zpravodaj 2007_3
Transkript
zpravodaj 2007_3
Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Obsah Obsah .................................................................................................. 1 Valné shromáždění ČANY ................................................................. 2 Informace ze 13. zasedání výkonného výboru ČANY ....................... 3 Informace ze 14. zasedání výkonného výboru ČANY ....................... 6 38. Setkání jachtařů v Libštátě............................................................ 7 Vznik neúspěšného námořního zákona, příčiny a současný proces novelizace ................................................ 8 SDĚLENÍ STÁTNÍ PLAVEBNÍ SPRÁVY č. 5/2007 ..................... 12 MUDr. Karin Pavlosková (profil jachtařky).................................... 13 Plavby roku 2007.............................................................................. 15 AUDI SANY CUP - Majstrovstvá Slovenska v námornom jachtingu ............................ 16 Mistrovství ČR a pohárový závod ČANY v NJ - 11. Česká námořní rallye - Elan Cup ............................................. 21 Pohárové soutěže ČANY 2007......................................................... 25 Novinky na českém knižním trhu ..................................................... 28 ATLANTICA ............................................................................. 28 OCEÁN....................................................................................... 28 JACHTING od A do Z ............................................................... 29 Dánských „TOP 25“ ......................................................................... 30 ROBIN KNOX-JOHNSTON (II.) ................................................... 37 Nejkrásnější období našeho života ................................................... 39 GIPSY MOTH IV............................................................................ 46 Scilly Islands - Cornwallský Karibik................................................ 50 Knihovna a služby ČANY ................................................................ 57 Adresář členů výkonného výboru ČANY......................................... 59 - 1 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 ČESKÁ ASOCIACE NÁMOŘNÍHO JACHTINGU CZECH OFFSHORE YACHTING ASSOCIATION člen Českého svazu jachtingu a European Boating Association V Praze dne 6. listopadu 2007 Vážená členko/člene ČANY, výkonný výbor ČANY oznamuje, že výroční Valné shromáždění ČANY se bude konat v sobotu 23. února 2008 od 10:00 hodin v budově ČVUT – Strojní fakulta, Karlovo náměstí č. 13, Praha 2 (metro B, stanice Karlovo nám., východ směr Spálená ul.) Progam: • • • • • • • • • • • volba členů návrhové, mandátové a volební komise, zpráva prezidenta o činnosti ČANY, zpráva o hospodaření a návrh rozpočtu na příští období, zpráva kontrolní komise, diskuse, volba prezidenta, volba členů výkonného výboru a kontrolní komise, vyhlášení soutěží ČANY na rok 2008, vyhlášení výsledků voleb, projev zvoleného prezidenta, schválení usnesení a ukončení. Předpokládané ukončení je ve 14:00 hodin. Výkonný výbor ČANY vyzývá k podávání návrhů na kandidáty do nového výboru. Zvláště pak jachtaře schopné a ochotné věnovat svoje znalosti a svůj čas pro ostatní pro další rozvoj naší organizace a našeho námořního jachtingu. Upozorňujeme, že s nominací musí kandidát písemně, předem nebo osobně před zahájením volby na valném shromáždění souhlasit. Návrhy zasílejte na sekretariát ČANY poštou nebo elektronicky. Těšíme se na Vaši účast. S pozdravem Petr Kundrata, prezident ČANY sekretariát: Olga Müllerová, Mánesova 85, 120 00 PRAHA 2, [email protected], mobil: 723 508 325 - 2 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Informace ze 13. zasedání výkonného výboru ČANY Praha - budova ČYK Podolí, 23.10. 2007 Zasedání řídil prezident ČANY Petr Kundrata. Přítomni: Petr Sládeček, Václav Švec, Dana Hrdinová, Stanislav Bílek, Petr Kundrata, Věra Libosková , Omluveni: K. Eliáš (nemocen), J. Groch Na jednáních byly projednány a přijaty následující rozhodnutí VV ČANY: 1. Námořní zákon V. Švec informoval VV o návrhu MD ČR na novelizaci NZ. Stanovisko ČANY bylo předáno na MD ČR. ČANY vyjádřila zklamání a konstatovala, že byla promarněna příležitost upravit NZ do souladu s evropskou legislativou. V dalším se ČANY zaměří na ovlivnění novelizace prováděcích vyhlášek k NZ. Blíže v samostatném článku tohoto čísla Zpravodaje. 2 . Žaloba MD ČR na ČANY P. Kundrata a St. Bílek seznámili VV s průběhem šetření obnovené kauzy MD ČR x ČANY, kdy Námořní úřad podal odvolání proti rozhodnutí soudu o zamítnutí žaloby na ČANY ohledně neoprávněného obohacování a nepravosti námi vydávaných kvalifikačních průkazů – opět neúspěšně. Po vyjádření prezidenta ČANY P. Kundratu a člena výboru St. Bílka vyšetřovatel i soud uznaly opět naše argumenty a žalobu odložili jako bezpředmětnou. Kvalifikační průkazy ČANY jsou pravé (nezaměňovat s průkazy způsobilosti vydávanými NÚ) a i nepatrný správní poplatek vybíraný orgány ČANY za jeho vyhotovení je zcela oprávněný. 3. Jachtařské fórum St. Bílek informoval VV o přípravách Jachtařského fóra (s programem jsme vás seznámili na webových stránkách ČANY a ČSJ), které pak proběhlo 3.11.2007 v posluchárně ČVUT (místnost zajistil P. Kundrata prostřednictvím L. Janka). 4. Boat Brno P. Kundrata a D. Hrdinová informovali o stavu příprav ČANY na svou účast na Boat Brno. ČANY obsadí jako v předešlých letech stánek v pavilonu Z a zabezpečí v souladu s požadavky organizátorů doprovodný program. Na stánku budou trvale po celou dobu veletrhu P. Kundrata a E. Sedlaříková (APC Brno), přechodně další pracovnice z APC Brno. Výstavy bude využito i pro propagaci publikací našich členů a sponzorů s tematikou o mořích. - 3 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 4. Vienna Boat Show /22.-25.11.2007/ P. Kundrata zajistil u pořadatelů prvního mezinárodního jachtařského veletrhu ve Vídni volné vstupenky pro členy ČANY. Informace o veletrhu byla zveřejněna v minulém čísle Zpravodaje. Zájemcům z řad našich členů byly rozeslány volné vstupenky. Pokud se budete v příštím roce rozhodovat zda tuto akci navštívit, tak neváhejte, stojí to za to. I přes to, že se jednalo o první ročník, na výstavě bylo rozhodně mnohem více k vidění než na obou českých výstavách (Lodě a karavany Praha, Boat Brno) dohromady a tak bylo po celou otvírací dobu výstavy co dělat. V první ze dvou rozlehlých hal bylo více než 20 námořních plachetnic všech významných evropských výrobců lodí, jachty vhodné pro plavbu na vnitrozemských jezerech a množství motorových jachet. Ve druhé hale pak okruhový jachting, charterové společnosti nabízející plavby po celém světě, vydavatelé a prodejci jachtařské literatury, přístrojů a lodního příslušenství a opět několik lodí. Ve vytopených halách bylo příjemně, kdo si chtěl dopřát občerstvení tak jej měl na dosah přímo v halách. V dalším ročníku chtějí pořadatelé pozvat další vystavovatele (výstaviště má k dispozici další dvě haly, které se stavebně ještě dokončovali a nebyli tentokrát využity), což může být pro české jachtaře ještě zajímavější. 5. Zpravodaj ČANY Na návrh šéfredaktora Zpravodaje P. Kundratu bylo schváleno, že v tomto roce vyjdou jen tři čísla Zpravodaje. Důvodem jsou mimořádné finanční výdaje spojené s přípravou nových webových stránek ČANY. 6. Historie námořního jachtingu Předsedkyně komise historie NJ Ing. Věra Libosková seznámila VV se stavem prací a jejich finančním zabezpečením. Bylo jí uloženo pokračovat v dosavadní práci a zpracovat podklady pro rubriku Historie NJ na webu. Členové VV vyjádřili nespokojenost se stavem nástěnných vitrín u lodi Niké na podolském nábřeží v Praze. 7. Rekreační jachting VV uložil St. Bílkovi a J. Rösslerovi upravit dokument A17 Zpráva o námořní plavbě. 8. Koncepce závodů v námořním jachtingu P. Sládeček informoval o proběhnuvších jednáních s VV ČSJ o přípravách soutěží v příštím roce. Svaz jachtingu rozhodnul, že v roce 2008 bude v NJ jen jedno mistrovství republiky a to společné pro kategorie O.R.C. a třídové (one design) lodě. VV ČSJ předpokládá, že všechny lodě budou startovat společně a vyhlášeny budou kategorie ORC (obdoba absolutního pořadí na domácích MČR) a dále pak jednotlivé třídy či „one design lodě“, pokud splní podmínku minimálně 5 lodí dané - 4 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 kategorie na startu (obdoba kategorií na domácích MČR). ČANY se bude spolupodílet jen na organizaci pohárových soutěží. VV uložil P. Sládečkovi spolupracovat s K. Lukschem z VV ČSJ na Směrnici pro závody v NJ a návrzích změn Soutěžního řádu. 9. Web ČANY VV konstatoval, že stav tvorby nových webových stránek ČANY je neuspokojivý. Vzhledem k k pracovnímu zaneprázdnění a pokročilému těhotenství D. Hrdinové rozhodl, že nadále bude koordinovat jejich přípravu pouze St. Bílek. Členům VV uložil poskytnout St. Bílkovi materiály k jejich naplnění a průběžné aktualizaci za svoji oblast působnosti. 10. Hospodaření ČANY P. Kundrata informoval VV o stavu hospodaření ČANY a předložil k posouzení nástin rozpočtu ČANY na příští rok k předložení pro valné shromáždění. K dosažení vyrovnaného rozpočtu bude nezbytné snížit dosavadní výdaje a zvážit zpoplatnění rodinného členství pro rodinné příslušníky a členy starší 70 let nějakou symbolickou částkou (100 Kč ?). Konstatoval, že řada členů platí členské příspěvky značně opožděně. Ke zlepšení platební morálky přijal VV rozhodnutí, že člen, který nezaplatí své příspěvky do konce dubna běžného roku, pozbude až do jejich vyrovnání veškeré členské výhody. 11. Různé J. Rössler informoval o stavu zpracování hlášení plavby. Konstatoval, že ke škodě věci je počet hlášení zanedbatelný ve srovnání s počtem uskutečněných plaveb našimi členy. VV apeluje na všechny, aby přispěli svými hlášeními k vzájemně lepší informovanosti o oblastech, ve kterých pluli. Naše spolupracující firma APC, kam se často obracíte se svými požadavky na zakoupení zajímavých námořních publikací, pilotů a map změnila sídlo své pražské kanceláře. Nyní ji naleznete na: Nad Štolou 4, 170 00 Praha 7 – Holešovice, tel.: 224 239 365, mobil: 737 243 002. Místo D. Hrdinové se obracejte na Pavlu Wagnerovou-Málkovou, e-mail: [email protected]. Členka VV ČANY Dana Hrdinová odchází na mateřskou dovolenou. Její funkci v odpovědnosti za web přebírá St. Bílek, ostatní povinnosti přechází až do VS na prezidenta ČANY. Zapsal Petr Kundrata - 5 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Informace ze 14. zasedání výkonného výboru ČANY Jednání proběhlo v budově ČYKu, Praha 4 - Podolí, 14.11. 2007 Zasedání řídil prezident ČANY Petr Kundrata. Přítomni: Petr Sládeček, Václav Švec, J. Groch , Stanislav Bílek, Petr Kundrata, K. Eliáš Host: J. Brent Omluveni: Dana Hrdinová, O. Müllerová Na jednáních byly projednány a přijaty následující rozhodnutí VV ČANY: 1. EBA J. Groch informoval o průběhu jednání EBA v rakouském Grazu a jednání s představiteli členských států. Do EBA byly přijaty Řecko a Chorvatsko. Podrobnější informace naleznete na webových stránkách www.eba.sida.nu. Viceprezidentem této významné světové organizace byl zvolen zástupce ČANY – PhDr. Juraj Groch! Gratulujeme. 2. Škola jachtingu J. Groch informoval o přípravách kurzů jachtingu ve Škole jachtingu ČANY. Probíhají kurzy přežití na moři vedené akreditovanými instruktory ISAF. Zájemci se mohou obrátit na brněnskou kancelář APC. 3. Námořní pohár ČANY P. Sládeček seznámil výbor s výsledky letošního ročníku (více v tomto Zpravodaji v samostatném článku) a návrhem koncepce závodů v příštím roce. Váznou jednání o koordinaci závodů se SANY, jelikož odpovědní funkcionáři SANY jsou mimo Slovensko na plavbě. Více v příštím čísle Zpravodaje. J. Groch seznámil VV s nabídkou rakouského svazu k účasti našich jachtařů na „Středoevropském poháru“. Další jednání proběhnou ve Vídni při příležitosti Vienna Boat Show. 4. Valné shromáždění ČANY VV projednal a odsouhlasil termín a program VS ČANY – sobota 23.2.2008. 5. Ocenění ČANY a ČSJ P. Kundrata navrhl ocenit následující zasloužilé funkcionáře jachtingu a významné průkopníky námořního jachtingu při příležitosti jejich životního jubilea na - 6 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Konferenci svazu jachtingu v lednu 2008. VV odsouhlasil navrhnout VV ČSJ následující členy ČANY: na udělení Zlatého čestného odznaku bratry Petra a Jana Pátých ze Znojma; na Stříbrný čestný odznak Lubomíra Hofmanna ze Žďáru nad Sázavou. 6. 38. setkání jachtařů v Libštátě Byla projednána účast ČANY na setkání a zajištění programu Jachtařského fóra v kinosále v Libštátě (P. Ondráček). Ceny pro Libštát zajistí P. Sládeček ve spolupráci se St. Bílkem. 7. Různé P. Kundrata referoval o účasti ČANY v Brně na Boat Brno. Poděkoval členům výboru P. Sládečkovi a St. Bílkovi za vystoupení v rámci doprovodného programu a J. Rösslerovi za poskytnuté materiály pro vystoupení na veletrhu. VV vyslovil uznání P. Kundratovi za obětavou práci na stánku ČANY a přednášky na veřejnosti při doprovodném programu. VV konstatoval, že letošní účast ČANY na veletrhu v Brně byla úspěšná a splnila očekávání. J. Groch vyslovil nespokojenost s prací sekretariátu ČANY. VV konstatoval, že tato situace je naléhavá a vyžaduje od nového VV zásadní řešení vedoucí k profesionalizaci této funkce. Konference ČSJ se uskuteční 19.1.2008 v prostorách ČSTV v Praze 6 - Strahov. Příští zasedání VV se uskuteční 19.12.2007, následné pravděpodobně 6.2.2008. Zapsal P. Kundrata 38. Setkání jachtařů v Libštátě Druhý únorový víkend je již po 38. termínem Libštátského setkání jachtařů. Nejinak tomu bude v roce 2008, kdy 9. února v 10. hod se sborovým „Ahoj“ pozdravíme v sále kulturního domu v Libštátě a zahájíme 38. setkání. - K připravenému programu: vyhlášení a udílení cen ČANY za rok 2007 Pekingská olympiáda a jachting ve zprávě Petra Ondráčka Zpravodajství z regat Závody MMS - Kateřina Křelinová o vítězství Čechů na mistrovství Chorvatska V cizích službách - Jaroslav Korytář o zkušenostech z Německa Tool Ship 2007 – Jaroslav Havelka o účasti Hebe III Závody kajutových plachetnic v ČR – Jiří Havel - 7 - Česká Asociace Námořního jachtingu - Zpravodaj 3 / 2007 Minitransat 2007 – David Křížek o závodě a svém skvělém výsledku Indický oceán – Karin Pavlosková o přeplavbě z Australie do JAR Antarktis – Igor Piňos o plavbě jachtou z Chile do Antarktidy Čtyřmi světadíly – lodní ing. Pavel Sedlák o službě na megajachtách Plavba kolem světa – Jiří Denk z plavby Pacifikem a Indickým oceánem Kuba – jachtou na Kubu s Markem Polanem Freedom – Miroslav Račan z plavby kolem Evropy Spica II – o plavbě v Norských fjordech Jaroslav Bernt Myslím, že nabídka programu je opět jedinečná. Pro Ty, kteří si budou chtít v klidu pobesedovat s Davidem Křížkem, Karin Pavloskovou a dalšími je připravena v rámci Jachtařského fóra v kině panelová diskuse pod vedením Petra Ondráčka. Nezapomeňte, že nejen pamětníci se schází již v pátek večer. Informace: 602 427 568. Srdečně vás zvou Jaroslav Bernt a ČANY Vznik neúspěšného námořního zákona, příčiny a současný proces novelizace Nejvyšší normou pro české jachtaře by měl být námořní zákon, uváděný do praxe prováděcími vyhláškami, které mohou podmínky pro jachtaře přitvrdit, nebo usnadnit. Jak bude zřejmé z následujícího textu, tak platí spíše to prvé. Výhoda (občas i nevýhoda) námořních jachtařů proti cestujícím suchozemcům pohybujících se pouze po českém území je ta, že oni (jachtaři), mohou využívat vodstvo moří a to jak teritoriální, jiných států, tak mezinárodní, kam na ně ruka českého řádu zpravidla nedosáhne. - 8 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Tato výhoda se prakticky může v případě potřeby projevit ve svobodném rozhodnutí. Buď námořník nebo majitel lodě využije zákon ke svému prospěchu a nebo využije legislativu přátelštější. Bohužel náš český, stávající zákon je, nenapadá mne jiný výraz, nijaký. Odpovídá i formě jeho groteskního vzniku. Jak k této situaci došlo? Celé to začalo v roce 1997. Tehdy se dohodli někteří ambiciózní jachtaři s pracovníky rozpadající se Námořní plavby, resp firmy COS Crew Management sro. s tehdejším odborem plavby na nových zásadách školení a vydávání průkazů způsobilosti pro plavbu na moři. Situace byla v té době pro tyto aktivity příhodná , vzrůstal zájem o rekreaci na lodích, vznikaly nové charterové firmy a pobyt na lodích přestal být luxusem. Svoji roli sehrála i situace s prodejem námořních lodí a ztráta lukrativních míst ve firmách kolem námořní plavby. Obě skupiny přesunuli prostě svůj zájem tam, kde tušili zdroj příjmu a existenci. A protože obchodní námořní lodě zmizely na Bahamách a nebylo co do námořního rejstříku zapisovat, byly vytvořeny z rekreačních plavidel obchodní lodě, tak jak požadoval zákon o živnostenském podnikání, který předpokládá, že jedinou právní regulací podnikání v oblasti námořní plavby je řízení zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku. A tomuto požadavku samozřejmě institut rekreační loďky nevyhovoval. A protože termín nového zákona o námořní plavbě, který by jim umožnil rušit stávající průkazy, vydávat nové, zkoušet, klasifikovat plachetnice atd, byl v nedohlednu, aktivističtí úředníci, kapitáni a skupina jachtařů využili tohoto znění ustanovení starého zákona č.61/1952 Sb., paragrafu 26 odst. e), určeného pro těch našich dvacet bývalých lodí, cituji : …. MD určuje podmínky jimž musí vyhovovat členové lodní posádky s hlediska jejich odborné způsobilosti …. A protože legislativní oddělení MD nechtělo ani slyšet, aby z titulu uvedeného odstavce bylo možno vydat vyhlášku nebo nařízení, které si přáli, tak vymysleli geniální tah : pamětníkům známý ….Metodický list … na jehož základě protiprávně, začali svoji bohulibou činnost. Takto a podobně vznikal zákon. ČANY v té době za účinné pomoci vedení Českého svazu jachtingu čelila účinně lidové tvořivosti odboru plavby tak, že týden před předáním zákona do parlamentu legislativní odbor MD, aby zabránil s ostudou jeho vrácení do rukou tvůrců, zcela odstavil odbor ze závěrečných úprav. (Byl jsem osobně svědkem, když tehdejší vedoucí se zástupcem čekali bezradně ve své kanceláři na výsledek rozhodnutí legislativy). Bohužel ani to už nestačilo a tak vedení ČSJ a ČANY ve snaze uvést věci do rozumného stavu stačila s využitím poslanecké iniciativy umístit do textu zákona oddíl Rekreační jachty. - 9 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Tato skutečnost mohla násilnosti v zákoně v souvislosti s prosazením námořních jachet jako obchodních plavidel v podstatě eliminovat. I když tehdejší tvůrci tohoto zákona byli přinuceni se podřídit, přesto následující vyhláškou o rekreačních jachtách tato plavidla deklasovali omezením rozsahu jejich plaveb. Současný stav Koncem minulého roku se zdálo, že nastala příhodná situace změny, nutností implementovat evropské předpisy do zákona. ČANY této skutečnosti aktivně využilo při četných a zdálo se vstřícných jednáních s novými úředníky Námořního úřadu. Následující dopis z počátku tohoto roku podrobněji celou problematiku vysvětluje: MD ČR Odbor plavby Věc: Připomínky České asociace námořních jachtařů k připravované novele námořního zákona č.61 /2000 Sb. Česká asociace námořních jachtařů (dále ČANY) byla informována na neformálních schůzkách s představiteli Námořního úřadu (dále NÚ), naposledy v říjnu 2006 o připravované novelizaci námořního zákona č.61 /2000 Sb. Na těchto jednáních jsme deklarovali naši ochotu spolupracovat při novelizaci naší legislativy se státními orgány ČR. Máme zájem podílet se i na úpravách znění jiných zákonů a vyhlášek, pokud souvisí s nekomerčním provozováním rekreační sportovní a tělovýchovné činnosti na moři. V tomto smyslu jsme pověřeni Českým svazem jachtingu zastupováním jejích 11 000 členů na úseku námořní plavby. Lze konstatovat, že naše věcné návrhy na znění zákona č.61/2000 Sb. o námořní plavbě nebyly v minulém období akceptovány. Jediná naše připomínka, kterou se podařilo v závěru schvalovacího řízení prosadit, byla stať o rekreačních jachtách. Její význam byl však v následujících podzákonných normách znehodnocen. Tak se mohlo stát, že pokud si nenechal vlastník rekreační jachty vnutit statut komerčního plavidla, tedy jachta nebyla zapsána do námořního rejstříku, obdržela rozsah povolené plavby pro rekreační plachetnici zapsané v evidenci NÚ dle vyhl. 149/2001 Sb. maximálně do 12 Nm od pobřeží. A to přesto, že podle certifikátu vydaného akreditovanou klasifikační společností EU má tato nová loď osvědčení pro oceánskou plavbu. Na druhé straně stará loď, často vyřazená od zahraniční charterové společnosti, je ohodnocena klasifikační společností k plavbě bez omezení. Zákon a zejména prováděcí vyhláška zde z hlediska plavební schopnosti nadřazuje ochotu podstoupit zápis do rejstříku, tedy způsob užití, nad skutečným technickým stavem plavidla. Existují další závažná pochybení v zákoně. Zmiňujeme se především o těch, které způsobily, že legislativní cestou byla česká flotila námořních obchodních lodí, zcizených v privatizačním procesu účelově nahrazena termínem „námořní jach- - 10 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 ta“ –( terminus technicus uplatněný v zákoně pro jachty využívané pro cizí potřeby za účelem zisku – nejčastěji k pronájmu (charteru). Dle našeho názoru i zkušeností se domníváme, že většina malých plavidel využívaných občany ČR pro námořní plavbu je komerčně vyrobena a také z technického hlediska navržena, vybavena a určena právě k rekreační plavbě a v tomto rámci vyhovují již osvědčeným předpisům a mezinárodním doporučením. Nezřídka právě pronajímaná plavidla jsou často i soukromě využívána (např. svými majiteli), aniž by se při tom nějak měnilo jejich technické vybavení.či rozsah plavby. Současná úprava zákona navozuje dojem, že plavidlo, které je nějakým způsobem jednou využito k podnikání, nutně musí podléhat evidenci a provozu dle zvláštních předpisů (námořní rejstřík). Obdobná snaha by vedla paradoxně například v automobilovém průmyslu ke zvláštním technickým předpisům, zvláštní evidenci a provozu běžných osobních vozidel užívaných souběžně k podnikání i pro osobní potřebu, což je evidentní nesmysl. Z tohoto důvodu otázku případného komerčního využití plavidla spojujeme s činností příslušné fyzické či právnické osoby a úřadů kompetentních ke sledování takové činnosti ( živnostenských a finančních), nikoli s nutností stanovovat zvláštní, zejména technické podmínky pro provoz a evidenci plavidla, na kterém se taková činnost provádí Naše kritické připomínky se týkají i stávajícího procesu udělování osobní kvalifikace MD ČR. Od roku 1984 usiluje Evropská hospodářská komise OSN prostřednictvím své komise pro vnitrozemskou plavbu v rezoluci č.13 o zavedení mezinárodního osvědčení osobní kvalifikace. K dalším resolucím č.14 a nakonec č. 40 se přihlásila (jak jsme zjistili pouze proklamativně ) i ČR (viz zákon č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě). Toto podpořila i Evropská komise publikováním tzv. Green Paper : Vize Evropy pro moře a oceány, ze 7.června 2006. Filosofií v oblasti vodní turistiky dle tohoto dokumentu je, umožnit všem Evropanům - držitelům mezinárodního průkazu ICC (International Certificate for Operators Pleasure Craft) volné proplouvání příbřežními pásmy a vnitřními vodami signatářských států. Toto sjednocení a zjednodušení má za cíl zvýšit komfort turistiky a turistický ruch v uvedených oblastech. O existenci Green Paper dosud česká zainteresovaná veřejnost neví, přičemž závěry z diskuse mají být předloženy výboru evropského parlamentu do 30.června 2007. Pro našeho zástupce v EBA (The Europan Boating Assotiation, jejímž je ČANY členem), bylo trapné na posledním zasedání zjistit, že Česko k resoluci č.40 dosud nepřistoupilo. Tuto resoluci již podepsalo 21 států, z nichž 8 je členů EU (Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Holandsko a Velká Británie (a snad Slovensko). Domníváme se, že právě náš vnitrozemský stát by měl z tohoto členství výhody a tudíž by se měl rozhodně snažit maximálně sledovat a respektovat tento trend nastoupený v EU. Místo toho se potýkáme s krkolomnými - 11 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 návrhy, které v jiných státech EU nemají obdoby (např. vytvořit další místní raritu, stupeň D osobní kvalifikace aj). Pokud se Česko stane signatářem, může správní orgán posoudit, zda ICC průkaz osobní kvalifikace, který víceméně odpovídá mezinárodnímu průkazu nyní vydávaným SPS, bude vydávat orgán pro plavbu vnitrozemskou nebo námořní. Otázkou zůstává získávání kvalifikačních průkazů vyšší kategorie. V oblasti rekreační plavby by se rozhodně mohl na tomto procesu podílet Český svaz jachtinku, tedy sportovní organizace, což je rovněž trend v EU převažující. (V současné době už Česko signatářem je, jak je patrno i z označení v záhlaví nových průkazů Mezinárodního průkazu vůdce rekreačního plavidla. Máme oprávněný dobrý pocit, že na tom má ČANY svoji zásluhu. ) O konkrétních požadavcích y na změnu znění stávajícího zákona a jak to dopadlo příště. Václav Švec SDĚLENÍ STÁTNÍ PLAVEBNÍ SPRÁVY č. 5/2007 ze dne 14.03.2007 o zapisování automatického identifikačního kódu lodní radiostanice (ATIS) do lodního osvědčení Z pověření Ministerstva dopravy ČR zapisuje s platností od 1. dubna 2007 Státní plavební správa automatický identifikační kód lodní radiostanice (dále jen ATIS) do lodního osvědčení. Zapisování se týká plavidel, kterým byl Českým telekomunikačním úřadem ATIS kód přidělen. ATIS kód přiděluje Český telekomunikační úřad na základě ustanovení § 5 odst. 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách pro lodní radiostanici, při vydání Oprávnění lodní stanice a zapisuje jej do tohoto oprávnění. ATIS kód je 10-místné číslo. První číslice je vždy „9“ označující vnitrozemské vodní cesty. Další tři číslice obsahují kód rezervovaný pro zemi vydávající ATIS (pro ČR 270) a v skupině dalších 6 číslic je zakódován volací znak lodi. ATIS kód je vložen do paměti radiostanice a je touto stanicí bez vědomí obsluhy periodicky vysílán a tím umožňuje identifikaci plavidla s pomocí zařízení, které ATIS kód umí přečíst a zobrazit nebo zaznamenat. Číslice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ATIS 9 2 7 0 N Vnitrozemské Česká republika vodní cesty - 12 N N N N Zakódovaný volací znak - N Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Státní plavební správa zapíše bezplatně a bez písemné žádosti ATIS kód do lodního osvědčení na základě předložení platného Oprávnění lodní stanice. Platí do: odvolání (č. j. 131/Ř/07) Ing. Luděk Cidlina, Ředitel SPS MUDr. Karin Pavlosková (profil jachtařky) Karin /nar. 1975/ je praktická lékařka, spisovatelka, námořní kapitánka a cestovatelka, nyní pracuje na záchranné službě v Ostravě. Procestovala Evropu, Aljašku, Kanadu, Grónsko, Tibet, Himaláje, Patagonii a napsala tři knižní publikace s názvy Grónsko, Mořeplavecká odysea a Drama mezi oceány. Knihy se vydávají v nakladatelství Knižního Klubu Euromedia, které vzhledem k úspěšnosti publikací plánuje v roce 2008 jejich další pokračování. Je členka ČANY, s jejími zážitky jste se mohli podělit již loni v Libštátě a letos tam nebude opět chybět nebo na stránkách Zpravodaje. Knihami se zážitky z plaveb sponzoruje i naši knihovnu a pohárové závody ČANY. Plavbu kolem světa absolvuje Karin Pavlosková s přestávkami od roku 2003. Na devítimetrové plachetnici "O.K" uplula během dvou let trasu z Kanárských ostrovů přes Atlantský a Tichý oceán, severní Pacifik až do Indonésie a Malajsie. Na odlehlých ostrovech Pacifiku pomáhala pracovat v chudinských nemocnicích a v místech s nedostupnou lékařskou péčí se česká plachetnice "O.K." stávala pojízdnou lékařskou ambulancí. V roce 2007 pokračovala Karin Pavlosková na plavbě kolem světa na dvanáctimetrové plachetnici s názvem " Tkanička", a to trasou z Indonésie přes Indický oceán na Madagaskar a do Jižní Afriky. Na neobydlených ostrovech Chagos, ležících uprostřed Indického oceánu, plachetnice ztroskotala na útesech. Karin Pavlosková však spolu s jachtařem Petrem Mužíkem plula dál -na lodi, do níž tekla voda, bez motoru a bez veškerého technického vybavení. V těžkých podmínkách upluli pouze ve dvou lidech vzdálenost 6000 kilometrů, a tato náročná - 13 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 plavba získala v "Royal Yacht Club of South Africa" prestižní ocenění. Na rok 2008 dostává Karin Pavlosková nabídku na účast v mezinárodní expedici, která má za cíl plavbu na trojstěžníku do Antarktidy. Na této plavbě bude lékařkou expedice. Karin Pavlosková je členkou České asociace námořního jachtingu a dosud uplula ve vlastní režii na plachetnicích vzdálenost 50000 kilometrů. Mediálním partnerem její plavby kolem světa je časopis Reflex, Yachting revue a časopis České asociace námořního jachtingu. Karin Pavlosková je spoluzakladatelkou Občanského sdružení Cesty za krásou světa, o.s. V rámci jeho náplně chce především mladé generaci předat své zkušenosti a ukázat možnost přírodního stylu života a netradičního poznávání světa. Díky své praxi v mnoha nemocnicích světa zahrnuje její přednášková a publikační činnost rovněž zajímavou zdravotnickou osvětu. Je jednou z mála žen ve světě, která plavbu kolem světa podniká a navíc je to první česká žena obeplouvající svět. Itinerář dosud upluté trasy kolem světa: Kanárské ostrovy – Martinik ……………………….….. listopad 2003 - leden 2004 Panama - Galapágy - ostrovy Francouzské Polynésie ............. únor - červenec 2004 Bora Bora - souostroví Tonga …………………………………… srpen -září 2004 Dne 20.9.2004 z Tonga odlet do ČR. Doma roční pobyt spojený s prací na pokrytí financí další etapy plavby. Tonga - příprava lodi …………………………………….…..…… září - říjen 2005 Tonga - ostrovy severního Pacifiku …………………….… říjen 2005 - leden 2006 Ostrovy Mikronésie …………………………………………… únor - březen 2006 Indonésie - Singapur – Malajsie …………………………..….. duben -červen 2006 V červenci 2006 odlet do ČR na další pobyt spojený s prací na pokrytí financí další etapy plavby. Indonésie -Cocos Keeling /Austrálie/- Chaos - Madagaskar -Jihoafrická republika …………………...……….. srpen - říjen 2007 Itinerář pokračování plánované plavby: Mys Horn-Antarktida- Jižní Georgia- Kapské město /JAR/ …. únor - duben 2008 Kapské město – Martinik ……………………………………………... květen 2008 Redakce ČANY přeje Karin ještě hodně úspěšných plaveb, dobrý vítr do plachet, vždy aspoň tu stopu vody pod kýlem a šťastný návrat do přístavu. Petr Kundrata - 14 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Plavby roku 2007 V tabulce jsou uvedeny pouze plavby ohlášené do 10.12.2007 Loď Délka [m] SHOESTRING 11,9 CHRISTA 9,0 VIKI 6,8 ETERNITY 8,6 GIOVANNA 12,94 ETERNITY 8,6 TOP ONE 12,0 MILNA 6,5 ESA 11,4 IZABELLA 12,0 Kapitán Posádka Trasa Oblast Bali – Cocos Keeling Is. /Austrálie/ Indický - Chagos – Madagaskar – Rioceán chards Bay /JAR/. Harry Löwit st. Trzebiež-Kiel-Cuxhaven-HelgoH.Löwit ml., land-Ostende-PortsmouthBalt Plymouth-Oban-Kal.Kanál-Orkney- Sev. moře O.Löwitová, K.Zítek, Shetland-Bergen-Skagen-Kodaň- Kal.kanál A.Dlouhý, A.Chmelová Trzebiež Jiří Štýbr (etapově) Kréta-Santorin-Sifnos-KorintZ..Porkert, Z.SvoboPatrie-Itaka-Lefkada-Korfu-LeucaStředoz. Siracusy-Malte-Gozo-Limosadová, V.Váchová, O.Zima, moře Palermo-Lipary-Cetraro-PonzaP.Andres, L.Fremut, Roma- Riva di Trajano. M.Dohnalová, M.Jahoda Stanislav Bílek Swinouscie – Stockholm V.Švec, V.Čihák (I.etapa) (Ankaruden,Arkösund,Dalarö, J.Bejšovec, J.Lhota, Balt Figeholm,Flatvarp,Kalmar, A.Lhota (II.etapa) Kristianopel,Sandhamn,Simrish.) V.Hobst, M.Šrámek (III.et) Lubomír Hofmann Tropea -Stromboli-Lipary-VulkanoT.Hofmann, F.Běhan, J.Trs, Středoz. Taormina-Catania-Siracusa-MaltaK.Nedbalová, H.Dvořáková, moře Tropea I.Fridrich, Š.Trnka. Stockholm – Štětín Stanislav Bílek (Västervik-Figeholm-Paskalavik, M.Pavlíček, M.Štafan, Balt Kalmar,Karlskrona,Utklippan, J.Böhm Alinghe) Punta Ala-CapraiaSt.Flerent/Corse/-Acciola-CalviPetr Kundrata Porto-Ajaccio-Murtoli-Bonifacio- Středoz. M. Jungmann, T.Stauch, Lavezzi-Liscia/Sardegna/-Porto moře L.Rychnovský, K.Vobořil, Vecchio-Etang d´Urbino-Marina di P.Vokatý Campo/Elba/-Punta Ala. Zdeněk Malý sen. Punat-Cres-Dugi Otok-KornatiJadran Z..Malý jun., J..Malá Premuda-Lošin-Mali Lošinj Petr Kundrata H.Kundratová, Murter-V.Drvenik- Krknjaš-HvarZ.Kundratová Ščedro-Sv.Klement-PrimoštenJadran Kakan-Murter. M..Navrátilová, J.Fišer, A.Věrtelářová Petr Mužik K. Pavlosková Petr Kundrata R.Kuta, J.Klenotová, M.Vach, J.Vach, D.Vach, J.Svatošová, R.Svatoš Athína-Egina-Palea EpidhavrosMethana-Poros-Idra-ErmioniSounion-Athína. - 15 - Egejské Moře Upluto Denní Ø Nm Výkon.tř. 5800 141 I. 2945 63 I. 2048 22 1292 46 I. 506 63 III. 504 34 472 39 306 24 191 38 161 32 Česká Asociace Námořního jachtingu Jméno Karin Pavlosková Harry Löwit sen. Harry Löwit jun. Olga Löwitová Karel Zítek Antonín Dlouhý Anna Chmelová Zdeněk Porkert Zdena Svobodová Stanislav Bílek Lubomír Hofmann Tomáš Hofmann Jaroslav Trs Kateřina Nedbalcová Zpravodaj 3 / 2007 Registrační číslo Upluto Nm Získané body 7015 – 915 1103 – 252 1103 – 277 7030 – 030 1103 – 121 1103 – 132 1103 – 271 1101 - 308 1101 – 945 7015 – 774 2001 – 005 2001 – 010 2109 – 139 5800 2535 2129 1534 816 694 795 465 465 1292 506 506 506 48 739 28 167 23 655 17 044 9 067 7 711 8 833 6 838 6 838 15 023 3 910 3 910 3 910 Navržená výkonnostní třída I. I. I. I. II. II. II. II. II. I. III. III. III. 2109 – 133 506 3 910 III. Josef Rössler AUDI SANY CUP - Majstrovstvá Slovenska v námornom jachtingu Slabý vietor a slnečné počasie privítalo účastníkov jubilejného desiateho ročníka Majstrovstiev Slovenska v námornom jachtingu, ktorý sa konal v chorvátskom Biograde na začiatku októbra. Pretekalo sa v kategórii ORC Open, ktorá sa delila na skupiny R1 ( min. 11.6 m - max. 16.5 m) a R2 (min. 9.5 m – max. 11,59 m) a triede One design na lodiach Bavaria 42 Match. V kategórii ORC pretekalo celkom 14 lodí a medzi nimi nechýbala posádka Bohemia Express na pretekárskom špeciále Grand Soleil 44R „Bohémia Express“. Vynikajúca, zohratá posádka pod vedením kapitána Richarda Vojta tento rok doslova „valcuje“ domáce a medzinárodné regaty. Bronz na Majstrovstvách Európy v IMS , zlato vo Valencii. Richardova posádka, ktorá sa skladá zo špičkových českých a brazílskych jachtárov, nenecháva nikoho na pochybách, že vznikol nový projekt, schopný pomerať si sily s najlepšími jachtárskymi tímami Európy. - 16 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Ako druhý špeciál sa prihlásila posádka Petra Mosného - niekoľkonásobní majstri Slovenska v námornom jachtingu, na lodi Quebramar JV 42R. Unikátna loď Quebramar z konštruktérskej dielne Judel/Vrolik sa objavila v Chorvátsku na začiatku sezóny a takmer celú sezónu sa posádka snažila vytrimovat a „rozjazdiť“ loď, ktorá má v pretekárskom svete veľmi silné meno. Podľa slov kapitána Petra Mosného, je loď konečne vytrimovaná a pripravená pomerať si sily na európskych regatách. Podľa neoficiálnych informácií sa posádka rozhliada po dobrom taktikovi. Obsadením špičkových jachtárov do kľúčových funkcií na lodi Bohémia Express, kapitán Richard Vojta dosiahol vynikajúce výsledky, nasadil latku veľmi vysoko a prinútil konkurenčné tímy zlepšiť posádkové základne. Ďalším tímom, ktorý si stopercentne zlepšil výkony a ohrozil posádky na vedúcich pozíciách sa stala posádka „Tri sestry“ kapitána Tomáša Doležala na lodi First 40.7. Nová loď, nové plachty, nová kormidelníčka Eva Skořepová, chorvátsky taktik a zohratá posádka odštartovali víťazné ťaženie tohto extravagantného tímu. Medzi ďalšími favorizovanými posádkami sa objavili tím „Sedačky“ Fedora Bohumila, na EL Solete Sinergia štartoval druhý FYC tím pod vedením kapitána Jozefa Nemca ako aj tím „Alusail“ kapitána Jirky Lišky - jeden s najzohratejších tímov v štartovnom poli a iné. Pre kategóriu One design usporiadatelia pripravili rovnaké lode Bavaria 42 Match. Do nej sa prihlásilo 18 tímov. Nechýbala posádka niekoľkonásobných majstrov Slovenska kapitána Jána Kanuka, posádka Juraja Potuckého, Ondreja Holaka, Ilii Sadilka a iných. „Predregatová“ akcia Večer pred regatou, keď sa väčšina pretekárov uvelebila pri pive v marínskej reštaurácii, sa stala dramatická nehoda. Neznámy Rakúšan na bicykli spadol z móla do mora, narazil hlavou o motorový čln a upadol do hlbokého bezvedomia. Vedľa prechádzali chlapci z Quebramaru, začuli divné šplechnutie, posvietili mobilmi do vody a objavili pod motorovým člnom bezvládne telo. Neváhali ani chvíľu, vytiahli človeka na mólo, poskytli mu umele dýchanie a zavolali sanitku. Sama som bola svedkom tejto akcie a môžem zodpovedne potvrdiť, že Slováci zachránili neopatrnému jazdcovi život. Počas regaty do maríny prišla manželka postihnutého, hodila sa okolo krku Petrovi Petrovkovi – hlavnému záchranárovi, plakala a ďakovala za život svojho muža, ktorý síce prežil ale zatiaľ je ochrnutý. Cena Fair Play, ktorá sa na konci regaty každoročne udeľuje na Sany Cape, bola jednohlasne odovzdaná Petrovi Petrovkovi. - 17 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Prvý deň regaty V pondelkové ráno boli v okolí Biogradu odjazdené prvé tri karuselové etapy. Zo začiatku fúkal slabý premenlivý vietor, ktorý v priebehu dňa zosilnel až na 25 uzlovú severnú Boru. Druhá a tretia rozjazda sa už jazdila na malých plachtách a nezaobišla sa bez úrazov – narazená hlava o rahno a rozbité obočie od pňa, drobné škrabance a otlačeniny. Ten regatový večer mal doktor čo robiť, aby ošetril všetkých zranených ☺. Jedna večerná operácia sa konala rovno na lodi Roko, kde mastmanovi tímu Alusail ošetrovali a zalepovali trhlinu na obočí (chcelo to 2 stehy). Zdalo sa, že operácia sa podarila, a mastman mohol naďalej pokračovať v regate. V triede ORC bezkonkurenčne s veľkým časovým náskokom kraľovala Bohémia Express. Ale súboj dvoch veľkých „špeciálových“ rivalov sa nezaobišiel bez zrážky. Pri otáčaní okolo bóje, Quebramar narazil do provy Bohemie. Našťastie rivalita zostala na vode a hlavným protagonistom, Richardovi Vojtovi a Petrovi Mosnému, sa podarilo v mieri dohodnúť na opravách. Na tretie miesto sa prebojovala posádka Alusail na malej lodi First 36.7. Energická, homogénne naladená posádka s charizmatickým kapitánom Jirkom Liškom sa už niekoľko rokov drží v jachtárskej námornej špičke. Ale aj tam sú úvahy o zmene koncepcie na budúcu sezónu. V triede One design, ktorá štartovala hneď po ORC, sa aj napriek vyváženosti lodí a posádok, ihneď ukázalo, kto sa bude uchádzať o titul medzinárodného majstra Slovenska. Posádka Andreja Holaka, ktorá si započítala po troch rozjazdách 4 body, sa hneď dostala na vedúcu pozíciu. Ale bol to len prvý deň regaty. Navigačná etapa Ďalší deň štartovala navigačná etapa, dlhá 70 míľ, rozdelená na 8 otočných bodov, z ktorých každý bol zároveň aj predbežným cieľom. Fúkal veľmi slabý severný vietor a hneď po štarte sa štartovné pole rozdelilo na dve skupiny, ktoré pravidelne striedali strany Pašmanského kanálu. Po dvoch hodinách vietor úplné ľahol, trieda ORC sa posúvala dopredu rýchlosťou 1.5 až 2 uzla, One design s malými kosatkami (veľké genui údajné nedodali) doslova „zakufrovali“ v bezvetrí. Po dvoch hodinách plavby sa v diaľke sčerila voda a vrelo očakávaný vietor sa konečne dostavil. Trieda ORC využila každý závan a 3 hodiny po štarte prvá loď oboplávala prvý otočný bod Mrtovniak. Už tradične sa dopredu dostala Bohémia Express, za ňou FYC Vrolik 42 Petra Mosného a posádka Tri sestry na First 40.7. Medzitým poryv došiel až k lodiam One design a celá flotila sa pomaly pohla k prvému otočnému bodu. Vietor sa rozfúkal až na 17 uzlovú rýchlosť a na posádky ORC opäť čakalo rozhodnutie – vybrať správnu stranu. Do úvahy prichádzala aj možnosť plavby medzi ostrovmi, síce kratšia ale s väčším rizikom slabého vetra. Posádka Alusail, ktorá veľmi získala na ľavej strane blízko pri brehu zariskovala a - 18 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 pustila sa medzi ostrovy, zbytok flotily pokračoval hlavným kanálom. Risk Alusailu sa nevyplatil a na druhom otočnom bode ho predbehol tím na First 36.7 Dee Jay. K večeru vietor začal líhať a organizátori sa rozhodli skrátiť trať. V krátkej dobe celá trieda ORC rozprávala zážitky o plavbe v marínskej krčme, zatiaľ čo Bavarii 42 triedy One Design ešte dlho do noci bojovali s bezvetrím na vode. Posledná rozjazda V stredu boli odjazdené ďalšie tri karuselové rozjazdy v okolí Biogradu. Fúkal severný vietor 15 až 22 uzla. A na záver si pretekári užili fantastického jachtingu. Krátke rozjazdy nenechávali žiadny priestor na taktické chyby a na chyby posádky. Jeden nepodarený manéver, nesprávne vybraná strana a rozjazda bola nenávratne prehraná. V triede ORC bol favorit jasný - Bohémia Express potvrdila svoje absolútne víťazstvo všetkými šiestimi vyhranými rozjazdami. S veľkým odstupom skončila na druhom mieste posádka FYC Petra Mosného a bod za nimi „Tri sestry“. V kategórii R2 (lode do 12 metrov) sa na prvej pozícii suverénne umiestnila posádka Alusail. V triede One design prvé miesto obsadila posádka Jana Kaňuka – tím, ktorý sa venuje jachtingu od útleho veku, na druhom posádka kapitána Andreja Holaka a na treťom loď pod vedením Iliji Sadilka. Záver Tohtoročná regata Sany Cup podtvrdila svoje pevné miesto medzi kvalitnými československými regatami. Ani slabý vietor nezabránil tomu, aby sa odjazdil perfektný jachting. Organizátori citlivo prispôsobili trate momentálnym poveternostným podmienkam, skombinovali krátke karuselové rozjazdy s rozumne dlhou navigačnou etapou. Dokázali pohotovo reagovať na zmeny na vode a k tomu pripravili dôstojný sprievodný program: úvodný a záverečný ceremoniál a spoločné raňajky pretekárov. Hlavný protagonista Miloš Kotlárik odviedol slušnú prácu a v tradičnom organizátorskom tíme sa objavili nové tváre rozhodcov. Medzi nimi aj legendárny Ujo Otto, ktorý odchoval niekoľko generácií slovenských jachtárov. „Ujo Otto“, volali nadšení 40 a 20 roční pretekári na oslavu staršieho pána s neuveriteľné dobrou tvárou, v ktorej sa odrážalo dobré srdce. - 19 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Výsledky MMSR 2007 v triede ORC-OPEN Por. Názov lode Štart.č. 1. BOHEMIA EXPRESS 28 2. QUEBRAMAR 21 4. THREE SISTERS ROKO 27 5. EL SOLETE 22 6. Mr.DEEJAU 24 3. 26 7. LUCE 30 8. KALISTA 32 9. FIRST LADY I 29 10. SIXTYNINE 20 11. PAULA 31 12. ZERO 23 13. DESIRE I 25 14. STELA 33 Kormidelnik Typ lode 1.roz 2.roz 3.roz 4.roz 5.roz 6.roz Celkom VOJTA RICHARD GRAND SOLEI 42 1 1 1 1 1 1 5 JV 42 R 2,5 5 15/DNF 2 2 3 14,5 FIRST 40.7 2,5 4 2 3 4 4 15,5 FIRST 36.7 7 3 7 5 3 5 23 SYNERGIA 6 10 3 7 6 2 24 FIRST 36.7 11 6 4 4 5 6 25 DUFOUR 40 10 2 6 10 8 7 33 FIRST 40.7 4 9 5 6 10 9 33 FIRST 36.7 8 8 9 9 7 8 40 FIRST 40.7 13 7 8 8 13 10 46 SALONA 37 9 11 11 11 9 11 51 FIRST 31.7 5 13 12 13 12 13 55 FIRST 36.7 12 12 10 12 11 12 57 GRAND SOLEI 42 14 15/DNF 13 14 14 14 69 6.roz 3 6 4 1 2 8 5 9 7 10 12 11 13 14 17 15 16 18 Celkom 11 13 15 16 34 23 33 38 39 41 46 61 62 70 71 76 77 85 MOSNY PETER DOLEZAL TOMAS LISKA JIRKA NEMEC JOZEF MAKUCH ALEXEJ KREJZA TOMAS FEDOR BOHUS KUCHAR JAN SCHUTZ RICHARD CHASAK OTAKAR MIKUNDOVA JANA KADE ROMAN FEDORIK VLADIMIR Výsledky MMSR 2007 v triede ONE DESIGN Bavaria 42 Match Por. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. Názov lode CAPE TOWN HOBART St. MARTIN COWES AUCKLAND LAS PALMAS St.TROPEZ CAPE COD SOLEAT SIDNEY SOUTHAMPTON SAN DIEGO TRIESTE LESSABLES LA ROCHELLE CAP HORN NEW YORK FAST NET Štart.č. 1 6 2 5 14 17 7 16 8 12 9 15 10 13 11 18 3 4 Kormidelnik 1.roz 2.roz 3.roz 4.roz KANUK JAN 3 3 5 1 HOLAK ANDREJ 2 1 1 9 SADILEK ILJA 4 2 7 3 FERIANEC JAR. 1 7 6 2 PSALMAN MIR: 6 8 2 11 MEDE ANDREJ 9 4 3 4 KUBOVČIK VIL. 8 6 8 6 KOLAČNY LUBOR 11 10 4 7 SVOBODA ALEŠ 7 9 19/DNF 5 POTUCKY JURAJ 5 11 9 8 HRUBY MICHAL 13 5 10 12 SKATULLA JAN 10 13 19/DNF 13 CSUDAY ZDENEK 14 12 11 17 KAPRAL JOZEF 12 19/DSQ 12 19/DNF BUČO MIROSLAV 16 16 14 10 BROGANYL GABO 17 17 13 15 ONDRIŠ JURAJ 19/DNF 14 15 14 GELO LUBOMIR 15 19/DNF 19/DNF 16 - 20 - 5.roz 1 3 2 6 5 4 10 8 11 9 7 14 12 13 15 16 18 17 Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 A hoci tento rok bolo rozbitých hláv a kolien neúrekom, celkovo vyznela regata pozitívne, pretože nevznikli žiadne hádky a odznelo minimum protestov. Regata sa odohrala v džentlmenskom duchu, presne tak ako sa patrí. Inna Václavová, členka teamu Alusail Mistrovství ČR a pohárový závod ČANY v NJ - 11. Česká námořní rallye - Elan Cup (13. - 20.10.2007) Pro letošní ročník našeho námořního závodu s nejdelší tradicí připravil jeho pořadatel firma TPS centrum Brno skutečnou lahůdku a to zbrusu novou flotilu monotypů nové řady ELAN 340 se sportovně laděnou výbavou. O možnost závodit na těchto naprosto identických plachetnicích byl velký zájem, který při své veškeré snaze pořadatel nebyl schopen plně uspokojit, protože flotila byla letos omezena pouze na 10 lodí. Chvilku sice žila naděje, že pro tři další zájemce bude možné doobjednat lodě od jiné charterové společnosti, nicméně po prvotních jednáních se zjistilo, že se jejich výbava od identické desítky značně liší. Jelikož pořadatel chtěl předejít v této třídě jakýmkoliv nesrovnalostem, dal přednost kvalitě flotily před její kvantitou a takovou možnost zamítl. Myslím, že přihlášená prakticky kompletní česká špička, mezi níž nechyběla taková jména týmů jako RODOP, CIUR sailing team, Bohemia express a jména jako Martin Trčka, Karel Mňuk, Jakub Kozelský a mnozí další, to jistě ocenila. Takové vysvědčení dal lodím ELAN 340 v současné době nejskloňovanější český námořní jachtař David Křížek člen týmu ATLANTIK FT – CZE 516: Loď ELAN 340 je velice dobře ovladatelná a snese i méně zkušenou posádku. Má duralový stěžeň Selden, který se dá dobře ovládat výborně funkčním a dostupným backstayem. Také vozík hlavní plachty a dvojitý trim otěže jsou velice příjemné pro závodní jízdu. Plachty tvoří symetrický spinakr, velká gena a celospírová radiální hlavní plachta. Střih je poměrně plochý. Výrobcem jsou opět Slovinci, tentokrát firma Victory. Dobrou ovladatelnost trimovacích prvků a spolehlivost zajišťuje kování Harken. Parádní je také elektronika Raymarine, ale hlavně wi-fi přístroje od Tackticku. Maďaři lodím navíc slibují výborný monitorovací systém a tak se máte opravdu na co těšit. Loď ELAN 340 má plné vnitřní vybavení se vším komfortem, ale rozložením kování a dalších prvků je uzpůsobena i pro pěkné závodění. Navíc zde naleznete celou řadu detailů, které vám usnadní přípravu na závod. Myslím, že se všichni máte na co těšit. Je to skutečný one-design s kvalitní výbavou. Kdo se chce vymlouvat ať raději nestartuje! Pro zbytek zájemců bylo objednáno 15 lodí ELAN 333, na kterých se dosud tento závod jezdil. Tím vznikla pro organizátora velmi nepříjemná situace, protože o tuto třídu ve stínu 340-tek zdaleka nebyl takový zájem a finálně pět přihlášených - 21 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 lodí znamenalo pro organizátora zaplacení storno poplatků za neodebrání zbytku lodí! Přesto pro přihlášenou pětici pořadatel připravil poháry, medaile a další ocenění a tato kategorie se odjela v důstojných podmínkách jako součást mezinárodní pohárové série. Veřejné slavnostní rozlosování lodí proběhlo tradičně během sobotního poledne 13.10. v maríně Kornati v Biogradu. Převážná většina lodí byla přímo k vyzvednutí v Biogradu, tak některé posádky využily čas pro první seznámení se s novými loděmi ještě v doznívající odpolední bóře. Během sobotního večera a následujícího rána probíhala registrace posádek. Druhý den v neděli byl závod v 11 hodin slavnostním ceremoniálem oficiálně zahájen. Ihned po zahájení se sešli kapitáni na poradě před první etapou plánovanou na nedělní odpoledne. Foukala pevninská bóra v ideální síle, a tak lodě mohly odstartovat krátce po 13. hodině v prostoru severně od Vrgady a vydat se na první stoupačku proti pevnině. Už pořadí na první návětrné bóji dávalo tušit, mezi jakými týmy se rozhoří těsný boj. Jako první obracel RODOP tým, následovaný týmem Bohemia Express, v závěsu za nimi plul CIUR sailing team spolu se smíšenou česko-chorvatskou posádkou pod vedením ostříleného veterána českých regat Karla Mňuka. Počátek etapy tvořil prakticky karusel, takže se lodě vydaly se spinakry k ostrovu Žut a odtud stoupaly zpět do startovního prostoru. Teprve pak zamířily do Vrgadského kanálu směrem k cíli této etapy poblíž ostrova Radejl u Murteru. Pořadí na čele se významně nezměnilo pouze v souboji o třetí místo byla nakonec úspěšnější loď Karla Mňuka. První E333 dojel až s odstupem za poslední E340 a bylo nadmíru jasné, že oba typy dělí nepřekonatelný rychlostní rozdíl. V cíli se radovala jako první posádka Petra Holého, před loděmi kapitána Dana Madera a Daniela Buriana. Večer bylo v maríně Hramina na Murteru pro všechny připraveno tradiční večerní vyhlašování výsledků s malým občerstvením, nechyběla ani obvyklá tombola s věcnými cenami, avšak největší pozornost zaslouženě poutalo promítání vybraných fotografií Pavla Nesvadby pořízených během vydařeného prvního dne závodu. Druhá rozjížďka byla odstartována nazítří z Vrgadského kanálu za slunečného počasí proti východnímu větru. Tentokrát pomocnou návětrnou bóji otáčel jako první tým Bohemia Express, následován týmy RODOP a CIUR. V průběhu dopoledne se však vítr stáčel k jihu a stále slábl. Nervy drásajícím okamžikem pro většinu posádek bylo zejména poledne poblíž ostrova Žut, kde v okolí dalšího naplánovaného otočného bodu panovalo téměř bezvětří. Naštěstí se vítr krátce po poledni opět rozfoukal, tentokrát ze SZ a lodě se opět rozjely k dalšímu pomocnému cíli u ostrova Žižanj. Protože odstup flotily E340 od E333 byl značný, rozhodla se závodní komise nechat pokračovat v závodě pouze první skupinu a třídě E333 u Žižanje rozjížďku zkrátit. Zde se opět radovala z prvního místa posádka kapitána Petra Holého. Druhý byl Petr Utíkal před Otakarem Chasákem. 340-ky končily až v dalším pomocném cíli se západem slunce poblíž ostrova Ščitna. První místo nakonec vybojovala posádka Karla Mňuka, druhý skončil CIUR team Luďka Sejko- - 22 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 ry, který ještě u Žižanje vedl a třetí místo obsadil tým RODOP. Tentokrát se nocovalo a hodovalo na Žutu. V úterý se krátce po desáté hodině podařilo odstartovat před vjezdem do maríny Žut třetí rozjížďku proti větru vanoucímu z JV. Pomocnou návětrnou značku poblíž majáku Galijolica však lodě již otáčely ve slábnoucím větru a následující úsek byl pro celou závodní flotilu doslova utrpením. Lodě se pohybovaly vpřed jen s největší námahou v pruzích slabých závanů podél břehů ostrovů a byl malý zázrak, že se vůbec lodím podařilo dosáhnout první vypsané značky dráhy poblíž průjezdu mezi Pašmanem a Ugljanem v zátoce Kablin, kde byla rozjížďka zkrácena. Sice se pozdě odpoledne trochu rozfoukalo, ale i tak sem lodě dojížděly až do pozdního večera. Nejpevnější nervy prokázala opět posádka Karla Mňuka, druhý skončil CIUR team Luďka Sejkory, do třetího místa promluvil ANECT tým kapitána Miroslava Nováčka s olympionikem Martinem Trčkou v posádce. Třídu E333 dovedl jako první do cíle kapitán Otakar Chasák, následovaný Petrem Holým a Danem Maderem. Flotila nocovala na ostrově Iž v maríně Iž Veli. Předpovědi na středu slibovaly úplné bezvětří ale zároveň naději, že by mělo ve čtvrtek začít foukat. Závodní komise už neměla chuť pouštět trápící se závodníky do další plouživé rozjížďky a tak po celém dopoledni čekání pohledem na skelnou hladinou se rozhodla odložit další rozjížďky až na následující a zároveň poslední den závodu. Závodní pole se přesunulo na motor do dalšího plánovaného kotviště Veli Rat při severním cípu Ugljanu. Pozdě odpoledne začalo sice mírně pofukovat se SZ, ale žádný vichr to rozhodně nebyl. Obdobná situace se však opakovala i druhý den ráno na Velim Ratu, kde sice trochu foukal J vítr, nicméně velmi slabě. Co bylo daleko horší, že na tento den slibované zesílení větru aktualizované předpovědi stále posouvaly a začalo vážně hrozit ukončení závodu. Situace se nezlepšila ani „moto“ přesunem do Zadarského kanálu, v jehož středu zakotvila loď závodní komise marně vyhlížejíc sebemenší náznak větru z kteréhokoliv směru. Další hořkou kapkou celému trápení byl pokus o odjetí čtvrté rozjížďky ve zvolna sílícím pozdně odpoledním větru, který se ustálil během startu těsně nad hranicí 5 uzlů ze SZ. Závodní pole absolvovalo vydařenou stoupačku trati připravené ve tvaru dvoukolového karuselu, ale už na konci spinakrového kurzu prvního kola začal vítr opět rychle uvadat a při signalizovaném zkrácení po prvním kole došlo navíc během závěrečné stoupačky do cíle ke stočení větru, který zvýhodnil posádky volící pravou stranu stoupačky. Tým CIUR a posádka Karla Mňuka tak přišli těsně před cílem o vedoucí pozici a štěstí se otočilo na týmy RODOP a Bohemia Express, které je tak předjely. Nervozita vrcholila, zvlášť když se tímto výsledkem dotáhl RODOP tým na dosud vedoucího Karla Mňuka a hladina v celém Zadarském kanále opět připomínala zrcadlo. Jen děsivá hradba bílých mraků nad Velebitem slibovala silný vítr, nicméně ten stále nepřicházel. Nezbývalo než vyrazit na motory JV směrem do zcela nové mariny Oliva Island v zátoce Sutomiščica na ostrově Ugljan naproti Zadaru, kde byl nachystán - 23 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 závěrečný raut. Některé posádky již rezignovaly a začaly sundávat startovní čísla. Zdecimovaný Karel Mňuk dokonce zamířil přímo do Zadaru. Jak se flotila přiblížila k Zadaru, začalo se již smrákat, ale na hladině se objevily první pruhy větru na tuto dobu z netypického JV směru. Vítr stále více sílil a když poprvé těsně před 18 hod překonal hranici 10 uzlů bylo zřejmé, že je to jasná výzva učinit ještě jeden pokus. Trať byla postavena prostřed kanálu velmi rychle a těsně po 18. hodině byla úspěšně odstartována poslední rozjížďka tohoto ročníku. Modlil jsem se, aby vítr neutichl nebo se někam výrazně nestočil. Naštěstí se tak nestalo, vítr naopak ještě dále zesiloval. Druhé kolo karuselu už se jelo za naprosté tmy a tak všechny bóje musely být osvětlovány z doprovodných lodí. Opravdu na poslední chvíli se podařilo odjet velmi vydařenou rozjížďku. V cíli se radoval jako první tradičně hlasitou reprodukcí hudby RODOP tým podtrhující zároveň celkové prvenství, druhý projel CIUR team, třetí tým Bohemia Express. Posádka Karla Mňuka která se narychlo vracela ze Zadaru, už nenašla pro poslední rozjížďku koncentraci a dojela až na čtvrtém místě, čímž skončila celkově druhá bodovou shodou s celkově třetím týmem CIUR Luďka Sejkory. Pro letos jinak velmi úspěšný tým Bohemia Express pod vedením kapitána Pavla Rozsypala (přihlášený Richard Vojta nakonec nemohl pro pracovní zaneprázdnění přijet) zbyla s nevelkou bodovou ztrátou tentokrát jen bramborová medaile. Ve třídě E333 výborně zajela posádka Petra Utíkala a zajistila si tak touto rozjížďkou rovněž bodovou shodou před posádkou Otakara Chasáka těsně celkové druhé místo. Třetí na cílové čáře se radovala rozjařená posádka Petra Holého, která už před touto rozjížďkou měla zajištěné celkové prvenství a mohla si dovolit dojet pro škrtačku. Během přípravy pozdního slavnostního vyhlášení, kdy už naštěstí všechny lodě kotvily bezpečně v maríně, se strhla velmi silná bouře provázená vodorovnými provazy deště, jako by vítr chtěl vynahradit všem dluh ze středu týdne. Vážnější problém však měla naštěstí jen největší z lodí pořadatelů Elan 434, na jejíž přídi se iniciativně snažil jeden zaměstnanec maríny sám utáhnout mooringové lano. K jeho velkému překvapení jej pak nebyl schopen ve vichru udržet a loď tak spustil zádí na betonové molo. I přes všechnu časovou tíseň a nepřízeň počasí se příprava závěrečného slavnostního vyhlášení výsledků zvládla. Na poslední chvíli byla dokonce objevena i dobře schovaná bedna s částí věcných cen na jedené z lodí pořadatelů. Závěr celého závodu tak proběhl v důstojné atmosféře. Bouřlivou noc připomínal za ranního rozbřesku jen čerstvě napadaný sníh na vrcholcích Velebitu. Závěrem patří rozhodné poděkování celému organizačnímu týmu včele s firmou TPS centrum Brno. Zajištění závodu probíhalo tradičně na velmi vysoké úrovni. Sehranost týmu se projevila při přípravě trati poslední rozjížďky, kdy se její rychlé stavby v nelehkém prostoru protkaném sítí podmořských kabelů zúčastnily všechny doprovodné lodě. Z průběhu závodu je opět připravován televizní film, DVD s vynikajícími fotografiemi Pavla Nesvadby a ostatních fotografů závodu a další materiály. Této významné události českého námořního jachtingu lze snad do - 24 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 budoucna jen popřát očekávané rozšíření flotily E340, větší přízeň sponzorů, možná taktéž svazových orgánů a v neposlední řadě i počasí. 11. Česká námořní rallye Celkové pořadí - Overall results Poř. Číslo Kat Stát Kapitán Tým RODOP Yacht Club Doksy CIUR Sailing Team Bohemia Express R1 R2 R3 R4 R5 Celkem Body 1 3 4 1 1 6 6606 3 1 1 4 4 9 4800 4 2 2 3 2 9 3743 1 5 E340 CZE Martin Kulík 2 7 E340 CZE Karel Mňuk 3 9 E340 CZE Luděk Sejkora 4 4 E340 CZE Pavel Rozsypal 2 4 8 2 3 11 2994 5 8 E340 CZE Miroslav Nováček ANECT 5 5 3 5 6 18 2412 6 2 E340 CZE Ladislav Smutný HYVECO 6 7 6 6 5 23 1937 7 3 E340 CZE Lubomír Brabec SoS Auto Hase 7 8 5 9 8 28 1535 8 10 E340 CZE Karel Štefan 10 6 9 7 7 29 1187 9 6 E340 TRIMETAL Yacht Club Doksy 8 9 7 8 9 32 881 HSC 9 10 10 10 10 39 606 AZ FLEX 1 1 2 1 3 5 4000 10 1 E340 CZE Miloslav Pokorný Gintaras ChoLTU mentauskas 1 22 E333 CZE Petr Holý 2 21 E333 CZE Petr Utíkal 5 2 4 3 1 10 2495 3 25 E333 CZE Otakar Chasák ELSO GROUP 4 3 1 4 2 10 1614 4 23 E333 CZE Dan Mader MADAIR 2 4 3 2 4 11 990 5 24 E333 CZE Daniel Burian Beach Boys 3 5 5 5 5 18 505 11. ČNR Celkem lodí Koeficient ELAN 340 10 ELAN 333 5 6 5 Petr Sládeček, hlavní rozhodčí a garant ČANY Pohárové soutěže ČANY 2007 Letošní ročník soutěže proběhl opět ve znamení rozdělení soutěže do nadstavbové části Poháru Mistrů a základního Mezinárodního Poháru. Původně byly do seriálu Poháru Mistrů zařazeny čtyři závody, jeden z nich, Pohár Niké, se však pro nezájem posádek nakonec neodjel. Čelo nominované desítky nejlepších posádek - 25 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 svádělo vyrovnaný boj, který se rozhodoval prakticky až v posledním zařazeném závodě na 11.České námořní rallye, kde se sešla v boji na zcela nové one designové třídě ELAN 340 celá dosud vedoucí pětice poháru. První místo si vybojoval vyrovnaným celoročním výkonem zcela zaslouženě tým Bohemia Express pod vedením Richarda Vojty, který letos famózně reprezentoval český námořní jachting i v zahraničí (třetí na ME IMS v Chorvatsku a druhý na MS IMS v Norsku). Nicméně výsledné bodové rozdíly zůstaly na prvních místech jen velmi těsné. Na tomto místě je třeba ocenit i velmi dobrý výkon týmu Lubomíra Brabce, který se po loňském probojování do nominace z Mezinárodního Poháru dokázal letos v nominované desítce udržet a to dokonce na výsledném výborném 5. místě! V rámci Mezinárodního Poháru, který letos byl složen ze seriálu 7 vrcholných českých a slovenských námořních závodů, bylo výsledně hodnoceno 15 kapitánů, kteří splnili základní podmínku minimální účasti na dvou zařazených závodech. Téměř polovinu z nich však tvoří slovenské týmy. Celkovým vítězem Mezinárodního Poháru se stala slovenská posádka Andreje Holáka. Z českých posádek si účast v nominované desítce pro Pohár Mistrů 2008 vybojoval jen tým Tomáše Krejzy. Slavnostní vyhlášení výsledků pohárových soutěží 2007 a předání putovních pohárů proběhne začátkem února v rámci tradičního setkání námořních jachtařů v Libštátě, kam ČANY srdečně zve zástupce vítězných posádek. Pohár Mistrů ČANY 2007 - Konečné výsledky Pořadí Kapitán oddíl Třída: Lodí (Koef) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Vojta Richard Mňuk Karel Kulík Martin Mareček Rostislav Brabec Lubomír Mosný Peter Liška Jiří Michaličin Jiří Marečková Renata Spurný Jiří YC Avia YC Doksy YC RODOP YC Markop FL ALTL SVK YC CERE Plzeň SK Tři sestry YC Markop FL ČYK IMS ME Pohár Niké MČR 11.Česká námořní rallye MČR Bav42: 15(6) ORC: 6(5) IMS: 15(8) / 39(1) ORC: 0(6) ELAN340: 10(6) 4396 7663 4800 6400 Stylová regatta MČR Celkem 2994 4800 6606 13790 12463 11406 3743 1535 5856 2244 1385 1886 9599 3779 3271 2891 2010 187 2891 2197 136 901 136 901 - 26 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Ze soutěže o Pohár Mistrů ČANY 2008 jsou vyřazeni: Jiří Michaličin Renata Marečková Jiří Spurný Mezinárodní Pohár ČANY 2007 - Soutěž kapitánů - konečné výsledky Pořadí Kapitán Oddíl ORCc: 14(5) ORCr: 15(5) Třída: Lodí (Koef) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Holák Andrej Krejza Tomáš Fedor Bohumil Sadílek Ilja Smutný Ladislav Chlup Jan Csuday Zdenek Makuch Alexej Koláčný Lubor Pulec Zbyněk Kapráľ Jozef Lasztowka Vlastimil Kuchař Jan Chasák Otakar Mikundová Jana Slovak Sailing Week SVK 6235 SK Yachting Styl 4730 SVK SVK TJ Jachtklub Brno YC Dyje Břeclav SVK 2345 SVK SaS YC Mimoň SVK 1870 Stylová Malá Pohár Audi SANY Junácká regatta cena Niké Cup MSR Pasovačka MČR YFA MČR ORC: 6(5) B-42: 15(6) ORC: 10(5) B42: 12(5) ORC: 0(6) B-42:18(5) ORCo:14(5) 11. ČNR MČR Celkem E340: 10(6) E333: 5(5) 5276 11511 2010 10790 4000 1720 5720 1235 4396 5631 4050 3469 1187 1937 786 2592 990 1130 2495 1663 1180 SVK 655 1212 4547 2345 2266 4215 4182 3582 3546 1051 KJ Těrlicko YC CERE YC Říčany 4702 3515 990 5406 3338 1675 1464 1029 840 1614 2644 2643 1495 Do soutěže o Pohár Mistrů ČANY 2008 jsou nominováni: Andrej Holák, Tomáš Krejza a Bohumil Fedor. Přednostní právo pro zařazení do monotypové flotily mají: Ladislav Smutný a Jan Chlup. Petr Sládeček - 27 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Novinky na českém knižním trhu ATLANTICA Velký atlas světa s družicovými snímky, vydala Euromedia Group k.s., Universum. Atlantica je pozoruhodný nový atlas naší Země pro 21. století. Moderně a originálně pojatý atlas světa je založen na kombinaci klasických map a družicových snímků, které zachycují z fascinující perspektivy jak celé kontinenty, tak v detailu obzvlášť pozoruhodné lokality. Družicové záběry zajímavých lokalit doplňují klasické mapy, informativní texty a podrobný rejstřík. Unikátní publikace Atlantica je zároveň užitečnou příručkou i výpravnou publikací. Váz., 512 stran, 26 x 35,5 cm, barevná publikace, cena 1399,- Kč; cena pro členy Knižního klubu 999,- Kč. Koupíte v knihkupectví, prodejnách Knižního klubu a na www.knizniweb.cz OCEÁN Jacques Cousteau: "Moře - když jednou člověku učaruje, drží jej v síti své krásy již navždy." Oceány vládnou planetě Zemi. Jsou kolébkou života, hlavním činitelem ovlivňujícím podnebí a životně důležitým, avšak stále křehčím zdrojem pro člověka. Obrazová encyklopedie Oceán je jedinečnou výpravou za poznáním fascinujícího prostředí moří a oceánů. Seznamuje s geologií oceánského dna, s mechanismem vzniku přílivu, mořských proudů, vln, hurikánů a tajfunů, s celoplanetární vzdušnou a vodní cirkulací, s korálovými útesy a zejména s mimořádnou rozmanitostí jeho obyvatel -- hub, rostlin a živočichů. Hodnotou součástí knihy je atlas moří a oceánů, založený na nejnovějších údajích získaných z lodí a družic. Váz., 512 stran, barevná publikace 1399,- Kč; cena pro členy Knižního klubu 999,Kč. Vydala Euromedia Group k.s., Knižní klub. Koupíte v knihkupectví, prodejnách Knižního klubu a na www.knizniweb.cz - 28 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 JACHTING od A do Z Podtitul „Průvodce posádky světem plachtění a motorové rekreační plavby“ výstižně naznačuje záměr autorů publikace. Kniha jedinečným způsobem připravuje jachtaře pro bezpečnou a zábavnou plavbu. Odpovídá mezinárodním standardům a může být použita i jako výukový materiál. Ve státech, které jsou námořními velmocemi, bývá zvykem, že ti, co se chystají plout na nějaké rekreační lodi, nejdříve absolvují kurz pro kompetentního člena posádky. Děti v těchto zemích od útlého věku doprovází rodiče na lodi a postupně se učí dovednostem, které by měl platný člen posádky znát. U nás je bohužel častým jevem, že zmatená a nezkušená posádka se začínajícím kapitánem zmateně pobíhá po lodi, na kapitánovi pokyny nereaguje a často jen se štěstím se jí podaří zakotvit bezpečně v maríně u mola. Tato kniha by tomu měla aspoň částečně odpomoci. Kniha byla v originále vydávána partnerskou organizací ČANY - britskou Královskou jachtařskou asociací (The Royal Yachting Association - RYA) pod názvem „Go cruising!“. Autorka textu i ilustrací Claudia Myatt se v ní zaměřila jak na mládež, tak i na začínající jachtaře a členy posádky. Srozumitelným jazykem a názornými ilustracemi popisuje vše, co by měl člen posádky vědět ještě dříve než se vydá na moře. Bohatě barevně ilustrovanou knihu o 124 stranách formátu A4 vydala Asociace PCC (APC), spol. s.r.o. ve spolupráci s ČANY. Překlad Ing. Petra Sládečka - mezinárodního rozhodčího jachtingu a člena VV ČANY – je mimořádně zdařilý a je i zárukou kvality. Na korekturách publikace se podíleli členové VV ČANY Dana Hrdinová a Ing. Petr Kundrata. - 29 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Kmotrem knihy je další člen ČANY – David Křížek, český jachtař, který v tomto roce obsadil neuvěřitelné 3. místo v nejtěžším závodě jednotlivců přes Atlantik – Transat 6,50. Součástí publikace je i anglicko-český slovníček jachtařských výrazů. Cena publikace je 350,- Kč (pro členy ČANY je obvyklá sleva pokud si ji objednají na dobírku přímo z některé kanceláře APC: Ant. Procházky 8, 623 00 Brno nebo Nad Štolou 4, 170 00 Praha 7, tel. 737 243 002 ; www.gps-navigace-mapy.cz). Petr Kundrata Dánských „TOP 25“ Deváté číslo německého časopisu YACHT z 19. dubna t.r. je na obálce označeno jako „Ostsee-Special“ a svých celých třicet stránek věnuje švédskému pobřeží Velkého Beltu, a obsáhlému výčtu dvaceti pěti dánských přístavů, které byly od čtenářů doporučeny jako nejvýhodnější pro rekreační jachting. Pět nejvýše hodnocených je popsáno podrobně, ostatní jsou zahrnuty do společného žebříčku. Přinášíme tedy „Dänemarks Top 25“: - 30 - Česká Asociace Námořního jachtingu 1 Zpravodaj 3 / 2007 Kerteminde 55° 27,1´ N, 010° 40,1´ E Na osmi můstcích 754 lodí. Mezi můstky tak široké uličky, že posádky menších lodí mohou připlout pod plachtami až na své místo. Kamenné molo před vjezdem do přístavu chrání celý bazén před vlnami. Díky četným světelným majáčkům je přiblížení a vjezd v ve dne i v noci bez problémů. Vedle kanceláře kapitána přístavu je několik opravářských dílen a prodejna jachtařské výstroje, kteří jsou ochotni pomoci radou a činem. V místě je nadprůměrné množství sanitárních domečků a samoobslužná prádelna. Krátce, tato marína má vše, co očekáváme od moderního jachtařského přístavu a ještě více. Takové centrum Velkého Beltu se svým fjordem a padesát metrů dlouhým podmořským tunelem do jeho vjezdu. A jeho skoro 600 let steré město je samo o sobě hodné pozoru: příjemná atmosféra, moderní nákupní zóna, všude kultura a vkus. Čtenáři našeho časopisu se shodují: Kerteminde je číslo jedna mezi dánskými přístavy. Ne, tento přístav není ani malý, a zasněný už vůbec ne. Také neleží v nějaké útulné a tiché zátoce. A jeho nepochybně pěkné místní centrum leží jen pár minut pěší chůze odtud. Přesto je tato marína u našich čtenářů hodnocena tak jednoznačně vysoko. Tak vysoko, že ji postavili na první místo v naší dosti rozsáhlé anketě. Je to rozhodně veskrze pozoruhodný výsledek. Konkurence byla obrovská – vždyť tu bylo nabídnuto hodnocení skoro dvou set dánských přístavů. Při jejich posuzování nešlo samozřejmě o jejich velikost, ale výhradně o kvalitu. Každý, kdo dal hlas pro svůj oblíbený přístav, měl za úkol jej hodnotit známkou jako ve škole – od „velmi dobré“ až po „nedostatečnou“ pro polohu, služby, ochrannou funkci, nákupní možnosti, turistické zajímavosti, nabídku pro volný čas a poměr jeho poplatků k celkové užitkové hodnotě. Celkem deset faktorů tvořilo konečné hodnocení. Redakce dostala v uplynulých předchozích měsících přes tisíc písemných - 31 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 hodnocení. Jednotlivé výsledky prvních dvaceti pěti přístavů jsou na naší konečné tabulce. Kerteminde se dostalo konečně na hodnotu 1,81 – podle školního hodnocení tedy 2+. Velká zdejší marína bodovala především svým dobrým přístavním servisem a místní infrastrukturou a za obě dostala nejvyšší známky. Přes 700 lodí najde za jejími impozantními moly ve dlouhých řadách svá místa k stání. Vjezd přístavu je výborně chráněn kamenným vlnolamem. I za tuto bezpečnost obdrželo nejlepší známku. To platí také pro jeho polohu. Malé městečko přímo u vjezdu do Odense-Fjordu stojí v cestě skoro každému plánu plavby, která povede Velkým Beltem. Tvoří tedy přirozenou etapovou zastávku okolo ostrova Fünen a Seelandu, nebo na cestě na sever do Kattegstu. Přesto je překvapivým vítězem. Při pohledu na oněch 25 nejoblíbenějších přístavů v zemi našich sousedů je nápadné, že největší množství se nachází na jihu Dánského moře a v okolí Malého Beltu. Je to totiž hlavní revír našich baltských jachtařů („Ostseesegtler“). Nemálo z nich tam má trvalé stanoviště svých lodí. To bývá hlavně ve sportovních přístavech ve městečkách Austenborg a Sönderborg a též v maríně Minde. Městečka jsou pohodlně dosažitelná autem jak z Hamburku, tak z Kielu, nebo Flensburku. Ideální začátek pro víkendovou plavbu. Ta zahrnuje nezřídka plavbu do Marstalu, který se umístil na druhém místě naší ankety. Jeho poloha na jižním konci ostrova Arö má z toho důvodu nejlepší známku pro polohu, totiž 1,27. Je ale také ceněn svou nabídkou pro volný čas. 2 Marstal 54° 51,3´ N, 010° 31,4´ E Přibližně jeden kilometr dlouhé je molo, sestávající z pořádných balvanů, vybudované postupně místními obyvateli během zhruba posledních dnou set let. Dnes za ním najde místo kromě asi čtyř set plachetnic a motorových člunů dokonce i několik nákladních a rybářských lodí. Marstal na ostrově Arö se může ohlížet na dlouhou námořní tradici. Do dneška je ostrovní město centrum jak pro živnostenskou pobřežní dopravu, tak pro jachtaře. U přístavu najdeme těsně vedle sebe stojící domky námořnických rodin. Jsou tu loděnice pro stavbu dřevěných i ocelových lodí, - 32 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 továrna lodních motorů (při poslední návštěvě Štíra II. v roce 2001 se zdála zavřená, že by se výroba obnovila? – pzn. překl.) a přístav trajektů. Slavné je městské námořní muzeum, mezi jiným také pro tamních celkem asi dvě stě modelů lodí. Marstal se počítá k jachtaři nejnavštěvovanějšímu přístavu celého Dánska. Děti běží za krásných letních dnů na četná místa, vhodná ke hrám a dospělí se chystají ke grilování. Jediné další místo – Tunö, je čtenáři Yachtu hodnoceno stejně vhodným jako zastávka při rodinných plavbách s dětmi. Je tu také prodejna jachtařského vybavení, půjčovny kol, velká prádelna a sanitární zařízení, což přidává další plusové body. K tomu přichází dobrá možnost navigace ve dne i v noci (plavební dráha je dosti komplikovaná a vyžaduje za silnějšího větru pozornost – pozn. překl.) A nakonec: když připlujete po desáté hodině a odplujete před šestnáctou, nemusíte nic platit. To je další argument pro návštěvu Marstalu. Naproti tomu Nysted, číslo tři na našem žebříčku, je často nejbližším cílem těch, kteří připlouvají z Fehmarnu, Heiligenhefenu nebo odněkud z Lübecké zátoky, navštívit dánský ostrovní svět. Tohle místo na jihovýchodním pobřeží ostrova Lollandu, poblíž Guldborg-Sundu je zároveň vstupní branou do průlivu Smalandského, který představuje přes svou malou rozlohu častý cíl mnohých baltských jachtařů. Hodí se především pro víkendové plavby. Proto se nedivíme, že mnozí čtenáři YACHTU označili Nysted pro jeho polohu výbornými známkami. 3 Nysted 54° 39,2´ N, 011° 43,9´ E Pro návštěvu Nystedu mluví už jen jeho počasí. Sotva v některém jiném místě Dánska napočítáte během roku více hodin slunečního svitu než zde, na jihovýchodním konci Lollandu. (Traduje se, že je tomu ještě lépe na východním pobřeží Bornholmu, což je ovšem poměrně blízko, pozn. překl.) K tomu se připojuje nádherné okolí: Na hranicích městěčka písečná pláž, pole a lesy a mezi nimi najdeme působivé historické památky – například stará pohanská - 33 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 pohřebiště. Je možno si udělat výlet ke středověkému hradu Aaholmu nebo do automobilového muzea. Nebo vystoupit na starou vodárenskou věž a prohlédnout si shora město s přístavem, celý ostrov až po mořský obzor. Samotný přístav, který leží nedaleko městského centra, je poměrně malý, poskytuje pouhých asi 200 míst. Jachty s větším ponorem musí být uvázány na vnější straně mola. Jestliže fouká vítr ze severu nebo severozápadu, může hladina uvnitř přístavu klesnout až na 1,5 metru. A protože podél příjezdové plavební dráhy se dno zvedá strmě nahoru a dráha není dostatečně osvětlena, doporučuje se vplouvat do přístavu pouze za denního světla. Kdo se chce dozvědět podrobnosti o větrných elektrárnách v okolí, postavených v moři („Windpark“) má se obrátit na informační centrum Vindens u přístavu. Jinak Nysted dokazuje, že obliba některé maríny nemusí být ovlivněna tím, že tam někdy bývá těžké získat místo. 4 Ballen / Samsö 55° 49,0´ N, 010° 38,4´ E Malý ostrůvek Samsö, dvanáct mil severně od ostrova Fünen je obvyklá „mezistanice“ pro mnohé jachtaře, kteří chtějí dále k severu, anebo se odtud vrací. Z jeho čtyř přístavů je Ballen jistě ten nejidyličtější – a během léta také nejrychleji úplně plný. Původně tam v malém bazénu kotvilo jen pár rybářských kutrů a příležitostně malý trajekt. Dnešní oficielně udávaná kapacita je 72 míst pro hostující jachty. Ve vrcholné sezóně se tam ale natlačí tolik lodí, že tvoří až pětinásobné skupinky u všech můstků. Na oblibě Ballenu to nic neubírá. Místo okouzluje návštěvníky i přes tyto potíže. 5 Marina Minde 54° 53,9´ N, 009° 37,1´ E Hned za hranicemi německo-dánskými leží marina Mindde se svými čtyřmi sty padesáti místy. Odtud je plavba do Dánského moře nejkratší. Přístav je vybaven - 34 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 veškerým komfortem. Jediné, co chybí, je přímé spojení do místních městeček; Rendbjerg a Egernsund jsou poněkud stranou. Restauraci a prodejny potravin a jachtařské výstroje najdeme ale přímo v přístavu. Nejvyšší známku také dostal přístav za dostatečnou nabídku volných míst a také za sanitární zařízení. Pro hosty není vyhrazeno žádné zvláštní místo. Poloha Ochrana Nabídka volných míst Služby Sanitární zařízení Zásobování proviantem Poměr: cena ku výkonu Rodinné středí Turistické jímavosti Nabídka volný čas Konečné hodnocení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Kerteminde Marstal Nysted Ballen (Samsö) Marina Minde Aerösköbing Augustenborg Ebeltoft Klintholm Lundeborg Esbjerg Höruphav Havn Aalborg Fjordpar. Langör (Sansö) Sönderborg Skagen Anholt Havn Faaborg Christiansö Tunö Havn DyvigBro/Badela. Vejrö Havn Kodaň Christianshavn Bagenkop Lyö Havn 1,33 1,27 1,30 1,33 1,67 1,44 1,88 1,87 1,56 1,55 2,00 1,38 1,5 1,6 1,43 1,83 1,73 1,56 1,75 1,73 1,56 1,45 2,08 1,31 1,67 2,07 2,52 2,42 1,30 2,29 2,25 2,20 1,96 2,27 2,17 1,86 1,50 2,00 1,96 1,92 1,82 2,24 1,63 1,87 2,08 1,91 1,92 2,24 1,92 1,87 2,00 2,00 1,30 2,60 1,75 1,93 1,56 1,64 2,00 1,90 1,25 2,00 2,00 1,75 2,85 1,84 2,25 2,00 2,28 2,00 1,83 1,97 1,92 2,07 1,78 2,00 1,73 2,21 1,75 2,27 2,24 1,91 2,17 1,69 1,92 1,47 1,70 1,67 1,39 1,82 1,50 1,73 1,68 1,64 1,92 1,90 2,75 2,13 1,70 1,83 2,88 1,68 2,38 1,73 2,48 2,82 1,92 3,34 2,33 1,93 2,22 2,00 2,27 2,28 2,25 2,13 2,20 2,64 2,00 2,93 1,81 1,84 1,86 1,88 1,89 1,94 1,94 1,95 1,96 1,98 2,00 2,05 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 pro Přístav za- Pořadí pro- Výsledky hodnocení čtenářů časopisu YACHT: 1,88 1,79 2,21 1,92 2,00 2,04 2,25 2,00 2,38 2,00 2,05 1,06 1,47 1,67 1,30 1,71 1,25 1,00 1,81 2,00 1,92 1,73 1,93 2,13 1,83 2,25 2,17 2,50 2,93 1,93 3,06 3,08 2,50 2,43 2,33 2,13 2,21 2,38 2,67 2,44 2,57 2,68 1,73 2,21 2,25 2,58 2,75 1,83 2,00 2,83 2,14 2,69 2,67 1,81 2,17 2,17 2,47 193 2,06 1,83 1,69 2,10 1,92 1,63 2,57 1,81 1,33 2,13 2,13 2,25 2,37 2,29 1,50 3,08 2,38 2,10 2,17 2,03 2,57 2,50 2,08 2,08 2,10 2,10 2,12 2,15 2,16 2,22 1,08 1,08 2,08 2,50 2,17 3,42 1,96 1,79 3,21 3,04 2,23 1,42 2,00 1,83 2,33 2,42 3,50 1,92 1,42 3,25 2,42 2,25 1,75 1,83 3,58 2,92 2,57 2,00 2,58 2,83 1,58 2,08 2,38 1,91 1,79 2,55 2,42 2,27 3,50 2,09 2,92 2,36 2,67 2,73 3,25 2,00 225 2,18 2,13 3,27 2,13 2,91 2,71 2,43 2,58 - 35 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Výsledky čtenářského hodnocení ukazují zřetelně daleko více. Dánské přístavy nejsou oblíbeny jen pro svou výhodnou polohu nebo bezpečná místa k stání. Hned v druhé řadě se průběžně hodnotí „rodinné prostředí“ (viz tabulka, pozn, překl.), čímž je míněno uspokojení potřeb jak dětí, tak starších jachtařů ve stejném poměru. Mnohem diferencovanější je hodnocení přístavního kapitanátu, možnosti servisu, prodeje jachtařských potřeb nebo proviantu. Také stav sanitárního zařízení, drahé sprchy a omezené možnosti praní prádla, to všechno se podílelo na špatných známkách. Hodnota známky 2,5 je pak jedna z nejčastějších. Sice odpovídá ještě zhruba stupni „zcela uspokojující“. Ale protože všichni hodnotili vlastně jen své nejoblíbenější přístavy, dá se všechno, co nebylo „velmi dobré“, nebo „dobré“, považovat za hodné kritiky. V protikladu k tomu působí dobré známky například v rubrice nabídky volných míst, ale také někde v možnostech servisu a kvality sanitárních zařízení u některých marín. Zajímavé je také hodnocení poměru ceny ku výkonu („výkonem“ se zřejmě myslí celková kvalita služeb – pozn. překl; v originále „Preis-LeistungsVerhältnis“) Jiná kritéria se ovšem nedají přístavní správou ovlivnit, nebo jen v malé míře. Například, jaké se v okolí přístavu nabízejí sportovní nebo kulturní události, nebo turistické zajímavosti, nabídka restaurací v místě a cena potravin a jiných potřeb v přilehlé obci. Také to jsou důležité faktory, podle kterých se jachtaři rozhodují pro nebo proti. A to se projeví v konečném hodnocení. Není divu, že se na špici našeho žebříčku dostaly některé relativně malé přístavy. Ve městech, jako v Kerteminde nebo ve velké maríně v Minde jsou možnosti zásobování proviantem nebo trávení volného času při nepříznivém počasí nesrovnatelně lepší než v mini-přístavech, jako Dyvig, Lyö nebo Vejrö. Ponejvíce je tu nesrovnatelně nižší nabídka, i když pomlčíme o nedostatku míst pro hosty nebo dokonce pro trvalá stání. Také v těchto případech mají velké maríny výhody. Ale Nysted a Ballen jsou příkladem, že i malé přístavy, na základě své vhodnosti pro využití volného času nebo příznivého poměru „cena ku výkonu“ se mohou stát velmi úspěšnými. To se podaří ale jen tehdy, když ostatní faktory dopadnou alespoň uspokojivě. Anebo jinak řečeno: celý „balíček“ musí nějak souhlasit. Samotná krása nestačí. Potud pan Pascal Schürmann v časopise YACHT. Komentář: Jedná se skutečně o víkendový revír pro jachtaře z Kielské zátoky, kterých je pěkná hromada. Západní Balt je ale i pro majitele lodí v Čechách na Labi a Vltavě rozhodně jedna z nejvděčnějších oblastí i pro delší plavby. První skutečná námořní plavba pražských jachtařů s jolovým křižníkem SVATÁ MAGDALENA Borise Dvořáka byla v roce 1966 z Kielu do Kodaně a zpět a vůbec první přístav na této - 36 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 plavbě byl – Marstal ! A první plavba ŠTÍRA v roce 1972 byla do Kodaně do Christianshavenu a dále obeplutí ostrova Sjaelandu; druhá plavba 1974 byla na Skagen! Z nepochopitelných důvodů ale vypadl ze seznamu minimálně ještě Nyborg (55°18,3´ N, 10° 47,3´ E), velké město na východním pobřeží ostrova Fyn ve Velkém Beltu se starou pevností a obrovskou marínou, které jsme navštívili několikrát a stojí za to. Také v Kodani dali špatnou známku Christianshavenu, kde si vždycky připadáme jako doma, ale s hygienou jsou potíže, to je fakt. Není to ale zdaleka jediné místo v Kodani a například v Hellerupu a vůbec na severu podél pobřeží je několik stále rozšiřovaných marín s dobrým spojením do města a v novém rybářském přístavu je tady servis s výtahem přes deset tun. Ještě bych rád upozornil na to, že v důsledku mělčin na celém západním Baltu je k dosažení mnoha vyjmenovaných přístavů nutná velmi pozorná navigace v úzkých a klikatých plavebních drahách, kdy je hlavní starostí najít její první naváděcí bóje a nepouštět se dál, dokud si nejste opravdu jisti, že jsou to ty první a správné. To z uveřejněných plánků není patrné. Venku na moři řádila šestka severozápad a my byli na plavbě do Skotska. Při refování hlavní plachty se vytrhlo lanko závěsu vratipně (dirk) ze svého vrátku a protože se nám nechtělo v těch vlnách lézt na stěžeň, pustili jsme Štíra na západ do prvního nejbližšího dánského přístavu, což bylo Rönö. Bylo 23:15, tma jako v pytli, když jsme v mělčinových vlnách najížděli na jeho plavební dráhu. Viditelnost nulová, sedím u navigačního stolu, sleduji stopu Štíra na stínítku počítače a dávám kormidelníkovi kurzy, na které ukazuje vektor naší dráhy. V 02:15 přistáváme v obchodním přístavu. Ráno opravíme dirk a vyplouváme. Ježí se nám vlasy, když vidíme, kudy jsme v noci pluli, za takového počasí bychom se tam nikdy neodvážili, ale když nebylo nic vidět, tak nás tam satelity dovedly. Tak si dávejte pozor, ale stojí to za to. Ti, co mají peníze, ať si najímají lodě v Chorvatsku nebo Řecku, ale kdo mají své lodě – vzhůru na Sever! Rozára ROBIN KNOX-JOHNSTON (II.) Zdá se, že někteří jachtaři jsou v dnešní době neschopni pořádně hodit vrhací lanko, přestože správný hod může ušetřit ostudu pro kapitána a celou posádku. (Britský YACHTING WORLD, říjen 2007). Starý mořský vlk píše: Soudě podle pozorování, která jsem učinil v poslední době, umění pořádně hodit vrhací lanko (nebo jakékoliv jiné) je v nebezpečí, že bude úplně zapomenuto. Příliš často dnes vidíme, jak lano, vržené z lodi nedospěje k očekávanému příjem- - 37 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 ci, přestože byla k dispozici dostatečná délka k překlenutí oné vzdálenosti. Když vidíme, jak se po několika metrech zamotává v ruce „vrhače“ je jasné, že si lano správně nepřipravil. Trapný pocit marnosti. Horší ale je, že nedostane-li se lano včas na břeh, může loď přijít do nesnází, když třeba fouká silnější vítr který stočí její příď nesprávným směrem. Přestože vrhací lanko je jen prostředkem, jak prodloužit vzdálenost, do které je možné lano dohodit, může to být rozhodující v mezním případě, kdy je třeba dosáhnout na jinou loď nebo dokonce na záchranný vor. Tajemstvím, jak dostat vrhací lanko na místo určení je především mít pro začátek to správné lanko a správně jej před hodem připravit. Je možno házet jakékoliv lanko nebo lano na určitou vzdálenost, když je správně připraveno a správně vrženo, ale dobré vrhací lanko nám umožní získat kontakt na mnohem delší vzdálenost. Hlavní vtip je zaručit, aby se mohlo snadno odvíjet a udělení dostatečného hybného momentu správným směrem konci, který vrháme. Správná metoda přípravy lana : začneme od opačného konce, který má zůstat na palubě. Hned jej připevníme – buď k silnějšímu lanu, které bude později posláno s jeho pomocí, anebo jen třeba ke sloupku zábradlí. Mohli byste ze sebe udělat pěkné hlupáky, kdybyste vrhací lanko vyhodili a jeho druhý konec šel do vody! (s kotvou a kotevním lanem je to větší legrace – pozn. překl.). Pak pokládáme lano ve volných smyčkách na sebe na palubu, až dojdeme ke konci který chceme hodit. Na něm uděláme malou cívku se čtyřmi závity asi v průměru ne více než půl metru.Pak uděláme druhou, stejnou cívku asi jeden metr od té první. Menší průměr cívek zabrání jejich zamotání a lépe se také hází. Každou cívku držíte v jedné ruce, přesvědčíme se, že nám volně leží v rukou a nezamotávají se a že máme dost místa k rozhoupání první. Uděláme první swing, abychom se přesvědčili, že je všechno v pořádku, pořádně se rozmáchneme a hodíme. Celé lano se musí volně odmotávat, jestliže jsme jej správně navrstvili na palubu. Hodit lano skutečně efektivně je věcí přípravy a praxe. Je to jedna ze dvou věcí, kterou můžeme cvičit, když nás špatné počasí uvězní v přístavu a získat tak užitečnou zručnost, kterou vždy upotřebíme. Je to jako u všech ostatních činností u našeho sportu: šance, že věci půjdou špatně se zvětšuje nepřímo úměrně s časem, který vynaložíte na přípravu a tak když zjistíte, že budete potřebovat hodit lano – třeba jen při přistání k molu, připravte všechno v dostatečném předstihu. Jestliže dosud nemáme vrhací lanko ve své výstroji, je snadné si takové udělat. Potřebujeme asi 28 metrů lehkého lanka o průměru okolo osmi milimetrů. Nyní přijde ta veselejší část – udělat na jeho konci „opičí pěstičku“; nebudu ji složitě popisovat, ale najděte si knihu o uzlování, která vám řekne, jak se to má dělat. Udělejte ji dobře a hodně utáhněte, až vytvoříte malý a tvrdý míček. Někdy jsme dávali dovnitř velkou ocelovou matku, ale golfový míček je také dobrý. To pomůže udělat konec těžší a zvětší podstatně vzdálenost, na kterou jej budeme schopni do- - 38 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 hodit. (naši šífáci na Vltavě a Labi někdy používají malý plátěný pytlíček s pískem – pozn. překl.) Existuje ještě jiná metoda, užívající bolas s těžkým závažím na konci, kterou používají gaučové v jižní Americe. Závaží roztočíte nad hlavou dokola – lano vypuštěné asi na délku tří metrů – a pak jej vypustíte tak, aby letělo žádaným směrem. K tomu ovšem potřebujete víc prostoru, se kterým bývá na menší jachtě problém. Ještě větší je ovšem v tom, že jsem nikdy neviděl letět to závaží tam, kam mělo – představovalo hlavně větší nebezpečí pro lidi, kteří se nacházeli v jeho blízkosti. Přeji vám šťastné házení. Rozára Nejkrásnější období našeho života Marcel Kiefenheim strávil se svou ženou dva roky plavbou Atlantickým oceánem. Jaká výstroj se osvědčila? Byla jeho loď ta správná? Jak těžký je život na lodi („Bordleben“)? A kde jsou nejlepší „revíry“? Bilance jedné dovolené pod plachtami. Titul: Schönste Zeit unseres Leben V průběhu cesty manželů Kiefenheimových vycházely skoro v každém čísle německého „Yachtu“ krátké reportáže z postupujících etap jejich plavby, ovšem ponejvíce beletristického obsahu, kde bylo nezanedbatelné místo věnováno chování jejich palubní kočky „Echo“. Po svém návratu poskytli nejmenovanému redaktorovi časopisu obsáhlý rozhovor, který vhodně doplňuje náš překlad článku o atlantických plavbách ve druhém letošním čísle našeho zpravodaje: „Atlantik – sen a skutečnost“ (str. 19. – 27.) Jak vnímáte svůj návrat po tak dlouhé době? Měli bychom vyvěsit vlajky navštívených zemí? Tyhle vlajky, celkem v počtu dvaceti, jsou ještě spolu svázány od jedné velké lidové slavnosti na Azorách, kde také musely být všechny jachty po námořnicku naleštěny. Nyní se nám už do slavení moc nechce. Náš supějící motor nás protáhl Labem nahoru do Hamburku, odkud jsme před dvěma roky, o jeden měsíc, osm dní, devět hodin a 15620 mil méně v lodním deníku a s velkými nadějemi v srdci startovali. Našim přátelům jsme posílali maily, že si nepřejeme žádné oslavy našeho příjezdu. Jsme unaveni a trochu zmateni: Jsme skutečně šťastni, že jsme konečně doma? Anebo smutni, že je konec našeho volného života na lodi? Jsme pyšni, že jsme naši cestu v pořádku dokončili? Anebo cítíme ulehčení, že krutosti, které s sebou přináší život na lodi, konečně ustaly? V tento čas zatím neznáme odpověď. - 39 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Brzy na to už víme. V přístavu nás na můstku očekává přece jenom asi tucet přátel. Vybuchují zátky šampaňského, všichni se smějí a jsou šťastni. Tak jaké to bylo? – chtějí všichni vědět. Teď už to víme – prostě „grossartig“, nádherné. Proč jste zvolili zrovna tuto trasu? Dva roky – to zní jako znamenité prázdniny. Jenomže z jachtařského pohledu je to dosti napjaté. Kdybychom byli měli k dispozici tři nebo čtyři roky, byla by věc jasná: poplujeme okolo světa klasickou trasou – „Barfussroute“, protože pro extrémní trasy se necítíme stvořeni. Jistěže několik posádek to dokázalo dokola za ty dva roky. Uplout mnoho mil, ale zažít málo ze všech zemí, to jsme v žádném případě nechtěli. Odpověď našeho problému jsme spatřovali v „jihoatlantickém okruhu“. Jižní Atlantik, přisahá jihoafrický autor jedné příručky, poskytuje všechno, co jachtaři na dlouhých plavbách hledají: Tropickou exotiku, nádhernou přírodu a přátelské obyvatele. A protože tu nejsou žádné hurikány, má plachtění v jižním Atlantiku celoroční sezónu. Také se jeví sympatickým, že tady má ten velký rybník menší rozměry. Z jihozápadního bodu Kapverdských ostrovů je to jen 1200 mil na Fernando de Noronha, nejbližší brazilský ostrov – jen skok oproti 2700 mílím, které musí překonat jachtaři na severní polokouli mezi Kanáry a Karibikem. Ovšem je to jen tato oceánská cesta, kterou je možno si načasovat podle svého gusta. Ostatní vyžaduje časový plán, který je z takovýchto plaveb dobře znám: Start v z Německa časně na jaře, přes Biskajský záliv nejpozději do konce srpna, na Madeiru před koncem září, příjezd na Kanáry nejpozději v říjnu – tak je možno se vyhnout podzimním bouřím. My jsme vyplnili mezery mezi těmito daty příjemnými denními plavbami z Hamburku až do Bretaně a pak, po devadesátihodinovém skoku přes Biskajský záliv na španělsko-portugalské atlantické pobřeží. To bylo dobře míněno, aby nám to - 40 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 umožnilo hladký start do života na lodi. Ale přes náš dobrý úmysl cítili jsme dodatečně po skončení plavby, že se celý začátek po malých etapách zbytečně nadměrně časově prodlužoval. Na příští plavbě rozhodně budeme začínat hned s delšími etapami. Kde to bylo nejkrásnější? Skutečný začátek naší plavby byl vlastně až na Kapverdských ostrovech. Mnozí jachtaři se raději ostrovům vyhnou, protože očekávají skrblictví a kriminalitu. Ale nám se jevily mnohem lepšími než jejich pověst. Jistě se tam krade a žebrá, ale rozhodně ne více než například v karibské oblasti. Chybí bujná vegetace, ale zase tam skoro nikdy neprší, což má jistě své výhody, když žijete prakticky jen v kokpitu. Většina jachtařů to tady zahne doprava přes Atlantik směrem na Karibskou oblast. To je těžká chyba, jak se nám ukázalo. Pouhé tři dni plavby leží západní Afrika a ta je něco skutečně jiného: pestrá, překvapující, vzrušující. Náš kontrastní program: Dakar, kypící milionové město; následovala řeka Gambie, kterou jsme projeli několik set mil do vnitrozemí – nedotčená příroda, krokodýli a hroši. Kotvili jsme někdy sami, někdy před malými vesničkami, kde nás domorodci přijali se zvědavostí a přátelstvím. Ano, Afrika byla skutečným vrcholem naší plavby – a také Brazílie. Tam se shoduje všechno: lidé jsou otevření, ale ne dotěrní, přátelští, ale přesto sebevědomí. Jsou tam moderní nákupní možnosti v krásných obchodech, nesčetné barokní paláce a chrámy, dobré restaurace, dobří doktoři, znamenité maríny. Jediné manko: málokde si můžete dovolit skočit z lodě do vody. Alespoň ne sever od Ria v oblasti, kde jsme se plavili, musíte kotvit v ústí více či méně kalných řek. A na krásné pláže se dostanete jen autobusem. Kromě toho velmi pozitivně vnímáme v minulosti dosti proskribovaný Karibik. Je to stále ráj pro všechny, kteří milují teplé moře a snadné plachtění. Užívali jsme si potulky po antillských ostrovech, na které jsme dopluli z Brazílie po zastávkách ve francouzské Guayaně a Surinamu. Nápadné je tu proti předchozímu obrovské množství jachet. Jenom třeba v zátoce Pricly Bay na Grenadě jich najdete víc než v Brazílii a západní Africe dohromady. Přesto byl Karibik krásným závěrem našeho dvouletého plachtění, než jsme se vydali přes Azory směrem k domovu. Jak se vyvíjel na tak dlouhé plavbě váš život na palubě? Psychologické zatížení představuje při takové plavbě největší výzvu. „Nenávidím to, nenávidím to, nenávidím!“, řekla Petra několikrát během plavby. Nazvala náš BAAL, když byla v takové náladě, „plovoucím vězením“. Únik je na širém moři nemožný a v blízkosti země také často nepříliš jednoduchý. Jen v některých marínách můžete snadno odejít z lodi, ale ty stojí peníze, kterých při takové plavbě nikdy není nazbyt. Zůstává kotvení a doprava člunem na břeh, někdy i v lijáku, sil- - 41 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 ném větru nebo příboji. K tomu nepříznivé obraty větrů, technické poruchy, nekonečné údržbářské práce, drahé, zdlouhavé – všechno to jde na nervy. Někdy jsme se s Petrou škorpili a jindy následovalo dlouhé mlčení. Při „párových“ plavbách záleží nejvíce schopnosti přizpůsobení – na dobrých mezilidských vztazích. Kdo žije během třínedělní přeplavby v nejtěsnějším kontaktu v omezeném lodním prostoru, střetává se nutně s druhým členem posádky, fyzicky a psychicky. Výsledek takové plavby nezávisí jen na tom, jak dovedou obsluhovat loď, ale také jaká je jejich schopnost pozitivního myšlení. Setkali jsme se s jachtaři, kteří léta snili o velké plavbě. A potom časem, po několika tisících mílích zjistili, že omezený prostor, zátěž, stres jim berou radost z plavby a zapomněli, jaký mnohonásobný užitek jim plavba mohla přinést. Byla vaše loď ta správná? Hrubé pravidlo: čím delší bude plavba, tím delší musí být kýl. Konstruktéři jachet a závodní jachtaři nad tím mohou ohrnovat nos. Ale typická loď pro „modrou vodu“ (Blauwasserboot) se zdá být posledními třiceti lety vývoje nedotčena – velký výtlak, dlouhý laterál, oblá žebra zůstávají měřítkem vhodnosti. Možná je také částečně způsobeno tím, že většina těchto jachtařů má hluboko do kapsy a prostě si moderní loď nemůže dovolit. Ale i ti, kteří jsou na tom s penězi lépe, volí raději než novou laminátovou loď z velkosériové výroby raději stabilního veterána. To jsme učinili i my: Náš BAAL je dvanáctimetrový, ocelový, 32 let starý typ Skorpion II. z loděnice Felz – Werft v Hamburku. Je to ideální loď pro dlouhé přeplavby. Je jisté, že se můžete plavit přes oceán i s krátkým moderním kýlem a volně zavěšeným kormidlem, ovšem ale nepříliš pohodlně. „Neplujete v dlouhých vlnách Atlantiku poněkud neklidně?“, ptali jsme se jednoho majitele typického „Cruiser/Raceru“ z německé sériové výroby po jeho připlutí do Karibiku. „Ani náhodou, naše loď skoro nikdy nevyjede z kormidla, nanejvýš jednou, dvakrát za den.“ Kromě toho musí taková loď pro dálkové plavby odolávat silám, pro které nejsou seriové lodě konstruovány. Stalo se v Dakaru, kde byly lodě vytahovány z vody známým jeřábovým vozem na velkých kolech. Ozvala se rána a jedno kolo kleklo, pneumatika praskla. Loď prudce narazila kýlem o beton. Žádný problém pro náš BAAL, ale na lodi s krátkým kýlem došlo k proražení celého dna – totální škoda a konec životního snu. Samozřejmě se umíme představit lepší loď než naši jedenáctimetrovou. Ne delší, ale širší. S pohodlnějším kokpitem, (a krytou kormidelnou, dodává zlovolně překladatel a majitel Škorpiona II.) a větším toaletním prostorem. Snad z hliníku místo z oceli (ale v některých brazilských přístavech je elektrický rozvod tak nedbale položen, že tam raději hliníkové lodě kvůli nebezpečí elektrolýzy vůbec nevplouvají. Když ale z laminátu, raději některý z katamaránů, konstruovaných pro - 42 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 dálkové plavby (kde bychom ale po návratu našli dost místa pro stání takové obludy?) To je čistá teorie. Rozhodně nejlepší loď pro dálkovou plavbu není ta nejlepší loď, kterou nám nabízí trh, nýbrž solidní loď, která stojí jen tolik, kolik si můžeme dovolit. Kolik tedy vaše plavba stála? Za našeho starého Skorpiona II. jsme před dvaceti pěti lety zaplatili 77500 marek, což je asi 40000 €. Asi další polovina této sumy šla na restauraci a novou výstroj. Až do našeho startu nás tedy stál náš „BAAL“ okolo 60000 €. Na našem kontě zůstalo ještě 30000 €, při očekávaných výdajích 1200 € za měsíc to bylo dost na dvouletou plavbu. Spotřebovali jsme průměrně asi osm stovek pro posádku, loď a kočku; včetně přístavních poplatků, údržby lodě, jídla, ošacení, zdravotního a lodního pojištění (po nejvíce času jen povinné ručení, žádné kasko). Samozřejmě jsme příliš často nenavštěvovali restaurace, nýbrž si skoro stále vařili jen na lodi. Jen třikrát za celou plavbu jsme si dopřáli vypůjčit auto a zcela jsme vyškrtli občasné lety domů. Přesto všechno jsme měli pocit, že si žijeme dobře a že se příliš neomezujeme. Byla by bývala ale chyba, kdybychom počítali jen s oněmi osmi sty na den. Stačila by porucha motoru, špatně zvládnutý kotevní manévr, potřeba náhlé návštěvy domova a hned by byl celý rozpočet uveden vniveč. Rezerva, v našem případě celých patnáct tisíc, kterou jsme dlouhodobě uložili, zůstala nedotčena. Samozřejmě je možné, pokusit se cestou nějaké peníze vydělat. Jde to mnohem snáz, než jsem si před naším odplutím představoval. Potkali jsme některé jachtaře, kteří se o to pokusili a vždycky něco našli. Nesmí si ale člověk dělat iluze – jakmile je lodní pokladna prázdná, je se svobodou na moři konec. Musí se plout tam, kde je práce. A kdo není náhodou specialistou na hydrauliku nebo klimatická zařízení, musí brát, co obyčejně zůstává – nepojištěné pomocné práce za hladovou mzdu. Kromě toho se na mnoha místech pečlivě na černá zaměstnání („Arbeitsdiebstahl“) dohlíží, když nějakou práci přijmou „mořští tuláci“ místo domorodců. Jaká je plavba s domácím zvířetem? Odstavec redakčně zkrátíme, je velmi obsáhlý. Echo se osvědčila, neměla mořskou nemoc chodila způsobně na kočičí záchod. Až na to, že se ráda schovávala ve spinakrovém pytli – při jeho vytahování jsme si museli počínat opatrně, aby neskončila v moři. Jaká výstroj je nutná? Byl to jen předmět z hliníku, dřeva a nerezu, ale stal se naším nejbližším živoucím lodním kamarádem: náš windpilot. Je pro nás nepředstavitelné, vydat se na takovou plavbu bez mechanického kormidelníka. Je při tom stále více jachtařů, kteří se spoléhají jen na elektrické nebo hydraulické autopiloty. Jsou samozřejmě prak- - 43 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 tické – pokud fungují. Během přeplavby Atlantiku jsme zachytili signál dvou menších posádek, od kterých jsme se dozvěděli, že se museli vrátit, když jim autopilot přestal pracovat. Také bychom se v žádném případě nevzdali našeho krátkovlného rádia. Ani ne tak kvůli běžným spojením s jinými jachtami („Smalltalk“ – je s podivem, kolik čistě anglických termínů dnes ti germáni používají – pozn. překl.), jako kvůli možnosti vysílat a přijímat na internetu. Pomocí vhodného modemu se dá zprostředkovat elektronická pošta s rozumnou rychlostí. Dříve bylo na dlouhých plavbách smutné poznat kolegy jachtaře v přístavu a při odplutí je zase ztratit z očí. Díky internetu na palubě máme teď přátele v Africe, jižní Americe a v Karibiku, se kterými můžeme zůstat ve stálém kontaktu. Počítače význačně zjednodušily dálkové plavby a učinily je bezpečnějšími. Dříve to bylo tak, že na širém moři anebo v odlehlých končinách nebylo možno získat předpovědi počasí. Dneska si můžete doma stáhnout program pro předpovědi na kterýkoliv bod na zeměkouli. Nebo si nechat na moři posílat specielní předpovědi pro svoji plavbu. Cena: málo až vůbec nic. Jedinou věc z výstroje, kterou jsme silně postrádali, byl druhý přední stěh pro pasátové oplachtění. Jistý odborník na jachtařskou výstroj nám jej rozmluvil – neměli jsme mu dopřát sluchu. Na jiném místě bych šetřil: Nepotřebujeme už ani samostatný log, ani měřič větru. Náš GPS ukazuje, jakou rychlostí se blížíme k našemu cíli (rychlost proti dnu – ta ale neříká nic o našem plachtění a mořském nebo říčním proudu; nevím? – pozn. překl.). A jak silně vítr fouká, poznáte podle citu. Další lapač prachu je sextant. Já vím: Satelity může kdosi vypnout, úder blesku může celou elektroniku zničit. Pro ostatní případy se cítíme s dvěma vestavěnými a dvěma přenosnými, pečlivě zabalenými GPSkami dobře vyzbrojeni. Co jsme udělali špatně? Měřeno tím dlouhým časovým obdobím, nemůžeme předložit mnoho chyb. Jediná skutečná havárie, která stojí za zmínku se udála před koncem plavby a byla zcela zbytečná. Měl jsem na lodi jednoduchou a špatnou ráhnovou brzdu, abych si při plavbě po větru mohl ušetřit nepříjemnou manipulaci se stahovacím lanem při halze. Výsledek – zlomený vratipeň. Můj nápad s opravou přívěsného motoru, který byl samozřejmě normálně zavěšen na zadním zábradlí se také ukázal nevhodný. Jediný špatný pohyb rukou a pár důležitých součástek šlo do moře. Další servis jsem raději přeložil do kajuty. Kromě toho jsme ztratili tři rezervní křídla pro větrné kormidlo než jsem došel k názoru, že jejich elegantní upevnění na zábradlí má své nevýhody. Nedal se ani konstatovat nějaký pokrok v našich přístavních manévrech: při našem konečném přistání v Hamburku jsem manévr zprasil (versaute) na celé čáře. - 44 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 To není žádný div, protože na celé naší dvouleté plavbě jsme nemuseli dělat tolik manévrů, jakých jsme v minulosti museli absolvovat na Labi a mnohem obtížnějších. Jak jsou vlastně dlouhé plavby na širém moři obtížné? Ve stáří osmi let jsem začínal na Optimistu, později jsem se zúčastňoval národních i mezinárodních závodů v různých jolových třídách, pracoval jako učitel plachtění a kapitán nájemných lodí, vlastnil postupně čtyři joly a tři jachty a uplul dohromady asi 50000 mil, mezi jinými také čtyřikrát přeplul Atlantik. Náš kanadský přítel Mike naproti tomu neměl ani ponětí o jachtingu, koupil si jednoduše loď a vyplul. Za dva měsíce jsem nepozoroval , že by mezi námi byl nějaký rozdíl v ovládání lodi. Širomořská plavba je prostá. Potřebné vědomosti přijdou s uplutými mílemi samy od sebe. Pro přeplavbu oceánu v nouzi stačí, jak se odečítá GPSka, obsluhují plachty a v cíli zakotví. Když plujete na dobré lodi, jste příslušně vybaven (?) , užíváte zdravého selského rozumu a dovedete si přijmout meteorologickou radu, což dnes už umí skoro každý, nemusí nic stát v cestě šťastnému dosažení cíle. Naproti tomu psychologické otázky jsou těžké. Statistika ukazuje, že širomořská plavba není nebezpečná, ale skrytý strach doprovází každého. Člověk je přece jen odkázán sám na sebe a musí se bez cizí pomoci vypořádat s bouří i bezvětřím. Stálo to za to? Vklad: dva roky našeho života, několik desítek euro, obě kariéry v zaměstnání, rozloučení s rodinou a přáteli, podstoupení nepohodlí a rizik. Věděli jsme, k čemu se rozhodujeme. Konečně jsme měli již v letech 1998/99 za sebou skoro celoroční plavbu. Naše svatební cesta vedla do Karibiku a zpět. Proto jsme si dali na čas, než jsme se konečně rozhodli, vydat se na další společný podnik. Bylo by lží tvrdit, že jsme toho během plavby nikdy nelitovali. Měli jsme rozepře, ale zase jsme se usmířili. A hned nato znovu pohádali. Při všech ostatních plavbách ve dvojicích to v okruhu našich známých vypadalo stejně. V úzkém prostoru rozhoupané lodi je i duše vystavena mnohem většímu kolísání než na souši, kde se mnohé přejde a rozdělí. Přesto všechno jsme o tolik více zažili než kdyby uběhly dva normální roky a člověk by se chtěl někde za pár tisíc euro vykoupit podle katalogu cestovní kanceláře. Naše vztahy přes všechnu psychickou zátěž během plavby – nebo právě proto – vyšly posíleny. Mnohé z těch patnácti tisíce šesti set dvaceti mil nebylo lehké uplout, ale nikdy nás to nepřestalo bavit. Krátce řečeno: Uplynulé dva roky byly doposud velkolepým a nejkrásnějším obdobím našeho života. - 45 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Shrnuto: Vklad: Peníze, kariéra, nepohodlí, odloučení od přátel. Zisk: Zážitky, které se nedají nikde koupit. Potud rozhovor s kapitánem Kiefenheimem v 21. Čísle německého časopisu YACHT z 2.10.2007. A překladatel ještě přidá, co mu pořád nedá spát: Jazykový koutek Je to s podivem: suchozemští Češi, ale ovšem i Poláci plují po řekách a mořích, jak na plachetních, tak i motorových lodích a parnících. A dva největší evropské námořní národy vůbec slovo plout v tomto významu neznají. Němci na všech lodích jenom jezdí a přejí si „šťastnou jízdu“ – „gute Fahrt“, Angličané zase plachtí (to sail) i na parníku. To jen na úvod. Jinak je to ovšem s naší češtinou špatné. Oba národy mají krásné tradiční termíny pro různá odvětví jachtingu a naše řeč je jen obtížně opisuje několikaslovnými výrazy: Langfahrtsegeln..… širo(ko)mořská plavba, širokomořský jachting Langfahrtyacht…… loď, vhodná pro dálkovou (širomořskou) plavbu Blauwassersegeln… oceánská plavba Blauwasserboot..… loď pro oceánskou plavbu Fahrtensegler…….. jachtař, který se plaví rekreačně a nezávodí Hohe See………… širé moře, nebo volné moře Blauwassersegler… jachtař, provozující oceánskou plavbu (ale spíše zase rekreačně) Kreutzer………… doslova křižník.V němčině má podobný význam, jako náš výraz „kajutová loď“, t.j. jachta tak do 16 m délky, s pevným kýlem a nějakým druhem balastu, pro mořskou plavbu Jollenkreutzer…… jolový křižník – dříve i v češtině běžné slovo. Kajutová pla chetnice s oblými žebry, bez balastu, jen se spouštěcí ploutví, jako třeba FD. Příklad: Sv. Jiří, Sv. Magdalena. Pro vnitrozemskou plavbu a mělké vody, má pouze tvarovou stabilitu. „Gúte fárt und fíl špás“ vám přeje Rozára GIPSY MOTH IV. V květnovém čísle německého časopisu YACHT připomíná pan Erdmann Braschos slavnou loď Sira Francise Chichestera a její současný osud. Čeká něco podobného i Richardovu NIKÉ II. ? Článek pana B. má překvapivé moto: „Chichester dokázal svoji cestu okolo světa ne díky, ale navzdory své lodi.“ - 46 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Málokterým jachtám se dostane té cti, že je jim přiděleno místo v museu. A ještě řídčeji se přihodí, že jsou odtud zase vyzvednuty. Gibsy Moth IV., slavný keč, se kterým Sir Francis Chichester plachtil kdysi na trase slavných kliprů v rekordním čase okolo světa, celých dlouhých 36 let stála v bezprostřední blízkosti neméně slavné „Cutty Sark“v londýnské Greenwichi. Milióny návštěvníků ji v této době shlédli a obdivovali. Její panoramaticky zasklenou palubní nástavbu. Objemné kulaté radiátory jejího topení. Výkyvně zavěšené navigační stanoviště. Obrovskou rádiovou vysílačku od firmy Kestrel – Marconi. Navigační přístroje od firmy Brookes & Gatehouse – Hecta, Harrier, Hengist and Horsa, s analogovými ukazateli, uspořádané nad levoboční kójí. Její kuchyňské vybavení. Její výčepní zařízení na slavné pivo Whitbread. Bohužel po desetiletích na souši, vystavena „větru a dešti“, byl její trup, lepený do formy z mahagonových dýh, silně narušen počínající hnilobou. V poslední době přestávala stará, plísní páchnoucí a ke svému konci směřující slavná Gi“bsy Moth být muzejním exponátem. Zvrakování nebylo žádným řešením, spíše šlo o její záchranu. Tak změnila v listopadu 2004 za jednu libru a jeden gin-tonic svého majitele. Po sedmi měsících restaurace se dostala v současnosti jako školní loď „United Kingdom Sailing Academy“ (UKSA) zpátky do svého živlu. Se svým bílým trupem, zvýšenou přídí se širokým lemem, mahagonovými luknami a novými plachtami je snad ještě krásnější, než byla při svém spuštění na vodu před čtyřiceti lety. Obnovena a připravena pro novou plavbu okolo světa. Tentokrát ale s vícehlavou posádkou z UKSA, většinou po slunečné trase (asi to nebude Cap Horn, ale Panama – pozn. překl.). „Comeback“ této lodi představuje ohromující podobnost s kariérou jejího hrdinného kapitána. Také on obdržel druhý život. V roce 1958 diagnostikovali lékaři tehdejšímu majiteli nakladatelství map Francisu Chichesterovi rakovinu plic. Prorokovali mu pouhých šest měsíců života. Jeho žena Sheila si jej vzala zpět domů a začala o něj pečovat. Navzdory své nemoci snil Francis a námořních dobrodružstvích, a o plavbách, které dosud nikdo nepodnikl. To pomohlo, držet rakovinu v šachu. O rok později je Chichester jako navigátor v závodě Fastnet – Race. Pak nasadil zcela novou léčbu: stal se „širokomořským“ jachtařem. V roce 1960 vyhrál s novou lodí „Gibsy Moth III.“ první „Observer Singlehanded Transatlantik Race“ (OSTAR). 40 dní, 12 hodin a 30 minut byl na plavbě. Když připlul jako první do New Yorku, prohlásil: „Nyní je mi jasné, proč lidé tenkrát jako dnes hledají na moři útočiště. Když je člověk víc jak měsíc sám se sebou na moři, cítí se očištěn a začíná chápat skutečnou cenu života“. Dlouhé závody pro osamělé mořeplavce byly v jeho době novinkou, riskantním podnikem s neznámým koncem a pro Chichestera také spojené s meditací. O čtyři roky později dosáhl během druhého OSTAR svého cíle: přeplout Atlantik z východu na západ za méně než 30 dní. Byl ale až druhý, za Ericem Tabarlym. Důstojník francouzské armády s atletickou postavou měl právě poloviční stáří než Francis. A - 47 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 „Pen Duick II.“, jeho loď, byl jako peříčko lehký, jen 13,6 m dlouhý překližkový keč. Oproti Chichesterově klasicky elegantní dvanáctimetrové šalupě něco úplně nového a moderního. Že dosud neznámý účastník závodu zvítězil (Chichester se umístil druhý) byl z britského pohledu debakl. Pro Francouze to byla jachtařská revanš za prohranou bitvu u Trafalgaru v roce 1805. Po šesti plavbách přes Atlantik hledá Chichester něco nového. Jeho nakladatelství map neprosperuje nejlépe, čerstvý mořský vzduch je pro seniora s nemocnými plícemi rozhodně zdravější než londýnský smog. Chce konečně splnit svůj velký sen: obeplout Zemi po moři. Plavba samozřejmě musí vést okolo Hornova mysu, kde zvolil trasu slavných kliprů a okolo Nového Zélandu. Protože do té doby se uskutečnilo už několik takových plaveb, plánoval náš dobrodruh co nejrychlejší plavbu jen s jednou zastávkou. Chtěl to stihnout z Plymouthu do Sydney za 100 dní a odtud zase za dalších 100 doplout zpět do Plymouthu. To se starou lodí nešlo. Pro takovou plavbu potřeboval skutečnou závodní loď, jejíž delší vodoryska umožní větší průměrnou rychlost. Bohužel ale velikosti jednotlivých plachet musely být omezeny tak, aby je byl schopen zvládnout. Tenkrát ještě nebyly vynalezeny moderní navíjecí refy a samonaváděcí vrátky. V šedesátých letech se ještě plachtilo „ručně“ a výměna kosatek vyžadovala práci s nespočetnými stěhovými jezdci. Nová loď neměla být těžší než devět tun a osvědčené zařízení mělo být převzato ze staré lodi. Plány povstaly ze spolupráce Anguse Primrose s anglickou širomořskou jachtařskou kapacitou Johnem Illingworthem, zakladatelem závodu Sydney-Hobart. Loď stavěla loděnice Camper & Nicholson a trup byl zhotoven tehdy novým způsobem – lepením mnoha vrstev hondurasského mahagonu do formy. To umožnila nová vodovzdorná lepidla. Velká jachtařská tradice a renomovaná jména stála, jak vidno, za celým projektem. Výsledkem ale je rozčarování - Gibsy Moth IV. se stala „nejhorší závodní lodí, která kdy byla postavena“, jak pravil znalec. Je o jeden a půl tuny těžší, než bylo plánováno a za 35.000 liber o mnoho dražší, než bylo požadováno. Ale Chichesterův sponsor Tony Dulverton měl peníze a rozhodl se přesto dobrodružství financovat. Přitěžující okolností je, že poměr plochy plachet k jejímu výtlaku nesouhlasí. Gibsy Moth IV. plula s měrným číslem plochy plachet k výtlaku rovnému necelým čtyřem – to dnes platí pro běžné turistické lodě. Neplula dobře ve slabším větru a vyžadovala od osamělého mořeplavce neustálé výměny plachet. Poměr balastu ležel u slabých 33 %. Loď byla příliš štíhlá a kolébala se jako čert. Chichester přesto plavbu dokončil. Nikoliv v plánovaném čase, ale přibližně stejně rychle jako slavné klippry. Strávil na moři 226 dní sám. Při zastávce v Sydney šla loď do loděnice, kde pomocí nového modernizovaného kýlu byla napravena její špatná kurzová stabilita a chování na vlnách. - 48 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Odborný svět a přátelé dopo-ručovali vyčerpanému Chichesterovi, aby další plavbu vzdal – Pacifik platil za vodní poušť. Ale Chichester se nedal odradit. Právě v Tasmanově moři, které kdysi přeletěl na Gibsy Moth, se převrátil. A před Hornovým mysem povstala fotografie, která ho učinila ikonou jachtařského sportu. Je na ní vidět keč na těžkém moři, hnán bouří s holými stěžni a malým trojúhelníčkem bouřkové kosatky. Chichester se zevnitř hlásil rádiem: „Tady je Gipsy Moth IV., volá Londýn…“ Polovina světa sledovala jeho plavbu na základě jeho rádiových hlášení. Britské námořnictvo přivítalo námořního hrdinu u Hornova mysu svou strážní lodí a reportéři v letadle kroužili nad osamělým mořeplavcem. Od tohoto šedého a studeného rána, 20. března roku 1967 před Hornovým mysem, stal se Chichester dobrým artiklem pro všechna média. O dva roky později bude odstartován první závod osamělých mořeplavců okolo světa. Chichester dokončil plavbu navzdory své lodi. Když přistál zpátky v Plymouthu, prohlásil: „Plavím se, protože to můj život prohlubuje („intensiviert“). Pro svoji loď našel po svém triumfálním přijetí zničující slova: „Nelpím nijak na Gipsy Moth IV. Neměl bych žádný problém jí odříznout celou záď. Je příliš dlouhá.“ Nechal ji dopravit do Londýna a už na ní nikdy nesedl. Místo toho drží nyní (prersens historicum – 1986 – pozn. překl.), v sedmdesáti letech stáří, se svým novým, tentokrát jako škuner oplachtěným pádidlem „Gibsy Moth V“ další rekordy na Atlantiku. V roce 1972 dostal plicní rakovinu. O čtrnáct šťastných let, bohatých na události, prodloužil svůj život ve spojení s jachtingem. Jedny noviny v Sydney napsaly, že jeho dobrodružství ve vzduchu a jeho rekordní plavby na moři zůstávají „Triumfem nad všeobecným tlakem po přizpůsobivosti a průměrnosti moderního života“. Potud pan Erdmann Braschos v časopise YACHT. Článek překladatel zkrátil, původní obsahuje více dat z Chichesterova životopisu, nám šlo hlavně o historii lodě. Přeložil J. Rössler - 49 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Scilly Islands - Cornwallský Karibik Scilly Islands – nejzápadnější výspa Anglie – celkem 56 ostrovů a ostrůvků platí za jachtařské klenoty. V západním Atlantiku nenajdeme nic, co by se vyrovnalo jejich atmosféře a poutavé historii. Je to jen slabý šramot, slabé tření. Následně silný skřípot. Ve smolně černé noci poprvé dřeme naplno o dno. Z toho nic dobrého nekouká! Následuje silný náraz, který otřese celou takeláží. Vyráží mi studený pot. Ne, ne ne!Následuje silné skřípění kormidla. Kamarád pospíchá s baterkou na záď a svítí si do vody. Je vidět až na dno s jasně patrnou stopou v písku, nějaká ryba spěchá světelným kuželem. V tom okamžiku haraší a rachotí už oba trupy našeho katamaránu po dně. „Touchdown“, poznamená kamarád Matze suše. V nejhlubším významu slova. Ještě dalších 25 minut se loď otřásá, až se mi zdá, že slyším trhání laminátu. Pak najednou ticho. Sedíme na posledním a osamělém místě Anglie dvacet mil v Atlantiku – přistáli jsme v souostroví Scilly Islands. Pro nás je to jeden z našich „magických“ cílů. O těchto místech kolují četné zkazky. Ke Karibiku je přirovnávají jachtaři, kteří jsou zde domovem. Kvůli nápadně tyrkysové barvě moře a plážím s jemným bílým pískem. Na jaře překryje ostrovy moře květů. To umožňuje Golfský proud. Pět obydlených ostrovů s prastarými vesnicemi, subtropickými zahradami a starými pevnostními stavbami. Vzdá- lené, osamocené, jedinečné. A těžko dosažitelné. Už dvakrát jsme se o to pokusili a pokaždé nám znemožnil silný západní vítr plavbu k předsunuté výspě Anglie. Na jejím jihozápadním konci leží slavný Ještěrčí mys – Lizard point a odtud je to k ostrovům okolo čtyřiceti pěti mil. Teprve nyní se nám to konečně podařilo. Několik dní před tím jsme se museli - 50 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 po vyplutí z Falmouthu probojovávat proti přílivovým proudům a větru okolo nádherného ostrůvku s hradem St.Michaels Mount, odkud jsme se vydali na poslední úsek. Tak jsme konečně tady. Zatím co voda, poháněná pětimetrovým rozdílem přílivu a odlivu, běží pod oběma trupy našeho katu, sedíme pevně jak rodinné sídlo v písku průlivu mezi ostrovy Gugh a St.Agnes. Cítíme vůni chaluh. Oba ostrovy se dvakrát za 24 hodin při odlivu spojí zářivě bílou písečnou cestou, kterou pak příliv zaplaví a oddělí je zase od sebe. Nás láká (osvětlená?) postava Turka před známou kultovní jachtařskou hospodou, několik metrů od pobřeží. Cákáme se bosí s baterkou okolo našeho katu a když nezjistíme žádné škody, brodíme se na břeh. Hospoda vděčí svému názvu nejen staré galionové figuře Turka s turbanem na hlavě. Kdysi totiž ztroskotali turečtí námořníci na ostrově St. Agnes, zůstali tu a zanechali po sobě potomky s černými vlasy a vytáhlou postavou, kterým pak místní lidé přezdívali také do Turků. Dneska ale už tu není míšení ras patrné. Okolo prastarého pultu s baterií pivních kohoutků se tísní u piva skrz naskrz britsky vyhlížející lid. Na stěnách jsou obrazy nejtěžších bouří a vítězných bitev. V této době zrovna skončilo na ostrovech národní mistrovství veslových člunů – gigů. Jejich závody jsou tady velmi ostře diskutovaným tématem, daleko před fotbalem, což je podle ostatních Angličanů přímo skandální. V závodech mezi reprezentanty jednotlivých ostrovů startuje najednou až 70, šesti muži poháněných, štíhlých a necelých osm metrů dlouhých veslic. Kdysi patřily takové čluny lodivodům: Jakmile se objevila v dohledu loď, naskákali znalci pobřeží do svých člunů a opřeli se do vesel v závodním tempu. Ten, kdo první dorazil k připlouvající lodi, získal místo lodivoda. To je dávno pryč, ale tradice dosud žije. Některé čluny jsou až 170 let staré. Historkám ze závodů je možno naslouchat hodiny, ale na ostrovech diktuje čas přílivu a odlivu také chod celé hospody. Musíme zpět, nebo nám náš kat uplave a zůstaneme na souši bez člunu. (To ani po dosednutí na dno nevynesli kotvu? – pozn. překl.) Ráno má pro nás další překvapení. Zatímco kamarád Matze podle místních tradic opéká na pánvi k snídani slaninu s vejci, přichází k nám od zelených pahorků na konci zátoky mlžné cáry a během necelých deseti minut mizí okolní svět v husté šedé polévce. V předpovědi počasí tomu říkají „some fogpatches“. Je to typicky britské podcenění a vypadá to přímo surrealistiky. Připadáme si jako v hororovém filmu „The Fog“, ve kterém se v mlze vracejí mrtví námořníci v Karibiku na břeh a páchají tam neplechy. My ale máme štěstí – žádní zombies – místo toho se spustí vydatný liják, který rychle mlhu spláchne. - 51 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 „Losujme sirkami, kdo půjde ven ke kormidlu“, navrhuje Matze při pohledu panoramatickým oknem přívětivého palubního salónu našeho katu. Má smůlu – tím pro něho začíná mokrý přejezd k hlavnímu městu ostrovů: do přístavu na ostrově St. Mary´s. Ten je jako většina tras mezi ostrovy velmi krátký. Když se už jednou na ostrovy dostanete, jsou vaše přesuny od ostrova k ostrovu a od zálivu k zálivu snadné. Dlouhá je jen plavba na ostrovy a návrat k pevnině. Jako všude, najdeme na St Mry´s stabilní úvazné bóje, na kterých leží loď pohodlně. Nebo se můžete zakotvit na vlastní kotvě – nábřeží patří jen kapitánům trajektů. Ještě než jdeme na břeh, mraky zmizí. Později se procházíme místem v jasném slunci. Nacházíme pravou anglickou maloměstskou idylu: Hospody se starou fasádou a květinovými truhlíky před dveřmi. Nad zátokou trůní stará pevnost. K tomu pošta, supermarket a pár obchodů se suvenýry pro turisty, ze kterých dnešních zhruba 2000 obyvatel ostrovů žije. Kdo si sedne do „pubu“ na pivo Guiness, může pozorovat, jak voda v zátoce přibývá. Návštěvník St. Mary´ nesmí vynechat maličké ostrovní muzeum, které vypráví o proměnlivé historii často větrem bičovaných ostrovů. Když ukáže Atlantik zuby, valí se sem pravé vlny jako hory. Pak se stane celá oblast plochých, špatně viditelných ostrůvků pekelnou mořskou oblastí. Je zaznamenáno celkem asi 340 vraků, které leží rozsety kolem dokola ostrovů. Stovky zčásti prastarých fotografií lodí najetých na mělčiny jsou v muzeu k vidění. Seznam těch dramat je dlouhý. Největší plachetník, který byl kdy postaven, 395 stop dlouhý, sedmistěžňový škuner „Thomas W. Lawson“ našel svůj hrob na jednom z útesů a před jinými u ostrova Samson se odehrála jedna z tragédií Royal Navy: v roce 1707 šlo ke dnu pět lodí kontraadmirála Cloudeslyho během jedné noci vinou navigační chyby. Utonulo tehdy asi 1600 mužů. Život obyvatel ostrovů byl ve starých časech tvrdý. Často byli také přepadeni piráty. Rybolov a zemědělství přinášelo sotva dostatek pro všechny. Kdysi tu také byly stavěny lodě, pak se ostrovy staly vojenskými pevnostmi proti hrozbě Španělů nebo Francouzů. Sklízely se mořské řasy a lidé trpěli bídou. A také tu kvetlo podloudnictví. Z lodí celého světa bylo přijímáno zboží jako platba za opravy, zásoby a ostatní služby. Ilegálně, ale výnosně. Než přišlo clo. A dnes? Musí se dosud bát jachtaři bouří v této oblasti? Správce přístavu nás varuje: „Tak proměnlivé počasí jako letos jsme tu už dlouho neměli!“. Naučili jsme se ještě dvěma lekcím od tohoto vždy dobře naladěného muže: “You have to bang on the bearings“ – myslel tím, abychom pečlivě zaměřovali a vyhnuli se mělčinám. A také že když se řekne „Scilly Islands“, reagují na to místní obyvatelé, jako když chce fotbalová hvězda Wayne Rooney někoho označit za chromajzla. Pro ně to znamená „hloupé ostrovy“. Proto je prý lepší říkat „Isles of Scilly“ nebo prostě „Scillys“. - 52 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Jednoho dne jsme konečně zažili ostrovy tak, jak jsme doufali: Pod modrým nebem a za slunečního svitu obeplouváme na plné plachty ostrov Tresco. Dlouhé sněhobílé pláže na jeho východní straně svítí jako o závod s tyrkysově modrou barvou moře. Tadu je, ten Cornwalský Karibik. I když místo palem na jeho zvlněných pahorcích kvetou rododendrony a celé louky. A plachtění je opravdu podobné, jako v Karibiku: Je nutná pečlivá navigace „na dohled“, podle zbarvení vody musí být jednotlivé mělčiny a skalky na mapě odškrtnuty. „Není to těžší než ve švédských skérách“, míní Matze lapidárně, „zvláště když ovládáš pravidlo dvanácti“. Díky tomu škrtání na mapě jsme bezproblémově zdolali mělčiny mezi ostrovy Tresco a St. Martinem a propluli okolo staré, kanóny obložené strážní věže Cromwel´s Castle do úzkého průlivu New Grimsby. Tam jsme si lodním hákem přitáhli jednu z kotevních bójí, přivázali se a bylo hotovo. Tresco je středem celé oblasti. Při to tam nenajdete nic víc než jeden supermarket, jednu hospodu a jednu půjčovnu bicyklů. Přesto má ostrov svoji přívětivou atmosféru. Přistaneme s naším člunem u přístavního mola, které je při odlivu, jako celý přístav, na suchu a setkáváme se s ostatními kolegy jachtaři v „Driftwood – Baru“ pubu „New Inn“. Podobně jako „Turk´s Head“ je hospoda sociálním centrem ostrova. Dva počítače, napojené na Internet představují spojení s ostatním světem. Tady najdeme rustikální bretoňskou posádku u kulečníku, nebo posádku holandské výzkumné lodi. Venku v zahrádce se díváme mezi palmami do celé zátoky, jejíž vzhled se každých dvanáct hodin radikálně promění: Z vodní hladiny s rušným provozem člunů se stane písčitá, světle žlutá pevnina s tenkým potůčkem ve svém středu. Klidné a vlídné místo. Tady si zatím neděláme starosti z toho, že Internet předpovídá špatné počasí: Blíží se tlaková níže od západu s větrem síly 8 až 10. „Je lépe před tím opustit ostrovy“, radí přátelský správce přístavu, kterého jsme zastihli u nálevního pultu. Před odplutím nám zbývá čas na kláštěrní zahradu. Je založena na zříceninách bývalého kláštera knížetem Augustem Smithem jako „Idyla přírody“. Rozkládá se na terasách, oddělených nízkými zídkami jako ochranou před žíravou slanou tříští, která zahaluje ostrovy při bouřích. Dal si od kapitánů a posádek lodí dovážet rostliny a semena z celého světa, takže vznikl park, kde roste 20.000 druhů z osmdesáti koutů Země. Vyvinulo se tam vlastní mikroklima, takže i v zimě jich stále kvete ještě na 300. Do celého objektu jsou začleněny zbytky klášterních zdí, umělecká díla, sochy a studně, obrovské palmy – nádherné! Chtěli bychom tam zůstat déle, ale změna počasí se už v noci hlásila hlasitými vibracemi takeláže. Náš kat trhá úvazem na bóji a její řetěz sténá pod tahem. Celé tři hodiny vane už osmička a prší vodorovně přes zátoku. Pomůže jen čekat a pít čaj. A najednou je fronta pryč: Modré nebe a slabý vítr. Ale meteorologové varují – přijde více. „Povětrnostní okno“, na únik k pevnině, bude otevřeno jen několik hodin. Jako kdyby nám ostrovy vyměřily jen ty tři dny. Ještě jednou už jen krátce - 53 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 proslídit, kdyby to náhodou přišlo znovu, když to tak prorokují. Ostrovy jsou místem, které si musí člověk vypracovat. Startujeme se smíšenými pocity na přeplavbu směrem k mysu Lizard. Tam, už pod ochranou pevniny, to přijde znovu a v celém Falmouthském přístavu hraje vítr divoké melodie na stěžně tamních jachet. Majitel půjčovny lodí si zřejmě oddychl, když jsme náš kat uvázali u můstku. Na otázku, zda bylo vše v pořádku, uvedl jsem nesměle ten hrozný rámus při nasednutí na dno. „To nic nebude, loď přece leží na řece, tam dvakrát denně dosedá na dno – žádný problém“. Tolik pan Andreas Fritsch v čísle15/2006 německého časopisu YACHT. Následuje technická část: OSTROVY PRO DOBRODRUHY Správný začátek O vhodném kotvišti rozhoduje na všech ostrovech směr větru. Žádné kotviště není chráněno ze všech směrů. Změna místa je při změně počasí záležitostí jedné hodiny. Pozor, průliv mezi ostrovy Tresco a Bryher je při odlivu neprůjezdný. Doporučení ještě pro pevninu (míněna zátoka Mount´s Bay v britské Penzanci – pozn. překl.): Kotviště u přímo pohádkového hradu St.Michael´s Mount (hrad otevřen od 10.30 h). Jde to ale jen při slabším větru, s výjimkou jižního (To ovšem platí jen v tom případě, chceme-li kotvit třeba přes noc na hluboké vodě. Za hradem je totiž v zátoce dokonale chráněný přístav, kde je při přílivu dostatek vody nejméně po čtyři až šest hodin. Výška přílivu je na ostrovech kolem pěti metrů – pozn. překl.) . Zajímavé je také okolí kotviště v řece Helford na jih od Falmouthu. V srdci ostrovů Nejvíce času stráví odvykla návštěvníci ostrovů zpravidla buď v průlivu New- nebo Old Grimsby. Ve „starém“ najdeme 5, v „novém“ 22 kotevních bójí pro - 54 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 hosty. Kotvení na vlastní kotvě je ovšem v každém případě také možné. V tom případě je nutné kotvu důkladně zaseknout motorem, oběma průlivy proudí totiž dvakrát denně dvouuzlový přílivový a odlivový proud. V přístavu (člun pokud možno nepřivazujte pevně k nábřeží) je dobrá půjčovna jízdních kol, okruh okolo ostrova trvá jednu až dvě hodiny a lze jej důrazně doporučit. Zahradu „Abey garden“ je také nutné navštívit a v jejím sousedství je „Valhalla“, což je muzeum vraků s galionovými figurami s početných lodí, které na ostrovech ztroskotaly. Metropole Centrem celého souostroví je Hugh Town na ostrově St. Mary´s a představuje jedinou možnost doplnit palivo a vodu. S jedinou výjimkou – v průlivu New Grimsby je možné si nanosit vody v kanistrech, musíte se ale domluvit s přístavním správcem. Celý přístav je za odlivu bez vody, proto 30 kotevních bójí pro hosty leží trochu blíže vjezdu. V létě jsou rychle obsazeny a nakonec tu kotví až 300 jachet. Za místa na bójích se platí 10 liber za noc, stejná částka se vybírá I na ostrově Tresco. Ostatní místa jsou zadarmo. Na jedné bóji je vyvázán záchranný kutr a je nutné mu nechat volné místo k vyplutí. Když je přístav přeplněn je v jižní zátoka Porth Cressa dobrou alternativou. Je to odtamtud do města stejně daleko. Na písčině Místo mezi ostrovy St. Agne´s a Gugh je jedno z nejhezčích v celém souostroví. Vaše loď leží uprostřed nádherné přírody, kde jem když svítí slunce, krásně tyrkysová voda. Je to místo velmi poklidné a blízký pub se postará o jídlo. V severní prúlivu pozor na silový kabel (je značen na mapě – pozn. překl.), v jeho blízkosti nekotvěte. Vyplatí se vycházka k majáku. Bóje v severní části jsou pouze pro místní lodě, pro hosty jsou tabu. Na písčině, která přetíná průliv, musíme dát pozor i za přílivu. Ve zůženém místě vznikají proudy, které mohou být při koupání nebezpečné. Ten, kdo chce vidět posádky gigů: ve středu a v pátek mají trénink - 55 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 anebo malé závody (také před New Griomsby a St. Mry´s). Jejich loděnice je hned vedle „Turk´s Head“ – hospodě, kterou jsme představili na začátku. Základní informace o oblasti: Celkově Souostroví sestává čítá 56 ostrovů a ostrúvků, ze kterých je celkem pět obydleno a dvanáct stojí za přistání. Je tam na dně řada hlubokých prohlubní, které umožňují plavbu za všech vodních stavů. Za určitých směrů větru a proudů nelze plavbu některými místy doporučit. Při plavbě na ostrovy z Falmouthu doporučujeme také plánovat návštěvu některých míst podél pobřeží. Zastávka v Helfordu, St.Michaelu nebo Penzanci – to jsou všechno cíle, které se vyplatí – plavbu zpestří. Jestliže není možné dosáhnout ostrovů kvůli silnému větru, je plavba podél pobřeží více než uspokojivou alternativou (viz YACHT 1/ 02 ). Půjčovna lodí Z Falmouthu nabízí rodinný podnik „Golden Black Sailing“ lodě firmy Bavaria a Beneteau v délkách 30 až 40 stop a také jeden katamarán (Lavezzi 40). Beneteau 331 stojí 1222 až 1530 euro na týden, katamarán 2921 až 3653. Lodě jsou velmi dobře udržované a mají také topení. Je možné také na dotaz pronajmout jedno lůžko na společné plavbě (200 euro na den). Objednávky: Golden Black Sailing, Port Pendennis, Falmouth, Cornwall TR11 3XZ, tel. 0044/1326/31 93 19, www.goldenblack.co.uk. Doprava Z londýnského letiště Standsted odlétají letadla společnosti Ryanair do Newquay. Lety jsou ale obvykle v nevhodnou denní dobu. Alternativně je možné jet vlakem z londýského nádraží Paddington přímo do Truro asi za čtyři hodiny (za 100 až 150 euro). Trať vede velkou část podél pobřeží. Jízdenky: www.virginiatrains.co.uk. Půjčovna pro vás pošle na nádraží vůz. Přístavy a kotviště Na ostrovech nejsou maríny, jen místa u nábřeží, která jsou ovšem za odlivu na suchu. Přistává se proto ke kotevním bójím ( asi 10 liber za loď a noc) nebo na vlastní kotvě a musí se na břeh v člunu. Ten, kdo si najme katamarán, najde velmi dobrá, krásně položená místa, kde za odlivu leží na suchu, mezi ostrovy Gugh a St. Agnes, jižně od Old Grimsby, nebo v Green Bay mezi ostrovy Bryher a Tresco. Cenová hladina je na ostrovech trochu vyšší než na pevnině. Dobře zásobené supermarkety jsou na ostrovech Tresco a St. Mry´s. Navigace a plavba Při přeplavbě na ostrovy je nejlépe vyplout v době, když odlivový proud jde ven ze zátoky Mounts Bay okolo Lizard Point. To urychlí plavbu o 1,5 uzlů. Mezi ostrovy je množství útesů, skalek a písčin. Musí se navigovat vždy velmi pečlivě. - 56 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Je nutné znát současný vodní stav, jehož změny jsou pětimetrové (v nipu bývá vodní stav okolo 1,5 metrů, ale ve springu na mnohých místech jde až k mapové nule – pozn. překl.). Jestliže přepověď počasí varuje před vysokými vlnami, je lépe ostrovy opustit, protože pak se stání na kotvě stává velmi nepříjemným. Dvanáctinové pravidlo Podle něj rozdělíme výšku přílivu, uvedenou v plavební příručce, na dvanáct dílů (příklad: 5 : 12 = 0,42 m). Z mapy odečteme udanou hloubku pro žádané místo. Přichází-li příliv, bude voda stoupat přibližně podle klíče 1-2-3-3-2-1. To znamená, že v první hodině stoupne o dvanáctinu (0,42 m), ve druhé dvě dvanáctiny (0,84 m) atd. až k vrcholu přílivu (kdybychom si vynesli jednotlivé výšky podle osy času, dostaneme přibližnou polovinu sinusoidy, jak bývá v plavebních příručkách pro určité přístavy publikována – pozn. překl.). Tento výpočet je nutný, protože přílivové a odlivové proudy netekou rovnoměrně, ale dosahují největší síly ve třetí a čtvrté hodině. Pozor: toto pravidlo platí jen pro místa se sinusovým průběhem, jaký je v okolí souostroví. Literatura Doporučujeme tři nepostradatelné knihy: „West Coutry Cruising“ od Marka Fischwicka, Nautical Data Ltd., 32,90 euro, „Reeds nautical Almanach“, 49,90 euro. K historii ostrovů „The Fortunate Islands“ od R.L. Bowleye, 12,50 euro. Dobré turistické informace jsou na internetu pod www.simplyscilly.co.uk. Přeložil J.R. Knihovna a služby ČANY ČANY oznamuje, že jsou k dispozici starší čísla Zpravodaje ročníku 2006 (cena 40 Kč/ks) a sešity ediční řady Rukověť námořního jachtaře: • Jachtařská knížka (cena 100,- Kč) • Soubor testů pro teoretickou zkoušku na stupen A-jachetní kapitán pobřežní plavby s barevnými přílohami (cena 70,-Kč) • Lodní deník – na 17 dnů záznamů plavby (cena 85,- Kč) - na 23 dnů záznamů plavby (cena pro členy ČANY 100,- Kč, pro ostatní 130,- Kč) - na 7 dnů záznamů plavby (cena 35,- Kč) • J. Čech: Malér lodi Markéta (240,- Kč) • I. Vorel: Idioti na cestě kolem světa (300,- Kč) - 57 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 • J. Albrecht: Sedm let cesty k lidem I. (189,- Kč) Sedm let cesty k lidem - DVD (239,- Kč) Uvedené publikace je možno zakoupit v sekretariátu nebo objednat na dobírku. Zájemci o námořní mapy, plavební publikace a knihy s tematikou námořní plavby od zahraničních vydavatelství se mohou obrátit se svými požadavky na naši partnerskou agenturu APC, Nad Štolou 4, 170 00 Praha 7, tel.: 224 239 365, mobil: 737 243 002 , [email protected], www.altumare.cz. Půjčování literatury, videokazet, CD, DVD a časopisů Publikace z knihovny ČANY uvedené ve Zpravodaji č. 1/2007 je možno si vypůjčit v sídle ČANY – v budově jachetního klubu ČYK, Přístav 5, 140 00 Praha 4 - Podolí (zastávka tramvaje Podolská vodárna) v úředních hodinách každou středu od 17.00 h do 20.00 h, tel. 241 433 212. Výpůjční doba je 14 dnů. Pro mimopražské vypůjčovatele je možno zaslat publikace na dobírku (poštovné bude odečteno ze zálohy), při čemž se prodlužuje výpůjční doba na 20 dní. Rozhodujícím datem pro posuzování této výpůjční doby je datum na poštovním razítku. Znamená to, že výpůjční doba začíná datem na pražské podací poště a končí datem na podací poště vypůjčovatele. Půjčovné je bezplatné pro členy ČANY a ČYK po předložení platného členského průkazu (při objednávce půjčky na dobírku uveďte prosím vaše členské číslo v objednávce), pro ostatní zájemce 100,- Kč za jakýkoliv kus. Za každý kus jsou účtovány vratné zálohy: Velká kniha Malá kniha Videokazeta Časopis – 1 číslo 1000 Kč 500 Kč 200 Kč 200 Kč 500 Kč Uvedené zálohy je nutné vždy předem zaplatit, po vrácení zápůjčky budou po odečtení poštovních poplatků peníze vráceny. Při poškození zápůjčky se záloha přiměřeně krátí, při znehodnocení se záloha nevrací. Za každých 7 dní z prodlení se účtuje 20% ze zálohované částky. - 58 - Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 Adresář členů výkonného výboru ČANY Jméno a příjmení Ing. Petr Kundrata prezident (šéfredaktor Zpravodaje, agenda členů, CZE a průkazů) Ing. Václav Švec, CSc. viceprezident (legislativa, knihovna,) Stanislav Bílek (vzdělávání,zkoušky,rekreační jachting, web ) PhDr. Juraj Groch (mezinárodní vztahy) Dana Hrdinová Ing. Petr Sládeček (soutěže, technika lodí) Adresa Michnova 1623 149 00 Praha 4 Kontakt Tel.: 272 911 860 Mobil: 721 232 231 E-mail: [email protected] Opočenská 536 199 00 Praha 18 – Letňany Pod lázní 12 140 00 Praha 4 Tel.: Mobil: E-mail: Mobil: E-mail: Ant. Procházky 8 623 00 Brno Nad Štolou 4 Praha 7 Na mateřské dovolené V chaloupkách 14 194 00 Praha 9 Tel.: 286 889 112 605 371 416 [email protected] 602 311 153 [email protected] 543 232 034, 234 602 363 Mobil: 603 838 002 E-mail: [email protected] Mobil: E-mail: Tel.: 281 865 480 Mobil: 732 860 702 E-mail: [email protected] Adresář členů kontrolní komise ČANY Ing. Karel Eliáš Růžová 511 Tel.: 318 623 362 260 02 Příbram 7 Mobil: 604 908 961 předseda E-mail: [email protected] Josef Rössler Moravská 45 Tel.: 224 250 683 (hlášení o plavbě) 120 00 Praha 2 Mobil: 607 579 770 doc. Ing. Luboš Janko, CSc. J. Masaryka 14 E-mail: [email protected] 120 00 Praha 2 Ing. Olga Müllerová, CSc. (administrativa, elektronická pošta, hospodaření,) Ing. Věra Libosková (předseda komise historie nám. jachtingu) Sekretariát Mánesova 85 120 00 Praha 2 Bulharská 1421 708 00 Ostrava - 59 - Tel.: Mobil: E-mail: Tel.: E-mail: 224 004 757 723 508 325 [email protected] 596 961 810 [email protected] Česká Asociace Námořního jachtingu Zpravodaj 3 / 2007 ZPRAVODAJ č. 3 / 2007 Vychází nepravidelně Vydává Česká asociace námořního jachtingu (ČANY) Přístav 5, 147 00 Praha 4 – Podolí, IČO 00563498 www.sailing.cz/cany, E-mail: [email protected] Vydáváno a distribuováno bezplatně výlučně pro potřebu členů ČANY. Toto číslo vyšlo: 24.12.2007 Šéfredaktor: Ing. Petr Kundrata Telefon: 272 911 860, 721 232 231 E-mail: [email protected] Redakce: ČYK, Přístav 5, 147 00 Praha 4 – Podolí Úřední hodiny: každou středu od 18.00 h do 20.00 h, telefon: 241433 212 Nevyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí. Redakce neručí za obsah příspěvků čtenářů. ČANY (ČYK) CERE - 60 -