
 dokumentace mechanizačního prostředku
 oprava a údržba RMŘP
 mechanizační prostředky pro soustřeďování
dříví
 manipulační sklad dříví
zahájením práce
zahájením práce
mech.prostředku
mech.prostředku
277
278
4.7.10. Lesnická geodezie
Název vyučovacího předmětu: LESNICKÁ GEODÉZIE
Kód a název RVP:
41 - 46 - M/01 Lesnictví
Kód a název ŠVP:
41 - 46 - M/01 Lesnictví
Týdenní hodinová dotace: 2. ročník - 1. pololetí: 1 T + 1 PC
Lesnická geodézie je odborným technickým předmětem, jehož výstupy se v lesnické praxi
využívají především v oblasti hospodářské úpravy lesů. Předmět umožňuje žákům poznávat a
využívat moderní možnosti a technologické postupy při měření a zobrazování částí zemského
povrchu, vyhotovování lesnických map, vytyčovacích pracích v terénu, vedení katastru
nemovitostí.
Učivo postupuje od jednoduchých měřických úloh ke složitějším a jeho výběr logicky
navazuje na moderní poznatky oboru geodézie.
Hlavní části:
 Jednoduché měřické úlohy
 Polohopisná měření
 Výškopisná měření
 Vytyčovací práce
 Katastr nemovitostí
 Základy tvorby lesnických map a fotogrammetrie
Důraz bude kladen na polohopisná a výškopisná měření, která budou prováděna v terénu v
rámci praktických projektových cvičení.
3. Strategie výuky
Základním vyučovacím postupem v teorii je analyticko-syntetický postup, vyučovací
metodou výklad s prvky rozhovoru, se zařazovanou aktualizací učiva a aktivizací žáků. Při
výuce bude využívána datová projekce a obrazový materiál.
Při praktických terénních projektových cvičeních, prováděných především v okolí města
Písku a na školním polesí Hůrka, je třeba uplatňovat samostatnou i týmovou práci žáků, dbát
na řádné vedení písemné technické dokumentace a vyžadovat plnění technologických postupů
pro měřické projekční práce a pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Hodnocení výsledků žáků bude prováděno za zkoušení písemné, ústní, testy, domácí úkoly –
projektové výkresy. Frekvence zkoušení s klasifikací podle klasifikačního řádu školy. Při
hodnocení nejvíce ocením samostatnost žáka, pečlivost, logický postup při zpracování
písemných dokumentů a technických dokumentů, také jejich úpravu a úplnost.
Uvedenými postupy výuky předmět výrazně přispívá k rozvoji klíčových kompetencí:
279
ovládat různé techniky učení, umět
uplatňovat různé způsoby práce
si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky;
s textem (zvl. studijní a analytické
čtení), umět
odborná témata;
specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci.
Podmínkám.
280
aplikovat
Prostoru.
znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i
technologií;
Využívat stroje a technická zařízení, řídit motorová vozidla, tzn. aby absolventi:
- zajišťovali provozuschopnost strojů a zařízení a dbali o jejich co nejefektivnější využívání
- sledovali průběžně vývoj t etniky a usilovali modernizaci a zefektivnění technologických
procesů založených na využívání strojů a zařízení
Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi:
- reprezentovali pozitivně sebe, zaměstnavatele a lesnický stav
Jednat v souladu se strategií trvale udržitelného hospodaření, vykonávat a organizovat
- zabezpečovali hospodaření ve svěřeném lesním celku nebo úseku výroby nebo komplexní
činnosti podnikatelského subjektu v souladu s principy trvale udržitelného hospodaření v
lesích, bilancovali a hodnotili výsledky dosažené ve stavu lesa a zajišťovali racionální
kompromis mezi zájmy myslivosti a lesního hospodářství
Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:
- chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i
Dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako
Součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle
příslušných norem
- osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad
ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.),
rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění
závad a možných rizik
Ve výuce budou aplikována průřezová témata - Člověk a životní prostředí, Člověk a svět
práce, Informační a komunikační technologie.
.
2. ročník, 2 h týdně – 1. pololetí, povinný
ZÁKLADNÍ POJMY
dodržuje zásady ochrany stabilizovaných
 Předmět nauky
 Teorie chyb
281
učivo
2
geodetických bodů v terénu
Úvod do předmětu lesnické geodézie.
 Měřické body
komentář
POLOHOPISNÁ MĚŘENÍ
učivo
4
 Konstrukce úhloměrných přístrojů
objasní obecný princip zobrazování
předmětů ve zmenšeném měřítku na plánu  Metody měření úhlů
 Geodetické polohopisné základy
a analogicky zobrazování části zemského
povrchu na plánu, mapě a leteckém
snímku
komentář
Patří mezi základní části geodézie s důrazem na praktickou část výuky.
VÝŠKOPISNÁ MĚŘENÍ
učivo
 Konstrukce nivelačních přístrojů
předmětů ve zmenšeném měřítku na plánu  Geodetické výškopisné základy
snímku
komentář
Výškopisná měření jsou náročnou částí, pro praxi je důležité měření a zobrazení podélného
profilu metodou geometrické nivelace ze středu.
282
3
VYTYČOVACÍ PRÁCE
učivo
2
 Směrový oblouk
předmětů ve zmenšeném měřítku na plánu  Výškový oblouk
 Vytyčování staveb
snímku
komentář
Vytyčování oblouků je potřebné u všech liniových dopravních staveb.
KATASTR NEMOVITOSTÍ
učivo
čte plány, katastrální a lesnické mapy a
letecké snímky a orientuje se podle nich v
terénu
vysvětlí význam katastru nemovitostí
2
 Vývoj katastru
 Současné vedení katastru nemovitostí a jeho
význam
komentář
Pochopení vývoje a souvislostí na úseku katastru.
ZÁKLADY TVORBY LESNICKÝCH MAP A FOTOGRAMMETRIE
učivo
3
 Mapa, plán, kartografie
předmětů ve zmenšeném měřítku na plánu  Základní principy tvorby map, kartografická
zobrazení
snímku
283
terénu
komentář
Shrnuje učivo lesnické geodézie s důrazem na využití map v lesnictví jako základního díla
lesnické geodézie. Mapa je denní pomůckou lesníka.
učivo
1. cvičení
Vytyčování přímek (pojem vytyčování
přímek, pomůcky pro vytyčování přímek,
metody vytyčování přímek)
předmětů ve zmenšeném měřítku na plánu Vytyčování kolmic (pojem vytyčování
kolmic, pomůcky k vytyčování kolmic,
metody vytyčování kolmic)
snímku
Metody přímého měření délek v terénu
Měření sklonu terénu (pojem sklon terénu,
pomůcky k měření sklonu terénu, metody
měření sklonu terénu)
terénu
2. cvičení
určí polohu pomocí GPS
Polohopisná měření
Metody nepřímého měření délek
vyhotovuje jednoduché plány podle
Metody měření a zobrazování polohopisu
zaměření skutečnosti a vytyčuje v terénu
Měření s GPS v terénu
podle plánu
3. cvičení
Výškopisná měření
Metody výškopisných měření
Zpracování výsledků měření
4. cvičení
Základy tvorby lesnických map a
fotogrammetrie
Typy map
Fotogrammetrie, využití leteckých snímků
měří v terénu délky, výšky, převýšení a
sklon terénu jednoduchými pomůckami
284
16
4.7.11. Lesní stavby
Název vyučovacího předmětu: LESNÍ STAVBY
Kód a název RVP:
Kód a název ŠVP:
Týdenní hodinová dotace: 2. hodiny týdně - 2 pololetí: 1 T + 1 PC
Předmět přispívá k rozvoji odborných kompetencí, aby absolventi zejména chápali nutnost
vzdělávání, sebevzdělávání a celoživotního učení pro rozvoj své úspěšné kariéry, uměli
prakticky aplikovat poznatky ze základu lesních staveb, pracovali se zdroji informací o
moderních stavebních materiálech a základních stavebních technologiích, samostatně je
vyhledávali, správně je interpretovali a využívali, sledovali průběžně aktuální dění, především
legislativní proces týkající se stavebnictví, dodržovali příslušné právní předpisy, včetně
předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany.
Učivo je rozděleno do 5 nosných celků ve druhém ročníku. Jedná se o tyto klíčové celky:
1. Technická dokumentace staveb a stavební legislativa
2. Konstrukční, stavební a provozní materiály používané v lesnictví
3. Lesnické stavby a jejich údržba
4. Lesní cesty
5. Drobné vodohospodářské stavby
Součástí předmětu jsou předmětová cvičení. Klíčovou náplní předmětových cvičení jsou tato
témata:
1. Projektová a stavební dokumentace
2. Vlastní projekt lesnické stavby (drobné lesní objekty, lesní cesta)
Předmět poskytuje přehled o základech lesnických staveb. Žáci se učí orientovat v základních
druzích stavebních materiálů, stavebních technologiích a se stavební údržbou lesnických
inženýrských staveb.
Předmět taktéž přispívá k základní orientaci v právních normách, které se týkají lesních
staveb.
3. Strategie výuky
Předmět je zařazen v učebním plánu do druhého ročníku, jedno pololetí. Ve výuce je
uplatňována především hromadná výuka. Dále je kladen důraz na skupinovou výuku a to
především v provádění praktických úkolů na předmětových cvičeních. Projektová výuka
představuje individuální přístup žáků k zadaným samostatným projektům. Během studia
budou žáci zpracovávat jeden projekt.
Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků, samostatnému rozhodování,
učí se činit opatření jak předcházet rizikům.
Ve výuce budou realizovány zejména tyto vyučovací metody: Dialogické slovní metody,
simulační a situační metody a prezentace samostatných prací žáků.
285
uplatňování praktických příkladů v právní oblasti včetně dovedností intelektových.
Důležitou součástí hodnocení je individuální a skupinová práce žáků včetně samostatného
předepsaných protokolů je podmínkou postupu do dalšího ročníku a slouží zároveň i jako
prezentace samostatných dovedností a vědomostí žáka. Při celkovém hodnocení je
zohledňována práce žáka v hodině a jeho zájem o danou problematiku.
čtení), umět
odborná témata;
286
pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných
pracovních a jiných činností;
specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci.
podmínkám;
technologií;
Předmět lesní stavby přispívá k rozvoji těchto odborných kompetencí:
využívání;
zabezpečovali údržbu lesní dopravní sítě, objektů lesotechnických meliorací a
hrazení bystřin a dalších specifických stavebních objektů;
kázně;
podniku;
287
sociální dopady;
Při výuce jsou žáci vedeni k tomu, aby si průběžně uvědomovali význam učiva pro jejich
úspěšné rozhodování o dalším vzdělávání a kariéře.
.
2. ročník, 2 h týdně – 2. pololetí, povinný
TECHNICKÁ DOKUMENTACE STAVEB A STAVEBNÍ LEGISLATIVA
orientuje s v základní technické
dokumentaci staveb
učivo
STAVEBNÍ ČINNOST:
 význam a rozdělení lesních staveb
 příprava a organizace stavební činnosti
 základní stavební legislativa
288
2
ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ MATERIÁLY
učivo
4
STAVEBNÍ MATERIÁLY:
charakterizuje základní vlastnosti a popíše
možnosti použití různých druhů materiálů  vlastnosti a rozdělení stavebních materiálů
 přírodní stavební materiály
 umělé stavební materiály
 stavební pojiva
 ostatní stavební materiály
LESNÍ STAVBY A JEJICH ÚDRŽBA
učivo
zajišťuje stavební údržbu drobných staveb
4
POZEMNÍ STAVBY:
 základní stavební práce
 drobné stavby
 údržba budov a staveb
LESNÍ CESTY
charakterizuje lesní dopravní síť a její
složky
učivo
5
LESNÍ CESTY:
 rozdělení cestní sítě
 lesní cesty a jejich charakteristika
 návrh a realizace výstavby lesních cest
 objekty na lesních cestách
 údržba lesních cest
DROBNÉ VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY
charakterizuje lesnické drobné
učivo
VODNÍ A MELIORAČNÍ STAVBY:
289
2
vodohospodářské inženýrské stavby
 význam a rozdělení vodních a melioračních
staveb
 meliorační a protierozní stavby
 vodní stavby
 údržba melioračních a vodních staveb
orientuje s v základní technické
dokumentaci staveb
učivo
1. Projektová a stavební dokumentace
2. Vlastní projekt drobné lesnické stavby
(drobné lesní objekty, lesní cesta)
komentář
Součástí předmětových cvičení jsou vždy samostatné práce žáků (protokoly).
290
17
4.7.12. Motorová vozidla
Název vyučovacího předmětu: MOTOROVÁ VOZIDLA
Celková hodinová dotace za studium: 0 - 0 - 2 - 0
Spolu s ostatními předměty se motorová vozidla podílí na odborném vzdělávání absolventů
lesnických škol a jejich úspěšném uplatnění v lesnické praxi i ve stále náročnějším silničním
provozu.
Obecným cílem předmětu je znalost konstrukce, užití a údržby motorových vozidel, základů
teorie řízení a zásad bezpečné jízdy i pravidel silničního provozu pro úspěšné osvojení
potřebných dovedností při ovládání všech mechanizmů používaných v lesnictví, jejich
nasazení do pracovních procesů i silniční dopravy.
Učivo je složeno ze současně platných právních předpisů v oblasti silničního provozu, teorie
jízdy, zásad bezpečné jízdy a nauce o konstrukci a údržbě motorových vozidel. Do výuky jsou
zařazovány nejaktuálnější legislativní změny z oblasti pravidel silničního provozu,
pojišťování vozidel, řidičských průkazů, technických prohlídek i z oblasti konstrukce, výroby,
údržby a užití nových motorových vozidel.
Praktický výcvik probíhá mimo hodinovou dotaci teoretické přípravy předmětu motorová
vozidla. Jeho náplň musí splňovat podmínky dané platným zákonem. V jednom dni smí
praktický výcvik probíhat maximálně ve dvou lekcích, délka jedné lekce je 45 minut.
Praktický výcvik provádí učitelé s platným učitelským oprávněním na schválených
motorových vozidlech pro příslušné skupiny řidičských oprávnění.
3. Strategie výuky
K dosažení potřebných znalostí a dovedností jsou využívány nejnovější metody a
audiovizuální technika s výběrem dostupných výukových programů, obrazy a výukové
modely.
Hodnocení je prováděno namátkově v průběhu každé vyučovací hodiny, v závěru hodin
zjišťování znalostí formou krátkého testu z dosud probraného učiva. Cílem je dosažení stálých
znalostí nejen pro pololetní a závěrečné hodnocení, ale pro uplatnění poznatků v budoucím
praktickém provozu.
Klíčové kompetence
291
využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých
i jiných lidí;
pokynům v písemné i ústní formě).
zájmu;
podmínkám;
předpoklady;
292
provádět reálný odhad
aplikovat znalosti o
prostoru.
výsledku řešení dané úlohy;
základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i
a) Využívat stroje a technická zařízení, řídit motorová vozidla, tzn. aby absolventi:
využívání;
prováděli údržbu motorových vozidel skupiny B;
odborná připravenost k řízení motorových vozidel skupiny B.
b) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:
c) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi:
ohodnocení;
sociální dopady;
V předmětu Motorová vozidla jsou realizována průřezová témata: Člověk a životní prostředí
293
PRAVIDLA SILNIČNÍHO PROVOZU
aplikuje znalost dopravních značek,
dopravních zařízení a světelných signálů
při řízení MV
vysvětlí rozdíly v systému značení a užití
na pozemních komunikacích
ovládá jednotlivá ustanovení zákona o
silničním provozu
řeší situace v silničním provozu, zejména
na křižovatkách
má přehled o řidičských průkazech,
registru řidičů, přestupcích
zná doklady pro provoz, zákonné pojištění
vozidel
učivo
28
 úvod, seznámení s učivem, administrativa
 zákon o provozu na pozemních
komunikacích a ostatní zákony
 předmět úpravy, základní pojmy, pravidla
provozu
 úprava a řízení provozu, dopravní značky,
dopravní zařízení
 řidičská oprávnění, řidičské průkazy
 registr řidičů, státní správa a její působnost
 zákon o přestupcích, trestní zákon, bodové
hodnocení
 zákon o získávání a zdokonalování odborné
způsobilosti
TEORIE JÍZDY A ZÁSADY BEZPEČNÉ JÍZDY
ovládá řízení MV v běžném provozu
volí optimální řazení převodových stupňů
dbá na hospodárnou jízdu ve všech
provozních podmínkách
zajišťuje bezpečnou přepravu osob i
nákladů
vhodně uplatňuje zásady předvídavosti a
defenzivní jízdy
není agresivní ani bezohledný k ostatním
účastníkům provozu
učivo
16
 seznámení s vozidlem, ovládací ústrojí
vozidel
 rozjíždění, řazení rychlostních stupňů,
zastavování
 hospodárná jízda za různých provozních
poměrů
 základní fyzikální vlastnosti jízdy
 vliv přírodních a klimatických podmínek na
jízdu
 technický a lidský faktor dopravních nehod
 zásady předvídavosti, řešení krizových
situací
 defenzivní způsob jízdy a přeprava osob a
nákladů
294
NAUKA O KONSTRUKCI A ÚDRŽBĚ MOTOROVÝCH VOZIDEL
učivo
14
 význam a rozdělení motorových vozidel
 části a činnost spalovacích motorů
 příslušenství spalovacích motorů: mazání,
chlazení, palivová soustava zážehových a
vznětových motorů, spouštění
 převody motorových vozidel: spojky,
převodovky, spojovací hřídele,
rozvodovky, diferenciál
 podvozky motorových vozidel: kola a
pneumatiky, pérování, tlumiče a
stabilizátory, brzdové systémy, řízení a
posilovače
 elektrická zařízení: zdroje elektrického
proudu, akumulátorové baterie, dynama,
alternátory, osvětlení vozidel, pojistky v
elektrické soustavě
 údržba a odstraňování poruch motorových
vozidel
zná a vysvětlí způsob práce spalovacích
motorů
kontroluje a udržuje všechna příslušenství
motorů
doplní chybějící provozní kapaliny a
maziva
dodržuje lhůty pravidelných technických
prohlídek
vymění poškozené pneumatiky, vadné
žárovky, pojistky aj.
doplní a udržuje správné nabití baterie
zjistí a opraví drobné závady na vozidle
ZDRAVOTNICKÁ PŘÍPRAVA
učivo
 poskytnutí první pomoci při krvácení
žilním i tepenném
 postup při zástavě srdce, resuscitace
 obsah lékárničky a její užití
 postup při dopravní nehodě v poskytování
první pomoci
vysvětlí postup zachránce po dopravní
nehodě
zajistí první pomoc - obnovení dýchání a
srdeční činnosti
zabezpečí zastavení tepenného i žilního
krvácení
zajistí předání zraněného záchranné službě
295
2
OPAKOVÁNÍ A ZÁVĚREČNÉ PŘEZKOUŠENÍ
učivo
4
složí závěrečnou zkoušku před orgánem
státní správy
dokládá tím znalost zákona o provozu na
pozemních komunikacích
získá řidičský průkaz a samostatně řídí
PRAKTICKÝ VÝCVIK
složí závěrečnou zkoušku před orgánem
státní správy
dokládá tím znalost zákona o provozu na
pozemních komunikacích
získá řidičský průkaz a samostatně řídí
učivo
1. Výcvik v řízení - celkem hodin výcviku:
skupina A - 13
skupina B - 28
skupina T - 21
výcvik v řízení I. etapa - AC - MP
(autocvičiště - minimální provoz)
výcvik v řízení II. etapa - SP (střední provoz)
výcvik v řízení III. etapa - SP (střední provoz)
2. Výcvik v praktické údržbě - celkem hodin:
skupina A - 1
skupina B - 2
skupina T - 8
3. Praktický výcvik zdravotnické přípravy –
počet hodin : 4
- nácvik zvládnutí vyprošťovacího manévru z
havarovaného vozidla, stabilizovaná poloha
- zástava krvácení, autotransfuze
- nácvik zvládnutí neodkladné resuscitace
296
4.7.13. Lesní těžba II
Název vyučovacího předmětu: LESNÍ TĚŽBA II.
Kód a název ŠVP:
Celková hodinová dotace za studium: 60
Týdenní hodinová dotace:
Ekonomika II 0 T + 2 PC (1/2 celková dotace)
Lesní těžba II 0 T + 2 PC (1/2 celková dotace)
Ekonomika:
Cílem předmětu je rozšířit odborné (ekonomické) myšlení žáků, vést je k pochopení
základních zákonitostí ekonomického fungování lesního hospodářství a k porozumění
podstaty lesních hospodářských evidencí. Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních
podnikatelských aktivit, chápou principy fungování lesního hospodářství a hospodaření
lesního podniku s využitím poznatků z marketingu a managementu při vlastním řízení
pracovních procesů. Orientují se v otázkách základních funkcí lesa a jejich oceňování.
Lesní těžba:
Cílem předmětu je rozšířené odborné myšlení žáků, vést je k pochopení základních
souvislostí těžebně-dopravního procesu. Žáci získají předpoklady k plánování a řízení
procesu. Rozvíjejí svoje schopnosti k podnikatelským aktivitám při využívání vedlejších
produktů z lesa. Posuzují těžbu a zpracování dříví komplexně s respektováním ekologických
požadavků společnosti a ochrany přírodního prostředí obecně.
V rozšířené výuce (specializace ve čtvrtém ročníku) jsou tyto nosné celky rozšířeny o tato
témata:
1. Specifika ekonomiky lesního hospodářství
2. Oceňování výkonů lesního hospodářství a přírodních zdrojů
3. Lesní hospodářská evidence
Hlavní důraz je kladen na podnikovou ekonomiku včetně rozšíření o specifiku lesního
hospodářství.
Výuka usiluje o to, aby žák získal rozšířený přehled ekonomického myšlení, aby dokázal
posoudit reálné možnosti svého ekonomického jednání v činnostech lesního hospodářství.
Výuka směřuje k tomu, aby žák pracoval poctivě, svědomitě a přesně, nepodporoval stínovou
ekonomiku, nepodváděl svého zaměstnavatele a plně se mohl zapojit do ekonomických
činností lesního hospodářství.
Nosným tématem je rozhodovací proces jako nedílná součást plánování těžebně-dopravního
procesu. Jsou vytypovány okrajové podmínky možnosti nasazení mechanizačních prostředků,
požadavky ochrany přírody, bezpečnosti práce a ekonomické možnosti výrobce.
3. Strategie výuky
Předmět je zařazen v učebním plánu do 4. ročníku jako volitelný. Ve výuce je uplatňována
především hromadná výuka. Dále je kladen důraz na skupinovou výuku a to především v
provádění praktických úkolů na předmětových cvičeních. Projektová výuka představuje
297
individuální přístup žáků k zadaným samostatným projektům. Během studia budou žáci
zpracovávat sedm projektů.
Základem pro hodnocení je individuální a skupinová práce žáků, včetně samostatného
5.Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí, aplikace průřezových témat
Rozvoj klíčových i odborných kompetencí je shodný jako v předmětu "Ekonomika"
Rozvoj klíčových i odborných kompetencí je shodný s předmětem "Lesní těžba".
Rozšířená výuka dále prohlubuje a rozšiřuje tyto odborné kompetence:
 pracuje se zdroji ekonomických informací, samostatně vyhledává potřebné informace,
pracuje s nimi, správně je interpretuje a využívá, efektivně prezentuje výsledky své práce
 prakticky aplikuje poznatky z ekonomiky a marketingu při řešení ekonomických problémů
lesního hospodářství
 dbá na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb,
zohledňuje požadavky klienta (zákazníka, občana).
 dodržuje stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti
zavedeným na pracovišti
 zvažuje při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě)
možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady
 dodržuje příslušné právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
požární ochrany, hygienické předpisy a zásady demonstruje kvalitu jako významný nástroj
konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku
 poznává význam vzdělávání pro svoji úspěšnou kariéru a nutnost sebevzdělávání a
celoživotního učení
V ekonomice se realizuje stěžejní část průřezového tématu Člověk a svět práce. Naučí žáka
orientovat se ve světě práce, hodnotit faktory charakterizující obsah práce a srovnávat se
svými předpoklady, vyhledávat a posuzovat informace o pracovních příležitostech, orientovat
se v nich. Seznámí žáka se základními aspekty pracovního poměru, práv a povinností
zaměstnance, i se základními aspekty soukromého podnikání, naučí je pracovat s příslušnými
právními předpisy.
.
298
4. ročník, 0 + 2 h týdně, volitelný (Odborné zaměření)
LESNÍ HOSPODÁŘSKÁ EVIDENCE
vede lesní hospodářskou evidenci
učivo
12
1. LESNÍ HOSPODÁŘSKÁ EVIDENCE
 dokladová evidence výroby
 zpracování evidencí pomocí výpočetní
techniky
 základní výstupy lesní hospodářské
evidence
SPECIFIKA EKONOMIKY LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
učivo
12
1. EKONOMIKA LESNÍHO
orientuje se v grantových schématech a v
HOSPODÁŘSTVÍ
pravidlech pro poskytování příspěvků do
hospodaření v lesích ze státního rozpočtu a  specifika výkonů lesního hospodářství
 výnosovost jednotlivých výkonů lesního
z Evropských strukturálních fondů
hospodářství
objasní důvody nízkých výnosů z
 hlavní produkční činitelé lesního
hospodaření v lesích a rozdílných výnosů z
hospodářství
lesních pozemků podle bonity a polohy
 faktory prostředí ovlivňující lesní
hospodářství
 ekonomická situace vlastníků lesa
 finanční prostředky z národních veřejných
zdrojů a v rámci zdrojů
spolufinancovaných EU pro lesní
hospodářství
299
OCEŇOVÁNÍ VÝKONŮ LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ
vysvětlí význam a přínos finančně
neoceňovaných funkcí lesa národnímu
hospodářství
učivo
6
1.OCEŇOVÁNÍ
 základy oceňování produkčních schopností
lesa
 základy oceňování mimoprodukčních
funkcí lesa
ZPRACOVÁNÍ DŘÍVÍ
popíše a navrhne způsoby zpracování dříví 

vybere podle stanovených kritérií druhy

řeziva

porovná s EN jakostní zatřídění řeziva
učivo
2
mechanické zpracování dříví
chemické zpracování dříví
řezivo
výrobky ze dřeva
TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍ PROCES
technologie
technologií
podmínek výroby





prostředků
300
učivo
těžební metody a technologie
technologické procesy v těžbě dříví
soustřeďování dříví
odvoz dřeva
sklady dříví
5
mech.prostředky
PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍHO PROCESU
vysvětlí pracovní postup při sestavování
plánů pro těžbu
navrhne a vyznačí porosty pro těžbu





učivo
6
plán těžby dříví
technologická příprava pracoviště
rozhodovací proces
evidence dříví
ceny dříví
VEDLEJŠÍ LESNÍ VÝTĚŽ
vysvětlí možnosti zvýšení tržeb z lesa
pomocí vedlejší lesní výtěže
popíše jednotlivé druhy vedlejší lesní
výtěže




vedlejší lesní výtěže
301
učivo
produkty z živých stromů
klest
lesní plody
vánoční stromky
2
učivo
 pilařský provoz a výrobky
 výrobky dřevozpracujícího provozu
orientuje se v grantových schématech a v
 těžební metody a technologie
pravidlech pro poskytování příspěvků do
 odvoz dřeva a přeprava po železnici
hospodaření v lesích ze státního rozpočtu a
 uspořádání prac. uzlů na MES
z Evropských strukturálních fondů
 prováděcí plán těžby dřeva
objasní důvody nízkých výnosů z
 těžební popis porostu
hospodaření v lesích a rozdílných výnosů z  sortimentace těžebního fondu
lesních pozemků podle bonity a polohy
 rozhodovací analýza
vysvětlí význam a přínos finančně
 řešení dopravního problému
neoceňovaných funkcí lesa národnímu
hospodářství
 evidence vytěženého dříví
popíše a navrhne způsoby zpracování dříví  výkaz skladu dřeva
 komplexní těžební příklad
vybere podle stanovených kritérií druhy
 opakování učiva
řeziva
vede lesní hospodářskou evidenci
porovná s EN jakostní zatřídění řeziva
technologie
technologií
podmínek výroby
prostředků
mech.prostředky
vysvětlí pracovní postup při sestavování
plánů pro těžbu
navrhne a vyznačí porosty pro těžbu
302
15
vysvětlí možnosti zvýšení tržeb z lesa
pomocí vedlejší lesní výtěže
popíše jednotlivé druhy vedlejší lesní
výtěže
vedlejší lesní výtěže
303
4.7.14. Pěstování lesa II
Název vyučovacího předmětu: PĚSTOVÁNÍ LESA II
Kód a název RVP:
Kód a název ŠVP:
Pěstování lesů je základní lesnickou disciplínou, která navazuje na poznatky získané v
přípravných předmětech jako je biologie, chemie, nauka o lesním prostředí, botanika a
zoologie a na kterou navazují další předměty jako je lesní těžba, ochrana lesů, myslivost a
hospodářská úprava lesů.
Žák je veden postupně od semenářství, kde získá základní poznatky o zpracování semen přes
školkařství k umělé obnově a zalesňování. Dále přes výchovu lesních porostů k jejich obnově
v běžných i speciálních podmínkách. Ve čtvrtém ročníku je v tomto předmětu rozšířena a
prohloubena problematika v oblasti trvale udržitelného a přírodě blízkého hospodaření
v lesích, pěstování a využití dřeva jako obnovitelné suroviny a zalesňování zemědělských
půd.
3. Strategie výuky
Ve čtvrtém ročníku má předmět dotaci 2 hodiny týdně, které jsou spojovány do dvou
čtyřhodinových bloků. Strategie je dána odborným charakterem učiva. Výklad je doplňován
názornými ukázkami pomocí audiovizuální techniky. Žáci se učí samostatně studovat odborné
časopisy a změny právních předpisů. Na teoretickou výuku navazují praktická cvičení s
přihlédnutím k přírodním a klimatickým podmínkám. Zde si žáci prakticky ověří získané
poznatky.
Stěžejní témata jsou v oblasti pěstování lesů na typologických základech a ekologické
principy, hlavně zásada trvale udržitelného rozvoje, oblast trvale udržitelného hospodaření v
lesích, možnosti zvyšování stability a biodiverzity v lesích a využití dřeva jako trvale
obnovitelné suroviny.
Hodnocení žáků se skládá z klasického ústního zkoušení, kde je důraz kladen na samostatné
vyjadřování a výsledky samostatných referátů na zadané téma. Dále se hodnocení skládá z
výsledků písemných testů a z protokolů z praktických cvičení.
Předmět přispívá k rozvoji stejných klíčových i odborných kompetencí jako Pěstování lesa.
Kompetence k učení získává žák v průběhu celého studia, hlavní důraz v tomto předmětu je
kladen na práci s odborným textem.
Kompetence k řešení problémů získává žák při řešení modelových příkladů a hlavně při
praktických cvičeních, kde je nucen řešit komplexně zadané problémy.
Kompetence komunikativní je v předmětu rozvíjena formou referátů kde žák zpracovává
odborné téma v češtině, nebo jednodušší text v cizím jazyce, tak aby byl schopen je
srozumitelně podat svým spolužákům a odpovídat na jejich otázky v rámci následné diskuze.
304
Při praktických cvičeních, kdy se žák dostává do role vedoucího menšího kolektivu a řeší
problematiku přímo související s podnikáním v lesnictví rozvíjí žák také své personální a
sociální kompetence stejně jako kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským
aktivitám. V souvislosti k celkovému komplexnímu pojetí předmětu rozvíjí žák také své
občanské kompetence a kulturní povědomí, matematické kompetence a kompetence využívat
prostředky informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi, tak aby chápal
les v jeho všech souvislostech a dokázal jej obhospodařovat v souladu s pojetím trvale
udržitelného rozvoje.
Na klíčové kompetence navazují dále kompetence odborné. Žák zajišťuje trvale udržitelné
hospodaření v lese podle přírodních podmínek a k tomuto účelu sestavuje dílčí projekty
pracovních činností a operativně - technické plány, při jejich sestavování aplikuje produkty
hospodářské úpravy lesa a volí vhodné metody, prostředky a technologické a pracovní
postupy k zajištění péče o lesní porosty.
Předmětem prolínají průřezová témata: člověk a svět práce, člověk a životní prostředí,
informační a komunikační technologie.
TRVALE UDRŽITELNÉ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH
vysvětlí pojem trvale udržitelné
hospodaření v lesích
Učivo
6
 vývoj přírodních lesů
 poučení z vývoje pralesů
 bezzásahová území
PŘÍRODĚ BLÍZKÉ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH
objasní pojem přírodě blízké hospodaření
v lesích
Učivo
 principy přírodě blízkého hospodaření
 diferenciace hospodaření v porostech
305
4
PODPORA STABILITY A BIODIVERZITY LESNÍCH POROSTŮ
navrhne možnosti podpory stability a
biodiverzity lesních porostů




učivo
12
pěstování lesů v ekologických
souvislostech
dřevinná skladba a její význam
teorie stability , možnosti a prvky zpevnění
porostů
LES JAKO ZDROJ TRVALE OBNOVITELNÉ SUROVINY
vysvětlí možnosti lesa jako zdroje trvale
obnovitelné suroviny
učivo
12
 dřevo jako stavební materiál
 dřevo jako zdroj energie
 plantáže lesních i introdukovaných dřevin
MODERNÍ ZPŮSOBY VÝCHOVY A OBNOVY
navrhne způsoby výchovy a obnovy
smíšených porostů
navrhne rozčlenění porostů a způsob
výchovy a obnovy pomocí harvestorů




306
učivo
možnosti přirozené obnovy
výchova a obnova smíšených porostů
využití harvestorů ve výchově
využití harvestorů ve výchově mladých
SM porostů
18
ZALESŇOVÁNÍ NELESNÍCH PŮD
vytvoří projekt zalesnění nelesní půdy
Učivo
 důvody zalesňování nelesních půd
 výběr vhodných dřevin
 projekt zalesnění
307
8
4.7.15. Ochrana lesa a ŽP II
Název vyučovacího předmětu: OCHRANA LESA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ II
Kód a název ŠVP:
Celková hodinová dotace za studium: 0 - 0 - 0 - 2
Ochrana lesů a přírodního prostředí představuje integrovaný celek věnovaný velmi závažné a
aktuální problematice péče o životní prostředí, jejíž nedílnou a mimořádnou významnou částí
jsou otázky související s mnohostranným významem lesů .
1. Obecný cíl předmětu - jako rozšiřující pro úspěšné složení maturitní zkoušky.
Cílem předmětu je rozvíjet kladný vztah k přírodě a krajině na základě pochopení všech
složitých vztahů, které probíhají v přírodních ekosystémech. Cílem je neposuzovat les jen
jako zdroj dřevní hmoty, ale vnímat jej jako živý organizmus, který zajišťuje i tzv. ostatní
funkce jako je funkce rekreační, půdoochranná, klimatická, vodohospodářská. Cílem je dále
skutečnost, že tyto úkoly na les kladené může zajistit jen zdravý les. Les, který je uchráněn
před škodlivým působením abiotických činitelů, proti škodlivému hmyzu, před škodlivým
působením vyšších obratlovců, zbaven chorob dřevin způsobených houbami, bakteriemi a
viry.
Učivo bude realizováno v jednotlivých blocích a bude rozšiřovat běžnou výuku v předmětu
ochrana lesů a přírodního prostředí a bude na něj bezprostředně navazovat. Zmiňované bloky
budou praktikovány v rámci čtyřech či osmi vyučovacích hodin, které budou kombinovány s
jinými předměty (půlení tříd). Půjde o dvě hodiny v týdnu, tedy 60 hodin v rámci celého
ročníku.
Učivo je rozděleno do 7 nosných celků:
1. Kategorizace chráněných území v ČR, jejich význam a regionální rozmístění
2. Ochranná opatření v lesích v pojetí kategorizace lesů
3. Ochranná pásma vodních zdrojů ve vztahu na les
4. Ochrana lesů v příměstských aglomerátech, obecních lesích a SVOL
5. Veřejná, vyhrazená, hospodářská a ostatní zeleň v krajině
6. Územní systém ekologické stability, stromy rostoucí mimo les
7. Natura 2000 v ČR
3. Strategie výuky
projektová výuka.
308
a na schopnost aplikovat znalosti při samostatném rozhodování.Žáci jsou hodnoceni jak při
práci individuální, tak při práci skupinové.Jsou zadávány úkoly v podobě zpracování tzv.
Předmět Ochrana lesů a přírodního prostředí II přispívá k rozvoji i odborných kompetencí
stejně jako předmět Ochrana lesů a přírodního prostředí.
KATEGORIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ V ČR, JEJICH VÝZNAM A REGIONÁLNÍ
ROZMÍSTĚNÍ
učivo
10
zná jednotlivé kategorie chráněných území  význam chráněných území v ČR
v ČR, je schopen pochopit jejich význam a  regionální rozmístění chráněných území v
ČR
zná jejich regionální rozmístění
OCHRANNÁ OPATŘENÍ V LESÍCH V POJETÍ KATEGORIZACE LESŮ
zná jednotlivé kategorie lesů, je schopen v
těchto kategoriích provádět ochranná
opatření v lesích
učivo
6
 ochranná opatření v jedno tlivých
kategoriích
OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ VE VZTAHU NA LES
zná jednotlivá pásma vodních zdrojů
je schopen vhodně hospodařit v
jednotlivých pásmech vodních zdrojů
učivo
 ochranná pásma vodních zdrojů
 hospodaření v jednotlivých pásmech
vodních zdrojů
309
6
OCHRANA LESŮ V PŘÍMĚSTSKÝCH AGLOMERÁTECH, OBECNÍCH LESÍCH A SVOL
správně se rozhoduje při hospodaření v
příměstských aglomeracích
správně rozhoduje při hospodaření v
obecních lesích
učivo
8
 ochrana lesů v příměstských aglomeracích
 ochrana lesů v obecních lesích
 SVOL
zná význam zkratky SVOL
VEŘEJNÁ, VYHRAZENÁ, HOSPODÁŘSKÁ A OSTATNÍ ZELEŇ V KRAJINĚ
Vyjmenuje jednotlivé druhy zeleně,
charakterizuje a posoudí jejich význam




učivo
veřejná zeleň
vyhrazená zeleň
hospodářská zeleň
ostatní zeleň
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, STROMY ROSTOUCÍ MIMO LES
definuje ÚSES
vyjmenuje jednotlivé prvky ÚSES
posoudí význam ÚSES
učivo
 územní systém ekologické stability ÚSES
 jednotlivé prvky a význam ÚSES
 stromy rostoucí mimo les, jejich ochrana
dle zákona 114 o ochraně přírody posoudí
význam stromů rostoucích mimo les
310
6
6
NATURA 2000 V ČR
pojedná o významu Natura 2000
zná význam ptačích rezervací a jejich
rozmístění v rámci ČR
učivo
 význam Natura 2000 v ČR
 chráněné ptačí rezervace
 chráněná mokřadla
zná význam chráněných mokřadel a jejich
rozmístění v rámci ČR
311
18
4.7.16. Myslivost II
Název vyučovacího předmětu: MYSLIVOST II
Myslivost pojednává o chovu zvěře v honitbě a hospodaření s ní,o lovu,ochraně a o zvycích a
tradicích.
Cílem předmětu je seznámit žáky s mysliveckým hospodařením a chovem zvěře
Učivo je rozděleno do 7 částí které pojednávají o jednotlivých oborech předmětu.
1. Úvod do předmětu – myslivecké tradice
2. Chov zvěře - obornictví
3. Chov zvěře v bažantnicích
4. Myslivecké plánování
5. Honitba
6. Lovecké střelectví
7.Myslivecká kynologie
3. Strategie výuky
projektová výuka.
poznávání a určování symptomů poškození všeho druhu. 6áci jsou hodnoceni jak při práci
Předmět Myslivost II přispívá k rozvoji klíčových i odborných kompetencí stejně jako
předmět Myslivost.
312
TRADICE MYSLIVOSTI A MYSLIVECKÉ ZVYKY
uvede myslivecké zvyky
učivo
 Tradice myslivosti
 myslivecká etika
 organizování společných honů podle
mysliveckých tradic
CHOV ZVĚŘE-OBORNICTVÍ
vysvětlí, jaký je hospodářský přínos
myslivosti
plánuje chov a lov zvěře v oboráchách v
druhů lovné zvěře
8








respektuje chovatelské hledisko při výkonu 
průběrného odstřelu
učivo
16
chov spárkaté
zvěře(jelení,srnčí,daňčí,mufloní,černé)
chovatelský cíl,normované stavy
sociální a věková stavba populace
honitby,oblasti chovu,naše zahraniční
zkušenosti
zásady průběrného lovu
plán chovu a lovu
oborní chovy zvěře
chov drobné zvěře
CHOV ZVĚŘE V BAŽANTNICÍCH
druhů lovné zvěře v bažantnicích
popíše intenzivní chovy zvěře, vysvětlí





313
učivo
bažantnice
péče o zvěř
krmiva pro chov bažantí zvěře
nemoci bažantí zvěře
lov bažantí zvěře
8
jejich způsoby a zásady a veterinární
problematiku
MYSLIVECKÉ PLÁNOVÁNÍ




aplikuje právní předpisy týkající se
myslivosti
učivo
16
Plánovaní chovu
Sčítaní zvěře v honitbě
Normované stavy
Plán lovu
vede mysliveckou evidenci
HONITBA
učivo
4
objasní pojem „honitba“ a vysvětlí, na čem  Honitba jako celek
závisí její úživnost a kvalita
 Lesní pozemky
 Právní předpisy
LOVECKÉ STŘELECTVÍ-DRUHY DISCIPLÍN




objasní rozdělení zbraní
vysvětlí složení a specifické rozdíly
jednotlivých druhů loveckých palných
zbraní a střeliva pro ně
bezpečně zachází s loveckou palnou zbraní
při střelbě na střelnici i při praktické
lovecké střelbě
vysvětlí povinnosti při ukládání, nošení a
používání palné zbraně vyplývající jejímu
držiteli ze zákona
314
učivo
druhy loveckého střelectví
broková střelba
kulová střelba
druhy disciplín loveckého střelectví
4
MYSLIVECKÁ KYNOLOGIE-VÝCVIK LOVECKY UPOTŘEBITELNÉHO PSA




vysvětlí obecné zásady chovu a výcviku psů


orientuje se v chorobách psů a vysvětlí

zásady veterinární péče o loveckého psa

orientuje se v plemenech loveckých psů,
popíše správně typická plemena a vysvětlí
jejich použitelnost
315
učivo
význam,povinnosti uživatele
honitby,organizace kynologie
plemena loveckých psů
charakteristika,vlastnosti
použití výcvik
ustájení psa,výchova
výcvik loveckého psa a jeho vedení
zdravotní péče o psa
4
4.7.17. Praxe
Název vyučovacího předmětu : PRAXE
Škola : VOŠL a SLŠ Bedřicha Schwarzenberga v Písku
Kód a název RVP :
Kód a název ŠVP :
Celková hodinová dotace za studium : 120 – 180 – 180 – 90
Forma vzdělávání : denní
Datum platnosti : od 1.9.2009
Předmět praxe zúročuje – syntetizuje poznatky žáků z teoretické přípravy a vytváří podmínky
pro aktivní zvládnutí teoretického učiva. Cílem předmětu je výchova člověka s určitou
manuální zručností, uplatňujícího získané intelektuální dovednosti, výrobní zkušenosti a
provozní rozhled
- dokáže uplatňovat zásady hygieny, ochrany a bezpečnosti práce, prakticky poskytovat
první pomoc
- rozvíjet pocit odpovědnosti a potřeby zvyšovat kulturnost práce
- vytvářet dobrý poměr k práci, především fyzické
- dokáže práci organizovat, zadávat, vyhodnocovat
- aplikuje teoretické znalosti při řešení praktických úkolů
- využívá pomůcky : odbornou literaturu, internet, PC, údaje LHP,LHE
Obsah předmětu praxe je rozvržen do všech ročníků a realizuje se formou učební a provozní
praxe.
I.a II. ročník - úvod do lesnické problematiky, základy manuálních odborných prací a lesnické
terminologie, jednodušší činnosti při výchově a ochraně lesa, v myslivosti a těžbě dříví včetně
základních technickoadministrativních a provozních prací.
III. ročník - těžiště v těžební činnosti a projektové pěstební činnosti, zaměření na organizaci,
řízení a administrativu.
IV. ročník - zaměření na nácvik komplexních dovedností při samostatném řešení komplexních
provozních úkolů a problémů formou projektů + tematické celky
3. Strategie výuky
Formy a metody výuky se uplatňují dle charakteru učiva. Učební praxe je uplatňována formou
hromadné výuky (minimálně), nejčastěji ve stálých pracovních skupinách pod vedením
učitele. Cílem je získání nových pracovních zkušeností a návyků práce v kolektivu. Odborná
praxe, organizovaná individuálně, případně v 2 – 3 členných skupinách, je zaměřena na
samostatnou práci žáků pod vedením odborného učitele nebo provozního pracovníka. Jsou
uplatňovány tradiční metody – výklad, instruktáž, vysvětlování, procvičování, skupinová
práce žáků, samostatná práce žáků, vyhledávání informací a projektová výuka.
316
Při učební praxi se u žáků hodnotí kvalita práce, dovednosti, svědomitost, samostatnost,
dodržování předpisů BOZP, schopnost vysvětlit podstatu problému, úroveň písemné
dokumentace.
Odborná praxe je hodnocena na základě aktivního přístupu žáka k řešení zadaných problémů,
soustavným sledováním výkonů žáka, jeho schopností spolupráce ve skupině, úrovně
pochopení a zpracování zadaného úkolu (projektu).Každé téma je hodnoceno samostatně při
uplatňování klasifikačního řádu školy.
V předmětu praxe se vzájemně prolínají, rozšiřují a doplňují teoretické znalosti s praktickým
využitím při manuální činnosti a přispívají rozvoji prakticky všech klíčových kompetencí :
čtení), umět
odborná témata;
317
posuzovat
reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a
zájmu;
pozitivní vztah.
podmínkám;
vzdělávání;
318
nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení
praktických úkolů, umět je vymezit,
a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata
apod.);
prostoru;
situacích.
číst
technologií;
komunikace;
organizovali a kontrolovali vykonávání lesnických a mysliveckých pracovních
činností a řídili myslivecké hospodaření;
319
sestavovali
kázně;
podniku;
320
ohodnocení;
sociální dopady;
Předmětem praxe se prolínají průřezová témata :
- Člověk a svět práce
- informační a komunikační technologie
1. ročník, povinný
ÚVOD DO LESNICTVÍ




orientuje se v organizaci PV, má
představu o formách praxe
zná základní pojmy z LH, BOZP a PP
orientuje se dle lesnických map
učivo
30
pochůzka po lese
základní znalosti z BOZP a PP
orientace v lesnické mapě
základní pojmy z lesního hospodářství
aplikuje různé druhy ochrany kultur proti
zvěři a buřeni
vede záznamy do pracovního deníku
PRÁCE V LESNÍCH ŠKOLKÁCH
chápe význam lesních školek
popíše lesní školku
orientuje se v základních pojmech z
lesnického školkařství
učivo
 normy sadebního materiálu LD
 jednotlivé části lesní školky
 mechanizace v lesních školkách
provádí základní práce v LŠ při
321
30
dodržování BOZP
ZALESŇOVÁNÍ - OBNOVA LESA
učivo
 základní druhy umělé obnovy
 výkonové normy
zná teoreticky základní druhy umělé
obnovy
prakticky provádí zákl. druhy umělé
obnovy
30
má základní znalosti o tvorbě výkonových
norem
ARBORETUM
chápe význam arboreta
popíše části arboreta, zná funkci zeleně
učivo
 základní druhy dřevin
 arboretum : význam, základní části
pozná základní druhy dřevin
provádí základní práce při údržbě zeleně
322
30
MYSLIVOST
učivo
60
uplatňuje základní poznatky o lovné zvěři,  manuální práce s odborným zaměřením na
myslivost
jejím chovu, lovu
 lovná zvěř: chov, lov, BOZP
dodržuje předpisy BOZP
 základní myslivecká terminologie
ovládá základy myslivecké terminologie
krmí zvěř pod dohledem
vyrobí a opraví jednoduchá myslivecká
zařízení
vede pracovní deník
OBNOVA LESA - OSTATNÍ PĚSTEBNÍ PRÁCE
učivo
 způsoby přípravy půdy
 předpisy pro zacházení se sadebním
ovládá základní práce v LŠ
materiálem LD
 ochrana LD proti škodlivým činitelům
dodržuje BOZP
 výkonové normy a předpisy BOZP
vysvětlí význam různých způsobů sadby a
 obsluha jednoduchých mechanismů,
ochrany SM proti škodlivým činitelům
práce s ručním nářadím
orientuje se ve výkonových normách
323
30
OBNOVA - ZALESŇOVÁNÍ
dle hospodářské mapy nalézá a vymezuje
plochu k zalesnění
prakticky ovládá hlavní způsoby umělé
obnovy lesa, chápe význam kvality
provedené práce
učivo
60
 způsoby umělé obnovy v různých
podmínkách
 LHP
 ČN - sadební materiál
 interní směrnice lesnických subjektů
zná a dodržuje BOZP
orientuje se ve výkonových normách
bezpečně rozpoznává SM LD
poznává organizaci pěstební činnosti u
subjektů LH
ovládá práci s ručním nářadím, ovládá
jeho údržbu
TĚŽBA DŘEVA - ZÁKLADNÍ NÁCVIK PRÁCE S MP
má základní vědomosti o MP a
křovinořezu, jejich obsluze a údržbě
uplatňuje předpisy BOZP
učivo
 motorová pila, její údržba a obsluha
 návod k obsluze motorových pil
 bezpečnost a hygiena práce, pracovní
postupy
provádí kácení a manipulaci stromů
poznává lesní dřeviny
ovládá zásady PP
324
30
PROJEKTOVÁ INDIVIDUÁLNÍ PRAXE
samostatně navrhuje projekt zalesňování
učivo
30
 bilance holin
 roční plán zalesnění
 rámcové směrnice hospodaření, LHP,
LHE
LESNÍ SEMENÁŘSTVÍ A ŠKOLKAŘSTVÍ
vyhledává vhodné porosty, vytyčuje
zkusné plochy, zjišťuje hlavní taxační
charakteristiky, provádí klasifikaci
provádí klasifikaci porostu, poznává
semenáčky a sazenice LD
učivo
30
 rámcové směrnice hospodaření, příslušné
zákony a vyhlášky
 inventarizace sadebního materiálu
 Konšelova klasifikace
provádí inventuru SM
popíše problematiku zalesňování ZP
vyplňuje příslušné tiskopisy
používá základní odborné pojmy
TĚŽEBNÍ PRAXE
používá základní odborné pojmy
navrhuje, vyznačuje a provádí výchovné
zásahy
pracuje s údaji v HK




325
učivo
odborné názvosloví a platná legislativa
LHP, LHE
pracovní postupy, BOZP, PP a OTŽP
výkonové normy: sortimentace dříví
60
ovládá práci s ručním nářadím, BOZP
zná výkonovou normu
zná organizaci práce na PDV
popisuje pracovní postupy, stroje a
zařízení při pořezu dříví
rozlišuje druhy řeziva, jejich cenu, spočítá
výtěž a zhodnocení dříví
obsluhuje jednodušší stroje při
dodržování BOZP
prakticky ovládá obsluhu a údržbu MP
provádí výchovnou a obnovní těžbu
navrhuje optimální technologie,
organizuje práci, uplatňuje pravidla
BOZP a HP
používá OOPP
ovládá druhování dříví, adjustaci
sortimentů a příjem vytěženého dříví
vede evidenci dříví, vystavuje výkonové
normy
ODBORNÁ PRAXE
učivo
 organizační pokyny, náplň praxe, BOZP
 LHP, LHE, lesnické mapy
 výrobní doklady
poznává vybranou organizaci
spolupracuje při přípravě, zadávání,
kontrole a přejímání prací
vystavuje příslušné doklady, zpracovává
je do LHE
zúčastňuje se výrobních porad, odborných
akcí, kontrolní a ochranné lesnické služby
326
60
PROJEKTOVÁ INDIVIDUÁLNÍ PRAXE
učivo
20
prakticky využívá lesnické mapy a údaje z  výchova porostů: prořezávky, probírky
 LHP, LHE, rámcové směrnice
LHP a LHE, plánuje a vyznačuje
hospodaření
výchovné zásahy
ovládá výpočty zásob porostu a výši
výchovných zásahů
vystavuje výkonové normy, zadává práci,
provádí kontrolu a převzetí práce
připravuje podklady pro LHE, provádí
proškolení BOZP
OBNOVA LESA - PŘÍŠTÍ TĚŽEBNÍ ZÁSAH
učivo
20
prakticky využívá lesnické mapy a údaje z  technologie a organizace těžby a dopravy
dříví
LHP a LHE, plánuje a vyznačuje

výkonové
normy, BOZP
výchovné zásahy
 TOS - těžební činnost
ovládá výpočty zásob porostu a výši
 sortimentace a ceny dříví
výchovných zásahů
vystavuje výkonové normy, zadává práci,
provádí kontrolu a převzetí práce
připravuje podklady pro LHE, provádí
proškolení BOZP
plánuje těžební činnost, zpracovává
těžební projekt
orientuje se v cenách surového dříví
komplexně řeší zadaný problém
327
OBNOVA LESA – RÁMCOVÉ ŘEŠENÍ
dokáže navrhnout komplexní obnovu
porostu na jednotlivá decenia
rámcově připravuje první obnovní zásah
plánuje první obnovní prvky




učivo
20
komplexní řešení obnovy porostů
rámcové směrnice hospodaření
LHP, LHE
platné zákony a vyhlášky
navrhuje technologický postup těžby
dřeva, sortimentaci, maximální
zhodnocení dříví
připravuje projekt zalesňování (příprava
ploch, návrh dřevinné skladby dle
rámcových směrnic, plán péče o kulturu
do doby zajištění kultury)
zpracuje komplexní projekt obnovy
porostu
KOMPLEXNÍ PŘÍKLAD
uplatňuje nabyté znalosti a zkušenosti z
programů č. 1 - 4
prakticky realizuje zásady HUL,
pěstování lesa, LT, OLP a ekonomiky při
vypracování projektu
učivo
30
 shrnující komplexní práce, technický
projekt
 komplexní řešení obnovy porostů, včetně
OTŽP
 ekonomické kalkulace
komplexně řeší zadaný problém
využívá teoretických a praktických
znalostí , orientuje se v lesnickém
plánování a LHE
328
4.8. Ekonomické vzdělávání
4.8.1. Ekonomika
Název vyučovacího předmětu: EKONOMIKA
Cílem předmětu je rozvíjet ekonomické myšlení žáků, vést je k pochopení základních
ekonomických zákonitostí, fungování tržní ekonomiky a k porozumění podstaty podnikání.
Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit, chápou principy
fungování a hospodaření podniku s využitím poznatků z marketingu a managementu při
vlastním řízení pracovních procesů. Orientují se v otázkách fungování finančních trhů,
národního hospodářství a EU.
Učivo je rozděleno do 6 nosných celků (třetí ročník 3 celky, čtvrtý ročník 3 celky)
3. ročník:
1. Podstata a fungování ekonomiky
2. Národní hospodářství a EU
3. Základy podnikání
4. ročník:
1. Podniková ekonomika včetně základů marketingu a managementu
2. Základy odměňování zaměstnanců
3. Daňová soustava ČR a finanční trhy
Součástí předmětu jsou předmětová cvičení v rozsahu nejméně jedné třetiny celkové
hodinové dotace. Klíčovou náplní předmětových cvičení jsou tato témata:
3. ročník:
1. Obecné cenové kalkulace
2. Obecný podnikatelský záměr
3. Struktura lesního hospodářství ČR
4. Vyhodnocení ekonomických ukazatelů ČR
4. ročník:
1. Stanovení nákladů podniku včetně výpočtu výkonových norem
2. Výpočet ekonomických ukazatelů podniku
3. Kompletní výpočet mzdy
Hlavní důraz je kladen ve třetím ročníku na osvojení základních ekonomických zákonitostí
včetně základů podnikání. Ve čtvrtém ročníku je hlavní důraz kladen na podnikovou
ekonomiku včetně rozšíření o specifiku lesního hospodářství.
Výuka usiluje o to, aby žák získal základy ekonomického myšlení, aby dokázal posoudit
reálné možnosti svého ekonomického jednání a vytvořil si bezpečné ekonomické portfolium
svoje a své rodiny. Výuka směřuje k tomu, aby žák pracoval poctivě, svědomitě a přesně,
nepodporoval stínovou ekonomiku a nepodváděl svého zaměstnavatele.
329
3. Strategie výuky
Předmět je zařazen v učebním plánu do 3. a 4. ročníku. Ve výuce je uplatňována především
hromadná výuka. Dále je kladen důraz na skupinovou výuku a to především v provádění
praktických úkolů na předmětových cvičeních. Projektová výuka představuje individuální
přístup žáků k zadaným samostatným projektům. Během studia budou žáci zpracovávat sedm
projektů.
uplatňování praktických příkladů v ekonomické oblasti včetně dovedností intelektových.
Důležitou součástí hodnocení je individuální a skupinová práce žáků, včetně samostatného
Předmět ekonomika přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí:
čtení), umět
330
odborná témata;
adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a
možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické
záležitosti, být finančně gramotní;
zvažovat návrhy druhých.
zájmu;
podmínkám;
předpoklady;
vzdělávání;
rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických,
331
apod.);
situacích.
technologií;
komunikace;
Předmět ekonomika přispívá k rozvoji těchto odborných kompetencí:
organizovali a kontrolovali vykonávání lesnických a mysliveckých pracovních
činností a řídili myslivecké hospodaření;
a služeb;
sestavovali
332
dodržovali
stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení
kázně;
ohodnocení;
sociální dopady;
V ekonomice se realizuje stěžejní část průřezového tématu Člověk a svět práce. Naučí žáka
orientovat se ve světě práce, hodnotit faktory charakterizující obsah práce a srovnávat se
svými předpoklady, vyhledávat a posuzovat informace o pracovních příležitostech, orientovat
se v nich. Seznámí žáka se základními aspekty pracovního poměru, práv a povinností
zaměstnance, i se základními aspekty soukromého podnikání, naučí je pracovat s příslušnými
právními předpisy.
333
PODSTATA A FUNGOVÁNÍ EKONOMIKY
učivo
20
1. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY:
 předmět ekonomie a historický vývoj
ekonomických teorií
 rozdělení ekonomie jako vědy
 základní ekonomické zákony a systémy,
základní ekonomický problém
 základy teorie potřeb
 hospodářský proces
2. TRH A JEHO ZÁKONITOSTI
 zboží, peníze
 trh a tržní mechanizmus
 chování spotřebitele na trhu zboží a sužeb
 teorie užitku
používá a aplikuje základní ekonomické
pojmy
na příkladu popíše fungování tržního
mechanismu
posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku
vyjádří formou grafu určení rovnovážné
ceny
NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A EU
vysvětlí podstatu hodnocení národního
hospodářství
učivo
vysvětlí význam ukazatelů vývoje
národního hospodářství ve vztahu k oboru
objasní příčiny a druhy nezaměstnanosti
vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na
finanční situaci obyvatel a na příkladu
ukáže jak se bránit jejím nepříznivým
důsledkům
zhodnotí ekonomický dopad členství v EU
chápe důležitost evropské integrace
20
1. HODNOCENÍ NÁRODNÍHO
HOSPODÁŘSTVÍ:
 hodnocení výkonnosti ekonomiky,
HDP,HNP,NEW
 národní důchod
 ekonomická rovnováha a ekonomický růst
 ceny a inflace
 nezaměstnanost
 zahraniční obchod
2. MEZINÁRODNÍ EKONOMCKÉ VAZBY
A EVROPSKÁ UNIE:
 ekonomická globalizace
 mezinárodní měnový fond
 světová banka
 mezinárodní ekonomická integrace a
Evropská unie
334
ZÁKLADY PODNIKÁNÍ
učivo
24
1. SUBJEKTY NÁRODNÍHO
orientuje se v právních formách podnikání
HOSPODÁŘSTVÍ:
a dovede charakterizovat jejich základní
 neziskový sektor
znaky
 ziskový sektor
orientuje se ve způsobech zahájení
 podnikání fyzických osob
podnikání
 podnikání právnických osob
orientuje se ve způsobech ukončení
 firmy a jejich právní formy
podnikání
učivo
1. Obecné cenové kalkulace
2. Obecný podnikatelský záměr
3. Struktura lesního hospodářství ČR a ve
světě
4. Vyhodnocování ekonomických ukazatelů
posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku
vyjádří formou grafu určení rovnovážné
ceny
stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a
DPH a vysvětlí, jak se cena liší podle
zákazníků, místa a období
rozpozná běžné cenové triky a klamavé
nabídky
na příkladu popíše základní povinnosti
podnikatele vůči státu
posoudí vhodné formy podnikání pro obor
vytvoří podnikatelský záměr a
zakladatelský rozpočet
srovná úlohu velkých a malých podniků v
ekonomice státu
32
335
na příkladech vysvětlí příjmy a výdaje
státního rozpočtu
orientuje se ve vlastnické struktuře lesního
hospodářství ČR
vysvětlí podstatu fungování lesního
hospodářství ČR
komentář
Součástí předmětových cvičení jsou vždy samostatné písemné práce žáků (protokoly).
PODNIKOVÁ EKONOMIKA VČETNĚ ZÁKLADŮ MARKETINGU A MANAGEMENTU
rozlišuje jednotlivé druhy majetku
rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů
na příkladu ukáže použití nástrojů
marketingu v oboru
charakterizuje části procesu řízení a jejich
funkci
učivo
30
1. PODNIKOVÁ EKONOMIKA:
 založení podniku, právní a majetková
výstavba podniku
 hospodářské prostředky podniku, majetek
podniku, kapitál podniku
 výroba, jakost, inovace
2.MARKETING:
 vývoj marketingu
 informační systémy marketingu
 plánování v marketingu, marketingový mix
 prodej a jeho formy
3. EKONOMICKO IBFORMAČNÍ
SYSTÉMY A ÚČETNICTVÍ PODNIKU:
 kalkulace a tvorby cen
 zásady vedení účetnictví, podvojné
účetnictví a daňová evidence
 inventarizace finančního hospodaření
podniku, audit podniku
 financování podniku, zdroje financování a
finanční řízení podniku
336
4. MANAGEMENT:
 historie managementu, definice
managementu
 úlohy, funkce a role manažera
 organizační řízení podniku
 zásady vedení lidí
ZÁKLADY ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
učivo
10
1.ÚVOD DO PERSONALISTIKY:
 kategorie zaměstnanců
 získávání zaměstnanců
na příkladech vysvětlí a vzájemně porovná  péče o zaměstnance
druhy odpovědnosti za škody ze strany
2. ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ:
zaměstnance a zaměstnavatele
 systém odměňování v ČR
 odměňování zaměstnanců v ziskovém
sektoru
 odměňování zaměstnanců v neziskovém
sektoru
 společná pravidla pro poskytování mzdy a
platu
 průměrný výdělek, jeho výpočet a
uplatnění
 srážky ze mzdy a platu
 zdravotní pojištění
 sociální pojištění
orientuje se v zákonné úpravě mezd a
provádí mzdové výpočty, zákonné odvody
337
FINANČNÍ TRHY A DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR
učivo
20
1. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU
 hospodářská funkce státu a jeho nástroje
 daňový systém ČR - přímé a nepřímé daně
2. FINANČNÍ TRHY
 struktura finančních trhů - peněžní a
kapitálové trhy
 burza a burzovní obchody
3. BANKOVNICTVÍ
 struktura bankovního systému ČR
 funkce bankovního sektoru
4.POJIŠŤOVNICTVÍ
 pojišťovací trh v ČR
 jednotlivé pojišťovací produkty - zákonné
pojištění, komerční pojištění
charakterizuje finanční trh a jeho
jednotlivé subjekty
charakterizuje peníze a jednotlivé cenné
papíry
používá nejběžnější platební nástroje,
smění peníze podle kursovní lístku
vysvětlí způsoby stanovení úrokových
sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a
RPSN
orientuje se v produktech pojišťovacího
trhu, vybere nejvýhodnější pojistný
produkt s ohledem na své potřeby
orientuje se v soustavě daní, v registraci k
daním
rozliší princip přímých a nepřímých daní
učivo
30
1. Stanovení nákladů podniku včetně výpočtu
výkonových norem
2. Výpočet ekonomických ukazatelů podniku
včetně základů účetnictví
3. Kompletní výpočet mzdy
dovede vyhotovit daňové přiznání
řeší jednoduché výpočty výsledku
hospodaření
vypočte výkonové normy v základních
modelových lesnických činnostech
vede daňovou evidence pro plátce i
neplátce DPH
vypočte sociální a zdravotní pojištění
orientuje se v účetní evidenci majetku
orientuje se v zákonné úpravě mezd a
provádí mzdové výpočty, zákonné odvody
na příkladech vysvětlí a vzájemně porovná
druhy odpovědnosti za škody ze strany
zaměstnance a zaměstnavatele
338
komentář
Součástí předmětových cvičení jsou vždy samostatné písemné práce žáků (protokoly).
339
5. Školní projekty
1. Lesnická zoologie
 sbírka dřevokazných hub
 sbírka požerků
určeno pro: 2. ročník
2. Myslivost
 ekonomické zhodnocení provozu honitby
3. Matematika
finanční matematika : kalkulace půjček u různých peněžních ústavů
4. Den stromu
340
Obnovená tradice oslav Dne stromů a aktivity Lesní pedagogiky v rámci EVVO
určeno pro: 2. ročník, 3. ročník
5. Slunce do škol
Škola se od roku 2003 účastní projektu „Slunce do škol“. Program Slunce do škol byl
vyhlášen Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných
zdrojů energie.
určeno pro: 1. ročník, 2. ročník, 3. ročník, 4. ročník
6. Pěstování lesa
3. ročník
 projekt zalesnění
 sbírky semen a semenáčků
4. ročník
 obnova lesních porostů
určeno pro: 3. ročník, 4. ročník
7. Lesní těžba
Těžební projekt
 projekt lanovky
8. Ekonomika
3. ročník
 podnikatelský záměr
 aplikace výrobních evidencí v LH
4. ročník
 ekonomické ukazatele hospodaření podniku
 modelové porosty v LH
určeno pro: 3. a 4. ročník
341
9. Provozně individuální praxe
3. ročník
 Bilance hodin, roční plán zalesnění
 Lesní semenářství a školkařství
4. ročník
 Výchova porostů
 Těžba dříví
 Obnova lesa
určeno pro: 3. ročník,4. ročník
10. Žákovský projekt
 představuje uplatnění souhrnu všech znalostí a praktických řešení provozních problémů v
základních činnostech lesního hospodářství, v projektu komplexně řeší obnovu porostu se
zvláštním zaměřením na těžbu dříví
 zalesnění vytěžené plochy
 kontrola zalesnění s návrhem na vylepšení
 výchova porostů : prořezávky, probírky
žák pro zpracování projektu využívá údajů z LHP a LHE, pro uvedené činnosti vystaví
výkonovou normu, spočítá přímé výrobní náklady
11. Lesní stavby
Projekt lesní cesty nebo drobné lesní stavby
12. Lesní těžba 2 (Ekonomika)
Oceňování lesa
342
13. Projekt Leonardo da Vinci
Projekt navazuje na úspěšné projektové období předchozích šesti let. Řešení ekologických
přístupů při lesnické činnosti je dlouhodobou záležitostí nejenom ochranářskou, ale i
pedagogickou. Vzdělávací systém je ideální možností formování nové generace pro
ekologické myšlení a chování. Přírodní bohatství státu není možné oddělit od celoevropského
a rovněž ochranu přírody, k čemuž by měl posloužit i náš projekt.Sleduje vývojové tendence
v EU, napomáhá ověřování platnosti nových školních vzdělávacích programů a je současně
konfrontací názorů na řešení lesnicko-ochranářské problematiky.
V předchozím projektovém období byla navázána intenzivní spolupráce s lesnickými školami
v zahraničí a byla vytvořena skupina 10 lesnických škol v zemích EU řešící ekologii v
součinnosti s lesnictvím. Probíhají výměny studentů a žáků škol a rozšiřujeme postupně i
pedagogickou spolupráci mezi školami.
Nejednotnost evropského školství skýtá výbornou příležitost získání nových informací, jejich
uplatnění, průběh vzdělávacího procesu, formy výuky, učební metody a dílčí a závěrečné
výstupy. Postupně vytváříme jednotné lesnické učební osnovy, tvoříme kvalifikační standarty
a sjednocujeme výstupy a jejich uznatelnost v EU.
343
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy
Způsob hodnocení žáků školy
Žáci jsou hodnoceni podle ucelenosti, přesnosti a trvalosti osvojení si poznatků, definic,
zákonitostí a vztahů a podle schopnosti jejich přesného vyjádření, podle schopnosti vykonávat
potřebné intelektuální i motorické činnosti v požadovaném rozsahu a kvalitě, podle
schopnosti uplatnit osvojené poznatky při řešení zadaných úkolů, při výkladu a hodnocení
jevů a zákonitostí, podle schopnosti využívat a zobecňovat poznatky získané v jiných
vyučovacích předmětech a v praxi, logiky, samostatnosti a tvořivosti myšlení, podle přístupu
k vyučovacímu předmětu a zájmu o něj, podle přesnosti, výstižnosti a jazykové správnosti
ústního i písemného projevu a podle kvality výsledků činností a podle schopnosti
samostatného studia.
Průběžné hodnocení žáků v jednotlivých vyučovacích předmětech provádí učitel ústním
zkoušením, písemným zkoušením, testy (včetně komputerizovaných testů) a hodnocením
zadaných domácích cvičení a prací, a klasifikuje je pěti stupni prospěchu:
1 – výborný : když ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně
a přesně a chápe vztahy mezi nimi; pohotově zvládá požadované intelektuální i motorické
činnosti; samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky při řešení uložených úkolů; myslí
logicky správně, pracuje samostatně a tvořivě; jeho ústní i písemný projev je správný, přesný
a výstižný, grafický projev přesný a estetický; výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, s
nepodstatnými nedostatky; je schopen samostatně studovat.
2 – chvalitebný : když ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v
podstatě uceleně; přesně a úplně, pohotově ovládá požadované intelektuální a motorické
činnosti; osvojené poznatky uplatňuje při řešení uložených úkolů samostatně, podle menších
podnětů učitele; myslí logicky správně a tvořivě; má jen menší nedostatky ve správnosti,
přesnosti a výstižnosti ústního a písemného projevu; jeho grafický projev je estetický, jen s
menšími nepřesnostmi; výsledky jeho činností jsou bez podstatných nedostatků; s menší
pomocí je schopen samostatně studovat.
3 – dobrý : když má jen nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení
požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí; požadované intelektuální a
motorické činnosti nevykonává přesně; nepřesnosti a chyby dokáže za pomoci učitele
opravovat; osvojené poznatky uplatňuje s chybami, s nutnými podněty učitele; myslí vcelku
správně, pracuje ale bez tvůrčího přístupu; jeho ústní i písemný projev není správný, přesný a
výstižný, grafický projev je nepřesný a méně estetický; kvalita výsledků jeho činností
vykazuje nedostatky; samostatně studovat je schopen pouze podle návodu učitele.
4 – dostatečný : když má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků
závažné mezery; při požadovaných intelektuálních a motorických činnostech je málo
pohotový a dopouští se závažných chyb; jeho myšlení je málo tvořivé a v logice myšlení má
závažné chyby; má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti ústního i
písemného projevu, jeho grafický projev je málo estetický a nepřesný; výsledky jeho činností
jsou nekvalitní, závažné chyby a nedostatky dokáže s pomocí učitele opravit; samostatně
studuje s velkými obtížemi, jen s trvalou pomocí učitele.
5 – nedostatečný : když nemá požadované poznatky osvojeny uceleně, přesně a úplně a má v
nich závažné mezery; nezvládá požadované intelektuální a motorické činnosti; osvojené
poznatky uplatňuje chaoticky a nereaguje správně ani na podněty učitele; je nesamostatný, má
závažné nedostatky v logice myšlení; správnost, přesnost a výstižnost písemného i grafického
projevu na nízké úrovni a se závažnými nedostatky; nekvalitní výsledky jeho činností,
nedostatky a chyby nedokáže opravit ani s pomocí učitele; není schopen samostatně studovat;
344
do stanoveného termínu nevypracuje určené písemné práce; při zpracování samostatných
úkolů opisuje anebo jinak podvádí.
Hodnocení žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech na závěr pololetí a školního roku se
vyjadřuje stejnou klasifikací s pěti stupni prospěchu, přičemž známka nemusí být
aritmetickým průměrem známek z průběžného hodnocení, pokud jednotlivé známky nemají
stejnou váhu. Hodnocení žáka provádí učitel příslušného předmětu.
Žákovské projekty jsou hodnoceny podle kritérií: věcná správnost, proveditelnost projektu a
logické uspořádání zpracovaného projektu, včasnost zpracování,samostatnost zpracování a
práce se studijními materiály, formální správnost a estetické uspořádání. Při zpracování je
kladen na možnost prezentace projektu žákem a obhajování vlastního návrhu, možnost
diskuze a případných korekcí před finálním zpracováním. V rámci praxí a předmětových
cvičení je dán prostor k vzájemnému hodnocení žáky a sebehodnocení v zájmu podpoření
klíčových kompetencí k řešení problémů a komunikativních kompetencí.
Celkové hodnocení žáka na závěr každého pololetí se vyjadřuje třemi stupni:
• prospěl(a) s vyznamenáním: není-li klasifikace žáka v žádném povinném předmětu horší než
stupeň 2 – chvalitebný, zároveň jeho průměrný prospěch z povinných předmětů horší než 1,50
a jeho chování hodnoceno jako velmi dobré.
• prospěl(a) : není-li klasifikace žáka v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 –
nedostatečný.
• neprospěl (a) : je-li klasifikace žáka v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 –
nedostatečný.
Chování žáka se na závěr každého pololetí hodnotí třemi stupni hodnocení:
1 – velmi dobré : když žák uvědoměle dodržuje školní řád, řídí se zásadami morálky a
pravidly společenského chování, má kladný vztah ke spolužákům; jen ojediněle se může
dopustit drobných přestupků proti školnímu řádu.
2 – uspokojivé : když chování žáka v podstatě – i když ne vždy - odpovídá školnímu řádu,
zásadám morálky a pravidlům společenského chování, tj. dopouští se opakovaně jen drobných
přestupků, nebo se ojediněle dopustil i závažnějšího přestupku proti školnímu řádu.
3 – neuspokojivé : když se žák dopustil závažného přestupku proti školnímu řádu, nebo jeho
chování je v rozporu s morálkou a pravidly společenského chování.
Klasifikaci chování žáka navrhuje jeho třídní učitel, a po projednání v pedagogické radě ji
schvaluje ředitel školy.
Autoevaluace školy
Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy jsou:
a) podmínky ke vzdělávání,
b) průběh vzdělávání,
c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy,
žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání,
d) výsledky vzdělávání žáků a studentů,
e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým
zdrojům.
345
Cíle a kritéria autoevaluace:
 zjištění současného stavu, stanovení stupně důležitosti
 posouzení vývoje vzhledem k předchozímu stavu a cílovému stavu v koncepčním záměru
rozvoje školy, ve školním vzdělávacím programu a odpovídajících právních předpisech
 vyhodnocení předchozích opatření zaměřených na zlepšení stavu
 stanovení nápravných opatření v případě nepříznivého stavu
 stanovení podmínek pro udržení příznivého stavu
 kritéria autoevaluace jsou stanovena dle sledovaného jevu, v případě hodnocení vyučovací
hodiny formou hospitace je používáno následujících kritérií: viz formulář
346
Hospitační záznam č................. šk. rok.......................
Škola: VOŠL a SLŠ B. Schwarzenberga Písek
Třída:
Vyučující:
Číslo a téma vyučovací hodiny:
Datum:
Předmět:
Aprobace:
(A - ano, SA – spíše ano, SN – spíše ne, N – ne, NELZE hodnotit)
Kvalita vyučování - činnost učitele
Cíle hodiny
učební cíle jsou jasně stanoveny a akceptované žáky?
výchovné cíle jsou přiměřené, v souladu se ŠVP?
je objasněna vazba k předchozímu učivu?
jsou žáci motivováni - k čemu to budou v životě potřebovat?
Metody a formy
použité metody a formy výuky:
poskytují žákům prostor pro aktivitu a vlastní činnost?
je učivo podáváno odborně správně?
je učivo prezentováno srozumitelně, žáci látce rozumějí?
jsou aplikována různá hlediska a příklady?
je forma písemného záznamu přehledná a srozumitelná?
je použito názorných učebních pomůcek a didaktické techniky?
učitel si průběžně ověřuje, že všichni žáci učivu porozuměli?
mají žáci dostatek času k procvičení učiva?
jsou učitelovy otázky a pokyny srozumitelné, orientované na cíl?
je tempo hodiny přizp. pochopení učiva a úspěchy žáků?
Hodnocení
je hodnocení objektivní, posuzuje co žák zvládl a v jaké kvalitě?
využívá učitel formálních i neformálních postupů hodnocení?
je hodnocení motivační, vymezuje další postup rozvoje žáka?
jsou žákům jasné klady a nedostatky jejich výkonu?
Průběh hodiny
je časová vyváženost jednotlivých částí?
odp.délka výkladu, náročnost na nové pojmy a rozsah tématu?
je čas k ukončení hodiny - čas na dotazy a zopakování?
je hodina uzavřena shrnutím podstaty - smyslu hodiny?
ví žáci, co bude vyžadováno?
je zadáno samostudium literatury, příp. domácí úkol?
Úroveň výsledků učení (činnost žáků)
A
Postoje, sociální dovednosti a návyky
projevuje se u žáků samostatnost, odpovědnost a spolupráce?
je chování a vystupování žáků kultivované?
uvedl vyučující žákům návod, jak nejlépe učivo zvládnout?
Studijní dovednosti a návyky
žáci se rychle soustřeďují a orientují na splnění úkolů?
pracují žáci samostatně?
umí žáci vyhledávat, třídit a zpracovávat informace?
dokáží řešit problémy, případně spolupracovat při řešení probl.?
Výsledky učení
mají žáci dobré jazykové dovednosti, vyjadřují se výstižně?
žáci učivo znají, reprodukují ho a popisují?
347
SA
SN
N
NELZE
dovedou žáci vědomosti a dovednosti aplikovat v růz. situacích?
tvoří vědomosti žáků ucelený systém, žáci chápou souvislosti?
odcházejí žáci z hodiny s tím, že pochopili probírané učivo?
Vztah k předmětu
jsou žáci aktivní, pracují se zájmem?
přicházejí sami s podněty a problémy?
A
SA
SN
N
NELZE
Podmínky vzdělávacího procesu
jsou vztahy mezi učitelem a žáky dobré, žáci učiteli důvěřují?
ovlivňuje atmosféra ve třídě příznivě vzdělávací proces?
odpovídá zařízení třídy hygienickým požadavkům?
odpovídá hyg. požadavkům osvětlení, teplota a větrání učebny?
vedl vyučující žáky k udržování čistoty a pořádku?
Klady:
Celkové posouzení vyučovací hodiny
Zápory:
Připomínky vyučujícího:
Bylo dosaženo cíle hodiny?..........................................................................................................
Vyučující hodnotí hodinu jako:....................................................................................................
Nejsilnější místo hodiny:..............................................................................................................
Nejslabší místo hodiny:................................................................................................................
Co pozitivně ovlivnilo průběh hodiny:.........................................................................................
Co negativně ovlivnilo průběh hodiny:........................................................................................
Další připomínky vyučujícího k hodině a
k hodnocení:..................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
Poznámky:
...................................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................................
Podpis vyučujícího:
Podpis hospitujícího:
348
Nástroje autoevaluace:
 vyhodnocování studijních výsledků žáků, zpětná vazba žáků a hledání možnosti zlepšení
časové rozvržení evaluačních činností
 každodenní vyhodnocování studijních výsledků
 čtvrtletní vyhodnocování
 pololetní vyhodnocování
 hospitační činnost zástupce ředitele školy pro pedagogiku a ředitele školy dle plánu
hospitační činnosti
 inspekce ČŠI
 autoevaluace školy v dvouletém cyklu formou dotazníkových šetření "Mapa školy" pro
učitele, rodiče a žáky školy dle dle vyhlášky č. 15/2005 Sb. § 8
Výsledky posledního vlastního hodnocení školy
viz vlastní hodnocení VOŠ a SLŠ Písek v příloze číslo 3
Hodnocení ŠVP bude prováděno průběžně, budou zapracovávány aktualizace a inovace ve
všech oblastech ŠVP.
349
7. Přílohy školního vzdělávacího programu
Příloha číslo 1
Příloha číslo 2
Příloha číslo 3
Příloha číslo 4
Příloha číslo 5
-
Školní řád
Plán EVVO
Autoevaluace školy
ASSP
Minimální preventivní program
350
351

Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha

Transkript

Podobné dokumenty

Souhrnná teritoriální informace Rakousko

Výroční zpráva FPH za rok 2005

Naučné stezky Karlovarského kraje

zde - LongWood

Analýza HODNOCENÍ ALEJÍ A STROMOŘADÍ V KRAJINĚ S

Rejstřík