Kompetence k celoživotnímu učení I

Projekt „Propojení odborného školství s praxí“,
číslo projektu CZ.1.07/1.3.09/02.0021.
Průvodce
kompetencí
k tréninku Kompetence k celoživotnímu
učení pro pedagogy I. – Sebepoznání
a osobní rozvoj
RPIC-ViP s.r.o.,
Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava
www.rpic-vip.cz
KVIC, Nový Jičín, přísp. organizace
Štefánikova 7/826, 741 11 Nový Jičín
www.kvic.cz
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
KLÍČOVÁ SLOVA KE KOMPETENCI K CELOŽIVOTNÍMU UČENÍ
V této kapitole se můžete dočíst vysvětlení některých základních pojmů,
se kterými se možná budete v průběhu tréninku setkávat.
Celoživotní učení
Celoživotní učení zahrnuje všechny možnosti učení (ať už v tradičních
vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému či mimo něj),
které jsou chápány jako jediný propojený celek, který dovoluje rozmanité a četné
přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a který umožňuje získávat stejné
kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během života.
Formální vzdělávání
Vzdělávání, které je realizováno ve vzdělávacích institucích, zpravidla ve školách.
Jeho funkce, cíle, obsahy, organizační formy a způsoby hodnocení jsou definovány a
vymezeny právními předpisy. Zahrnuje získávání na sebe zpravidla navazujících
stupňů vzdělání (základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání
s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou, vyššího odborného
vzdělání v konzervatoři, vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání),
jejichž absolvování je potvrzováno příslušným osvědčením (vysvědčením, diplomem
apod.).
Neformální vzdělávání
Vzdělávání, které je zaměřeno na získání vědomostí, dovedností a kompetencí, které
mohou respondentovi zlepšit jeho společenské i pracovní uplatnění. Neformální
vzdělávání je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, soukromých vzdělávacích
institucích, nestátních neziskových organizacích, ve školských zařízeních a dalších
organizacích. Patří sem např. organizované volnočasové aktivity pro děti, mládež a
dospělé, kurzy cizích jazyků, počítačové kurzy, rekvalifikační kurzy, ale také
krátkodobá školení a přednášky. Nutnou podmínkou pro realizaci tohoto druhu
vzdělávání je účast odborného lektora, učitele či proškoleného vedoucího. Nevede
k získání stupně vzdělání.
Informální učení
Je chápáno jako proces získávání vědomostí, osvojování si dovedností a kompetencí
z každodenních zkušeností a činností v práci, v rodině, ve volném čase. Zahrnuje
také sebevzdělávání, kdy učící nemá možnost ověřit si nabyté znalosti (např.
televizní jazykové kurzy). Na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání je
neorganizované, zpravidla nesystematické a institucionálně nekoordinované.
Počáteční vzdělávání
Celoživotní učení lze členit do dvou základních etap, které označujeme jako
počáteční a další vzdělávání. Počáteční vzdělávání zahrnuje:
- základní vzdělávání, které má všeobecný charakter a kryje se zpravidla s dobou
plnění povinné školní docházky;
- střední vzdělávání, které má všeobecný nebo odborný charakter, je ukončeno
maturitní zkouškou, výučním listem, nebo závěrečnou zkouškou.
Součástí počátečního vzdělávání je i terciární vzdělávání, které dále popisujeme
samostatně.
2
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Počáteční vzdělávání probíhá zejména v mladém věku a může být ukončeno kdykoli
po splnění povinné školní docházky vstupem na trh práce nebo přechodem mezi
ekonomicky neaktivní obyvatele.
Terciární vzdělávání
Vzdělávání, které zahrnuje široký sektor vzdělávací nabídky následující zpravidla po
vykonání maturitní zkoušky. Poskytuje specializované vzdělání odborné nebo
umělecké. Náleží k němu vysokoškolské vzdělávání uskutečňované vysokými
školami, vyšší odborné vzdělávání uskutečňované vyššími odbornými školami a
částečně i vyšší odborné vzdělávání v konzervatořích.
Vysokoškolský vzdělávací systém je upraven zákonem o vysokých školách, ostatní
školy terciárního sektoru se řídí školským zákonem.
Další vzdělávání
Vzdělávání či učení, které probíhá po dosažení určitého stupně vzdělání resp. po
prvním vstupu vzdělávajícího se na trh práce. Další vzdělávání může být zaměřeno
na různorodé spektrum vědomostí, dovedností a kompetencí důležitých pro uplatnění
v pracovním, občanském i osobním životě.
3
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
CO JE TO PŘÍLEŽITOST
Příležitost je časově a podmíněně ohraničená
správná možnost nebo dokonce chvíle pro realizaci
nějakého záměru. Je novou možností, ale zároveň
impulsem a stimulem, které skýtají výhodnost a
prospěšnost.
Podle Megginsona jsou to věci, které můžete dělat.
Podle Gudiče je to žádoucí stav věcí, který je odlišný od současného stavu a
existuje přesvědčení, že jeho dosažení je možné. Lidé mají odlišné vnímání. Určitý
stav věcí je pro někoho příležitost a pro někoho překážkou. Výsledek vnímání záleží
na prostředí, přístupu ke zdrojům a správném načasování.
Podle Sharplina je to kombinace okolností, času a místa, které jestliže jsou
doprovázeny odpovídajícím postupem, směrem aktivity, je pravděpodobné, že bude
dosažen významný užitek. Příležitosti v businessu jsou hledány zejména
prostřednictvím trhu. Příležitosti existují, potřebují být toliko identifikovány. Existují
pro všechny, ale identifikovat je mohou jen někteří.
Podle Oxford English Dictionary je to určitý čas, kritický moment nebo stav věcí
příznivě nakloněny k nějakému cíli nebo účelu, náhoda nebo šance, výhoda nebo
prospěšnost určitého místa nebo pozice.
Jak se rodí příležitost?
Živnou půdou pro příležitosti mohou být nejasné či měnící se okolnosti a podmínky,
situace chaosu, zmatku, rozporu, avšak vyplývají také z určité dynamiky procesu,
z nabytých znalostí či vznikají v důsledku informačních mezer. (např. určité
legislativní mezery, nedokonalost zákonů, nejasně stanovená pravidla, zákulisní
informace, náhodně získané informace …)
Jak souvisí celoživotní vzdělávání a příležitosti?
Přirozená zvídavost a získávání nových a nových znalostí a informací, tedy
rozšiřování našeho „obzoru“ nám pomáhají nové příležitost nejen vyhledávat či je
dokonce utvářet, ale zejména je převádět do praxe.
Proč ale vlastně vyhledávat nové příležitosti a měnit je v činy? Lidé chtějí zpravidla
dosáhnout úspěchu, ať už ve svém zaměstnání, v podnikání či třeba v osobním
životě. Často se však dostávají do okamžiku, kdy už dosáhli určité mety a mají pocit,
že už neví či nemají, kam dál jít. Ale pak se objeví ona … ona příležitost a právě ta je
schopna je posunout zase o kus dál. V podnikání je častá situace, kdy se objeví
příležitost v podobě jakési „díry na trhu“, a chopím-li se této příležitosti a mám-li
štěstí, je ze mě rázem úspěšný a bohatý podnikatel.
Jak je tomu u celoživotního vzdělávání? Platí to i zde? Zcela nepochybně. I zde je
potřeba se neustále rozhlížet po příležitostech - co je nového v mém oboru, co by
mě mohlo ještě obohatit, co budu ještě potřebovat, co by se mi mohlo hodit …? Kdo
ustrne na vavřínech, nebude se jednou stačit divit, že na to, co dříve stačil, dnes již
nestačí, že ho jeho flexibilní a zvídaví kolegové dávno předběhli či chopit se tenkrát
příležitosti, nemusel vše dnes s takovou vervou dohánět.
4
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Učení je proces získávání a předávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí,
hodnot a podobně. Učením se u živočichů rozvíjejí a proměňují vrozené schopnosti a
vzorce chování, takže vzniká předávaná (tradovaná) kultura, odlišná v různých
společnostech. Učení je tak na jedné straně součástí individuálního dospívání,
výchovy a vzdělávání, jednak reprodukce kultury. Učením se zabývá celá řada věd:
etologie, psychologie, pedagogika, antropologie, filosofie a sociologie výchovy,
neurovědy a další.
Učení jako činnost lze rozlišit na:
•
•
•
spontánní získávání vlastních zkušeností, učení se;
neformální předávání zvyklostí, dovedností a hodnot v rodině a ve společnosti;
formalizované učení a vzdělávání v institucích (učitel, škola).
Samovolné učení (se) jako nabývání zkušeností se vyskytuje i u mnoha živočichů, u
některých i učení jako předávání zvyklostí a zkušeností. Teprve v diferencovanějších
a složitějších společnostech nestačí předávání v rodině a vzniká potřeba učitele. Už
ve starověku vznikaly školy, ale teprve ve městech pozdního středověku vznikla
potřeba, aby soustavným vzděláváním prošli pokud možno všichni. Povinné a
soustavné školní vzdělávání zavedly absolutistické vlády v průběhu novověku.
Proces učení jako cílevědomého předávání nebyčejně usnadnil a urychlil šíření
kulturních a společenských zkušeností včetně novinek. Jednotlivci šetří čas a energii,
které by jinak musel vložit do vlastních pokusů, a šetří mu tak i množství
nebezpečných omylů. Na druhé straně zajišťuje alespoň minimální shodu uvnitř
společnosti (jazyk, pravidla chování, základní představy o sobě a o světě) a
umožňuje tak komunikaci i spolupráci. Díky učení jako soustavnému předávání se
velmi urychlil také kulturní a společenský vývoj moderních společností, včetně věd a
technologií.
CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Celoživotní vzdělávání je považováno za kontinuální proces získávání a rozvoje
vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností, a to i nad rámec
počátečního vzdělávání. Může být realizováno organizovanou formou (formální),
prostřednictvím individuální zájmové činnosti (neformální) nebo spontánně, bezděčně
(informální). Jeho součástí je stejně tak základní školní docházka i vzdělávání
seniorů (tzv. univerzita třetího věku).
Definice celoživotního vzdělávání mezinárodní organizace OECD z roku 2000:
„Jedná se o systémový přístup: zaměřuje se na standardy vědomostí a dovedností,
které platí pro všechny děti od nejútlejšího věku k učení po celý život a koordinovat
snahy o zajištění příslušných možností pro všechny dospělé, bez ohledu na
zaměstnané usilující o postoupení na vyšší kvalifikační stupeň či nezaměstnané,
kteří se potřebují rekvalifikovat.“
5
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Fáze učení
1. Motivační – musíte mít vůbec důvod se učit (vzdělání a potažmo dobré
zaměstnání, žádostivost po nějakém typu informací apod.). Pokud si budete
během učení tento důvod, na kterém máte vlastní zájem, neustále při učení
připomínat, vybudíte se k mnohem větší aktivitě a tím i lepším výsledkům při
učení. Určete si pohnutky vnitřní (vy sami) i vnější (vaše okolí), které vás k
učení nutí. Neučte se proto, že musíte, ale učte se pro svůj motiv.
2. Poznávací – nejdříve prozkoumejte učivo. Při hrubém procházení učební
látkou o ní získáte přibližný přehled (do něj pak budete jednotlivé informace
zasazovat). Během tohoto procházení získáte představu, o co ve skutečnosti
jde. Potom můžete začít už se samotným zpřesňováním a detailním
procházením učiva.
3. Výkonová – v této fázi celý problém pochopíte, vyřešíte a zapamatujete si ho.
Během tohoto procesu získané informace také zařazujete do již existujícího
rámce znalostí.
4. Kontrolní – ve většině případů končí proces učení fází výkonovou, ale to
rozhodně není dobře. Kromě toho, že kontrolní fází zlepšujete udržení znalostí
v paměti, tak také kontrolujete, zda jste se něco nenaučili špatně. Měli byste
všechny osvojené informace nějakým způsobem otestovat.
Formy učení
Kromě toho, že je možné odlišit učení záměrné (s přesným cílem; např. vyjmenovaná
slova) od spontánního (bezděčné), můžeme vnímat také rozdíly mezi vším, co jsme
se naučili. Výsledky učení by se daly rozdělit takto:
•
•
•
•
•
•
vědomosti – informace související s vnímáním, představami a myšlením.
Jednoduše jde o velké soustavy představ a pojmů, které můžeme získávat jak
ve škole, tak i každodenními činnostmi (čtením knih, sledováním televize,
hraním her,…)
dovednosti – informace či schopnosti důležité pro vykonávání určité činnosti
intelektové – schopnosti vašeho mozku (řešení složitých logických úloh, učit
se cizímu jazyku apod.)
senzorické – dovednosti potřebné k nějakému fyzickému výkonu (od chůze
přes psaní na klávesnici po trojité salto s pěti vruty)
sociální – schopnost dodržovat určité zvyky ve společnosti, úspěšně přežít v
dnešní civilizaci, vycházet s ostatními
návyky – podvědomé psychické předpoklady, které nutkají jedince, aby nějak
konal (bezděčné pohyby, naučené chování v určité společnosti). Mezi návyky
patří třeba čištění zubů – zkuste si představit, že byste museli každý pohyb
kartáčkem vědomě kontrolovat. Návyky tedy člověku usnadňují pravidelné
úkony, ale mohou se stát i velmi nebezpečnými – např. drogy či kouření se
stávají také návyky.
6
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Děti a poruchy učení
Podle statistik od roku 1992 do dneška vzrostl počet dětí s poruchami učení o celá
čtyři procenta na současných 7%. Zřejmě si položíte otázku – kde se vzaly? Jenže
tady nejde o zvýšení počtu jedinců s poruchami učení, ale o zlepšení diagnostických
metod. Mnohé z toho, co bylo dříve přehlíženo jako pouhá schválnost, je dnes
možné podchytit a skutečně léčit nebo alespoň zmírnit.
Pokud jste rodič dítěte s poruchou učení, pak byste určitě měli dohlédnout na
způsob, jakým bude ve škole vzděláváno. Takové děti mají mít individuální učební
plány a učitelé mají mít pro výuku i hodnocení zvláštní metody. Bohužel většinou to
dopadá tak, že dítěbud dostává jednostranné úlevy, které nejsou nijak nahrazovány,
nebo je porucha učení zcela přehlížena. Tady však nejde o to napasovat na ono dítě
standardní osnovy s vypuštěním některých částí, ale vytvořit speciální systém a
naučit se dítě správně učit.
Nejčastěji se vyskytující poruchy učení
Syndrom ADHD – syndrom ADHD zahrnuje dnes populární dětskou hyperaktivitu
společně s poruchou koncentrace. Dítě nemůže udržet pozornost na danou látku,
ruší při výuce a neustále sebou„šije“.
Dyslexie – dyslexie neboli porucha čtení je dědičná. Dítě má problém vnímat
písmenka, plete si je a nedaří se mu je spojovat do slov. Statisticky se vyskytuje
častěji u chlapců a zatím není známa léčba.
Dysgrafie – porucha velmi podobná dyslexii (také dědičná). Při dysgrafii je velmi
těžké si písmena zapamatovat, postižený je píše obráceně a zaměňuje je.
Dyskalkulie – porucha počítání. Dítě nedokáže v paměti udržet čísla a operovat s
nimi.
JAK SI ÚČINNĚ PAMATOVAT
Myšlenková mapa
Práce s myšlenkovou mapou je pro někoho běžná součást dne, někomu může
připadat jako zajímavý nástroj, který ještě v praxi nevyzkoušel. Dokonce je možné, že
jste ještě o mentálních mapách nic neslyšeli. Pojďte se podívat na podrobnosti, jestli
nemůžete při studiu nebo v práci tento zajímavý nástroj použít.
Definice myšlenkové mapy
Pod označením myšlenková mapa si můžeme představit graficky zpracované
schéma většinou s jedním výchozím bodem, které ilustruje vazby mezi slovy nebo
obrázky. Provedení mohou být různá od ručně nakreslených uměleckých děl až po
myšlenkové mapy zpracované počítačovým programem. Myšlenkové mapy mohou
7
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
být také označeny jako mentální mapy a v zahraničí se setkáte s označením mind
maps.
Příklad myšlenkové mapy
Historie myšlenkových map
Pokud budeme pátrat až ke kořenům, tak první použití myšlenkových map
nalezneme již ve třetím století našeho letopočtu. Novoplatónský filosof Porfyrios
použil grafickou vizualizaci pro Aristotelův koncept třídění věcí (kategorizace). Další
zmínka použití myšlenkové mapy byla u filosofa Ramona Llulla, který žil v letech
1232 – 1315.
Sémantické sítě, které se objevily v padesátých letech dvacátého století jako teorie
pro lepší porozumění lidskému učení, se v šedesátých letech vyvinuly v myšlenkové
mapy. Zasloužili se o to pánové Allan M. Collins a M. Ross Quillian. Collins je díky
svému odhodlání, publikovaným výzkumům a vykonané práci na poli učení, kreativity
a vizuálního myšlení považován za otce moderních myšlenkových map.
Nesmíme zapomenout ani na britského autora a populárního psychologa Tonyho
Buzana. Buzan tvrdí, že je autorem moderního myšlenkového mapování. Inspiroval
se prý obecnou sémantikou Alfreda Korzybskiho. Buzano také rád používá
předpoklad, že při tvorbě poznámek do myšlenkových map aktivujeme obě mozkové
polokoule.
8
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Jak vytvořit myšlenkovou mapu?
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Začněte uprostřed prostoru
Témata zařazujte podle toho, jak vám přichází na mysl
Nebojte se obrázků nebo grafických symbolů
Využívejte barev
Nebojte se přeskupovat
Najděte si svůj vlastní styl
Tento návod berte jako výchozí bod pro vytvoření první myšlenkové mapy, pokud
nevíte jak začít. Při tvorbě první myšlenkové mapy budete možná muset hodně
přemýšlet, nebojte se toho. Vizuální obraz celého problému by však měl lépe
vyhovovat lidskému mozku a být tak příjemnější pro další uvažování i paměť.
Pokud nemůžete dlouho na nic dalšího přijít, zkuste myšlenkovou mapu na chvíli
odložit a vrátit se k ní později. Možná tvorbě myšlenkových map podlehnete a
zanedlouho nebudete používat nic jiného.
Možnosti použití myšlenkových map
Možná si ještě nedokážete představit všechny možnosti využití myšlenkových map.
Zmíníme tedy alespoň několik způsobů, jak se dají myšlenkové mapy využívat v
praxi:
•
•
•
•
•
řešení složitějších problémů
tvorba specifikací a návrhů
anonymní spolupráce
týmová aktivita
efektivnější studium
Pokud jste si přibližně prošli výukový materiál, který máte studovat, vezměte si velký
papír a do prostoru na něj rozvrhněte klíčové body. Tyto body potom dle souvislostí
pospojujte do tzv. myšlenkové mapy. Když totiž nejste ve stresu, lépe se vám ukládá
do dlouhodobé paměti a taková myšlenková mapa vám pomůže uspořádat znalosti.
Když budete informace znovu potřebovat, vybavíte si myšlenkovou mapu, uvědomíte
si souvislosti a detaily už přijdou samy.
Metoda Loci (Metoda místa)
Představte si nějaké vám dobře známé místo – váš pokoj, váš dům nebo ulice. V
tomto prostředí si bud můžete představit nové předměty, ke kterým jsou připojeny
další informace a když se po pokoji projdete, tak ty předměty budete sbírat. Vytvořte
si film a prožívejte emoce – dosáhnete skvělých výsledků. Nemusíte ani používat
nových předmětů – stačí, když si látku přiřadíte k předmětům a objektům, které již
znáte (lampička, stůl, postel, …).
Pokud se rozhodnete pro představu použít již existující předměty, tak si na ně v
realitě můžete přilepit žluté Post It lístečky a napsat si na ně hlavní myšlenku – to
ještě prohloubí vaši představu, která se zapíše do paměti. Prožívání emocí je
9
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
obrovské umocnění paměťového záznamu, takže pokud se třeba v myšlenkách
procházíte po ulici nebo po své zahradě, zdůrazněte svůj vztah s různými místy.
Přidejte si do svého filmu i zvuk atd. Tato metoda je velice populární v USA a funguje
prakticky každému, kdo má aspoň špetku fantazie a je schopen imaginace
(představování si).
„Není
tak
těžké
si
pamatovat,
horší je pamatovat si, co mám zapomenout.“
co
si
mám
pamatovat
–
Jiří Žáček
Spojení informací do příběhu
Pokud máte za úkol naučit se hodně jednotlivých nesetříděných informací, pak stojíte
před důležitou otázkou – jak? Nabiflovat se je není nejideálnější způsob, ale mohli
byste to zkusit pomocí mnemotechnických metod (metod pro zlepšení
zapamatování). Z mnemotechniky je důležité si vždy vybrat tu momentálně
nejvhodnější metodu pro daný typ informací.
V případě mnoha nesetříděných informací (vyjmenovaná slova, názvy literárních děl
atd.) je dobré použít spojování informací do krátkého příběhu. paměti pomáhá už
samotné vymýšlení tohoto příběhu a pokud jste vymysleli rozumný, výstižný a krátký
text, nezapomenete ho po hodně dlouhou dobu.
Bohužel se zatím na školách neučí „jak se učit“, ale i tak se tam občas nějaká ta
mnemotechnická pomůcka vyskytne. Vzpomeňte si třeba, jak jste se učili obojetné
hlásky (B F L M P S V Z) – byla stvořena jednoduchá dětská říkanka BeFeLeMe Pes
Se VeZe. Na převádění jednotlivých písmen do vět můžete narazit i v matematice –
římskéčíslice I, V, X, L, C, D, M vytvoří: „Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města.“
Pro vyjmenovaná slova po B je pak říkačka trošku delší, ale stejně účinná: „Být je
pěkné, když je kde bydlet, jsem obyvatel, když mám byt, nebo aspoň příbytek, ve
kterém je nábytek, nejsem přece dobytek. Obyčej je umýt si obličej, abych byl bystrý.
Bylina není kobyla a už vůbec ne býk se jménem Přibyslav.“ Když se tohle jednou
naučíte, tak to z hlavy hodně dlouhou dobu nevytřepete.
Existuje sice pár takových pouček využívaných širokou veřejností, ale platí pravidlo,
že pomůcka vytvořená vámi samotnými je pro zapamatování ta nejlepší – to vy jste si
dali práci s jejím vytvořením a už v té chvíli jste si ji celkem dobře pamatovali.
Vizualizace
Jestliže zvládnete techniky kontroly myšlenek, pak by se vám během učení měla
dařit i tzv. vizualizace. Není totiž vždy nejvhodnější převést si nějaká data do říkačky
(spojit je příběhem) a takto si je pamatovat. Mnohem účinnější i vhodnější může být,
když si je představíte – třeba i jen jako několik bodů, které spolu nějak interagují.
Pokud dostatečně zvládáte koncentraci, pak by to pro vás neměl být problém – při
čtení i učení používáte tuto techniku bezděčně. Celý děj jedné knihy nebo určité
10
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
učební téma si spojujete do jednotlivých myšlených obrazů – vidíme v nich jednotlivé
body s poznámkami k nim a jejich vzájemné působení.
Pokud se ale rozhodnete nevytvářet tyto obrazy pouze jako důsledek učení, ale
přímo se na ně soustředíte, můžete dosáhnout při učení mnohem lepších výsledků. V
případě učební látky si jde souvislosti mezi konkrétními jejími body představit celkem
jednoduše, ale co třeba seznam na nákup? Pokud si nalinkujete i téměř absurdní
spojení vzájemně mezi tím co máte koupit a mezi vámi, tak se určitě nemusíte bát
ztracení nákupního lístku – vybavení těchto absurdních návazností vám půjde vcelku
jednoduše.
Potřebujete koupit mléko, sirky a kečup? Představte si sami sebe pijící mléko
smíchané s kečupem, kde na hladině plave sirka. Čím dynamičtější (v pohybu)
představovaná scéna bude, tím lépe. Neuškodí si také trochu zapřehánět velikostně
– na zamáčknutí vás samých chlebovou čtvrtkou nezapomenete.
KONTROLA MYŠLENEK A KONCENTRACE
Kontrola
Pohodlně se usaďte a relaxujte. Jakmile budete dostatečně uvolněni, tak po dobu
přibližně pěti minut pozorujte běh svých myšlenek. Staňte se pozorovatelem. Občas
můžete zkusit některou z myšlenek na chvíli podržet v popředí.
Nejpravděpodobněji na vás začnou při tomto cvičení nejdříve útočit myšlenky na
denní záležitosti a na starosti, které právě máte. Vy ale bude pouze tichým
pozorovatelem, který sleduje jejich běh. Nevzdávejte se, pokud vám cvičení hned
nepůjde – zvládnutí jednotlivých cvičení může trvat někdy i celé týdny.
Během cvičení nesmíte linii myšlenek ztratit a začít se v nich topit sami – pamatujte
si chod myšlenek a pozorně je sledujte. Pokud budete unavení, cvičení přerušte.
Pokračujte znovu, až se budete cítit lépe a únavu lépe přemáhejte. Můžete si
pomáhat nějakou technikou vhodnou pro osvěžení – většinou několik hlubokých
nádechů a výdechů před začátkem cvičení stačí.
Trénink je nejlepší provádět jednou ráno a jednou večer po dobu jednoho týdne.
Každý den si přidávejte jednu minutu, po kterou budete cvičení provádět. Měli byste
dosáhnout alespoň deseti minut, během kterých od pozorování toku myšlenek
neodbočíte. Pokud vám nebude pro toto cvičení stačit týden, klidně si jej prodlužte,
ale měli byste dosáhnout těchto výsledků.
Nejdříve vás budou napadat myšlenky velmi překotně a vy nedokážete udržet svou
koncentraci na pouhé pozorování, ale tento proud se brzy zklidní a myšlenky budou
přicházet jednotlivě – jako by z dálky.
11
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Koncentrace na přítomnost
Pokud jste zvládli předchozí cvičení, můžete pokročit ke koncentraci na přítomnost.
Musíte vytlačit všechny myšlenky, které se vám vtírají do vědomí. Pokud jste v práci,
pak byste neměli myslet na osobní problémy a naopak.
Věnujte se vždy na sto procent tomu, co právě děláte, a ostatní zcela vypusťte z
mysli. Zde nepanuje nějaký termín, do kterého byste měli toto cvičení praktikovat,
mělo by vám totiž zůstat na celý život. Tento zvyk konání při plném vědomí bude
nejen posilovat vaše intelektové funkce, ale také zvýší vaši výkonnost.
Jediná myšlenka
U všech těchto cvičení platí, že pokud jste nezvládli to předchozí, neměli byste se
pokoušet o to další. Pokud tedy máte s koncentrací na přítomnost určitou zkušenost,
přejděme k soustředění na jedinou myšlenku. Není to tak lehké jak se zdá – po chvíli
se budou k té prvotní myšlence připojovat další, brzy vznikne mumraj a původní idea
odplave v proudu. Musíte si ji tedy za každou cenu podržet. Pokud se vám to podaří
na celých deset minut, uspěli jste.
Prázdná mysl
I zde se pohodlně usaďte nebo si lehněte a relaxujte. Se zavřenýma očima pak
potlačte všechny myšlenky dobývající se do vědomí. Vaše mysl je vakuum,
křišťálově průhledná, naprosto prázdná. Ve vaší mysli nic neplyne a ani nevzniká. I
zde je vhodným měřítkem úspěchu udržení vaší mysli prázdné na deset minut.
MYSL, UČENÍ A PAMĚŤ
Na počátku bylo slovo…
paměť je jednou z nejpodivnějších věcí, které známe. Poznali jsme hlubiny Země,
záhady širého vesmíru i tajemství atomu, naše vědomosti stále překračují vlastní
hranice, ale přesto zůstává jedno místo zahalené mlhou nevědomosti – lidská mysl.
Existují desítky ba i stovky teorií, jak lidský mozek funguje. Kterákoliv z těchto tezí
má obvykle velké množství přívrženců, kteří mají vše řádně podloženo pokusy a
nevyvratitelnými fakty. Jako obvykle nehodlá žádný z učenců ustoupit ze svého
stanoviska a argumenty ostatních úspěšně ignoruje.
„Myšlení je nejtěžší práce, jaká existuje. To je pravděpodobně také důvod, proč tak
málo lidí myslí.“
Henry Ford
Na téma ‚lidská mysl‘ bylo napsáno mnoho a mnoho literatury – každý jeden postoj je
obvykle podpořen stejně přesvědčivými argumenty jako ten opačný. Věda doposud
nedokázala odhalit, jak přesně mozek funguje, a proto neexistuje jeden
všeobecnězastávaný názor, ale moře protichůdných teorií – od těch, které spadají do
roviny vědecké, až po téměř esoterní.
12
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
I když nevíme jak, přesto to funguje – a to je hlavní. Jediná věc, co nás odlišuje od
zvířat, je vyšší intelekt a s ním spojená šíře naší paměti. Bez těchto dvou věcí by
lidstvo nebylo schopno vyvinout se na dnešní úroveň. Myšlenky, jejich hromadění a
předávání v průběhu generací nás v pravěku naučilo používat ty nejjednodušší
nástroje, vytvořili jsme civilizaci a dodnes tento koloběh informací neustále
zdokonalujeme. Kdyby byl přerušen, dnešní znalosti světa a technologií zmizí,
civilizace padne a samotná mysl začne degradovat.
Mysl, získávání informací (učení) a jejich uchovávání (paměť) – to je pro člověka to
nejdůležitější, to co umožnilo náš překvapivě rychlý vývoj a to co i dnes vládne světu.
Každý by chtěl tyto procesy poznat a zdokonalit na maximální možnou úroveň. Tento
server obsahuje jak teorie o mysli založené na empirických zkušenostech, tak
metody pro její zdokonalení.
Fáze paměťového procesu
Vštěpování (kódování)
Informace do paměti ukládáme v různé formě, např. vizuální, akustické,
sémantické. Akustická forma bývá při učení výhodnější než vizuální, ovšem zdaleka
nejúčinnější je zpracování co nejvíce smysly, při němž je pravděpodobnost trvalého
vštípení informace nejvyšší. Výjimkou jsou malé děti, pro které je díky schopnosti
přesného eidetického obrazu - obrazu ukládaného do paměti - výhodnější vizuální
forma. Proto také vynikají v hrách jako je pexeso.
K lepšímu zapamatování a uchovávání informací v paměti používáme různé
paměťové strategie. Prostým opakováním činnosti využíváme tzv. mechanickou
paměť, zatímco uspořádáme-li informace do celků, k jejich zapamatování použijeme
logickou paměť. Druhý způsob je dlouhodobě výhodnější, protože s věkem účinnost
mechanické paměti klesá, zatímco logická paměť se zlepšuje s množstvím
nastřádaných informací (proto je také vhodné začít s výukou cizích jazyků v mládí,
protože ta stojí na schopnosti pojmout velké množství informací mechanickou
pamětí). Z toho, ale také vyplývá částečné zkreslování vnímání, na základě dřívější
zkušenosti. Lidé si např. více všímají informací, které potvrzují jejich dosavadní
názory (tzv. konfirmační zkreslení).
Pro zapamatování nových informací je také klíčový spánek, protože při něm dochází
ke konsolidaci (integraci do již existujících schémat) nových paměťových stop.
Uchování (podržení)
Pro uchování informací je efektivní, když jsou informace v nějakém smysluplném
celku. Snadněji vybavitelné a reprodukovatelné jsou informace, které pro nás mají
význam a ten je dán motivací, osobními potřebami či spojením se silnějším citovým
zážitkem. Dále si lze lépe zapamatovat to, co se člověk učí záměrně systematicky,
promýšlením učiva a spojováním s příklady a s praxí. Naopak mechanicky vštípené
informace z paměti rychleji mizí, nelze je vybavit, tj. dekódovat.
Zapomínání
Zapomínání samotné je vlastně vyhasínáním nervového spoje. U nedostatečně
zařazené informace probíhá vytěsnění do nevědomí.
13
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Výzkumem zapomínání se zabýval německý psycholog Ebbinghaus. Jeho bádání v
oblasti bezesmyslových slabik vedlo k objevu tzv. Ebbinghausovy křivky zapomínání.
Podle ní nejvíce zapomínáme v prvních hodinách po naučení se něčemu, zatímco
množství zapomenutého po 5 dnech a po měsíci se už liší jen málo.
Většina lidí si pamatuje: 10 % z toho co čtou, 20 % z toho co slyší, 30 % z toho co
vidí, 50 % z toho co slyší a vidí, 70 % z toho co řeknou, 90 % z toho co dělají.
Vybavení (reprodukce)
K vybavení používáme asociace. Rozlišujeme dva typy vybavení:
1.
znovupoznání (rekognice): rozpoznání podnětů a jejich odlišení od nových a
neznámých
2.
reprodukce: proces rekonstrukce zapamatovaného
Reprodukce může být nepřesná, lidé mají tendence svoje vzpomínky doplňovat.
Senzorická paměť
Senzorická (ultrakrátká) paměť je vědomá část paměti, která uchovává informace
přicházející ze smyslů (člověku to, co před chvilkou viděl, na krátkou dobu takzvaně
„zůstane před očima“). Ty jsou podrženy po dobu nezbytně nutnou ke zpracování a
rozhodnutí, zda jsou informace důležité, tedy vhodné k dalšímu zpracování či nikoliv.
Pokud ano, postupují dále do krátkodobé či dlouhodobé paměti.
Krátkodobá paměť
Krátkodobá paměť, (nebo také paměť pracovní, operativní) je vědomá aktivní část
paměti, ve které se odehrává většina psychických procesů (např. řešení aktuálních
problémů). Zpracovávají se v ní informace dodané senzorickou pamětí a informace
vyvolané z paměti dlouhodobé, která není dostupná vědomě. Krátkodobá paměť
dokáže uchovat vjemy smyslových orgánů a emoce pomocí přeměny (kódování) v
mentální reprezentace. Ty může paměť dále zpracovávat a uchovávat.
Krátkodobá paměť je omezena na 5 - 9 prvků (tzv. magické číslo 7±2), které při
zamezení opakování, uchová na 15 - 20 sekund. Kapacitu lze zvýšit spojováním
prvků do logických celků (např. mnemotechnické pomůcky). Pro zachování informace
v krátkodobé paměti, je třeba si informaci opakovat (tzv. fonologická smyčka), jinak je
paměťová stopa nenávratně ztracena.
Tříjednotkový model krátkodobé paměti udává 3 mechanismy zpracování:
•
fonologická smyčka - dočasně ukládá zvukové a řečové informace
•
vizuoprostorový náčrtník - dočasně ukládá vizuálně prostorové informace
•
centrální výkonnostní smyčka - třídí a specifikuje krátkodobé informace
Dlouhodobá paměť
Dlouhodobá paměť, je relativně pasivní část paměti alokovaná v nevědomí. Její
kapacita je hypoteticky neomezená. Ukládá významné zkušenosti, např. poznatky
nutné k vykonávání nějaké činnosti či poznatky životně důležité. Vštěpování
informace do dlouhodobé paměti trvá přibližně 30 minut, a může probíhat buďto
záměrně (např. mechanickým opakováním - memorováním), nebo bezděčně. Lépe
zapamatovatelné jsou smysluplné obsahy a logické celky což může vést ke
zkreslování vzpomínek. Při začleňování nových informací se totiž proměňují i
14
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
stávající znalosti. Lépe se také pamatují poznatky, které mají citový nádech a které
jsou často vybavovány. Takové informace paměť považuje za důležité a tudíž i nutné
k dlouhodobému uchování.
Biologicky staví dlouhodobá paměť na strukturální nebo molekulární změně dendritů
(části neuronu).
15
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Organizace údajů v dlouhodobé paměti
1.
implicitní (procedurální) paměť - slouží k zapamatování dovedností a
pravidel, pomocí nichž lze tvořit nové smysluplné celky. Informace v ní uložené jsou
hůře verbálně vyjádřitelné. Implicitní paměť je vývojově starší, odolnější a relativně
nezávislá na paměti explicitní (jak dokazují případy lidí s amnézií). Vštípení do
implicitní paměti může probíhat i nevědomě.
2.
o
procedurální paměť - obsahuje dovednosti, postupy a návyky (např. jízda na
kole). Je alokovaná v neuronální oblasti středního mozku (nucleus caudatus a
putamen)
jednoduché klasické podmiňování - uchovává informace pomocí emočního
podmiňování (asociace mezi emocemi a vnějšími vlivy - pokus Eduarda Claparèda)
či pohybového podmiňování. Funkce části mozku amygdaly a cerebella.
o
o
senzibilizace (primming, roznětková paměť) - zcitlivění vůči relativně novým
podnětům. Dává přednost podnětům, které byly i v obměněné podobě, poznány
dříve (vybavování pomocí nápovědy). Umístění v oblasti senzorické oblasti mozkové
kůry (neokortex).
o
neasociativní učení - reflexní reakce
3.
explicitní (deklarativní) paměť - uchovává vzpomínky a faktické znalosti.
Informace v ní jsou verbálně vyjádřitelné a před vštípením, musí projít vědomím.
sémantická paměť - obsahuje obecná fakta (např. Pythagorova věta), bez
vztahu k místu a času vštípení. Organizace informací do větších celků probíhá do
postojů schémat a scénářů (např. sociální), které poté ovlivňují vštěpování informací
nových. Vybavování poznatků je částečně nevědomě ovlivněno vnějším situačním
kontextem (prostředí v němž došlo k zapamatování) a vnitřním kontextem (nálada,
emoce). Vědomosti se tak lépe vybavují pokud se nacházíme ve stejném prostředí či
emocionálním stavu jako při vštípení (efekt kongruence).
o
epizodická paměť - uchovává informace o událostech, zahrnující rozměr
časový, prostorový a citový
o
autobiografická paměť - obsahuje vzpomínky na vlastní život (osobní zážitky).
Tyto informace jsou doprovázené emocemi, které ovlivňují schopnost znovu
vybavení (zábleskové vzpomínky).
16
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
PODMÍNKY KE SPRÁVNÉMU A EFEKTIVNÍMU UČENÍ
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Motivace – musíte si určit důvod, proč se chcete učit. Podmínka „musím“ je
prostě nedostačující. Zodpovězte si dobře otázku „Proč?“, mějte ji stále na
paměti a vaše snaha učit se bude úspěšná.
Způsob zapamatování – stanovte si způsob zapamatování (jestli potřebujete
znát vše naprosto přesně nebo jestli vám stačí význam oné informace)
Způsob učení (kolektivní / individuální) – každému vyhovuje něco jiného, ale
pokud máte možnost učit se v kolektivu, měli byste to zkusit. V rámci kolektivu
byste se měli naučit to hlavní z látky a individuálně již jen opravovat chyby,
které konáte.
Soustředit se na střed učeného materiálu – statisticky si lidé mnohem lépe
pamatují to, co bylo na začátku a na konci toho, co se měli naučit. To
uprostřed většinou splývá a moc informací si z této části nezapamatujete, a
proto byste se na ni měli soustředit.
Postupně si nakládejte víc – tím, že budete zvyšovat náročnost a množství
toho, co se učíte, rozšíříte své možnosti (především z hlediska paměti).
Projevujte emoce – toto je nesmírně důležité pravidlo. Pokud vás bude daná
látka nudit a projdete ji jenom z nutnosti, tak vám toho v hlavě moc neutkví.
Ale pokud se snažíte cokoliv a kdykoliv zapamatovat, tak k tomu přidejte
emoce a učení půjde skoro samo. Vždyť určitě si lépe pamatujete své
narozeniny, kde jste měli silný emocionální prožitek, než 14. února minulého
roku, což byl pravděpodobně pro vás emočně naprosto nevýznamný den.
Opakujte, opakujte, opakujte – … ale rozumně. Bylo dokázáno, že
neustálým omíláním jedné a té samé věci do kola se příliš nenaučíte. Mnohem
ekonomičtější je pro vás opakovat si trochu a ve větších časových intervalech
(viz. Zapomínání).
Odpočívejte – vašemu výkonu rozhodně neprospěje učení se celý den v kuse
bez přestávky. Mozek si prostě potřebuje vždy aspoň chvíli odpočinout, jinak
ztrácíte výkonnost. Studium prokládejte krátkými přestávkami spojenými třeba
s fyzickou aktivitou.
Rozumějte látce – pokud neporozumíte látce a nespojíte si ji do souvislostí s
ostatními vašimi znalostmi, tak je vám její nabiflováni vcelku k ničemu
Studujte ve vhodném čase – ne celý den podáváte ty nejlepší mentální
výkony. Zjistěte si, kdy se vám nejlépe myslí. Obvykle to bývá hodinu po
probuzení a potom večer kolem osmé hodiny (vstáváte-li přibližně v 7:00).
Vyhněte se alkoholu, cigaretám a dehydrataci – vše co způsobí, že nejste
ve své kůži, není vhodné při procesu učení. Když je mozek ovlivněn
alkoholem, tak neví přesně, co dělá a složitě se snaží alkoholu zbavovat. Také
např. dehydratace (nedostatek tekutin v těle) není při učení vhodná a pro tělo
je nebezpečná, a proto hodně pijte.
Respektujte poměr senzorických kanálů – měli byste respektovat kolik
procent z celkového kvanta přicházejících informací při učení přijímáme
jednotlivými smysly a přizpůsobit se tomu: 85% připadá zraku, 12% sluchu a
3% ostatním smyslům (včetně polohy těla apod.). Při učení tedy kombinujte
zrak a sluch.
17
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
PRÁCE S UČEBNÍM MATERIÁLEM
Abyste mohli při studiu rychle a kvalitně zpracovávat své zápisky, je téměř nezbytné
vyvinout si váš vlastní systém značek – různé typy nadpisů, celky, podcelky,
seznamy, kapitoly, rámečky, titulky atd.
Důležitá je také grafická struktura a barevné odlišování jednotlivých částí. Většinou si
tento systém zavádíme podvědomě, ale pokud je řádně promyšlen, rozhodně ulehčí
učení.
Podle výzkumu si univerzitní studenti pamatovali při běžném čtení různé množství
informací podle toho, jak byl text zpracován:
•
•
•
Jednoduchý černobílý text – zapamatovali si 32%
Černobílý text s tučnými zvýrazněními – 45%
Text s barevnými zvýrazněními – 60%
SUPERLEARNING
V 70. letech minulého století se bulharský vědec Georgi Lozanov zabýval studiem
mozku a učebních metod. Při zjištění, že člověk ve skutečnosti využívá jen malou
část svého skutečného potenciálu, rozhodl se vytvořit učební metodu, která umožní
využívání našich duševních schopností znásobit. Zároveň díky dobré relaxaci se má
naše paměť zlepšit minimálně o 50 procent.
Metody Georgi Lozanova jsou dnes nazývány sugestopedie nebo také
moderněsuperlearning. Sugestopedie by měla pomoci všude tam, kde je možné
převést informace určené ke vstřebávání do zvukové podoby – nejčastěji se proto
dnes používá pro výuku jazyků. Zatímco při užití běžných metod jste schopni naučit
se maximálně okolo 80 až 100 slov za den, tak při superlearningu si denně pevně
osvojíte kolem 500 slov a naučíte se jich denně až 3000.
I kdybyste se při superlearningu nesoustředili, tak jste schopni podat minimálně
třikrát lepší výkony v efektivitě učení, jeho rychlosti a množství naučeného než při
normálních jazykových kurzech.
Jak funguje superlearning
Lozanovovy metody stojí na třech hlavních pilířích:
•
•
•
princip řeky v úzkém korytě
princip opozice vědomí a podvědomí
princip převodu zjišťovací paměti na zpětně poznávací
Princip řeky v úzkém korytě
Pokud se rozptylujeme, pak je pro nás velmi složité si zapamatovat každou
jednotlivost. Musíme stejně jako řeka zúžit koryto řeky, proud se stane dravějším a
18
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
voda neutíká nikam jinam. Pro učení je tedy vhodná relaxace spojená s koncentrací.
Takový stav neznamená ztratit se a dát si šlofíka, ale uvolnit tělo i mysl. Frekvence
vašich mozkových vln se potom z denní beta frekvence (nad 14 Hz) přesune do alfa
stavu (7 – 14 Hz). Pokud se nacházíte v alfa hladině, pak čas potřebný k
nastudování nějakých informací je rapidně snížen.
Princip opozice vědomí a podvědomí
Pokud se vědomě tlačíte, že se musíte něco naučit, děláte špatně.Naše podvědomí
má přirozenou schopnost být v opozici s vědomím, takže tlačí naopak: „Nejde to!
Nedělej to…“ Kvůli tomu pak nedosahujete očekávaných výsledků. Existují v
podstatě tři strategie, jak se tohoto protitlaku zbavit.
1. Netlačte na něco, že se to chcete naučit. Tím snížíte v podstatě důležitost
dané záležitosti a zmizí i protitlak ze strany podvědomí.
2. Tlačte v jiném směru – vyberte si nějaký jiný cíl a na ten tlačte. Protitlak sice
nezmizí, ale upře se jinam.
3. Tlačte proti – tedy ve směru opačném. V našem podvědomí pak bude vznikat
protitlak, ale v tom správném pozitivním směru.
Princip převodu zjišťovací paměti na zpětně poznávací
Během učení nějaké látce zaplňujeme tzv. zjišťovací paměť –z té si dokážeme látku
velmi rychle vybavit a upotřebit ji při zkoušce. Jenže samotná zjišťovací paměť není
dostatečně velká – velmi rychle proto naučené převádíme do paměti zpětně
poznávací, odkud je už něco vylovit podstatně těžší. Prostě se musíme učit na další
zkoušku a informace k té předchozí nám zavazejí.
Pro vybavení z paměti zpětně poznávací se tedy musíme chytnout nějakého bodu
oné zapamatované situace a tím si vybavíme i její zbytek. K tomuto účelu je vhodná
nějaká hudební melodie či vůně. V rámci superlearningu se k tomuto podbarvení
hudbou jednoznačně doporučuje tempo larga (proběhne šedesát taktů za minutu) –
tato rychlost odpovídá tepové frekvenci běžného člověka při relaxaci. Jakákoliv
hudba v largu potom tedy působí pozitivně jak na relaxaci, tak i na vybavování
naučeného.
Superlearningová praxe
Superlearning je speciální uměle vytvořená metoda pro usnadnění učení, takže
většině z vás nebude stačit přečíst si pár článků a říci si, že si to vyzkoušíte a bez
pomoci zvládnete. Bud se budete muset zúčastnit nějakého kurzu, který se
superlearningem zabývá nebo si můžete koupit komplet knihy o superlearningu a
audio výukového materiálu. Objednání „kompletu“ je mnohem obvyklejší, ale cesta k
výsledkům je pak o něco delší, protože nemáte zkušeného školitele, který by s vámi
individuálně pracoval.
Obsahem audio nahrávek obvykle bývá osvětlení „Co je to Superlearning“,
seznámení s relaxačními technikami, motivační nahrávky (velmi sugestivní s
podprahovými informacemi, které vás správně „naladí“), New age hudba (velmi
příjemná a relaxační hudba nové generace) a samotný výukový materiál. To co se
19
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
máte naučit je také podáváno různě podkreslené hudbou a v relaxovaném stavu se
tak skutečně naučíte mnohem více.
Celý superlearningový kurz nutně pomáhá také odstraňovat vaše vnitřní bariéry.
Pokud si nedůvěřujete, myslíte si, že na něco nemáte, nebo si myslíte, že máte
špatnou paměť, atd., tak to všechno bude muset jít pryč. Když k učení přistoupíte bez
předsudků, půjde to lépe.
Při relaxaci v hladině alfa byste neměli mít problém s myšlenkami ubíhajícími úplně
někam jinam než by měly (všední záležitosti jako co budete mít na oběd a proč se na
vás kolega z práce dnes tak mračil), ale pokud přesto mysl neudržíte klidnou, tak
byste se měli naučit technikám kontroly myšlenek – při takovém proudu myšlenek,
který vás během superlearningu napadá vlastně ani nerelaxujete.
Postupně jak se vaše zkušenosti budou prohlubovat, tak můžete při učení v
hlubokém uvolnění dosáhnout až padesátkrát lepšího výkonu než v běžném denním
provozu.
USNADNĚTE SI PAMATOVÁNÍ
Trénink mozku
Mnohé publikace o výcvikových metodách pro zlepšení intelektových schopností
slibují, že odkryjí vaše skryté schopnosti, váš svět se do základů změní a vy se
stanete supermužem či superženou. Bohužel realita je tvrdá – většina těchto
publikací vám tajemství vesmíru neodhalí a nezačnete používat zázračné schopnosti.
Přesto se vždy v těchto knihách najde alespoň pár stránek, které skutečně mají
význam a obsahují metody, které prohloubí vaše současné duševní schopnosti.
Pokud se rozhodnete, že chcete myslet rychleji a kvalitněji a mít dobrého
pamatováka, a proto začnete praktikovat tato cvičení, měli byste si uvědomit, že se
tak nestane přes noc. I kulturista musí ke svalnatému a vypracovanému tělu
podstoupit dlouhou cestu a podobně je to s myslí. Jen když budete pravidelně a
usilovně trénovat, tak budete moci slavit úspěch. Vyzkoušejte také co nejvíc metod,
abyste zjistili, co vám nejlépe sedne.
Číselné řady
Pro testování schopností mozku jsou velmi často využívány číselné řady. Ať už se
jedná o jednoduchý pokus o zapamatování několika desítek čísel nebo čísla pí na
tisíc desetinných míst, musíte mít nějaký systém.
U učení obecně platí, že když si budete látku číst nahlas, dosáhnete lepších
výsledků. Někteří lidé toto tvrzení popírají, ale skutečností je, že předčítáním látku
ukládáte také do sluchové paměti, což zvyšuje pravděpodobnost zapamatování si
dané informace. Pokud se třeba budete učit nazpaměť telefonní čísla svých přátel,
zkuste si je předčítat rytmicky.
20
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Rytmus je zde velice důležitý. Například profesor A. C. Aitken se kdysi pokusil
zapamatovat číslo pí přesně na tisíc desetinných míst –čísla si rozdělil do řádků (v
každém padesát čísel) a každý tento řádek dál opticky rozdělil na 10 skupin (každá
tedy měla 5 číslic). Potom si stanovil určitý rytmus čtení čísel a díky tomu skutečně
uspěl – pí na tisíc desetinných míst se naučil. Rytmus totiž snižoval pravděpodobnost
spletení se v pořadí čísel.
Fotografická paměť
Štěpán
se
ptá
ostatních,
jak
takový
nával
učení
zvládnou.
Mireček: „Jak napsal velký český pedagog, Jan Amadeus Komenský: Ssse učit, ssse
učit, ssse učit!“
Štěpán: „No jo, se učit! Ale, třeba si z nás dělají legraci, aby nás postrašili. To, … to
přece není možný se naučit!“
Honzík: „Tohle mi nedělá starosti. Víš, mám fotografickou paměť!“
Štěpán: „Co to je fotografická paměť?“
Honzík: „Prostě si to tady vyfotim a pak si to tady přečtu.“
Toto byl úryvek z populárního českého filmu „Jak básníci přicházejí o iluze“.
Fotografickou paměť by chtěl snad každý – jen se podívat a všechno si zapamatovat,
ale málokdo toho skutečně dosáhne. Aspoň kapka těchto schopností dříme v
každém z nás a častými pokusy je možno ji najít. Nejspíš nebudete tak úspěšní jako
S. V. Šerevský, který si během tří minut dokázal na celý život zapamatovat tabulku
obsahující padesát čísel, ale každá kapka dobrá.
Pokud se učíte třeba na zkoušku ze svých jistě velmi úhledně zpracovaných
poznámek, zkuste si je párkrát přečíst a následně se koncentrujte vždy jen na
jedinou stránku – dívejte se na ní, ale nečtěte ji. Pak zavřete oči a zkuste si vybavit
jak vypadala, význam jejích jednotlivých částí, důležité odstavce a nadpisy. Když se
vám už bude dařit tato fáze, zkuste si vybavovat i jednotlivé věty či slova.
Jde o to, že když se při zkoušce ztratíte, tak si vybavíte onu potřebnou stranu a její
obsah – a to vás nahodí zpět do správných kolejí. Použití vrozené fotografické
paměti nevyžaduje prakticky žádnou snahu, ale my ostatní se snažit budeme muset.
Ale dejte pozor, fotografická paměť není samospasitelná. Možná s touto schopností
projdete zkouškou, ale informace si skutečně nezažijete – to je to, o co jde v
zaměstnání. Dnes jsou v mnoha firmách při přijímacích pohovorech velmi záludně
testovány právě tyto znalosti (potřebují kreativní a věci znalé pracovníky, ne chodící
namemorované encyklopedie).
Někdy věci dokonce zacházejí tak daleko, že je fotografická paměť na obtíž.
Představte si, že filtr na rozdělování důležitých informací od nepodstatných je z
našeho mozku odstraněn a jsme nuceni si pamatovat úplně všechno. Díky této
absolutní paměti bychom brzy byli zavaleni naprosto bezcennými informacemi, se
kterými musíme v naší mozkovně pracovat. Objevily se případy, kdy taková přílišná
21
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
kvanta informací neměla špatný vliv jen na duševní zdraví, ale také na fyzickou
stránku člověka.
Učíme se čichem
Není ničím neznámým, že závan nějaké vůně vám může pomoci vyvolat v paměti
zážitek, který jste již dávno zapomenuli. Dnes už je tato skutečnost potvrzena i na
poli vědeckém – pokud při učení budete inhalovat nějakou specifickou vůni, váš
mozek si bude pamatovat o desetinu či až o celou pětinu více než by si normálně
pamatoval. Dosud byla aromaterapie (terapie vůněmi) používána především pro
léčbu nemocí, ale co takhle pro lepší pamatování?
Za pokus nic nedáte… Zkuste si při učení jedné konkrétní látky provonět pokoj vždy
určitou specifickou vůní a před tím než budete muset tuto látku použít, vůni si
připomeňte. Nečekejte zázraky, ale každá troška dobrá – kromě asociace vůně s
nějakou informací je totiž mozek vůněmi také aktivizován a dokážete se lépe
soustředit.
Hormony a paměť
Na mužích, kterým byla uměle snížena hladina testosteronu antihormonální léčbou
(androgen supresorová terapie), byl testován vliv testosteronu na paměť a vědecký
tým dospěl k zajímavým výsledkům – zatímco paměť orientační zůstala beze změny
a ta verbální doznala mírné zlepšení, tak prostorová představivost způsobovala
těmto mužům velké problémy (představit si komplex trojrozměrných rotujících
předmětů pro ně bylo téměř nemožné). Tento výzkum by mohl také vysvětlit, proč
ženy v prostorové představivosti jako v jediném z oborů matematiky mají statisticky
nižší úspěšnost než muži (ženy mají totiž v krevním řečišti testosteronu mnohem
méně).
Dalším často zmiňovaným faktem je, že s prázdným žaludkem se lépe přemýšlí.
Dosud to bylo vysvětlováno tím, že tělo nemusí soustředit krev v okolí trávicí
soustavy, a tak je většina energie přenechávána mozku. Jistým dílem je to určitě
pravda, ale bylo zjištěno, že se na tomto jevu výrazně posílí také hormon ghrelin. Při
hladovění se ho totiž v žaludku a ve střevech vytváří větší množství – je nejen jedním
z hormonů podporující chuť k jídlu, ale také aktivizuje hippokampus (část mozku
zodpovědná za intelektové funkce). A proto – nepřejídejte se!
Důležité je uvědomit si tento fakt při výchově dětí – nenuťte je se přejídat. Snídaně je
sice nejdůležitější jídlo dne, ale pokud už mají dost, tak je chyba cpát do nich víc. S
tímto přístupem je třeba začít už u malých dětí – my jsme zvyklí na tři velká jídla
denně a nějakou tu svačinku, ale dítě samo ví, kdy má hlad, a dá samo vědět.
Samozřejmě nemusíte zrušit celý stravovací režim, ale je důležité být uvážlivý.
Klasická věta našich babiček a maminek „Budeš tady sedět, dokud to nedojíš!“ je
rozhodně špatná.
Rychločtení
Rychločtení je zvláštní forma vnímání psaného textu – dochází při něm jak ke
zvýšení rychlosti čtení, tak i ke zlepšení zapamatování informací a zvětšení množství
22
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
zapamatovaného z daného textu. Díky tomu pak budete moci i např. lépe odlišit
důležité a to méně podstatné.
Pokud se pokusíte bez předchozího tréninku zvýšit rychlost čtení, zřejmě dosáhnete
mnohem větší povrchnosti ve vnímání textu. Naopak při pokusu o lepší chápání
obsahu, dojde zřejmě k rapidnímu poklesu rychlosti. Uměle vytvořená technika
rychločtení vám dokáže pomoci tyto nedostatky překonat a získat obojí – naučit se jí
můžete na např.3-denním kurzu, ale i jako samouk (na téma rychločtení byly vydány
desítky materiálů a napsány stovky knih – např. kniha Davida Grubera – Šetřme
časem).
Rychločetba je vhodná pro studenty, manažery zvládající záplavy e-mailů každý den,
všechny studující a shromaždující velká množství informací, prostě všechny duševně
pracující. Pokud si chcete vychutnat beletrii, pak rychločtení zřejmě nebude to pravé
pro vás, ale jestliže chcete zdolat co nejvíc románů za co nejméně času, nelze než
doporučit. V tomto článku se Vás pokusíme ve stručnosti seznámit s metodami
rychločtení.
Hudba lahodící mysli
Roku 1993 na Kalifornské univerzitě proběhl pod vedením neurobioložky Frances
Rauscherové pokus vlivu hudby na výkon lidského intelektu. Bylo zjištěno, že
poslech Mozartovy sonáty pro dva klavíry D-dur zlepšuje činnost lidské mozku a to
především z hlediska prostorové představivosti. Skladba prý nabudí i několik genů,
které řádně aktivují neurony zodpovědné za komunikaci s pamětí. Celý efekt má po
poslechu sonáty přetrvávat ještě 15 minut, než vymizí.
Skeptikové však „Mozartův efekt“ neuznávají a tvrdí, že můžete poslouchat cokoliv,
co lahodí vašemu uchu a to samotné vás nabudí k lepšímu výkonu. Na podporu
tohoto tvrzení byla dokonce také vypracována studie – byla testována výkonnost
běžných školáků, když jim byly pouštěny rockové písně… A efekt se dostavil.
Rockové skladby prý školákům poskytly mnohem větší požitek než Mozart, a proto
podávali větší výkon.
Spěte, spěte, spěte…
Američtí psychologové pod vedením Elizabeth Gouldové zjistili, že při nedostatku
spánku, je v hippokampu potlačena tvorba nových neuronů. A je to právě
hippokampus, který hraje významnou roli v činnostech intelektu a paměti (ukládání
informací do paměti). Pokud si tedy myslíte, že dosáhnete lepších výsledků, když
budete méně spát a více se učit, pak se šeredně mýlíte. Před vynálezem žárovky lidé
spali devět hodin denně. Kolik spíte vy?
Je třeba si osobně stanovit množství tělem vyžadovaného spánku a to dodržovat –
jen velmi málo jedinců má schopnost vystačit si se čtyřmi hodinami spánku denně.
My ostatní bychom měli dodržovat minimálně osm, ale klidně i více hodin spánku
denně. Někteří psychologové totiž považují dnešní civilizaci za chronicky nevyspalou
a to mozku rozhodně nedělá dobře. Navíc bylo dokázáno, že při nedostatku spánku
si mnohem lépe pamatujeme všechno negativní, co se nám za celý den stalo.
23
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Zároveň není na škodu dodržovat odpolední siestu. Mezi naši přirozenost patří
několik kratších spánků denně – tento systém dodržují malé děti a lidé v
důchodovém věku, ale u většiny pracující populace je tento zvyk potlačen. Bylo
dokázáno, že taková odpolední siesta vylepší nejen váš pracovní výkon (v některých
firmách v Británii ji proto zavedli povinně), ale i paměť. Díky 45 minutovému vypnutí
kolem oběda zůstanete svěží i dlouho do noci (měli by ji dodržovat studenti i všichni
duševně pracující). Takovýto styl dne vám pomůže udržet svou paměť v dobré
kondici až do vysokého věku.
Pokud si ale myslíte, že si budete během celého procesu učení dávat pravidelně
šlofíka, nedělejte to. Střídání spánku a bdění v krátkém časovém intervalu vám
nepomůže, protože se mozek nestačí za tuto dobu dostatečně regenerovat, aby vám
to vynahradilo snížení výkonu při učení způsobené tím, že se ani naplno
nenastartujete a už zase jdete spát.
Pijte… ale s mírou
Už nějakou dobu se mezi odbornou veřejností ví, že pravidelné pití menšího
množství alkoholu má dobrý vliv proti Alzheimerově chorobě. V roce 2006 ale bylo na
pokusných potkanech dokonce zjištěno, že pravidelné pití rozumných dávek alkoholu
zlepšuje paměť. Pokud to budete přehánět, tak si příliš nepomůžete, ale jinak si
můžete alkohol ordinovat jako lék. zvlášť pokud se bude jednat o červené víno, které
prospívá i srdci.
Metoda PQRST
Název metody je odvozen od jednotlivých částí, ze kterých se skládá. Preview
(přehled), Question (otázka), Read (čtení), Self-recitation (opakování), Test
(zkouška). Nejdříve tedy získejte přehled (sledujte nadpisy kapitol, stručné souhrny
apod.), následně si stanovte k textu otázky a pokuste se na ně odpovídat – nejdřív
sami, a potom v průběhu fáze čtení. Při opakování si vybavte to nejdůležitější z
celého textu a následně to otestujte (nejlépe ještě vlastním testem předtím než
půjdete do školy na písemku).
Metoda SQ4R
I tato metoda dostala název podle jejích jednotlivých fází. Survey (prozkoumání),
Question (otázka), Read (čtení), Reflect (přemýšlení), Recite (hlasité opakování),
Review (rekapitulace). Ze začátku se tedy SQ4R podobá metodě PQRST, ale
někomu z vás mohou přidat poslední tři R jako lepší způsob.
Metoda trojzubce
Pokud se nechystáte na vysoké škole studovat, ale chcete ji jen prolézt, traduje se
speciální způsob učení. Jednu třetinu látky se skutečně naučte, druhou si přečtěte a
na tu třetí se vykašlete. U testu pak jednu třetinu umíte, druhou od někoho opíšete a
třetí si vymyslíte.
24
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Rozhádaný mozek
Náš mozek je rozdělený na dvě polokoule – hemisféry. Každá z nich má na starosti
něco jiného. Levá hemisféra se stará o logické a verbální schopnosti (jazyky,
matematika apod.), ale pravá má na starosti vnímání, intuici a kreativní myšlení.
Průběžně během dne se střídá převaha mezi hemisférami, a proto vždy v danou
chvíli převládá určitý způsob myšlení (např. intuice vs. logika).
Podle starých jógových praktik prý můžete rozpoznat právě převládající polokouli
podle toho, kterou nosní dírkou dýcháte víc (vědecky byl tento fakt také ověřen).
Když chcete více aktivovat jednu z hemisfér, tak opačnou nosní dírku ucpěte třeba
prstem a nechte proudit vzduch jen tou správnou. V závislosti na těchto
zkušenostech bylo vyvinuto cvičení pro zlepšení spolupráce obou hemisfér – střídavě
dýchejte pravou a levou nosní dírkou (opakování a frekvence je na vás).
Posílení tvůrčích schopností
Tato metoda je používána také pro zlepšení spolupráce mezi oběma hemisférami.
Posaďte se nebo si lehněte, dýchejte hluboce a relaxujte. Zavřete oči a až se budete
cítit dostatečně uvolnění, můžete začít se cvičením. Nejprve se podívejte doprava
(stále se zavřenýma očima) a představte si, že vidíte číslici 1.
Potom otočte svůj pohled doleva a zcela zřetelně si imaginujte písmeno A (vy ho
vidíte). Následně se vraťte vpravo a tam vidíte číslici 2…Stejným způsobem
pokračujte, než projdete celou abecedu a pak si strany prohoďte (vpravo písmena,
vlevo čísla). Asi s tím budete mít nejdřív problémy, ale po určité době se začnou
skutečně ukazovat výsledky.
Konejte vědomě
Tím, že budete vědomě dělat jakoukoli činnost, kterou byste normálně přenechali
vašim zvykům, které ovládá podvědomí, budete výrazně trénovat jak intelekt, tak
paměť. Jen si představte, kolik věcí během dne děláte a ani na ně nemyslíte – to je
spousta prostoru pro cvičení.
Háčkování
Potřebujete si zapamatovat nějaký dlouhý po sobě jdoucí seznam? Už teď si to
přeříkáváte po desáté jako básničku, ale do hlavy to vůbec neleze? Zkuste
háčkování…
Nejdříve je nutné si k číslicím, ze kterých budeme později skládat čísla určující pořadí
v seznamu, přiřadit jistá písmena – viz. tabulka níže. Umístění písmen u jednotlivých
číslic není náhodné a dá se také mnemonicky zdůvodnit, ale pro vás bude
jednodušší si tuto tabulku prostě zapamatovat.
Tabulka přiřazení písmen a číslic
01
2 3 4 5
6
7 8
9
L D, T N M R S, Z B, P H, J F, V C, G, K
25
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Podle této tabulky si potom sestavte háčková slova pro čísla od jedničky do
devadesáti
devíti.
Např.:
02
–
písmena
L
a
N
–
háčkové
slovo
LaNo
99 – písmena K a K – háčkové slovo KoKa
Žádný seznam těchto slov neuvádíme, protože si mnohem lépe zapamatujete svůj
vlastní. Všechny slova, která si takto vytvoříte, si musíte zapamatovat nazpaměť a
popořadě – ze slova si potom budete moci odvodit číslo a z čísla slovo. Jakmile se
vám to ale podaří, tak máte téměř vyhráno.
Pokud nyní dostanete za úkol zapamatovat si nějaký dlouhý seznam, tak už jeho
jednotlivé položky budete jen myšlenkově spojovat s háčkovými slovy, které máte
stále v paměti. Takováto spojení se zapamatují mnohem lépe, než kdybyste si
seznam měli přeříkávat jako básničku.
Příklad: Máte si zapamatovat určitý nákup (nejedná se o seznam, který musí být
nutně poskládán v pevně daném řazení, ale i tak se dá využít háčkování).
Háčková slova Nákup Zaháčkování
lod
chleba Lod s rozmočeným chlebem na palubě
lano
rohlíky Rohlík zavázaný ve smyčce lana
lampa
máslo Lampa pomazaná máslem
lyra
salám Lyra na kterou dopadají kolečka salámu
les
zápalky Les je rozsekán na třísky a z nich jsou zápalky
lebka
kečup Lebka politá kečupem
Jak vidíte, vaše představy mohou být naprosto absurdní. A čím absurdnější, tím
lepší, protože něco takového si určitě zapamatujete… Pak už jen přijdete do
obchodu, budete si přeříkávat svoje háčková slova a vzpomenete si, co jste chtěli
nakoupit.
Zvýšení přísunu v kyslíku do mozku
Kyslík je pro lidské tělo nezbytný a samotný mozek bez něj dokáže pracovat jen
několik desítek sekund. Pokud množství kyslíku dostávaného do těla nějak uměle
zvýšíme, dokáží naše svaly i náš mozek podávat znatelně lepší výkony. Štěpán ve
filmu Jak básníci přicházejí o iluze kyslík přímo inhaloval z kyslíkové bomby, ale na to
si většina z nás musí nechat zajít chuť. Musíme se spokojit s metodami poněkud
přístupnějšími široké veřejnosti.
Zívejte
Obecným předpokladem je, že zíváme, protože jsme unavení. Není to tak ale zcela
pravda – na konkrétním důvodu zívání se vědci neshodli, ale víme, že při zívání se
nám dostává přes plíce do krve výrazně více kyslíku. Takže pokud se potřebujete při
učení okysličit, tak si párkrát pořádně zívněte.
26
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Dýchejte zhluboka
Při běžném dýchání využíváme jen zlomek kapacity plic. Teprve při nějaké námaze
začneme dýchat zhluboka, čímž začneme plíce využívat celé – této skutečnosti se dá
využít pro zvýšení množství kyslíku v krvi. Chvíli zhluboka dýchejte a hned se budete
cítit svěží.
Jeďte do Alp
Všichni turisté, kteří delší dobu přebývali ve vysokohorských podmínkách, popisují při
návratu do našich nížin příliv energie a větší svěžest. Příčinu tohoto jevu můžeme
hledat v nižší koncentraci kyslíku těch několik tisíc kilometrů nad mořem – lidské tělo
se přizpůsobí zvýšením počtu červených krvinek, takže při návratu do nížin přenáší
červené krvinky do mozku více kyslíku než je zvykem a to do té doby, než se tělo
přizpůsobí zpět. Podobných účinků můžete dosáhnout v kyslíkovém stanu, ve kterém
je regulovaně snížený obsah kyslíku. Někteří sportovci v těchto stanech před
výkonem přebývají, aby pak měli zvýšený přísun kyslíku do svalů.
Zadržte dech
Plavete rádi pod vodou? Děláte dobře pro svůj mozek. Při zadržování dechu se totiž
kvůli stálému přísunu kyslíku do mozku zvýší tlak přiváděné krve, který roztahuje
krkavice. Častým a pravidelným cvičením zadržování dechu tedy můžete dosáhnout
trvalého rozšíření krkavic a tedy i většího množství kyslíku proudícího do mozku.
Podle výzkumů je možné si tak zvýšit svoje IQ o celých 10 bodů.
Zapomínání
Řekli byste si, že zapomínáním není potřeba se zabývat – jedině je potřeba ho co
nejlépe překonávat. Ale pokud víme o zapomínání něco víc, můžeme proti němu také
účinně bojovat. Možná jste si všimli, že nejvíce z naučené látky zapomenete těsně po
samotném učení, ale to co vám v hlavě utkvělo, tak se vytrácí už mnohem pomaleji –
proto je doporučováno si učení rozložit na delší časový interval s menším počtem
opakování během jednoho dne (budete tak stavět na tom, co jste si skutečně
zapamatovali – zefektivníte své učení).
27
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Na přiloženém obrázku máte možnost vidět tzv. Ebbinghausovu křivku (křivku
zapomínání). Na ose X se nachází čas uplynulý od doby, kdy jste se učili. Na ose Y
jsou procenta, kolik si toho pamatujete z celkového množství látky. Nejvíce tedy
zapomínáme během první hodiny, a proto by se mělo učivo na závěr přednášky vždy
ještě rekapitulovat.
Ještě ten den byste si ho pak sami měli zopakovat. Druhý den také a pak stačí až po
týdnu. Pokud skutečně potřebujete učivo ukotvit, tak další opakování by mělo přijít
přibližně po měsíci. A tím už byste měli mít danou látku opravdu zvládnutou.
„Nic není tolik
Anatole France
zodpovědné
za
staré
zlaté
časy
jako
špatná
paměť.“
Další mnemotechnické pomůcky
Jako mnemotechnickou pomůcku jsme si už například uváděli říkánku pro obojetné
souhlásky „Be Fe Le Me Pes Se VeZe“. Mezi středoškoláky je také populární „ŠeTři
Se Osle“ (poloměr země – šest tisíc třista sedmdesát osm).
28
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
SWOT analýza
SWOT analýza hodnotí silné (Strenghts), slabé (Weaknesses) stránky společnosti,
hrozby (Threats) a příležitosti (Opportunities) spojené s podnikátelským záměrem,
projektem, strategii nebo i restrukturalizací procesů. Strategie SWOT analýzy mohou
být - MAX-MAX, MAX-MIN, MIN-MAX, MIN-MIN.
SWOT analýza hodnotí silné (Strenghts), slabé (Weaknesses) stránky společnosti,
hrozby (Threats) a příležitosti (Opportunities) spojené s podnikátelským záměrem,
projektem, strategii nebo i restrukturalizací procesů.
Díky ní dokážeme komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové
možnosti růstu. SWOT je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti.
SWOT analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym ze Stanfordovy univerzity. V
šedesátých letech vedl výzkumný projekt, při němž byla využita data od 500
nejvýznamnějších amerických společností.
Popis SWOT analýzy
Analýza spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu firmy (vnitřní prostředí) a
současné situace okolí firmy (vnější prostředí). Ve vnitřním prostředí hledá a
klasifikuje silné a slabé stránky firmy. Ve vnějším prostředí hledá a klasifikuje
příležitosti a hrozby pro firmu. Pro vyspecifikování jednotlivých např. silných stránek
bývá využit brainstorming s managementem firmy a specialisty na oblast, kterých se
SWOT analýzá týká. Po brainstormingu se vše roztřídí podle relevantnosti k záměru
použití SWOT. Následněnastupuje kvantifikované hodnocení jednotlivých položek
všemi zúčastněnými. Po shodnocení a spočítání váhy jednotlivých např. silných
stránek celým týmem se seřadí dle důležitosti. Dále musí proběhnout jasné
rozhodnutí managemnetu, jak s výsledky analýzy naloží a co bude realizovat.
V rámci SWOT analýzy je vhodné hledat vzájemné synergie mezi silnými a slabými
stránkami, příležitostmi a silnými stránkami apod. Tyto synergie pak v zápětí mohou
být použity pro stanovení strategie a rozvoje firmy.
Použití SWOT analýzy pro stanovení strategie
SWOT analýzu je možné využít jako silný nástroj pro stanovení a optimalizaci
strategie společnosti, projektu nebo zlepšování stávajícího stavu či procesů.Při této
možnosti je možné se rozhodovat pro kterou strategii se management rozhodne.
Nabízí se tyto možnosti:
• MAX-MAX strategie – maximalizací silných stránek – maximalizovat
příležitosti
• MIN-MAX strategie – minimalizací slabých stránek – maximalizovat
příležitosti
• MAX-MIN strategie – maximalizací silných stránek – minimalizovat hrozby
• MIN-MIN strategie – minimalizací slabých stránek – minimalizovat hrozby
29
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Výhody a nevýhody
Mezi výhody SWOT analýzy patří především rychlost a relativní jednoduchost, takže
každá firma si může vytvořit sama svou vlastní SWOT analýzu v poměrně krátké
době a levně. Ovšem za předpokladu, že na její realizaci se bude podílet co možná
nejvíce pracovníků napříč spektrem celé firemní organizační struktury. V případě, že
bude na analýze pracovat omezená skupinka lidí z jedné hierarchické skupiny, např.
management, může dojít k velkému zkreslení, k chybným závěrům a tím tak ke
zmaření celé práce i k ohrožení úspěšnosti projektu či firmy. Dá se totiž
předpokládat, že management nerad přiznává slabé stránky firmy nebo projektu,
takže může dojít k podceňování slabých stránek a k přeceňování stránek silných.
Tomu lze předejít tím, že na SWOT analýze se bude podílet co možná nejvíce
pracovníků na všech hierarchických stupních, aby se postihly všechny důležité
stránky firmy nebo projektu.
OSOBNÍ SWOT ANALÝZA
Už jste se někdy zamýšleli nad otázkami „Proč jsou někteří lidé
úspěšnější než ti druzí? Proč někdo v určité činnosti, při podávání
nějakého výkonu uspěje a jiný ne?“ Pojďme na tyto otázky společně
najít odpověď.
Vše v životě je ovlivňováno množstvím faktorů. Ty můžeme jednoduše rozdělit na
dobré a špatné. Kladné vlivy nás, naše snažení a konání posunují žádoucím
směrem, záporné naopak směrem nežádoucím. Některé z uvedených vlivů nastanou
určitě a některé jen možná. Z těchto úvah vychází tzv. osobní SWOT analýza.
Každý z nás má podle ní nějaké silné stránky. Obrazně můžeme hovořit o vlivech
dobrých, které nás posouvají směrem kupředu a které reálně nastaly. V protipólu
k nim stojí stránky slabé, řekněme špatné, které nás mohou ´brzdit´. Ty stejně jako
silné stránky již ´nastaly´ - prostě jsou tu s námi. Společné je oběma skupinám to, že
se jedná o faktory vnitřní. Jsou zcela závislé na nás, neboť kde jsem já, jsou i mé
silné a slabé stránky. A hlavně, pokud se osobně nerozhodnu s nimi cokoliv
podniknout, pak kdokoliv jiný nic nezmůže ☺.
Existuje ale i řada vlivů vnějších, které jsou na nás nezávislé. Většinou je nemůžeme
téměř vůbec ovlivnit, avšak i přesto mají velký vliv na výsledek našeho konání. Neboli
30
www.rpic-vip.cz
www.rpic
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
rpicvip@r
R
ozdíl je v lidech
Ro
každému z nás nastávají v pracovním i osobním životě různé příležitosti
íležitosti (dobré vlivy)
čii se naopak ocitá pod tlakem různých
r
hrozeb (špatné vlivy).
Smyslem sestavení osobní SWOT analýzy je podrobně
podrobn veškeré tyto faktory
zmapovat, tedy definovat své silné a slabé stránky, stejně
stejn tak jako příležitosti,
p
které
se nám rýsují,
jí, a hrozby, jimž můžeme
m žeme být vystaveni. Na jejich základě
základ si můžeme
připravit půdu pro svůj
ůjj další rozvoj, pro dosahování osobních cílů
cíl a úspěchů.
Chceme-li totiž uspět,
t, pak bychom aktivitu měli
m správně zaměřit,
ěřit, tedy obrátit tam,
kde někdo chce využít našich
ich silných stránek, kde se objevila nějaká
nějaká příležitost
p
a kde
je ochoten někdo
kdo za naše silné stránky zaplatit.
V osobní SWOT analýze stavíme právě
práv na silných stránkách. Povědomí
Pov
o těch
slabých můžeme
žeme sice využít k tomu, že na nich začneme
neme pracovat, například
nap
jde-li o
znalost angličtiny,
tiny, která je nezbytná pro výkon profese, hold se určitým
ur
základům
nevyhneme. Ale zejména nás vede k uvědomění,
uv
ní, že nemá smysl vynakládat „na
vylepšování“ slabých stránek obrovské, nepřiměřené
nep
ené úsilí, abychom nakonec
nedosáhli ani průměru
ru ostatních. Mnohem větší
v
efekt má věnovat
novat tento čas a úsilí
rozvoji silných stránek.
Uveďme si konkrétní příklad:
říklad: Je-li
Je
mou předností
edností preciznost, pracuji-li
pracuji
raději
samostatně,, nikým nerušen, a naopak mám-li
mám li problém komunikovat s lidmi a
zapamatovat si byť jen datum narozenin svých blízkých, těžko
těžko asi uspěji
usp
jako
profesor dějepisu.
jepisu. Hodiny strávené v kurzech komunikace, asertivity či mozkovým
joggingem budou určitě přínosné.
řínosné.
ínosné. Ale nejsou zárukou toho, že nakonec budu v dané
činnosti úspěšný.
šný. Co kdybych ale svou zálibu v historii směřoval
oval trochu jinak? Stal se
například
íklad archeologem? Není lepší být uznávaným (byť
(by na místní úrovni či třeba jen
mezi svými kolegy) badatelem spíše než neoblíbeným učitelem?
u
Lidé často
asto vykonávají profese nebo se vrhají do činností,
tí, pro které nemají správné
předpoklady či výchozí podmínky. Mnohdy je to právě
práv proto, že vlastně
vlastn přesně neví,
co je jejich silnou nebo slabou stránkou. Často
asto se pak ale diví, že ačkoliv
a
vynaložili
větší
tší úsilí než ti druzí, výsledek není nikterak vynikající.
vynikají
Odkud se vzal její název?
Pojmenování vychází z prvních písmen anglického výrazu označujícího
ozna
danou
skupinu vlivů:
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
S
W
O
T
(Strengths)
(Weaknesses)
(Opportunities)
(Threats)
Jak si sestavit osobní SWOT analýzu?
Odpovězte
zte na následující otázky a to, co Vás napadne,
si poznamenejte do tabulky. Poté se zamyslete, jak toho
využít, co z toho vyplývá.
Jaké jsou Vaše silné stránky?
31
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Jaké jsou Vaše slabé stránky?
Když jste se zamysleli nad silnými a slabými stránkami, zhodnoťte, jaké
příležitosti z toho plynou? Na kterých silných stránkách přitom budete stavět?
Co vše může ohrozit Vaše záměry, cíle a snahy?
Žádné rozhodnutí nepřináší jen klady či jen zápory. Stejně tak i my musíme pohlížet
na sebe sama, svou výchozí situaci ze všech možných pohledů, tzn. hledat
všechny čtyři skupiny vlivů, jinak náš pohled nebude kompletní a může být velmi
jednostranný a zavádějící.
Určitě jste si párkrát o něčem řekli: „To nebude tak jednoduché, v tom bude nějaký
háček“. V podobných případech jste na nejlepší cestě k získání opravdu co
nejobjektivnějšího pohledu na danou situaci!
Pokud tedy máme problém najít vlivy patřící do jedné ze skupin, pak to určitě
neznamená, že takové vlivy v dané situaci objektivně nejsou. Zcela určitě to
znamená, že ony vlivy nemůžeme v danou chvíli objevit. Jste-li spíše povahy
optimistické, budete mít možná více problémů s odhalováním slabých stránek a
hrozeb. A naopak, pokud jste založením pesimisté nebo skeptici, budete
pravděpodobně bojovat s odhalováním silných stránek a příležitostí. Vždy by ale
mělo platit, že sami sobě nebudete lhát a stanovíte si všechny 4 skupiny vlivů podle
svého nejlepšího vědomí a svědomí.
SMART - Anglická zkratka, která znamená svět
SMART je anglický výraz pro chytrý a v managementu zároveň zkratka metodiku
stanovování cílů tvořená anglickými slůvky specific (konkrétní), measurable
(měřitelný), agreed (odsouhlasený), realistic (realistický) a timely (definovaný v čase).
Existuje dokonce i o něco méně známá prodloužená verze této metodiky SMARTER
(chytřejší), která přidává ještě evaluated (vyhodnocený) případně exciting (zajímavé
až doslova vzrušující) a reviewed (zhodnocený) popřípadě rewarded (odměněný).
Pro jednotlivá písmenka přitom existují i alternativní významy. Ty, které zde uvádíme,
jsou nicméně nejčastěji používané. Pojďme se ale podívat na to, co si pod
jednotlivými slůvky představit, a jak redefinovat „cíl“ vytyčený v úvodu – tedy být
nejlepší v republice.
Konkrétní
Každý cíl musí být předně konkrétně specifikován. Cíl tedy musí obsahovat jasně
specifikovanou hodnotu. Chcete být nejlepší v republice? Nic proti tomu, ale v jaké
republice by to mělo být a podle jakého ukazatele chcete být nejlepší? Mnohem
snazší je ale definovat si konkrétní cíl, že například snížíte stav zásob z pohledu
jejich finančně vyjádřené hodnoty v rozvaze sestavené k 31. 12. o 10%.
Měřitelný
S konkrétní specifikací cíle bezprostředně souvisí i jeho měřitelnost. Konkrétní
hodnota, ke které chcete dospět, musí být jednoznačně a opakovatelně měřitelná a
musí se k ní vždy dospět podle stejné metodiky.
32
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Například mobilní operátoři v ČR v roce 2004 využívali dvě různé metodiky
stanovování počtu aktivních SIM karet, což prakticky znemožňovalo přesné
vzájemné porovnání a zjištění podílu na trhu.
Zatímco dosažení největšího podílu prodeje osobních vozidel na českém trhu v roce
2010 lze jednoznačně díky statistikám z Centrálního registru vozidel MV ČR změřit,
tak dosažení největšího podílu v roce 2010 v oblasti poradenských služeb pro malé a
střední podniky v ČR se bude měřit jen velice těžko, respektive vůbec. Pro stanovení
cíle tak tento ukazatel není možné použít. Ono obecně vymezování cílů vůči
konkurenci bývá poněkud problematické. Nicméně v řadě případů může pro
relevantní porovnání s konkurencí posloužit externí subjekt provádějící a zveřejňující
nezávislé pravidelné průzkumy trhu či statistky. Kupříkladu u čtenosti časopisů je to
GfK Praha, u internetových stránek Netmonitor, u registrací osobních vozidel MV ČR
apod. Konkrétní cíl tak může být: Chceme se v roce 2010 stát deníkem s nejvyšší
čteností za celý rok 2010 dle hodnocení Media Projektu realizovaným společností
GfK Praha – Median.
Odsouhlasený
U každého cíle platí, že je někdo, kdo jej stanoví a někdo, kdo bude muset učinit
potřebné kroky k tomu, aby jej dosáhl. V okamžiku, kdy se jedná o jednu a tutéž
osobu je to poměrně snadné – „příští rok dvakrát týdně uběhnu aspoň 5 km během
nejvýše deseti minut“ je jasný cíl, se kterým daná osoba automaticky souhlasí při
jeho stanovení. Podobný automatický souhlas však nejde předpokládat u cíle typu:
„Příští rok zvýšíme prodeje produktu XY o 100%“ už tento cíl bude plnit velice
pravděpodobně někdo jiný, kdo bude mít možná s jeho plněním celkem zásadní
problémy. Výsledkem pak může být, že cíl, který neodsouhlasí i ti, kteří jej mají splnit
a nepřijmou je za svůj, prostě splněn nebude. Nemluvě pak o potenciálním zhoršení
vztahů ve firmě.
Realistický
Realistický – to je atribut, který často u cílů bohužel chybí. Nerealistické a
nesplnitelné cíle jsou stejně špatné jako málo ambiciózní cíle známé z dob reálného
socialismu. Míru realističnosti i ambicióznosti cíle tak musí umět odhadnout manažer,
který cíl stanovuje, a rozhodně to není lehký úkol. Je také třeba počítat, že pro
dosažení některých cílů bude třeba provést ve firmě i některé změny a investice.
Pokud má vaše výrobní linka kapacitu 100 kusů za hodinu a je vytížena z 90%.
Můžete se vsadit, že bez dalších investic objem výroby o 50% prostě nezvýšíte.
Definovaný v čase
Extrémně důležitým údajem je u každého cíle čas. Každý, kdo se chystá na
čtrnáctidenní dovolenou k moři, má zcela jasnou představu o tom, kdy chce na místo
dorazit. Často to ví dokonce i na minutu přesně. Pokud však někdo chce zvýšit
prodeje výrobku XY o 100%, často mu na nějakém tom měsíci nebo roku nesejde. To
je ovšem špatně. Je to dokonce mnohem horší, než kdybyste si stanovili jako termín
dosažení tohoto cíle 31. 12. 2010 a pak jste zjistili, že tou dobou došlo k nárůstu jen
o 50%. S takovým údajem je totiž pak možné pracovat a zjišťovat, proč cíl nebyl
dosažen a kdy bude pravděpodobně možné dosáhnout onoho původně
požadovaného 100% nárůstu.
Vyhodnocený
33
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
A právě ono vyhodnocení je extrémně důležitým krokem, který celý proces
stanovování cílů činí skutečně chytřejším. Onehdy si jeden nejmenovaný státní
podnik stanovil cíl, že sníží do roku XY počet zaměstnanců na X tisíc. Důležitou
otázkou však bylo – za jakou cenu. V reálném světě je vždy něco za něco a u
každého cíle je tak velice dobré vědět, za jakou cenu jste ho dosáhli. Pokud si
stanovíte cíl, že vyhrajete v příštím tahu Sportky aspoň 50 000 Kč a skutečně se vám
podaří vyhrát třeba i 60 000 korun, je nezbytně nutné se ptát, jestli jste za herní tikety
zaplatili 60 Kč nebo 120 tisíc!
Odměněný
Ano je to tak – za dosažení každého cíle musí následovat pokud možno adekvátní
odměna. Je to klíčovým prvkem pro udržení motivace těch, kteří ke splnění cíle
přispěli. Odměna přitom nemusí být nutně jen finanční, může se jednat i o povýšení,
nepeněžitou odměnu a ve firmách s vyspělou firemní kulturou blízkou té východní
třeba i o oficiální poděkování, udělení diplomu, zveřejnění na nástěnce nejlepších
pracovníků apod.
GANTTŮV DIAGRAM
Ganttův diagram je druh pruhového diagramu pojmenovaný po H. L. Ganttovi,
průmyslovému inženýrovi který byl za první světové války průkopníkem jeho
používání. Ganttův diagram se využívá při řízení projektů pro grafické znázornění
naplánování posloupnosti činností v čase. V základní podobě neobsahuje Ganttův
diagram vztahy mezi činnostmi, ale moderní softwarové nástroje pro plánování
projektů do něj tyto závislosti obvykle zakomponovávají.
Historický vývoj
První dochovaný Ganttův diagram byl vytvořen v roce 1896 Karolem Adamieckim,
který ho nazýval harmonogramem. Jelikož Adamiecki svůj diagram nepublikoval před
rokem 1931 - a všechny jeho práce byly i tak publikovány v polštině nebo ruštině,
tedy jazycích na západě nepopulárních - diagram nese jméno Henryho. L.
Gantta(1861-1919), který vytvořil svůj diagram kolem let 1910-1915 a zpopularizoval
tento koncept na západě.
V osmdesátých letech 20. století osobní počítače usnadnily tvorbu a úpravy
rozsáhlejších Ganttových diagramů. Tyto aplikace byly určeny převážně pro
projektové vedoucí a plánovače. Koncem devadesátých let a začátkem nového
milenia se pak Ganttovy diagramy staly běžnou součástí webových aplikací včetně
kolaborativního groupwaru
Ačkoliv jsou dnes považovány za běžnou formu grafického znázornění, v době svého
vzniku byly Ganttovy diagramy považovány za revoluční. Na počest přínosu Henryho
Gantta je dnes za významný přínos na poli managementu a veřejné služby
udělováno Vyznamenání Henryho Laurence Gantta Tento diagram je také využíván v
oboru informačních technologiích ke zobrazení shromážděných dat.
34
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
Princip
Příklad jednoduchého Ganttova diagramu s vyznačenými závislostmi činností a mírou jejich
dokončení
Na horizontální ose Ganttova diagramu je časové období trvání projektu, rozdělené
do stejně dlouhých časových jednotek (dny, tydny, ..) Na vertikální ose jsou pak
jednotlivé činnosti na které se projekt rozpadá, vždy jeden řádek pro jednu činnost.
Na ploše diagramu jsou jednotlivé činnosti označeny obdélníky (pruhy) jejichž levá
strana označuje plánovaný začátek činnosti a pravá strana plánované ukončení.
Délka pruhu tak označuje předpokládanou délku trvání činnosti. V rozšířenější
podobě pak mohou diagramy ukazovat také návaznosti činností, pomocí lomených
šipek nebo čar vedoucích od začátku nebo konce jedné činnosti k začátku nebo
konci jiné činnosti (vztahy start-to-start, start-to-finish finish-to-start nebo finish-tofinish) viz obrázek. Během realizace projektu je často využíváno také svislé linky
označující aktuální datum a zobrazování míry dokončení jednotlivých činností pomocí
postupného vyplňování obdélníků v diagramu (zleva do prava) Manipulaci s
Ganttovými diagramy velmi usnadňuje využití specializovaného softwaru, který navíc
často umožňuje přidáva do diagramu další informace (alokované lidské zdroje,
náklady, atd).
Výhody a omezení
Ganttovy diagramy se staly běžnou technikou pro prezentaci fází a činností
projektové WBS (Work Breakdown Structure) a jsou tedy srozumitelné pro mnoho
lidí.
Častou chybou těch kteří zaměňují návrh Ganttova diagramu s návrhem samotného
projektu je snaha definovat projektovou WBS během tvorby plánovaných činností.
Tento postup znesnadňuje splnění tzv pravidla 100 procent, tedy pravidla říkajícího
že plánované činnosti mají pokrývat 100 procent práce na projektu. Správně by měla
být nejprve definována WBS dle pravidla 100 procent, a teprve potom vytvořen plán
projektu a Ganttův diagram.
Přestože Ganttův diagram je snadno srozumitelný pro malé projekty které se vejdou
na jeden list papíru případně na jednu obrazovku, u projektů s více než 30 aktivitami
mohou být už celkem nepraktické. Větší Ganttovy diagramy nemusejí být vhodné pro
zobrazování na počítačích. Související nevýhoda je že Ganttovy diagramy sdělují
relativně málo informací na jednotku plochy. To znamená že projekty jsou často příliš
složité pro efektivní prezentaci pomocí Ganttova diagramu.
Ganttovy diagramy reprezentují pouze část ze tří hlavních omezení projektu, jelikož
se zaměřují primárně na časový plán. Navíc Ganttovy diagramy nereprezentují
35
www.rpic-vip.cz
www.mamenato.cz
mail: [email protected]
Rozdíl je v lidech
velikost projektu ani relativní velikost jednotlivých činností, proto významnost skluzu
oproti plánu může být snadno špatně komunikována. Jestliže jsou dva projekty ve
skuzu o stejný počet dnů, pro větší projekt (např projekt s více a nákladnějšími
činnostmi) bude mít zpoždění větší dopad na využití zdrojů, ale z Ganttova diagramu
to nebude patrné.
Ačkoliv softwarové nástroje pro projektový management mohou ukazovat závislosti
mezi naplánovanými činnostmi jako čáry mezi nimi, zobrazení většího počtu
závislostí může mít za následek nepřehlednost nebo nečitelnost diagramu.
Protože pruhy tvořící Ganttův diagram mají vždy stejnou výšku, mohou špatně
vyjadřovat náročnost projektu na zdroje. Dvě činnosti ukázané na ganttově diagramu
jako stejně velké mohou ve skutečnosti být pouze plánovány na stejně dlouhou dobu
ale být řádově odlišné co do množství práce a spotřeby zdrojů. Související nevýhoda
je pak že všechny činnosti v Ganttově diagramu ukazují plánované množství práce
jako konstantní. V praxi mnoho činností (zvláště souhrnné činnosti) toto nesplňuje a
Ganttův diagram zobrazující míru dokončení činnosti pomocí barevné výplně pruhu
může být zavádějící pokud jde o skutečný stav plnění plánu.
36